diff --git a/ops/deploy/deploy-documents.js b/ops/deploy/deploy-documents.js
index 7103b4335c..27bdb25087 100644
--- a/ops/deploy/deploy-documents.js
+++ b/ops/deploy/deploy-documents.js
@@ -64,19 +64,18 @@ let getDocumentInfoYml = async function (document) {
 let getSegmentInfo = async function (segment, processBlocks = false, append = "") {
     let segmentFile = fs.readFileSync(segment, "utf8")
 
+    const segmentInfoFrontMatter = frontMatter(segmentFile)
+    const segmentPathInfo = parseResourcePath(segment)
+
     const egwNotesRegex = /\n#{2,}\s*Additional Reading[\s\S]*/g // = #### Additional Reading
-    const match = segmentFile.match(egwNotesRegex)
+    const match = segmentInfoFrontMatter.body.match(egwNotesRegex)
 
     if (match) {
         const foundLines = match[0]
-        const replacement = `\`\`\`=${foundLines.replace(/\n#{2,}\s*/, '').trim()}\n\`\`\``
-        segmentFile = segmentFile.replace(egwNotesRegex, replacement)
+        const replacement = `\n\`\`\`=${foundLines.replace(/\n#{2,}\s*/, '').trim()}\n\`\`\``
+        segmentInfoFrontMatter.body = segmentInfoFrontMatter.body.replace(egwNotesRegex, replacement)
     }
-
-    segmentFile += append
-
-    const segmentInfoFrontMatter = frontMatter(segmentFile)
-    const segmentPathInfo = parseResourcePath(segment)
+    segmentInfoFrontMatter.body += append
 
     const segmentInfo = {
         ...segmentInfoFrontMatter.attributes,
diff --git a/ops/helpers/constants.js b/ops/helpers/constants.js
index 5726a586ff..93f691feb7 100644
--- a/ops/helpers/constants.js
+++ b/ops/helpers/constants.js
@@ -134,6 +134,8 @@ export const MEDIA_PDF_URL_LEGACY = `https://sabbath-school-pdf${DEPLOY_ENV ===
 export const FIREBASE_DATABASE_NAME = (DEPLOY_ENV === "prod") ? "https://blistering-inferno-8720.firebaseio.com" : "https://sabbath-school-stage.firebaseio.com"
 export const FIREBASE_DATABASE_LANGUAGES = "languages"
 export const FIREBASE_DATABASE_RESOURCES = "resources"
+export const FIREBASE_DATABASE_USER_DATA = "userData"
+export const FIREBASE_DATABASE_USER_DATA_INPUT = "input"
 export const FIREBASE_DATABASE_BLOCKS = "blocks"
 export const FIREBASE_DATABASE_DOCUMENTS = "documents"
 export const FIREBASE_DATABASE_SEGMENTS = "segments"
diff --git a/package.json b/package.json
index 51c60ef374..2635d27a73 100644
--- a/package.json
+++ b/package.json
@@ -7,7 +7,7 @@
   "license": "MIT",
   "type": "module",
   "dependencies": {
-    "@Adventech/bible-tools": "^1.0.9",
+    "@Adventech/bible-tools": "^1.1.0",
     "@Adventech/egw-tools": ">=1.0.9",
     "cheerio": "^1.0.0-rc.12",
     "dayjs": "^1.11.10",
diff --git a/src/am/ss/2025-01/01/01.md b/src/am/ss/2025-01/01/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..c7e9c0a091
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/01/01.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title: 'እግዚአብሔር እንዲሁ ይወዳል'
+date: 28/12/2024
+---
+
+### ለዚህ ሳምንት ጥናት፡
+ዘጸ. 33:15–22፤ ሆሴዕ 14:1-4፤ ራእይ 4:11፤ ዮሐንስ 17:24፤ ማቴ. 22:1–14፤ ዮሐንስ 10:17፣ 18
+
+> <p>የመታሰቢያ ጥቅስ</p>
+> “ቁጣዬ ከእርሱ ዘንድ ተመልሶአልና ዓመፃቸውን እፈውሳለሁ፣ በገዛ ፈቃዴ እወድዳቸዋለሁ” ሆሴዕ 14፡4
+
+ኢየሱስ አስቀድሞ እንደተናገረው ጴጥሮስ ኢየሱስን ሦስት ጊዜ ቢክደውም፣ (ማቴ. 26፡34) ክህደቶቹ ግን የታሪኩ መጨረሻ አልነበሩም። ከትንሣኤ በኋላ ኢየሱስ ጴጥሮስን “ከእነዚህ ይልቅ ትወደኛለህን? አለው። አዎን ጌታ ሆይ፥ እንድወድህ አንተ ታውቃለህ አለው። ግልገሎቼን አሰማራ አለው። ደግሞ ሁለተኛ፡- የዮና ልጅ ስምዖን ሆይ፥ ትወደኛለህን? አለው። አዎን ጌታ ሆይ፥ እንድወድህ አንተ ታውቃለህ አለው። ጠቦቶቼን ጠብቅ አለው። ሦስተኛ ጊዜ፡- የዮና ልጅ ስምዖን ሆይ፥ ትወደኛለህን? አለው። ሦስተኛ ትወደኛለህን? ስላለው ጴጥሮስ አዘነና፡- ጌታ ሆይ፥ አንተ ሁሉን ታውቃለህ፤ እንድወድህ አንተ ታውቃለህ አለው። ኢየሱስም፡ - በጎቼን አሰማራ አለው” (ዮሐንስ 21፡15–17)። ጴጥሮስ ኢየሱስን ሦስት ጊዜ እንደካደው ሁሉ፣ ኢየሱስም “ትወደኛለህን?” በሚለው ወሳኝ ጥያቄ አማካኝነት ጴጥሮስን ሦስት ጊዜ የራሱ አድርጎታል። ምንም እንኳን እኛ ያለንበት ሁኔታ ከጴጥሮስ የተለየ ቢሆንም፣ መርሆው ግን በብዙ መልኩ ተመሳሳይ ነው። ኢየሱስ ጴጥሮስን የጠየቀውን ጥያቄ፣ እግዚአብሔር በእኛ ዘመንና በምንኖርበት ቦታ ለእያንዳንዳችን የሚያቀርበው ወሳኝ ጥያቄ ነው፡ - ትወደኛለህን?
+
+_ሁሉም ነገር ለዚህ ጥያቄ በምንሰጠው ምላሽ ላይ የተመረኮዘ ነው። የሳምንቱን ትምህርት በማጥናት ለሰንበት ይዘጋጁ።_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/01/02.md b/src/am/ss/2025-01/01/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..e3b1b60a72
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/01/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title: 'ከምንገምተው በላይ'
+date: 29/12/2024
+---
+
+እግዚአብሔር እኛን "ትወደኛለህን" ብሎ መጠየቅ ብቻ ሳይሆን፣ እግዚአብሔር ራሱ እያንዳንዱን ሰው እንዲሁ ይወዳል። በእርግጥ እርሱ ልትገምተው ከምትችለው በላይ አንተን እንዲሁ ይወድሃል። ይህንን ፍቅር በዘመናት ሁሉ ለሕዝቡ ባደረገው ድርጊት እናውቃለን።
+
+`ዘጸ. 33፡15–22ን ያንብቡና የጥቅሶቹን አውድ እና የተገለጹበትን ሁኔታ ያስቡ። ይህ ክፍል በተለይም ቁጥር 19 ስለ እግዚአብሔር ፈቃድና ፍቅር ምን ይገልጻል?`
+
+ሁሉም ነገር ያበቃለት ይመስል ነበር። እግዚአብሔር ሕዝቡን ከግብፅ ባርነት በድንቅ ሁኔታ ነፃ ካወጣ በኋላ፣ ብዙም ሳይቆይ እሥራኤላውያን በእግዚአብሔር ላይ ዓምፀው የወርቅ ጥጃ አመለኩ። ሙሴም ከተራራው በወረደ ጊዜ፣ ያደረጉትን አየና አሥርቱን ትእዛዛት የያዙትን ጽላቶች ጥሎ ሰበራቸው። ምንም እንኳን ሕዝቡ እግዚአብሔር እንዲሁ የሰጣቸውን የቃል ኪዳኑን ዕድሎች እና በረከቶች የማግኘት መብታቸውን ቢያጡም፣ ምንም እንኳን የኪዳኑ በረከቶች የማይገባቸው ቢሆንም፣ እግዚአብሔር በኪዳኑ ከእነርሱ ጋር ለመቀጠል እንዲሁ መረጠ።
+
+በዘፀአት 33፡19 ላይ፡- “ይቅር የምለውን ይቅር እላለሁ፣ የምምረውንም እምራለሁ” የሚለው ቃል ብዙ ጊዜ በተሳሳተ መንገድ እግዚአብሔር በዘፈቀደ ለአንዳንዶች ሩኅሩኅና መሃሪ፣ ለሌሎች ግን እንዳልሆነ ተደርጎ ይስተዋላል። ነገር ግን እንደ አውዱ ከሆነ፣ እግዚአብሔር አንዳንዶችን ይቅር ብሎ እንደሚምር እና ሌሎችን ግን ችላ እንደሚል እየተናገረ አይደለም። እግዚአብሔርም የሚሠራው በዚህ መልኩ አይደለም፤ እንዲያውም እግዚአብሔር አንዳንዶቹን እንዲጠፉና ለዘለዓለም እንዲኮነኑ አስቀድሞ ወስኗል የሚለውን የተሳሳተ ግን በብዙዎች ዘንድ ተቀባይነት ያገኘውን የሥነ-መለኮት አስተምሮ ይቃወማል። 
+
+ታዲያ እግዚአብሔር እዚህ ላይ ምን እያለ ነው? እግዚአብሔር የሁሉ ፈጣሪ ስለሆነ፣ ለማይገባቸው ሰዎች እንኳን ፣ ጸጋን እና ርኅራኄን እንዲሁ የመስጠት መብትና ሥልጣን እንዳለው እያወጀ ነው። የወርቅ ጥጃ በማምለክ ቢያምፁም፣ ምንም እንኳን የማይገባቸው ቢሆኑም፣ በዚህ ሁኔታ ውስጥም ቢሆን ለሕዝቡ ለእሥራኤል መሃሪ መሆኑን ያሳያል።
+
+`ይህ እግዚአብሔር ፍቅሩን ከምንገምተው በላይ ከገለፀባቸው ከብዙ አጋጣሚዎች አንዱ ነው። ለሁላችንም መልካም ዜና አይደል? እግዚአብሔር ለአንተ ከምትገምተው በላይ ፍቅሩን አየገለጸ ያለው በምን በምን መንገዶች ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/01/03.md b/src/am/ss/2025-01/01/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..5c8ce1566c
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/01/03.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title: 'ምላሽ የተነፈገው ፍቅር'
+date: 30/12/2024
+---
+
+እግዚአብሔር ለወደቀው የሰው ዘር ያለውን አስገራሚ ፍቅር በሆሴዕ ታሪክ ውስጥ እናገኛለን። እግዚአብሔር ነቢዩን ሆሴዕን እንዲህ ብሎ አዘዘው፡- “ምድሪቱ ከእግዚአብሔር ርቃ ታላቅ ግልሙትና ታደርጋለችና ሂድ፤ ጋለሞታን ሴትና የግልሙትናን ልጆች ለአንተ ውሰድ አለው” (ሆሴ. 1፡2):: ሆሴዕ እና ታማኝ ያልሆነችው ሚስቱ፣ እግዚአብሔር ታማኝ ላልሆኑትና በመንፈሳዊ ግልሙትና ለተዘፈቁት እሥራኤላውያን ያለውን ፍቅር የሚያሳዩ ሕያው ምስክሮች መሆን ነበረባቸው። ይህም ለማይገባቸው ሰዎች እንዲሁ የተበረከተው የእግዚአብሔር ፍቅር ታሪክ ነው።
+
+እግዚአብሔር ታማኝ እና አፍቃሪ ቢሆንም፣ ሕዝቡ በእርሱ ላይ ደግመው ደጋግመው አመፁበት። ስለዚህ ቃሉ እግዚአብሔርን፣ በተደጋጋሚ ታማኝ ያልሆነችውን የባለቤቱን ፍቅር ምላሽ የማይጠብቅ አፍቃሪ አድርጎ ይመስለዋል። እርሱ ሕዝቡን በፍፁም ታማኝነት ወደዳቸው፤ እነርሱ ግን ንቀውት ሌሎች አማልክትን በማገልገልና በማምለክ እጅግ አሳዘኑት፤ ሊጠገን የማይችል እስኪመስል ድረስ ኪዳኑን አፈረሱ።
+
+`ሆሴዕ 14:1–4ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች እግዚአብሔር ለሕዝቡ ስላለው ጽኑ ፍቅር ምን ይገልፃሉ?`
+
+ሕዝቡ በተደጋጋሚ ካመፁም በኋላ፣ እግዚአብሔር እንዲህ ይላል፡- “ዓመፃቸውን እፈውሳለሁ፣ በገዛ ፈቃዴም እወድዳቸዋለሁ።” “በገዛ ፈቃዴም እወድዳቸዋለሁ” በሚለው ሐረግ ውስጥ የሚገኘው “በፈቃዴ” የሚለው ቃል የተተረጎመው ነዳባ ከሚባለው የዕብራይስጥ ቃል ሲሆን በፈቃደኝነት የተለገሰን ነገር ያመለክታል። በመቅደስ አገልግሎት ውስጥ በገዛ ፈቃድ የሚሰጥ ስጦታን ለመግለፅ ጥቅም ላይ የዋለው ተመሳሳይ ቃል ነው።
+
+በሆሴዕ እና በሁሉም የመጽሐፍ ቅዱስ ታሪኮች፣ እግዚአብሔር ለሕዝቡ ያለው አስደናቂ ታማኝነትና ርኅራኄ ይታያል። ምንም እንኳን ደጋግመው ሌሎች አፍቃሪዎችን ቢከተሉም፣ ሊጠገን የማይችል እስኪመስል ድረስ የቃል ኪዳኑን ግንኙነት ቢያፈርሱም፣ እግዚአብሔር በገዛ ፈቃዱ ፍቅሩን በነሱ ላይ ማፍሰሱን ቀጠለ። ሕዝቡ የእግዚአብሔር ፍቅር አይገባቸውም ነበር፤ እንዲያውም ፍቅሩን ንቀውት መብታቸውን አጥተው ነበር። ቢሆንም እግዚአብሔር ማንም ሳያስገድደው ፍቅሩን መለገሱን ቀጠለ። ቃሉ የእግዚአብሔርን ፍቅር ነፃ እና በፈቃዱ የሚሰጥ መሆኑን ያሳያል።
+
+`ብዙ ሰዎች እግዚአብሔርን ሩቅ፣ ጨካኝ ገዥ እና ዳኛ አድርገው ያስቡታል። እግዚአብሔር ታማኝ ባልሆነች ባለቤቱ ምላሽ እንደተነፈገው አፍቃሪ በመሆኑ የተናቀና የሚያዝን እንደሆነ መመሰሉ እግዚአብሔርን በተለየ መንገድ እንዲያዩት የሚረዳዎ እንዴት ነው? ከአምላክ ጋር ያለዎትን ግንኙነት የሚያዩበትን መንገድ እንዴት ይለውጠዋል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/01/04.md b/src/am/ss/2025-01/01/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..2accf6609f
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/01/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'በነጻ የተሰጠ ፍቅር'
+date: 31/12/2024
+---
+
+እግዚአብሔር ፍቅሩን ያለማቋረጥ እንዲሁ የለገሰው በተደጋጋሚ ለሚያምፀው ለእሥራኤል ብቻ ሳይሆን፣ ለእኛም ገና ኃጢአተኞች ሳለን እንዲሁ በነፃ ፍቅሩን መስጠቱን ቀጥሏል። የእግዚአብሔር ፍቅር በጭራሽ አይገባንም፤ በሥራም ልናገኘው አንችልም። እግዚአብሔር ከኛ ምንም አይፈልግም (ሐዋ. 17፡ 25)። እግዚአብሔር ለኛ ያለው ፍቅር በራሱ በጎ ፈቃድ የተመሰረተ ነው። ራእይ 4:11ን ከመዝሙር 33:6 ጋር ያነፃፅሩ። `እነዚህ ጥቅሶች እግዚአብሔር ፍጥረትን እንደፈለገው ስለ መፍጠሩ ምን ይነግሩናል?`
+
+እግዚአብሔር ይህንን ዓለም በፈቃዱ ፈጠረው። በዚህ ምክንያት እግዚአብሔር ክብር፣ ውዳሴና ኃይል ሁሉ ይገባዋል። እግዚአብሔር የትኛውንም ዓለም መፍጠር አያስፈልገውም ነበር። ዓለም ገና ሳይፈጠር፣ እግዚአብሔር በሥላሴ (በመለኮት) መካከል በነበረው የፍቅር ግንኙነት ይደሰት ነበር።
+
+`ዮሐንስ 17:24ን ያንብቡ። ዓለም ከመፈጠሩ በፊት ስለነበረው የእግዚአብሔር ፍቅር ምን ይነግረናል?`
+
+እግዚአብሔር ለፍቅሩ መገለጫ ፍጡራን አያስፈልጉትም ነበር። ነገር ግን እግዚአብሔር ባሕርይው ፍቅር ስለሆነ፣ እግዚአብሔር ዓለምን ለመፍጠር እና ከፍጡራን ጋር የፍቅር ግንኙነት እንዲኖረው መረጠ።
+
+እግዚአብሔር ይህን ዓለም በፈቃዱ የፈጠረው ፍቅሩን አብዝቶ ለመስጠት ብቻ ሳይሆን፣ ሰዎች በኤደን በኃጢአት ከወደቁ በኋላም ሆነ በግል ኃጢአት ከሠራን በኋላም እግዚአብሔር ሰዎችን እንዲሁ በነፃ መውደዱን ቀጥሏል።
+
+አዳምና ሔዋን በኤደን ከወደቁ በኋላ፣ በሕይወት መኖር እና የእግዚአብሔርን ፍቅር የመቀበል መብት አልነበራቸውም። ነገር ግን "ሁሉን በስልጣኑ ቃል" የሚደግፈው እግዚአብሔር (ዕብ. 1:3)፣ ከታላቅ ፍቅሩ፣ ምህረቱና ጸጋው የተነሳ በሕይወት እንዲኖሩና የሰው ዘርም ከራሱ ጋር የሚታረቅበትን መንገድ አዘጋጀ። ያ እርቅ እኛንም ያካትታል።
+
+`አለማችን የወደቀና ክፉ ቢሆንም፣ እግዚአብሔር ፍቅሩን መለገስ መቀጠሉ ስለ ፍቅሩና ባሕርይው ምን ይነግረናል? ይህ እውነት በምላሹ እሱን እንድንወደው ሊያደርገን የሚገባው እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/01/05.md b/src/am/ss/2025-01/01/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..02b46a9ce1
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/01/05.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'የተጠሩ ብዙዎች፣ የተመረጡ ግን ጥቂቶች ናቸው'
+date: 01/01/2025
+---
+
+`እግዚአብሔር ሰዎችን በገዛ ፈቃዱ ስለሚወዳቸው፣ በምላሹም እንዲወዱት ይጋብዛቸዋል። እግዚአብሔር ለሰዎች ፍቅሩን ለመቀበል ወይም ላላመቀበል የምርጫ ነፃነት እንደሰጣቸው፣ ክርስቶስ ስለ ሠርግ ግብዣ በተናገረው ምሳሌ ላይ በግልጽ ይታያል። ማቴዎስ 22:1-14ን ያንብቡ። የዚህ ምሳሌ ትርጉም ምንድን ነው?`
+
+ክርስቶስ ስለ ሰርጉ ግብዣ በተናገረው ምሳሌ ላይ፣ አንድ ንጉሥ ለልጁ ሰርግ አዘጋጅቶ አገልጋዮቹን “ወደ ሰርጉ የታደሙትን እንዲጠሩ” ይልካቸዋል።
+
+ነገር ግን የታደሙት "ሊመጡ አልወደዱም" (ማቴ. 22:2, 3)። ንጉሡ ከአንድ ጊዜ በላይ የታደሙትን እንዲጠሩዋቸው ባሮቹን ላከ፣ እነርሱ ግን ጥሪውን ችላ አሉ፣ ይባስ ብለውም ባሪያዎቹን ይዘው ገደሏቸው (ማቴ. 22፡4-6)።
+
+ንጉሡ አገልጋዮቹን የገደሉትን ከቀጣ በኋላ፣ ሌሎች አገልጋዮቹን እንዲህ አላቸው:- “ሰርጉስ ተዘጋጅቷል፣ ነገር ግን የታደሙት የማይገባቸው ሆኑ፤ እንግዲህ ወደ መንገድ መተላለፊያ ሄዳችሁ ያገኛችሁትን ሁሉ ወደ ሰርጉ ጥሩ” (ማቴ. 22:8, 9)። የሰርግ ልብስ ያልለበሰው ሰው ወደ ውጭ ከተጣለ በኋላ፣ በሰርጉ ግብዣ ለመታደም የሰርግ ልብስ ከንጉሱ መቀበል አስፈላጊ መሆኑን አመልክቶ፣ ምሳሌውን “የተጠሩ ብዙዎች፣ የተመረጡ ግን ጥቂቶች ናቸው” (ማቴ. 22፡14) የሚለውን ትልቅ ትርጉም ያለውን ሐረግ በመናገር ይቋጨዋል ።
+
+`ይህ ምን ማለት ነው? በመጨረሻ “የተመረጡት” የጌታን የሰርግ ግብዣ ጥሪ በፈቃዳቸው የተቀበሉ ናቸው ማለት ነው።`
+
+በርግጥ እግዚአብሔር ሁሉንም ሰው ወደ ሰርጉ ድግስ ይጠራል ። ሆኖም ማናችንም ብንሆን የእግዚአብሔርን ፍቅር እምቢ ልንል እንችላለን። የምርጫ ነፃነት ለፍቅር አስፈላጊ ነው። እግዚአብሔር ፍቅሩን እንድንቀበል ማናችንንም በፍጹም አያስገድድም። የሚያሳዝነው ግን ከእግዚአብሔር ጋር የፍቅር ግንኙነት እዳይኖረን መቃወም እንችላለን።
+
+`“የተመረጡት” ግብዣውን የሚቀበሉ ናቸው። እግዚአብሔርን ለሚወዱት፣ እኛ ልንገምተው ከምንችለው በላይ፣ አስደናቂ ነገሮችን እግዚአብሔር አዘጋጅቷል። ሁሉም የሚንጠለጠለው በፍቅር እና በፍቅር ውስጥ ባለው የምርጫ ነፃነት ላይ ነው። የሰርጉን ግብዣ መቀበልህንና በአግባቡ መልበስህን ሕይወትህ ያሳያል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/01/06.md b/src/am/ss/2025-01/01/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..1a8f5036de
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/01/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'ስለኛ ተሰቀለ'
+date: 02/01/2025
+---
+
+እግዚአብሔር ሁሉንም ሰው ከእርሱ ጋር የፍቅር ግንኙነት እንዲኖረው ይጋብዛል፣ ነገር ግን ግብዣውን በፈቃዳቸው የሚቀበሉት ብቻ ዘላለማዊ ደስታን ያገኛሉ። በሠርጉ ግብዣ ምሳሌ እንደታየው፣ ንጉሡ የጠራቸው ብዙዎቹ "ለመምጣት ፈቃደኛ አልነበሩም" (ማቴ. 22: 3)።
+
+ክርስቶስ ከመስቀሉ ጥቂት ቀደም ብሎ እንዲህ ሲል በሀዘን ተናገረ:- “ኢየሩሳሌም ኢየሩሳሌም ሆይ፣ ነቢያትን የምትገድል ወደ እርስዋ የተላኩትንም የምትወግር፣ ዶሮ ጫጩቶቿን ከክንፎችዋ በታች እንደምትሰበስብ ልጆችሽን እሰበስብ ዘንድ ስንት ጊዜ ወደድሁ! አልወደዳችሁምም” (ማቴ. 23፡37)።
+
+ክርስቶስ በጉያው ሊሰበስባቸው ፈለገ፣ እነርሱ ግን ፈቃደኛ አልነበሩም። ቴሎ የሚባለው ተመሳሳይ የግሪክ ግስ ክርስቶስ እነርሱን ለማዳን መፈለጉን እና እነሱ ግን ለመዳን ፈቃደኛ አለመሆናቸውን ለመግለጽ ጥቅም ላይ ውሏል። ይህ ቃል በማቴ. 22፡3 ላይም ይገኛል።
+
+`ሆኖም ክርስቶስ ወደ መስቀል የሄደው ለእነዚህ ሰዎች እና ለእኛ ሲል ነው።`
+
+`አስደናቂ ፍቅር! በኃጢአት ምክንያት ሰው ሞት የሚገባው ሆኖ ሳለ፣ እግዚአብሔር ራሱ (በክርስቶስ) ዋጋ ከፍሎ በሰማይና በምድር መካከል የተቋረጠውን ግንኙነት ለማደስ መንገድን አዘጋጀ። ምንም እንኳን ከርሱ ነፃ ቁርጠኝነት ውጭ ምንም ግዴታ ባይኖርበትም፣ አሁንም ፍቅሩን በኛ ላይ ማፍሰሱን ቀጥሏል። ዮሐ. 10:17፣ 18ን ያንብቡ። ከገላ. 2:20 ጋር ያስተያዩ። በእነዚህ ጥቅሶች ውስጥ ለእኛ ያለው መልእክት ምንድን ነው?`
+
+የእግዚአብሔር ፍቅር በአስደናቂ ሁኔታ በታየበት በመስቀሉ፣ ክርስቶስ በራሱ ፍቃድ ለእኛ ሲል ራሱን አሳልፎ እንደሰጠ እናያለን። ክርስቶስ ህይወቱን አሳልፎ የሰጠን “በራሱ ተነሳሽነት” ነው። ማንም ሕይወቱን ከእርሱ አልወሰደበትም፣ አለም ሳይፈጠር በፊት በሰማይ በተዘጋጀው የደህንነት እቅድ መሠረት ራሱን በፈቃዱ አቀረበ።
+
+“የእኛ የደህንነት እቅድ ከአዳም ውድቀት በኋላ የተነደፈ አልነበረም።
+
+ይልቅስ ‘ከዘላለም ዘመንም የተሰወረው‘ ምስጢር ተገለጠ (ሮሜ 16፡25)። ከዘመናት በፊት የእግዚአብሔር ዙፋን መሠረት የሆነው መርህ ተዘረጋ። ገና ከጅምሩ እግዚአብሔር እና ክርስቶስ የሰይጣንን ክህደት እና በአታላዩ አማካኝነት የሰው ዘር እንደሚወድቅ ያውቁ ነበር። ኃጢአት እንዲኖር የእግዚአብሔር ፈቃድ አልነበረም፣ ነገር ግን የኃጢአትን መከሰት አስቀድሞ ተመለከተ፣ እናም አስፈሪውን አደጋ ለመቀልበስ ሁኔታዎችን አዘጋጀ። ለዓለማችን የነበረው ፍቅር ታላቅ ስለነበር፣ ‘በእርሱ የሚያምን ሁሉ የዘላለም ሕይወት እንዲኖረው እንጂ እንዳይጠፋ’ አንድያ ልጁን ለመስጠት ቃል ኪዳን ገባ (ዮሐ. 3፡16)።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ የዘመናት ምኞት፣ ገጽ. 22.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/01/07.md b/src/am/ss/2025-01/01/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..84454060ea
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/01/07.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title: 'ተጨማሪ ሀሳብ'
+date: 03/01/2025
+---
+
+የክርስቶስ ምሳሌያዊ ትምህርቶች ከሚለው የኤለን ጂ. ኋይት መጽሐፍ “ሙሽራውን ለመገናኘት” የተሰኘውን ርዕስ ከገጽ 405–421 ያንብቡ።
+
+"ዓለምን የሸፈነው እግዚአብሔርን በተሳሳተ መንገድ የመረዳት ጨለማ ነው። ሰዎች ስለ ባሕሪይው ያላቸውን እውቀት እያጡ ነው። ባሕሪይው በተሳሳተ መንገድ ተስተውሏል፣ ተተርጉሟልም። በዚህ ዘመን የሚያበራ እና ተጽእኖና የማዳን ኃይል ያለው የእግዚአብሔር መልእክት ሊታወጅ ይገባል። ባሕሪይውም ሊታወቅ ያስፈልጋል። ወደ ጨለማው ዓለም የክብሩ፣ የመልካምነቱ፣ የምሕረቱ እና የእውነት ብርሃን መብራት ይኖርበታል።
+
+በነብዩ ኢሳያስ ሊሰራ የታቀደው እንዲህ ተገልጧል፡- “የምሥራች የምትነግሪ ጽዮን ሆይ፥ ከፍ ወዳለው ተራራ ውጪ፤ የምሥራች የምትነግሪ ኢየሩሳሌም ሆይ፥ ድምፅሽን በኃይል አንሺ፤ አንሺ፥ አትፍሪ፤ ለይሁዳም ከተሞች፡- እነሆ፥ አምላካችሁ! ብለሽ ንገሪ። እነሆ፥ ጌታ እግዚአብሔር እንደ ኃያል ይመጣል ክንዱም ስለ እርሱ ይገዛል፤ እነሆ፥ ዋጋው ከእርሱ ጋር ደመወዙም በፊቱ ነው።’ ኢሳ. 40:9, 10
+
+“የሙሽራውን መምጣት የሚጠባበቁት ‘እነሆ፥ አምላካችሁ!’ ብለው ለሰዎች መናገር አለባቸው። ለዓለም የሚሰበከው የመጨረሻው የምሕረት ብርሃን፣ የመጨረሻው የምሕረት መልእክት የእርሱን የፍቅር ባሕርይ መግለጥ ነው። የእግዚአብሔር ልጆች ክብሩን ሊገልጡ ይገባል። በሕይወታቸው እና በባሕርያቸው የእግዚአብሔር ጸጋ ያደረገላቸውን መግለጥ አለባቸው።
+
+“የጽድቅ ፀሐይ ብርሃን በመልካም ሥራ - በእውነት ቃል እና በቅዱስ ምግባር - ሊያበራ ይገባል።”— ኤለን ጂ. ዋይት፣ የክርስቶስ ምሳሌያዊ ትምህርቶች፣ ገጽ 415, 416
+
+**የመወያያ ጥያቄዎች**
+
+`1. አምላክ የለም ከሚለው አስተሳሰብ የባሰው እግዚአብሔር ይጠላናል የሚለው አስተሳሰብ ነው። ይህ እውነት ቢሆን ኖሮ እኛ የምንኖርበት ዓለም ምን ያህል የተለየ ይሆን ነበር?`
+
+`2. ዛሬ በዓለማችን የእግዚአብሔርን ባሕርይ በተሳሰተ መንገድ የምንረዳው ለምን ይመስልዎታል? ሰዎች የእግዚአብሔርን ፍቅር በተሻለ መንገድ እንዲመለከቱ ልትረዷቸው የምትችሉባቸውን መንገዶች በማሰብ ተወያዩ።`
+
+`3. ዛሬ ስለ እግዚአብሔር ባሕርይ ሊታወጅ የሚገባው መልእክት ምንድን ነው? የእግዚአብሔርን ፍቅር እውነታ ላልተረዳ ሰው ይህንን መልእክት እንዴት ይገልጹታል? የፍቅሩንና የድንቅ ባሕርይውን እውነታ የሚያሳይ ምን ማስረጃ ሊጠቁሙ ይችላሉ?`
+
+`4. ስለ እግዚአብሔር ፍቅር መናገር አንድ ነገር ነው። ያንን ፍቅር በሕይወታችን መግለጥ እና ማንፀባረቅ ደግሞ ሌላ ነገር ነው። በዙሪያችን ላሉ የእግዚአብሔርን ፍቅር የሚያሳዩ “የቅድስና ሥራዎች” ምን ሊሆኑ ይችላሉ?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/01/hope-ss.md b/src/am/ss/2025-01/01/hope-ss.md
new file mode 100644
index 0000000000..4ecbef1636
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/01/hope-ss.md
@@ -0,0 +1,34 @@
+---
+title:  ሆፕ የሰንበት ትምህርት
+date:   03/01/2025
+---
+
+ወደ ተስፋ ሰንበት ትምህርት እንኳን ደህና መጡ። ጥልቅ መስተጋብራዊ የሆነ የእግዚአብሔር ቃል ጥናት። እነሆ የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትህ በሚል ርዕስ አዲስ  ጥናትን እንጀምራለን።
+
+**የዛሬ ርእስ፦** እግዚአብሔር በነጻ ይወዳል
+
+**መግቢያ መዝሙር ፦** “እግዚአብሔር ሆይ አንተ አምላኬ ነህ” መዝ. 63፡1-4
+
+- 1) የጌታ አፍቃሪ ባህሪ መገለጥ
+	- ሀ) ዘጸአት 33፡12-19 ለነቢዩ ሙሴ ከተሰጠው የእግዚአብሔር ባሕርይ መገለጥ ምን ትምህርት እናገኛለን?
+	- ለ) የእግዚአብሔርን ፍቅር መጠን የሚፈትን ምን ክስተት ከጥቂት ጊዜ በፊት ተፈጸመ? ዘጸአት 32፡1-3
+	- ሐ) ዘጸአት 33፡19 ን ከዮሐንስ 3፡16 ጋር አወዳድር። እግዚአብሔር ይወድደው ዘንድ የመረጠው ማንን ነው?
+	- መ) እግዚአብሔር ለፍጥረታቱ ሁሉ ስላለው ፍቅር መጠን ምን ሀሳብ አለዎት?
+	- ሠ) ብዙ ሰዎች ስለ እግዚአብሔር ባሕርይ የተዛባ አመለካከት ያላቸው ለምን ይመስላችኋል?
+	- ረ) የእግዚአብሔርን የፍቅር ባሕርይ ይበልጥ ግልጽ በሆነ መንገድ እንዲመለከቱ ሌሎችን መርዳት የምንችለው እንዴት ነው?
+- 2) ፍቅሩን ለማያደንቁ የእግዚአብሔር ፍቅር
+	- ሀ) እግዚአብሔር ፍቅሩን ችላ ለሚሉት ወይም ለማያደንቁ ሰዎች ያለውን ፍቅር የሚያጎሉ የመጽሐፍ ቅዱስ ታሪኮች የትኞቹ ናቸው?
+	- ለ) የነቢዩ ሆሴዕን የአገልግሎት ተልዕኮ ጠቅለል አድርገህ ግለጽ። እግዚአብሔር ዓመፀኛ ለሆኑት ሕዝቡ ስላለው ፍቅር ማስተማር የፈለገው ምን ትምህርት ነበር?
+	- ሐ) ሆሴዕ 14:1-4 እግዚአብሔር ሕዝቡ ዓመፀኛ ቢሆንም በነፃ መውደዱን የቀጠለው ለምንድን ነው?
+- 3) የእግዚአብሔር ዘላለማዊ ፍቅር
+	- ሀ) ዮሐንስ 17:24 ኢየሱስ የእግዚአብሔርን ዘላለማዊ ፍቅር በተመለከተ ምን ምሥክርነት ሰጥቷል?
+	- ለ) እግዚአብሔር እኛን መውደዱን ፈጽሞ እንደማያቋርጥ ምን ማረጋገጫ አለን? ኤርምያስ 31:3, ወዘተ.
+	- ሐ) አንድ ሰው እርስዎን መውደድ ያቆመበትን ተሞክሮ ያካፍሉ። የማይጠፋው የእግዚአብሔር ፍቅር ያን አስቸጋሪ ጊዜ ለማለፍ እንዴት ረዳዎት?
+- 4) የእግዚአብሔርን ፍቅር ለመቀበል ወይም ላለመቀበል መምረጥ
+	- ሀ) ማቴዎስ 22:1-14 የእግዚአብሔርን ፍቅር ለመቀበል ወይም ላለመቀበል ነፃነታችንን በተመለከተ ክርስቶስ ስለ ሠርግ ግብዣ ከተናገረው ምሳሌ ምን ትምህርት እናገኛለን?
+	- ለ) በማቴዎስ 22:14 ላይ ተመዝግበው የሚገኙትን የኢየሱስ ቃላት ትርጉም ያብራሩ።
+	- ሐ) በኢየሱስ ምድራዊ አገልግሎት ወቅት ለሠርጉ ግብዣ ድንገተኛ ግብዣ ቀርቦለት የእግዚአብሔርን የፍቅር ግብዣ ለመቀበል የመረጠን አንድ ሰው አስብ? ማቴዎስ 9፡9፣ ሉቃስ 23፡34-43፣ ወዘተ.
+	- መ) በአንጻሩ በኢየሱስ ምድራዊ አገልግሎት ወቅት ለሠርጉ ግብዣ ድንገተኛ ግብዣ ቀርቦለት የእግዚአብሔርን የፍቅር ግብዣ ውድቅ ለማድረግ የመረጠን አንድ ሰው አስብ? ማቴዎስ 19፡16-22፣ 23፡37፣ ወዘተ.
+	- ሠ) በሠርጉ ግብዣ ላይ ለመካፈል እና የዘላለም መንግሥቱ አካል ለመሆን የእግዚአብሔርን የፍቅር ግብዣ ለመቀበል መቼ መረጡ?
+
+ይህ የጥናት ጽሑፍ የተዘጋጀው [በሆፕ ቻናል](https://www.hopetv.org/hopess/)  ሲሆን ወደ አማርኛ የተተረጎመው ደግሞ በትንቢት ቃል የወንጌል አገልግሎት (https://www.yetnbitkal.org) ነው። እነዚህን የጥናት ጽሑፎች [በእንግሊዝኛ](https://www.hopetv.org/shows/hopess/study-guides/) ላይ ያገኛሉ።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/01/info.yml b/src/am/ss/2025-01/01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..23ff7fa97f
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/01/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "እግዚአብሔር እንዲሁ ይወዳል"
+start_date: "28/12/2024"
+end_date: "03/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/02/01.md b/src/am/ss/2025-01/02/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..88877dc3fe
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/02/01.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'ኪዳናዊ ፍቅር'
+date: 04/01/2025
+---
+
+### ለዚህ ሳምንት ጥናት፡
+2ጴጥ. 3:9፣ ዘዳ. 7፡6–9፣ ሮሜ. 11:22፣ 1 ዮሐ. 4:7-20፣ ዮሐ. 15:12፣ 1 ዮሐ. 3:16
+
+> <p>የመታሰቢያ ጥቅስ</p>
+> ኢየሱስም መለሰ አለውም:- የሚወደኝ ቢኖር ቃሌን ይጠብቃል፤ አባቴም ይወደዋል፣ ወደ እርሱም እንመጣለን በእርሱም ዘንድ መኖሪያ እናደርጋለን”ዮሐ. 14፡23
+
+አጋፔ የሚለው የግሪክ ቃል ልዩ የሆነውን የእግዚአብሔርን ፍቅር እንደሚያመለክት፣ እንደ ፊልዮ ያሉት ሌሎች የፍቅር ቃላት ደግሞ ከአጋፔ ያነሱ የተለያዩ የፍቅር ዓይነቶችን እንደሚያመለክቱ ብዙዎች ተምረዋል። አንዳንዶች አጋፔ የአንድ ወገን ፍቅርን፣ የሚሰጥ ብቻ እንጂ የማይቀበል፣ በሰው ምላሽ የማይወሰን ፍቅርን ያመለክታል ይላሉ።
+
+ሆኖም በቃሉ ያለውን መለኮታዊ ፍቅር በጥንቃቄ ስናጠና፣ እነዚህ አመለካከቶች ምንም እንኳን በብዙዎች ዘንድ ተቀባይነት ያገኙ ቢሆኑም የተሳሳቱ መሆናቸውን ያሳያል። በመጀመሪያ፣ አጋፔ የሚለው የግሪክ ቃል የእግዚአብሔርን ፍቅር ብቻ ሳይሆን፣ የሰው ፍቅርን፣ አንዳንድ ጊዜ የተሳሳተ የሰው ፍቅርን ጭምር ያመለክታል (2ጢሞ. 4፡10)። ሁለተኛ፣ በመጽሐፍ ቅዱስ ውስጥ ከአጋፔ በተጨማሪ ሌላ ብዙ ቃላት የእግዚአብሔርን ፍቅር ያመለክታሉ።
+
+ለምሳሌ፣ ኢየሱስ ሲያስተምር “እናንት ስለወደዳችሁኝ [ፊሊዮ]፣ አብ እርሱ ራሱ ይወዳችኋል [ፊሊዮ]” ይላል (ዮሐንስ 16፡27)። እዚህ ላይ ፊሌዮ የሚለው የግሪክ ቃል የሰውን ፍቅር ብቻ ሳይሆን፣ እግዚአብሔር ለሰው ልጆች ያለውን ፍቅርም ለማመልከት ጥቅም ላይ ውሏል። ስለዚህ ፊልዮ ጎደሎ የሆነውን የፍቅር ዓይነት ብቻ ሳይሆን የእግዚአብሔርንም ፍቅር ያመለክታል። 
+
+በተጨማሪ ቅዱሳት መጻህፍት የእግዚአብሔር ፍቅር የአንድ ወገን ብቻ ሳይሆን ጥልቅ ግንኙነትን የሚጠይቅ እንደሆነ፣ ፍቅሩንም ለእርሱ እና ለሌሎች መልሰው ማንጸባረቅ ወይም አለማንፀባረቃቸው ለእግዚአብሔር ትልቅ ልዩነት እንዳለው ያስተምራሉ። 
+
+_የሳምንቱን ትምህርት በማጥናት ለሰንበት ይዘጋጁ።_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/02/02.md b/src/am/ss/2025-01/02/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..9933b06ebe
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/02/02.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title: 'ዘላለማዊው የእግዚአብሔር ፍቅር'
+date: 05/01/2025
+---
+
+`ቃሉ ግልጽ ነው፡- እግዚአብሔር ሁሉንም ሰው ይወዳል። በጣም የታወቀው የመጽሐፍ ቅዱስ ጥቅስ ዮሐንስ 3፡16 ይህንን እውነት ያውጃል፡ - “በእርሱ የሚያምን ሁሉ የዘላለም ሕይወት እንዲኖረው እንጂ እንዳይጠፋ እግዚአብሔር አንድያ ልጁን እስኪሰጥ ድረስ ዓለሙን እንዲሁ ወዶአልና።” መዝ. 33:5 እና መዝ. 145:9ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች ስለ እግዚአብሔር ፍቅር፣ ርኅራኄና ምሕረት ስፋት ምን ያስተምራሉ?`
+
+አንዳንዶች የማይወደዱ እንደሆኑ ሊሰማቸው ይችላል፣ ወይም ከነሱ በቀር እግዚአብሔር ሌላውን ሁሉ ይወዳል ብለው ያስቡ ይሆናል። ሆኖም መጽሐፍ ቅዱስ እያንዳንዱ ሰው በእግዚአብሔር የተወደደ እንደሆነ ይናገራል።
+
+እርሱ የማይወደው ማንም የለም። እግዚአብሔር ሁሉንም ሰው ስለሚወድ፣ ሁሉም እንዲድኑ ይፈልጋል።
+
+`2 ጴጥ. 3:9ን፣ 1 ጢሞ. 2:4ን እና ሕዝ. 33:11ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች እግዚአብሔር ሁሉንም ሰው ለማዳን ስላለው ፍላጎት ምን ያስተምራሉ?`
+
+ከዮሐ. 3፡16 በኋላ ያለው ጥቅስ፡- “ዓለም በልጁ እንዲድን ነው እንጂ፣ በዓለም እንዲፈርድ እግዚአብሔር ወደ ዓለም አልላከውምና” ይላል (ዮሐ. 3፡ 17)። እንደ እግዚአብሔር ፈቃድ (ፍላጎት) ብቻ ቢሆን ኖሮ፣ ሁሉም ሰው ፍቅሩን ተቀብሎ ይድን ነበር። ሆኖም ጌታ ፍቅሩን እንዲቀበሉ ማንንም አያስገድድም።
+
+ሰዎች ሊቀበሉት ወይም ሊንቁት መብት አላቸው።
+
+`ምንም እንኳን አንዳንዶች ባይቀበሉትም፣ እግዚአብሔር እነርሱን መውደድ አያቆምም። በኤር. 31፡3 ላይ ለሕዝቡ፡- “በዘላለም ፍቅር ወድጄሻለሁ፤ ስለዚህ በቸርነት ሳብሁሽ” ይላል። መጽሐፍ ቅዱስ በሌላ ስፍራ ደጋግሞ እንደሚያስተምረው የእግዚአብሔር ፍቅር ለዘላለም ይኖራል (ለምሳሌ መዝ. 136ን ይመልከቱ)። የእግዚአብሔር ፍቅር በጭራሽ አያልቅም። ዘላለማዊ ነው። ብዙ ጊዜ ሌሎችን አለመውደድ ስለሚቀልለን፣ ይህን እውነት መረዳት ይከብደናል፤ አይደለም እንዴ?`
+
+ነገር ግን፣ እኛ በግላችን የዚህን ፍቅር እውነታ ብንለማመደው— የእግዚአብሔርን ፍቅር በግላችን ብናውቀው —እንዴት ያለ የተለየ ህይዎት በኖርንና ሌሎችንም በተንከባከብን ነበር ።
+
+`እግዚአብሔር ሁሉንም ሰው የሚወድ ከሆነ፣ ይህ ማለት አስጸያፊ ባሕርይ ያላቸውንም ይወዳል ማለት ነው። አምላክ ለእነዚህ ሰዎች ያለው ፍቅር እኛ ከእነርሱ ጋር ሊኖረን ስለሚገባው ግንኙነት ምን ሊያስተምረን ይገባል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/02/03.md b/src/am/ss/2025-01/02/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..e3084a5d06
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/02/03.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title: 'ኪዳናዊ ፍቅር'
+date: 06/01/2025
+---
+
+`መጽሐፍ ቅዱስ ብዙውን ጊዜ እግዚአብሔር ከእኛ ጋር ያለውን የተለየ የፍቅር ግንኙነት የሚገልጸው፣ በቤተሰብ ወይም በዝምድና በተለይም በባልና በሚስት ወይም መልካም እናት ለልጇ ያላትን ፍቅር የሚያሳዩ ዘይቤዎችን በመጠቀም ነው። እነዚህ ዘይቤዎች በተለይ በእግዚአብሔር እና በቃል ኪዳኑ ህዝቦች መካከል ያለውን የተለየ ግንኙነት ለማሳየት ያገለግላሉ። ይህ ግንኙነት ኪዳናዊ ፍቅር ነው፡- ይህም እግዚአብሔር ለሕዝቡ ያለውን ፍቅር ብቻ ሳይሆን፣ ሰዎች ይህን ፍቅር ተቀብለው በምላሹ እርሱን እና አንዱ ሌላውን እንዲወድ ይጠብቃል። ዘዳ. 7:6–9ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች በእግዚአብሔር ቃል ኪዳን እና በእግዚአብሔር ፍቅር መካከል ስላለው ግንኙነት ምን ያስተምራሉ?`
+
+ዘዳ. 7፡9 እግዚአብሔር ለቃል ኪዳኑ ሕዝብ ያለውን የተለየ ፍቅር ይገልጻል፣ ግንኙነቱ በከፊል ታማኝ በመሆናቸው ወይም ባለመሆናቸው ላይ የተመሰረተ ነው። የእግዚአብሔር ፍቅር በሁኔታዎች የተመሰረተ አይደለም፣ ነገር ግን ከሕዝቡ ጋር ያለው የቃል ኪዳን ግንኙነት በሁኔታዎች የተመሰረተ ነው።
+
+በዘዳ. 7፡9 ላይ “ርኅራኄ” ወይም “ምሕረት” ተብሎ የተተረጎመው ቃል ኼሴድ ራሱ የመለኮታዊ ፍቅርን ኪዳናዊ ገጽታ ያሳያል። ኼሴድ ብዙ ጊዜ ታላቅ የሆነውን የእግዚአብሔርን ምሕረት፣ መልካምነትና ፍቅር ለመግለጽ ጥቅም ላይ ውሏል። በተለይ ኼሴድ በፍቅር ግንኙነት ውስጥ አንዱ ለሌላው ወገን ያለውን ጽኑ ፍቅር ያመለክታል። ሌላውም ወገን በምላሹ ይህን ፍቅር እንዲያሳይ ግንኙነቱ ያነሳሳዋል።
+
+የእግዚአብሔር ኼሴድ ፍቅሩ እጅግ አስተማማኝ፣ ጽኑ እና ዘላለማዊ እንደሆነ ያሳያል። ሆኖም የኼሴድን በረከቶች መቀበል በሁኔታዎች ላይ የተመሰረተ ነው፡- ሕዝቡ ለመታዘዝ እና ቃላቸውን ለመጠበቅ ባላቸው ፈቃደኝነት ማለት ነው (2 ሳሙ. 22:26፣ 1 ነገ. 8:23፣ መዝ. 25:10፣ መዝ. 32:10፣ 2 ዜና 6:14)።
+
+የእግዚአብሔር ጽኑ ፍቅር የሁሉም የፍቅር ግንኙነቶች መሠረት ነው፣ ያንን ፍቅርም በፍጹም ልንደርስበት አንችልም። እግዚአብሔር በሕይወት እንድንኖር ብቻ ሳይሆን በክርስቶስ ስለ እኛ ራሱን በፈቃዱ ሰጠ። "ነፍሱን ስለ ወዳጆቹ ከመስጠት ይልቅ ከዚህ የሚበልጥ ፍቅር ለማንም የለውም" (ዮሐ. 15:13)። ትልቁ የእግዚአብሔር ፍቅር የተገለጠው ጌታ “ራሱን አዋርዶ፣ ለሞት ይኸውም ለመስቀል ሞት እንኳ በታዘዘ ጊዜ” (ፊልጵ. 2፡8) እንደሆነ ምንም አያጠያይቅም።
+
+`የእግዚአብሔርን ፍቅር እውነታ በሃሳብህ ውስጥ ያለማቋረጥ ማሰላሰል የምትችልባቸው መንገዶች ምንድን ናቸው? ይህን ማድረግ አስፈላጊ የሆነው ለምንድን ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/02/04.md b/src/am/ss/2025-01/02/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..664c5bf980
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/02/04.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'በሁኔታዎች የተመሠረተ ግንኙነት'
+date: 07/01/2025
+---
+
+እግዚአብሔር እያንዳንዱን ሰው ከእርሱ ጋር የጠበቀ የፍቅር ግንኙነት እንዲኖረው ይጋብዛል (ማቴ. 22፡1–14ን ይመልከቱ)። ለዚህ ጥሪ ተገቢውን ምላሽ መስጠት እግዚአብሔርን እና ሌሎችን እንድንወድ የተሰጠንን ትዕዛዝ መታዘዝን ያካትታል (ማቴ. 22፡37–39ን ይመልከቱ)። አንድ ሰው ከእግዚአብሔር ጋር ያለውን የቃል ኪዳኑን በረከቶች የሚያገኘው ይህንን ፍቅር ለመቀበል ወይም ላለመቀበል በሚያደርገው ውሳኔ ነው።
+
+`ሆሴ. 9:15ን፣ ኤር. 16:5ን፣ ሮሜ 11:22ን እና ይሁ. 21ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች ከእግዚአብሔር ፍቅር የተነሳ የምናገኛቸውን በረከቶች ልናጣቸው እንደምንችል ምን ያስተምሩናል?`
+
+በእነዚህ እና በሌሎች ጥቅሶች ተደጋግሞ እንደተገለፀው፣ ከእግዚአብሔር ጋር ባለን የፍቅር ግንኙነት በረከቶቹን የምንለማመዳቸው ለፍቅሩ ምላሽ ስንሰጥ ብቻ ነው። ሆኖም አምላክ ሰውን መውደዱን ያቆማል ብለን በማሰብ ልንሳሳት አይገባም። እንዳየነው የእግዚአብሔር ፍቅር ዘላለማዊ ነው። ምንም እንኳን ሆሴዕ 9፡15 ላይ እግዚአብሔር ስለ ሕዝቡ ሲናገር፡- “ከእንግዲህ ወዲያ አልወድዳቸውም’’ ቢልም፣ በኋላ ላይ በዚያው መጽሐፍ እግዚአብሔር ስለ ሕዝቡ “በፈቃዴ እወድዳቸዋለሁ’’ ብሎ እንደተናገረ ማስታወስ አስፈላጊ ነው (ሆሴ. 14:4)። ሆሴ. 9፡15 እግዚአብሔር ሕዝቡን መውደድ አቁሟል አይልም።
+
+ይልቁንም ከእግዚአብሔር ጋር ያለን የፍቅር ግንኙነት በረከት በሁኔታዎች ላይ የተመረኮዘ መሆኑን እያመለከተ ነው። ይህም ግንኙነት እንዲቀጥል ለፍቅሩ የምንሰጠው ምላሽ ወሳኝ ነው።
+
+"ትእዛዜ በእርሱ ዘንድ ያለችው የሚጠብቃትም የሚወደኝ እርሱ ነው፤ የሚወደኝንም አባቴ ይወደዋል እኔም እወደዋለሁ ራሴንም እገልጥለታለሁ” (ዮሐ. 14:21)። በተመሳሳይ ኢየሱስ ለደቀ መዛሙርቱ፡- “እናንተ ስለወደዳችሁኝ ከእግዚአብሔርም ዘንድ እኔ እንደ ወጣሁ ስላመናችሁ አብ እርሱ ራሱ ይወዳችኋል” ብሏቸዋል (ዮሐንስ 16፡27)።
+
+እነዚህ እና ሌሎች ጥቅሶች የሚያስተምሩን፣ ከእግዚአብሔር ጋር በሚኖረን የሚያድን ግንኙነት ምክንያት የምናገኛቸውን በረከቶች ማስቀጠል የምንችለው የእግዚአብሔርን ፍቅር ለመቀበል ፈቃደኛ ስንሆን ነው። ይህ ደግሞ ፍቅሩን ለሌሎች ለማድረስ የሚገለገልብን ዕቃዎች መሆንን ይጨምራል። ይህ ማለት ግን የእግዚአብሔር ፍቅር በምንም ሁኔታ ያቆማል ማለት አይደለም።
+
+ይልቅስ ፀሐይን እንዳታበራ ማድረግ እንደማንችል፣ ከጨረሮቿ ግን ራሳችንን መሰወር እንደምንችል ሁሉ፣ የእግዚአብሔርን ዘላለማዊ ፍቅር ለማቆም ምንም ነገር ማድረግ አንችልም፤ ሆኖም ከእግዚአብሔር ጋር ያለንን ግንኙነት ችላ ብለን የሚሰጠንን በረከት በተለይም የዘላለም ሕይወት ተስፋ ልናጣ እንችላለን።
+
+`ሰዎች ምላሽ ቢሰጡም ባይሰጡም፣ የእግዚአብሔርን ፍቅር እውነታ የሚያዩባቸው እና የሚለማመዱባቸው መንገዶች ምንድናቸው? ለምሳሌ፣ ከኃጢአት ውድቀት በኋላ እንኳን ተፈጥሮ ፍቅሩን እንዴት ይገልጣል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/02/05.md b/src/am/ss/2025-01/02/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..74de4ef67c
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/02/05.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title: 'ችላ የተባለው ምሕረት'
+date: 08/01/2025
+---
+
+የእግዚአብሔር ፍቅር ዘላለማዊ እና ምንጊዜም ሳይገባን የተሰጠን ነው።
+
+ይሁን እንጂ ሰዎች ላይቀበሉት ይችላሉ። ምንም ሳናደርግ ፍጹምና ዘላለማዊ በሆነው ፍቅሩ አስቀድሞ እንዲሁ ስለወደደን ብቻ (ኤር. 31፡3)፣ ይህን ፍቅር ለመቀበልም ሆነ ችላ ለማለት እድሉ አለን። ለእግዚአብሔር ያለን ፍቅር፣ አስቀድሞ ሳንጠይቅ ለተሰጠን ፍቅር ምላሽ ነው።
+
+`1 ዮሐ. 4:7–20ን በተለይ ቁጥር 7 እና 19 ያንብቡ። ይህ ጥቅስ የእግዚአብሔር ፍቅር ቅድሚያ ስለሚሰጠው ነገር ምን ይነግረናል?`
+
+ሁልጊዜ የሚቀድመው የእግዚአብሔር ፍቅር ነው። እግዚአብሔር አስቀድሞ ባይወደን፣ መልሰን ልንወደው አንችልም ነበር። እግዚአብሔር ለመውደድም ሆነ ልንወደድ የምንችል አድርጎ ቢፈጥረንም፣ የፍቅር ሁሉ መሰረቱና ምንጩ ግን እግዚአብሔር ራሱ ነው። ሆኖም ልንቀበለውና በሕይወታችን ልናንጸባርቀው ምርጫ አለን። ይህ እውነት ክርስቶስ በተናገረው ይቅር ለማለት ፈቃደኛ ባልሆነው አገልጋይ ምሳሌ ተገልጿል (ማቴ. 18፡23–35ን ይመልከቱ)።
+
+በምሳሌው ላይ አገልጋዩ የጌታውን ዕዳ የሚከፍልበት ምንም አይነት መንገድ እንዳልነበረ እናያለን። እንደ ማቴ. 18 አገልጋዩ ከጌታው የ10,000 መክሊት ዕዳ ነበረበት። አንድ መክሊት 6,000 ዲናር የሚያህል ነበር። አንድ ዲናር ደግሞ ለአንድ ተራ ሠራተኛ ለቀን ሥራ የሚከፈለው ነበር (ከማቴ. 20፡2 ጋር ያነፃፅሩ)።
+
+ስለዚህ አንድ መክሊት ለማግኘት አንድ ተራ ሰራተኛ ለ6,000 ቀናት የጉልበት ሥራ ይሰራል። የዕረፍት ቀናትን ሳይጨምር አንድ ተራ ሠራተኛ በዓመት 300 ቀናትን በመሥራት በዓመት 300 ዲናር ሊያገኝ ይችላል እንበል። ስለዚህ አንድ መክሊት ዕዳ ለመክፈል አንድ ተራ ሰራተኛ 20 ዓመት ገደማ ይፈጅበታል (6,000 ዲናር ÷ 300 = 20)። 10,000 መክሊት ለማግኘት አንድ ተራ ሠራተኛ በአማካይ 200,000 ዓመታት መሥራት ይኖርበታል። ባጭሩ አገልጋዩ ይህንን ዕዳ ፈጽሞ ሊከፍል አይችልም ነበር። ሆኖም ጌታው ለአገልጋዩ ስለ ራራለት ያለበትን ትልቅ ዕዳ እንዲሁ ተወለት።
+
+ይህ ምሕረት የተደረገለት አገልጋይ፣ ትንሿን የ100 ዲናር ዕዳ ለባልንጀራው ባለመተው ወደ እስር ቤት ሲያስገባው፣ ጌታው ተቆጥቶ ይቅርታውን አነሳ።
+
+አገልጋዩ የጌታውን ፍቅርና ይቅርታ አጣ። ምንም እንኳን የእግዚአብሔር ርኅራኄ እና ምሕረት የማያልቁ ቢሆንም፣ ሰው በስተመጨረሻ በረከቶቹን ሊገፋቸው፣ እንዲያውም ሊያጣቸው ይችላል።
+
+`ይቅር የተባልከውን እና በኢየሱስ ይቅር ለመባል ምን ዋጋ እንደከፈልክ አስብ። ሌሎችን ይቅር ስለማለት ይህ ምን ሊነግርህ ይገባል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/02/06.md b/src/am/ss/2025-01/02/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..eb4bbb95c3
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/02/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'በነጻ የተቀበላችሁትን በነጻ ስጡ'
+date: 09/01/2025
+---
+
+አገልጋዩ የጌታውን ዕዳ በጭራሽ መክፈል እንደማይችል ሁሉ፣ እኛም ለእግዚአብሔር ምንም ልንከፍለው አንችልም። የእግዚአብሔርን ፍቅር በሥራችን ልናገኘው አንችልም። “ገና ኃጢአተኞች ሳለን ክርስቶስ ስለ እኛ ሞቶአልና እግዚአብሔር ለእኛ ያለውን የራሱን ፍቅር ያስረዳል” (ሮሜ. 5፡8)። እንዴት ያለ አስደናቂ ፍቅር ነው! 1ኛ ዮሐ. 3፡1 “የእግዚአብሔር ልጆች ተብለን ልንጠራ አብ እንዴት ያለውን ፍቅር እንደ ሰጠን እዩ” ይላል።
+
+ልናደርግ የምንችለው እና ማድረግ ያለብን የአምላክን ፍቅር ለሌሎች ማሳየት ነው። እንዲህ ያለ ታላቅ ርኅራኄ እና ይቅርታ ከተቀበልን፣ እንዴት አብልጠን ለሌሎች ልንራራ እና ይቅርታ ልናደርግ ይገባናል? አገልጋዩ ለባልንጀራው አገልጋይ ምሕረት ስላላደረገለት፣ የጌታውን ርኅራኄና ይቅርታ ማጣቱን አስታውሱ። እግዚአብሔርን በእውነት የምንወደው ከሆነ፣ ፍቅሩን ለሌሎች ከማሳየት ወደ ኋላ አንልም።
+
+`ዮሐ. 15:12ን፣ 1 ዮሐ. 3:16ን፣ እና 1 ዮሐ. 4:7–12ን ያንብቡ። እነዚህ ክፍሎች በእግዚአብሔር ፍቅር እና እኛ ለርሱ እና ለሌሎች ባለን ፍቅር መካከል ስላለው ግንኙነት ምን ያስተምሩናል?`
+
+ከዮሐ. 15፡12 በኋላ ኢየሱስ ለደቀ መዛሙርቱ "እኔ ያዘዝኋችሁን ሁሉ ብታደርጉ እናንተ ወዳጆቼ ናችሁ" ብሏቸዋል (ዮሐ 15፡14)። ኢየሱስ ምን አዟቸው ነበር? እርሱ እንደወደዳቸው ሌሎችን እንዲወዱ አዟቸው ነበር። ጌታ እዚህ እና ሌሎች ክፍሎች ላይ፣ እግዚአብሔርን እንድንወድ እና እርስ በርሳችን እንድንዋደድ ያዘናል።
+
+ባጭሩ ልንገነዘበው የሚገባን ልንቆጥረው እና ፈጽሞ ልንከፍለው የማንችለው ዕዳ ይቅር ተብሎልናል። ይህም የሆነው በመስቀሉ ብቻ ነው።
+
+ስለዚህ እግዚአብሔርን ልንወደውና ልናመሰግነው፣ ከሌሎችም ጋር በፍቅር እና በጸጋ ልንኖር ይገባናል። ሉቃ. 7፡47 እንደሚያስተምረን ብዙ ይቅር የተባለለት ብዙ ይወዳል፣ ነገር ግን “ጥቂት የሚሰረይለት ጥቂት ይወዳል።” ከመካከላችን ምን ያህል ይቅር እንደተባለ የማያስተውል ማን አለ?
