- vodní - způsobená destrukční činností dešťových kapek a povrchového odtoku, transport částic
- větrná
- ledovcová
- antropogenní
Note
V České republice je vodní erozí ohroženo 50% zemědělské půdy a 10% zemědělské půdy je ohroženo větrnou erozí
- Vodní erozi způsobuje:
- smyv půdy o nejúrodnější část - ornici
- zhoršení fyzikálně-chemických vlastností půdy
- zmenšení mocnosti půdního profilu
- zvýšení štěrkovitosti
- snížení obsahu živin a humusu
- poškození plodin a kultury
- problematický pohyb strojů po pozemcích
- ztrátu osiv, sadby, hnojiv a přípravků na ochranu rostlin
→ ohrožuje produkční funkce půdy a je příčinou velkých škod v intravilánech obcí
Díky transportu půdních částic dochází ke znečištění vodních zdrojů, k zanášení akumulačních nádrží, ke snižování kapacity toků, k zakalování povrchových vod, také zvyšují náklady na úpravu vody a těžbu usazenin, atd.
Po roce 1989, kdy docházelo k transformaci zemědělských družstev a k privatizaci, se očekával nový postoj k využití a ochraně půdy (šetrnější hospodaření, menší výrobní a územní celky, rozmanitost plodin)
Hlavní možnosti ochrany půdy před erozí (dnes)
- v rámci plánu společných zařízení (5 - 7% plochy) při pozemkových úpravách realizovat protierozní opatření (PEO):
- meze, příkopy, průlehy, hrázky, terasy, nádrže, zatravněné údolnice
- TTP (sklon nad 25%), zalesnění, vhodné plodiny - pásové střídání, nepřekročení přípustné délky svahu
- změna velikosti a tvaru pozemku (malé, nepravidelné, 1:2 až 1:3 ve směru vrstevnic), delimitace kultur
- vrstevnicové obdělávání, mulčování
- erozně ohrožené pozemky - aktivní spolupráce zemědělců
Metoda dle WISCHMEIERA a SMITHE, 1978
Pro zjištění ohroženosti zemědělských půd vodní erozí a k hodnocení účinnosti navrhovaných protierozních opatření (PEO) se používá → Univerzální rovnice pro výpočet dlouhodobé ztráty půdy erozí - USLE
- odvozena v USA na mnoha experimentálních plochách
- tzv. jednotkové pozemky mají jednotné parametry: délka 22,13 m, sklon 9 %, trvalý úhor obděláván ve směru sklonu
Ztráta půdy se stanoví podle vzorce:
G = R \times K \times L \times S \times C \times P (t.ha^{-1} . rok^{-1})
kde je
- R faktor erozní účinnosti deště (MJ.ha^{-1} .cm.h^{-1})
- K faktor erodovatelnosti půdy (t.h.MJ^{-1} .cm^{-1} .rok^{-1})
- L faktor délky svahu (-)
- S faktor sklonu svahu (-)
- C faktor ochranného vlivu vegetačního pokryvu (-)
- P faktor účinnosti protierozních opatření (-)
- G - průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t.ha^{-1} . rok^{-1}), množství půdy uvolněné vodní erozí
- Výsledkem je hodnota průměrné roční ztráty půdy G vztažená k celé části pozemku, který je charakterizován daným profilem - hodnota slouží ke stanovení erozní ohroženosti pozemku. U středně hlubokých/hlubokých půd: hodnota přípustné ztráty půdy: 4t.ha^{-1} . rok^{-1} (udržení dostatečné úrovně úrodnosti půdy).
QGIS je svobodný a multiplatformní GIS. Vývoj (od roku 2002) zajišťuje skupina dobrovolníků. Verze s označením 1.0 vyšla na začátku roku 2009. QGIS je psán v jazyku C++, grafické uživatelské rozhraní je postaveno na knihovně Qt. Zásuvné moduly je možné vytvářet v C++ nebo Pythonu. QGIS umožňuje zejména prohlížení, tvorbu a editaci rastrových a vektorových dat, zpracování GPS dat a tvorbu mapových výstupů. Funkčnost rozšiřují zásuvné moduly, např. významný modul zpřístupňující funkce GRASS GIS.
Verze: QGIS 2.8.1 Wien OS: Windows 8.1
- Vstupní data:
- vrstva povodí IV. řádu
- DMT v rozlišení 10 x 10 m
- HPJ - hlavní půdní jednotky z kódu BPEJ
- KPP - komplexní průzkum půd
- základní báze geografických dat - ZABAGED
- ortofotomapa
Note
Zájmové území:
Povodí Loděnice, odvodňuje severovýchodní oblast okresu Rakovník, jižní oblast okresu Kladno, jihozápadní část okresu Prahazápad a také část okresu Beroun.