+
+`እግዚአብሔርን መውደድ ሌሎችን መውደድን የሚያካትት ከሆነ፣ በቃልም ሆነ በድርጊት የእግዚአብሔርን የፍቅር መልእክት በአስቸኳይ ልናካፍል ይገባል። አሁኑኑ ሰዎችን በዕየለት ኑሯቸው መርዳት አለብን፤ የእግዚአብሔር ፍቅር ቧንቧ በመሆን ሰዎችን በአዲስ ሰማይ እና በአዲስ ምድር የዘላለም ሕይወት ተስፋን ወደሚሰጣቸው ወደ እርሱ ልናመለክታቸው ይገባል - የእግዚአብሔርን ፍቅር እንቢ በማለት ከዚህ በኃጢአትና በሞት ፍሬ ከተበላሸው ዓለም ፍጹም የተለየ አዲስ ፍጥረት። ሌሎችን በመውደድ እግዚአብሔርን ለመውደድ ምን የተለየ እርምጃ መውሰድ ይችላሉ? ዛሬና በሚቀጥሉት ቀናት ለሰዎች የእግዚአብሔርን ፍቅር ለማሳየትና የዘላለምን ሕይወት ተስፋ እነዲያጣጥሙ ለመጋበዝ ምን ሊያደርጉ ይችላሉ?`
diff --git a/src/am/ss/2025-01/02/07.md b/src/am/ss/2025-01/02/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..78489138e5
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/02/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'ተጨማሪ ሀሳብ'
+date: 10/01/2025
+---
+
+ወደ ክርስቶስ የሚያደርስ መንገድ ከሚለው የኤለን ጂ. ኋይት መጽሐፍ “የፀሎት እድል” የተሰኘውን ርዕስ ከገጽ 93–104 ያንብቡ።
+
+“ፍላጎቶቻችሁን፣ ደስታችሁን፣ ሀዘኖቻችሁን፣ ጭንቀታችሁን እና ፍርሃቶቻችሁን በእግዚአብሔር ፊት አስቀምጡአቸው። እርሱን ሸክም አታበዙበትም፣ አታደክሙትምም። የራሳችሁን ፀጉር የሚቆጥረው ለልጆቹ ፍላጎት ደንታ ቢስ አይደለም። ‘ጌታ እጅግ የሚምር የሚራራም ነውና’ (ያዕ 5፡ 11)። የፍቅር ልቡ በሀዘናችን እና ሀዘናችንን በመናገራችን ይነካል። አእምሯችሁን ግራ የሚያጋባውን ነገር ሁሉ ወደ እርሱ ውሰዱት። ዓለማትን በእጁ ለያዘው እና ሁሉንም ጉዳዮች ለሚቆጣጠረው ለእርሱ፣ ሊሸከመው የማይችለው ምንም ነገር የለም። በምንም መልኩ ሰላማችንን የሚያውክ ማንኛውም ነገር፣ እርሱ የማያስተውለው ትንሽ ነገር አይደለም። በእኛ ተሞክሮ ውስጥ እርሱ የማያነበው ድቅድቅ ጨለማ የሆነ ምዕራፍ የለም፤ ሊፈታው የሚከብደው ግራ መጋባት የለም። የሰማዩ አባታችን የማይመለከተው ወይም ወዲያውኑ ፍላጎት የማያድርበት ከታታናሾቹ ባንዱ ላይ የሚመጣ ጥፋት፣ ነፍሳችንን የሚከብ ጭንቀት፣ የሚያበረታን ደስታ፣ ከከናፍራችን የሚወጣ ልባዊ ጸሎት አይኖርም።
+
+ልባቸው የተሰበረውን ይፈውሳል፤ ቁስላቸውንም ይጠግናል’ (መዝ. 147፡3)። በምድር ላይ የእርሱን ጥንቃቄ የሚጋራ እና የሚወደውን ልጁን የሰጣት ሌላ ነፍስ የሌለች እስኪመስል ድረስ፣ በእግዚአብሔር እና በእያንዳንዱ ነፍስ መካከል ያለው ግንኙነት የተለየ እና ሙሉ ነው።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ ወደ ክርስቶስ የሚያደርስ መንገድ፣ ገጽ 100.
+
+**የመወያያ ጥያቄዎች**
+
+`1. “በምድር ላይ የእርሱን ጥንቃቄ የሚጋራ እና የሚወደውን ልጁን የሰጣት ሌላ ነፍስ የሌለች እስኪመስል ድረስ፣ በእግዚአብሔር እና በእያንዳንዱ ነፍስ መካከል ያለው ግንኙነት የተለየ እና ሙሉ ነው” የሚለውን ከላይ ያለውን ዓረፍተ ነገር ያሰላስሉ። ይህ ምን አይነት መጽናናትን ይሰጥዎታል? እግዚአብሔር ለርሶ ቅርብ እና የሚጠነቀቅልዎት መሆኑን በማወቅ ሕይወትዎን እንዴት መኖር አለብዎት? በዚህ አስደናቂ ተስፋ መኖርን እንዴት መማር ይችላሉ? በየዕለቱ ይህን በእውነት በማመን ብኖረው ብለው ያስቡ።`
+
+`2. ከዚህ ሳምንት ትምህርት አንጻር መዝ. 103:17, 18ን እንዴት ይረዱታል? የእግዚአብሔር ፍቅር ዘላለማዊ ቢሆንም ከእግዚአብሔር ጋር ያለን ግንኙነት የሚያስገኛቸው በረከቶች ፍቅሩን በመቀበላችን ላይ መመርኮዙን እንዴት ያሳያል?`
+
+`3. ይህን ማወቅዎ ከአምላክ ጋር ባለዎት ግንኙነት ላይ ለውጥ የሚያመጣው እንዴት ነው? የሌሎችን ሀዘን የሚያስቡበትን መንገድ እንዴት ይቀይረዋል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/02/hope-ss.md b/src/am/ss/2025-01/02/hope-ss.md
new file mode 100644
index 0000000000..18e0ec8249
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/02/hope-ss.md
@@ -0,0 +1,34 @@
+---
+title:  ሆፕ የሰንበት ትምህርት
+date:   10/01/2025
+---
+
+ወደ ተስፋ ሰንበት ትምህርት እንኳን ደህና መጡ። ጥልቅ መስተጋብራዊ የሆነ የእግዚአብሔር ቃል ጥናት። እነሆ የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትህ በሚል ርዕስ የጀመርነውን ጥናታችንን ዛሬም እንቀጥላለን።
+
+**የዛሬ ርእስ፦** ባለ ሁለት አቅጣጫ የፍቅር ግንኙነት
+
+**መግቢያ መዝሙር ፦** “እግዚአብሔር ሆይ አንተ አምላኬ ነህ” መዝ. 63፡1-4
+
+- 1) የእግዚአብሔር ዘላለማዊ ፍቅር
+	- ሀ) ኤርምያስ 31፡3 ለነቢዩ ኤርምያስ ምን ራእይ ተገለጠለት? ይህ ዘላለማዊ ፍቅር ለኤርምያስ፣ ለእስራኤል ልጆች ብቻ ወይስ ለእያንዳንዳችን? (ዮሐንስ 3:16)
+	- ለ) የኢየሱስ መለኮት ስጋን መልበስ እና የማዳን ሥራ የእግዚአብሔር ዘላለማዊ ፍቅር መገለጥ የሆነው እንዴት ነው? 1 ዮሐንስ 4:9፣ ሮሜ 5:8፣ 2 ጴጥሮስ 3:9 
+	- ሐ) እግዚአብሔር አመጸኛ ልጆቹን መውደድ የሚያቆመው መቼ ነው? ማቴዎስ 23፡37፣ ሕዝ 33፡11፣ ወዘተ.
+	- መ) ስለ ዘላለማዊው የማይጠፋው የእግዚአብሔር ፍቅር ያለህ ሀሳብ ምንድን ነው?
+	- ሠ) እግዚአብሔር ምን ያህል እንደሚወድህ በመጀመሪያ የተረዳኸው መቼ ነበር?
+- 2) ባለ ሁለት አቅጣጫ የፍቅር ግንኙነት
+	- ሀ) 1 ዮሐንስ 4፡19 በእግዚአብሔርና በፍጥረቱ መካከል የፍቅር ግንኙነት የጀመረው ማን ነው?
+	- ለ) ዘዳግም 7፡6-9 እግዚአብሔር ፍቅሩን ሲዘረጋልን ምን ይጠብቃል? (ማቴዎስ 22:37-39)
+	- ሐ) ከእግዚአብሔር ጋር ያለን ፍቅርን የተሞላ ታዛዥ ግንኙነት ልባችንን ለዘላለማዊ ፍቅሩ ክፍት የሚያደርገው እንዴት ነው? ዮሐንስ 14፡15-18፣21፣ መዝሙር 103፡17-18
+	- መ) ኢየሱስ ከእርሱ ጋር የፍቅር ግንኙነት ለመለማመድ ለመረጡት ምን አስደናቂ ተስፋን ሰጣቸው? ዮሐንስ 14፡23
+	- ሠ) እግዚአብሔር እንደሚወድህ እና ከአንተ ጋር የፍቅር ግንኙነት እንደሚፈልግ የተረዳኸው መቼ ነው?
+	- ረ) ከእግዚአብሔር ጋር ያለን የፍቅር ግንኙነት በአካባቢያችን ካሉ ሰዎች ጋር ባለን ግንኙነት ላይ ተጽእኖ የሚያሳድረው እንዴት ነው? 1ኛ ዮሐንስ 4፡7-11
+	- ሰ) አንድ ሰው ባሳየዎት ፍቅር ውስጥ የእግዚአብሔርን ፍቅር መገለጥ ያያችሁበትን ጊዜ አካፍሉ።
+- 3) የእግዚአብሔርን ፍቅር አለመቀበል
+	- ሀ) አንድ ሰው የእግዚአብሔርን ፍቅር ለመተው የሚመርጠው ለምንድን ነው? ዮሐንስ 3፡16-20
+	- ለ) ከእግዚአብሔር ጋር ያለውን የፍቅር ግንኙነት አለመቀበል በሰው ባህሪ ላይ ምን ተጽዕኖ ያሳድራል? ማቴዎስ 18፡23-30፣ 24፡45-51፣ 27፡5፣ ወዘተ.
+	- ሐ) ከእግዚአብሔር ጋር ያለውን የፍቅር ግንኙነት ንቆ ለነበረ ሰው ምንም ተስፋ አለ? (ሆሴዕ 14:4፣ 1 ዮሃንስ 1:9፣ ወዘተ.)
+	- መ) ከአባካኙ ልጅ ታሪክ ምን ትምህርት እናገኛለን? ሉቃስ 15፡11-24
+	- ሠ) አባትና በትልቁ ልጁ መካከል ካለው ግንኙነት ምን ተጨማሪ ትምህርት እናገኛለን? ሉቃስ 15፡25-32
+	- ረ) በአሁኑ ጊዜ የእግዚአብሔርን ፍቅር የማይቀበል የምታውቀውን ሰው አስብ። ያንን ሰው በፍቅር ማግኘት የምትችልባቸው አንዳንድ መንገዶች የትኞቹ ናቸው?
+
+ይህ የጥናት ጽሑፍ የተዘጋጀው [በሆፕ ቻናል](https://www.hopetv.org/hopess/)  ሲሆን ወደ አማርኛ የተተረጎመው ደግሞ በትንቢት ቃል የወንጌል አገልግሎት (https://www.yetnbitkal.org) ነው። እነዚህን የጥናት ጽሑፎች [በእንግሊዝኛ](https://www.hopetv.org/shows/hopess/study-guides/) ላይ ያገኛሉ።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/02/info.yml b/src/am/ss/2025-01/02/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..229998fcbc
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/02/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "ኪዳናዊ ፍቅር"
+start_date: "04/01/2025"
+end_date: "10/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/03/01.md b/src/am/ss/2025-01/03/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..dcfe323ac7
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/03/01.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'እግዚአብሔርን ደስ ማሰኘት'
+date: 11/01/2025
+---
+
+### ለዚህ ሳምንት ጥናት፡
+ሉቃ 15፡11–32፣ ሶፎ. 3፡ 17፣ ኤፌ. 5፡25–28፣ ኢሳ. 43፡4፣ ሮሜ. 8፡1፣ ሮሜ. 5:8፣ ማር. 9:17-29።
+
+> <p>የመታሰቢያ ጥቅስ</p>
+> "አምላክሽ እግዚአብሔር በመካከልሽ ታዳጊ ኃያል ነው፤ በደስታ በአንቺ ደስ ይለዋል፥ በፍቅሩም ያርፋል፥ በእልልታም በአንቺ ደስ ይለዋል” ሶፎ. 3፡17
+
+እስቲ የሚከተለውን ሁኔታ ያስቡ፡- የአምስት ዓመት ልጅ በአባቶች ቀን በደንብ ያልተጠቀለለ ስጦታ ይዞ ወደ አባቱ ይመጣል። በደስታ ስጦታውን ለአባቱ ይሰጠዋል። አባትየው “ልጄ፣ ስለ ስጦታህ ግድ የለኝም። እንዲያውም እኔን የሚያስደስት ምንም ነገር ልትሰጠኝ አትችልም። ልትሰጠኝ የምትችለው ሁሉ፣ ራሴ እገዛዋለሁ፣ የምትሰጠኝ ማንኛውም ነገር በገንዘቤ የተገዛ ወይም ከከፈልኩባቸው ቁሳቁሶች የተሰራ ነው። ስለዚህ ስጦታህ ለራስህ ይሁንልህ።
+
+አያስልፈልገኝም። ለማንኛውም ግን እወድሃለሁ” እንዳለው ያስቡ። እህ!
+
+የዚህ አባት ምላሽ ምን ይመስልዎታል? “ጨካኝ”፣ “ቀዝቃዛ” እና “ስሜት- የለሽ” የሚሉት ቃላት ወደ አእምሯችን ይመጣሉ። እግዚአብሔር እንደዚህ ነው ለእኛ ምላሽ የሚሰጠን? በእርግጥ እግዚአብሔርን ደስ ማሰኘት እንችላለን? ለመገመት አስቸጋሪ ቢሆንም - የወደቅን፣ በኃጢአት የተጨማለቅን እና ለክፋት የተጋለጥን ብንሆንም እንኳን - አዎን እግዚአብሔርን ደስ ማሰኘት እንችላለን! በሌላ አነጋገር፣ እግዚአብሔር እኛን ወይም የምናመጣቸውን ስጦታዎቻችንን እንደዚያ አባት አይመለከታቸውም። በተቃራኒው፣ በክርስቶስ ብቻ እግዚአብሔርን ደስ ማሰኘት እንችላለን።
+
+_የሳምንቱን ትምህርት በማጥናት ለሰንበት ይዘጋጁ።_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/03/02.md b/src/am/ss/2025-01/03/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..97fa30cf79
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/03/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title: 'ከምትገምተው በላይ ዋጋ ያለው'
+date: 12/01/2025
+---
+
+ቀደም ባለው ትምህርት ላይ እንዳየነው፣ እግዚአብሔር የማይወደው የከፋ ኃጢአተኛ ወይም ክፉ አድራጊ የለም። እግዚአብሔር ለሰዎች ከምንገምተው በላይ ትልቅ ዋጋ ስላለው፣ ስለሚወደንና ኃጢአትም ምን እንደሚያመጣብን ስለሚያውቅ፣ እርሱ የሚያዝነው በኃጢአት ነው።
+
+`ሉቃ. 15:11-32ን ያንብቡ። የአባካኙ ልጅ ምሳሌ ስለ እግዚአብሔር ርኅራኄና ፍቅር ምን ያሳየናል? ልክ እንደሌላኛው ልጅ በቤት ላሉ ሰዎች ምን ማስጠንቀቂያ ይሰጣል?`
+
+ኢየሱስ በተናገረው በዚህ ታሪክ ውስጥ፣ የሰውየው ልጅ አባቱንና የአባቱን ቤተሰብ በመናቅ ርስቱን አስቀድሞ ጠየቀ። አባካኙ ልጅ ድርሻውን ካባከነ በኋላ ደኸየ፤ ተርቦም ከገንዳ በሚመገቡ እርያዎች ቀና። በአባቱ ቤት ያሉ አገልጋዮች ከበቂ በላይ ምግብ እንዳላቸው ሲያስታውስ፣ አገልጋይ ለመሆን ተመኝቶ ወደ ቤቱ ለመመለስ ወሰነ።
+
+ቀጥሎ የሆነው አስገራሚ ነው። አንዳንድ አባቶች እንዲህ ዓይነቱን ልጅ ሲመለስ አይቀበሉትም። “ርስትህን ወስደሃል፣ ከቤቴ ተለይ። ከእንግዲህ እዚህ ቤት የለህም” ይሉታል። ይህ ምክንያታዊ እና ትክክለኛ አስተሳሰብ አይደለም? በአንዳንድ ወላጆች እይታ፣ ልጁ እንደ ልጅ ወደ ቤት ሊቀበሉት ወደ ማይችሉበት ደረጃ ደርሷል።
+
+በምሳሌው ላይ እግዚአብሔርን የሚወክለው አባት ግን በእነዚህ አይነት መንገዶች ምላሽ አይሰጥም። ይልቁንም “እርሱም [አባካኙ ልጅ] ገና ሩቅ ሳለ አባቱ አየውና አዘነለት፥ ሮጦም አንገቱን አቀፈውና ሳመው” (ሉቃ. 15፡20)።
+
+`በዚያን ዘመን አባወራ አንድን ሰው ለመቀበል መሮጥ ነውር ቢሆንም ፣ አባትየው ከታላቅ ርኅራኄው የተነሳ ልጁን ለመገናኘት ሩጦ በጣም በሚያስደንቅ ሁኔታ ወደ ቤተሰቡ ቀላቀለው፤ ግብዣም አደረገለት። ይህ እግዚአብሔር ለእያንዳንዱ ለባዘነ ሰው ያለውን ታላቅ ርኅራኄ እና ወደ ቤት ሲመለስም ደስ እንደሚሰኝ የሚያመለክት ነው። እንዴት ያለ የእግዚአብሔር ምስል ነው! የሌላኛው ልጅ ሁኔታ የሚገርም ነው። ለምንድነው ይህ ምላሽ፣ በከፊል ፍትሃዊና ለመረዳት የማያስቸግር፣ የሰው ምላሽ የሆነው? ይሁን እንጂ የሰው ልጅ የፍትሃዊነት ፅንሰ-ሀሳቦች የወንጌልን ጥልቀት ወይም እግዚአብሔር ለእኛ ያለውን ፍቅር ሊገልጹት እንደማይችሉ የዚህ ታሪክ ክፍል ምን ያስተምረናል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/03/03.md b/src/am/ss/2025-01/03/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..dd6fe9ca36
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/03/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'በደስታ ሐሴት ማድረግ'
+date: 13/01/2025
+---
+
+ሶፎ. 3፡17 አምላክ በተዋጁት ሕዝቡ ላይ ያለውን ደስታ አጉልቶ ያሳያል።
+
+በዕብራይስጥ ደስታን የሚገልፁባቸው ቃላት ሁሉ በዚህ አንድ ጥቅስ ውስጥ ታጭቀዋል፣ ይህም እግዚአብሔር በተቤዠው ሕዝቡ ደስ እንደሚሰኝ ያሳያል።
+
+በዚያ ቀን የእግዚአብሔርን ደስታ ለመግለጽ ከቃላቶቹ ውስጥ አንዳቸውም ብቻቸውን ብቁ አይሆኑም።
+
+በዚህ ጥቅስ መሠረት እግዚአብሔር በሕዝቡ "መካከል" እንዳለ አስተውሉ። ከፍቅር ግንኙነት የሚመነጨው እርቅ የእግዚአብሔርን መገኘት እውን ያደርጋል። ልክ እንደ አባካኙ ልጅ አባት - ልጁን ከሩቅ ሲያየው እንደሮጠ - እግዚአብሔር በሕዝቡ መካከል ነው።
+
+በኢሳ. 62፡4 ላይ ተመሳሳይ መልዕክት ያዘለ የጋብቻ ምሳሌ ይገኛል።
+
+በኢሳ. 62:4 የእግዚአብሔር ሕዝብ “ደስታዬ የሚኖርባት” ተብሎ ሲጠራ፣ ምድሪቱም “ያገባች” ትባላለች። ለምን? ምክንያቱም ጥቅሱ “እግዚአብሔር በአንቺ ደስ ብሎታልና፥ ምድርሽም ባል ታገባለችና” ይላል። አባቱ በአባካኙ ልጅ እንደተደሰተ፣ የእግዚአብሔር የደስታ ጥግ፣ ሕዝቡን በመንግስቱ ተቀብሎ በሚደሰትበት ቀን ይሆናል።
+
+`ኤፌ 5:25–28ን ያንብቡ። እኛ እንድናሳይ ስለተጠራንለት የፍቅር ዓይነት ምን ይላል?`
+
+ይህ ክፍል ባሎች ሚስቶቻቸውን “ክርስቶስ ደግሞ ቤተ ክርስቲያንን እንደ ወደዳት እና ስለ እርስዋ ራሱን አሳልፎ እንደ ሰጠ” እንዲወዷቸው እና “እንደ ገዛ ሥጋቸው” እንዲወዷቸው ይመክራል (ኤፌ. 5፡25፣ 28)። እነዚህ ጥቅሶች ባል ለሚስቱ ሊኖረው ስለሚገባው ከራስ ወዳድነት የጸዳና መስዋዕትነት የሚያስከፍል ፍቅር ብቻ ሳይሆን የሚጠቁሙት፣ ክርስቶስም ራሱ ሕዝቡን (ቤተ-ክርስቲያንን) እንደራሱ እንደሚወዳቸው ያሳያሉ።
diff --git a/src/am/ss/2025-01/03/04.md b/src/am/ss/2025-01/03/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..57400594a3
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/03/04.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'እግዚአብሔርን ማስደሰት?'
+date: 14/01/2025
+---
+
+የአለማት ሁሉ አምላክ በዚች ትንሽ ፕላኔት (ዓለም) ውስጥ በሚኖሩ ተራ ሰዎች - ጊዜያዊ የህዋስ ፈሳሽ ነጠብጣቦች - እንዴት ሊደሰት ይችላል? ሁሉን ቻይ ለሆነውና ምንም ለማያስፈልገው ልዑል፣ የሰዎች ጉዳይ ይህን ያህል ግድ የሚለው ለምን ይሆን? እነዚህ ጥያቄዎች በሁለት መልኩ ሊተነተኑ ይችላሉ። በመጀመሪያ እግዚአብሔር ራሱ እንዴት ሊደሰት ይችላል? ሁለተኛ ኃጢአተኛ የሆንን ሰዎች እንዴት ልናስደስተው እንችላለን? የመጀመሪያው ጥያቄ የዛሬው ርዕስ ሲሆን ሁለተኛው ደግሞ የነገ ይሆናል።
+
+`ኢሳ. 43:4ን፣ መዝ. 149:4ን እና ምሳ. 15:8, 9ን ያንብቡ። እግዚአብሔር በሕዝቡ እንዴት ደስ ይለዋል?`
+
+ትላንት በከፊል እንዳየነው አምላክ በሰዎች ሊደሰት ይችላል ምክንያቱም እግዚአብሔር ሰዎችን የሚወዳቸው እንዲሰምርላቸው ነው - ሌሎችን የሚወድና የሚጠነቀቅላቸው እንደሚያደርገው ሁሉ ማለት ነው።
+
+በአንጻሩ ሕዝቡ ክፉ ሲሠሩ እግዚአብሔር ያዝናል። ምሳ. 15:8, 9 የክፉዎች “መሥዋዕት” እና “መንገድ” “በእግዚአብሔር ዘንድ አስጸያፊ” ሲሆን፣ “የቅኖች ጸሎት ግን በእርሱ ዘንድ የተወደደ ነው”፣ ደግሞም “እርሱ ጽድቅን ይወድዳል” በማለት ያስተምራል። ይህ ክፍል እግዚአብሔር በክፋት ማዘኑን፣ በበጎ ነገር ደግሞ መደሰቱን ያሳያል። በተጨማሪም መለኮታዊ ደስታን እና ፍቅርን ጎን ለጎን ያስቀምጣቸዋል፣ ይህም በቃሉ ውስጥ በእግዚአብሔር ፍቅር እና ደስታ መካከል ያለውን ጥልቅ ቁርኝት ያሳያል።
+
+እንደ መዝ. 146፡8 “እግዚአብሔር ጻድቃንን ይወድዳል”። ደግሞም 2 ቆሮ. 9፡7 “እግዚአብሔር በደስታ የሚሰጠውን ይወዳል” ይላል። በመጀመሪያ እነዚህ ጥቅሶች የማያስተምሩትን አስተውሉ። እግዚአብሔር ጻድቃንን ወይም በደስታ የሚሰጠውን ብቻ ይወዳል አይሉም። እግዚአብሔር ሁሉንም ይወዳል።
+
+ሆኖም እነዚህ ጥቅሶች የሚያስተላልፉት መልዕክት፣ እግዚአብሔር “ጻድቃንን” እና “በደስታ የሚሰጠውን” በተለየ መንገድ ይወዳቸዋል የሚል ነው። በምሳ. 15: 8, 9 ላይ የተመለከትነው ነገር ፍንጭ ይሰጠናል፦ አምላክ ሁሉንም የሚወዳቸው በእነርሱ ደስ በመሰኘት ነው።
+
+የአለማት ፈጣሪ የሆነው አምላክ በስሜት እንኳን ሳይቀር ከእኛ ጋር በመቆራኘቱ፣ ሰማይና ምድር ምን ያህል የተሳሰሩ እንደሆነ ያስቡ።
+
+`ይህ አስደናቂ ሐሳብ ምን ተስፋ ሊሰጥዎ ይገባል - በአስቸጋሪ ሁኔታ ውስጥም ቢሆኑ?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/03/05.md b/src/am/ss/2025-01/03/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..159a91efb4
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/03/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title: 'ሕያዋን ድንጋዮች'
+date: 15/01/2025
+---
+
+`የወደቅንና ኃጢአተኛ ፍጡራን ቅዱሱን አምላክ እንዴት ደስ ማሰኘት እንችላለን? ሮሜ 8፡1ን እና ሮሜ 5፡8ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች በእግዚአብሔር ፊት ስላለን ተቀባይነት ምን ያስተምራሉ?`
+
+ሰዎች ገና ምላሽ ሳይሰጡ፣ እግዚአብሔር ለሰዎች ጸጋውን ይሰጣቸዋል።
+
+ምንም ሳናደርግ በፊት፣ እግዚአብሔር ወደ እኛ መጥቶ ፍቅሩን እንድንቀበል ወይም እምቢ እንድንል እድሉን ይሰጠናል። ሮሜ 5፡8 “ገና ኃጢአተኞች ሳለን ክርስቶስ ስለ እኛ ሞቶአልና እግዚአብሔር ለእኛ ያለውን የራሱን ፍቅር ያስረዳል” በማለት ይገልጸዋል (ከኤር. 31፡3 ጋር ያስተያዩ)። እናም አዳኛችን ለኛ በሠራው ሥራ በማመን፣ ከእግዚአብሔር ጋር ልንታረቅና በፊቱም ደስ ልናሰኘው እንችላለን።
+
+`1 ጴጥ. 2:4–6ን አንብበው ከዕብ. 11:6 ጋር ያስተያዩ። እግዚአብሔርን እንዴት ደስ ማሰኘት እንደምንችል ይህ ምን ይነግረናል?`
+
+ያለ እግዚአብሔር ጣልቃ ገብነት፣ በኃጢአት የወደቁ ሰዎች ምንም ዋጋ ያለው ነገር ለእግዚአብሔር ሊያመጡ አይችሉም። ነገር ግን እግዚአብሔር በጸጋው እና በምህረቱ፣ በክርስቶስ ሥራ መንገድን አዘጋጀ። በተለይም “በኢየሱስ ክርስቶስ ለእግዚአብሔር ደስ የሚያሰኝ መንፈሳዊ መሥዋዕትን ማቅረብ” እንችላለን (1ጴጥ. 2፡5)። ምንም እንኳን “ያለ እምነት እርሱን ደስ ማሰኘት ባይቻልም” (ዕብ. 11፡6)፣ በክርስቶስ የማስታረቅ ሥራ፣ እግዚአብሔር “በኢየሱስ ክርስቶስ በኩል በፊቱ ደስ የሚያሰኘውን በእናንተ እያደረገ፥ ፈቃዱን ታደርጉ ዘንድ በመልካም ሥራ ሁሉ ፍጹማን ያድርጋችሁ፤ ለእርሱ እስከ ዘላለም ድረስ ክብር ይሁን፤ አሜን” ይላል (ዕብ. 13:21)። የርሱ ጽድቅ ብቻ ተቀባይነት ስላለው፣ በክርስቶስ ምልጃ ለእግዚአብሔር በእምነት ምላሽ የሚሰጡ፣ በእርሱ ፊት ጻድቃን ሆነው ይቆጠራሉ። ለእግዚአብሔር ፍቅር ምላሽ የሚሰጡ በክርስቶስ ምልጃ ምክንያት ብቁ ሆነው ይቆጠራሉ (ሉቃ. 20፡35)፤ እርሱም እርሱን እንዲመስሉ ይለውጣቸዋል (1ቆሮ. 15፡51-57፣ 1ዮሐ. 3፡2)። የእግዚአብሔር የማዳን ሥራ ለእኛ ብቻ የሚደረግ ሳይሆን፣ በእኛ ውስጥም የሚፈፀም ነው።
+
+`ክርስቶስ በሰማይ ስለ እናንተ የሚማልድ መሆኑ የሚያበረታታ የሆነው ለምንድን ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/03/06.md b/src/am/ss/2025-01/03/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..00757dabec
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/03/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'የከበረ አላማ'
+date: 16/01/2025
+---
+
+በእግዚአብሔር ምሕረትና ምልጃ ጥላ ስር፣ ለፍቅሩ ትንሽዬ አዎንታዊ ምላሽ እንኳን ስንሰጥ እግዚአብሔር ደስ ይለዋል። ብቻውን ሊወደድ በሚገባው እና ፍጹም ጻድቅ በሆነው በርሱ በኩል፣ እያንዳንዳችን ጻድቃን ተብለን፣ በእግዚአብሔር ተወደው ለዘላለምም ከርሱ ጋር ፍጹም በሆነ ፍቅር ከሚኖሩት ጋር ልንቆጠር እንችላለን። ይህ ታላቅ የመቤዠት ተስፋ ነው፣ እሱም ክርስቶስ በሰማይ ለእኛ የሚሰራውን ሥራ ያካትታል።
+
+`ግን ይህ እኔንም ሊያካትት ይችላል? ብለው ሊደነቁ ይችላሉ። ብቁ ባልሆንስ? በቂ እምነት የለኝም ብዬ ብፈራስ? ማር. 9:17-29ን ያንብቡ። ክርስቶስ በታሪኩ ውስጥ ላለው ሰው ምን ምላሽ ሰጠው? ምን ያህል እምነት ነው በቂ እምነት ሊሆን የሚችለው?`
+
+ደቀ መዛሙርቱ ጋኔኑን ማውጣት አልቻሉም፤ ተስፋው ሁሉ የተሟጠጠ መሰለ። ኢየሱስ ግን ቀርቦ ለአባቱ ‘‘ብታምን፣ ለሚያምን ሁሉ ይቻላል’’ አለው (ማር. 9፡23)። አባትየውም በእንባ፡- "ጌታ ሆይ፥ አምናለሁ፤ አለማመኔን እርዳው አለ” (ማር. 9፡24)።
+
+ኢየሱስ ሰውየውን፣ “እምነት ሲኖርህ ወደ እኔ ተመለስ” እንዳላለው አስተውሉ። ይልቁንም “አለማመኔን እርዳው” የሚለው ጩኸቱ በቂ ነበር።
+
+ያለ እምነት አይቻልም (ዕብ. 11፡6)፤ ሆኖም ኢየሱስ ትንሿን እምነት እንኳን ይቀበላል። እናም በእምነት (በክርስቶስ የምልጃ ሥራ) እርሱን ደስ ማሰኘት እንችላለን። በእምነት እና ክርስቶስ በእኛ ፈንታ ባደረገው ሥራ፣ አምላክን በሚያስደስት መንገድ ምላሽ መስጠት እንችላለን - ምድራዊ አባት ልጁ ብዙም ዋጋ የሌለው ስጦታ ሲያመጣለት እንደሚደሰት ሁሉ ማለት ነው።
+
+ስለዚህ የጳውሎስን ምክር በመከተል እግዚአብሔርን ‘ማስደሰት’ አላማችን ሊሆን ይገባል (2 ቆሮ. 5:9, 10፤ ከቆላ. 1:10፣ 1 ተሰ. 4:1፣ ዕብ. 11፡5 ጋር ያስተያዩ)። እናም የምንወዳቸውን ሰዎች ፍላጎት ለመሙላት የኛን ምኞት እንዲለውጥልን እና ፍቅራችን ለሌሎች እንዲደርስ እንዲያሰፋው እግዚአብሔርን ልንጠይቀው ይገባል። “በወንድማማች መዋደድ እርስ በርሳችሁ ተዋደዱ፤ እርስ በርሳችሁ ተከባበሩ፤ ለሥራ ከመትጋት አትለግሙ፤ በመንፈስ የምትቃጠሉ ሁኑ፤ ለጌታ ተገዙ፤ በተስፋ ደስ ይበላችሁ፤ በመከራ ታገሡ፤ በጸሎት ጸኑ፤ ቅዱሳንን በሚያስፈልጋቸው እርዱ፤ እንግዶችን ለመቀበል ትጉ” (ሮሜ. 12፡10–13፣)።
+
+`እግዚአብሔር በክርስቶስ የሚቀበለን ከሆነ፣ እኛስ ሌሎችን እንዴት አብልጠን መቀበል አለብን? ባልንጀራህን እንደ ራስህ ውደድ የሚለው ትእዛዝ (ዘሌ. 19፡18፣ ማቴ. 22፡39) እና ሰዎች ሊያደርጉልህ የምትፈልገውን አንተም እንዲሁ አድርግላቸው የሚለው ወርቃማው ሕግ ይህን ሃሳብ እንዴት ይገልጹታል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/03/07.md b/src/am/ss/2025-01/03/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..8b997202c8
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/03/07.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title: 'ተጨማሪ ሀሳብ'
+date: 17/01/2025
+---
+
+የዘመናት ምኞት ከሚለው የኤለን ጂ. ኋይት መጽሐፍ “ልባችሁ አይታወክ” የተሰኘውን ርዕስ ከገጽ 662–680 ያንብቡ።
+
+“ጌታ ሕዝቡ ለራሳቸው ዝቅተኛ ግምት ሲሰጡ ያዝናል። የመረጠው ርስቱ የሆነ ሕዝብ፣ እርሱ በሰጣቸው ዋጋ ልክ ራሳቸውን እንዲተምኑ ይሻል።
+
+እግዚአብሔር ይፈልጋቸዋል፣ ያማ ባይሆን ኖሮ ልጁን እንዲቤዣቸው እንዲህ ያለ ውድ ዋጋ የሚያስከፍል መልዕክት አስይዞ ባልላከው ነበር። ለእነርሱ ሥራ አለው፤ ስሙንም ያከብሩ ዘንድ ታላላቅ ልመናዎችን ሲያቀርቡለት በጣም ይደሰታል።
+
+በተስፋዎቹ ካመኑ ታላላቅ ነገሮችን ሊጠብቁ ይችላሉ።
+
+"በክርስቶስ ስም መጸለይ ግን ትርጉም አለው። ባሕርይውን መቀበል፣ መንፈሱን መግለጥ እና ሥራውን መሥራት አለብን ማለት ነው። የአዳኛችን ተስፋ የተሰጠው በቅድመ ሁኔታ ነው። ‘ብትወዱኝ ትእዛዜን ጠብቁ’ ይላልና። ሰዎችን የሚያድናቸው ከነኃጢአታቸው ሳይሆን ከኃጢአታቸው ነው። የሚወዱትም በመታዘዝ ፍቅራቸውን ያሳያሉ። 
+
+"እውነተኛ ታዛዥነት ሁሉ ከልብ ይመነጫል። ክርስቶስ ጉዳዩ ልብን መለወጥ ነው። ፍቃደኛ ብንሆን፣ ራሱን ከሀሳባችን እና አላማችን ጋር ያጣምራል፣ ልባችንን እና ሀሳባችንን ከፈቃዱ ጋር እንዲስማማ ያዋህደዋል፣ እርሱን ስንታዘዝ ታዲያ የራሳችንን ስሜት እንደመፈጸም ይሆንልናል። የታደሰና የተቀደሰ ፈቃዳችን፣ ሥራውን በመፈጸም ከፍ ያለ ደስታን ያገኛል። በተሰጠን እድል ልክ እግዚአብሔርን ስናውቀው፣ ሕይወታችን ቀጣይነት ያለው የታዛዥነት ሕይወት ይሆናል። የክርስቶስን ባሕርይ ስናደንቅ፣ ከእግዚአብሔር ጋር በጸሎት ስንቆይ፣ ኃጢአትን እንጠላዋለን።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ የዘመናት ምኞት ፣ ገጽ. 668.
+
+**የመወያያ ጥያቄዎች**
+
+`1. “ሳንሳሳ መቀበል” ምን ማለት ሊሆን ይችላል? የመስጠትና የመቀበል ግንኙነት በሰማይና በአዲሲቱ ምድር ምን ሊመስል ይችላል?`
+
+`2. ምናልባትም የጄምስ ዌብ የጠፈር ቴሌስኮፕ ዓይኖች ሊደርሱባቸው ከማይችሉት ከሩቅ የኮስሞስ ክፍል የመጡ ሰማያዊ መልእክተኞች ነቢዩ ዳንኤልን ሃሙድ “የተወደድክ፣ ተፈላጊ፣ ውድ” በማለት ጠርተውታል። ያውም ሦስት ጊዜ። በዳን. 9፡23 ገብርኤል ኪ ሃሙድ አታ “አንተ እጅግ የተወደድክ ነህና” ይላል። በዳን. 10፡11 ላይ ሰማያዊው ፍጡር (ምናልባትም ገብርኤል) ኢሽ ሃሙድ “እጅግ የተወደድህ ሰው” ብሎ ይጠራዋል፤ ይህም ሀረግ ለዳንኤል ተደግሞለታል (ዳን. 10፡19)። ይህ ስለ እግዚአብሔር ምን እንደሚል እና ምን ያህል ቅርባችን እንደሆነ ያስቡ። ከዚህ አስደናቂ እውነት ምን ተስፋ ሊሰንቁ ይችላሉ?`
+
+`3. በዕብ. 11 ላይ የተገለጹት የእምነት ጀግኖች ምሳሌዎች ከዚህ ሳምንት ትምህርት ይዘት ጋር እንዴት ይዛመዳሉ? በተለይም አንድ ሰው በእምነት 'እግዚአብሔርን ደስ ማሰኘት' የሚችለው እንዴት እንደሆነ እነዚህ ምሳሌዎች ምን ያሳያሉ? ከእነዚህ የእምነት እና የታማኝነት ምሳሌዎች ምን መማር እና በየዕለት ህይወታችሁ መተግበር ትችላላችሁ?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/03/hope-ss.md b/src/am/ss/2025-01/03/hope-ss.md
new file mode 100644
index 0000000000..7bda32b655
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/03/hope-ss.md
@@ -0,0 +1,33 @@
+---
+title:  ሆፕ የሰንበት ትምህርት
+date:   17/01/2025
+---
+
+ወደ ተስፋ ሰንበት ትምህርት እንኳን ደህና መጡ። ጥልቅ መስተጋብራዊ የሆነ የእግዚአብሔር ቃል ጥናት። እነሆ የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትህ በሚል ርዕስ የጀመርነውን ጥናታችንን ዛሬም እንቀጥላለን።
+
+**የዛሬ ርእስ፦** ለአፍቃሪ አምላካችን አስደሳች መሆን
+
+**መግቢያ መዝሙር ፦** “እግዚአብሔር ሆይ አንተ አምላኬ ነህ” መዝ. 63፡1-4
+
+- 1) ለሰማይ አባታችን ፍቅር ምላሽ መስጠት
+	- ሀ) ሉቃስ 15:11-24, 25-32ን ጠቅለል አድርገህ አስቀምጥ። ከዚህ የሁለት አመጸኛ ልጆች ታሪክ ስለ ሰማያዊው አባታችን የማይወድቅ ፍቅር ምን እንማራለን?
+	- ለ) ታናሹ ልጅ በታሪኩ መጨረሻ ላይ የሰጠው ምላሽ አባቱን የሚያስደስተው እንዴት ነው?
+	- ሐ) አባትየው ታላቅ ልጁ በሰጠው ምላሽ ምን የተሰማው ይመስልሃል?
+	- መ) በዚህ ታሪክ ውስጥ እራስዎን የት ያዩታል?
+- 2) በእኛ ላይ በሀሴት ደስ መሰኘት
+	- ሀ) በነቢዩ ሶፎንያስ ምን አስደናቂ የእግዚአብሔር ፍቅር ተገለጠ? ሶፎንያስ 3:17
+	- ለ) በሁለቱ ዓመፀኛ ልጆች ምሳሌ የቀረበው ይህ የእግዚአብሔር ፍቅር መገለጥ በእኛ ላይ ሀሴት ሲያደርግ የሚታየው የት ነው?
+	- ሐ) ጌታ በሕዝቡ መደሰቱን የሚገልጹ ሌሎች የመጽሐፍ ቅዱስ ጥቅሶችን አካፍሉ። መዝሙረ ዳዊት 149፡4፣ ኢሳ 62፡4-5፣ ሉቃ 10፡17-21፣ ወዘተ.
+	- መ) እግዚአብሔር በእኛ ላይ በሀሴት የሚደሰት ከሆነ፣ ከፍቅሩ ስንመለስ ደግሞ ከፍተኛ ሀዘንን ሊያጋጥመው ይችላል። ሕዝቡ ከፍቅሩ ሲርቁ ጌታ ከባድ ሐዘን እንዳጋጠመው አንዳንድ ምሳሌዎችን አካፍሉን? ማቴዎስ 23፡37፣ ሉቃ 18፡18-24፣ ወዘተ.
+	- ሠ) ሀዘንን ወደ እግዚአብሔር ልብ ያመጣችሁበትን ጊዜ አካፍሉ። ከዚህ ተሞክሮ ምን ተማራችሁ?
+- 3) የአፍቃሪ አምላካችንን ልብ ደስታን እናመጣለን።
+	- ሀ) የእግዚአብሔርን ልብ የሚያስደስትን ምን ማድረግ እንችላለን?  1ኛ ጴጥሮስ 2፡4-10
+	- ለ) የእግዚአብሔርን ምሕረት እና ጸጋ ለመቀበል የመረጠን እና በዚህም በአፍቃሪው አምላካችን ልብ ደስታን ያመጣ ሰውን ምሳሌ አካፍሉ። (ዘኬዎስ፣ መግደላዊት ማርያም፣ እየሞተ ያለው ሌባ፣ የጠርሴሱ ሳውል፣ ወዘተ.)
+	- ሐ) የእግዚአብሔርን ምሕረት እና ጸጋ ለመቀበል መቼ ነው የግል ውሳኔ ያደረጋችሁት? 
+	- መ) ለእግዚአብሔር ፍቅር እና ጸጋ የሰጡት ምላሽ በእግዚአብሔር ልብ ደስታን እንዳመጣ እንዲገነዘቡ ማን ረዳዎት?
+	- ሠ) የአፍቃሪውን አምላካችንን ፍቅሩንና ጸጋውን ከመቀበል በተጨማሪ ወደ ልቡ ደስታን ለማምጣት ሌላ ምን ማድረግ እንችላለን? ሮሜ 12፡1-2፣ ዮሃንስ 15፡9-12፣ 2 ጴጥሮስ 3፡17-18፣ ሉቃ 10፡2፣ ሐዋ.
+	- ረ) የሚከተሉት የመጽሐፍ ቅዱስ ጥቅሶች ምን የተለመደ መልእክት ያስተላልፋሉ? 2ኛ ቆሮንቶስ 5፡9፣ ቆላስይስ 1፡9-10፣ 1 ተሰሎንቄ 4፡1፣ ዕብራውያን 11፡5-6
+	- ሰ) እንደ እግዚአብሔር የተዋጁ ልጆች “እግዚአብሔርን ደስ ለማሰኘት” መፈለግ ተገቢ ግብ የሆነው ለምንድነው?
+	- ሸ) ወደ እግዚአብሔር ልብ ደስታን እንደምታመጡ የተረዳችሁበትን ጊዜ አካፍሉ።
+
+ይህ የጥናት ጽሑፍ የተዘጋጀው [በሆፕ ቻናል](https://www.hopetv.org/hopess/)  ሲሆን ወደ አማርኛ የተተረጎመው ደግሞ በትንቢት ቃል የወንጌል አገልግሎት (https://www.yetnbitkal.org) ነው። እነዚህን የጥናት ጽሑፎች [በእንግሊዝኛ](https://www.hopetv.org/shows/hopess/study-guides/) ላይ ያገኛሉ።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/03/info.yml b/src/am/ss/2025-01/03/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..ff85d15d0a
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/03/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "እግዚአብሔርን ደስ ማሰኘት"
+start_date: "11/01/2025"
+end_date: "17/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/04/01.md b/src/am/ss/2025-01/04/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..8d3b6ca17d
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/04/01.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'እግዚአብሔር አፍቃሪና ሩኅሩኅ ነው'
+date: 18/01/2025
+---
+
+### ለዚህ ሳምንት ጥናት፡
+መዝ. 103:13፣ ኢሳ. 49:15፣ ሆስ. 11:1–9፣ ማቴ. 23:37፣ 2 ቆሮ. 11:2፣ 1 ቆሮ. 13:4–8
+
+> <p>የመታሰቢያ ጥቅስ</p>
+> “በውኑ ሴት ከማኅፀንዋ ለተወለደው ልጅ እስከማትራራ ድረስ ሕፃንዋን ትረሳ ዘንድ ትችላለችን? አዎን፣ እርስዋ ትረሳ ሆናል፣ እኔ ግን አልረሳሽም::” ኢሳ. 49፡15
+
+ስሜቶች ብዙውን ጊዜ የማይፈለጉ እና ሊወገዱ እንደሚገቡ ይቆጠራሉ። ለአንዳንድ ሰዎች ስሜቶች ምክንያታዊነት የጎደላቸው ስለሆኑ፣ ጥሩ ወንድ ወይም ሴት “ስሜታዊ” ናቸው ተብለው አይገለጹም። በአንዳንድ ጥንታዊ የግሪክ ፍልስፍናዎች፣ “ምክንያታዊ” ሰው የሚባለው ለስሜታዊነት የማይዳረግ ወይም ስሜቱን ስሜት-አልባ በሆነ አመክንዩ የሚገዛ ተመራጭ ነው ተብሎ ይሸለማል።
+
+በእርግጥ ያልተገሩ ስሜቶች ችግር ሊፈጥሩ ይችላሉ። ነገር ግን እግዚአብሔር ሰዎችን የፈጠራቸው ስሜት እንዲኖራችው አድርጎ ነው፤ እግዚአብሔር ራሱ በቃሉ የተገለፀው ጥልቅ ስሜቶች እንዳሉት ተደርጎ ነው።
+
+እግዚአብሔር በጥልቅ ስሜቶች ውስጥ የሚያልፍ ከሆነ፣ ስሜቶች በተፈጥሯቸው መጥፎ ወይም ምክንያት አልባ ሊሆኑ አይችሉም - ምክንያቱም የመጽሐፍ ቅዱሱ አምላክ ፍጹም መልካም እና ፍጹም ጥበብ ያለው ነውና።
+
+በርግጥ እግዚአብሔር ለእኛ ያለው ፍቅር ጥልቅ ስሜታዊ ፍቅር መሆኑን በመገንዘብ ውብ እውነታዎችን ልናገኝ እንችላለን፣ ነገር ግን የእግዚአብሔር ፍቅር (ስሜታዊም ሆነ ሌላ) ሁልጊዜ ፍጹም ስለሆነ፣ ከሰው ስሜቶች ጋር ተመሳሳይ ነው ተብሎ ሊታሰብ አይገባም።
+
+_የሳምንቱን ትምህርት በማጥናት ለሰንበት ይዘጋጁ።_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/04/02.md b/src/am/ss/2025-01/04/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..f82d24e758
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/04/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'ከእናት ፍቅር በላይ'
+date: 19/01/2025
+---
+
+ምናልባትም ሰዎች ሁሉ የሚቀምሱት ትልቁ ፍቅር ወላጅ ለልጁ ያለው ፍቅር ነው። እግዚአብሔር ለሰዎች ያለውን አስደናቂ ርኅራኄ ለማሳየት መጽሐፍ ቅዱስ ብዙውን ጊዜ የወላጅ እና የልጅን ግንኙነት እንደ ምሳሌ ይጠቀማል፡- ምንም እንኳን የእግዚአብሔር ርኅራኄ ጥልቅ እና በጣም ውብ ከሆነው የሰው ርኅራኄ ስሜት እጅግ የላቀ መሆኑን አጽንዖት ቢሰጥም።
+
+`መዝ. 103:13ን፣ ኢሳ. 49:15ን እና ኤር. 31:20ን ያንብቡ። እነዚህ ምስሎች ስለ እግዚአብሔር ርኅራኄ ሁኔታ እና ጥልቀት ምን ያስተላልፋሉ?`
+
+በእነዚህ ጥቅሶች፣ እግዚአብሔር እኛን እንደ ተወደዱ ልጆቹ ያየናል፣ መልካም አባት እና እናት ልጆቻቸውን እንደሚወዱ ይወደናል። ሆኖም ኢሳ. 49: 15 እንደሚገልጸው፣ እናት እንኳን “የምታጠባውን ልጇን ትረሳ ይሆናል” ወይም “ከማኅፀንዋ ለተወለደው ልጅ ላትራራ ትችላለች”፣ ነገር ግን አምላክ ልጆቹን ፈጽሞ አይረሳም፣ ርኅራኄውም ፈጽሞ አያልቅም (ሰቆ. ኤር. 3፡22)።
+
+በተለይም፣ በዚህና በሌሎች ጥቅሶች ርኅራኄ ተብሎ የተተረጎመው የዕብራይስጥ ቃል ረኸም የእግዚአብሔርን የተትረፈረፈ ሩኅሩኅ ፍቅር የሚገልፅ ሲሆን፣ ማሕፀን ከተባለው የዕብራይስጥ ቃል ሬኼም እንደተወሰደ ይታመናል።
+
+ስለዚህም ሊቃውንት እንዳስተዋሉት፣ የእግዚአብሔር ርኅራኄ “በማኅፀን የተመሰለ የእናት ፍቅር” ነው። በእርግጥም፣ እናት ለአራስ ልጇ ካላት ርኅራኄ እጅግ የላቀ ነው።
+
+ምንም እንኳን በተደጋጋሚ በእርሱ ላይ በማመፅ ቢያሳዝኑትም፣ በኤር. 31:20 እግዚአብሔር የቃል ኪዳን ሕዝቡን እንደ “ውድ ልጅ” እና “ደስ የሚያሰኝ ልጅ” አድርጎ ይመለከታቸዋል። እግዚአብሔር “ልቤ ይናፍቀዋል”፣ “በእርግጥም እምረዋለሁ” ይላል። እዚህ ላይ ምሕረት ተብሎ የተተረጎመው ቃል ከላይ መለኮታዊ ርኅራኄ (ረሃም) የተባለው ቃል ነው። በተጨማሪም “ልቤ ይናፍቃል” የሚለው ሐረግ “ውስጤ ታወከ” ተብሎ ሊተረጎም ይችላል።
+
+ይህ ገለጻ ከአንጀት ጋር የተቆራኘ፣ እግዚአብሔር ለሕዝቡ ያለውን ጥልቅ ፍቅር የሚያሳይ፣ የመለኮታዊ ስሜት ቋንቋ ነው። ምንም እንኳን ታማኝ ባይሆኑም፣ እግዚአብሔር የተትረፈረፈ ርኅራኄውን እና ምህረቱን በሕዝቡ ላይ ያፈሰዋል - ያውም ከምንጠብቀው በላይ።
+
+`ለአንዳንዶቻችን፣ አምላክ ለእኛ ያለው ርኅራኄ ከአፍቃሪ አባት ወይም እናት ጋር መመሳሰሉን ማወቃችን እጅግ የሚያጽናና ነው። ሆኖም፣ አንዳንድ ሰዎች ወላጆቻቸው አፍቃሪ ስላልነበሩ ለማስተዋል ሊቸገሩ ይችላሉ። ለእነዚህ የአምላክ ርኅራኄ በምን ሌሎች መንገዶች ሊገለፅ ይችላል?`
diff --git a/src/am/ss/2025-01/04/03.md b/src/am/ss/2025-01/04/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..5d4c43f598
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/04/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'አንጀት የሚያላውስ ፍቅር'
+date: 20/01/2025
+---
+
+እግዚአብሔር ለሰው ያለው የማይለካው ጥልቅ ፍቅር በሆሴዕ ተገልጿል።
+
+እግዚአብሔር ነብዩን ሆሴዕን እንዲህ ሲል አዞት ነበር፡- “ምድሪቱ ከእግዚአብሔር ርቃ ታላቅ ግልሙትና ታደርጋለችና፣ ሂድ ጋለሞታን ሴትና የግልሙትናን ልጆች ለአንተ ውሰድ አለው” (ሆሴ. 1፡2)። ኋላ ላይ በሆሴ. 11 እግዚአብሔር ከሕዝቡ ጋር ያለውን ግንኙነት በአፍቃሪ አባት ይመስለዋል።
+
+`ሆሴ. 11:1-9ን ያንብቡ። በእነዚህ ጥቅሶች ውስጥ ያለው ምስል እግዚአብሔር ለሕዝቡ ያለውን ፍቅርና ጥንቃቄ እንዴት ሕይወት ይዘራበታል?`
+
+እግዚአብሔር ለሕዝቡ ያለው ፍቅር፣ ወላጅ ለልጁ ባለው ርኅራኄ የተሞላ ፍቅር ተመስሏል። ቃሉ ፍቅሩን ለመግለጽ ሌሎች ምሳሌዎችን ተጠቅሟል፡ - ሕጻን ልጅን እንዲራመድ ማስተማር፤ የሚወደውን ልጅ በክንዶቹ ማቀፍ፤ መፈወስ እና በሕይወት ማኖር፤ ለሕዝቡ መጠንቀቅ። “ሰው ልጁን እንደሚሸከም” እግዚአብሔር ሕዝቡን እንደ “ተሸከመ” ይናገራል (ዘዳ. 1፡31)። “በፍቅሩና  በረህራሄውም ተቤዣቸው”፣ በቀደመውም ዘመን ሁሉ አንስቶ ተሸከማቸው” (ኢሳ. 63፡9)።
+
+ከእግዚአብሔር የማይናወጥ ታማኝነት ጋር ሲነጻጸር፣ ሕዝቡ ግን በተደጋጋሚ ታማኝ አልነበሩም፤ እንዲያውም እግዚአብሔርን በመጋፋትና በራሳቸው ላይ ፍርድ በማምጣት እጅግ አሳዘኑት። እግዚአብሔር ሩኅሩኅ ነው፣ ነገር ግን ፍትሃዊም ነው። (በቀጣዩ ትምህርት እንደምንመለከተው ፍቅርና ፍትሕ አይነጣጠሉም)።
+
+በሆነ ነገር ተበሳጭተው አንጀትዎ ተላውሶ ያውቃል? ይህ እግዚአብሔር ለሕዝቡ ያለውን ጥልቅ ስሜት ያሳያል። የልብ መቃተት እና በርኅራኄ መንሰፍሰፍ የእግዚአብሔርንም ሆነ የሰዎችን ጥልቅ ስሜት የሚያሳዩ ምሳሌዎች ናቸው።
+
+በርኅራኄ መንሰፍሰፍን (ካማር) የሚያሳው ምሳሌ፣ ወደ ሰሎሞን በመጡትና ሕጻኑ የራሳቸው እንደሆነ በተናገሩት ሁለት ሴቶች ጥቅም ላይ ውሏል። ሰሎሞን ሕፃኑን ለሁለት እንዲከፍሉት ባዘዘ ጊዜ፣ ይህ ሥዕላዊ መግለጫ የእውነተኛዋን እናት ስሜት ይገልጻል (1 ነገ. 3፡26፤ ከዘፍ. 43፡30 ጋር ያስተያዩ)።
+
+`ወላጅ የሆነ ሁሉ ትምህርቱ ስለ ምን እየተናገረ እንደሆነ ያውቃል። ሌላ ምድራዊ ፍቅርም ከዚህ ጋር አይወዳደርም። ይህ አምላክ ለእኛ ያለውን ፍቅር እንድንገነዘብ የሚረዳን እንዴት ነው? ከዚህ መረዳትስ ምን የሚያፅናና ነገር ልናገኝ ይገባል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/04/04.md b/src/am/ss/2025-01/04/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..75a1b2444a
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/04/04.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title: 'የኢየሱስ ርኅራኄ'
+date: 21/01/2025
+---
+
+እንደ ብሉይ ኪዳን ሁሉ፣ አዲስ ኪዳንም የእግዚአብሔርን ርኅራኄ ለማሳየት ተመሳሳይ ምስል ይጠቀማል። ጳውሎስ አብን “የርኅራኄ አባት የመጽናናትም ሁሉ አምላክ” ይለዋል (2ቆሮ. 1፡3)። በተጨማሪም ጳውሎስ በኤፌ. 2፡4 ላይ እግዚአብሔር “በምሕረቱ ባለ ጠጋ” እንደሆነ እና “ከወደደን ከትልቅ ፍቅሩ የተነሣ” እንደዋጀን ይገልፃል።
+
+`ክርስቶስ ራሱ በተለያዩ ምሳሌዎች፣ የአብን ርኅራኄ ለማሳየት ውስጣዊና አንጀትን የሚያላውስ ስሜትን የሚገልጹ ቃላትን ደጋግሞ ይጠቀማል (ማቴ. 18፡ 27፣ ሉቃ. 10፡33፣ ሉቃ. 15፡20)። በብሉይ እና በአዲስ ኪዳን መለኮታዊ ርኅራኄን ለመግለጽ የተጠቀማቸውን ተመሳሳይ ቃላት፣ ወንጌልም ኢየሱስ ለተጨነቁ ሰዎች የሰጠውን በርኅራኄ የተሞላ ምላሽ ለማሳየትም ተጠቅሞበታል። ማቴ. 9:36ን፣ ማቴ. 14:14ን፣ ማር. 1:41ን፣ ማር. 6:34ን እና ሉቃ. 7:13 ያንብቡ። በተጨማሪ ማቴ. 23፡37ን ይመልከቱ። እነዚህ ጥቅሶች ክርስቶስ በሰዎች ሥቃይ የተነካበትን መንገድ የሚገልጹት እንዴት ነው?`
+
+ወንጌል ደጋግሞ፣ ክርስቶስ በጭንቀት ወይም በችግር ላሉ ሰዎች እንደራራላቸው ይናገራል። መራራትም ብቻ ሳይሆን፣ ችግራቸውንም ፈቶላቸዋል።
+
+በተጨማሪም ኢየሱስ ለሕዝቡ አንብቷል። ክርስቶስ ከተማዋን ሲመለከት፣ አይኖቹ እንባ እንዳቀረሩ መገመት አይከብድም፡- “ዶሮ ጫጩቶችዋን ከክንፎችዋ በታች እንደምትሰበስብ ልጆችሽን እሰበስብ ዘንድ ስንት ጊዜ ወደድሁ! አልወደዳችሁምም” (ማቴ. 23: 37)። እዚህ ላይ የታየው የክርስቶስ ሀዘን፣ በብሉይ ኪዳን ውስጥ ከተገለጸው የእግዚአብሔር ኀዘን ጋር እንደሚመሳሰል እንመለከታለን። እንዲያውም ብዙ የመጽሐፍ ቅዱስ ሊቃውንት፣ ወፍ ለጫጩቶቿ ያላት እንክብካቤ በጥንታዊ ቅርብ ምሥራቅ አገሮች ለመለኮት ብቻ ጥቅም ላይ መዋሉን አስተውለዋል። ይህን ብዙዎች በዘዳ. 32፡11 ላይ ስለ እግዚአብሔር ከተገለጸው ጋር ያመሳስሉታል — ወፍ ከጫጩቶቿ በላይ እንደምትሰፍፍ፣ እንደምትጠብቅ እና እንደምትንከባከብ።
+
+`እግዚአብሔር ለእኛ ያለውን ታላቅ ፍቅር የሚያሳይ ከኢየሱስ የሚበልጥ ምሳሌ የለም - ፍቅሩን ለመግለፅ ራሱን ለእኛ አሳልፎ ሰጥቷልና። ሆኖም ክርስቶስ ፍጹም የእግዚአብሔር አምሳል ብቻ አይደለም። በተጨማሪም እርሱ ፍጹም የሰዎች ምሳሌ ነው። ሕይወታችንን በክርስቶስ አምሳል የምንቀርፀው አንዴት ነው? በሌሎች ሰዎች ፍላጎት ላይ በማተኮር፣ በመስበክ ብቻ ሳይሆን በተጨባጭ መንገድ የአምላክን ፍቅር ማሳየት የምንችለው እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/04/05.md b/src/am/ss/2025-01/04/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..eeb8379968
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/04/05.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'ቀናተኛ አምላክ?'
+date: 22/01/2025
+---
+
+የመጽሐፍ ቅዱሱ አምላክ “ሩኅሩኅ አምላክ” ነው። በዕብራይስጥ እግዚአብሔር ኤል ራሁም ይባላል (ዘዳ. 4፡31)። “ኤል” የሚለው ቃል “እግዚአብሔር” ማለት ሲሆን፣ ራሁም ደግሞ ሌላው የርኅራኄ (ራሃም) ሥርወ-ቃል ነው። ሆኖም እግዚአብሔር ሩኅሩኅ አምላክ ብቻ ሳይሆን ቀናተኛ አምላክ ኤል ካና ተብሎም ተጠርቷል። ዘዳ. 4፡24 እንደሚናገረው “አምላካህ እግዚአብሔር የሚበላ እሳት፣ ቀናተኛም (ኤል ካና) አምላክ” ነው (ዘዳ. 6:15ን፣ ኢያ. 24:19ን፣ ናሆ. 1፡2ን ይመልከቱ)።
+
+1ኛ ቆሮ. 13፡4 “ፍቅር አይቀናም” በማለት ያውጃል። ታዲያ እግዚአብሔር “ቀናተኛ አምላክ” እንዴት ሊሆን ይችላል? 2ኛ ቆሮ. 11፡2 አንብበው በመጽሐፍ ቅዱስ ውስጥ የእግዚአብሔር ሕዝብ ለእርሱ ታማኝ ያልሆኑበትን መንገድ ያሰላስሉ (ለምሳሌ መዝ. 78፡58 ይመልከቱ)።
+
+`እነዚህ ጥቅሶች መለኮታዊውን “ቅናት” ለመረዳት እንዴት ይረዱናል?`
+
+የእግዚአብሔር "ቅናት" ብዙውን ጊዜ በትክክል አልተስተዋለም። አንድን ሰው ቀናተኛ ባል ወይም ሚስት ነው ካሉ ይህ ሙገሳ አይደለም። ብዙውን ጊዜ ቅናት የሚለው ቃል በብዙ ቋንቋዎች አሉታዊ ፍቺዎች አሉት። ይሁን እንጂ በመጽሐፍ ቅዱስ ውስጥ መለኮታዊ ቅናት ምንም ዓይነት አሉታዊ ትርጉም የለውም። ይህም ንጹህ ፍቅር ሲሆን፣ አፍቃሪ ባል ከሚስቱ ጋር ያለው ብቸኛ ግንኙነት ነው።
+
+ፍቅርን የሚጻረር ዓይነት ቅናት ቢኖርም (1ቆሮ. 13፡4)፣ እንደ 2ኛ ቆሮ. 11፡ 2 መልካም እና ንጹህ “ቅናት” አለ። ጳውሎስ “አምላካዊ ቅንዓት” ብሎ ይጠራዋል (2ቆሮ. 11፡2)። የእግዚአብሔር ቅናት ሁልጊዜ ንጹህ ሲሆን፣ እግዚአብሔር ለሕዝቡ ያለው ጥልቅ ፍቅር ሊባል ይችላል።
+
+የእግዚአብሔር ፍቅር (ካና) ለሕዝቡ ካለው ጥልቅ ፍቅር የመነጨ ነው።
+
+እግዚአብሔር ከሕዝቡ ጋር ብቸኛ የሆነ (ያልተከፋፈለ) ግንኙነት ይፈልጋል፤ እርሱ ብቻ አምላካቸው ሊሆን ይገባል። ሆኖም እግዚአብሔር ብዙ ጊዜ ምላሽ የተነፈገው፣ የተናቀ ፍቅረኛ ሆኖ ይገለጻል (ሆሴ. 1-3ን፣ ኤር. 2፡2ን፣ ኤር. 3፡ 1-12ን ይመልከቱ)። ስለዚህ የእግዚአብሔር "ቅናት" ወይም "ጥልቅ ስሜት" ያለ ምክንያት የሚመጣ አይደለም፣ ነገር ግን ሁልጊዜ ለከዳተኞችና ለክፉ ሰዎች ምላሽ ነው። የእግዚአብሔር ቅናት (ወይም "ጥልቅ ፍቅር") እንደ ሰው ቅናት አሉታዊ ትርጉም የለውም። ምቀኛም አይደለም፤ ነገር ግን ሁልጊዜ ለጥቅማቸው ብቻ፣ ከሕዝቡ ጋር ሊኖረው የሚፈልገው ብቸኛ የሆነ፣ ትክክለኛና ንጹህ ፍቅር ነው ።
+
+`አምላክ ለእኛ ያለውን ዓይነት መልካም “ቅናት” ለሌሎች ማንጸባረቅ የምንችለው እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/04/06.md b/src/am/ss/2025-01/04/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..30b3ffc67b
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/04/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'ርህሩህ እና አፍቃሪ'
+date: 23/01/2025
+---
+
+የመጽሐፍ ቅዱሱ አምላክ ሩኅሩኅ እና አፍቃሪ ነው፣ እነዚህ መለኮታዊ ስሜቶች በጥልቀት በኢየሱስ ክርስቶስ ተገጸዋል። እግዚአብሔር አዛኝ ነው (ከኢሳ. 63፡9፣ ዕብ. 4፡15 ጋር ያስተያዩ)፤ በሕዝቡ ሰቆቃ ውስጡ ይነካል (መሳ. 10፡16፣ ሉቃ. 19፡41)፤ ለመስማት፣ ለመመለስ እና ለማጽናናትም ፈቃደኛ ነው (ኢሳ 49:10, 15፣ ማቴ. 9፡36፣ ማቴ. 14፡14)።
+
+`1 ቆሮ. 13:4–8ን ያንብቡ። ይህ ክፍል ከሌሎች ጋር ባለን ግንኙነት የእግዚአብሔርን ርኅራኄ እና አስደናቂ ፍቅር እንድንገልጽ የሚጠራን በምን መንገዶች ነው?`
+
+በ1ኛ ቆሮ. 13፡4–8 ላይ የተገለጸውን ፍቅር ከሚያሳዩ ሰዎች ጋር ወዳጅነት እንዲኖረን እንናፍቃለን። ለሌሎች እንዲህ አይነት ሰው ለመሆን ግን ምን ያህል እንፈልጋለን? ራሳችንን ታጋሽ እና ደግ ማድረግ አንችልም፤ ራሳችንን የማይቀና፣ የማይመካ፣ የማይገባውን የማያደርግ፣ ወይም የራሱን የማይፈልግ ማድረግ አንችልም። “ሁሉን የሚታገስ፥ ሁሉን የሚያምን፥ ሁሉን ተስፋ የሚያደርግ፥ በሁሉ የሚጸና፣ ለዘወትር የማይወድቅ ፍቅር” በራሳችን ሊኖረን አይችልም (1ኛ ቆሮ. 13፡7፣ 8)። እንዲህ ዓይነቱ ፍቅር በሕይወታችን ሊታይ የሚችለው የመንፈስ ቅዱስ ፍሬ ሆኖ ነው። መንፈስ ቅዱስም በእምነት የክርስቶስ ኢየሱስ ለሆኑት በልባቸው ውስጥ ያፈስላቸዋል፤ እግዚአብሔር ይመስገን (ሮሜ. 5፡5)።
+
+በእግዚአብሔር ጸጋ እና በመንፈስ ቅዱስ ኃይል፣ ለእግዚአብሔር ጥልቅና ስሜታዊ፣ ግን ሁልጊዜ ፍጹም ንጹህ እና ምክንያታዊ ፍቅር፣ እንዴት ባለ ተግባራዊ መንገድ ምላሽ ልንሰጥ እና ለሌሎች ልናሳይ እንችላለን? በመጀመሪያ፣ ብቸኛው ተገቢ ምላሽ ፍቅር የሆነውን አምላክ ማምለክ ነው። ሁለተኛ፣ ለሌሎች ርኅራኄ እና ደግነት የተሞላበት ፍቅር በማሳየት ለእግዚአብሔር ፍቅር ምላሽ መስጠት አለብን። በክርስትና እምነታችን ረክተን መቀመጥ ብቻ ሳይሆን ሌሎችንም ለማጽናናት መነሳሳት አለብን። በመጨረሻም፣ እግዚአብሔር ብቻ እንጂ እኛ ልባችንን መለወጥ እንደማንችል መገንዘብ አለብን።
+
+ስለዚህ እግዚአብሔርን አዲስ ልብ እንዲሰጠን እንለምነው - መልካሙን የሚወድ እና ከውስጥ እንክርዳዱን የሚያስወግድ ንጹህ እና የሚያነጻ ፍቅር እንዲኖረን።
+
+ጸሎታችን "ጌታችንም ኢየሱስ ክርስቶስ ከቅዱሳኑ ሁሉ ጋር ሲመጣ፥ በአምላካችንና በአባታችን ፊት በቅድስና ነቀፋ የሌለበት አድርጎ ልባችሁን ያጸና ዘንድ፥ … ጌታ እርስ በእርሳችሁ ያላችሁን ለሁሉም የሚሆን ፍቅራችሁን ያብዛ ይጨምርም” ይሁን (1 ተሰ. 3:12, 13)።
+
+`ለምንድነው ለራስ እና ራስ ወዳድነትና ክፋት ለሞላበት ለተፈጥሮአዊ ልባችን መሞት ይህን አይነት ፍቅርን ለመግለፅ ብቸኛው መንገድ የሆነው? ለእኔነት እንሞት ዘንድ ምን ምርጫዎች ማድረግ እንችላለን?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/04/07.md b/src/am/ss/2025-01/04/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..ed00789f09
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/04/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'ተጨማሪ ሀሳብ'
+date: 24/01/2025
+---
+
+የበረከት ተራራ ትምህርቶች ከሚላው የኤለን ጂ. ኋይት መጽሐፍ “ብፁዓን” የተሰኘውን ርዕስ ከገጽ 6–44 ያንብቡ።
+
+“ጥልቅ የሆነ የጎዶሎነት ስሜት የሚሰማቸውና በራሳቸው ምንም መልካም ነገር እንደሌላቸው የሚሰማቸው ሁሉ ወደ ኢየሱስ በመመልከት ጽድቅን እና ኃይልን ሊያገኙ ይችላሉ። ‘እናንተ ደካሞች ሸክማችሁ የከበደ ሁሉ፥ ወደ እኔ ኑ’ ይላል (ማቴ 11፡28)። ድህነትህን በጸጋው ባለጠግነት እንድትለውጥ ይጋብዝሃል።
+
+እኛ የእግዚአብሔር ፍቅር አይገባንም፣ ነገር ግን ዋሳችን የሆነው ክርስቶስ ብቁ እና ወደ እርሱ የሚመጡትን ሁሉ አብልጦ ሊያድናቸው ይችላል። ያለፈው ልምምድህ ምንም ይሁን፣ አሁን ያለህበት ሁኔታም ተስፋ የሚያስቆርጥህ ቢሆን፣ ከነማንነትህ ማለትም ከነድካምህ፣ አቅመ ቢስነትህና፣ ተስፋ መቁረጥህ ወደ ኢየሱስ ና። ሩህሩሁ አዳኛችን ከሩቅ ይገናኝሃል፣ በፍቅር እጆቹ ይጠመጠምብሃል፣ የጽድቅ መጎናጸፊያውን ያለብስሃል። የራሱን ባሕርይ የሚያሳየውን ነጭ ልብስ አልብሶ ወደ አብ ያቀርበናል። የኃጢአተኛውን ቦታ ወስጃለሁ ብሎ ስለ እኛ በእግዚአብሔር ፊት ይማልዳል። ይህን የሚባዝን ልጅ አትመልከት፣ እኔን እንጂ ይላል። ምናልባት ሰይጣን ድምፁን ከፍ አድርጎ በኃጢአታችን እየከሰስ የእኔ ምርኮ ናቸው ቢልም፣ የክርስቶስ ደም በታላቅ ኃይል ይማልድልናል።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ የበረከት ተራራ ትምህርቶች፣ ገጽ 8, 9
+
+**የመወያያ ጥያቄዎች**
+
+`1. ለኢየሱስ ምስጋና ይሁንና እንዴት ወደ አብ እንደምንቀርብ ከላይ የትንቢት መንፈስ የሚናገረውን ይመልከቱ። "የራሱን ባሕርይ የሚያሳየውን ነጭ ልብስ አልብሶ ወደ አብ ያቀርበናል።" አንዳንድ ጊዜ ከስህተቶቻችንና ከድክመቶቻችን የተነሳ የቱንም ያህል ተስፋ ብንቆርጥ ወይም ብዙ ጊዜ እግዚአብሔር በእኛ ላይ የሚያፈሰውን ፍቅር ለሌሎች ማንጸባረቅ ባንችልም፣ ሁልጊዜ በአብ ዘንድ ተቀባይነት ወደ አገኘንበት ወደ አስደናቂው የምሥራች ያውም የሱስ "የራሱን ባሕርይ የሚያሳየውን ነጭ ልብስ አልብሶ ወደ አብ ያቀርበናል" ወደሚለው መመልከት ያለብን ለምንድን ነው?`
+
+`2. ሁለቱ ሴቶች በሕይወት ያለው ሕፃን ልጃቸው እነደሆነ በመናገር በሰሎሞን ፊት በቀረቡ ጊዜ፣ እናትየው ምን እንደተሰማት ያስቡ። በ1 ነገ. 3፡26 ላይ የተገለጸውን ስሜት እንደገና ይመልከቱ። ይህ በሆሴ. 11፡8 ላይ አምላክ ለሕዝቡ ያለውን ስሜት ለመግለጽ የተጠቀመበትን ተመሳሳይ ቃል ለማስተዋል እንዴት ይረዳናል?`
+
+`3. በወንጌል ውስጥ ኢየሱስ ብዙ ጊዜ በሰዎች ፍላጎት ልቡ ይነካ እንደነበረ አይተናል። እና ምን አደረገ? የሕዝቡን ፍላጎት በሚያሟላ መንገድ ችግራቸውን ፈቶላቸዋል። እንደ ግለሰብ ወይም እንደ ቡድን፣ መፅናናት የሚያስፈልጋቸውን ሰዎች ፍላጎት ማሟላት የምትችሉባቸው ተጨባጭ መንገዶች ምንድን ናቸው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/04/hope-ss.md b/src/am/ss/2025-01/04/hope-ss.md
new file mode 100644
index 0000000000..d96ab6e912
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/04/hope-ss.md
@@ -0,0 +1,34 @@
+---
+title:  ሆፕ የሰንበት ትምህርት
+date:   24/01/2025
+---
+
+ወደ ተስፋ ሰንበት ትምህርት እንኳን ደህና መጡ። ጥልቅ መስተጋብራዊ የሆነ የእግዚአብሔር ቃል ጥናት። እነሆ የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትህ በሚል ርዕስ የጀመርነውን ጥናታችንን ዛሬም እንቀጥላለን።
+
+**የዛሬ ርእስ፦** እግዚአብሔር አህሩህ እና አዛኝ ነው
+
+**መግቢያ መዝሙር ፦** “እግዚአብሔር ሆይ አንተ አምላኬ ነህ” መዝ. 63፡1-4
+
+- 1) ከወላጆች ፍቅር በላይ
+	- ሀ) ዛሬ በቡድናችን ውስጥ እናቶች ወይም አባቶች አሉን? ወላጆች ለልጃቸው ያላቸውን ፍቅር እንዴት ይገልጹታል?
+	- ለ) መዝሙር 103:13፣ ኢሳይያስ 49:15 ስለ እግዚአብሔር ፍቅር ከእነዚህ በመንፈስ አነሳሽነት ከተነገሩት ምሥክርነቶች ምን እንማራለን?
+	- ሐ) በንጉሥ ሰሎሞን የግዛት ዘመን አንድ ክስተት የእናት ፍቅር ምን ያህል ጥልቅ እንደሆነ ያሳወቀው የትኛው ነው? 1 ነገሥት 3፡16-27 (“አንጀትዋ ስለ ልጅዋ ናፍቆአልና”)።
+	- መ) ኤርምያስ 31:20 “ልቤ ይናፍቃታል” የሚለውን ሐረግ ተመልከት። በቅዱሳት መጻሕፍት ውስጥ የአባት ፍቅር ለዳተኛ ልጅ ያለውን መገለጥ ሌላ የት ነው የምናየው?
+	- ሠ) የሰማዩ አባታችን ፍቅር መገለጫ ሆነው በጥልቅ የሚወዱ ወላጆችን በማግኘት የተባረኩ ከዚህ ቡድን እነማን ናቸው?
+	- ረ) ያንን የምድራዊ ወላጆችን ፍቅር ያጣ ሰው እንዴት የሰማይ አባታችንን ፍቅር ሙላት መረዳት ይጀምራል?
+- 2) የማያቋርጥ ርህራሄ
+	- ሀ) ነቢዩ ኤርምያስ የማይጠፋውን የእግዚአብሔርን ፍቅር በተመለከተ ምን መገለጥ ሰጥቶናል? ሰቆቃወ ኤርምያስ 3፡22-24
+	- ለ) የነቢዩ የሆሴዕ ተሞክሮ የማይሻረውን የአምላክ ፍቅር የሚያሳየው እንዴት ነው?
+	- ሐ) በነቢዩ ሆሴዕ ስለ ማይወድቅ ፍቅሩ እግዚአብሔር የተናገረው ምን ምስክርነትን ነው? ሆሴዕ 11:8
+	- መ) ለአንተ የማይወድቀው የእግዚአብሔር ፍቅር መገለጥ የሆነልህ ማን ነው?
+- 3) የእግዚአብሔር ርኅራኄ በኢየሱስ ተገለጠ
+	- ሀ) ሐዋርያው ጳውሎስ እንደተናገረው የእግዚአብሔር ፍቅር በኢየሱስ የማዳን አገልግሎት የተገለጸው እንዴት ነው? ኤፌሶን 2፡4-9
+	- ለ) በኢየሱስ አገልግሎት ውስጥ የማይለካ እና የማይሻርና የእግዚአብሔር ፍቅር የተገለጠው የት ነው? ማቴዎስ 9፡36፣ 14፡14፣ ማርቆስ 1፡41፣ ሉቃ 7፡13፣ ወዘተ.
+	- ሐ) የኢየሱስ በመስቀል ላይ መሞቱ የማይለካ እና የማይሻር የእግዚአብሔር ፍቅር ፍጹም መገለጥ የሆነው እንዴት ነው?
+- 4) ሩህሩህ ብቻ ሳይሆን ጥልቅ ስሜት ያለውም ጭምር
+	- ሀ) ዘዳግም 4:24 መለኮታዊ ቅናት ከሰው ቅናት የሚለየው እንዴት ነው? (2 ቆሮንቶስ 11:2 )
+	- ለ) በኢየሱስ አገልግሎት የእግዚአብሔር ጥልቅ የሆነ ስሜት ሲገለጥ የት ታያለህ? ዮሐንስ 2፡13-17፣ ማር 3፡1-5፣ ማቴዎስ 23፡27-33
+	- ሐ) ሐዋርያው ጳውሎስ ክፉ ጠላትን በመቃወም ከፍተኛ ፍቅር ያሳየበትን ጊዜ ያካፍሉን? የሐዋርያት ሥራ 13፡9-11፣ 16፡16-18፣ ወዘተ.
+	- መ) እግዚአብሔርን የምትወድ፣ ከፈቃዱ ጋር ተስማምተህ የምትኖር እና የሰጠንን ተልእኮ የምትፈጽም ሰው እንድትሆን አርዓያ / መነሳሻ የሆነህ ማን ነው?