Zpracování jednotlivých faktorů USLE:
Potřebné moduly spouštíme z menu Zpracování Commander. Takto spuštěné moduly nejsou součástí QGISu, ale výpočet je proveden v GRASSu verze 6.4.4 a výstupní soubory jsou načteny do QGISu.
R faktor erozní účinnosti deště - vyjadřuje účinek srážek na velikosti ztráty půdy
Pro zemědělské pozemky v ČR se používá průměrná hodnota R faktoru
R = 40 \, MJ.ha^{-1} .cm.h^{-1}
K faktor, C faktor
K faktor erodovatelnosti půdy (náchylnost půdy k erozi) - odnos půdy v tunách z 1 ha na jednotku dešťového faktoru R ze standardního pozemku, závisí na textuře, struktuře, propustnosti, obsahu organické hmoty. Přibližně podle bonitační soustavy půd (BPEJ), nutno znát hodnotu HPJ: 2 a 3 čísla kódu BPEJ. Pokud pro některou HPJ není uvedena hodnota K faktoru, lze určit podle klasifikace půd.
C faktor ochranného vlivu vegetace - vegetace chrání povrch půdy před dešťovými kapkami, zpomaluje rychlost povrchového odtoku. Hodnoty C faktoru určeny na základě využití území.
Vrstvu obsahující HPJ a vrstvu obsahující informace o komplexním průzkumu půd spojíme dohromady pomocí modulu v.overlay, přepínač OR union (obrázek Dialogové okno modulu v.overlay)
Vzniklou vrstvu propojíme ještě s vrstvou využití území, modul v.overlay, přepínač AND intersect.
.. todo:: **PROBLÉM:** modul v.overlay v Qgisu nefunguje → použit ArcGisNyní do atributové tabulky výsledné polygonové vrstvy přidáme sloupce: Název K, C a K_C, typ Desetinné číslo. Do sloupců přiřadíme jednotlivé hodnoty pomocí nástroje Kalkulátor polí (ikona počítadla, nachází se na posledním místě v horní liště atributové tabulky), příklad je na obrázku kalkulacka_K. Prvky, které se mají aktualizovat, jsme vybrali pomocí čtvrté ikony zleva v horní liště - Vybrat prvky pomocí vzorce.
V dalším kroku vektorovou mapu převedeme na rastrovou podobu pomocí modulu v.to.rast.attribute, který nastavíme: attr - K_C, rozsah Grass regionu - dmt10, velikost buňky Grass regionu - (1).
.. todo:: **PROBLÉM** vrstvu hpj_kpp_land jsem se podle tohohle modulu snažila převést → vyhodilo chybu s nelze načíst vrstvu
- LS faktor délky a sklonu svahu - s rostoucí délkou a se zvětšujícím se sklonem svahu se zvyšuje intenzita eroze.
Vstupem do výpočtu LS faktoru je:
- rastrová mapa akumulace odtoku v každé buňce (“Flow accumulation”)
- rastrová mapa sklonu svahu (“Slope”)
Mapu sklonu svahu vypočteme z digitálního modelu terénu (DMT). Modul r.slope na výpočet sklonu svahu je vidět na obrázku Dialogové okno r.slope. Vstupem je DMT, výstupem rastrová mapa sklonu ve stupních.
Rastrovou mapu akumulace odtoku v každé buňce (flow accumulation) vytvoříme pomocí modulu r.terraflow, dále je vytvořena mapa směru odtoku do sousední buňky s největším sklonem (flow direction), vyhlazený DMT (filled elevation). Vstupem je DMT.
→ Potřebné vrstvy pro výpočet LS faktoru máme hotové. LS faktor se vypočte podle vzorce:
LS = (accu \times \frac{10.0}{22.13})^{0.6} \times (\frac{sin(slope \times \frac{pi}{180})}{0.09})^{1.3}“accu” - rastrová mapa znázorňující akumulaci toku v každé buňce, přiděluje každé buňce rastru počet buněk, ze kterých voda odtéká do dané buňky.
“slope” - rastrová mapa znázorňující sklonové poměry, ve stupních
Použijeme Rastrový kalkulátor (menu RastrRastrový kalkulátor). Zadaný výraz je vidět na obrázku vypocet_LS. A vypočtená rastrová mapa LS faktoru je vidět na obrázeku LS faktor.
P faktor účinnosti protierozních opatření - protierozní opatření nejsou na pozemcích uplatněna.
P = 1
Nyní známe všechny hodnoty vstupující do výpočtu výsledné ztráty půdy - G. K výpočtu použijeme Rastrový kalkulátor, kde mezisebou pronásobíme jednotlivé faktory dle vzorce:
G = R \times K \times L \times S \times C \times P