+
+ይህ የጥናት ጽሑፍ የተዘጋጀው [በሆፕ ቻናል](https://www.hopetv.org/hopess/)  ሲሆን ወደ አማርኛ የተተረጎመው ደግሞ በትንቢት ቃል የወንጌል አገልግሎት (https://www.yetnbitkal.org) ነው። እነዚህን የጥናት ጽሑፎች [በእንግሊዝኛ](https://www.hopetv.org/shows/hopess/study-guides/) ላይ ያገኛሉ።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/04/info.yml b/src/am/ss/2025-01/04/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..ac3e00fc60
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/04/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "እግዚአብሔር አፍቃሪና ሩኅሩኅ ነው"
+start_date: "18/01/2025"
+end_date: "24/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/05/01.md b/src/am/ss/2025-01/05/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..c5ddeddc39
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/05/01.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'የመለኮታዊው ፍቅር ቁጣ'
+date: 25/01/2025
+---
+
+### ለዚህ ሳምንት ጥናት፡
+መዝ. 78፣ ዮና. 4:1–4፣ ማቴ. 10:8፣ ማቴ. 21:12, 13፣ ኤር. 51:24, 25፣ ሮሜ. 12፡17–21።
+
+> <p>የመታሰቢያ ጥቅስ</p>
+> “እርሱ ግን መሓሪ ነው፥ ኃጢአታቸውንም ይቅር አላቸው፥ አላጠፋቸውምም፤ ቍጣውንም መመለስ አበዛ፥ መዓቱንም ሁሉ አላቃጠለም” መዝ. 78፡38
+
+ብዙ ጊዜ የእግዚአብሔር ርኅራኄ ቢወደስም፣ የቁጣው ነገር ብዙዎችን ይረብሻቸዋል። እግዚአብሔር ፍቅር ከሆነ፣ ቁጣውን ፈጽሞ መግለጽ የለበትም ብለው ያስባሉ። ይህ አመለካከት ግን የተሳሳተ ነው።
+
+ቁጣው በቀጥታ የሚመነጨው ከፍቅሩ ነው። አንዳንዶች የብሉይ ኪዳኑ አምላክ የቁጣ አምላክ እንደሆነ እና የአዲስ ኪዳኑ አምላክ ደግሞ የፍቅር አምላክ እንደሆነ ይናገራሉ። ነገር ግን አንድ አምላክ ብቻ ነው ያለው፤ በሁለቱም ኪዳናት ተመሳሳይ እንደሆነ ተገልጿል። ፍቅር የሆነው እግዚአብሔር በክፋት ላይ ይቆጣል—ምክንያቱ ደግሞ እሱ ፍቅር ስለሆነ ነው። ኢየሱስ ራሱ በክፋት ላይ ጥልቅ ቁጣውን ገልጿል፤ አዲስ ኪዳንም ጻድቅና ተገቢ ስለሆነው የእግዚአብሔር ቁጣ ብዙ ጊዜ ያስተምራል።
+
+የእግዚአብሔር ቁጣ ሁልጊዜ በክፋትና በኢ-ፍትሐዊነት ላይ የሚገለጽ የጽድቅና የፍቅር ምላሽ ነው። መለኮታዊው ቁጣ ከፍፁም መልካምነቱና ፍቅሩ የተነሳ የሚመጣ የጽድቅ ቁጣ ነው፤ እናም የፍጥረትን ሁሉ ደህንነት ይሻል።
+
+ባጭሩ የእግዚአብሔር ቁጣ የምንለው ለክፋትና ለኢ-ፍትሐዊነት የሚሰጥ ተገቢ የሆነ የፍቅር ምላሽ ነው። ስለዚህ ክፋት እግዚአብሔርን የተገፉትን ለማዳን እና በአጥፊዎቹም ለመፍረድ እንዲነሳ ያደርገዋል። እንግዲህ መለኮታዊው ቁጣ የመለኮታዊ ፍቅር ሌላው ገጽታ ነው ማለት ነው።
+
+_የሳምንቱን ትምህርት በማጥናት ለሰንበት ይዘጋጁ።_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/05/02.md b/src/am/ss/2025-01/05/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..373f0c2c50
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/05/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'በክፋት የሚያዝን'
+date: 26/01/2025
+---
+
+የመጽሐፍ ቅዱሱ አምላክ ፍትሕን ይወዳል፣ ክፋትንም ይጠላል። ስለዚህ ኃጢአትና ክፋት እርሱን ለተጨቆኑና ለተበደሉ በስሜት እንዲነሳ ያደርገዋል - የአንድ ሰው ክፋት በዋነኝነት ራሱን በሚጎዳበት ጊዜም ማለት ነው። እግዚአብሔር ክፋትን የሚጠላው ክፋት ሁልጊዜ ፍጡራኑን ስለሚጎዳ ነው - ምንም እንኳን ጉዳቱን ሰው በራሱ ላይ ቢያመጣውም። በቃሉ እንደተገለጸው፣ በተደጋጋሚ የተነሳው የአመፅ ዑደት እግዚአብሔርን በቁጣ እንዲነሳ አድርጎታል። ዑደቱም እንደሚከተለው ነው፡-
+
+ሕዝቡ በእግዚአብሔር ላይ በማመፅ ክፉ ይሰራሉ፣ አንዳንዴ ልጆቻቸውን በመሰዋት እና ሌሎች አጸያፊ ድርጊቶችን በፊቱ በማድረግ አሰቃቂ ግፍ ይፈጽማሉ።
+
+እግዚአብሔር በእነርሱ ውሳኔ ምክንያት ከእነርሱ ይለያል። ሕዝቡ በባእድ አገራት ይጨቆናል። ሕዝቡ እግዚአብሔር እንዲያድናቸው ይጮሃሉ። እግዚአብሔር በቸርነቱ ሕዝቡን ያድናቸዋል:: ሕዝቡ እንደገና ከፊት ይልቅ በከፋ ሁኔታ በእግዚአብሔር ላይ ያምጻሉ። በዚህ አስከፊ የክፋት እና የክህደት አዙሪት ውስጥ እንኳን፣ የሰውን አለመታመን እግዚአብሔር ወሰን በሌለው ታማኝነት፣ በትዕግስት፣ በሚያስደንቅ ጸጋ እና ጥልቅ ርኅራኄ ደጋግሞ ይገናኘዋል።
+
+`መዝ. 78ን ያንብቡ። ለሕዝቡ ተደጋጋሚ አመጽ የእግዚአብሔር ምላሽ ምን እንደሆነ ይህ ክፍል ምን ይነግረናል?`
+
+በመጽሐፍ ቅዱስ ፍቅርና ፍትሕ እንዳይነጣጠሉ ሆነው የተጋመዱ ናቸው። መለኮታዊው ቁጣ በክፉ ላይ የሚመጣ ትክክለኛ የፍቅር ምላሽ ነው፣ ምክንያቱም ክፋት ሁልጊዜ እግዚአብሔር የሚወደውን ሰው ይጎዳል።
+
+በቃሉ ውስጥ እግዚአብሔር በዘፈቀደ ወይም ያለ አግባብ የተቆጣበት ወይም የተናደደበት ሁኔታ የለም።
+
+ሕዝቡ ደጋግመው እግዚአብሔርን ቢተውትና ቢክዱትም፣ ከምንጠብቀው በላይ እግዚአብሔር በዘመናት ሁሉ በትዕግሥት ራርቶላቸዋል (ነህ. 9፡7–33)። በዚህም የማይመረመረውን ጥልቅ ትዕግሥት የተሞላውን ርኅራኄ እና መሐሪ የሆነውን ፍቅሩን አሳይቷል። በእርግጥም እንደ መዝ. 78: 38 እግዚአብሔር “መሓሪ (ሩኅሩኅ) ነው፥ ኃጢአታቸውንም ይቅር አላቸው፥ አላጠፋቸውምም፤ ቍጣውንም መመለስ አበዛ፥ መዓቱንም ሁሉ አላቃጠለም”።
+
+`በእርግጠኝነት በሌሎች ላይ በተፈፀመው ክፋት ተቆጥተው ያውቃሉ። ታዲያ ይህ ስሜት በክፋት ላይ የሚመጣውን የእግዚአብሔርን ቁጣ በተሻለ ሁኔታ እንዲረዱት የሚረዳዎት እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/05/03.md b/src/am/ss/2025-01/05/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..a1c91b1b3b
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/05/03.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title: 'እግዚአብሔር ለቁጣ የዘገየ ነው'
+date: 27/01/2025
+---
+
+`እግዚአብሔር በክፋት ላይ የሚቆጣው ፍቅር ስለሆነ ነው። እግዚአብሔር እጅግ ርህሩህና ቸር ስለለሆነ፣ አንድ የመጽሐፍ ቅዱስ ነቢይ ከምሕረቱ ብዛት የተነሳ በእግዚአብሔር ላይ አጉረመረመ! የዮናስን ታሪክ ይመልከቱ። በዮና. 4፡1–4 ውስጥ እግዚአብሔር ለነነዌ ሰዎች ላደረገው ርኅራኄ የተሞላ ይቅርታ የዮናስን ምላሽ ያሰላስሉ። ይህ ስለ ዮናስ እና ስለ እግዚአብሔር ምን ይነግረናል? (ማቴ. 10:8ንም ይመልከቱ)`
+
+ዮናስ ለእግዚአብሔር ምሕረት የሰጠው ምላሽ በሁለት ዋና ዋና መንገዶች ይታያል። በመጀመሪያ የዮናስን ልበ ደንዳናነት ያሳያል። አሦራውያን በእሥራኤላውያን ላይ ስላደረጉት ነገር እጅግ ስለጠላቸው፣ እግዚአብሔር እንዲምራቸው አልፈለገም።
+
+ለእኛ እንዴት ያለ ትምህርት ነው! ምንም እንኳን ሁኔታው ምክንያታዊ ቢሆንም፣ ከእንደዚህ አይነት ተመሳሳይ አመለካከት መጠበቅ ይኖርብናል።
+
+ከሌሎች ሁሉ ይልቅ የእግዚአብሔርን ጸጋ የተቀበሉ፣ ጸጋ ምን ያህል የማይገባን ስጦታ እንደሆነ ተገንዝበው፣ ጸጋን ለሌሎች ለመለገስ ፈቃደኛ መሆን አለባቸው።
+
+በሁለተኛ ደረጃ የዮናስ ምላሽ የእግዚአብሔር ርኅራኄና ጸጋ የባሕርይው እምብርት መሆናቸውን ያጠናክራል። ዮናስ የእግዚአብሔርን ምሕረት በሚገባ ስለሚያውቅ፣ እግዚአብሔር “ቸርና ይቅር ባይ” እንዲሁም “ለቁጣ የዘገየ ምሕረቱም የበዛ“ ስለሆነ፣ ጌታ በነነዌ ላይ ከመፍረድ እንደሚፀፀት ያውቅ ነበር (ዮና. 4፡2)።
+
+እግዚአብሔር ሁሉንም ህዝቦች በፍትሃዊነትና በምሕረት ይዳኛቸዋል።
+
+“ለቁጣ የዘገየ” ወይም “ታጋሽ” ተብሎ የተተረጎመው የዕብራይስጥ ሐረግ “አፍንጫ ረጅም” ተብሎ ቃል በቃል ሊተረጎም ይችላል። በዕብራይስጥ ፈሊጥ፣ ቁጣ በምሳሌያዊ አነጋገር ከአፍንጫ ጋር ይዛመድ ነበር፣ እናም የአፍንጫ ርዝማኔ አንድ ሰው ለመናደድ የሚወስድበትን ጊዜ ያሳያል።
+
+አምላክ “አፍንጫ ረጅም” ተብሎ መጠራቱ ለቁጣ የዘገየና ታጋሽ መሆኑን ያሳያል። ሰዎች ለመናደድ ብዙ ጊዜ ባይወስድባቸውም፣ እግዚአብሔር ግን እጅግ ታጋሽ እና ጸጋውን በነፃ አብዝቶ የሚሰጥ ነው፤ ነገር ግን ኃጢአትን አያጸድቅም ወይም ከኢ-ፍትሃዊነት ፊቱን አያዞርም። ይልቁንም እግዚአብሔር ጻድቅ እና በእርሱ የሚያምኑትን የሚያጸድቅ ስለሆነ ራሱ በመስቀሉ በኩል ኃጢአትንና ክፋትን ያስተሰርያል (ሮሜ 3፡25፣26)።
+
+`ለበደላችሁ ሰው ምሕረትን ወይም ጸጋን ማሳየት አቅቷችሁ ያውቃል? እግዚአብሔር ላሳየህ የተትረፈረፈ ጸጋ ምላሽ በመስጠት፣ ለሌሎች የበለጠ ቸር እንድትሆን፣ እግዚአብሔር ያደረገልህን እንዴት በተሻለ ሁኔታ ልታስታውስ ትችላለህ? ኃጢአትን ሳንፈቅድ ወይም በደልንና ጭቆናን ሳናበረታታ፣ ለሌሎች ምሕረትን እና ጸጋን እንዴት እናሳያቸዋለን?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/05/04.md b/src/am/ss/2025-01/05/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..0d4c478a57
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/05/04.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'የጽድቅ ቁጣ'
+date: 28/01/2025
+---
+
+ብዙ ተገቢ ያልሆኑ ቁጣዎች ቢኖሩም መጽሐፍ ቅዱስ “የጽድቅ ቁጣ” እንዳለ ያስተምራል።  አንዲት እናት የሦስት ዓመት ሴት ልጇን በመጫወቻ ስፍራ ስትጫወት እየተመለከተች ሳለ፣ በድንገት አንድ ሰው በልጇ ላይ ጥቃት እንዳደረሰባት ያስቡ።
+
+ታዲያ መቆጣት የለባትምን? በደንብ አንጂ። እንደዚህ ባለ ሁኔታ ውስጥ፣ ቁጣ የፍቅር ተገቢው ምላሽ ነው። ይህ ምሳሌ የአምላክን “የጽድቅ ቁጣ” እንድንገነዘብ ይረዳናል።
+
+`ማቴ. 21:12, 13ን እና ዮሐ. 2:14, 15ን ያንብቡ። ኢየሱስ ቤተ- መቅደሱን ይገለገሉበት ለነበረው ሁኔታ የሰጠው ምላሽ፣ እግዚአብሔር በክፉ ላይ እንደሚቆጣ ምን ይነግረናል?`
+
+`በእነዚህ ሁኔታዎች የአምላክን ቤተ-መቅደስ አርክሰውና “የወንበዴዎች ዋሻ” አድርገው መበለቶችን፣ ወላጅ አልባ ልጆችን እና ድሆችን በሚበዘብዙት ላይ ኢየሱስ "አምላካዊ ቅንዓት" የሆነውን የጽድቅ ቁጣ አሳይቷል (ማቴ. 21:13ን ከዮሐ. 2:16 ጋር ያስተያዩ)። የእግዚአብሔርን ይቅርታና ኃጢአተኞችን ማንጻቱን የሚያመለክቱት ቤተ-መቅደሱና አገልግሎቶቹ፣ በምትካቸው ምስኪኖችን ለማጭበርበር እና ለመጨቆን ይውሉ ነበር። ኢየሱስ በዚህ ርኩሰት መቆጣት አልነበረበትምን?`
+
+ማር. 10:13, 14 እና ማር. 3:4, 5 የጽድቅ ቁጣውን የሚያሳዩ ተጨማሪ ምሳሌዎችን ይሰጡናል። ሰዎች ሕፃናትን ወደ ኢየሱስ ሲያመጡና “ደቀ መዛሙርቱ ያመጡአቸውን ሲገሥጿቸው”፣ ኢየሱስ “በጭራሽ አልተደሰተም” - “ተቈጣ” እንጂ። እርሱም፡- “ሕፃናትን ወደ እኔ ይምጡ ዘንድ ተው አትከልክሉአቸው” አላቸው (ማር. 10:13, 14)።
+
+በሌላ ቦታ፣ ፈሪሳውያን ኢየሱስን በሰንበት በመፈወሱ ሕግን እንደ ጣሰ ለመክሰስ ሲጠባበቁ፣ ኢየሱስ “በሰንበት በጎ ማድረግ ተፈቅዶአልን? ወይስ ክፉ? ነፍስ ማዳን ወይስ መግደል?” ሲል ጠየቃቸው (ማር. 3፡4)። “ስለ ልባቸውም ድንዛዜ አዝኖ ዙሪያውን እየተመለከተ በቍጣ አያቸውና” ሰውየውን ፈወሰው (ማር. 3፡5)። የክርስቶስ ቁጣ እዚህ ላይ በደንዳናነታቸው ማዘኑን ያሳያል።
+
+`በብሉይ ኪዳን እንደተገለጸው፣ ይህ ከፍቅር የሚመነጭ የጽድቅ ቁጣ ነው። በተለይ ክፋት የፍቅሩን ኢላማዎች ሲጎዳ፣ ፍቅር በክፋት ላይ እንዴት አይቆጣም?`
+
+`ራስ ወዳድ የሆነን ቁጣ “የጽድቅ ቁጣ” ነው ብለን እንዳናስብ መጠንቀቅ ያለብን እንዴት ነው? ይህን ማድረግ ቀላል የሚሆነው ለምንድን ነው? ራሳችንንስ ከዚህ ስውር ግን ተጨባጭ ወጥመድ እንዴት መጠበቅ እንችላለን?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/05/05.md b/src/am/ss/2025-01/05/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..f93bec4364
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/05/05.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title: 'እግዚአብሔር ሆን ብሎ አያስጨንቅም'
+date: 29/01/2025
+---
+
+በመላው መጽሐፍ ቅዱስ፣ እግዚአብሔር ለተገፉና ለተጨቆኑ እንደሚያዝንላቸው እና የጽድቅ ቁጣውን ደግሞ በአስጨናቂዎቻቸውና በጨቋኞቻቸው ላይ እንደሚያመጣ እየደጋገመ ያሳያል። ክፋት ባይኖር እግዚአብሔር አይቆጣም ነበር። ቁጣው ሁልጊዜ ፍጥረቱን በሚጎዳው ነገር ላይ ብቻ ነው።
+
+እንደ ሰቆ. ኤር. 3:32, 33 እግዚአብሔር ሆን ብሎ “ከልቡ” አያስጨንቅም።
+
+በክፉ አድራጊዎች ላይ መፍርድ አይፈልግም፣ ነገር ግን ፍቅር በመጨረሻ ፍትሕን ይሻል።
+
+ይህ እውነት እግዚአብሔር ሕዝቡን ለረጅም ጊዜ ይቅር በማለቱ እና ንስሐ እንዲገቡና ከእሱ ጋር እንዲታረቁ እድሎችን ደጋግሞ በመስጠቱ ታይቷል።
+
+በተደጋጋሚ እግዚአብሔር ሕዝቡን በነቢያቱ አማካኝነት ጠርቷቸዋል፣ ነገር ግን እነርሱ ለማድመጥ ፈቃደኛ አልነበሩም (ኤር. 35፡14–17ን፣ መዝ. 81፡11–14ን ይመልከቱ)።
+
+`ዕዝ. 5:12ን አንብበው ከኤር. 51:24, 25, 44 ጋር ያስተያዩ። ይህ በባቢሎናውያን በኩል በኢየሩሳሌም ላይ ስለመጣው ፍርድ ምን ይገልጻል? ( 2 ዜና 36:16ንም ይመልከቱ)`
+
+ዕዝ. 5 እንደሚለው ሕዝቡ በእምቢተኝነትና ያለማቋረጥ እግዚአብሔርን ካስቆጡ በኋላ፣ እርሱ በመጨረሻ ተዋቸውና ሕዝቡን “በባቢሎን ንጉሥ በናቡከደነፆር እጅ አሳልፎ ሰጣቸው” (ዕዝ. 5፡12)። ይሁን እንጂ አምላክ ይህን ያደረገው “መድኃኒት ስላላገኘላቸው” ብቻ ነው (2 ዜና. 36:16)። የኋላ ኋላ ግን አምላክ ባቢሎንን በይሁዳ ላይ ባደረሰችው ከመጠን ያለፈ ውድመት ፈርዶባታል (ኤር. 51:24, 25, 44 ፤ ከዘካ. 1:15 ጋር ያስተያዩ)።
+
+ቃሉ እግዚአብሔር እንዳመጣባቸው የሚገልጻቸው ሌሎች በርካታ ፍርዶች፣ ሕዝቡ ጌታን በመተው የአሕዛብን “አማልክት” ለማገልገል ስለወሰኑ (መሳ. 10፡6–16፣ ዘዳ. 29፡24–26)፣ አምላክ ሕዝቡን ለጠላቶቻቸው አሳልፎ መስጠቱን የሚያሳይ ነው (መሳ. 2:13, 14፣ መዝ. 106:41, 42)። እግዚአብሔር በክፋት ላይ ያለው ቁጣ የሚመነጨው ለሁሉ ካለው ፍቅርና ለዓለማት ካለው የደህንነት ፍላጎት ነው። ዓለማት ስለ ኃጢአት፣ አመፅና ክፋት ጥያቄ ውስጥ ናቸው። በመጨረሻም ክፋትን ሁሉ ለአንዴና ለመጨረሻ ጊዜ ያጠፋዋል።
+
+`አምላክ በማንም ላይ ፍርድ ለማምጣት የማይፈልግ የመሆኑ እውነታ፣ ስለ መለኮታዊው ቁጣ ያለህን ግንዛቤ የሚቀይረው እንዴት ነው? አምላክ ለቁጣ የዘገየ ከሆነ፣ በዙሪያችን ላሉ ሰዎች የበለጠ ታጋሽ መሆን አይገባንምን? በደል የደረሰባቸውን ሰዎች በመከላከልና በመንከባከብ ይህን ማድረግ የምንችለው እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/05/06.md b/src/am/ss/2025-01/05/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..e40f2ea210
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/05/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title: 'ርህሩህ ሁን'
+date: 30/01/2025
+---
+
+መለኮታዊው ቁጣ “አስፈሪ” ቢሆንም፣ በምንም መንገድ አግባብ ያልሆነ ወይም ፍቅር የለሽ አይደለም። በተቃራኒው፣ በብሉይ እና በአዲስ ኪዳን፣ እግዚአብሔር ከፍቅሩ የተነሳ በክፋት ላይ ቁጣውን ይገልፃል። መለኮታዊውን ቁጣ አስፈሪ የሚያደርገው፣ ከእግዚአብሔር ፍጹም መልካምነትና ግርማ ጋር ሲነጻጸር የክፋት ተንኮለኛ መሆን ነው።
+
+በዚህ ረገድ ፍቅር ለእግዚአብሔር አስፈላጊ ሲሆን ቁጣ ግን አይደለም።
+
+`ክፋት ወይም ግፍ በሌለበት ቁጣ የለም። በመጨረሻም፣ የአምላክ ክፋትን ከዓለም የማጥፋት የፍቅር እርምጃ፣ ቁጣን ያስወግዳል። ይህም የሚሆነው ዳግመኛ ግፍ ወይም ክፋት ስለማይኖር ነው። ፍጹም በሆነ የፍቅር ግንኙነት፣ ደስታ እና ፍትሕ ብቻ ለዘላለም ይሰፍናሉ። ዳግመኛ መለኮታዊ ቁጣ የሚያስፈልግበት ምክንያት በጭራሽ አይኖርም። እንዴት ያለ ድንቅ ነገር ነው! አንዳንዶች መለኮታዊው ቁጣ ሳይታሰብ ለሰዎች በቀል ፈቃድ እንደሚሰጥ ተደርጎ ሊወሰድ ይችላል ብለው ይጨነቃሉ። ዘዳ. 32:35ን፣ ምሳ. 20:22ን፣ ምሳ. 24:29ን፣ ሮሜ 12:17–21ን፣ እና ዕብ. 10:30ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች የሰው በቀል አላስፈላጊ መሆኑን የሚገልጹት እንዴት ነው?`
+
+ቃሉ እንደሚናገረው፣ እግዚአብሔር ፍርድን የማምጣት መብት አለው፣ ሲፈርድም ሁልጊዜ ፍጹም በሆነ ፍትሕ ነው። ብሉይ እና አዲስ ኪዳን በቀል የእግዚአብሔር እንደሆነ በግልፅ ይናገራሉ። ጳውሎስ በሮሜ 12፡19 “ተወዳጆች ሆይ፥ ራሳችሁ አትበቀሉ፥ ለቍጣው ፈንታ ስጡ እንጂ፤ በቀል የእኔ ነው፥ እኔ ብድራቱን እመልሳለሁ ይላል ጌታ ተብሎ ተጽፎአልና” ይላል (ከዘዳ. 32፡35 በመጥቀስ)።
+
+እግዚአብሔር በመጨረሻ በኢ-ፍትሐዊነትና በክፋት ላይ ፍርድን ሲያመጣ፣ ክርስቶስ በእርሱ ለሚያምኑ ሁሉ መንገድን አዘጋጅቷል። በእርግጥም “ከሚመጣው ቁጣ የሚያድነን ኢየሱስ” ነው (1 ተሰ. 1:10፤ ከሮሜ 5:8, 9 ጋር ያስተያዩ)። ይህ ደግሞ የእግዚአብሔር እቅድ ነው፡- " እግዚአብሔር ለቍጣ አልመረጠንምና፥ በጌታችን በኢየሱስ ክርስቶስ መዳንን ለማግኘት ነው እንጂ" (1ኛ ተሰ. 5፡9)። መለኮታዊው ቁጣ አይሻርም፣ ነገር ግን በኢየሱስ የሚያምኑ በክርስቶስ ምክንያት ከዚህ ቁጣ ይድናሉ።
+
+`የክርስቶስ የስርየት አገልግሎት ፍትሕን አስከብሮ እኛን ግን ከቁጣ የሚያድነን በምን መንገድ ነው? ደካማም ብትሆን የመዳን መንገድ ለአንተ እንደተዘጋጀልህ መገንዘብህ፣ ለሌሎች አብልጠህ ምን ያህል ይቅር ባይ መሆን አለብህ?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/05/07.md b/src/am/ss/2025-01/05/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..5500206b82
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/05/07.md
@@ -0,0 +1,28 @@
+---
+title: 'ተጨማሪ ሀሳብ'
+date: 31/01/2025
+---
+
+አበው እና ነቢያት ከሚለው የኤለን ጂ. ዋይት መጽሐፍ “በሲና የጣዖት አምልኮ” የተሰኘውን ርዕስ ከገጽ 315–330 ያንብቡ።
+
+ከወርቅ ጥጃው ኃጢአት አንጻር ኤለን ጂ. ዋይት እንዲህ በማለት ጽፋለች:- “እሥራኤላውያን አምላክን በመካድ በደለኞች ነበሩ፣ ይህንም ያደረጉት በበረከት በሞላቸውና ለስልጣኑም በፈቃዳቸው ለመታዘዝ ቃል በገቡለት ንጉሥ ላይ ነበር።
+
+መለኮታዊው መንግሥት እንዲጸና፣ ከሃዲዎቹ ሊፈረድባቸው ይገባ ነበር። ግን እዚህም ላይ የእግዚአብሔር ምሕረት ታይቷል። ሕጉን ቢያፀናም፣ የምርጫ ነፃነትንና ንስሐ የመግባት እድልን ለሁሉም ሰጣቸው። በዓመፅ የጸኑት ብቻ ተቀሰፉ።
+
+“እግዚአብሔር በጣዖት አምልኮ ደስ እንደማይሰኝ በዙሪያው ላሉት አሕዛብ ምስክር እንዲሆን በዚህ ኃጢአት ላይ እርምጃ መወሰድ ነበረበት። በበደለኞቹ ላይ በመፍረድ፣ የእግዚአብሔር አገልጋይ የሆነው ሙሴ፣ በወንጀላቸው ላይ የከበረ ሕዝባዊ ተቃውሞን በመዝገብ ላይ ማስቀመጥ ነበረበት። እሥራኤላውያን ከዚህ በኋላ በዙሪያቸው የነበሩትን ነገዶች የጣዖት አምልኮ ሲያወግዙ፣ ያህዌ አምላካችን ነው ያለው ሕዝብ በኮሬብ የወርቅ ጥጃ ሠርቶ እንዳመለከው ይከሷቸዋል።
+
+ምንም እንኳን አሳፋሪ የሆነውን እውነት ለመቀበል ቢገደዱም፣ እሥራኤላውያን በተላላፊዎች ላይ የደረሰውን አስፈሪ ቅጣት በማመልከት፣ ኃጢአታቸው እንዳልተፈቀደ ወይም እንዳልታለፈ ያስረዳሉ።
+
+“ከፍትሕ ባልተናነሰ ሁኔታ ፍቅር ለዚህ ኃጢአት ፍርድ እንዲሰጥ አድርጓል።
+
+. . . በሚሊዮኖች ላይ ሊመጣ ያለውን ፍርድ ለማስቀረት፣ በሺዎች የሚቆጠሩ መሰቃየታቸው የእግዚአብሔርን ምሕረት ያሳይ ነበር። ብዙዎችን ለማዳን፣ ጥቂቶቹን መቅጣት ነበረበት።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ አበው እና ነቢያት፣ ገጽ 324, 325
+
+**የመወያያ ጥያቄዎች**
+
+`1`. ብዙ ሰዎች መለኮታዊ ቁጣ የሚለውን ጽንሰ-ሐሳብ መቀበል የሚከብዳቸው ለምን ይመስላችኋል? እንድታስተውለው የሚረዳህ ምንድን ነው?`
+
+`2. ሰዎች በቀል ሲፈልጉ የሚመጡ፣ እግዚአብሔር ሲሻ ግን የማይከሰቱ ቁጣዎች ምን ችግሮች ያስከትላሉ?`
+
+`3. ከወርቅ ጥጃው አመፅ በኋላ አምላክ በእሥራኤል ላይ ያመጣው ፍርድ የመለኮታዊ ምሕረት ምሳሌ የሆነው እንዴት ነው? የእግዚአብሔር ፍርድ ራሱ የፍቅር ድርጊት መሆኑን የሚያሳዩ ሌሎች የመጽሐፍ ቅዱስ ምሳሌዎች የትኞቹ ናቸው?`
+
+`4. ምንም እንኳን እግዚአብሔር በክፋት ላይ በጽድቅ እንደሚቆጣና ፍርድን ፍጹም በሆነ ፍትሕ እንደሚያመጣ ብንገነዘብም፣ ሌሎችን ከመኮነን መቆጠብ ምን ያህል አስፈላጊ ነው? ይህንን በተለይ ከ1ኛ ቆሮ. 4፡5 አንፃር ተወያዩበት።`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/05/hope-ss.md b/src/am/ss/2025-01/05/hope-ss.md
new file mode 100644
index 0000000000..93ece377cd
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/05/hope-ss.md
@@ -0,0 +1,31 @@
+---
+title:  ሆፕ የሰንበት ትምህርት
+date:   31/01/2025
+---
+
+ወደ ተስፋ ሰንበት ትምህርት እንኳን ደህና መጡ። ጥልቅ መስተጋብራዊ የሆነ የእግዚአብሔር ቃል ጥናት። እነሆ የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትህ በሚል ርዕስ የጀመርነውን ጥናታችንን ዛሬም እንቀጥላለን።
+
+**የዛሬ ርእስ፦** የመለኮታዊ ፍቅር ቁጣ
+
+**መግቢያ መዝሙር ፦** “እግዚአብሔር ሆይ አንተ አምላኬ ነህ” መዝ. 63፡1-4
+
+- 1) የእግዚአብሔር ቁጣ
+	- ሀ) ብዙዎች ስለ እግዚአብሔር ባህሪ የተዛባ አመለካከት አላቸው። እርሱን እንደ ተናደደ አምባገነን ይመለከቱታል። ሰዎችን ስህተት ሲሠሩ ለመያዝ እና ለዘላለም ሊቀጣቸው የሚሻ አድርገው ያስተውሉታል። ሰዎች ያንን የተዛባ የእግዚአብሔርን ባሕርይ ከየት አገኙት?
+	- ለ) እግዚአብሔር ፍቅር ከሆነ ቁጣን እንዴት ሊለማመድ ይችላል? ዮሐንስ 3፡16፣ 35-36፣ 1 ተሰሎንቄ 1፡9-10
+	- ሐ) የኢየሱስ ተከታዮች እንደመሆናችን መጠን ቁጣን እንድናስወግድ ወይም ቢያንስ መቼ እና እንዴት እንደምንቆጣ ከፍተኛ ጥንቃቄ እንድናደርግ ተመክረናል። ኤፌሶን 4፡26፣31፣ ያእቆብ 1፡19-20
+	- መ) ከዮናስ ታሪክ ምን እንማራለን በእግዚአብሔር ቁጣ እና ጉድለት ባላቸው ሰዎች ቁጣ መካከል ስላለው ልዩነት? ዮናስ 1፡1-2፣ 3፡10፣ 4፡1-4
+	- ሠ) ትርጉም፡- የእግዚአብሔር ቁጣ ለክፋት እና ለግፍ ተገቢ የሆነ የፍቅር ምላሽ ነው። መዝሙር 78፡56-59፣ ዕዝራ 5፡12፣ ሮሜ 1፡18፣ 12፡19፣ ወዘተ.
+- 2) እግዚአብሔር ለቁጣ የዘገየ ነው
+	- ሀ) ስለ አምላክ ቁጣ ከሚከተሉት በመንፈስ አነሳሽነት ከተሰጡ ምሥክሮች ምን እንማራለን? መዝሙር 103:8፣ 145:8፣ ነህምያ 9:16-17
+	- ለ) እግዚአብሔር ለመናደድ የዘገየው ለምንድን ነው? ሰቆቃወ ኤርምያስ 3፡32-33፣ ህዝቅኤል 33፡11፣ 2ኛ ጴጥሮስ 3፡9
+	- ሐ) ነቢዩ ኢዩኤል ዓመፀኛ ለሆኑት የአምላክ ሕዝቦች ምንን ተማጽኗል? ኢዮኤል 2፡13
+	- መ) የሞኝነት ድርጊት የፈፀማችሁበትን እና የእግዚአብሔርን ልብ ያሳዘናችሁበትን ጊዜ አስቡ። እግዚአብሔር ታጋሽ እና ርህሩህ ስለመሆኑ ዛሬ የሚያመሰግን ማነው? 
+- 3) የጽድቅ ቁጣ
+	- ሀ) ዮሐንስ 2፡14-15፣ ማቴዎስ 21፡12-13 ኢየሱስ የአባቱ ቤት የወንበዴዎች ዋሻ ሆኖ ሲያይ የጽድቅ ቁጣውን የገለጸው ለምንድነው?
+	- ለ) ማርቆስ 10፡13-15 ደቀ መዛሙርቱ ልጆቹ ወደ ኢየሱስ እንዳይመጡ እንቅፋት እየሆኑባቸው ነበር። ምግባራቸው በኢየሱስ ልብ ውስጥ የጽድቅ ቁጣ የቀሰቀሰው ለምንድን ነው?
+	- ሐ) በማርቆስ 10:16 ተመዝግቦ የሚገኘው የኢየሱስ ምላሽ ስለ እግዚአብሔር ባሕርይ ምን ያሳያል?
+	- መ) ማርቆስ 3፡1-6 አንዳንድ ፈሪሳውያን ለኢየሱስ ያዘጋጁትን ወጥመድ ተመልከት። ኢየሱስ በዚህ ሁኔታ ውስጥ በጽድቅ ቁጣ የተናደደው ለምንድን ነው?
+	- ሠ) በጽድቅ ቁጣ እና ተገቢ ባልሆነ ቁጣ መካከል ያለውን ልዩነት እንዴት መለየት እንችላለን? (የመንፈስ ቅዱስን ምሪት ጠይቅ፣ እግዚአብሔርን የሚፈሩ ወዳጆችን ምክር አድምጥ፣ ወዘተ.)
+	- ረ) የተናደድክበትን ነገር ግን ቁጣህ ተገቢ እንዳልሆነ ኋላ ላይ ያስተዋልክበትን ጊዜ አካፍል፣ እንዲሁም ሌላ ጊዜ ደግሞ በግልጽ ቅዱስ የሆነን ቁጣ የተቆጣህበትን ጊዜ አጫውተን።
+
+ይህ የጥናት ጽሑፍ የተዘጋጀው [በሆፕ ቻናል](https://www.hopetv.org/hopess/)  ሲሆን ወደ አማርኛ የተተረጎመው ደግሞ በትንቢት ቃል የወንጌል አገልግሎት (https://www.yetnbitkal.org) ነው። እነዚህን የጥናት ጽሑፎች [በእንግሊዝኛ](https://www.hopetv.org/shows/hopess/study-guides/) ላይ ያገኛሉ።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/05/info.yml b/src/am/ss/2025-01/05/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..0f404f7e66
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/05/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "የመለኮታዊው ፍቅር ቁጣ"
+start_date: "25/01/2025"
+end_date: "31/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/06/01.md b/src/am/ss/2025-01/06/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..d010415de2
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/06/01.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'እግዚአብሔር ፍትሕን ይወዳል'
+date: 01/02/2025
+---
+
+### ለዚህ ሳምንት ጥናት፡
+መዝ. 33:5፣ መዝ. 85:10፣ ዘዳ. 32፡4፣ ያዕ 1፡17፣ ቲቶ 1፡2፣ ዘጸ. 32፡14፣ ማቴ. 5፡43–48።
+
+> <p>የመታሰቢያ ጥቅስ</p>
+> “ነገር ግን የሚመካው ምሕረትንና ፍርድን ጽድቅንም በምድር ላይ የማደርግ እኔ እግዚአብሔር መሆኔን በማወቁና በማስተዋሉ በዚህ ይመካ፤ ደስ የሚያሰኙኝ እነዚህ ናቸውና፥ ይላል እግዚአብሔር" ኤር. 9፡24
+
+በጥንታዊው የቅርብ ምሥራቅ አገሮች፣ የአሕዛብ “አማልክት”ተለዋዋጭ፣ ሥነ-ምግባር የጎደላቸው እና ባሕርያቸው የማይገመት ብቻ ሳይሆኑ፣ እንደ ሕፃን መስዋዕት ያሉ አሰቃቂ ድርጊቶችንም ይጠይቁ ነበር። ያም ቢሆን፣ አረማውያኑ በእነርሱ መልካምነት ስለማይተማመኑ፣ የጎሳቸውን “አማልክት” ማስቀየም አይደፍሩም ነበር።
+
+እንደ ዘዳ. 32፡17 ከእነዚህ “አማልክት” ጀርባ የነበሩት አጋንንት ናቸው (በተጨማሪ 1 ቆሮ. 10፡20, 21ን ይመልከቱ)። የአምልኮ ሥርዓታቸውም ለብዝበዛ የተመቻቸ ስለነበር፣ ሕዝቡን በታላቅ መንፈሳዊና ሥነ-ምግባራዊ ጨለማ ውስጥ ከትቷቸዋል።
+
+የመጽሐፍ ቅዱሱ አምላክ ከእነዚህ የአጋንንት ኃይሎች እጅግ የተለየ ነው። ያህዌ ፍፁም መልካምና ባሕርይውም የማይለዋወጥ ነው። እናም አሁንም ሆነ ለዘለአለም ተስፋ ሊኖረን የሚችለው፣ በእግዚአብሔር የማያቋርጥ መልካምነት ብቻ ነው።
+
+በጥንቱ ዓለም ከነበሩት እና ዛሬም ካሉት የሐሰት “አማልክት” ፍጹም ተጻራሪ በሆነ መልኩ፣ ያህዌ ክፋት፣ መከራ፣ ኢ-ፍትሐዊነት እና ጭቆና በጥልቅ ያሳስበዋል—እነዚህንም ሁሉ ያለማቋረጥ በማያሻማ ሁኔታ ያወግዛል። ከሁሉም በላይ ደግሞ አንድ ቀን እነዚህን ግፎች ሁሉ ያጠፋቸዋል።
+
+_የሳምንቱን ትምህርት በማጥናት ለሰንበት ይዘጋጁ።_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/06/02.md b/src/am/ss/2025-01/06/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..870b399f4f
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/06/02.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title: 'ፍቅር እና ፍትሕ'
+date: 02/02/2025
+---
+
+በቃሉ ውስጥ ፍቅር እና ፍትሕ የተጋመዱ ናቸው። እውነተኛ ፍቅር ፍትሕን ይሻል፣ እውነተኛ ፍትሕም የሚኖረውና የሚሰጠው በፍቅር ብቻ ነው።
+
+እነዚህን ሁለት ፅንሰ-ሀሳቦች የማይነጣጠሉ እንደሆኑ ለማሰብ አልታደልንም፣ ምክንያቱም ፍቅር እና ፍትሕ በሰዎች እጅጉን ተዛብተዋል።
+
+`መዝ. 33:5ን፣ ኢሳ. 61:8ን፣ ኤር. 9:24ን፣ መዝ. 85:10ን እና መዝ. 89:14ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች አምላክ ለፍትሕ ያለውን ትኩረት የሚያሳዩት እንዴት ነው?`
+
+እነዚህ ጥቅሶች እግዚአብሔር ፍትሕን እንደሚወድ በግልጽ ይናገራሉ (መዝ. 33፡5፣ ኢሳ. 61፡8)። በቃሉ ውስጥ የፍቅር እና የፍትሕ ሀሳቦች በማይነጣጠሉ መልኩ የተቆራኙ ናቸው። የእግዚአብሔር ፍቅር እና ጽድቅ አብረው ስለሚሄዱ፣ ጽድቅ እና ፍትሕ በዚህ አለም እንዲከወኑ እጅግ ይገደዋል።
+
+ስለሆነም ነቢያት ፍትሐዊ ያልሆኑ ሕጎችን፣ የሐሰት ሚዛንን፣ የድሆችንና መበለቶችን ወይም የተጠቁትን ጭቆና ጨምሮ ማንኛውንም ዓይነት ኢ-ፍትሐዊነት ያወግዛሉ። ሰዎች ብዙ ክፋትና ግፍ ቢፈጽሙም፣ እግዚአብሔር ግን ያለማቋረጥ “ምሕረትንና ፍርድን ጽድቅንም በምድር ላይ ያደርጋል” (ኤር. 9፡24)። በዚህም መሠረት በቃሉ ውስጥ፣ ለእግዚአብሔር ታማኝ የሆኑት በክፉ አድራጊዎች እና ጨቋኞች ላይ ቅጣትን፣ የግፍና ጭቆና ሰለባ ለሆኑት ደግሞ ፍትሕ እና ነፃነትን ስለሚያመጣ መልካም የሆነውን መለኮታዊ ፍርድ በጉጉት ይጠብቃሉ።
+
+እንዲያውም ጽድቅና ፍትሕ የአምላክ መንግሥት መሠረት ናቸው።
+
+የእግዚአብሔር የፍቅር መንግሥት ፍትሐዊና ጽድቅን የተሞላ ነው፤ ምግባረ ብልሹ ከሆኑት ከዚህ ዓለም መንግሥታት ፈጽሞ የተለየ ነው። እነርሱ ብዙውን ጊዜ ለግል ጥቅማቸውና ሥልጣናቸው ሲሉ ኢፍትሐዊ ድርጊቶችን እንዲቀጥሉ ያደርጋሉ። በእግዚአብሔር "ምሕረትና እውነት ተገናኙ፤ ጽድቅና ሰላም ተስማሙ” (መዝ. 85:10)።
+
+እግዚአብሔርም ከእኛ የሚጠብቀውን ግልጽ አድርጓል። “ሰው ሆይ፥ መልካሙን ነግሮሃል፤ እግዚአብሔርም ከአንተ ዘንድ የሚሻው ምንድር ነው? ፍርድን ታደርግ ዘንድ፥ ምሕረትንም ትወድድ ዘንድ፥ ከአምላክህም ጋር በትሕትና ትሄድ ዘንድ አይደለምን? (ሚክ. 6:8)። ከእግዚአብሔር ባሕርይ ውስጥ ልናንጸባርቀው የሚገባን ዋንኛው ነገር ፍቅር ሲሆን ይህም ከፍቅር የሚመነጨውን ፍትሕና ምሕረት ያካትታል።
+
+`አሁንም ቢሆን የተዛባ የሰው ፍትሕ ምሳሌዎች ምንድናቸው? ታዲያ አንድ ቀን የእግዚአብሔር ፍጹም ፍትሕ እንዲመጣ እንዴት መጮህ የለብንም?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/06/03.md b/src/am/ss/2025-01/06/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..14eeb52fd7
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/06/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'እግዚአብሔር ፍጹም መልካምና ጻድቅ ነው'
+date: 03/02/2025
+---
+
+እግዚአብሔር እንዲሁ ፍትሕን እወዳለሁ የሚል እና ሰዎችንም ፍትሕን እንዲወዱና እንዲያደርጉ የሚጎተጉት ብቻ ሳይሆን፣ ነገር ግን እግዚአብሔር ራሱ እነዚህን ባሕርያት ፍጹም በሆነና በማያወላውል መልኩ በተምሳሌትነት ያሳየናል። እግዚአብሔር ፍጹም ቅዱስ፣ ታማኝ፣ ጻድቅ እና አፍቃሪ እንደሆነ ቃሉ ያስተምረናል። ሁልጊዜም የሚያደርገው የሚወደድ፣ ጽድቅ የተሞላና ፍትሃዊ ነገር ብቻ ነው። እርሱ ፈጽሞ አይሳሳትም።
+
+`ዘዳ 32:4ንና መዝ. 92:15ን ያንብቡ። እነዚህ ክፍሎች ስለ እግዚአብሔር ታማኝነት እና ጽድቅ ምን ያስተምሩናል?`
+
+እነዚህ እና ሌሎች ብዙ ጥቅሶች እግዚአብሔር ጻድቅና አፍቃሪ መሆኑን ይናገራሉ—“በእርሱም ዘንድ ዓመፃ የለም” (መዝ. 92፡15፣ ከመዝ. 25፡8ና መዝ. 129፡4 ጋር ያስተያዩ)። እግዚአብሔር “ክፋትን አያደርግም። ፍርዱን በየማለዳው ወደ ብርሃን ያወጣል፣ ሳያወጣውም አይቀርም፤ ዓመፀኛው ግን እፍረትን አያውቅም” (ሶፎ. 3፡5)። የእግዚአብሔር ባሕርይ የፍትሕ መጓደልን ከሚወዱ ሰዎች በቀጥታ ተቃራኒ መሆኑን ያስተውሉ።
+
+እግዚአብሔር ለሁሉም የሚበጀውን ያውቃል፣ ለሁሉም የተሻለው ነገር እንዲሆን ይፈልጋል፣ ለሁሉም ውጤቱ ያማረ እንዲሆን ዘወትር ይሰራል።
+
+`መዝ. 9:7, 8ን እና መዝ.145:9–17ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች ስለ እግዚአብሔር ምን ያስተምራሉ?`
+
+የመጽሐፍ ቅዱሱ አምላክ “ጻድቅ ዳኛ” ነው (መዝ. 7፡11)፣ ክፉም ከእርሱ ጋር አይኖርም (መዝ. 5፡4)። 1ኛ ዮሐ. 1፡5 እንደሚያስተምረው፡- “እግዚአብሔር ብርሃን ነው ጨለማም በእርሱ ዘንድ ከቶ የለም”። እግዚአብሔር ፍፁም መልካም ነው። ይህም ብቻ ሳይሆን እንደ ያዕ. 1፡13 “እግዚአብሔር በክፉ አይፈተንም” (ከዕን. 1፡13 ጋር ያስተያዩ)።
+
+በዚህ ሁሉ፣ የእግዚአብሔር መልካምነትና ክብር ይታያል። ብዙዎች ስልጣንን ጣዖት ቢያደርጉትም፣ ሁሉን ቻይ የሆነው አምላክ ስልጣኑን የሚጠቀመው በጽድቅ እና በፍቅር መንገድ ብቻ ነው። ሙሴ እግዚአብሔርን “ክብርህን አሳየኝ” ብሎ ሲጠይቀው፣ እግዚአብሔርም “ቸርነቴን ሁሉ በፊትህ አሳልፋለሁ” ያለው በአጋጣሚ አይደለም (ዘጸ. 33፡18, 19)።
+
+`ለምንድነው እንደዚህ አይነቱ መልካም አምላክ በዚህ አለም ላይ ክፋት እንዲበዛ የፈቀደው? በክፍላችሁ መልሳችሁን አብራሩ።`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/06/04.md b/src/am/ss/2025-01/06/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..a7a999c98b
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/06/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'የማይለወጠው የእግዚአብሔር ባሕሪ'
+date: 04/02/2025
+---
+
+`ሚል. 3:6ን እና ያዕ፣ 1:17ን ያንብቡ። እነዚህ ክፍሎች ስለ እግዚአብሔር ባሕሪ ምን ያስተምራሉ?`
+
+በሚል. 3፡6 ላይ “እኔ እግዚአብሔር ነኝ አልለወጥም” ይላል። አንዳንዶች ይህንን ጥቅስ አንብበው፣ እግዚአብሔር በምንም መንገድ አይለወጥም ብለው ቢወስዱትም ፣ የቀረው የጥቅሱ ክፍልና አውዱ የሚያረጋግጠው የእግዚአብሔርን የሞራል ባሕርይ አለመለዋወጥ ነው። የቀረው የጥቅሱ ክፍል እንደሚያመለክተው እግዚአብሔር ከሕዝቡ ጋር ያለው ግንኙነት ሊለወጥ እንደሚችል ነው፤ ምክንያቱም እግዚአብሔር ‘‘እናንተ የያዕቆብ ልጆች ሆይ፣ ስለዚህ የጠፋችሁ አይደላችሁም"ይላልና። ቀጥሎ ባለው ጥቅስ እግዚአብሔር ለሕዝቡ "ወደ እኔ ተመለሱ፣ እኔም ወደ እናንተ እመለሳለሁ " ይላል (ሚል. 3:7)።
+
+ስለዚህ እግዚአብሔር ከፍጥረቱ ጋር በሁኔታዎች የተመሰረተ ግንኙነቶች ውስጥ ቢገባም፣ ባሕርይው ግን አይለወጥም - ሁልጊዜ ያው ነው። ይህም በያዕ. 1፡17 ላይ የተረጋገጠ ሲሆን፣ በጎና ፍጹም ስጦታዎች ሁሉ ከማይለዋወጠው ከእግዚአብሔር ዘንድ እንደሚመጡ ያውጃል። ስለዚህ እግዚአብሔር የክፋት ምንጭ አይደለም።
+
+እዚህ እና በሌሎችም ቦታዎች፣ ቃሉ በተደጋጋሚ የእግዚአብሔር ባሕርይ የማይለዋወጥ መሆኑን ያስተምራል። በሌላ አነጋገር መጽሐፍ ቅዱስ ወጥ በሆነ መልኩ የእግዚአብሔርን የሞራል አለመለዋወጥ ያስተምራል። ሆኖም እግዚአብሔር ከፍጥረታት ጋር እውነተኛ ግንኙነት ውስጥ በመግባት፣ ሁልጊዜ ፍቅር የተሞላና ፍትሃዊ ምላሽ ይሰጣቸዋል።
+
+`2 ጢሞ. 2:13ን፣ ቲቶ 1:2ን እና ዕብ. 6:17, 18ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች ስለ እግዚአብሔር ምን ያስተምራሉ?`
+
+እግዚአብሔር ራሱን ሊክድ አይችልም፤ ፈጽሞ አይዋሽም፤ ተስፋዎቹም የፀኑ ናቸው። የመጽሐፍ ቅዱሱ አምላክ ስለ እኛ ራሱን በመስቀል ላይ (በክርስቶስ) በፈቃዱ የሰጠ ያው አምላክ እንደሆነ እርግጠኞች መሆን እንችላለን። እርሱ ያለምንም ጥርጥር የሚታመን አምላክ ነው፣ ለወደፊቱም አስተማማኝ ተስፋ ሊኖረን ይችላል ምክንያቱም ዕብ. 13: 8 "ኢየሱስ ክርስቶስ ትናንትና ዛሬ እስከ ለዘላለምም ያው ነው" ይላል።
+
+`በሕይወታችሁ ነገሮች የተበላሹ ቢሆኑም እንኳን በእግዚአብሔር መልካምነት መታመንን እንዴት መማር ትችላላችሁ? በመልካምነቱ ለመታመን በመስቀል ላይ ያለው የእግዚአብሔር ምስል ምን ያስተምረናል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/06/05.md b/src/am/ss/2025-01/06/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..2b860f83aa
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/06/05.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'የሚፀፀት አምላክ?'
+date: 05/02/2025
+---
+
+እግዚአብሔር “ሊፀፀት” ይችላል? ከሆነ ምን ማለት ነው? የእግዚአብሔር ባሕርይ ፈጽሞ እንደማይለወጥ አይተናል። ሆኖም አንዳንድ የመጽሐፍ ቅዱስ ጥቅሶች እግዚአብሔር “ተጸጸተ”ወይም “ሐሳቡን ለወጠ” ብለው ይናገራሉ።
+
+`ለሰዎች መጸጸት መሳሳትን ማወቅን ያካትታል። ታዲያ አንዳንድ የመጽሐፍ ቅዱስ ክፍሎች አምላክን “ተጸጸተ” ብለው የሚገልጹት እንዴት ነው? ዘጸ. 32:14ን አንብበው ከኤር. 18:4–10 ጋር ያስተያዩ። ስለ እግዚአብሔር “መጸጸት” የተሰጡትን እነዚህን ገለፃዎች እንዴት ይረዷቸዋል?`
+
+በእነዚህ እና በሌሎች በርካታ ክፍሎች ውስጥ፣ እግዚአብሔር ሰዎች ሲጸጸቱ ወይም ሲማልዱ በምላሹ ከፍርዱ እንደሚመለስ ተገልጿል።
+
+እግዚአብሔር ሰዎች ከክፋታቸው ቢመለሱ፣ ሊያደርገው ካቀደው ፍርድ እንደሚፀፀት ቃል ገብቷል።
+
+`ዘኍ. 23:19ን እና 1 ሳሙ. 15:29ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች ስለ እግዚአብሔር “መጸጸት” ምን ያስተምራሉ?`
+
+እነዚህ ክፍሎች እግዚአብሔር “ይጸጸት ዘንድ ሰው አይደለም” (1ሳሙ. 15፡ 29)፤ "ሐሰትን ይናገር ዘንድ እግዚአብሔር ሰው አይደለም፥ ይጸጸትም ዘንድ የሰው ልጅ አይደለም። እርሱ ያለውን አያደርገውምን? የተናገረውንስ አይፈጽመውምን?” ይላሉ (ዘኍ. 23:19)። ከሌሎቹ ክፍሎች አንፃር ስናነባቸው፣ እነዚህ ጥቅሶች እግዚአብሔር በጭራሽ “አይጸጸትም” ይላሉ ብለን ልንወስድ አንችልም፣ ይልቅስ እንደ ሰው “አይጸጸትም” የሚለውን እውነት ነው የሚያስተላልፉት።
+
+እግዚአብሔር ሁልጊዜ የገባውን ቃል ይጠብቃል። ምንም እንኳን በሰዎች ንስሐ ምክንያት የሚወስደውን እርምጃ ቢለውጥም፣ ያን የሚያደርገው ሁልጊዜም እንደ መልካምነቱና እና እንደ ቃሉ ነው። ሰዎች ንስሐ ሲገቡ፣ እግዚአብሔር በምላሹ ሊፈጽመው ከነበረው ፍርድ ይመለሳል፣ ምክንያቱም ባሕርይው መልካም፣ ጻድቅ፣ አፍቃሪ እና መሐሪ ስለሆነ ነው።
+
+`ስለ መለኮታዊው “ጸጸት” የመጽሐፍ ቅዱስ መግለጫዎች አስፈላጊነት ምንድነው? ይህ ስለ እግዚአብሔር ባሕርይ ወጥነት ምን ያስተላልፋል - ጎን ለጎን እግዚአብሔር ወደ እውነተኛ ሰጥቶ የመቀበል ግንኙነት የሚገባና ያም ለእርሱ ለውጥ የሚያመጣ ቢሆንም?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/06/06.md b/src/am/ss/2025-01/06/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..ce1362785f
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/06/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'ፍቅርን እና ፍትሕን አጥብቀህ ያዝ'
+date: 06/02/2025
+---
+
+ቃሉ እየደጋገመ እንዲህ ብሎ ያስተምራል፡- "አንተም አምላክህ እግዚአብሔር እርሱ አምላክ እንደ ሆነ፥ ለሚወድዱትም ትእዛዙንም ለሚጠብቁ ቃል ኪዳኑንና ምሕረቱን እስከ ሺህ ትውልድ ድረስ የሚጠብቅ የታመነ አምላክ እንደ ሆነ እወቅ " (ዘዳ. 7:9)። የመልካምነቱና የፍቅር ባሕርይው ከምንም በላይ በመስቀል ላይ በኢየሱስ ተገልጧል (ሮሜ 3፡25, 26ን፣ ሮሜ. 5፡8ን ይመልከቱ)። መዝ. 100:5 "እግዚአብሔር መልካም ነው፣ ፅኑ ፍቅሩም ለዘላለም፣ ታማኝነቱም ለትውልድ ሁሉ ነው” ይላል (ከመዝ. 89፡2 ጋር ያስተያዩ)። ስለዚህ እግዚአብሔር ሊታመን ይችላል፤ ለልጆቹም የሚሰጣቸው በጎ ስጦታዎችን ብቻ ነው (ያዕ. 1፡17፤ ከሉቃ. 11፡11–13 ጋር ያስተያዩ)።
+
+`እንዲያውም ጠላቶቹ ለሆኑት እንኳን ሳይቀር መልካም ነገሮችን ይሰጣቸዋል። ማቴ. 5:43–48ን ያንብቡ። ይህ ስለ እግዚአብሔር አስደናቂ ፍቅር ምን ያስተምረናል? ከዚህ የኢየሱስ አስተምህሮ አንጻር ለሌሎች ምን ማድረግ አለብን?`
+
+ማቴ. 5 የእግዚአብሔርን ፍቅር ፍጹም ፍቅር እንደሆነ አድርጎ ይገልጸዋል። ፍጽምና የጎደለው ፍቅር የሚወዱትን ብቻ የሚወድ ፍቅር ነው።
+
+ነገር ግን እግዚአብሔር የሚጠሉትን፣ ጠላቶቹም የሆኑትን እንኳን ይወዳቸዋል። ፍቅሩ ሙሉ፣ ፍጹምም ነው። ምንም እንኳን የእግዚአብሔር ፍቅር እና ምሕረት ልናስበው ከምንችለው በላይ የላቀ ቢሆንም፣ ፍትሕን ፈጽሞ አይሽረውም ወይም አይጻረረውም።
+
+በተቃራኒው ፍርድንና ምሕረትን በአንድ ያጣምራቸዋል (መዝ. 85፡10)። በተመሳሳይ መጽሐፍ ቅዱስ እንዲህ በማለት ይመክረናል፡- “ምሕረትንና ፍርድን ጠብቅ፥ ዘወትርም በአምላክህ ታመን” (ሆሴ. 12፡6)። ሌላ እትም “ፍቅርንና ፍትሕን አጥብቀህ ያዝ”ይላል (ሆሴ. 12፡6፤ ከሉቃ. 11፡42 ጋር ያስተያዩ)።
+
+በመጨረሻ እግዚአብሔር ራሱ ፍጹም ፍትሕን ያመጣል። ሮሜ 2፡5 “ቅን ፍርዱ ይገለጣል” ብሎ ያስተምራል። በመጨረሻም የተዋጁት እንዲህ ይዘምራሉ፡ - “ሁሉን የምትገዛ ጌታ አምላክ ሆይ፥ ሥራህ ታላቅና ድንቅ ነው፤ የአሕዛብ ንጉሥ ሆይ፥ መንገድህ ጻድቅና እውነተኛ ነው፤ ጌታ ሆይ፥ የማይፈራህና ስምህን የማያከብር ማን ነው? አንተ ብቻ ቅዱስ ነህና፥ የጽድቅም ሥራህ (ፍርድህ) ስለ ተገለጠ አሕዛብ ሁሉ ይመጣሉ በፊትህም ይሰግዳሉ።” (ራዕ. 15:3, 4፤ ከራዕ. 19:1, 2 ጋር ያስተያዩ)።
+
+`ኢሳ. 25፡1 “አቤቱ አንተ አምላኬ ነህ፤ ድንቅን ነገር የዱሮ ምክርን በታማኝነትና በእውነት አድርገሃልና ከፍ ከፍ አደርግሃለሁ ስምህንም አመሰግናለሁ” ብሎ ይናገራል። በመጥፎ ጊዜም ቢሆን አምላክን ማመስገንን እንዴት መማር እንችላለን? በጎ ተጽዕኖ ልታደርግ በምትችልበት ሁሉ ፍትሕን በሚያጎለብት መልኩ ሕይወትህ ራሱ ለአምላክ የምስጋና መስዋዕት ሊሆን የሚችለው እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/06/07.md b/src/am/ss/2025-01/06/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..0af90d7e33
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/06/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'ተጨማሪ ሀሳብ'
+date: 07/02/2025
+---
+
+ወደ ክርስቶስ የሚያደርስ መንገድ ከተባለው የኤለን ጂ. ኋይት መጽሐፍ “እግዚአብሔር ለሰው ያለው ፍቅር” የተሰኘውን ርዕስ ከገጽ 9-15 ያንብቡ።
+
+"የእግዚአብሔር ቃል ባሕርይውን ይገልጻል። እርሱ ራሱ ወሰን የሌለውን ፍቅሩንና ርኅራኄውን ገልጿል። ሙሴ ‘ክብርህን አሳየኝ’ ብሎ በጸለየ ጊዜ፣ እግዚአብሔር ‘መልካምነቴን ሁሉ በፊትህ አሳልፋለሁ’ ሲል መለሰ (ዘጸ. 33:18, 19)። ክብሩም ይህ ነው። ጌታም በሙሴ ፊት አለፈና፡- 'እግዚአብሔር፥ እግዚአብሔር መሐሪ፥ ሞገስ ያለው፥ ታጋሽም፥ ባለ ብዙ ቸርነትና እውነት፥ እስከ ሺህ ትውልድም ቸርነትን የሚጠብቅ፥ አበሳንና መተላለፍን ኃጢአትንም ይቅር የሚል’ ሲል አወጀ (ዘጸ. 34:6, 7)። እርሱ 'ለቍጣ የዘገየ፥ ምሕረቱም የበዛ ነው'፣ 'ምሕረትን ይወድዳልና' '' (ዮና. 4፡2፣ ሚክ 7፡18)።
+
+"በሰማይና በምድር ሊቆጠሩ በማይችሉ መልካምነቶቹ እግዚአብሔር ልባችንን ከእርሱ ጋር አቆራኝቷል። በተፈጥሮ እና የሰው ልብ ሊረዳው በሚችለው ጥልቅና ፍቅር የተሞላበት ምድራዊ ግንኙነት ራሱን ሊገልጥልን ፈለገ። ሆኖም እነዚህ ፍቅሩን በሙላት አይገልጹትም። ምንም እንኳን እነዚህ ማስረጃዎች ሁሉ የተሰጡ ቢሆንም፣ የመልካም ጠላት የሆነው ሰይጣን የሰውን አእምሮ አሳወረ፣ እግዚአብሔርንም በፍርሃት እንዲመለከቱት አደረገ፤ ጨካኝና ይቅር የማይል አድርገው ተረዱት። ሰይጣን ሰዎችን የእግዚአብሔር ዋናው ባሕርይ ፅኑ ፍርድ መፍረድ፣ ደግሞም ጨካኝ ዳኛ፣ ክፉና የማይምር አበዳሪ እንደሆነ አድርገው እንዲያስቡት መራቸው። ፈጣሪን በሰዎች ላይ ፍርዱን ያፈስባቸው ዘንድ በቅናት ጥፋታቸውንና ስህተታቸውን የሚመለከት አድርጎ ሳለው። ኢየሱስ በሰዎች መካከል ሊኖር የመጣው፣ የአምላክን ወሰን የሌለው ፍቅር ለዓለም በመግለጥ፣ ይህንን ድቅድቅ ጨለማ ለማስወገድ ነበር።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ ወደ ክርስቶስ የሚያደርስ መንገድ፣ ገጽ 10, 11
+
+**የመወያያ ጥያቄዎች**
+
+`1. የእግዚአብሔር ክብር ከመልካምነቱ ጋር የተጣመረ መሆኑን መገንዘብ በጣም አስፈላጊ የሆነው ለምንድን ነው? ይህ የእግዚአብሔርን ፍቅር እና ባሕርይ ሳያጎላ፣ ታላቅ ኃይሉ ላይ የሚያተኩረውን የክብር ሥነ-መለኮት አስተምህሮ እንዴት ያርማል?`
+
+`2. የእግዚአብሔርን መልካምነት ተጠራጥረህ ታውቃለህ? እግዚአብሔርን እንከተላለን የሚሉ ሰዎች አንዳንድ ጊዜ በሚያደርጉት ነገር ወይም በዓለም ላይ ካለው ክፋት የተነሳ የእግዚአብሔርን መልካምነት የተጠራጠረ የምታውቀው ሰው አለ? ለዚህ ጥያቄ ምላሽ እንዴት አገኘህለት? እናም በእግዚአብሔር መልካምነት ጥያቄ ያደረበትን ሰው እንዴት መርዳት ትችላለህ? የሚቀጥለውን ሳምንት ትምህርት ይመልከቱ።`
+
+`3. በክፍል ውስጥ ለሰኞው ጥያቄ መልስ ይፈልጉ። የታላቁ ተጋድሎ እውነታ አሁን ያለውን ክፋት ሁሉ እንድናስተውል የሚረዳን እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/06/hope-ss.md b/src/am/ss/2025-01/06/hope-ss.md
new file mode 100644
index 0000000000..f74c703c3a
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/06/hope-ss.md
@@ -0,0 +1,34 @@
+---
+title:  ሆፕ የሰንበት ትምህርት
+date:   07/02/2025
+---
+
+ወደ ተስፋ ሰንበት ትምህርት እንኳን ደህና መጡ። ጥልቅ መስተጋብራዊ የሆነ የእግዚአብሔር ቃል ጥናት። እነሆ የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትህ በሚል ርዕስ የጀመርነውን ጥናታችንን ዛሬም እንቀጥላለን።
+
+**የዛሬ ርእስ፦** እግዚአብሔር ለፍትህ ያለው ፍቅር
+
+**መግቢያ መዝሙር ፦** “እግዚአብሔር ሆይ አንተ አምላኬ ነህ” መዝ. 63፡1-4
+
+- 1) እግዚአብሔር ፍትሕን ይወዳል
+	- ሀ) መዝሙር 33:5፣ 89:14፣ ኢሳይያስ 61:8ሀ፣ ኤርምያስ 9:24 ፍትሕ ለአፍቃሪው አምላካችን በጣም አስፈላጊ የሆነው ለምንድን ነው?
+	- ለ) በእግዚአብሔር ፍቅር እና ለፍትህ ባለው ፍቅር መካከል ያለው ግንኙነት ምንድን ነው? 
+	- ሐ) ነቢዩ ሚክያስ ያቀረበው አቤቱታ አምላክ ለፍትሕ ካለው ፍቅር ጋር ምን ግንኙነት አለው? ሚክያስ 6፡8
+	- መ) እግዚአብሔር ለፍትህ ያለው ፍቅር በኢየሱስ ሕይወት ውስጥ ሲገለጥ የት አየኸው?
+- 2) ጌታ ፍትሐዊ እርምጃ ይወስዳል
+	- ሀ) ዘዳግም 32:4 አምላክ ምንጊዜም ፍትሐዊ እርምጃ እንደሚወስድ ማወቅህ አስፈላጊ የሆነው ለምንድን ነው?
+	- ለ) ሶፎንያስ 3:5ን እና ሰቆቃወ ኤርምያስ 3:22-24ን አነጻጽር። ጌታ ምንጊዜም በስራው ፍትሃዊ መሆኑ ለዛሬም ሆነ ስለ ወደፊቱ ጊዜ ተስፋ የሚሰጠን እንዴት ነው?
+	- ሐ) መዝሙር 92:15ለ ዘማሪው ስለ እግዚአብሔር ባሕርይ በመንፈስ አነሳሽነት ከሰጠው ምስክርነት ምን ማበረታቻ አግኝተሃል? (በተጨማሪ መዝሙር 25:8ሀ፣ 145:17 ተመልከት)
+	- መ) እግዚአብሔር ሊዋሽ የማይችለው ለምንድን ነው? (ዕብራውያን 6:18፣ 1 ዮሐንስ 1:5፣ ዮሐንስ 14:6፣ ወዘተ.)
+	- ሠ) ኢፍትሐዊነት እና ሙስና ባለበት ዓለም መዝሙረኛው ዳዊት ስለ ጌታ የጽድቅ ፍርዶች ስለሰጠው ምስክርነት ምን ሐሳብ አላችሁ? መዝሙረ ዳዊት 9፡8-10
+	- ረ) እግዚአብሔር ፍትሕን የሚወድና ምንጊዜም ፍትሐዊ ከሆነ፣ በዓለም ላይ ይህን ያህል ግፍ የፈቀደው ለምንድን ነው?
+- 3) የጌታ ባሕርይ ፈጽሞ አይለወጥም
+	- ሀ) ሚልክያስ 3:6ሀ፣ ዕብራውያን 13:8፣ ያዕቆብ 1:17 አፍቃሪ፣ ፍትሐዊና መሐሪ የሆነው አምላካችን ፈጽሞ እንደማይለወጥ ማወቅህ ምን ማጽናኛ አግኝተሃል?
+	- ለ) ሐዋርያው ጳውሎስ ስለ አምላክ የማይለወጥ ባሕርይ ከሰጠው ምሥክርነት ምን እንማራለን? 2ኛ ጢሞቴዎስ 2፡11-13
+	- ሐ) በትግል እና በውድቀት ጊዜ ጌታ ታማኝነቱን ያሳየህ እንዴት ነው?
+	- መ) እግዚአብሔር ሁል ጊዜ ፍትህን የሚያደርግ ከሆነ እና ባህሪው የማይለወጥ ከሆነ፣ ጌታ ሐሳቡን ለመለወጥ የተገለጠበትን ጊዜ እንዴት ያስረዳዎታል? ዘጸአት 32፡14፣ ኤርምያስ 18፡7-10፣ ዮናስ 3፡10
+	- ሠ) እምቢተኛ ከሆነው የበለዓም ምስክርነት ምን እንማራለን? ዘኍልቍ 23፡19 እግዚአብሔር ሐሳቡን የማይለውጠው መቼ ነው? (መዝሙር 100:5፣ ሉቃስ 11:9-13፣ ወዘተ.)
+	- ረ) 2 ቆሮንቶስ 1፡20 በተለይ ለአንተ በክርስቶስ የተሰጡህ የእግዚአብሔር ተስፋዎች የትኞቹ ናቸው?
+	- ሰ) የተዋጁት ስለ እግዚአብሔር ፍትህ የሚሰጡት አስደሳች ምስክርነት ምንድን ነው? ራእይ 15፡3-4
+	- ሸ) በኢሳይያስ 25:1 ላይ ለተመዘገበው የነቢዩ ኢሳይያስ ምስክርነት የግል ምላሽህ ምንድን ነው?
+
+ይህ የጥናት ጽሑፍ የተዘጋጀው [በሆፕ ቻናል](https://www.hopetv.org/hopess/)  ሲሆን ወደ አማርኛ የተተረጎመው ደግሞ በትንቢት ቃል የወንጌል አገልግሎት (https://www.yetnbitkal.org) ነው። እነዚህን የጥናት ጽሑፎች [በእንግሊዝኛ](https://www.hopetv.org/shows/hopess/study-guides/) ላይ ያገኛሉ።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/06/info.yml b/src/am/ss/2025-01/06/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..6682ec57a1
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/06/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "እግዚአብሔር ፍትሕን ይወዳል"
+start_date: "01/02/2025"
+end_date: "07/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/07/01.md b/src/am/ss/2025-01/07/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..757dcdee38
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/07/01.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'የክፋት መከሰትና መዘዙ'
+date: 08/02/2025
+---
+
+### ለዚህ ሳምንት ጥናት፡
+ኢዮ. 30፡26፣ ማቴ.27:46፣ ኢዮ. 38:1-12፣ መዝ. 73፣ ዘፍ. 2:16, 17፣ ራዕ. 21:3, 4።
+
+> <p>የመታሰቢያ ጥቅስ</p>
+> “እንባዎችንም ሁሉ ከዓይኖቻቸው ያብሳል፥ ሞትም ከእንግዲህ ወዲህ አይሆንም፥ ኀዘንም ቢሆን ወይም ጩኸት ወይም ሥቃይ ከእንግዲህ ወዲህ አይሆንም፥ የቀደመው ሥርዓት አልፎአልና ብሎ ሲናገር ሰማሁ::” ራዕ. 21:4
+
+ምናልባት ክርስትናን የገጠመው ትልቁ ችግር የኃጢአት መከሰት ሲሆን፣ እግዚአብሔር ፍጹም መልካምና አፍቃሪ ከሆነ፣ በዚህ ዓለም ክፋት እንዴት ሊኖር ቻለ የሚለውን ማስታረቅ ነው። ባጭሩ እግዚአብሔር መልካምና ሁሉን ቻይ ከሆነ፣ እንዴት እጅግ ብዙ ክፋት ሊኖር ቻለ?
+
+ይህ ተግባራዊ አንድምታ የሌለው የጽንሰ ሐሳብ ችግር ብቻ ሳይሆን፣ ብዙ ሰዎችን የሚያስጨንቅ እና አንዳንዶችን እግዚአብሔርን እንዳያውቁትና እንዳይወዱት የሚያደርግ ነው።
+
+“ለብዙዎች የኃጢአት መነሻውና የመከሰቱም ምክንያት እጅግ ግራ ያጋባቸዋል። የክፋትን ሥራ ከአሰቃቂ ስቃይና ጥፋት ውጤቱ ጋር ሲያዩት፣ ይህ ሁሉ በጥበቡ፣ በኃይሉና በፍቅሩ ወሰን በሌለው አምላክ ግዛት ውስጥ እንዴት ሊኖር ይችላል ብለው ይጠይቃሉ። ይህ ምንም ማብራሪያ የማያገኙለት ምስጢር ነው።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ ታላቁ ተጋድሎ፣ ገጽ 492
+
+አምላክ የለም የሚሉ ብዙ ሰዎች በፈጣሪ የማያምኑበት ምክንያት የክፋት መኖር ነው ይላሉ። ነገር ግን በዚህና በሚቀጥሉት ሳምንታት እንደምንመለከተው፣ የወደቀውን ዓለማችንን የሚጎዳ ክፋት ቢኖርም፣ የመጽሐፍ ቅዱሱ አምላክ ሙሉ በሙሉ መልካምና ልንተማመንበት የምንችል ነው።
+
+_የሳምንቱን ትምህርት በማጥናት ለሰንበት ይዘጋጁ።_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/07/02.md b/src/am/ss/2025-01/07/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..0b2b4f0180
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/07/02.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title: 'እስከ መቼ ጌታ ሆይ?'
+date: 09/02/2025
+---
+
+የክፋት መዘዝ በዚህ ዘመን ብቻ ሳይሆን በመጽሐፍ ቅዱስ ጊዜም ይነሳ ነበር።
+
+`ኢዮ. 30፡26ን፣ ኤር. 12፡1ን፣ ኤር. 13፡22ን፣ ሚል. 2፡17ን እና መዝ. 10፡1ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች ክፋት በሰዎች ልምምድ ውስጥ ዋንኛው ችግር እንደሆነ እንዴት ያሳያሉ?`
+
+እነዚህ ጥቅሶች ዛሬም የእኛ ጥያቄ የሆኑ ብዙ ጥያቄዎችን ያነሳሉ።
+
+ሁልጊዜም ባይሆን በአብዛኛው፣ ክፉዎች የሚበለፅጉና ክፉ የሚሰሩ በክፋታቸው የሚጠቀሙ የሚመስሉት ለምንድነው? ጻድቃን ሲበዛ የሚሰቃዩት ለምንድን ነው? ክፋት ሲፈፀም እግዚአብሔር የት ነው ያለው? አንዳንዴ እግዚአብሔር ከእኛ የራቀ፣ እንዲያውም የተሰወረ፣ የሚመስለው ለምንድነው?
+
+ስለ እነዚህ ጥያቄዎችና ስለ ክፋት መዘዝ ምንም ብንናገር፣ ክፋትን አለማቃለላችንን እርግጠኛ መሆን አለብን። በዓለም ላይ ያለውን የክፋት ዓይነት ወይም መጠን በማቅለል ችግሩን ለመፍታት መሞከር የለብንም። ክፋት በጣም መጥፎ ነው፣ እግዚአብሔርም ከእኛ ይልቅ ይጠላዋል። ስለዚህ በዓለም ላይ ካለው ብዙ ክፋትና ኢ-ፍትሃዊነት የተነሳ፣ በቃሉ ውስጥ ከሚገኘው “እስከ መቼ ጌታ ሆይ?” ከሚለው ጩኸት ጋር ልንቀላቀል እንችላለን።
+
+`ማቴ. 27:46ን ያንብቡ። እነዚህን የኢየሱስን ቃላት እንዴት ይረዷቸዋል? ክፋት እግዚአብሔርን በሚገርም መልኩ እንዴት እንደጎዳው ምን ያስተላልፋሉ?`
+
+በመስቀል ላይ ኢየሱስ ራሱ “አምላኬ፣ አምላኬ፣ ለምን ተውከኝ?” (ማቴ. 27፡46) በማለት ይጠይቃል። እዚህ ላይ በተለየ ሁኔታ እግዚአብሔር ራሱ በክፋት እንደተጎዳ እናያለን። ይህም አስደናቂ እውነት፣ የአለም ሁሉ ክፋት በእርሱ ላይ ተጭኖ፣ ክርስቶስ በመስቀል ላይ በመሰቃየቱና በመሞቱ ጎልቶ ይታያል።
+
+እንዲህም ቢሆን ግን ተስፋ አለ። ክርስቶስ በመስቀል ላይ ያደረገው ነገር፣ የክፋት ምንጭ የሆነውን ሰይጣንን አሸንፏል፤ በመጨረሻም ክፋትን ሙሉ በሙሉ ያስወግዳል። ኢየሱስ እነዚህን ቃላት ከመዝ. 22:1 የጠቀሰ ሲሆን፣ የቀረው የመዝሙሩ ክፍል ደግሞ በድል አድራጊነት ይጠናቀቃል።
+
+`ኢየሱስ በመስቀል ላይ ሆኖ፣ በዚያን ጊዜ ማየት የማይችለውን ተስፋ ወደፊት ተመለከተ። እኛም ከፊታችን ተስፋ አልታየን ሲል፣ ከእርሱ ተሞክሮ መፅናናትን ማግኘት የምንችለው እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/07/03.md b/src/am/ss/2025-01/07/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..c45f2b3de7
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/07/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'የማናውቃቸው ብዙ ነገሮች አሉ'
+date: 10/02/2025
+---
+
+ፍቅር በክፋት ላይ ድል የሚያደርግበት የታሪክ ፍጻሜ ይመጣል።
+
+`እስከዚያው ድረስ ግን ብዙ ግራ የሚያጋቡ ጥያቄዎች ይኖራሉ። ስለ ክፋት አስቸጋሪነት ጠቃሚ ሊሆን በሚችል መልኩ ማሰብና መነጋገር እንዴት እንችላለን? ኢዮብ 38:1–12ን ያንብቡ። አምላክ ለኢዮብ የሰጠው መልስ የክፋትን ምስጢር እንድናስተውል እንዴት ይረዳናል? ከመጋረጃው በስተጀርባ የሚሆነውን ምን ያህል እናውቃለን? ምን ያህልስ አናውቅም?`
+
+በታሪኩ ውስጥ፣ ኢዮብ ብዙ ስቃይ ደርሶበት ስለነበር፣ እጅግ ክፋትና መከራ ለምን እንደደረሰበት ብዙ ጥያቄዎችን አንስቷል። ከመጋረጃው በስተጀርባ በሰማያዊው ዙፋን የሚሆኑ ብዙ ነገሮችን ሳያውቅ፣ ለጥያቄዎቹ መልስ ለማግኘት እግዚአብሔርን ለማነጋገር ጠይቋል (ኢዮብ 1–2ን ይመልከቱ)።
+
+እግዚአብሔር ለኢዮብ የሰጠው ምላሽ አስደናቂ ነው። በተለይ “እግዚአብሔርም በዐውሎ ነፋስ ውስጥ ሆኖ ለኢዮብ መለሰ እንዲህም አለ፡- ያለ እውቀት በሚነገር ቃል ምክርን የሚያጨልም ይህ ማነው?” (ኢዮ. 38:1, 2)።
+
+አንድ ትርጉም “ትንሽ የምታውቅ ሆኖ ሳለ ብዙ የምታወራው ለምንድን ነው?” ሲል ገልጾታል (ኢዮ. 38:2)። እግዚአብሔር በኢዮ. 38፡4 ላይ “ምድርን በመሠረትሁ ጊዜ አንተ ወዴት ነበርህ? ታስተውል እንደ ሆንህ ተናገር” ሲል ያክላል።
+
+`ኢዮ. 42:3ን ያንብቡ። የኢዮብ ምላሽ ለራሳችን ስላለን ግምት ምን እንድናስተውል ይረዳናል?`
+
+እግዚአብሔር ለኢዮብ በሰጠው ምላሽ፣ ኢዮብ ያላወቃቸውና ያልተረዳቸው ብዙ ነገሮች እንዳሉ ግልጽ አድርጎለታል። ልክ እንደ ኢዮብ፣ ከመጋረጃው ጀርባ ምንም የማናውቃቸው በዓለም ውስጥ እየሆኑ ያሉ ብዙ ነገሮች እንዳሉ በትሕትና ልንገነዘብ ይገባናል። ለጥያቄዎቻችን መልሱ ምን እንደሆነ አለማወቃችን፣ ጥሩ መልስ የለም ማለት አይደለም አንድ ቀን ሁሉም ነገር መፍትሄ ያገኛልና። እስከዚያው ድረስ በብዙ መንገድ የተገለጠልንን የእግዚአብሔርን መልካምነት ልንታመን ይገባናል።
+
+ስለማንኛውም ነገር የምናውቀው ምን ያህል ትንሽ እንደሆነ ያስቡ። ታዲያ ለምንድነው በጣም ከባድ ስለሆኑት የክፋትና ስቃይ ጉዳዮች ካልተመለሱ ጥያቄዎቻችን ጋር መኖርን መለማመድ ያለብን?
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/07/04.md b/src/am/ss/2025-01/07/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..235df9e109
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/07/04.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'ብልሁ አማኝ'
+date: 11/02/2025
+---
+
+በኢሳ. 55:8, 9 ላይ እግዚአብሔር እንዲህ ይላል:- “አሳቤ እንደ አሳባችሁ፣ መንገዳችሁም እንደ መንገዴ አይደለምና ይላል እግዚአብሔር። ሰማይ ከምድር ከፍ እንደሚል፣ እንዲሁ መንገዴ ከመንገዳችሁ፣ አሳቤም ከአሳባችሁ ከፍ ያለ ነው።”
+
+`የእግዚአብሔር ሃሳብ ከኛ ሃሳብ ይልቅ እጅግ ከፍ ያለ ነው። በታሪክ ውስጥ የእግዚአብሔርን እቅድ ረቂቅነት መገመት እንኳን አንችልም። ከዚህ አንጻር፣ በተለያዩ ሁኔታዎች ውስጥ አምላክ ለሚሠራው ወይም ለማይሠራው ነገር ምክንያቶቹ ምን እንደሆኑ ለማወቅ እንድንችል የምንጠብቀው ለምንድን ነው?`
+
+እኛ የምናውቀው ትንሽ መሆኑን በመገንዘብ ላይ የተመሰረተ የክፋትን አስቸጋሪነት የምንፈታበት አንዱ መንገድ “ብልሁ (ጠርጣራው) አማኝ” በመባል ይታወቃል። ብልሁ አማኝ እግዚአብሔር ለሚያደርገው ነገር በቂ ምክንያቶች እንዳሉት የሚያምን ነው። ነገርግን ካለን ውስን እውቀት አንጻር፣ እነዚህ ምክንያቶች ምን እንደሆኑ ለማወቅ መጠበቅ የለብንም። ብልሁ አማኝ በዚህ ዓለም ውስጥ ካለው ክፋት የተነሳ፣ ሰዎች የእግዚአብሔርን ምክንያቶች ለማወቅ ወይም ለመረዳት አቅም የላቸውም ብሎ ያምናል። ለምሳሌ፡- አንድ ሰው በዙሪያችን በአየር ላይ ያሉትን ጀርሞች ማየት ስለማይችል፣ ጀርሞቹ የሉም ማለት አይደለም። አንድ ሰው የእግዚአብሔርን ምክንያቶች ምን እንደሆኑ ካላወቀ፣ በርግጥም እግዚአብሔር በቂ ምክንያቶች የሉትም ማለት አይደለም።
+
+`መዝ. 73ን ያንብቡ። ዘማሪው በዙሪያው ያለውን ክፋትና ኢ-ፍትሃዊነት የሚያስተውለው እንዴት ነው? ግንዛቤውን እንዲቀይር ያደረገውን ምንን አየ?`
+
+ዘማሪው በዓለም ላይ በነበረው ክፋት ይተክዝ ነበር። ዙሪያውን ሲመለከት ክፉዎች ሲበለጽጉ አየ። ሁሉም ነገር ኢ-ፍትሃዊና ሚዛናዊ ያልሆነ መሰለው።
+
+የሚሰጠው መልስም አልነበረውም። አምላክን ማመንና ማገልገል ተገቢ ነው ወይ ብሎ ጠየቀ። ይህም የሆነው ወደ መቅደሱ እስኪመለከት ድረስ ነው።
+
+መቅደሱ የክፋትን ችግር ለመፍታት የቁልፉ አንድ ክፍል ነው—ይህም በራሱ ጊዜ ፍትሕንና ፍርድን የሚያመጣ ጻድቅ ዳኛ እንዳለ መገንዘብ ነው።
+
+`ስለ ፍርዱና ስለ መቅደሱ አስተምህሮዎች አድቬንቲስቶች ያላቸው መረዳት የክፋትን ምስጢር ለማስተዋል እንዴት ይረዳናል? ምንም እንኳን አሁን ብዙ ጥያቄዎች ያሉን ቢሆንም፣ የታሪክም ሆነ የእግዚአብሔር የጽድቅ ፍርዶች ዝርዝር በመጨረሻ እንደሚገለጡ ማወቁ ለርሶ ጠቃሚ ነውን?`
diff --git a/src/am/ss/2025-01/07/05.md b/src/am/ss/2025-01/07/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..d260e4b320
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/07/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title: 'የምርጫ ነፃነት አመክንዮ'
+date: 12/02/2025
+---
+
+የእግዚአብሔርን መንገድና ሐሳብ ባንረዳውም፣ ቃሉ የክፋትን አስቸጋሪነት ለመፍታት የሚረዱ አንዳንድ ነገሮችን ይገልጻል። የክፋትን ምስጢር ለመፍታት አንዱ መንገድ የምርጫ ነፃነት አመክንዮ በመባል ይታወቃል።
+
+የምርጫ ነፃነት አመክንዮ፣ ክፋት የምርጫ ነፃነትን ያላግባብ የመጠቀም ውጤት ነው የሚል አመለካከት ነው። እንግዲያውስ ለክፋት ተጠያቂው እግዚአብሔር አይደለም፣ ምክንያቱም ክፋት ፍጡራን እግዚአብሔር ለበጎ የሰጣቸውን የምርጫ ነፃነት ያላግባብ መጠቀማቸው ነውና። ይሁን እንጂ አምላክ እንዲህ ዓይነቱን የምርጫ ነፃነት ለምን ይሰጣል? ይህን በተመለከተ ሲ.ኤስ. ሉዊስ በአንድ ወቅት እንዲህ ሲል ጽፏል፡- “የምርጫ ነፃነት፣ ምንም እንኳን ክፋትን ለመሥራት የሚያስችል ቢሆንም፣ ሊኖረን የሚገባውን ማንኛውንም ፍቅር ወይም መልካምነት ወይም ደስታ እንዲኖር የሚያደርገው ብቸኛው ነገር ነው።
+
+`እንደ ማሽን የሚሠሩ ፍጥረታት ያሉበትን ዓለም- መፍጠር ዋጋ የለውም። ከፍ ላሉ ፍጡራኑ እግዚአብሔር የነደፈው ደስታ፣ ከእርሱና ከእርስ በርሳቸው ጋር በነጻነትና በፈቃዳቸው የመስማማት ደስታ ነው። . . . ለዚህም ደግሞ ነፃ መሆን አለባቸው።”—ተራ ክርስትና (ኒው ዮርክ÷ ማክሚላን፣ 1960)፣ ገጽ. 52. ዘፍ. 2:16, 17ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች ለአዳምና ለሔዋን የተሰጣቸውን የምርጫ ነፃነት የሚያሳዩት እንዴት ነው?`
+
+መጀመሪያውኑ የምርጫ ነፃነት ካልነበራቸው በስተቀር ለምን ያዛቸዋል? አዳምና ሔዋን የተከለከለውን ፍሬ በሉ። ከዚያን ጊዜ ጀምሮ ምድራችን በክፋት ተሞልታለች። ከውድቀት ታሪክ ቀጥሎ ባለው በዘፍ. ምዕራፍ 4 ውስጥ የኃጢአት አስከፊ ውጤት አቤል በወንድሙ በመገደሉ ይታያል። የውድቀት ታሪክ አዳምና ሔዋን የምርጫ ነፃነታቸውን ያላግባብ በመጠቀማቸው ኃጢአትና ክፋት ወደ ምድራችን እንዴት እንደመጣ ያሳያል።
+
+በቃሉ ውስጥ የምርጫ ነፃነትን እውነታ እናያለን (ዘዳ. 7:12, 13ን፤ ኢያ. 24:14, 15ን፤ መዝ. 81:11–14ን፤ እና ኢሳ. 66:4ን ይመልከቱ)። ይብዛም ይነስም በሕይወታችን በእያንዳንዷ ቀን ፈጣሪ የሰጠንን የምርጫ ነፃነት እንጠቀማለን።
+
+`የምርጫ ነፃነት ከሌለን ሰው አንሆንም ነበር። እኛ ማሽን ወይም ደግሞ አእምሮ የሌለው ሮቦት እንመስል ነበር። የሶኒ ኮርፖሬሽን አይቦ የሚባል የሮቦት ውሻ ፈጥሯል። እውነተኛ ውሻ ይመስላል ነገር ግን አይታመምም፣ በቁንጫዎች አይጠቃም፣ አይናከስም፣ መርፌ አይወጋም፣ ፀጉርም አያረግፍም። ታዲያ ትክክለኛ ውሻህን በአይቦ ትለውጠዋለህ? ካልሆነ፣ የአንተ ምርጫ፣ ምንም እንኳን አደጋ ቢኖረውም እግዚአብሔር ለምን የምርጫ ነፃነት እንዲኖረን አድርጎ እንደፈጠረን የተሻለ እንድትገነዘብ የሚረዳህ እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/07/06.md b/src/am/ss/2025-01/07/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..eec8ba32ec
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/07/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'ፍቅር እና ክፋት?'
+date: 13/02/2025
+---
+
+እግዚአብሔር የፍቅር አምላክ ስለሆነ፣ ለፍጡራኑ የምርጫ ነፃነትን ሰጥቷል። ይህንን የምርጫ ነፃነት ያላግባብ መጠቀም ደግሞ የክፋት መንስኤ ነው። አሁንም ብዙ ያልተመለሱ ጥያቄዎች አሉ። እግዚአብሔር ክፋትን አምርሮ ቢጠላውም፣ ለጊዜውም ቢሆን እንዲኖር ይፈቅዳል ምክንያቱም የመከሰት ዕድሉን መከልከል የፍቅር ባሕርይ ስላልሆነ እና ወዲያውኑ ማጥፋትም ደግሞ ለፍቅር አስፈላጊ የሆነውን መተማመንን ስለሚጎዳ ነው።
+
+“እግዚአብሔርን ባለማወቅ ምድር ጨልማ ነበር። የጨለማው ግርዶሽ እንዲበራ፣ ዓለምም ወደ እግዚአብሔር እንዲመለስ፣ የሰይጣን የማታለል ኃይል መክሸፍ ነበረበት። ይህም በጉልበት ሊሆን አይችልም። ኃይልን መጠቀም ከእግዚአብሔር መንግሥት መርሆዎች ጋር ተጻራሪ ነው። እርሱ የሚፈልገው የፍቅርን አገልግሎት ብቻ ነው፤ ፍቅርም ሊገደድ አይችልም፤ በጉልበትም ሆነ በሥልጣን ሊገኝ አይችልም። ፍቅር የሚቀጣጠለው በፍቅር ብቻ ነው።
+
+እግዚአብሔርን ማወቅ እርሱን መውደድ ነው፤ የእርሱ ባሕርይ ከሰይጣን ባሕርይ አንፃር መገለፅ አለበት።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ የዘመናት ምኞት፣ ገጽ. 22.
+
+ያለምርጫ ነፃነት ፍቅር ሊኖር አይችልም። እግዚአብሔር ፍቅር ከሆነ፣ ፍቅር እንዲኖር አስፈላጊ የሆነውን ነፃነት መከልከል ለእግዚአብሔር አማራጭ እንዳልሆነ ግልጽ ይመስላል። እንደ እግዚአብሔር መጨረሻውን ከመጀመሪያው የምናውቅ ብንሆን ብለን ብናስብ፣ ነፃነታችንን እንዲነሳን አንፈልግም ነበር።
+
+ደግሞስ ፍቅር በሌለበት ዓለም ውስጥ መኖር የሚፈልግ ማን ነው? ሮሜ 8:18ን እና ራዕ. 21:3, 4ን ያንብቡ። በዓለማችን ውስጥ ብዙ ክፋት ቢኖርም፣ እነዚህ ጥቅሶች በእግዚአብሔር መልካምነት እንድንተማመን የሚያደርጉን እንዴት ነው?
+
+`በጨለማው ውስጥ ማየት ባንችልም፣ እግዚአብሔር መጨረሻውን ከመጀመሪያው ይመለከታል። ደግሞም በኢየሱስ ለሚያምኑ ሁሉ ተስፋ የተሰጣቸውን ዘላለማዊ ደስታ ማየት ይችላል። በሮሜ 8፡18 ላይ፡- “ለእኛም ይገለጥ ዘንድ ካለው ክብር ጋር ቢመዛዘን የአሁኑ ዘመን ሥቃይ ምንም እንዳይደለ አስባለሁ” ይላል። ይህን አስደናቂ ተስፋ ለማመን እምነት አለን?`
+
+`በተጨማሪም ፍቅርና ከፍቅር ጋር የተቆራኘው የምርጫ ነፃነት በጣም የተቀደሰና መሰረታዊ ስለሆነ፣ እኛን ከሚከለክለን ይልቅ፣ ኢየሱስን ብዙ ስቃይ ወደሚቀበልበት ወደ መስቀል እንደሚያመራው ያውቅ ነበር። የሚያስከፍለውን ዋጋ እያወቀም ቢሆን ይህንን ነፃነት ሰጠን። ለምንድነው ይህ ሁልጊዜ ልናስላስለው የሚገባ ወሳኝ ሐሳብ የሆነው? እግዚአብሔር የምርጫ ነፃነት የሰጠን መሆኑን ማሰላሰላችን፣ የሚሆነው ነገር ሁሉ የአምላክ ፈቃድ ነው ብለን እንዳናስብ የሚጠብቀን እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/07/07.md b/src/am/ss/2025-01/07/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..1d74cc6ad9
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/07/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'ተጨማሪ ሀሳብ'
+date: 14/02/2025
+---
+
+አበውና ነቢያት ከተባለው የኤለን ጂ. ኋይት መጽሐፍ “ኃጢአት ለምን ተፈቀደ?” የተሰኘውን ርዕስ ከገጽ 33-43 ያንብቡ።
+
+“ከሰማይ ቢጣልም እንኳን፣ አምላክ በጥበቡ ሰይጣንን አላጠፋውም።
+
+በእግዚአብሔር ዘንድ ተቀባይነት ያለው የፍቅር አገልግሎት ብቻ ስለሆነ፣ የፍጡራኑ ታማኝነት በርሱ ፍትሕና ደግነት ላይ በማመን መመስረት አለበት። የሰማይና የዓለማት ነዋሪዎች፣ የኃጢአትን ምንነት ወይም መዘዝ ሊረዱ በማይችሉበት ሁኔታ ላይ ስለነበሩ፣ ያኔ ሰይጣንን ቢያጠፋው ኖሮ የእግዚአብሔርን ፍትሓዊነት ማየት ባልቻሉም ነበር። እርሱን ወዲያውኑ ቢደመስሰው ኖሮ፣ አንዳንዶች በፍቅር ሳይሆን በፍርሃት እግዚአብሔርን ያገለግሉ ነበር። የአሳቹ ተጽእኖ ወይም የዓመፅ መንፈስ ሙሉ በሙሉ ባልጠፋ ነበር። ማብቂያ በሌላቸው ዘመናት ሁሉ ለዓለማት ጥቅም ሲባል፣ በመለኮታዊው መንግሥት ላይ የሰነዘራቸው ክሶች በሁሉም ፍጥረታት ዘንድ በእውነተኛው ብርሃን እንዲታዩ፣ የእግዚአብሔር ፍርድ፣ ምሕረትና የማይለወጠው ሕጉ ለዘላለም ጥያቄ እንዳይነሳባቸው፣ የሰይጣን መርሆዎች ፍሬ ማፍራት ነበረባቸው።
+
+“ስለ ኃጢአት ምንነትና ስለ አስፈሪ ውጤቶቹ ዘላለማዊ ምስክር ይሆን ዘንድ፣ የሰይጣን አመጽ በሚመጡት ዘመናት ሁሉ ለዓለማት ትምህርት መሆን ነበረበት። የሰይጣን አሰራርና በሰዎችም ሆነ በመላእክት ላይ ያለው ውጤት መገለጡ፣ መለኮታዊውን ሥልጣን ወደ ጎን የመተው ፍሬ ምን እንደሚሆን ያሳያል።
+
+የፈጠራቸው ፍጥረታት ሁሉ ደህንነት የተንጠለጠለው በእግዚአብሔር መንግሥት መኖር መሆኑን ይመሰክራል። ስለዚህ ይህ የዓመፅ አስከፊው ታሪክ ቅዱሳንን ሁሉ በመተላለፍ እንዳይታለሉ፣ ኃጢአት እንዳይሰሩና በቅጣቱ እንዳይሰቃዩ ለዘላለም ይጠብቃቸዋል።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ አበውና ነቢያት፣ ገጽ 42, 43
+
+**የመወያያ ጥያቄዎች**
+
+`1. “ቲዮደሲ (Theodicy)” ማለት ክፋትም ቢኖር እግዚአብሔር ግን ጻድቅ ነው ማለት ነው። ነገር ግን ለክፋት መኖር ምክንያት አያቀርብም። በሰማይ አንድ ሰው እንዲህ አለ ብለህ አስብ፣ “ኦ! አዎ ኢየሱስ፣ አሁን ቤተሰቦቼ በፊቴ ለምን እንደተሰቃዩና እንደተገደሉ ገብቶኛል። አዎ አሁን ሁሉም ነገር ትርጉም ይሰጣል። አመሰግናለሁ ኢየሱስ!” ይህ ልክ አይደለም። በታላቁ ተጋድሎ በስተመጨረሻ ነጻ የሚሆነው እግዚአብሔር እንጂ ክፋት እንዳልሆነ እንዴት ልንረዳ እንችላለን? (ትምህርት ዘጠኝን ይመልከቱ)`
+
+`2. እንደ ኢዮብ ያለ ስሜት ተሰምቶህ ያውቃል? አንተ ወይም የምትወዳቸው ሰዎች ለደረሰባቸው ሥቃይ አሳማኝ ማብራሪያ ሊኖር አይችልም ብለህ ለማሰብ ተፈትነህ ታውቃለህ? ኢዮብ በመጨረሻ “የማያስተውለውን ነገር እንደተናገረ” መገንዘቡ (ኢዮ. 42: 3)፣ ጥያቄዎቻችንን ለማስተዋል የሚረዳን እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/07/hope-ss.md b/src/am/ss/2025-01/07/hope-ss.md
new file mode 100644
index 0000000000..f3160dc39d
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/07/hope-ss.md
@@ -0,0 +1,36 @@
+---
+title:  ሆፕ የሰንበት ትምህርት
+date:   14/02/2025
+---
+
+ወደ ተስፋ ሰንበት ትምህርት እንኳን ደህና መጡ። ጥልቅ መስተጋብራዊ የሆነ የእግዚአብሔር ቃል ጥናት። እነሆ የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትህ በሚል ርዕስ የጀመርነውን ጥናታችንን ዛሬም እንቀጥላለን።
+
+**የዛሬ ርእስ፦** የኃጢአት ችግር
+
+**መግቢያ መዝሙር ፦** “እግዚአብሔር ሆይ አንተ አምላኬ ነህ” መዝ. 63፡1-4
+
+- 1) እግዚአብሔር ክፋት እንዲኖር የፈቀደው ለምንድን ነው?
+	- ሀ) ኤርምያስ 12፡1 ነቢዩ ኤርምያስ እግዚአብሔርን በጠየቃቸው ሁለት ጥያቄዎች ላይ ምን አስተያየት አለህ?
+	- ለ) መዝሙረ ዳዊት 10፡1-13 መዝሙረኛው ምን ትግል አጋጥሞታል እና ወደ ጌታ ያቀረበው ልመና ምን ነበር?
+	- ሐ) ዛሬ ብዙ ሰዎች ተመሳሳይ ጥያቄዎችን ይጠይቃሉ። እግዚአብሔር መልካም እና አፍቃሪ ከሆነ ለምን በዓለም ላይ ስላለው ክፉ ነገር አንድ ነገር አያደርግም? የኢየሱስ ተከታይ በመሆንህ ለዚህ ጥያቄ መልስ የምትሰጠው እንዴት ነው? 
+- 2) ስለ ክፉ አመጣጥ መለኮታዊ መገለጥ
+	- ሀ) በመንፈስ አነሳሽነት የተጻፈው የኢዮብ ታሪክ ዘገባ የክፋትን ችግር እንድንገነዘብ የሚረዳን እንዴት ነው? ኢዮብ 1፡1-5፣ 6-12፣ 13-22፣ 2፡1-7
+	- ለ) በኢዮብና በቤተሰቡ ላይ መከራና ሞትን የሚያመጣ ይህ ክፉ ገጸ-ባሕርይ ሰይጣን ማን ነው? ራእይ 12፡7-12
+	- ሐ) እግዚአብሔር ይህን ዓመፅ ለምን ወዲያው አላጠፋውም?
+	- መ) በእግዚአብሔር ላይ ስላመፀው ስለዚህ መልአክ ምን በመንፈስ አነሳሽነት ተገለጠልን? ኢሳ 14፡12-14፣ ሕዝ 28፡13-15
+	- ሠ) ኢየሱስን በምድረ በዳ ካጋጠመው ተነስተን ስለ ሰይጣን ምን እንማራለን? ማቴዎስ 4፡1-11
+	- ረ) በዓለም ላይ የክፋትን መኖር እንድንረዳ እና እንድንዋጋ የሚረዳን የትኛው ተጨማሪ መለኮታዊ መገለጥ ነው? (ኤፌሶን 6:10-13፣ የሐዋርያት ስራ 13:8-10፣ ወዘተ.)
+- 3) የመምረጥ ነፃነት
+	- ሀ) ፈጣሪያችን የመምረጥ ነፃነትን ሲሰጠን ራሱን እንዴት አደጋ ላይ ጣለ? ዘፍጥረት 2፡15-17
+	- ለ) አለመታዘዝ የሚያስከትለውን አስከፊ ውጤት ካወቀ ፈጣሪያችን ትእዛዙን እንድንታዘዝ ወይም እንዳንታዘዝ ነፃነት የሰጠን ለምንድን ነው?
+	- ሐ) የጌታን ትእዛዛት ለመታዘዝ እና ከክፋት ለመራቅ ከሁሉ የላቀው ማነሳሻ ምንድን ነው? ዮሐንስ 14፡15ሀ፣ 1ኛ ዮሐንስ 5፡1-3
+	- መ) እግዚአብሔር ለሕይወትህ ካለው ዕቅድ ለመራቅ የተፈተነህበትን ጊዜ አካፍል። ጌታ በዚያ ፈታኝ ጊዜ ጥበብ የተሞላበት ምርጫ እንድታደርግ የረዳህ እንዴት ነበር?
+	- ሠ) 1 ነገሥት 18:21 በዛሬው ጊዜ ነቢዩ ኤልያስ ለሰዎች ያቀረበውን ልመና እንዴት በሌላ አገላለጽ ልታስቀምጠው ትችላለህ?
+	- ረ) ኢያሱ 24:14-15 ከ3,000 ዓመታት በፊት ኢያሱ የገባው ቃል ኪዳን የሚያነሳሳህ እንዴት ነው?
+	- ሰ) ከክፉው ማታለል ርቀህ ህይወትህን ሙሉ በሙሉ ለእግዚአብሔር ለመስጠት የወሰንከው መቼ ነው?
+- 4) የክፋት መጨረሻ
+	- ሀ) ለሐዋርያው ጴጥሮስ ምን በመንፈስ አነሳሽነት ተገለጠለት? 2ኛ ጴጥሮስ 3፡13
+	- ለ) ነቢዩ ዮሐንስ አዲሱን ሰማይና አዲስ ምድር የገለጸው እንዴት ነው? ራእይ 21፡1-8
+	- ሐ) ክፋት በሌለበት ዓለም ላይ ያለዎት ሐሳብ ምንድን ነው?
+
+ይህ የጥናት ጽሑፍ የተዘጋጀው [በሆፕ ቻናል](https://www.hopetv.org/hopess/)  ሲሆን ወደ አማርኛ የተተረጎመው ደግሞ በትንቢት ቃል የወንጌል አገልግሎት (https://www.yetnbitkal.org) ነው። እነዚህን የጥናት ጽሑፎች [በእንግሊዝኛ](https://www.hopetv.org/shows/hopess/study-guides/) ላይ ያገኛሉ።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/07/info.yml b/src/am/ss/2025-01/07/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..24280e535d
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/07/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "የክፋት መከሰትና መዘዙ"
+start_date: "08/02/2025"
+end_date: "14/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/08/01.md b/src/am/ss/2025-01/08/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..21fb4fa1cc
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/08/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title: 'የምርጫ ነጻነት ፍቅር እና መለኮታዊው ችሮታ'
+date: 15/02/2025
+---
+
+### ለዚህ ሳምንት ጥናት፡
+ሉቃ. 13፡34፣ ኤር. 32:17– 20፣ ዕብ. 1:3፣ ዘዳ. 6:4, 5፣ ኤፌ. 1:9–11፣ ዮሐንስ 16፡33።
+
+> <p>የመታሰቢያ ጥቅስ</p>
+> “በእኔ ሳላችሁ ሰላም እንዲሆንላችሁ ይህን ተናግሬአችኋለሁ። በዓለም ሳላችሁ መከራ አለባችሁ፤ ነገር ግን አይዞአችሁ፤ እኔ አለምን አሸንፌዋለሁ::” ዮሐንስ 16፡33
+
+የአምላክ ችሮታ (ፍቃድ) በአለም ውስጥ የእግዚአብሔርን ምግባር ለመግለጽ የሚያገለግል ቃል ነው። ስለ እግዚአብሔር ችሮታ ያለን አስተሳሰብ፣ ከእግዚአብሔርና ከሌሎች ጋር ባለን ግንኙነት እና ስለ ክፋት መከሰትና መዘዝ ባለን እይታ ላይ ትልቅ ለውጥ ያመጣል።
+
+ክርስቲያኖች ስለ መለኮታዊው ችሮታ የተለያዩ ግንዛቤዎች አሏቸው። አንዳንዶች እግዚአብሔር ኃይሉን ሁሉም ክስተቶች ባሉበት እንዲፈጸሙ በሚወስን መልኩ እንደሚጠቀም ያምናሉ። ማን እንደሚድን እና ማን እንደሚጠፋ ሳይቀር ይመርጣል! በዚህ አመለካከት ሰዎች እግዚአብሔር ከወሰነው ውጭ የመምረጥ ነፃነት የላቸውም። እንዲያውም ይህንን የሚያምኑ ሰዎች የሰው ፍላጎት እንኳን በእግዚአብሔር ይወሰናል ብለው ይከራከራሉ።
+
+በአንጻሩ አሳማኝ መጽሐፍ ቅዱሳዊ ማስረጃዎች እንደሚያሳዩት እግዚአብሔር የሚሆነውን ነገር ሁሉ አስቀድሞ አይወስንም። ይልቁንም ከእርሱ ፈቃድ ውጭ ለመኖር እንኳን እስኪመርጡ ድረስ ለሰዎች (ለመላዕክትም ጭምር) የመምረጥ ነፃነትን ይሰጣል። የውድቀት፣ የኃጢያትና የክፋት ታሪክ ይህንን የምርጫ ነፃነት ያላግባብ የመጠቀም ውጤት አስደናቂና አሳዛኝ ማሳያ ነው።
+
+የምርጫ ነጻነት፣ ፍቅር እና መለኮታዊው ችሮታ የደህንነት እቅድ የተዘጋጀው የምርጫ ነፃነትን ያላግባብ መጠቀም ያስከተለውን አሳዛኝ ሁኔታ ለማስተካከል ነው። 
+_የሳምንቱን ትምህርት በማጥናት ለሰንበት ይዘጋጁ።_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/08/02.md b/src/am/ss/2025-01/08/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..086cf20bbd
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/08/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'ሉዓላዊው አምላካችን'
+date: 16/02/2025
+---
+
+`አንድ የልጆች ቄስ "እግዚአብሔር ሉዓላዊ ነው" ሲል የመካከለኛ ደረጃ ተማሪዎቹን ቡድን ያስተምራል። "ይህ ማለት የሚሆነውን ሁሉ እርሱ ይቆጣጠራል ማለት ነው።" ግራ የተጋባ አንድ የመካከለኛ ደረጃ ተማሪ፡- “ታዲያ ውሻዬ ሲሞት እግዚአብሔር ይቆጣጠር ነበር? እግዚአብሔር ውሻዬን ለምን ይገድለዋል?`
+
+ይህንን ጥያቄ ለመመለስ የልጆቹ ቄስ እንዲህ አለ፡- “ይህ ከባድ ነው።
+
+ነገር ግን አንዳንድ ጊዜ እግዚአብሔር በአስቸጋሪ ሁኔታዎች እንድናልፍ አድርጎ ለወደፊት ይበልጥ አስቸጋሪ ለሆኑ ነገሮች ዝግጁ እንድንሆን ያደርገናል። ውሻዬ ሲሞት ምን ያህል ከባድ እንደነበር አስታውሳለሁ። ነገር ግን በዚህ ሁኔታ ውስጥ ማለፌ በኋላ አያቴ በሞተችበት ወቅት የገጠመኝን የባሰ አስቸጋሪ ጊዜ እንድቋቋም ረድቶኛል። ይህ ትርጉም ይሰጥሃል?”
+
+ከረዥም ፀጥታ በኋላ፣ የመካከለኛ ደረጃ ተማሪው እንዲህ ሲል መለሰ፡- “ስለዚህ አያቴን ሲገድላት ዝግጁ እንድሆን ነው እግዚአብሔር ውሻዬን የገደለው?”— ማርክ ኮርቴዝ፣ በጆን ሲ. ፔካም የተጠቀሰ፣ መለኮታዊ ባሕርያት፡- የመጽሐፍ ቅዱሱን የኪዳን አምላክ ማወቅ (ሚቺጋን፡- ቤከር አካዳሚክ፣ 2021)፣ ገጽ. 141.
+
+`ሰዎች አንዳንድ ጊዜ የሚሆነው ነገር ሁሉ የሚሆነው እግዚአብሔር እንዲሆን በሚፈልገው መልኩ ነው ብለው ያስባሉ። በዓለም ላይ የሚሆነው ማንኛውም ነገር እግዚአብሔር እንዲሆን ስለፈለገ ነው ይላሉ። ደግሞም እግዚአብሔር ሁሉን ቻይ ነው። ታዲያ እግዚአብሔር እንዳይሆን የሚፈልገው ነገር እንዴት ሊሆን ይችላል? ስለዚህ ምንም ያህል መጥፎ ቢሆን፣ የሚሆነው ሁሉ የእግዚአብሔር ፈቃድ ነው። ቢያንስ የዚህ ሥነ-መለኮት አስተምሮ የሚያስተምረው ይህንን ነው። መዝ. 81:11–14ን፣ ኢሳ. 30:15, 18ን፣ ኢሳ. 66:4ንና ሉቃ. 13:34ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች የሚሆነው ሁሉ የእግዚአብሔር ፈቃድ ነው ወይ ለሚለው ጥያቄ ምን ይላሉ?`
+
+ብዙ ሰዎች እግዚአብሔር ሁልጊዜ የሚፈልገውን ያደርጋል ብለው ቢያምኑም፣ መጽሐፍ ቅዱስ የሚናገረው ግን የተለየ ታሪክ ነው። ቃሉ በተደጋጋሚ እግዚአብሔር ያልተፈጸሙ ምኞቶች እንዳሉት ይገልፃል። ይህ ማለት ብዙ ጊዜ የሚሆነው ነገር፣ እግዚአብሔር እንዲሆን ከሚፈልገው ነገር ተቃራኒ ነው። በብዙ አጋጣሚዎች እግዚአብሔር እየሆነ ያለው ነገር እሱ ከሚፈልገው ተቃራኒ መሆኑን በግልፅ ይናገራል። እርሱ ለሕዝቡ አንድ ነገር እንዲሆንላቸው ፈለገ፣ እነርሱ ግን በምትኩ ሌላ መረጡ። እግዚአብሔር ራሱ እንዲህ ሲል አዘነ:- “ሕዝቤ ግን ቃሌን አልሰሙኝም…። ሕዝቤስ ሰምቶኝ ቢሆን፣ እሥራኤልም በመንገዴ ሄደው ቢሆ፣ ጠላቶቻቸውን ፈጥኜ ባዋረድኋቸው ነበር” (መዝ. 81፡11, 13, 14)።
+
+`የሚሆነው ነገር ሁሉ የእግዚአብሔር ፈቃድ ነው የሚለውን ማንኛውንም የሥነ-መለኮት ትምህርት አንድምታ ያሰላስሉ። እንዲህ ዓይነቱ አስተምህሮ፣ በተለይም ከክፋት አውድ አንጻር፣ምን አይነት የተወሳሰቡ ችግሮችን ይፈጥራል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/08/03.md b/src/am/ss/2025-01/08/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..19ea61975d
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/08/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'ሁሉን ቻይ'
+date: 17/02/2025
+---
+
+በቃሉ ውስጥ የእግዚአብሔር አስደናቂ ኃይል ተገልጧል። መጽሐፍ ቅዱስ ኃይሉን ተጠቅሞ ስለ ሰራቸው እጅግ ብዙ ተአምራቶች ይተርካል። ይህም ቢሆን እግዚአብሔር እንዲሆኑ የማይፈልጋቸው ብዙ ነገሮች ይከሰታሉ።
+
+`ራዕ. 11:17ን፣ ኤር. 32:17–20ን፣ ሉቃ. 1:37ን እና ማቴ. 19:26 የንብቡ። በተጨማሪም ዕብ. 1:3ን ይመልከቱ። እነዚህ ክፍሎች ስለ እግዚአብሔር ኃይል ምን ያስተምራሉ?`
+
+እነዚህና ሌሎች ጥቅሶች እግዚአብሔር ሁሉን ቻይ እንደሆነና ዓለምን በኃይሉ እንደሚደግፍ ያስተምራሉ። በእርግጥም ራዕይ ደጋግሞ እግዚአብሔርን “ሁሉን ቻይ ጌታ አምላክ” ሲል ይጠቅሰዋል (ለምሳሌ፡- ራዕ. 11:17፤ ከ2ቆሮ. 6:18፣ ራዕ. 1:8፣ ራዕ. 16:14፣ ራዕ. 19:15፣ ራዕ. 21:22 ጋር ያስተያዩ)። “ሁሉን ቻይ” ተብሎ የተተረጎመው ቃል ፓንቶክርተር ፍቺው “በሁሉም ላይ ሥልጣን ያለው” ማለት ነው። የእግዚአብሔር ሁሉን ቻይነት በቃላት ብቻ የተረጋገጠ ሳይሆን፣ እግዚአብሔር ሕዝቡን ነፃ ለማውጣት ወይም በአለም ላይ በተአምር ጣልቃ ለመግባት ኃይሉን በሚጠቀምበት ብዙ አስደናቂ አጋጣሚዎች ውስጥ ተገልጧል።
+
+ይሁን እንጂ እግዚአብሔር “ሁሉን ቻይ ነው” ማለት ማንኛውንም ነገር ያደርጋል ማለት አይደለም። ቃሉ እግዚአብሔር የማያደርጋቸው አንዳንድ ነገሮች እንዳሉ ያስተምራል፤ ለምሳሌ፡- 2 ጢሞ. 2፡13 እግዚአብሔር “ራሱን ሊክድ አይችልምና” ይላል።
+
+በዚህ መሠረት፣ አብዛኞቹ ክርስቲያኖች እግዚአብሔር ሁሉን ቻይ እንደሆነ ይስማማሉ፣ ይህ ማለት እግዚአብሔር ተቃርኖ የሌለበትን ማንኛውንም ነገር የማድረግ ኃይል አለው ማለት ነው — ማለትም ምክንያታዊ የሆነና ከእግዚአብሔር ማንነት ጋር የሚስማማ ማንኛውንም ነገር ያደርጋል። አንዳንድ ነገሮች ለእግዚአብሔር የማይቻሉት ተቃርኖ የሚያመጡ ሲሆኑ እንደሆነ በክርስቶስ የጌቴሴማኒ ጸሎት ላይ በግልጽ ይታያል። ክርስቶስ “በእግዚአብሔር ዘንድ ሁሉ ይቻላል” (ማቴ. 19፡26) ብሎ ቢያረጋግጥም፣ ስቅለቱ ሲቃረብ ደግሞ ወደ አባቱ እንዲህ ሲል ጸለየ፡- “አባቴ፥ ቢቻልስ፥ ይህች ጽዋ ከእኔ ትለፍ፤ ነገር ግን አንተ እንደምትወድ ይሁን እንጂ እኔ እንደምወድ አይሁን አለ” (ማቴ. 26፡39)።
+
+እርግጥ ነው፣ አብ ክርስቶስን በመስቀል ላይ እንዳይሰቃይ ለማዳን ከፍተኛ ኃይል ነበረው፣ ነገር ግን ኃጢአተኞችን ለማዳን ሲል ይህንን ማድረግ አይችልም ነበር። ሁለቱም ሳይሆኑ፣ አንዱ ወይም ሌላኛው መሆን ነበረበት።
+
+`ደግሞም እግዚአብሔር ሁሉን ማዳን እንደሚፈልግ ቃሉ ያስተምራል (ለምሳሌ፡- 1ጢሞ. 2፡4–6፣ ቲቶ 2፡11፣ 2 ጴጥ. 3፡9፣ ሕዝ. 33፡ 11)፤ ነገር ግን ሁሉም አይድኑም። ይህ እውነታ ስለ ምርጫ ነፃነትና የምርጫ ነፃነት ለተሰጣቸው ፍጡራን የእግዚአብሔር ኃይል ውስንነት ምን ያስተምራል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/08/04.md b/src/am/ss/2025-01/08/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..9290546a0c
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/08/04.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'እግዚአብሔርን ውደድ'
+date: 18/02/2025
+---
+
+እግዚአብሔር ሁሉን ቻይ ነው ማለት ምክንያታዊ ያልሆነውን ያደርጋል ማለት አይደለም። በዚህ መሠረት፣ እግዚአብሔር አንድን ሰው በዘፈቀደ በራሱ ምርጫ እንዲወደው ሊወስን አይችልም። ባጭሩ፣ አስቀድመን እንዳየነውና በድጋሚ አፅንዖት መስጠት የሚገባን—እግዚአብሔር ማንንም ሰው እንዲወደው አያስገድድም፤ ግዳጅ ከተጨመረበት፣ ፍቅር ፍቅር ሊሆን አይችልም።
+
+`ማቴ. 22:37ንና ዘዳ. 6:4, 5ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች ስለምርጫ ነፃነት እውነታ ምን ያስተምራሉ?`
+
+እግዚአብሔርን ውደድ የሚለው ታላቁ ትእዛዝ፣ እግዚአብሔር በእርግጥም ሁሉም ሰው እንዲወደው እንደሚፈልግ ያስረዳል። ይሁን እንጂ ሁሉም ሰው እግዚአብሔርን አይወደውም። ታዲያ ለምንድነው አምላክ ሁሉም ሰው እንዲወደው የማያደርገው? ምክንያቱም ፍቅር፣ ፍቅር እንዲሆን፣ እንዲሁ በነፃ መሰጠት ስላለበት ነው።
+
+`ዕብ. 6:17, 18ንና ቲቶ 1:2 ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች ስለ እግዚአብሔር ምን ያስተምራሉ?`
+
+በዘኍ. 23፡19 መሠረት፡- “ሐሰትን ይናገር ዘንድ እግዚአብሔር ሰው አይደለም” ይላል። እግዚአብሔር ፈጽሞ አይዋሽም (ቲቶ 1: 2)፤ እግዚአብሔር ሁልጊዜ ቃሉን ይጠብቃል፣ የገባውንም ተስፋ አያጥፍም (ዕብ. 6:17, 18)። ስለዚህ እግዚአብሔር ተስፋ ከሰጠ ወይም አንድ ነገር ለማድረግ ቃል ከገባ፣ የወደፊት ድርጊቱ በተስፋው ላይ የተወሰነ ነው።
+
+ይህ ማለት እግዚአብሔር ከሚፈልገውም ውጭ እንዲመርጡ ለፍጡራኑ የምርጫ ነፃነትን እስከ ሰጠ ድረስ፣ ሰዎች የሚመርጡት የእግዚአብሔር ኃላፊነት (ጉዳይ) ሊሆን አይችልም።
+
+የምርጫ ነጻነት፣ ፍቅር እና መለኮታዊው ችሮታ ቃል ከገባ፣ ሰዎች ከአምላክ ምኞት ጋር በሚፃረር መንገድ ነፃነታቸውን የመጠቀም ችሎታ አላቸው። የሚያሳዝነው፣ ብዙ ሰዎች ነፃነታቸውን በዚህ መንገድ ያላግባብ ይጠቀማሉ፤ በዚህም መሠረት እግዚአብሔር እንዲሆኑ የማይፈልጋቸው ብዙ ነገሮች ይፈፀማሉ፣ ነገር ግን ለእነዚህ እግዚአብሔር ተጠያቂ ሊሆን አይችልም፤ ምክንያቱም አይመለከተውምና።
+
+`እግዚአብሔር እንዲያደርጉ የማይፈልገውን ምን ነገር አድርገዋል? ይህ ስለ ምርጫ ነፃነት እውነታና ስለ አስፈሪ ውጤቶቹ ምን ያስተምረናል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/08/05.md b/src/am/ss/2025-01/08/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..71995e52a5
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/08/05.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title: 'የእግዚአብሔር በጎ ፈቃድ እና የመፍትሄ ፈቃድ'
+date: 19/02/2025
+---
+
+`ኤፌ. 1:9–11ን ያንብቡ። ይህ ጥቅስ አስቀድሞ ስለ መወሰን ምን እያለ ነው? አንዳንድ ሰዎች ለመዳን፣ ሌሎች ደግሞ ለመጥፋት አስቀድመው ተወስነዋል?`
+
+በዚህ ጥቅስና በሌሎች የመጽሐፍ ቅዱስ ክፍሎች “አስቀድሞ መወሰን” ተብሎ የተተረጎመው የግሪክ ቃል (ፕሮኦሪዞ) አምላክ ታሪክን በምክንያት ይወስናል ብሎ አያስተምርም። ከዚህ ይልቅ የግሪኩ ቃል “ሳይሆን በፊት መወሰን” ማለት ነው።
+
+እርግጥ ነው፣ አንድ ሰው በራሱ አንድን ነገር አስቀድሞ ሊወስን ይችላል፣ ወይም የሌሎችን ነፃ ውሳኔ ግምት ውስጥ በማስገባት አንድን ነገር አስቀድሞ ሊወስን ይችላል። እግዚአብሔር የኋለኛውን አማራጭ ተጠቅሞ እንደሚሰራ ቃሉ ያስተምራል።
+
+በኤፌ. 1:9–11ና በሌሎች ቦታዎች (ለምሳሌ ሮሜ 8:29, 30) “አስቀድሞ ወሰነ” ተብሎ የተተረጎመው ቃል እግዚአብሔር አስቀድሞ የሚያውቀውን የፍጡራኑን ነፃ ውሳኔ ከግምት ውስጥ በማስገባት ወደፊት ያቀደውን ያመለክታል።
+
+ስለዚህ ለእውነተኛ የፍቅር ግንኙነት የሚያስፈልገውን የፍጡራንን ነፃነት እያከበረ፣ እግዚአብሔር በፈቃዱ ታሪክን ለሁሉም ወደሚመኘው በጎ ዓላማ መምራት ይችላል። 
+
+`ኤፌ. 1፡11 እግዚአብሔር “እንደ ፈቃዱ ምክር ሁሉን እንደሚሰራ” ይናገራል። ይህ ማለት እግዚአብሔር ሁሉንም ነገር እንደፈለገው እንዲሆን ይወስናል ማለት ነው? ኤፌ. 1፡9–11 ለብቻው ተነጥሎ ሲነበብ፣ ይህን አመለካከት የሚደግፍ ሊመስል ይችላል። ሆኖም ይህ አተረጓጎም ሰዎች አንዳንድ ጊዜ “የእግዚአብሔርን ፈቃድ” እንደማይቀበሉ የሚያሳዩትን ቀደም ሲል ያየናቸውን ብዙ ጥቅሶች ይቃረናል (ሉቃ. 7፡30፤ ከሉቃ. 13፡34ና መዝ. 81፡11-14 ጋር ያስተያዩ)። መጽሐፍ ቅዱስ ራሱን ካልተቃረነ በስተቀር፣ እነዚህን ክፍሎች እርስ በርሳቸው እንዲስማሙ ሆነው እንዴት ሊስተዋሉ ይችላሉ?`
+
+አንድ ሰው በእግዚአብሔር “በጎ ፈቃድ” (ideal will) እና በእግዚአብሔር “የመፍትሔ ፈቃድ” (remedial will) መካከል ያለውን ልዩነት ከተገነዘበ ይህ ክፍል ትርጉም ይሰጠዋል። የእግዚአብሔር “በጎ ፈቃድ” እግዚአብሔር እንዲሆን የሚፈልገው ሲሆን፣ ይህም የሚሆነው እያንዳንዱ ሰው ሁልጊዜ እግዚአብሔር የሚሻውን በትክክል ካደረገ ነው። በሌላ በኩል የእግዚአብሔር “የመፍትሔ ፈቃድ” አንዳንድ ጊዜ እግዚአብሔር ከሚመርጠው ውጭ የሚሆነውን የፍጡራንን ነፃ ውሳኔ ጭምር ያገናዘበ የእግዚአብሔር ፈቃድ ነው። ኤፌ. 1:11 የሚናገረው የአምላክን “የመፍትሔ ፈቃድ” ነው።
+
+እግዚአብሔር ስለ ወደፊቱ ያለው እውቀት አስደናቂ ከመሆኑ የተነሳ፣ ሰዎች የሚያደርጓቸውን ምርጫዎች ሁሉ እያወቀ - መጥፎ ምርጫዎችን ጨምሮ - "ነገር ሁሉ ለበጎ" እንዲሆን ማድረግ ይችላል (ሮሜ 8:28)።
+
+`ከዚህ እውነት ምን ማጽናኛ ማግኘት ይችላሉ?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/08/06.md b/src/am/ss/2025-01/08/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..4b6471d2b5
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/08/06.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title: 'ክርስቶስ ዓለምን አሸንፏል'
+date: 20/02/2025
+---
+
+ሁሉም ነገር እንደ እግዚአብሔር በጎ ፈቃድ ሆኖ ቢሆን ኖሮ፣ ፍጹም የሆነ የፍቅርና የስምምነት ደስታ ብቻ እንጂ ክፋት በፍፁም አይኖርም ነበር።
+
+በመጨረሻ አለማት ወደዚህ ፍጹምና በጎ የሆነ የእግዚአብሔር ፈቃድ ይመለሳሉ። እስከዚያው ድረስ ግን እግዚአብሔር የፍጡራኑን ነፃ ውሳኔ ግምት ውስጥ ባስገባ መልኩ ፈቃዱን እየፈፀመ ነው።
+
+ሁሉም ተሳታፊዎች የተወሰኑ ንጥረ ነገሮችን እንዲጠቀሙ የሚያስገድድ የኬክ መጋገር ውድድርን ያስቡ፣ ነገር ግን የሚፈልጉትን ኬክ ለመጋገር የፈለጉትን ሌላ ማንኛውንም ንጥረ ነገር መጨመር ይችላሉ ። ዞሮ ዞሮ ጋጋሪው የሚሠራው የትኛውም ዓይነት ኬክ፣ በከፊል ጋጋሪው ባልመረጠው አንዳንድ ንጥረ ነገሮች ይወሰናል።
+
+በተመሳሳይ እግዚአብሔር ለፍቅር አስፈላጊ የሆነውን የፍጡራንን ነፃነት ስለሚያከብር፣ የዓለምን ታሪክ የሚወስኑት ብዙዎቹ “ንጥረ ነገሮች” በእግዚአብሔር የተመረጡ ሳይሆኑ፣ እንዲያውም እግዚአብሔር ከሚፈልገው ተቃራኒዎች ናቸው።
+
+በዚህ አመለካከት፣ እግዚአብሔር የሚሆነውን ሁሉ ብቻውን የሚቆጣጠር ይመስል፣ መለኮታዊው ችሮታ ዝም ብሎ በአንድ ገፅታ የሚታይ አይደለም።
+
+ይልቁንስ ይህ የእግዚአብሔር ችሮታ ቢያንስ ባለ ሁለት ገፅታ እይታን ይፈልጋል። በዚህ ዓለም ውስጥ ያሉ አንዳንድ ነገሮች በእግዚአብሔር የሆኑ ናቸው፣ ሌሎች ክስተቶች ግን የፍጡራን ነፃ ውሳኔ ውጤቶች ናቸው (ሁሉንም ክፋት ጨምሮ)።
+
+`እግዚአብሔር እንዲሆኑ የማይፈልጋቸው ብዙ ነገሮች ይከሰታሉ። ዮሐ. 16:33ን ያንብቡ። ይህ ጥቅስ በመከራም ውስጥ ቢሆን ምን ተስፋ ይሰጠናል?`
+
+ሰዎች በምድር ሲኖሩ እግዚአብሔር ከመከራና ከፈተና ሊያድነን ይገባል የሚል የተሳሳተ እምነት ስላላቸው፣ በተለይ በመከራ ወይም በፈተና ጊዜ እምነታቸው ሊናወጥ ይችላል። ነገር ግን ኢየሱስ ለተከታዮቹ በዚህ ዓለም ፈተናና መከራ እንደሚደርስባቸው አስጠንቅቋቸዋል፤ ሆኖም ተስፋ አለን፣ ክርስቶስ ዓለምን አሸንፏልና (ዮሐ. 16፡33)።
+
+መከራና ፈተና ገጠመን ማለት ግን አምላክ ለእኛ እንዲሆንልን የሚመኘው ይህ ነው ማለት አይደለም። ሁልጊዜም የታላቁን ተጋድሎ እውነታ ማስታወስ አለብን። ሆኖም ግን እርግጠኛ መሆን የምንችለው ነገር፣ ምንም እንኳን ክፋት እንደ ቅድመ ሁኔታ ለበጎ ነገር አስፈላጊ ባይሆንም፣ እግዚአብሔር ከክፉ ክስተቶች  ውስጥ እንኳን መልካምን ሊያመጣ ይችላል። በእግዚአብሔር ብንታመን፣ መከራችንንም እንኳን ወደ እርሱ እንድንቀርብና ለሌሎችም እንድንራራላቸውና እንድንጠነቀቅላቸው ለማድረግ ሊጠቀምበት ይችላል።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/08/07.md b/src/am/ss/2025-01/08/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..ebd0fb860d
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/08/07.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title: 'ተጨማሪ ሀሳብ'
+date: 21/02/2025
+---
+
+የዘመናት ምኞት ከተባለው የኤለን ጂ. ኋይት መጽሐፍ
+
+“እግዚአብሔር ከእኛ ጋር” የተሰኘውን ርዕስ ከገጽ 19–26 ያንብቡ።
+
+“የእኛ የደህንነት እቅድ ከአዳም ውድቀት በኋላ የተነደፈ አልነበረም።
+
+ይልቅስ ‘ከዘላለም ዘመንም የተሰወረው‘ ምስጢር ተገለጠ (ሮሜ 16፡25)። ከዘመናት በፊት የእግዚአብሔር ዙፋን መሠረት የሆነው መርህ ተዘረጋ። ገና ከጅምሩ እግዚአብሔር እና ክርስቶስ የሰይጣንን ክህደት እና በአታላዩ አማካኝነት የሰው ዘር እንደሚወድቅ ያውቁ ነበር። ኃጢአት እንዲኖር የእግዚአብሔር ፈቃድ አልነበረም፣ ነገር ግን የኃጢአትን መከሰት አስቀድሞ ተመለከተ፣ እናም አስፈሪውን አደጋ ለመቀልበስ ሁኔታዎችን አዘጋጀ። ለዓለማችን የነበረው ፍቅር ታላቅ ስለነበር፣ ‘በእርሱ የሚያምን ሁሉ የዘላለም ሕይወት እንዲኖረው እንጂ እንዳይጠፋ’ አንድያ ልጁን ለመስጠት ቃል ኪዳን ገባ (ዮሐ. 3፡16)።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ የዘመናት ምኞት፣ ገጽ. 22.
+
+**የመወያያ ጥያቄዎች**
+
+`1. እግዚአብሔር ሁልጊዜ የሚፈልገውን የማያገኝ ከሆነ፣ ይህ እውነታ በዓለም ውስጥ ስለሚሆነው ነገር ያለህን አመለካከት እንዴት ይቀይረዋል? እግዚአብሔር ያልተሟሉ ምኞቶች እንዳሉት መረዳት አንድምታው ምንድን ነው?`
+
+`2. የሐሙሱን የኬክ ምሳሌ ጥናት ከተመለከትን፣ ምንም እንኳን "እግዚአብሔርና ክርስቶስ የሰይጣንን ክህደት ያውቁ የነበረ ቢሆንም"፣ እኛን ለምን እንደፈጠሩን እንረዳለን። ፍቅር ከሚቀላቀሉት ንጥረ ነገርች ውስጥ መሆን ነበረበት፣ ፍቅርም ነፃነትን ይሰጣል። እግዚአብሔር እኛን መውደድ እንድንችል አድርጎ ነው የፈጠረን፣ ነገር ግን ይህ ኢየሱስን ወደ መስቀል እንደሚመራው እያወቀ ነበር ያደረገው። የፍቅር አካል የሆነውን ነፃነት ከሚነፍገን ይልቅ ክርስቶስ በመስቀል ላይ መከራን መቀበሉ፣ ፍቅር ለእግዚአብሔር መንግሥት ምን ያህል የተቀደሰና መሠረታዊ መሆኑን ይህ ምን ይነግረናል?`
+
+`3. ብዙ ጊዜ በዚህ አለም ውስጥ ስላለው ክፋትና ስቃይ እናዝናለን፣ ነገር ግን እግዚአብሔር ራሱ በመከራና በክፋት እንደሚያዝን ለማሰላሰል ምን ያህል ጊዜ ይወስዳሉ? እግዚአብሔር ራሱ በክፋት ምክንያት እንደሚሠቃይ ማወቁ፣ ስለ ክፋትና መከራ ባለዎት መረዳት ላይ ምን ልዩነት ያመጣል?`
+
+`4. እግዚአብሔር የማይፈልጋቸው ብዙ ነገሮች በዚህ ዓለም ውስጥ የመሆናቸው እውነታ፣ በተለይ ትርጉም የማይሰጥና ምንም ዓይነት መልካም ነገር የማያመጣ የሚመስል ሥቃይ ሲደርስብህ ለመቋቋም የሚረዳህ እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/08/hope-ss.md b/src/am/ss/2025-01/08/hope-ss.md
new file mode 100644
index 0000000000..1c24e42842
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/08/hope-ss.md
@@ -0,0 +1,34 @@
+---
+title:  ሆፕ የሰንበት ትምህርት
+date:   21/02/2025
+---
+
+ወደ ተስፋ ሰንበት ትምህርት እንኳን ደህና መጡ። ጥልቅ መስተጋብራዊ የሆነ የእግዚአብሔር ቃል ጥናት። እነሆ የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትህ በሚል ርዕስ የጀመርነውን ጥናታችንን ዛሬም እንቀጥላለን።
+
+**የዛሬ ርእስ፦** ነጻ ፈቃድ ፣ ፍቅር እና መለኮታዊ መግቦት
+
+**መግቢያ መዝሙር ፦** “እግዚአብሔር ሆይ አንተ አምላኬ ነህ” መዝ. 63፡1-4
+
+- 1) እግዚአብሔር ሉዓላዊ ነው
+	- ሀ) በዘማሪያኑ በሚከተሉት በመንፈስ አነሳሽነት የተሰጡ ምሥክርነቶች ውስጥ የትኛው አስፈላጊ እውነት ነው የተላለፈው? መዝሙር 93:1-2፣ 96:10፣ 97:1፣ 99:1፣ 24:1፣ (በተጨማሪ 1 ዮሐንስ 4:8 ተመልከት)
+	- ለ) ጌታ በነቢዩ ኢሳይያስ በኩል ምን ማረጋገጫ ሰጥቷል? ኢሳ 55፡10-11
+	- ሐ) እግዚአብሔር ሉዓላዊ ከሆነ እና ፈቃዱ እንዲፈጸም የሚያስችል አቅም ካለው፣ ከፈቃዱ ጋር የሚቃረኑ ብዙ ነገሮች ለምን በምድር ላይ ይከሰታሉ? መዝሙረ ዳዊት 81፡8-13፣ ኢሳ 30፡15-18፣ 66፡1-4፣ ሉቃ 13፡34
+	- መ) ጌታ በምድር ላይ እና በአጽናፈ ዓለም ሁሉ ላይ ሉዓላዊ ከሆነ፣ ለምን ትክክለኛ ምርጫ እንድናደርግ አያስገድደንም?
+- 2) እግዚአብሔር ሁሉን ቻይ ነው
+	- ሀ) እግዚአብሔር ለነቢዩ ኤርምያስ ስለ ኃይሉና የነቢዩ ኑዛዜ ምን ተናገረ? ኤርምያስ 32:27, 17
+	- ለ) መግለጫው በመልአኩ ገብርኤል የተጠናከረው እንዴት ነው? ሉቃስ 1፡37
+	- ሐ) ኢየሱስ ስለ እግዚአብሔር ኃይል ምን ምስክርነት ሰጥቷል? ማቴዎስ 19፡26
+	- መ) ኢየሱስ በምድር ላይ ባደረገው አገልግሎቱ የታመሙትን በመፈወስ እና ምርኮኞችን ነፃ በማውጣት ያሳልፍ ነበር። ሆኖም፣ በናዝሬት የነበረው ልምድ ምን ነበር? ማርቆስ 6፡1-6
+	- ሠ) በእግዚአብሔር ላይ ያለ እምነት ማነስ በሕይወታችን ውስጥ በኃይል ለመሥራት ያለውን ችሎታ የሚያደናቅፈው እንዴት ነው? ዕብራውያን 11፡6
+	- ረ) እግዚአብሔር ሁሉን ቻይ ቢሆንም ማድረግ ያልቻላቸው አንዳንድ ነገሮች ምንድን ናቸው? (አንድ ሰው እንዲወደው ማስገደድ፣ ሰው እንዲድን ማስገደድ፣ ወዘተ.)
+	- ሰ) ለፈቃዱ ለመገዛት ስለመረጡ እግዚአብሔር በህይወትዎ በኃይል የሰራበትን ጊዜ አካፍሉ። (ማቴዎስ 26:39)
+- 3) እግዚአብሔር ሁሉን አዋቂ ነው
+	- ሀ) ኢሳያስ 46፡9-10 በእግዚአብሔር ዘንድ ምን ያህል ነገር ይታወቃል?
+	- ለ) ኤፌሶን 1:9-11 ጌታ የሚድኑ እነማን እንደሆኑ አስቀድሞ የሚያውቅ ከሆነ መዳንን ወይም አለመዳንን በተመለከተ ሁሉንም የመምረጥ ነፃነት አጥተናል?
+	- ሐ) የመዳንን ስጦታ በተመለከተ የመምረጥ ነፃነታችንን የሚያጎሉ የትኞቹ የመጽሐፍ ቅዱስ ክፍሎች ናቸው? (ሮሜ 10:13፣ ዮሐንስ 3:16፣ ማርቆስ 16:16፣ ወዘተ.)
+- 4) የእግዚአብሔርን የተስፋ ቃል ለመቀበል መምረጥ
+	- ሀ) ሮሜ 8:28 ደካማ ወይም መጥፎ ምርጫዎችያሉን ብንሆንም እግዚአብሔር ሁሉንም ነገር ለበጎ ማድረግ እንደሚችል ከገባው ቃል ምን ማጽናኛ አግኝተሃል?
+	- ለ) የግድ የጌታ ፈቃድ ባይሆኑም በሚያጋጥሙን ፈተናዎች፣ በተለይም በራሳችን በገባንባቸው ፈተናዎች ውስጥ ስናልፍ ኢየሱስ ምን የተስፋ ቃልን ሰጠን? ዮሐንስ 16፡33
+	- ሐ) በእግዚአብሔር ቃል ውስጥ ሌላ ምን ተስፋዎች ያጽናኑዎታል? (ሮሜ 8:31-32፣ ወዘተ.)
+
+ይህ የጥናት ጽሑፍ የተዘጋጀው [በሆፕ ቻናል](https://www.hopetv.org/hopess/)  ሲሆን ወደ አማርኛ የተተረጎመው ደግሞ በትንቢት ቃል የወንጌል አገልግሎት (https://www.yetnbitkal.org) ነው። እነዚህን የጥናት ጽሑፎች [በእንግሊዝኛ](https://www.hopetv.org/shows/hopess/study-guides/) ላይ ያገኛሉ።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/08/info.yml b/src/am/ss/2025-01/08/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..b157c53f8b
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/08/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "የምርጫ ነጻነት ፍቅር እና መለኮታዊው ችሮታ"
+start_date: "15/02/2025"
+end_date: "21/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/09/01.md b/src/am/ss/2025-01/09/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..afaff2b945
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/09/01.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title: 'አለማትን ያካተተው ተጋድሎ'
+date: 22/02/2025
+---
+
+### ለዚህ ሳምንት ጥናት፡
+ማቴ. 13:24–27፣ ዘፍ. 1:31፣ ሕዝ. 28:12–19፣ ኢሳ. 14:12–15፣ ማቴ. 4:1–11፣ ዮሐ. 8:44, 45።
+
+> <p>የመታሰቢያ ጥቅስ</p>
+> “በአንተና በሴቲቱ መካከል፥ በዘርህና በዘርዋም መካከል ጠላትነትን አደርጋለሁ፤ እርሱ ራስህን ይቀጠቅጣል፥ አንተም ሰኰናውን ትቀጠቅጣለህ::” ዘፍ 3፡15
+
+ክርስቶስ እና በሰይጣን መካከል ያለው ታላቁ ተጋድሎ የመጽሐፍ ቅዱስ አስተምህሮ እምብርት ነው። ምንም እንኳን በእግዚአብሔር እና በወደቁትና በአምላካቸው ላይ ባመፁት ሰማያዊ ፍጥረታት መካከል ያለው አለማቀፋዊው ተጋድሎ ዋነኛው የመጽሐፍ ቅዱስ ሃሳብ ቢሆንም (ማቴ. 13፡24– 30፣ 37–39፤ ራእይ 12፡7–10)፣ እንዲሁም በብዙ የክርስትና ወጎች ውስጥ ቢገኝም፣ ብዙ ክርስቲያኖች ይህንን ሃሳብ ውድቅ አድርገውታል ወይም ችላ ብለውታል።
+
+ከመጽሐፍ ቅዱስ እይታ አንጻር ግን፣ የአለማቀፋዊው ተጋድሎ ጭብጥ የሆነው የእግዚአብሔር መንግሥት በዲያብሎስና በመላእክቱ የሚደርስበት ተቃውሞ፣ በመጽሐፍ ቅዱስ ያሉ ታሪኮችን ባለመረዳት ካልሆነ በስተቀር ችላ ልንለው የምንችለው ጉዳይ አይደለም። ወንጌል ብቻ እንኳን እግዚአብሔርን በሚቃወሙት በዲያቢሎስና በአጋንንት ታሪኮች የተሞላ ነው።
+
+በዚህ ሳምንት በአንዳንድ ወሳኝ የመጽሐፍ ቅዱስ ክፍሎች መሠረት የሚከተሉት ሁለት ጥያቄዎች እንዴት መልስ ሊያገኙ እንደሚችሉ እናያለን፡-
+
+በእግዚአብሔር እና በሰይጣን መካከል አለማቀፋዊ ተጋድሎ እንዳለ የሚያስተምረው የመጽሐፍ ቅዱስ ክፍል የትኛው ነው?
+
+`በቃሉ መሠረት የተጋድሎው ሁኔታ ምን ይመስላል?`
+
+_የሳምንቱን ትምህርት በማጥናት ለሰንበት ይዘጋጁ።_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/09/02.md b/src/am/ss/2025-01/09/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..c7466449e6
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/09/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title: 'ጠላት ይህን አደረገ'
+date: 23/02/2025
+---
+
+`ማቴ. 13:24–27ን ያንብቡ። ምሳሌው በዓለማችን ውስጥ ያለውን ክፋት እንድንረዳ የሚረዳን እንዴት ነው?`
+
+`ኢየሱስ በእርሻው ላይ መልካም ዘር ብቻ ስለዘራ አንድ የመሬት ባለቤት ታሪክ ይናገራል። ይሁን እንጂ እንክርዳድ በስንዴው መካከል በቀለ። ይህን ሲያዩ አገልጋዮቹ ባለቤቱን ጌታ ሆይ፥ መልካምን ዘር በእርሻህ ዘርተህ አልነበርህምን? እንክርዳዱንስ ከወዴት አገኘ? አሉት” (ማቴ. 13:27)። ይህ ዛሬም ስለ ክፋት ሚስጥር በተደጋጋሚ ከሚጠየቀው ጥያቄ ጋር ተመሳሳይ ነው፡- እግዚአብሔር ዓለምን ሙሉ በሙሉ መልካም አድርጎ ከፈጠረ፣ ለምን በውስጡ ክፋት ሊኖር ቻለ? ማቴ. 13፡28–30ን በማቴ. 13፡37–40 ላይ ክርስቶስ ከሰጠው ማብራሪያ አንጻር ያንብቡ። ይህ ደግሞ ስለ አለማቀፋዊው ተጋድሎ ምንነት የሚያስረዳን እንዴት ነው?`
+
+ጌታው ለአገልጋዮቹ ጥያቄ ሲመልስ፡- “ጠላት ይህን አደረገ” አላቸው (ማቴ. 13፡28)። ኢየሱስ በኋላ ላይ “መልካምን ዘር የዘራው የሰው ልጅ ነው” በማለት ገልጾታል፤ እርሱም ኢየሱስ ራሱ ነው (ማቴ. 13:37)። ቀጥሎም ሲያብራራ “እርሻው ዓለም ነው” (ማቴ.13:38)፣ እንክርዳዱን “የዘራውም ጠላት ዲያብሎስ ነው” (ማቴ.13:39) በማለት በክርስቶስ እና በሰይጣን መካከል ያለውን አለማቀፋዊ ተጋድሎ በግልፅ ያሳያል። በዓለም ላይ ክፋት ያለው ለምንድን ነው? ክፋት ጌታውን የሚቃወመው የጠላት (የዲያብሎስ) ውጤት ነው። “ጠላት ይህን አደረገ” (ማቴ. 13፡28)። 
+
+ይህ መልስ ግን “እንግዲህ ሄደን ብንለቅመው ትወዳለህን?” የሚለውን ተከታይ ጥያቄ አስነሳ (ማቴ. 13፡28)። በሌላ አገላለጽ ክፋት ለምን ወዲያውኑ አይነቀልም? የሚል ነው። ‘‘እርሱ ግን፡- እንክርዳዱን ስትለቅሙ ስንዴውን ከእርሱ ጋር እንዳትነቅሉት አይሆንም። ተዉአቸው፤ እስከ መከር ጊዜ አብረው ይደጉ’’ ብሎ መለሰላቸው (ማቴ. 13፡29, 30፣ ከማር. 4፡29 ጋር ያስተያዩ)።
+
+በምሳሌው መሠረት እግዚአብሔር በመጨረሻ ክፋትን ያስወግዳል፣ ነገር ግን ያለጊዜው መንቀል በመልካሙ ላይ የማይቀለበስ የጎንዮሽ ጉዳት ያስከትላል።
+
+`እንክርዳዱን ከስንዴው አሁን ለመንቀል መፈለግ የሚያመጣቸው አንዳንድ አደጋዎች ምንድን ናቸው? ይህ ሲባል ግን የሚያጋጥመንን ክፋት ችላ ማለት አለብን ማለት ነውን?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/09/03.md b/src/am/ss/2025-01/09/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..c6fea892e0
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/09/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'በምድር ላይ የተጋድሎው መንስኤ'
+date: 24/02/2025
+---
+
+በምሳሌው ላይ ባለቤቱ ጥሩ ዘር ብቻ ከዘራ በእርሻው ላይ ለምን መጥፎ ዘር በቀለ? ከሚለው ጥያቄ ጋር ተመሳሳይነት ያለው ሌላው ጥያቄ፡- እግዚአብሔር ዓለምን ሙሉ በሙሉ መልካም አድርጎ ከፈጠረ፣ ክፋት እንዴት ሊመጣ ቻለ? የሚለው ነው።
+
+`ዘፍ. 1:31ን ያንብቡ። እግዚአብሔር ፍጥረትን ፈጥሮ በጨረሰ ጊዜ ስለ ፍጥረት ሁኔታ የተናገራቸው ቃላት የሚገልጹት ምንድን ነው? ይህስ መልስ አስፈላጊ የሆነው ለምንድን ነው?`
+
+`እንደ ዘፍ. 1:31 አባባል እግዚአብሔር ዓለምን ፈጥሮ ሲጨርስ “እጅግ መልካም” ነበር ይላል። በዘፍ. 1 ላይ እግዚአብሔር ይህችን ዓለም ሲፈጥር ምንም አይነት የክፋት ፍንጭ አልነበረም። ታዲያ ክፋት እንዴት ወደ ሰዎች መጣ? ዘፍ. 3:1-7ን ያንብቡ። ክፋት ወደ ምድር እንዴት እንደ መጣ ይህ ምን ይነግረናል? ይህ በአለማቀፋዊው ተጋድሎ ምንነት ላይ ምን ያስተምረናል? (ራዕ. 12:7–9ን ይመልከቱ)`
+
+በዚህ ታሪክ ውስጥ እባቡ በእግዚአብሔር ባሕርይ ላይ ያነሳቸውን ውሸቶች እናያለን። በራዕ. 12፡7-9 ላይ እባቡ ዲያብሎስ ራሱ (“የቀደመው እባብ”) እንደሆነ ይናገራል። እባቡ በመጀመሪያ በእግዚአብሔር ትእዛዝ ላይ ጥርጣሬን ለመፍጠር ጥያቄን ይጠቀማል፤ በጥያቄውም እግዚአብሔር ያዘዘውን ለመቀልበስ ሞክሯል። ከዚያም እባቡ ለሔዋን “ሞትን አትሞቱም” በማለት እግዚአብሔር የተናገረውን በቀጥታ ይሞግታል (ዘፍ. 3፡4)።
+
+ከሁለቱ አንዳቸው ማለትም እባቡ ወይም እግዚአብሔር ሔዋንን ዋሽተዋታል፣ እርሷም አሁን እባቡ ወይም አምላክ የተናገራትን ለማመን መምረጥ ነበረባት።
+
+በዚህና በሌሎች ጥቅሶች ውስጥ፣ የዚህ ተጋድሎ ትኩረት በዋናነት ምንና ማንን ማመን ላይ ነው፤ ይህም ራሱ ከፍቅር ጋር የተያያዘ ነው። ይህም የሆነበት ምክንያት ስለ አንድ ሰው ያለህ እምነት፣ በሰውየው ስብዕና እና ሊታመን በመቻሉ የተመረኮዘ ሆኖ፣ ያንን ግለሰብ ለመውደድም ሆነ ለማመን ብሎም የሚነግርህን ለመስማት ተጽእኖ ያሳድርብሃል።
+
+`ዘፍ. 3:15ን ያንብቡ። የሴቲቱ ዘር ማለትም መሲሑ የእባቡን ጭንቅላት እንደሚቀጠቅጠው እግዚአብሔር ለእባቡ የተናገረው ቃል በመጽሐፍ ቅዱስ ውስጥ የመጀመሪያው ወንጌል በመባል ይታወቃል። ይህ የተጋድሎውን እውነታ የሚያረጋግጠውና በተጋድሎውም ውስጥ ተስፋ የሚሰጠን እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/09/04.md b/src/am/ss/2025-01/09/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..2837482bfd
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/09/04.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title: 'በሰማይ የተጋድሎው መንስኤ'
+date: 25/02/2025
+---
+
+`ዘፍ. 1–3 ክፋት አዳምና ሔዋን ከመውደቃቸው በፊት እንደነበረ ያሳያል። በፅንሰ-ሐሳብ ደረጃ “ክፋት” “መልካሙንና ክፉውን በሚያስታውቀው ዛፍ” ስም ተከስቷል (ዘፍ. 2፡9, 17)። ከዚያም የሚዋሸው ራሱ እባቡ ሆኖ ሳለ፣ እግዚአብሔርን ይዋሻል ብሎ ከሰሰ። የእባቡ መኖርና (ራዕ. 12፡9) መዋሸቱ፣ የክፋትን እውነታ ያሳያል። ስለዚህ ከውድቀት በፊት በኤደን ውስጥ እንኳን የክፋት መኖር ተገልጧል። ሕዝ. 28:12–19ን ከዘጸ. 25:19, 20 አንጻር ያንብቡ። የዚህ ፍጡር ውድቀት ምን አይነት ነው?`
+
+በዚህ ጥቅስ መሠረት የክፋት መንስኤና አለማቀፋዊው ተጋድሎ የጀመረው በሰማይ ነው። ሰይጣን በመባል የሚታወቀው ፍጡር፣ ከመውደቁ በፊት የሚጋርድ ኪሩብ ነበር። በተጨማሪም “ጥበብን የተሞላህ፣ ውበትህም የተፈጸመ፣ መደምደሚያ አንተ ነህ። በእግዚአብሔር ገነት በዔድን ነበርህ” ይላል (ሕዝ. 28፡12, 13)። ከእነዚህ ነገሮች መካከል አንዳቸውም ቢሆኑ ለሰብዓዊው የጢሮስ ንጉሥ (ወይም ለሌላ ሰው) ሊባሉ አይችልም። ስለዚህ እዚህ ላይ ስለ ሉሲፈር ውድቀት ፍንጭ እንደተሰጠን እናውቃለን።
+
+`ኢሳ. 14:12–15ን ንብቡ። ይህ ስለ ታላቁ ተጋድሎ መንስኤ ምን ተጨማሪ ብርሃን ይሰጠናል?`
+
+በኢሳ. 14 መሠረት ሉሲፈር ራሱን ከፍ ከፍ ለማድረግና እንደ እግዚአብሔር ለመሆን ወሰነ። ይህ ጥቅስ በሕዝ. 28 ላይ የተመለከትነውን “በውበትህ ምክንያት ልብህ ኰርቶአል” (ሕዝ. 28፡17) የሚለውን የሚያጠናክር ሲሆን፣ ውበቱ ያማረ አድርጎ የፈጠረውን አምላክ እንዲያከብር ሊያደርገው ይገባ ነበር። ይልቁንም ኩሩ ሆነ። ይባስ ብሎ በትዕቢት የእግዚአብሔርን ቦታ ለመውሰድና እርሱን ለመስደብ ተነሳ። በሕዝ. 28፡16 ላይ “ንግድ” የሚለው ቃል የዕብራይጡ ትርጉም “ስም ማጥፋት” ማለት ሲሆን፣ ሰይጣን በእግዚአብሔር እና በእኛም ላይ እንዴት እንደሚሠራ የሚያመለክት ነው።
+
+`የወደቀው ሉሲፈር በመጀመሪያ “ከተፈጠረበት ቀን ጀምሮ በደል እስኪገኝበት ድረስ በመንገዱ ፍጹም ነበረ” (ሕዝ. 28:15) የሚለውን እውነታ እንዴት እንረዳዋለን? ፍጹም የሆነ ፍጡር፣ “ፍጹም” መሆን እውነተኛ የምርጫ ነፃነትን ካላካተተ በስተቀር፣ እንዴት ሊወድቅ ይችላል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/09/05.md b/src/am/ss/2025-01/09/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..f33a7ef8db
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/09/05.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title: ብትሰግድልኝ
+date: 26/02/2025
+---
+
+ሰይጣን የእግዚአብሔርን ዙፋን ለመንጠቅ ያደረገው ጥረት በማቴ. 4 እና በሉቃ. 4 ላይ በሚገኙት ፈተናዎች ውስጥ ተገልጧል። በኢየሱስ እና በፈታኙ መካከል በነበረው አስገራሚ ፍጥጫ፣ ስለ ተጋድሎው ምንነት ብዙ ነገር ተገልጧል። እዚህ ላይ በክርስቶስ እና በሰይጣን መካከል ያለውን የታላቁን ተጋድሎ እውነታ በግልጽና ስዕላዊ በሆነ መልኩ እናያለን።
+
+`ማቴ. 4:1-11ን ያንብቡ። እዚህ ላይ በክርስቶስ እና በሰይጣን መካከል ያለው ታላቁ ተጋድሎ እንዴት ተገለጠ?`
+
+መንፈስ ኢየሱስን ወደ ምድረ በዳ የመራበት ዓላማ “ከዲያብሎስ ይፈተን ዘንድ” ነው (ማቴ. 4፡1)። ኢየሱስ አስቀድሞ የታቀደውን ይህንን ፍጥጫ ከመጋፈጡ በፊት ለአርባ ቀናት ጾሟል። ስለዚህ ዲያብሎስ በመጣ ጊዜ፣ የኢየሱስን ከፍተኛ ረሃብ ግምት ውስጥ በማስገባት፣ ድንጋዮቹን ወደ እንጀራ እንዲለውጣቸው ፈተነው።
+
+ኢየሱስ ግን ይህንን ፈተና በቃሉ ተጋፍጦታል፤ የሰይጣንም ተንኮል ከሽፏል።
+
+ከዚያም ኢየሱስን በዘፈቀደ ድፍረት በተሞላበት ሁኔታ እርምጃ እንዲወስድ ለማድረግ፣ ዲያብሎስ ኢየሱስን ከቤተ መቅደሱ ጫፍ ላይ ራሱን እንዲጥል ፈተነው። ሰይጣን ቃሉን በማጣመም፣ ኢየሱስ በእውነት የእግዚአብሔር ልጅ ከሆነ መላእክት እንደሚጠብቁት ተናገረ ። ነገር ግን ቃሉን በትክክል በማንበቡ፣ ኢየሱስ እንደገና ፈተናውን ተቋቋመ።
+
+ሦስተኛው ፈተና ዲያቢሎስ ሊፈጽመው የፈለገውን በግልጽ ያሳያል።
+
+ኢየሱስ እንዲሰግድለት ፈልጓል። ሰይጣን ለእግዚአብሔር ብቻ የሚገባውን አምልኮ ለመቀማት ሞክሯል።
+
+ይህን ለማድረግ ደግሞ ኢየሱስን “የዓለምንም መንግሥታት ሁሉ ክብራቸውንም አሳይቶ፣ ወድቀህ ብትሰግድልኝ ይህን ሁሉ እሰጥሃለሁ” ይለዋል (ማቴ. 4:8, 9 )። በእርግጥም ከማቴዎስ ጋር በሚመሳሰለው በሉቃ. 4፡6 ዲያብሎስ እንዲህ ይላል፡- “ይህ ሥልጣን ሁሉ ክብራቸውም ለእኔ ተሰጥቶአል፣ ለምወደውም ለማንም እሰጠዋለሁ” (ሉቃስ 4፡6)።
+
+አሁንም ኢየሱስ ፈተናውን በቃሉ ተቋቋመው፤ ሰይጣንም እንደገና ሳይሳካለት ቀረ። በሦስቱም ፈተናዎች የጠላትን ጥቃት ለመከላከል ኢየሱስ ቃሉን ተጠቅሟል።
+
+`ኤፌ. 6፡12 “መጋደላችን ከደምና ከሥጋ ጋር አይደለምና፥ ከአለቆችና ከሥልጣናት ጋር ከዚህም ከጨለማ ዓለም ገዦች ጋር በሰማያዊም ስፍራ ካለ ከክፋት መንፈሳውያን ሠራዊት ጋር ነው እንጂ” በማለት ያስታውሰናል። ምንም እንኳን በፍርሃት መኖር ባይገባንም፣ በዙሪያችን ያለውን ትግል ሁልጊዜ ማስታወስ ያለብን ለምንድን ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/09/06.md b/src/am/ss/2025-01/09/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..75d9dd20c6
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/09/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title: 'የአለማቀፋዊው ተጋድሎ ይዘት'
+date: 27/02/2025
+---
+
+በእግዚአብሔር እና በሰይጣን መካከል ስላለው አለማቀፋዊ ተጋድሎ የሚያስተምሩ አንዳንድ ክፍሎችን ተመልክተናል። ነገር ግን እንዲህ ዓይነቱ ተጋድሎ እንዴት ሊሆን ይችላል? ሁሉን ቻይ የሆነውን አምላክ ማን ሊቃወመው ይችላል? አለማቀፋዊ ተጋድሎ የኃይል ጉዳይ ቢሆን ኖሮ፣ ሳይጀመር በፊት ያበቃ ነበር። ስለዚህ የተለየ ዓይነት መሆን አለበት። በእርግጥ ቃሉ ተጋድሎው በእግዚአብሔር ባሕርይ ላይ የተነሳ ክርክር እንደሆነ ይገልፃል - ዲያብሎስ እግዚአብሔርን ፍጹም መልካምና አፍቃሪ አይደለም እያለ በማጥላላት ይከሰዋል።
+
+እንደዚህ አይነቱን ክስ የሁለቱን ተፎካካሪዎች ባሕርይ በማወዳደር እንጂ በኃይል ወይም በጉልበት መርታት አይቻልም።
+
+“ለኃጢአት መፍትሄ ለማምጣት እግዚአብሔር ጽድቅንና እውነትን ብቻ ይጠቀማል። ሰይጣን ግን አምላክ የማይጠቀማቸውን ሽንገላንና ማታለልን ይጠቀማል። በመላእክቱ ፊት የእግዚአብሔርን ቃል በማጣመምና የአስተዳደሩን እቅድ በተሳሳተ መንገድ በማቅረብ፣ እግዚአብሔር በሰማይ ነዋሪዎች ላይ ሕጎችንና ድንቦችን ማውጣቱ አግባብ አይደለም አለ። ፍጡራኑ እንዲገዙለትና እንዲታዘዙት የሚፈልገው ራሱን ከፍ ለማድረግ ብቻ ነው አለ። ስለዚህ በሰማይ ነዋሪዎችና በዓለማት ሁሉ ፊት የእግዚአብሔር መንግሥት ፍትሃዊ፣ ሕጉም ፍጹም እንደሆነ መገለጽ ነበረበት። ሰይጣን ራሱ ዓለማት መልካም እንዲሆኑ የሚፈልግ እንደሆነ አስመስሎ ነበር። ሥልጣንን በኃይል ለመንጠቅ የሚፈልገውን ጠላት እውነተኛ ባሕርይና አላማ ሁሉም ሊረዱት ይገባ ነበር። በክፉ ሥራዎቹ ማንነቱን ይገልጽ ዘንድ ጊዜ የግድ ያስፈልገው ነበር።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ ታላቁ ተጋድሎ፣ ገጽ. 498. 
+
+`ዮሐ. 8:44, 45ን ከራዕ. 12:7–9 አንፃር ያንብቡ። እነዚህ ክፍሎች ስለ ዲያብሎስ ባሕርይና ስለ ስልቱ ምን ይገልፃሉ?`
+
+ከመጀመሪያ ጀምሮ የዲያቢሎስ እቅድ እግዚአብሔር በእውነት ፍትሃዊና አፍቃሪ እንዳልሆነ እና ሕጉም ጨቋኝና ጎጂ እንደሆነ ፍጥረታት እንዲያምኑ ለማድረግ መሞከር ነው። ኢየሱስ ዲያብሎስን “ሐሰተኛ የሐሰትም አባት” ብሎ መጥራቱ ምንም አያስደንቅም (ዮሐ. 8፡44)። በአንጻሩ ኢየሱስ የመጣው “ለእውነት ለመመስከር” (ዮሐ. 18፡37) እና በቀጥታ የሰይጣንን ውሸቶችና ስድቦች ለመቃወም፣ ብሎም ዲያብሎስንና ኃይሉን ለማሸነፍና በመጨረሻም ለማጥፋት ነው (1ኛ ዮሐ. 3፡8፣ ዕብ.2፡14)።
+
+ራዕ. 12:9, 10 ሰይጣንን (1) “የቀደመው እባብ” ፣ (2) በሰማይ ዙፋን የእግዚአብሔርን ሕዝብ የሚከስ እና (3) ዓለምን በማሳት የሚገዛ ዘንዶ እንደሆነ ይገልጸዋል። “ዲያብሎስ” ተብሎ የተተረጎመው የግሪክ ቃል “ተሳዳቢ (ስም አጥፊ)” ማለት ሲሆን የተጋድሎው ምንነት በእግዚአብሔር ባሕርይ በማመን ላይ መሆኑን በድጋሚ ያሳያል።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/09/07.md b/src/am/ss/2025-01/09/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..964dc250f6
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/09/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'ተጨማሪ ሀሳብ'
+date: 28/02/2025
+---
+
+ታላቁ ተጋድሎ ከተባለው የኤለን ጂ. ኋይት መጽሐፍ “የክፋት መንስኤ” የተሰኘውን ርዕስ ከገጽ 492–504 ያንብቡ።
+
+“ለኃጢአት መከሰት እግዚአብሔር በጭራሽ ተጠያቂ እንዳልሆነ በቃሉ ውስጥ ከሚናገረው በላይ በግልጽ የተነገረ ሌላ ጉዳይ የለም፤ ለአመፅ መነሳት ምክንያት የሚሆን በዘፈቀደ የተነፈገ መለኮታዊ ፀጋ፣ በመለኮታዊውም መንግሥት ውስጥ እንከን አልነበረም። ኃጢአት ለመኖሩ ምንም ምክንያት የማይገኝለት ሰርጎ- ገብ ነው። ሚስጥራዊና ምክንያት አልባ ነው፤ ሰበብ መፈለግ የኃጢአትን መከሰት መደገፍ ነው። . . . ሰይጣን ወዲያውኑ ቢደመሰስ ኖሮ፣ የሰማይና የሌሎች ዓለማት ነዋሪዎች እግዚአብሔርን በፍቅር ሳይሆን በፍርሃት ባገለገሉት ነበር። የአሳቹ ተጽዕኖ ሙሉ በሙሉ ባልጠፋ ነበር፤ የዓመፅ መንፈስም ፈጽሞ አይወገድም ነበር። ክፋት እንዲጎመራ መፈቀድ ነበረበት። ማብቂያ በሌላቸው ዘመናት ሁሉ ለዓለማት ጥቅም ሲባል፣ በመለኮታዊው መንግሥት ላይ የሰነዘራቸው ክሶች በሁሉም ፍጥረታት ዘንድ በእውነተኛው ብርሃን እንዲታዩ፣ የእግዚአብሔር ፍርድ፣ ምሕረትና የማይለወጠው ሕጉ ለዘላለም ጥያቄ እንዳይነሳባቸው፣ የሰይጣን መርሆዎች ፍሬ ማፍራት ነበረባቸው። ”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ ፣ ታላቁ ተጋድሎ፣ ገጽ. 492, 493, 499
+
+**የመወያያ ጥያቄዎች**
+
+`1. ብዙ ሰዎች እንደ ሉሲፈር ያለ ኃጢአት የሌለበት ፍጡር ለመጀመሪያ ጊዜ እንዴት ኃጢአት ሊሠራ ቻለ ብለው ይገረማሉ። ለምንድነው ኃጢአት እጅግ “ምስጢራዊ” እና “ምክንያት አልባ የሆነው”? ይህንን የመጀመሪያ ኃጢአት ያለ ሰበብ ወይም ያለ ምክንያት እንዴት ልንገልጸው እንችላለን? ይኸውም የኃጢአትን መነሻ ማስረዳት ምክንያት እንደማቅረብ የሚሆነው ለምንድነው?`
+
+`2. እግዚአብሔር ሰይጣንን ወዲያውኑ ያላጠፋው ለምንድን ነው? ክፋት 'እንዲጎመራ የተፈቀደው' ለምንድን ነው? ይህ “ማብቂያ በሌላቸው ዘመናት ሁሉ ለዓለማት የሚበጀው” እንዴት ነው?`
+
+`3. በእግዚአብሔርና በሰይጣን መካከል ያለው ተጋድሎ የስልጣን ሳይሆን የተለዮ መልክ ያለው መሆኑን መረዳት በጣም አስፈላጊ የሆነው ለምንድን ነው? የባሕርይ ተጋድሎ መሆኑን መረዳት ከስልጣን ተጋድሎ ይልቅ እንዴት ትርጉም ይሰጠናል?`
+
+`4. የተጋድሎውን ምንነት መረዳቱ ግርዶሹን በማስወገድ፣ የራስዎ ሕይወት የአለማትን ተጋድሎ በትንሹ እንዴት ሊያሳይ ይችላል? አሁን እንኳን የዚህን ተጋድሎ እውነታ በሕይወትዎ በምን መልክ እያለፉበት ነው? ከማን ወገን እንደሆኑ በሚያሳይ መንገድ እንዴት ምላሽ መስጠት ይችላሉ?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/09/hope-ss.md b/src/am/ss/2025-01/09/hope-ss.md
new file mode 100644
index 0000000000..931dcacdf9
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/09/hope-ss.md
@@ -0,0 +1,34 @@
+---
+title:  ሆፕ የሰንበት ትምህርት
+date:   28/02/2025
+---
+
+ወደ ተስፋ ሰንበት ትምህርት እንኳን ደህና መጡ። ጥልቅ መስተጋብራዊ የሆነ የእግዚአብሔር ቃል ጥናት። እነሆ የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትህ በሚል ርዕስ የጀመርነውን ጥናታችንን ዛሬም እንቀጥላለን።
+
+**የዛሬ ርእስ፦** መላውን ዓለም ያጠቃለለ ተጋድሎ
+
+**መግቢያ መዝሙር ፦** “እግዚአብሔር ሆይ አንተ አምላኬ ነህ” መዝ. 63፡1-4
+
+- 1) መላውን ዓለም ስላጠቃለለው ተጋድሎ የኢየሱስ ምሳሌ
+	- ሀ) ማቴዎስ 13:24-30 ይህ የኢየሱስ ምሳሌ በመልካምና በክፉ መካከል ስላለው ዓለም አቀፍ ግጭት ምን ያስተምረናል?
+	- ለ) ኢየሱስ ለደቀ መዛሙርቱ የሰጠው ማብራሪያ የእንክርዳዱን ምሳሌ ለመረዳት የሚረዳን እንዴት ነው? ማቴዎስ 13፡36-43
+	- ሐ) በቅዱሳን ጽሑፎች ውስጥ መላውን ዓለም ስላጠቃለለው ግጭት የሚጠቀሰው ይህ ምሳሌ ብቻ ቢሆን ምን ጠቃሚ ትምህርቶችን እናገኛለን? 
+- 2) መላውን ዓለም ያጠቃለለው ግጭት መነሻ
+	- ሀ) ራእይ 12:7-8 ይህ መላውን ዓለም ያጠቃለለው ግጭት ከየት ጀመረ?
+	- ለ) ይህን ዓመፀኛ መልአክ በተመለከተ በቅዱሳን ጽሑፎች ውስጥ ምን ራእይ ተነግሯል? ሕዝቅኤል 28፡12-19
+	- ሐ) አመጽ ፍጹም በሆነ አካባቢ ሊነሳ የቻለው እንዴት ነው? አፍቃሪው ፈጣሪያችን ሉሲፈርን ሲፈጥር ተሳስቶ ነበር?
+	- መ) አሁን ሰይጣን ተብሎ የሚጠራው ሉሲፈር ለእግዚአብሔር ብቻ የሚገባውን አምልኮ ለመቀበል እንደሚፈልግ በቅዱሳት መጻሕፍት ውስጥ ምን ማስረጃ እናገኛለን? ኢሳ 14፡12-14 (በተጨማሪም ሉቃስ 4፡5-8 ተመልከት)
+- 3) መላውን ዓለም ያጠቃለለው ግጭት ወደ ምድር ወረደ 
+	- ሀ) በፍጥረት መደምደሚያ ላይ በምድር ላይ የነበረው ሁኔታ ምን ነበር? ኦሪት ዘፍጥረት 1፡31
+	- ለ) መላውን ዓለም ያጠቃለለው ግጭት ፕላኔታችንን ምድርን የወረረው እንዴት ነው? ዘፍጥረት 3፡1-7
+	- ሐ) ኢየሱስ የዚህን እባብ ማንነት በተመለከተ ለሐዋርያው ዮሐንስ ምን በመንፈስ አነሳሽነት ገለጠለት? ራእይ 12፡7-9
+	- መ) ዲያብሎስና ሰይጣን ተብሎ የሚጠራው የቀደመው እባብ ዋና ዘዴው ምን ነበር? የዮሐንስ ወንጌል 8፡44
+	- ሠ) በኤደን ገነት ውስጥ ከነበሩት ውሸቶቹ ጥቂቶቹ ምን ነበሩ?
+	- ረ) እግዚአብሔር የዚህን መላውን ዓለም ያጠቃለለ ግጭት ፍጻሜ በተመለከተ ለእባቡ ምን ተናገረ? ዘፍጥረት 3:15 (በተጨማሪም ማቴዎስ 25:41⁠ን ተመልከት)
+- 4) መላውን ዓለም ያጠቃለለው ግጭት ውስጥ ጥበቃ
+	- ሀ) ሐዋርያው ጳውሎስ በኤፌሶን ለሚገኙ ክርስቲያኖች ምን ማስጠንቀቂያ ሰጥቷቸዋል? ኤፌሶን 6፡12
+	- ለ) መላውን ዓለም ባጠቃለለው ግጭት ውስጥ ስለተያዝን ጌታ ስጦታውን ለመቀበል ፈቃደኛ ለሆኑቱ ሁሉ ምን ስጦታ ይሰጣል? ኤፌሶን 6:10-11, 13-17
+	- ሐ) የእግዚአብሔርን ዕቃ ጦር ከመልበስ በተጨማሪ የዲያብሎስን ሽንገላ ለመቃወም ሌላ ምን እናድርግ? ኤፌሶን 6፡18
+	- መ) በዚህ መላውን ዓለም ያጠቃለለ ግጭት ውስጥ ከተፈጥሮ በላይ የሆነ ጥበቃ የተሰማዎትን ጊዜ ያካፍሉ።
+
+ይህ የጥናት ጽሑፍ የተዘጋጀው [በሆፕ ቻናል](https://www.hopetv.org/hopess/)  ሲሆን ወደ አማርኛ የተተረጎመው ደግሞ በትንቢት ቃል የወንጌል አገልግሎት (https://www.yetnbitkal.org) ነው። እነዚህን የጥናት ጽሑፎች [በእንግሊዝኛ](https://www.hopetv.org/shows/hopess/study-guides/) ላይ ያገኛሉ።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/09/info.yml b/src/am/ss/2025-01/09/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..0115c81f75
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/09/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "አለማትን ያካተተው ተጋድሎ"
+start_date: "22/02/2025"
+end_date: "28/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/10/01.md b/src/am/ss/2025-01/10/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..3b24720102
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/10/01.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'የተጋድሎው መርሆዎች'
+date: 01/03/2025
+---
+
+### ለዚህ ሳምንት ጥናት፡
+ዳን. 10፡1–14፣ ራዕ. 13፡1–8፣ ኢዮ. 1፡1–12፣ ኢዮ. 2፡1–7፣ ዮሐ. 12፡31፣ ዮሐ. 14፡30፣ ማር. 6፡5፣ ማር. 9፡29።
+
+> <p>የመታሰቢያ ጥቅስ</p>
+> “ኃጢአትን የሚያደርግ ከዲያብሎስ ነው÷ ዲያብሎስ ከመጀመሪያ ኃጢአትን ያደርጋልና። ስለዚህ የዲያብሎስን ሥራ እንዲያፈርስ የእግዚአብሔር ልጅ ተገለጠ::” 1ኛ ዮሐንስ 3፡8
+
+የአለማትን ተጋድሎ ምንነት ፍንትው አድርጎ የሚያሳይ ታሪክ በ1ኛ ነገ. 18፡19-40 ላይ ይገኛል። ኤልያስ በቀርሜሎስ ተራራ ላይ በነበረ ጊዜ ጌታ “የአሕዛብ አማልክት” የተባሉትን ያጋልጣቸዋል። ሆኖም እነዚህ “አማልክት” የአረማውያን ምናባዊ ፈጠራዎች ከመሆናቸው ባሻገር ከበስተጀርባቸው ብዙ ነገሮች አሉ። በእሥራኤል ዙሪያ የነበሩ አህዛብ እያመለክን ነው ብለው ከሚያስቡት “አማልክት” ጀርባ በእርግጥም ሌላ ነገር ነበር።
+
+“እግዚአብሔር ላልሆኑ አጋንንት፥ ለማያውቋቸውም አማልክት፥ በቅርብ ጊዜ ለተነሡ ለአዲሶች አባቶቻቸውም ላልፈሩአቸው አማልክት ሠዉ” ይላል (ዘዳ. 32፡17)። በተጨማሪም ጳውሎስ “አሕዛብ የሚሠዉት ለአጋንንት እንዲሆን እንጂ ለእግዚአብሔር እንዳይሠዉ እላለሁ፤ ከአጋንንትም ጋር ማኅበረተኞች እንድትሆኑ አልወድም” በማለት ይናገራል (1 ቆሮ. 10፡20)።
+
+በእርግጥም ከአህዛብ ሐሰተኛ “አማልክት” ጀርባ የተሰወሩ አጋንንት ነበሩ። ይህ ማለት እንግዲህ ስለ ጣዖት አምልኮና ስለ ባዕድ አማልክት የሚናገሩት ሁሉም የመጽሐፍ ቅዱስ ጥቅሶች “ስለ አለማት ተጋድሎ” የሚናገሩ ናቸው ማለት ነው።
+
+በዚህ መሠረት የአለማት ተጋድሎ ጭብጥ በተሻለ ሁኔታ ይስተዋላል። እናም ይህ እውነት ስለዚህ ተጋድሎ ምንነት እና የክፋት ምስጢር የበለጠ ለመረዳት ትልቅ አንድምታ አለው።
+
+_የሳምንቱን ትምህርት በማጥናት ለሰንበት ይዘጋጁ።_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/10/02.md b/src/am/ss/2025-01/10/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..380aef9251
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/10/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'እንዲዘገይ የተደረገው መልአክ'
+date: 02/03/2025
+---
+
+ቀደም ሲል እንደተመለከትነው፣ የአሕዛብ ሐሰተኛ “አማልክት” በስውር የሚሰሩ አጋንንት ናቸው። በሌላ ቦታ ደግሞ አንዳንድ ጊዜ ከምድራዊ ገዥዎች ጀርባ ከፍ ባለ ስፍራ ያሉ አጋንንታዊ ገዥዎች እንዳሉ የሚያሳይ ማስረጃ እንመለከታለን። ከእግዚአብሔር የተላኩ መላእክት እንኳን በጠላት ኃይሎች ተቃውሞ ሊደርስባቸው ይችላል።
+
+ዳን. 10:1–14ን ያንብቡ፤ በቁጥር 12, 13 ላይ ልዩ ትኩረት ያድርጉ። እነዚህ ጥቅሶች ስለ አለማቀፋዊው ተጋድሎ ምን ያስተምራሉ? እግዚአብሔር የላከው መልአክ ለሃያ አንድ ቀን “ተቃውሞ” ደረሰበት ሲባል ምን ይረዳሉ?`
+
+እግዚአብሔር የላከው መልአክ ለሦስት ሳምንታት እንዴት ጠላት ‘ሊቋቋመው’ ይችላል? ሁሉን ቻይ በመሆኑ፣ እግዚአብሔር ፍቃዱ ቢሆን ኖሮ ለዳንኤል ወዲያውኑ ምላሽ ለመስጠት ኃይል ነበረው። ይህን ለማድረግ ኃይሉን ቢጠቀም፣ መልአኩ ወዲያውኑ ለዳንኤል እንዲገለጥለት ማድረግ ይችል ነበር።
+
+ሆኖም አምላክ የላከውን መልአክ “የፋርስ መንግሥት አለቃ” ለሦስት ሳምንታት ያህል “ተቋቋመው”። እዚህ ላይ ምን እየሆነ ነው?
+
+“ገብርኤል በቂሮስ አእምሮ ላይ ተጽዕኖ የሚያሳድረውን ኃይል ለመቋቋም በመፈለግ ለሦስት ሳምንታት ከጨለማ ኃይላት ጋር ታገለ። . . . ሰማይ ለእግዚአብሔር ሕዝብ ሊያደርግ የሚችለውን ሁሉ አድርጓል። ድሉም በመጨረሻ ተገኝቷል፤ ቂሮስና ልጁም ካምባይሲዝ በኖሩበት ዘመን ሁሉ፣ የጠላት ኃይላት በአምላክ ቁጥጥር ሥር ሆነው ነበር።”—ኤለን ጂ. ኋይት፣ ነቢያት እና ነገሥታት፣ ገጽ. 572.
+
+እንዲህ ያለ ተጋድሎ እንዲካሄድ፣ እግዚአብሔር ኃይሉን ሙሉ በሙሉ አልተጠቀመም ማለት ነው። ዝርዝር ሁኔታው ባይገለጥልንም፣ ጠላት በስውር ወዲያውኑ ያልተወገደ፣ ነገር ግን በሁለቱም ወገኖች በሚታወቁ መንገዶች የተገደበ፣ እውነተኛ ነፃነትና ኃይል ተሰጥቶት ነበር። በአለማቀፋዊው ተጋድሎ የእግዚአብሔር መላእክት እንኳን የሚሠሩባቸው ገደቦች አሉ ማለት ነው፣ ይህም በሚቀጥሉት ትምህርቶች “የተጋድሎው መርሆዎች” ተብሎ ተጠቅሷል።
+
+በተወሰነ መልኩ፣ እግዚአብሔር የሚሠራው በፍቅር ብቻ እንደሆነ፣ የመንግሥቱም መሠረት ፍቅር እንጂ ማስገደድ እንዳልሆነ ካስተዋልን፣ እነዚህን ገደቦች መረዳት ከባድ ላይሆን ይችላል። እግዚአብሔር የሚሠራው ከፍቅር በሚመነጩ መርሆች ብቻ ነው የሚለው ይህ ሃሳብ ታላቁን ተጋድሎ የበለጠ እንድንረዳ ያደርገናል።
+
+`በግድ ሳይሆን በፍቅር መርሆች ብቻ የመሥራትን ገደብ እንዴት ነው የተለማመዱት? ስለ ኃይል (ስልጣን) ውስንነትስ ምን ትምህርት ተማሩ?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/10/03.md b/src/am/ss/2025-01/10/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..32ca22255b
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/10/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'በራዕይ ላይ ያለው ዘንዶ'
+date: 03/03/2025
+---
+
+በአለማቀፋዊው ተጋድሎ ውስጥ ስላሉ ሰማያዊ ገዥዎች ጠቅለል ያለ ሐሳብ በራዕይ መጽሐፍ ውስጥ ተገልጿል። በዚያም ዲያብሎስ እግዚአብሔርን በመቃወም “ዓለሙንም ሁሉ በሚያስተው በታላቁ ዘንዶ” ተመስሏል (ራዕ.12:9)።
+
+`ራዕ. 13:1-8ን ያንብቡ። ይህ ስለ ዘንዶው የሥልጣን ወሰን ምን ያሳየናል?`
+
+ዘንዶው (ሰይጣን) እግዚአብሔርን (ራዕ. 12፡7-9) እና አገልጋዮቹን (ለምሳሌ ራዕ. 12፡1–6) ብቻ የሚቃወም ሳይሆን ፣ በዘመናት ሁሉ የእግዚአብሔርን ሕዝብ በሚያሳድዱ የምድር መንግሥታት ጀርባ ያለው ገዥ እሱ እንደሆነ ተገልጧል። ዘንዶውም ከባሕር ለወጣው አውሬ “. . . ኃይሉንና ዙፋኑን ትልቅም ሥልጣን ሰጠው” (ራዕ. 13፡2፤ ከራዕ. 13:5፣ ራዕ. 17:13, 14 ጋር ያስተያዩ)። ይህ ከባሕር የወጣው አውሬ “ታላቅንም ነገርና ስድብን የሚናገርበት አፍ ተሰጠው፥ ለአርባ ሁለት ወርም እንዲሠራ ሥልጣን ተሰጠው” (ራዕ. 13፡5)።
+
+ስለዚህ ሰይጣን ለአውሬው (ለምድራዊው ሃይማኖታዊና ፖለቲካዊ ኃይል) ኃይልንና የመግዛት ሥልጣንን ይሰጠዋል። ይህ ኃይል ሥራ ላይ የሚውለው ለእግዚአብሔር የሚገባውን አምልኮ ለመቀማት ነው። አውሬው የእግዚአብሔርን ስም ይሳደባል፤ ደግሞም ለተወሰነ ጊዜ የእግዚአብሔርን ቅዱሳን ይዋጋል፣ ያሸንፋቸውማል። ይህ ዓለም አቀፋዊ ሥልጣን የተሰጠው የዚህ ዓለም ገዥ በሆነው በዘንዶው ነው።
+
+ሆኖም፣ በሰይጣንና በአጀንዳ አስፈፃሚዎቹ ላይ ግልጽ የሆኑ የጊዜ ገደቦች አሉ። “ስለዚህ፥ ሰማይና በውስጡ የምታድሩ ሆይ፥ ደስ ይበላችሁ፤ ለምድርና ለባሕር ነዋሪዎች ወዮላቸው፥ ዲያብሎስ ጥቂት ዘመን እንዳለው አውቆ በታላቅ ቍጣ ወደ እናንተ ወርዶአልና” ይላል (ራእ. 12፡12)።
+
+ሰይጣን “ዘመኑ አጭር እንደ ሆነ ያውቃል” (ራዕ. 12፡12)፣ በራዕይ ላይ የተገለጹት ኩነቶች የሚፈጸሙት በትንቢታዊ የጊዜ ሰሌዳዎች ነው፣ ይህም እነዚህ የክፉ ኃይሎች የሚሰለጥኑበትን የተወሰኑ ገደቦች ያሳያል (ራዕ. 12፡14፣ ራዕ. 13፡ 5)።
+
+እውነት ነው - እግዚአብሔር በመጨረሻ ያሸንፋል። “እንባዎችንም ሁሉ ከዓይኖቻቸው ያብሳል፥ ሞትም ከእንግዲህ ወዲህ አይሆንም፥ ኀዘንም ቢሆን ወይም ጩኸት ወይም ሥቃይ ከእንግዲህ ወዲህ አይሆንም፥ የቀደመው ሥርዓት አልፎአልና ብሎ ሲናገር ሰማሁ” (ራዕ. 21:4)።
+
+`አሁን ለማየት ቢከብደንም፣ በመጨረሻ በጎነት ለዘላለም በክፋት ላይ ያሸንፋል። ይህን አስደናቂ ተስፋ ፈጽሞ መዘንጋት የሌለብን ለምንድን ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/10/04.md b/src/am/ss/2025-01/10/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..c4d39f73a6
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/10/04.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title: 'የኢዮብ ጉዳይ'
+date: 04/03/2025
+---
+
+`በኢዮብ መጽሐፍ ውስጥ ስለ ታላቁ ተጋድሎ አንዳንድ አስደናቂ ግንዛቤዎች ተሰጥተውናል። ኢዮ. 1፡1–12ንና ኢዮ. 2፡1–7ን ያንብቡ። እዚህ ላይ ተገልጠው የምናያቸው የታላቁ ተጋድሎ መርሆዎች ምንድን ናቸው?`
+
+ከእነዚህ ጥቅሶች ብዙ ጠቃሚ መረጃዎችን ማግኘት ይቻላል። በመጀመሪያ በእግዚአብሔር እና በሰይጣን መካከል የሚደረግ ንግግር ብቻ ሳይሆን፣ በሰማይ ምክር ቤት ያለ ይመስላል፤ ሌሎች የሰማይ ፍጥረታትም ተሳትፈውበታል።
+
+ሁለተኛ እግዚአብሔር ሰይጣንን ኢዮብን ተመለከትኸውን? ብሎ መጠየቁ አንዳንድ አለመግባባቶች እንዳሉ የሚጠቁም ነው። ኢዮብን ለምን ይመለከተዋል? ጥያቄው ትርጉም የሚኖረው ከፍ ባለና በመካሄድ ላይ ባለ ሙግት አውድ ውስጥ ነው።
+
+ሦስተኛ እግዚአብሔር ኢዮብን ነቀፋ የሌለበት፣ ጻድቅና አምላክን የሚፈራ ብሎ ሲገልፀው፣ ሰይጣን ግን ኢዮብ እግዚአብሔርን የሚፈራ የሚመስለው አምላክ ስለሚጠብቀው ብቻ እንደሆነ ይሞግታል። ይህም የኢዮብን እና የእግዚአብሔርን ባሕርይ ማንቋሸሽ ነው (ከራዕ. 12፡10 እና ከዘካ. 3 ጋር ያስተያዩ)።
+
+አራተኛ ሰይጣን አምላክ ኢዮብን መጠበቁ (ማጠሩ) ፍትሐዊ እንዳልሆነ ይከሳል፣ ክሱንም ለማረጋገጥ እንደማያስችለው ተናግሯል። ይህም በሰይጣን ላይ አንዳንድ ገደቦች (የተጋድሎ መርሆዎች) መኖራቸውንና ሰይጣንም ኢዮብን ለመጉዳት መሞከሩን ያሳያል።
+
+እግዚአብሔር ለሰይጣን ክስ በሰማያዊው ምክር ቤት ፊት ምላሽ የሰጠው፣ ሰይጣን በተቀመጠለት ገደብ ብቻ ኢዮብን እንዲፈትነው በመፍቀድ ነው። በመጀመሪያ ለሰይጣን ኢዮብ “ባለው ሁሉ” ላይ ስልጣን ሰጠው፣ ነገር ግን አካላዊ ጉዳትን ይከለክል ነበር (ኢዮብ 1፡12)። በኋላ ሰይጣን ኢዮብ የሚያስበው ለራሱ ብቻ እንደሆነ ሲሞግት፣ እግዚአብሔር ለሰይጣን ኢዮብን እንዲያሠቃየው ፈቀደለት - ከሕይወቱ በስተቀር (ኢዮብ 2፡3-6)።
+
+`ሰይጣን በኢዮብ ቤተሰብ ላይ ብዙ መቅሰፍቶችን አመጣ፤ ሆኖም በእያንዳንዱ ሁኔታ ኢዮብ ያምላክን ስም መባረኩን በመቀጠሉ (ኢዮ. 1:20–22፣ ኢዮ. 2:9, 10)፣ የሰይጣንን ክሶች አመከነ።`
+
+እዚህ ላይ ብዙ ነገሮችን እንማራለን፣ ለምሳሌ በታላቁ ተጋድሎ ውስጥ የተጋድሎ መርሆዎች አሉ። በሰማያዊው ዙፋን በእግዚአብሔር ላይ የተነሱት ክሶች እልባት የሚያገኙበት መስፈርቶች አሉ፣ ነገር ግን እግዚአብሔር የመንግስቱ መሠረት በሆነው ፍቅር ውስጥ ያሉትን የተቀደሱ መርሆች፣ እንዲሁም አለማትንና በውስጣቸው ያሉትን የማሰብ ችሎታ ያላቸውን ፍጥረታት የሚገዛባቸውን ደንቦች አይጥስም።
+
+`በኢዮብ መጽሐፍ ውስጥ የሚገኙት እነዚህ ሰማያዊ ትዕይንቶች፣ ስለ ታላቁ ተጋድሎና በዚህ ምድር ላይም እንዴት እንደሚከናወን አስደናቂ ማስተዋል ይሰጡናል።`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/10/05.md b/src/am/ss/2025-01/10/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..97f26f6539
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/10/05.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'የዚህ ዓለም ጊዜያዊ ገዥ'
+date: 05/03/2025
+---
+
+ቀደም ብለን በታላቁ ተጋድሎ ሰይጣንና ግብረ-አበሮቹ በተጋድሎው መርሆዎች ተወስነው፣ በዚህ ዓለም ውስጥ ለጊዜው ጉልህ የሆነ ስልጣን እንደተሰጣቸው አይተናል።
+
+እነዚህ የተጋድሎ መርሆዎች የዲያብሎስንና የአጋሮቹን ድርጊት ብቻ ሳይሆን፣ በጠላት ግዛት ውስጥ ለጊዜው የሚፈጠረውን ክፋት እንዳያስወግድ የእግዚአብሔርንም እርምጃ ይገድባሉ። ጌታ የገባውን ቃል በፍፁም ስለማያጥፍ፣ በተስማማባቸው መሠረት የተወሰነና ጊዜያዊ ስልጣን ለዲያብሎስ በመስጠቱ፣ እግዚአብሔር ምንም እንኳን ኃይሉ ታላቅ ቢሆንም ወደፊት የሚወስዳቸው እርምጃዎች ግን የተገደቡ ይሆናሉ።
+
+`ዮሐ. 12:31ን፣ ዮሐ. 14:30ን፣ ዮሐ. 16:11ን፣ 2 ቆር. 4:4ን፣ ሉቃ. 4:⁠6ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች በዚህ ዓለም ላይ ጠላት ስላላው ስልጣን ምን ያስተምራሉ?`
+
+አዲስ ኪዳን የብርሃንና የጨለማ መንግሥታትን ውጊያ ይገልጻል።
+
+ጨለማውም ከሰይጣንና ከአመፃው የተነሳ የመጣ ነው። የክርስቶስ ተልዕኮ የሰይጣንን መንግሥት ማሸነፍ ነበር። “ስለዚህ የዲያብሎስን ሥራ እንዲያፈርስ የእግዚአብሔር ልጅ ተገለጠ” (1ኛ ዮሐንስ 3፡8)።
+
+ቢሆንም እግዚአብሔር ለመንግሥቱ መርሆዎች ታማኝ ስለሆነ፣ ሊያደርግ የሚችለው ነገር “በደንቦቹ” መሠረት የተገደበ (የተወሰነ) ነው። እነዚህ ገደቦች ቢያንስ (1) ለፍጡራኑ የምርጫ ነፃነት መስጠትን እና (2) አሁን የማናስተውለውን የተጋድሎውን ኪዳናዊ ደንቦች ማክበርን ያካትታሉ። እነዚህ ክልከላዎችና ገደቦች፣ እግዚአብሔር ክፋትን ከዓለም ላይ ለመቀነስ ወይም ወዲያውኑ ለማስወገድ እንዳያስችለው ስለሚያደርጉ፣ በመለኮት አሰራር ላይ ጉልህ አንድምታ አላቸው።
+
+ስለዚህ ብዙ ሰዎች የእግዚአብሔርን መኖር ወይም በጎነቱን እንዲጠራጠሩ የሚያደርግ ቀጣይ የሆነ ክፋትና መከራ እናያለን። ነገር ግን የታላቁን ተጋድሎ ምንነትና እግዚአብሔር ክፋትን የሚያስታምምበትን ምክንያቶች ከተረዳን፣ ነገሮች ለምን አሁን ባሉበት ሁኔታ እንዳሉ በተሻለ ሁኔታ እናስተውላለን - ቢያንስ እግዚአብሔር ክፋትን መጨረሻ ላይ ድል እስኪያደርግ ድረስ።
+
+`ኢየሱስ ሰይጣንን የዚህ ዓለም “ገዥ” ብሎ መጥራቱ፣ አሁን በዓለም ላይ ያለውን ክፋት እንድንገነዘብ የሚረዳን እንዴት ነው? ጊዜያዊ ስልጣን ብቻ መሆኑን ማወቁ ምንኛ የሚያጽናና ነው!`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/10/06.md b/src/am/ss/2025-01/10/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..ab53e22705
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/10/06.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title: 'ገደቦች እና ደንቦች'
+date: 06/03/2025
+---
+
+ታላቁ ተጋድሎ በዋነኛነት በእግዚአብሔር ባሕርይ ላይ የተነሳ ውዝግብ ነው። ይህም በእግዚአብሔር መልካምነት፣ ፍትሕና አገዛዝ ላይ በዲያብሎስ የተጠነሰሰ የስም ማጥፋት ክስ ነው።
+
+እንዲህ ዓይነቱ ግጭት በኃይል ሊፈታ አይችልም፣ ይልቁንም ባሕርይው መገለፅ ያስፈልገዋል። ስልጣን ባለው ሰው ላይ ከባድ ውንጀላዎች ከተነሱ፣ ክሱን ለማሸነፍ የተሻለውና ምናልባትም ብቸኛው መንገድ ነፃ፣ ፍትሐዊና ግልጽ ምርመራ ማድረግ ነው። ክሱ መላውን የፍቅር መንግሥት የሚያሰጋ ከሆነ፣ ዝም ብሎ ችላ ማለት አይቻልም።
+
+ይህ ሁሉ ክፋትን በተመለከተ የተነሳውን ታላቁን ተጋድሎ ለመረዳት እንዴት ይረዳናል? እግዚአብሔር ቃል ከገባ፣ ቃሉን ያጥፍ ይሆን? በጭራሽ።
+
+እግዚአብሔር በተጋድሎው ደንቦች ከተስማማ፣ የወደፊት ድርጊቱ በስምምነቱ መሠረት የተገደበ ይሆናል። ስለዚህ አንዳንድ ክፋቶች በጊዜያዊው የጨለማው መንግሥት ግዛት ውስጥ ሊፈፀሙ ይችላሉ።
+
+`ማር. 6:5ንና ማር. 9:29ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች መለኮታዊው ድርጊት ከእምነትና ከጸሎት ጋር እንዴት እንደሚዛመድ ምን ያሳያሉ?`
+
+በሁለቱም ታሪኮች፣ ከእምነትና ከጸሎት ጋር ግንኙነት ያላቸው አንዳንድ ገደቦች ወይም የተጋድሎ ደንቦች እንዳሉ የሚያመለክቱ ይመስላሉ። በሌሎች ጥቅሶችም ጸሎት በዚህ ዓለም ላይ ለውጥ እንደሚያመጣና ለመለኮታዊው አሰራር በሮችን እንደሚከፍት ብዙ ማስረጃዎችን እናያለን። ይሁን እንጂ እምነትና ጸሎት ብቻ ናቸው ወሳኞቹ ብለን በማሰብ መሳሳት የለብንም። እኛ የማናውቃቸው ሌሎች ብዙ ምክንያቶች ሊኖሩ ይችላሉ።
+
+ይህ ቀደም ሲል ካየናቸው ጋር ይስማማል።
+
+እግዚአብሔር ቃል ከገባ ወይም በተጋድሎው ደንቦች ከተስማማ፣ የወደፊት ድርጊቱ በስምምነቱ መሠረት የተገደበ ይሆናል። ስለዚህ አንዳንድ ክፋቶች በጊዜያዊው የጨለማው መንግሥት ግዛት ውስጥ ሊፈፀሙ ይችላሉ።
+
+`ሮሜ 8:18ንና ራዕ. 21:3, 4ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች ብዙ የማናውቃቸው ነገሮች ቢኖሩም፣ አምላክ ከሁሉ የሚሻለውን እንደሚያውቅና እንደሚፈልግ፣ እንዲሁም ለክፋት ፍፃሜ አድርጎ ዘላለማዊ ደስታን እንደሚያመጣ እንድንታመንበት የሚያደርጉን እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/10/07.md b/src/am/ss/2025-01/10/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..91639cc19a
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/10/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'ተጨማሪ ሀሳብ'
+date: 07/03/2025
+---
+
+የቤተክርስቲያን ምክሮች ከተባለው የኤለን ጂ. ኋይት መጽሐፍ ”የሰይጣን ኃይል” የተሰኘውን ርዕስ ጥራዝ 1 ከገጽ 341–347 ያንብቡ።
+
+"የወደቀው ሰው የሰይጣን ህጋዊ ምርኮኛ ነው። የክርስቶስ ተልዕኮ እርሱን ከክፉ ባላጋራው ኃይል ማዳን ነው። ሰው በተፈጥሮው የሰይጣንን ምክሮች የመከተል ዝንባሌ አለው። እናም ኃያል የሆነው ድል አድራጊው ክርስቶስ በእርሱ ውስጥ ካላደረ፣ ምኞቱን ካልገራውና ኃይልን ካልሰጠው በስተቀር፣ ያንን አስፈሪ ጠላት በተሳካ ሁኔታ መቋቋም አይችልም። የሰይጣንን ኃይል ገደብ የሚያበጅለት እግዚአብሔር ብቻ ነው። ሰይጣን ምድርን ሁሉ በመዞር ይመላለስባታል። ነፍሳትን ለማጥፋት እድሉን እንዳያጣ በመፍራት፣ ለአፍታ እንኳን አያንቀላፋም። የእግዚአብሔር ሕዝብ ከወጥመድ ያመልጡ ዘንድ ይህንን መገንዘብ አለባቸው። ሰይጣን በእግዚአብሔር ሕዝብ ላይ በሚያደርገው የመጨረሻ ዘመቻ፣ እርሱ መሆኑን እንዳይረዱ በማድረግ ማታለያዎቹን እያዘጋጀ ነው። 2ኛ ቆሮ. 11:14፡- ‘ይህም ድንቅ አይደለም፤ ሰይጣን ራሱ የብርሃንን መልአክ እንዲመስል ራሱን ይለውጣልና’ ይላል። አንዳንድ የተታለሉ ነፍሳት ሰይጣን የለም ሲሉ፣ ይማርካቸውና በእነርሱ አማካኝነት በከፍተኛ ደረጃ እየሰራ ይገኛል።
+
+ኃይላቸው በክርስቶስ ሲሆን፣ በእርሱ ላይ ሊኖራቸው የሚችለውን ኃይል ከእግዚአብሔር ሰዎች ይልቅ ሰይጣን ያውቃል። ኃያል የሆነውን ድል አድራጊ በትሕትና እንዲረዳቸው ሲማፀኑት፣ እውነትን የሚያምነው እጅግ ደካማ ሰው እንኳን፣ በክርስቶስ በመታመን ሰይጣንንና ሠራዊቱን በሙሉ በተሳካ ሁኔታ መቃወም ይችላል። እጅግ ተንኮለኛ ስለሆነ ፈተናዎቹን በግልጽ ይዞ አይመጣም፤ ያማ ቢሆን የደነዘዘው የክርስቲያን ጉልበት ይነቃና በጠንካራውና በኃይለኛው አዳኝ ይተማመናል። እርሱ ግን ሳይታሰብ ይመጣል፣ የአምልኮ መልክ ባላቸው በማይታዘዙ ልጆች አማካኝነት በድብቅ ይሠራል።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ የቤተክርስቲያን ምክሮች፣ ጥራዝ 1፣ ገጽ 341
+
+**የመወያያ ጥያቄዎች**
+
+`1. “የሰይጣን ህጋዊ ምርኮኛ” መሆን ማለት ምን ማለት ነው? ይህ ማለት ዲያብሎስ በሰዎች ላይ የፈለገውን ማድረግ ይችላል ማለት ነው? አይችልም ካልን፣ ለምን አይችልም? ይህ በታላቁ ተጋድሎ "የተጋድሎው ደንቦች" ብለን ከምንጠራው ጋር እንዴት ይዛመዳል?`
+
+`2. አምላክ በታላቁ ተጋድሎ ውስጥ፣ ለጊዜውም ቢሆን፣ ለሰይጣን አንዳች ሥልጣን የሚሰጠው ለምንድን ነው? ይህ አምላክ ለሰይጣን ክሶች መልስ ለመስጠት ስለሚፈልግበት መንገድ ምን ይነግረናል?`
+
+`3. ክርስቲያኖችን ጨምሮ፣ ሰይጣን የሚባል ፍጡር መኖሩን ለሚክዱ ምን ምላሽ ይሰጧቸዋል? ምንም እንኳን ሰይጣን መኖሩን በአካል ማረጋገጥ ባንችልም፣ በጣም የተታለለን ሰው ሊረዳው የሚችል ምን ማስረጃ ሊያቀርቡ ይችላሉ?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/10/hope-ss.md b/src/am/ss/2025-01/10/hope-ss.md
new file mode 100644
index 0000000000..81d661fb8e
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/10/hope-ss.md
@@ -0,0 +1,31 @@
+---
+title:  ሆፕ የሰንበት ትምህርት
+date:   07/03/2025
+---
+
+ወደ ተስፋ ሰንበት ትምህርት እንኳን ደህና መጡ። ጥልቅ መስተጋብራዊ የሆነ የእግዚአብሔር ቃል ጥናት። እነሆ የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትህ በሚል ርዕስ የጀመርነውን ጥናታችንን ዛሬም እንቀጥላለን።
+
+**የዛሬ ርእስ፦** መላውን ዓለም ባጠቃለለው ተጋድሎ የመሳተፊያ ደንቦች
+
+**መግቢያ መዝሙር ፦** “እግዚአብሔር ሆይ አንተ አምላኬ ነህ” መዝ. 63፡1-4
+
+- 1) በፕላኔታችን ምድር ላይ የወደቁ መላእክት ተጽዕኖ
+	- ሀ) ኤፌሶን 6:12 ሐዋርያው ጳውሎስ በመንፈስ አነሳሽነት የገለጸው ይህ ራእይ ሰይጣንና መላእክት አብረውት በእግዚአብሔር ላይ ስላመፁበት ዓመጽ ተጽዕኖ ምን ያስተምረናል?
+	- ለ) ዘዳግም 32:17፣ 1 ቆሮንቶስ 10:19-20 እውነተኛ አምላክ አንድ ብቻ ከሆነ በዚህ ዓለም ካሉት የሐሰት አማልክት በስተጀርባ ያሉት ኃይሎች የትኞቹ ናቸው?
+	- ሐ) ዳንኤል 10:1-14 በመንፈስ አነሳሽነት የተጻፈው የነቢዩ ዳንኤል ታሪክ የወደቁ መላእክት በምድራችን ላይ ስላሳደሩት ተጽዕኖ ምን ያሳያል?
+	- መ) ክፉ ሰዎች በአጋንንት ቁጥጥር ሥር ናቸው ወይንስ የእነርሱ ተጽዕኖ የሚያርፍባቸው ብቻ ናቸው?
+	- ሠ) በሕይወታችን ውስጥ የአጋንንትን ተጽዕኖ በተሳካ ሁኔታ መቋቋም የምንችለው እንዴት ነው? (ኤፌሶን 6:10-11)
+- 2) የወደቁት መላእክት መሪ
+	- ሀ) ራእይ 12፡7-9 ለወደቀው መልአክ ሉሲፈር የተሰጡት ብዙ ስሞች ምን ትርጉም አላቸው? (ኢሳይያስ 14:12 )
+	- ለ) ራእይ 13:1-8 ኢየሱስ ታላቁ ዘንዶ በምድር ላይ ስለሚያሳድርው ተጽዕኖ ለሐዋርያው ዮሐንስ ምን ራእይን ገልጾለታል?
+	- ሐ) ራእይ 12:17 ዘንዶው በምድር ላይ ያሉትን የጌታ ታማኝ ተከታዮች ምሥክርነት ሲመለከት የተናደደው ለምንድን ነው?
+	- መ) ሰይጣን በጌታ ታማኝ ተከታዮች ላይ ጦርነት በሚያደርግበት ጊዜ እግዚአብሔር የሚያሳድረውን ተጽዕኖ የሚገድበው በየትኞቹ መንገዶች ነው?  ኢዮብ 1፡1-12፣ 2፡1-7
+	- ሠ) ጌታ በሰይጣን ጥቃት ላይ ገደብ ቢጥልም ኢዮብ አሁንም ከፍተኛ ኪሳራ ደርሶበታል። እግዚአብሔር እነዚህ ጥቃቶች እንዲፈጸሙ የፈቀደው ለምንድን ነው?
+	- ረ) ሰይጣን የዚህ ዓለም ገዥ ነኝ ሊል ይችላል (ዮሐንስ 14:30) ይሁን እንጂ ሰይጣን በምድር ላይ የሚያሳድረው ተጽዕኖ ጊዜያዊ እንደሆነ ከቅዱሳን ጽሑፎች ውስጥ ምን ማረጋገጫ እናገኛለን? (ዮሐንስ 16:11፣ 12:31፣ ራእይ 12:12፣ 1 ዮሐንስ 3:8፣ 2 ጴጥሮስ 3:13, ወዘተ.)
+- 3) በኢየሱስ በማመን የድል ማረጋገጫ
+	- ሀ) ለእያንዳንዱ የኢየሱስ ተከታዮች ምን ማረጋገጫ ተሰጥቷል? ሮሜ 10፡13፣ ራእይ 12፡9-11
+	- ለ) በኢየሱስ አዳኛችን፣ ጌታችን እና ጠንካራ አዳኛችን ላይ ሙሉ በሙሉ ለመታመን ከመረጥን ክፉ አለቆች እና ሀይላት ማድረግ የማይችሉት ምንድነው? ሮሜ 8፡38-39፣ ዮሐንስ 10፡27-29
+	- ሐ) በኢየሱስ ስም የሚጸለይ ጸሎት ለጌታ ታማኝ ልጆች የሚደረገው ከተፈጥሮ በላይ የሆነ ጥበቃ አስፈላጊ የሆነ አካል የሆነው ለምንድን ነው? ኤፌሶን 6፡10-13፣18፣ ዮሐንስ 14፡13-14፣ 1 ዮሐንስ 5፡14-15
+	- መ) ጥበቃና ማዳን ለማግኘት ወደ እግዚአብሔር የጮኹበትን ጊዜ ታሪክ ያካፍሉ።
+
+ይህ የጥናት ጽሑፍ የተዘጋጀው [በሆፕ ቻናል](https://www.hopetv.org/hopess/)  ሲሆን ወደ አማርኛ የተተረጎመው ደግሞ በትንቢት ቃል የወንጌል አገልግሎት (https://www.yetnbitkal.org) ነው። እነዚህን የጥናት ጽሑፎች [በእንግሊዝኛ](https://www.hopetv.org/shows/hopess/study-guides/) ላይ ያገኛሉ።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/10/info.yml b/src/am/ss/2025-01/10/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..c9b4aad22b
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/10/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "የተጋድሎው መርሆዎች"
+start_date: "01/03/2025"
+end_date: "07/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/11/01.md b/src/am/ss/2025-01/11/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..12fc890c43
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/11/01.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title: 'ከዚህ በላይ ምን ማድረግ እችል ነበር?'
+date: 08/03/2025
+---
+
+### ለዚህ ሳምንት ጥናት፡
+ዮሐ. 18፡37፣ ሮሜ 3፡ 23–26፣ ሮሜ 5፡8፣ ኢሳ. 5፡1–4፣ ማቴ. 21፡33–39፣ ኢሳ. 53፡4፣ ሮሜ 3፡1–4።
+
+> <p>የመታሰቢያ ጥቅስ</p>
+> “ጲላጦስም፦ እንግዲያ ንጉሥ ነህን? አለው። ኢየሱስም መልሶ፡- እኔ ንጉሥ እንደ ሆንሁ አንተ ትላለህ። እኔ ለእውነት ልመሰክር ስለዚህ ተወልጃለሁ ስለዚህም ወደ ዓለም መጥቻለሁ፤ ከእውነት የሆነ ሁሉ ድምፄን ይሰማል አለው::” ዮሐ. 18፡37
+
+ከጥቂት ከዓመታት በፊት፣ ጥልቅ ትምህርት ያለው የልጆች ታሪክ በጋይድ (Guide) መጽሔት ታትሞ ነበር። ታሪኩ የሚያተኩረው በመካከለኛው ዘመን ከአንድ ቤተሰብ ጋር በማደጎ ልጅነት ይኖር በነበረ ዴኒስ በተባለ ልጅ ላይ ነው። ዴኒስ ወላጆቹ በታመሙ ጊዜ የንጉሱ ወታደሮች ስለወሰዱትና ከዚያ በኋላ እንደገና ወላጆቹን ስላላያቸው፣ የአገሩን ንጉሥ አምርሮ ይጠላው ነበር። ንጉሡ በሕይወት ያሉትን ከአስከፊው የተስቦ ወረርሽኝ ለማትረፍ ሲል እንደለያቸው የተረዳው በኋላ ነበር። ስለ ንጉሡ የተረዳው እውነት ዴኒስን ከሞላ ጎደል እድሜውን ሁሉ ይዞት ከነበረው ጥላቻ ነፃ አውጥቶታል። ንጉሡ ሁልጊዜ በማንኛውም ሁኔታ ነገሮችን ያደርግ የነበረው ለሕዝቡ ካለው ፍቅር የተነሣ ነበር።
+
+ዛሬም ብዙ ሰዎች እግዚአብሔርን ዴኒስ ንጉሡን ባየበት መንገድ ይመለከቱታል። ያዩት ወይም ያጋጠማቸው ክፋት እግዚአብሔርን እንዲጠሉት ወይም የለም እንዲሉ ያደርጋቸዋል። በስቃይ ጊዜ እግዚአብሔር የት ነው? እግዚአብሔር መልካም ከሆነ፣ ክፋት ለምን በዛ? ምንም እንኳን አሁንም ብዙ ጥያቄዎች ቢኖሩንም፣ ታላቁ ተጋድሎ ይህንን ወሳኝ ጉዳይ እንድናስተውል ይረዳናል። ጥያቄዎቻችንን ለመመለስ የምናደርገው ሙከራ ሁሉ ባያረካንም፣ አሁንም ያልተመለሱ ጥያቄዎች ቢኖሩንም፣ ወደ ተሰቀለው ኢየሱስ ልንመለከትና እግዚአብሔር ሊታመን እንደሚችል ልንረዳ እንችላለን።
+
+_የሳምንቱን ትምህርት በማጥናት ለሰንበት ይዘጋጁ።_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/11/02.md b/src/am/ss/2025-01/11/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..6bd4dcbbe0
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/11/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'ድል አድራጊው ክርስቶስ'
+date: 09/03/2025
+---
+
+ምንም እንኳን ክርስቶስ ራሱ “የዚህ ዓለም ገዥ” ብሎ የሚጠራው በሥራ ላይ ያለ ጠላት ቢኖርም፣ እውነተኛው የዓለማት ንጉሥ ኢየሱስ ክርስቶስ ነው።
+
+በእኛ ምትክ ድል ያደረገው ኢየሱስ ነው፤ በችግርና በመከራ ውስጥም ቢሆን፣ በእርሱ ድል ማድረግ እንችላለን። በእርግጥም የክርስቶስ ሥራ ሁልጊዜ የጠላትን ሴራ ያከሽፋል። ቃሉ ዲያብሎስን እንዲህ ይገልፀዋል፡-
+1. ከመጀመሪያው ጀምሮ ዓለምን ሁሉ የሚያስት (ራዕ. 12:9፣ ማቴ. 4:3፣ ዮሐ. 8:44፣ 2 ቆሮ. 11:3፣ 1 ዮሐ. 3:8).
+2. በሰማይ እግዚአብሔርንና ሕዝቡን የሚሳደብና የሚከስ (ራዕ. 12፡ 10፣ ራዕ. 13፡6፣ ኢዮ. 1–2፣ ዘካ. 3፡1, 2፣ ይሁዳ 9)።
+3. ያላግባብ (በግድ) የዚህ ዓለም ገዥ የሆነ (ዮሐ. 12፡31፣ ዮሐ. 14፡30፣ ዮሐ. 16፡11፣ ሐዋ. 26፡18፣ 2 ቆሮ. 4፡4፣ ኤፌ. 2፡2፣ 1ዮሐ. 5፡19)።
+
+`ዮሐ. 18:37ን ያንብቡ። ይህ የጠላትን ማታለያዎች ለመቋቋም ክርስቶስ ስላደረገው ሥራ ምን ይነግረናል? ኢየሱስ ንጉሥ ነው ማለት ምን ማለት ነው?`
+
+ምንም እንኳን ቃሉ ሰይጣንን የዚህ ዓለም አታላይ፣ ተሳዳቢ (ስም አጥፊ)፣ ከሳሽና ገዥ እንደሆነ ቢያስተምርም፣ ኢየሱስ ደግሞ በሰይጣን ላይ በሁሉም መንገድ ድል አድራጊ እንደሆነም ያስተምራል።
+1. ኢየሱስ “ወደ ዓለም የመጣው ለእውነት ሊመሰክር” ነው (ዮሐንስ 18፡37)
+2. ኢየሱስ በመስቀሉ ፍጹም የሆነውን የእግዚአብሔርን ጽድቅና ፍቅር አሳይቷል (ሮሜ 3:25, 26፣ ሮሜ 5:8)፤ በዚህም የዲያብሎስን የሀሰት ክሶች ውድቅ አድርጓል (ራዕ. 12:10, 11)
+3. በመጨረሻም ኢየሱስ “ዘመኑ ጥቂት እንደ ሆነ የሚያውቀውን” የዲያብሎስን መንግሥት ያጠፋል (ራዕ. 12:12፤ ከሮሜ 16:20 ጋር ያስተያዩ)፤ ክርስቶስም “ከዘላለም እስከ ዘላለም ይነግሣል” (ራዕ. 11:15)። በመጨረሻ ሰይጣን ምንም ቢያደርግ፣ እሱ የተሸነፈ ጠላት ነው፤ ለእኛ ቁልፉ ነገር የክርስቶስን ድል በየዕለቱ በየደቂቃው፣ እንዲሁም መስቀሉ የሰጠንን ተስፋዎች የእኛ አድርገን መቀበል ነው።
+
+`በታላቁ ተጋድሎ የትኛው ወገን እንደሚያሸንፍ እናውቃለን። የዕለት ተዕለት ምርጫዎቻችን በመጨረሻ በማን ወገን እንደምንሆን ምን ተጽዕኖ ያሳድራሉ? አሁን እንኳን በአሸናፊው ወገን መሆናችንን እንዴት ማረጋገጥ እንችላለን?`
diff --git a/src/am/ss/2025-01/11/03.md b/src/am/ss/2025-01/11/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..bc54119751
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/11/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'ጻድቅና የሚያጸድቅ'
+date: 10/03/2025
+---
+
+ሁልጊዜ የክርስቶስ ሥራ የዲያብሎስን ሥራ ይሽራል። ኢየሱስ “የተገለጠው የዲያብሎስን ሥራ ለማፍርስ” (1ኛ ዮሐ. 3፡9) እና “በሞት ላይ ሥልጣን ያለውን ዲያብሎስ ለመሻር” ነው (ዕብ. 2፡14)። ሆኖም የጠላት አገዛዝ አጠቃላይ ሽንፈት በሁለት ደረጃዎች ይከናወናል። በመጀመሪያ፣ በመስቀሉ ክርስቶስ የሰይጣንን የስም ማጥፋት ክሶች ሐሰት መሆናቸውን አረጋግጧል።
+
+`በኋላም ሰይጣንና መንግሥቱ ይደመሰሳል። ሮሜ 3፡23–26ንና ሮሜ 5፡8ን ያንብቡ። እነዚህ ክፍሎች ክርስቶስ የዲያብሎስን ክሶች ስለሚረታበት መንገድ ምን ይገልጻሉ?`
+
+አስቀድመን እንዳየነው ጠላት እግዚአብሔርን ፍፁም ጻድቅና አፍቃሪ አይደለም ይላል። ነገር ግን የእግዚአብሔር ጽድቅና ፍቅር ግሩም በሆነ ሁኔታ በክርስቶስ ተገልጧል፣ ይህንም ያደረገው በመስቀሉ ነው።
+
+ኢየሱስ ከሞተ በኋላ፣ “ሰይጣን የማታለያ ካባው እንደ ተቀደደ አየ።
+
+`የእርሱ አስተዳደር ባልወደቁት መላእክትና ዓለማት ፊት ተገለጠ። ራሱን ነፍሰ- ገዳይ እንደሆነ አጋለጠ። የእግዚአብሔርን ልጅ ደም በማፍሰሱ፣ በሰማይ ያሉ ፍጥረታትን አዘኔታ አጣ።”—ኤለን ጂ. ኋይት፣ የዘመናት ምኞት፣ ገጽ 761. ራዕ. 12፡10–12ን ከዘፍ. 3፡15 አንጻር ያንብቡ። ይህ ክፍል ክርስቶስ በመስቀል ላይ የተጎናፀፈው ድል ለአለማት ሁሉ ያለውን ጠቀሜታ እንዴት ይገልፃል?`
+
+የመቤዠታችን ታሪክ እግዚአብሔር ሁልጊዜ የሚሠራው በስተመጨረሻ ለሁሉም በጎ እንዲሆን ለማድረግ እንደሆነ እንድንታመንበት ብዙ ማስረጃዎችን ይሰጠናል። የመጽሐፍ ቅዱሱ አምላክ በታላቁ ተጋድሎ ውስጥ ሊሰራ በሚችልባቸው መንገዶች ሁሉ ሁልጊዜ መልካምና ተመራጭ የሆነውን ያደርጋል (ዘዳ. 32:4፣ 1 ሳሙ. 3:18፣ መዝ. 145:17፣ ዳን. 4:37፣ ዕን. 1፡13፣ ራዕ. 15፡3፣ ዘፍ. 18፡25)።
+
+`በታላቁ ተጋድሎ ውስጥ የእግዚአብሔር ጽድቅና ፍቅር በተግባር መገለፁ እጅግ አስፈላጊ የሆነው ለምንድን ነው? በደህንነት እቅድ ውስጥ ስለ መስቀሉና ስለ ሁሉም የእግዚአብሔር ሥራዎች ስታሰላስሉ፣ አሰራሩ በፈተናና በስቃይ ውስጥ እንኳን በእግዚአብሔር ፍቅር ላይ እንድትታመኑ ድፍረት የሚሰጣችሁ እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/11/04.md b/src/am/ss/2025-01/11/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..b6e4f9cd74
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/11/04.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title: 'የወዳጄ ቅኔ'
+date: 11/03/2025
+---
+
+በታላቁ ተጋድሎ ውስጥም ቢሆን፣ በአስደናቂ መንገድ እግዚአብሔር ፍቅሩንና ጽድቁን አሳይቷል። ሆኖም አንዳንዶች አምላክ ክፋትን ለመከላከል እንዲሁም ለማስወገድ ካደረገው የበለጠ ማድረግ አልነበረበትምን? ብለው ይጠይቃሉ። በታላቁ ተጋድሎ ማዕቀፍ፣ እግዚአብሔር በእርሱና በሰዎች መካከል ያለው የፍቅር ግንኙነት በከፍተኛ ሁኔታ እንዲያድግ አስፈላጊ የሆነውን የምርጫ ነፃነት በማክበር የሚበጀውን እንዳደረገ አይተናል። በተጨማሪም በባሕርይው ዙሪያ የተነሳው አለም አቀፋዊ ሙግትሊፈታ የሚችለው ፍቅሩን በተግባር በማሳየት ብቻ ስለነበር፣ የሞራል ገደቦችን ወይም የተጋድሎ መርሆዎችን በማክበር ሥራውን ፈፅሟል። 
+
+`ኢሳ. 5:1-4ን ያንብቡ። በእነዚህ ጥቅሶች ውስጥ የሚናገረው ማነው? ኢሳያስ ስለ ማን ነው የሚናገረው? የወይኑ ቦታ እና የወይኑ ቦታ ባለቤት ማንን ያመለክታሉ? የወይኑ ቦታ ባለቤት ለወይኑ ቦታ ያደረጋቸው ነገሮች አስፈላጊነት ምንድን ነው? ውጤቱስ ምንድን ነው?`
+
+በእነዚህ ጥቅሶች ውስጥ ኢሳይያስ ለወይን ቦታው ቅኔ ይቀኛል። የወይኑ ቦታ ባለቤት እግዚአብሔር ራሱ ነው፣ የወይኑም ቦታ የእግዚአብሔርን ሕዝብ ይወክላል (ለምሳሌ ኢሳ. 1፡8ን፣ ኤር. 2፡21ን ይመልከቱ)። ነገር ግን እዚህ ላይ ያለው አንድምታ፣ በዚህ ዓለም የሚደረገውን ሰፊውን የእግዚአብሔርን ሥራ ሊያሳይ ይችላል። በእነዚህ ጥቅሶች መሠረት፣ የወይኑ ቦታ ባለቤት የወይኑን ቦታ ፍሬአማ ለማድረግ የሚጠበቅበትን ሁሉ አድርጓል። የወይኑ ቦታ ጥሩ የወይን ፍሬ ማፍራት ነበረበት፤ ይሁን እንጂ የማይረባ “ሆምጣጣ ፍሬ” አፈራ። በእርግጥም እዚህ ላይ ያለው የዕብራይስጥ ቃል የሸተተ ፍሬ ተብሎ ሊተረጎም ይችላል።
+
+የእግዚአብሔር የወይን ቦታ የማይረባ የወይን ፍሬ አፈራ።
+
+`ኢሳ. 5፡3 ላይ እግዚአብሔር ራሱ ሰዎችን በእርሱና በወይኑ ቦታው መካከል “እንዲፈርዱ” ይጋብዛል። በኢሳ. 5፡4 ደግሞ እግዚአብሔር ራሱ በጣም አስፈላጊ የሆነውን ጥያቄ ይጠይቃል፡- “ለወይኔ ያላደረግሁለት፣ ከዚህ ሌላ አደርግለት ዘንድ የሚገባኝ ምንድን ነው? ወይንን ያፈራል ብዬ ስጠብቅ፣ ስለ ምን ሆምጣጣ ፍሬ አፈራ?” ይላል። ከዚህ በላይ ምን ማድረግ ይችላል? እንዲያውም እርሱ ያደረገውን ነገር ሌሎች እንዲፈርዱ መጠየቁ እንዴት የሚደንቅ ነው! እግዚአብሔር ራሱን ለኃጢአታችን ሁሉ መስዋዕት አድርጎ ያቀረበበትን መስቀል ሲመለከቱ፣ “ለወይኔ ያላደረግሁለት፣ ከዚህ ሌላ አደርግለት ዘንድ የሚገባኝ ምንድን ነው?” የሚለው ቃል እንዴት ያለ ትልቅ ጠቀሜታ ይኖረዋል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/11/05.md b/src/am/ss/2025-01/11/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..203695ff63
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/11/05.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'የክርስቶስ የወይኑ ቦታ ምሳሌ'
+date: 12/03/2025
+---
+
+በማቴ. 21 ባለው የወይኑ ቦታ ባለቤት ምሳሌ፣ ኢየሱስ ኢሳይያስ 5 ካቆመበት ይቀጥልና የወይኑ ቦታ ባለቤት የወይን ቦታውን በተመለከተ ባለው ባሕርይና ድርጊት ላይ ተጨማሪ ብርሃን ይሰጠናል።
+
+`የኢሳ. 5:4ን ጥያቄ በአእምሮዎ ይዘው ማቴ. 21:33–39ን ያንብቡ። ካደረገው በላይ ምን ማድረግ ይችላል?`
+
+የክርስቶስ ምሳሌ የመጀመሪያው ክፍል ስለ ወይን ቦታው ባለቤትና ስለ ወይን ቦታው ከኢሳ. 5 ቅኔ በቀጥታ ይጠቅሳል። ከዚያም ኢየሱስ የወይኑ ቦታ ባለቤት የወይኑን ቦታ “ለገበሬዎች አከራይቶ ወደ ሩቅ አገር ሄደ”በማለት ያክላል (ማቴ. 21፡33)። ሆኖም የወይኑ ቦታ ባለቤት ሁለት ጊዜ አገልጋዮቹን (ነቢያትን) ምርቱን እንዲቀበሉ ቢልካቸውም፣ የወይኑ ቦታ ተከራዮች አገልጋዮቹን ደበደቧቸው፣ ገደሏቸውም (ማቴ. 21፡34–36)። በመጨረሻም “ልጄንስ ያከብሩታል” ብሎ ልጁን (ኢየሱስን) ላከው (ማቴ. 21፡37)። ነገር ግን ልጁን ደግሞ “ወራሹ ይህ ነው፤ ኑ እንግደለውና ርስቱን እናግኝ ተባባሉ። ይዘውም ከወይኑ አትክልት አወጡና ገደሉት (ማቴ. 21፡38, 39)።
+
+ከዚህ በላይ ምን ማድረግ ይችላል? አብ እጅግ ስለ ወደደን የሚወደውን ልጁን ሰጠን (ዮሐ. 3፡16)። ታላቁ ተጋድሎ እዚህ የተጠቆመው ዓይነት ከሆነ፣ መለኮታዊ ኃይልን በመጠቀም በእንጭጩ መፍታት አይቻልም፤ ይልቁንስ በመጀመሪያ የእግዚአብሔርን ባሕርይ በአደባባይ በተግባር ማሳየትን ይጠይቃል።
+
+ይህም ደግሞ በክርስቶስ ሥራ በገሃድ ታይቷል (ሮሜ 3፡25, 26፣ ሮሜ. 5፡8)። ፍርዱንና ፍፁም ፍቅሩን በምንም ሁኔታ ጥያቄ ውስጥ ሳያስገባ ያጸድቀን ዘንድ፣ እግዚአብሔር (በክርስቶስ) ለእኛ ሲል ለሞት ራሱን አሳልፎ ከመስጠት የበለጠ ምን ልንጠይቀው እንችላለን?
+
+እውነተኛ ፍቅር የሚበለፅግበትን ሁኔታ ሳያዳፍን፣ መስቀሉ እግዚአብሔር ክፋትን ለመቀልበስና ለማስወገድ የሚቻለውን ሁሉ ማድረጉን ያሳያል።
+
+እግዚአብሔር ሌላ የሚበጅ መንገድ ቢኖር ኖሮ፣ ያን አይመርጠውም ነበርን? በታላቁ ተጋድሎ ውስጥ ሰዎች እጅግ ቢሰቃዩም፣ እግዚአብሔር ራሱ ከሁሉም በላይ ይሠቃያል። መስቀሉን ስንመለከት፣ በእርግጥ ኃጢአት በእግዚአብሔር ላይ ያመጣውን ስቃይና ህመም ማየት እንችላለን። ሆኖም በፍቅር ውስጥ ያለው ነፃነት በጣም የከበረ ስለሆነ፣ ክርስቶስ ለእኛ ሲል ይህንን ሁሉ ለመሸከም ፈቃደኛ ሆነ።
+
+`ኢሳ. 53:4ን ያንብቡ። ክርስቶስ በመስቀል ላይ የተሸከመው የማንን "ደዌ" እና "ህመም" ነው? ይህ እግዚአብሔር ስላደረገልን ነገር ሁሉና የኛ መዳን ስላስከፈለው ዋጋ ምን ሊነግረን ይገባል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/11/06.md b/src/am/ss/2025-01/11/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..dba1b7329e
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/11/06.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+---
+title: 'የእግዚአብሔር ስም ከክስ ነፃ መሆን'
+date: 13/03/2025
+---
+
+በመጨረሻ የእግዚአብሔር ስም ከማንኛውም ክስ ነፃ ይሆናል። በደህንት እቅድ ውስጥ አብ፣ ወልድ እና መንፈስ ቅዱስ በሚያደርጉት ሥራ፣ ፍጹም የሆነው የእግዚአብሔር ጽድቅና ፍቅር ያለምንም ጥርጣሬ ይገለጣል (ሮሜ. 3፡25, 26፣ ሮሜ. 5፡8)።
+
+`ሮሜ 3:1–4ን ከኢሳ. 5:3, 4 አንጻር ያንብቡ። ይህ እግዚአብሔር በአለማቀፋዊው ተጋድሎ መጨረሻ ነፃ ስለመሆኑ ምን ያስተምራል?
+`
+
+በሮሜ 3 እና በኢሳ. 5 ላይ ምንም እንኳን መብት ባይኖረንም ወይም የማይገባን ቢሆንም፣ እግዚአብሔር (በተወሰነ መልኩ) ፍጡራኑን በባሕርይው እንዲፈርዱ ሲጋብዛቸው እናያለን። በመጨረሻ ሁሉም “መጻሕፍት” ሲከፈቱ፣ እግዚአብሔር ፍጹም በጎና ጻድቅ መሆኑን የሚያሳዩ ማስረጃዎችን እንመለከታለን። እግዚአብሔር በሚያስተውሉ ፍጥረታት ሁሉ ፊት ራሱን ከክስ (ከጥፋተኝነት) ነፃ ያደርጋል።
+
+`ራዕ. 15:3ንና ራዕ. 19:1–6ን ያንብቡ። እነዚህ ክፍሎች በመጨረሻ የእግዚአብሔር ስም ከማንኛውም ክስ ነፃ እንደሚሆን ምን ያስተምሩናል?
+`
+በቃሉ ውስጥ እግዚአብሔር ለስሙ እንደሚገደው ያሳያል። ለምን? ባሕርይውን ከምትጸየፉት ወይም ከማታምኑት ሰው ጋር ጥልቅ የፍቅር ግንኙነት ሊኖራችሁ አይችልም። አንድ ሰው ለትዳር ጓደኛዎ ወይም ለእጮኛዎ ስለ ባሕርይዎ ዘግናኝ ውሸቶችን ቢነገግሯቸው፣ ይህን ለመቃወም የሚችሉትን ሁሉ ያደርጋሉ፤ ምክንያቱም እንደዚህ ያሉ ወሬዎች ከታመኑ፣ የፍቅር ግንኙነትዎ እንዲቋረጥብዎ ያደርጋሉና።
+
+በመጨረሻ እግዚአብሔር በመስቀሉና በጠቅላላው የደህንነት እቅድ ሂደት ጻድቅ መሆኑ ይረጋገጣል። በቅድመ-ምጽአት ፍርድ፣ እግዚአብሔር በሚመለከቱት አለማት ፊት ነፃ መሆኑ ተረጋግጧል።
+
+ከዚያም ከዳግም ምፃቱ በኋላ ባለው ፍርድ የተቤዣቸው ሰዎች “በመላእክት ላይ በሚፈርዱበት” ጊዜ (1 ቆሮ. 6:2, 3)፣ የተዋጁት መዛግብትን እንዲመረምሩና የአምላክን አሰራር ራሳቸው እንዲያውቁ በሚሰጣቸው ዕድል፣ እግዚአብሔር ጻድቅ መሆኑ ይረጋገጣል። ፍርዱም ሁልጊዜ በፍጹም ጽድቅና ፍቅር የተሞላ እንደሆነ ያስተውላሉ። ከመካከላችን መልስ የሚያስፈልጋቸው ብዙ ጥያቄዎች የሌለው ማነው? ሁሉም ነገር ከመጠናቀቁ በፊት፣ ለጥያቄዎቻችን መልስ እናገኛለን (1 ቆሮ. 4፡5ን ይመልከቱ)።
+
+በመጨረሻም ጉልበት ሁሉ ለስሙ ይንበረከካል፣ ምላስም ሁሉ ኢየሱስ ጌታ እንደሆነ ይመሰክራል (ፊል. 2፡10, 11)። ይህ ሁሉ የእግዚአብሔር ባሕርይ ትክክል ነው ተብሎ የሚረጋገጥበት አሰራር አካል ነው።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/11/07.md b/src/am/ss/2025-01/11/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..068cbb2379
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/11/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'ተጨማሪ ሀሳብ'
+date: 14/03/2025
+---
+
+የቤተክርስቲያን ምክሮች ከተባለው የኤለን ጂ. ኋይት መጽሐፍ “ከልብ በመጣር የሚገኝ ሽልማት” የተሰኘውን ርዕስ ጥራዝ 9 ከገጽ 285–288 ያንብቡ።
+
+"በእግዚአብሔር ምሪት ዙሪያ ግራ ያጋባን ነገር ሁሉ በሚመጣው አለም ግልፅ ይሆንልናል። ለመረዳት የሚከብዱ ነገሮች ማብራሪያ ያገኛሉ። የጸጋው ምስጢሮች በፊታችን ይገለጣሉ። ውስን የሆነው አእምሯችን ግራ መጋባትንና ያልተፈፀሙ ተስፋዎችን ብቻ በተረዳበት፣ እጅግ ፍጹምና የሚያምር ስምምነትን እናያለን። እጅግ ፈታኝ የሚመስሉ የሕይወት ልምምዶችን ወሰን የሌለው ፍቅሩ እንዳዘዛቸው እናውቃለን። ሁሉንም ነገሮች ለበጎ እንዲሆኑልን የሚያደርገውን የእርሱን ግሩም ጥንቃቄ ስንገነዘብ፣ በማይነገርና በከበረ ሐሤት ደስ ይለናል።”— ኤለን ጂ. ዋይት፣ የቤተክርስቲያን ምክሮች፣ ጥራዝ 9፣ ገጽ 286
+
+**የመወያያ ጥያቄዎች**
+
+`1. የእግዚአብሔርን ችሮታዊ ምሪቶች ለመረዳት ግራ ተጋብተው ያውቃሉ? እንዲህ ያሉት ነገሮች ሁሉ በመጨረሻ ግልጽ እንደሚሆኑ ማወቅዎ እንዴት ያጽናናዎታል?`
+
+`2. ክርስቶስ ሰው ለመሆንና ለዚህ ዓለም ለመሞት የተዋቸውን ነገሮች ያሰላስሉ። ይህ ስለ እግዚአብሔር ፍቅርና ሊታመን የሚችል ስለመሆኑ ምን እንደሚነግረን ያስቡ። ከዚህ በላይ ምን ማድረግ ይችላል?`
+
+`3. የእግዚአብሔርን “ስም” በተመለከተ እጅግ አስፈላጊ የሆነው ነገር ምንድን ነው? ይህ እራሳችንን ክርስቲያን ብለን ለምንጠራ ሰዎች ምን አንድምታ አለው? ክርስቲያኖች አንዳንድ ጊዜ በክርስቶስ ስም ላይ ውርደትን የሚያመጡት በምን መንገዶች ነው? እኛስ ክርስቶስን መከተል በተግባር ምን እንደሚመስል ለማሳየት በሰፈራችን ውስጥ ምን ማድረግ እንችላለን?`
+
+`4. አሁን ስለ ክፋት ያሉን ምርጥ "መልሶች" እንኳን ያልተሟሉ ናቸው። እግዚአብሔር ብቻ ሊያመጣ የሚችለውን የመጨረሻውን የክፋት መፍትሄ እየጠበቅን ሳለ፣ በሥቃይ ላይ ወዳሉት ለመቅረብና በዚህ ዓለም ሰቆቃዎችን ለማስወገድ ወኪሎች እንሆን ዘንድ በተግባር ምን ማድረግ እንችላለን?`
+
+`5. በኢሳ. 53:4 ላይ ክርስቶስ "ደዌያችንን" እና "ሕመማችንን" የመሸከሙን እውነታ ያሰላስሉ። በመስቀል ላይ የደህንነትን እቅድ እና እግዚአብሔር እኛን ለማዳን የከፈለውን ዋጋ እንድንገነዘብ የሚረዳን ምን ተፈፀመ?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/11/hope-ss.md b/src/am/ss/2025-01/11/hope-ss.md
new file mode 100644
index 0000000000..c61084bc4f
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/11/hope-ss.md
@@ -0,0 +1,35 @@
+---
+title:  ሆፕ የሰንበት ትምህርት
+date:   14/03/2025
+---
+
+ወደ ተስፋ ሰንበት ትምህርት እንኳን ደህና መጡ። ጥልቅ መስተጋብራዊ የሆነ የእግዚአብሔር ቃል ጥናት። እነሆ የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትህ በሚል ርዕስ የጀመርነውን ጥናታችንን ዛሬም እንቀጥላለን።
+
+**የዛሬ ርእስ፦** ከዚህ በላይ ምን ማድረግ እችል ነበር?
+
+**መግቢያ መዝሙር ፦** “እግዚአብሔር ሆይ አንተ አምላኬ ነህ” መዝ. 63፡1-4
+
+- 1) የሰይጣን ውሸቶች
+	- ሀ) ኢየሱስ የወደቀውን መልአክ ሰይጣንን የገለጸው እንዴት ነበር? የዮሐንስ ወንጌል 8፡44
+	- ለ) በአንድ ወቅት ኃጢአት የሌለበት መልአክ ለሌሎቹ መላእክት ስለ እግዚአብሔር የነገራቸው ውሸት ምን ነበር?
+	- ሐ) ሰይጣን ለመጀመሪያዎቹ ወላጆቻችን የነገራቸው ውሸቶች ምንድን ናቸው? አሁንም የእርሱን አታላይ ንግግሮች ለሚሰሙት ሁሉ ምን ዓይነት ውሸቶችን ይነግራቸዋል?
+- 2) እውነት በኢየሱስ እንዳለ
+	- ሀ) ኢየሱስ ለሰይጣን ውሸቶች ምላሽ ለመስጠት ምን ድፍረት የተሞላበት አባባል ተናግሯል? ዮሐንስ 14:6፣ 18:37
+	- ለ) ኢየሱስ ለሰይጣን ውሸቶች ምላሽ ሲሰጥ ምን እውነትን ገልጿል? ዮሐንስ 14፡7-11
+	- ሐ) ሐዋርያው ዮሐንስ በኢየሱስ ላይ ስላለው እውነት ምን ምሥክርነት ሰጥቷል? ዮሐንስ 1:14፣ 1 ዮሐንስ 1:1-5
+	- መ) በኢየሱስ ምድራዊ አገልግሎት ስለ እግዚአብሔር እውነቱን በግልጽ የሚያሳይ አንድ ክስተትን አካፍሉ።
+	- ሠ) 1 ዮሐንስ 3፡8 በኢየሱስ በኩል የተገለጠው እውነት የዲያብሎስን ሥራ የሚያፈርሰው እንዴት ነው?
+	- ረ) የኢየሱስ በመስቀል ላይ መሞት የዲያብሎስን እና ከእርሱ ጋር በእግዚአብሔር ላይ በሚያምፁት ሁሉ ላይ የመጨረሻ ጥፋት የሚያመጣው እንዴት ነው? ዕብ 2፡14፣ ዮሐንስ 3፡16-21
+- 3) የወይኑ ቦታ ምሳሌዎች
+	- ሀ) ኢሳይያስ 5:1–4 ነቢዩ ኢሳይያስ ከጻፈው የወይኑ ቦታ ምሳሌ ምን ትምህርት እናገኛለን?
+	- ለ) ማቴዎስ 21:33-39 ክርስቶስ ስለ ወይን ቦታ በተናገረው ምሳሌ ላይ ምን ተጨማሪ እውነትን ተገለጠ?
+	- ሐ) ኢሳይያስ ሰዎች የወይኑን ባለቤት ልጅ ስለሚይዙበት መንገድ ምን ትንቢት ተናግሯል? ኢሳይያስ 53:3
+	- መ) በዛሬው ጊዜ ሰዎች የወይኑን ባለቤት ልጅ እንዴት እየያዙት / እያስተናገዱት ይገኛሉ?
+	- ሠ) “እግዚአብሔር ስለ ባህሪው እና ስለ አዳኝ ፍቅሩ እውነቱን ለመግለጥ ከዚህ በላይ ምን ሊያደርግ ይችል ነበር?” የሚለውን ጥያቄ እንዴት ይመልሱለታል።
+- 4) መንገድህ ትክክለኛ እና እውነት ነው።
+	- ሀ) እግዚአብሔር የባሕርይ እና የማዳን ፍቅሩን እውነት ለመግለጥ ያደረገውን ሁሉ ሲያስቡ የተዋጁት የመጨረሻው ኑዛዜ ምንድን ነው? ራእይ 15፡3-4
+	- ለ) ሐዋርያው ጳውሎስ በፕላኔቷ ላይ የጠፉትን ጨምሮ በፕላኔታችን ላይ ያለ እያንዳንዱ ሰው መናዘዝን አስመልክቶ ምን ትንቢትን ተናግሯል? ፊልጵስዩስ 2፡9-11
+	- ሐ) በተዋጁት እና በጠፋው መናዘዝ መካከል ያለው ልዩነት ምንድን ነው? ሮሜ 10፡9-13
+	- መ) ያ በኢየሱስ የማመን የአንድ ጊዜ ኑዛዜ ነው ወይንስ የየቀኑ ኑዛዜ ነው?
+
+ይህ የጥናት ጽሑፍ የተዘጋጀው [በሆፕ ቻናል](https://www.hopetv.org/hopess/)  ሲሆን ወደ አማርኛ የተተረጎመው ደግሞ በትንቢት ቃል የወንጌል አገልግሎት (https://www.yetnbitkal.org) ነው። እነዚህን የጥናት ጽሑፎች [በእንግሊዝኛ](https://www.hopetv.org/shows/hopess/study-guides/) ላይ ያገኛሉ።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/11/info.yml b/src/am/ss/2025-01/11/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..44da345f85
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/11/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "ከዚህ በላይ ምን ማድረግ እችል ነበር?"
+start_date: "08/03/2025"
+end_date: "14/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/12/01.md b/src/am/ss/2025-01/12/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..f153179ba7
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/12/01.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'ፍቅር እና ፍትሕ፡- ሁለቱ ታላላቅ ትእዛዛት'
+date: 15/03/2025
+---
+
+### ለዚህ ሳምንት ጥናት፡
+ማቴ. 22፡34–40፣ ዘካ. 7፡ 9–12፣ መዝ. 82፣ ሚክ. 6፡8፣ ማቴ. 23፡23–30፣ ሉቃ 10፡25–37።
+
+> <p>የመታሰቢያ ጥቅስ</p>
+> “ማንም እግዚአብሔርን እወዳለሁ እያለ ወንድሙን ቢጠላ ሐሰተኛ ነው፤ ያየውን ወንድሙን የማይወድ ያላየውን እግዚአብሔርን ሊወደው እንዴት ይችላል?” 1 ዮሐ. 4:20
+
+በመጨረሻ እግዚአብሔር ሁሉንም ነገር እንደሚያስተካክል እርግጠኞች ብንሆንም፣ እንደ ክርስቲያን በዚህ ምድር አሁን የምናደርገው ነገር አስፈላጊ ነው። ምንም እንኳን እግዚአብሔር (በታላቁ ተጋድሎ መርሆዎች ምክንያት) አሁን የማያስወግዳቸው ብዙ ኢ-ፍትሃዊ ድርጊቶችና ክፋቶች ቢኖሩም፣ በምንችለው ሁሉ የምናየውን ማንኛውንም ስቃይና ክፋት ለማቃለል መገልገያ ልንሆን አንችልም ማለት አይደለም። እንዲያውም እንደ ክርስቲያን ይህን የማድረግ ግዴታ አለብን።
+
+እንዳየነው ፍቅር እና ፍትሕ የተጋመዱ ናቸው፤ ሊነጣጠሉም አይችሉም።
+
+እግዚአብሔር ፍትሕን ይወዳል። በዚህ መሠረት እግዚአብሔርን የምንወድ ከሆነ፣ ፍትሕንም እንወዳለን።
+
+በተመሳሳይም እግዚአብሔርን የምንወደው ከሆነ፣ እርስ በርሳችን እንዋደዳለን። እርስ በርስ የመዋደዳችን አንዱ ክፍል ደግሞ በዙሪያችን ላሉ ሰዎች ደህንነት ማሰብ ነው። ሌሎች በድህነት፣ በጭቆና ወይም በማንኛውም ዓይነት ግፍ ሲሰቃዩ ሊገደን ይገባል። ሌሎች ሲጨቆኑ፣ አይቶ አንዳላየ መሆን የለብንም። ይልቁንም፣ የእግዚአብሔርን ፍቅር እና ፍትሕ ለማስፈን ምን ማድረግ እንደምንችል በግልም ሆነ በጋራ ራሳችንን ልንጠይቅ ይገባናል። በዚህ መልኩ ፍፁም የሆነውን የጌታችንን ባሕርይ ያውም ጽድቁንና ፍቅሩን ለተበላሸው አለማችን ማንጸባረቅ እንችላለን።
+
+_የሳምንቱን ትምህርት በማጥናት ለሰንበት ይዘጋጁ።_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/12/02.md b/src/am/ss/2025-01/12/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..05904cf856
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/12/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'ሁለቱ ታላላቅ ትእዛዛት'
+date: 16/03/2025
+---
+
+በዓለማችን ላይ በግልም ሆነ በጋራ የእግዚአብሔርን ፍቅር እና ፍትሕ ለማስፈን ምን ማድረግ እንዳለብን ለማሰላሰል፣ አምላክ ባዘዘን ነገር ላይ በማተኮር መጀመር ተገቢ ነው።
+
+`ማቴ. 22:34–40ን ያንብቡ። ኢየሱስ የሕግ አዋቂውን ጥያቄ የመለሰው እንዴት ነው?`
+
+ኢየሱስ ራሱ እንዳለው “ፊተኛይቱና ታላቂቱ ትእዛዝ ጌታ አምላክህን በፍጹም ልብህ በፍጹም ነፍስህም በፍጹም አሳብህም ውደድ” የምትለው ናት። በተጨማሪም ኢየሱስ “ሁለተኛይቱም ይህችን ትመስላለች፥ ባልንጀራህን እንደ ነፍስህ ውደድ” አለው። ይሁን እንጂ ትእዛዛቱ እነዚህ ብቻ አይደሉም።
+
+ደግሞም ኢየሱስ “በእነዚህ በሁለቱ ትእዛዛት ሕጉም ሁሉ ነቢያትም ተሰቅለዋል (ተንጠልጥለዋል)” ብሎ አስተማራቸው (ማቴ. 22፡37–40)። በእርግጥ እነዚህ ራሳቸው ከብሉይ ኪዳን የተጠቀሱ ናቸው።
+
+`ማቴ. 19:16–23ን ያንብቡ። ኢየሱስ ሀብታም ለሆነው ወጣት አለቃ ጥያቄዎች የሰጠው ምላሽ፣ በማቴ. 22 ላይ ለሕግ አዋቂው ጥያቄ ከሰጠው መልስ ጋር እንዴት ይዛመዳል?`
+
+`በዚህ ታሪክ ላይ ምን እየሆነ ነበር? ኢየሱስ ለዚህ ሰው እንደዚህ የመለሰው ለምንድን ነው? በምንም የሕይወት ደረጃ ብንሆን፣ እነዚህ ገጠመኞች ለሁላችንም ምን ሊያስተምሩን ይገባል?`
+
+“ክርስቶስ ወጣቱን አለቃ ፍፁም የሆነ ክርስቲያናዊ ባሕርይ ሊኖረው የሚችልበትን ብቸኛ አማራጭ ነገረው። ምንም እንኳን የተናገራቸው ቃላት ከባድና አስጨናቂ ቢመስሉም፣ የጥበብ ቃላት ነበሩ። የወጣቱ አለቃ ብቸኛ የመዳን ተስፋው እነርሱን በመቀበልና በመታዘዝ ላይ የተመሰረተ ነበር። የነበረው ስልጣንና ንብረት ወደ ክፋት እንዲያዘነብል በባሕርይው ላይ ስውር ተፅእኖ እያሳደረበት ነበር። እነዚህ ነገሮች በተለየ ሁኔታ ከተወደዱ፣ የእግዚአብሔርን ቦታ ይወስዳሉ። ከእግዚአብሔር ትንሽ ወይም ብዙ ማስቀረት፣ የሞራል ጥንካሬውንና ብቃቱን የሚሸረሽርን ነገር ማቆየት ነበር። የዚህ ዓለም ነገሮች የማያስተማምኑና የማይጠቅሙ ቢሆንም፣ በልባችን ውስጥ ልዩ ቦታ ከሰጠናቸው፣ ትኩረታችንን ሁሉ የሚስቡ ይሆናሉ።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ የዘመናት ምኞት፣ ገጽ. 520. 
+
+`ምንም እንኳን እንደ ሀብታሙ ወጣት አለቃ ሁላችንም ያለንን ሁሉ እንድንሸጥ ባንጠራም፣ በውስጥህ የያዝከውና ካልተውከው በስተቀር ወደ ዘላለማዊ ጥፋት የሚያደርስህ ምን ሊሆን ይችላል?`
diff --git a/src/am/ss/2025-01/12/03.md b/src/am/ss/2025-01/12/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..2e78df41b5
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/12/03.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title: 'ሁለቱ ታላላቅ ኃጢአቶች'
+date: 17/03/2025
+---
+
+ኢየሱስ እንደተናገረው ሁለቱ ታላላቅ ትእዛዛት እግዚአብሔርን መውደድና እርስ በርስ መዋደድ ናቸው። እነዚህን ትእዛዛት መፈጸም ደግሞ ሌሎችን በተግባር እንደምንወድ የሚያሳዩ መሥዋዕትነቶችን ያካትታል፤ ይህ ነው የኢየሱስን ፈለግ መከተል ማለት።
+
+`እንግዲህ ሁለቱ ታላላቅ ትእዛዛት እግዚአብሔርን እና ሌሎችን መውደድ ከሆኑ፣ ሁለቱ ታላላቅ ኃጢአቶች ምንድን ናቸው? መዝ. 135:13–19ን ያንብቡ። ይህ በቃሉ ውስጥ አጽንዖት ስለተሰጠው የተለመደ ኃጢአት ምን ይገልፃል?`
+
+`ብሉይ ኪዳን ከሁሉም በላይ እግዚአብሔርን ስለ መውደድ አስፈላጊነት ያለማቋረጥ ይናገራል (ዘዳ. 6፡5ን ይመልከቱ)። ይህ ታላቅ ከሆነውና እግዚአብሔርን ከመውደድ ከሚቃረነው የጣዖት አምልኮ ኃጢአት ጋር ጥብቅ ግንኙነት አለው። ዘካ. 7፡9–12ን ያንብቡ። ነቢዩ ዘካርያስ በዚህ ክፍል እንደተናገረው፣ እግዚአብሔር የሚቃወመው ምንድን ነው? ይህና የጣዖት አምልኮ ኃጢአት ከሁለቱ ታላላቅ ትእዛዛት ጋር ምን ግንኙነት አላቸው?`
+
+እግዚአብሔር በፍቅር ቁጣ የሚመልሰው በጣዖት አምልኮ ብቻ ሳይሆን፣ በሕዝቡ ላይ በግልም ሆነ በጋራ ለሚደርሰው በደል ጭምር ነው። እግዚአብሔር ፍቅር ስለሆነ ግፍ ሲፈፀም ይቆጣል።
+
+በብሉይ ኪዳን ውስጥ ትኩረት የተሰጣቸው ሁለቱ ታላላቅ ኃጢአቶች፣ ከሁለቱ ታላላቅ ትእዛዛት ማለትም እግዚአብሔርን እና ሌሎችን ከመውደድ አንፃር ያሉ ድክመቶች ናቸው ። ሁለቱ ታላላቅ ኃጢአቶች እግዚአብሔርን እና ሌሎችን አለመውደድ ናቸው። በአጭሩ እግዚአብሔርን እና ሌሎችን ካልወደዳችሁ ትእዛዛቱን እየጠበቃችሁ አይደለም።
+
+`እርግጥ ነው 1 ዮሐ. 4:20, 21 እንዲህ ይላል:- “ማንም እግዚአብሔርን እወዳለሁ እያለ ወንድሙን ቢጠላ ሐሰተኛ ነው፤ ያየውን ወንድሙን የማይወድ ያላየውን እግዚአብሔርን ሊወደው እንዴት ይችላል? እግዚአብሔርንም የሚወድ ወንድሙን ደግሞ እንዲወድ ይህች ትእዛዝ ከእርሱ አለችን።” እግዚአብሔርን መውደድ ሌሎችን ከመውደድ ሊነጠል እንደማይችል እንዴት ሊገልፁ ይችላሉ? ይህንን የማይበጠስ ግንኙነት እንዴት ሊረዱት ይችላሉ?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/12/04.md b/src/am/ss/2025-01/12/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..b79d0cc419
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/12/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'እግዚአብሔር ፍትሕን ይወዳል'
+date: 18/03/2025
+---
+
+`ቃሉ እግዚአብሔር ፍትሕን እንደሚወድና ክፋትን እንደሚጠላ ይናገራል (ለምሳሌ መዝ. 33፡5፣ ኢሳ. 61፡8)። የፍትሕ መጓደልም እጅግ ስለሚያሳስበው፣ በፍትሕ መጓደል ለተበደሉት ሁሉ የጽድቅ ቁጣው ይነዳል። በብሉይና በአዲስ ኪዳን ውስጥ፣ እግዚአብሔር ለተገፉና ለተጨቆኑ ያለማቋረጥ በቅናት ይነሳል፤ በበዳዮችና በጨቋኞች ላይም የጽድቅ ቁጣውን ይገልጻል። መዝ. 82ን ያንብቡ። ይህ መዝሙር እግዚአብሔር የዚህ ዓለም ፍትሕ ግድ እንደሚለው የሚገልጸው እንዴት ነው? ዛሬስ ለእኛ ምን ትርጉም ይኖረዋል?`
+
+ብዙ የመጽሐፍ ቅዱስ ተንታኞች እንደሚረዱት፣ ይህ ክፍል በህብረተሰቡ ውስጥ ለሚፈጠረው የፍርድ መጓደል ተጠያቂ የሆኑትን ምድራዊ ገዥዎች የሚያወግዝ ሲሆን፣ በተጨማሪም እግዚአብሔር በዘቀጡ ምድራዊ ዳኞችና ገዥዎች ጀርባ ባሉት የአጋንንት ኃይሎች ("አማልክት") ላይ የሚፈርድበትን ጊዜ ይጠቁማል።
+
+በተለይ ለምድራዊ ገዥዎቹ፡- “እስከ መቼ ሐሰትን ትፈርዳላችሁ? እስከ መቼ ለኃጢአተኞች ፊት ታደላላችሁ?” የሚል ጥያቄ ቀርቦላቸዋል (መዝ. 82:2)።
+
+በተጨማሪም “ለድሆችና ለድሀ አደጎች ፍረዱ፤ ለችግረኛውና ለምስኪኑ ጽድቅ አድርጉ፤ ብቸኛውንና ችግረኛውን አድኑ፤ ከኃጢአተኞችም እጅ አስጥሉአቸው” ተብለው ታዘዋል (መዝ. 82:3, 4)። በዚህና በሌሎች ጥቅሶች፣ የብሉይ ኪዳን ነቢያት ግልፅ የሆነ የፍትሕ ጥሪን አቅርበዋል። ይህ በቃሉ ውስጥ ትኩረት የተነፈገው ጉዳይ አይደለም፤ የብሉይ ኪዳን ነቢያት መልእክት እምብርት እና ኢየሱስ በምድር በሥጋ በነበረበት ጊዜ የተናገረው ዋና ነገር ነው።
+
+እርሱን እንደሚወዱትና እንደሚታዘዙት ከሚናገሩት እግዚአብሔር የሚሻውና የሚፈልገው ነገር የተሰወረ አይደለም። በሚክ. 6: 8 በግልፅ “ሰው ሆይ፥ መልካሙን ነግሮሃል፤ እግዚአብሔርም ከአንተ ዘንድ የሚሻው ምንድር ነው? ፍርድን ታደርግ ዘንድ፥ ምሕረትንም ትወድድ ዘንድ፥ ከአምላክህም ጋር በትሕትና ትሄድ ዘንድ አይደለምን?” በማለት አስቀምጦታል።
+
+ይህ ሐሳብ በቃሉ ውስጥ ተስተጋብቷል። ለምሳሌ፡- ኢየሱስ “እርስ በርሳችሁ ፍቅር ቢኖራችሁ፣ ደቀ መዛሙርቴ እንደ ሆናችሁ ሰዎች ሁሉ በዚህ ያውቃሉ” ብሎ ተናግሯል (ዮሐ. 13፡35፤ ከ1 ዮሐ. 4፡8-16 ጋር ያስተያዩት)።
+
+`በሚክ. 6፡8 ላይ ብናተኩርና ሆን ብለን በቃልም ሆነ በሥራ ብንተገብረው፣ ቤተሰቦቻችን እና ቤተክርስቲያኖቻችን ምን ይመስሉ ነበር? በማንኛውም ሁኔታ ውስጥ ብትሆን፣ እነዚህ መርሆዎች እንዴት በተሻለ ሁኔታ ሊተገበሩ ይችላሉ?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/12/05.md b/src/am/ss/2025-01/12/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..6ae87bdca7
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/12/05.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title: 'ፍትሕ ለማስፈን ተጠርተናል'
+date: 19/03/2025
+---
+
+በመጽሐፍ ቅዱስ ውስጥ ነቢያት በማህበረሰብ መካከል ፍትሕ እንዲኖር የእግዚአብሔርን ጥሪ ያለማቋረጥ አቅርበዋል። በተደጋጋሚ ቃሉ የኢ- ፍትሐዊነትንና የጭቆናን አስከፊነት ከማጉላት ወደ ኋላ አይልም። በእርግጥ እግዚአብሔርን እንዲፈርድ መጠየቅ በራሱ፣ ፍትሕን እንዲያሰፍን መለመን ነው።
+
+ለምሳሌ ነቢዩ ኢሳይያስ በጊዜው በእሥራኤል የነበረውን ግፍ በቀጥታ ይኮንናል። የፍትሕ ጥሪው ግልፅና ከፍ ባለ ድምፅ ዛሬም በጆሯችን ሊሰማን ይገባል። "መልካም መሥራትን ተማሩ፥ ፍርድን ፈልጉ፥ የተገፋውን አድኑ፥ ለድሀ አደጉ ፍረዱለት ስለ መበለቲቱም ተምዋገቱ” (ኢሳ. 1፡17)። ከዚህም በተጨማሪ “የግፍን ትእዛዛት ለሚያዙ፣ የድሀውንም ፍርድ ለሚያጣምሙ ወዮላቸው” በማለት ያውጃል (ኢሳ. 10:1, 2)። “በተጎበኛችሁበት ቀን፥ መከራም ከሩቅ በሚመጣበት ዘመን ምን ታደርጉ ይሆን? ለረድኤትስ ወደ ማን ትሸሻላችሁ? ክብራችሁንስ ወዴት ትተዉታላችሁ?” እያለም ያስጠነቅቃቸዋል (ኢሳ. 10:3)።
+
+`በተመሳሳይም ነቢዩ ኤርምያስ የእግዚአብሔርን መልእክት እንዲህ ሲል ተናግሯል:- “ቤቱን በግፍ ሰገነቱንም በዓመፅ ለሚሠራ፥ ባልንጀራውንም እንዲያው በከንቱ ለሚያሠራ፥ ዋጋውንም ለማይሰጠው… ወዮለት! በውኑ አባትህ አይበላምና አይጠጣም ነበርን? ፍርድንና ጽድቅንስ አያደርግም ነበርን? በዚያም ጊዜ መልካም ሆኖለት ነበር። የድሀውንና የችግረኛውን ፍርድ ይፈርድ ነበር፥ በዚያም ጊዜ መልካም ሆኖ ነበር። ይህ እኔን ማወቅ አይደለምን? ይላል እግዚአብሔር።” (ኤር. 22:13, 15, 16 ) ማቴ. 23:23–30ን ያንብቡ። እዚህ ላይ ኢየሱስ በጣም አስፈላጊ ስለሆነው ነገር ምን ያስተምረናል? “ዋና ነገሮች” ሲልስ ምን ማለቱ ይመስልዎታል?`
+
+አንድ ሰው የፍትሕ መጓደል የብሉይ ኪዳን ነቢያት ጉዳይ ብቻ እንደሆነ እንዳያስብ፣ በዚህና በሌሎች ጥቅሶች ይህ ነገር በአገልግሎቱ ወቅት ኢየሱስን ራሱን እጅግ ያሳስበው እንደነበር በግልጽ እንመለከታለን። እንዲህ ነበር ያለው፡ - “እናንተ ግብዞች ጻፎችና ፈሪሳውያን፥ ከአዝሙድና ከእንስላል ከከሙንም አሥራት ስለምታወጡ፥ ፍርድንና ምሕረትን ታማኝነትንም፥ በሕግ ያለውን ዋና ነገር ስለምትተዉ፥ ወዮላችሁ፤ ሌላውን ሳትተዉ ይህን ልታደርጉ ይገባችሁ ነበር” (ማቴ. 23፡23)። በሉቃስ ውስጥ ባለው ተመሳሳይ ክፍል፣ ኢየሱስ “ፍርድንና እግዚአብሔርን መውደድ ስለሚተላለፉ” ያዝናል (ሉቃ. 11፡42)።
+
+`ዛሬ “በዋና ነገሮች” ላይ ማተኮር ቢኖርብዎት፣ በምትኩ ከምናተኩርበት “ከአዝሙድና ከእንስላል ከከሙንም አሥራት ከማውጣት” በተቃራኒ፣ ምን ሊመስል ይችላል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/12/06.md b/src/am/ss/2025-01/12/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..2fdbfdf552
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/12/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'ባልንጀራዬ ማን ነው?'
+date: 20/03/2025
+---
+
+ሉቃስ እንደዘገበው፣ ኢየሱስ እግዚአብሔርን ስለ መውደድ እና ባልንጀራን ስለ መውደድ ሁለቱን ታላላቅ ትእዛዛት ከተናገረ በኋላ፣ አንድ ሕግ አዋቂ “ራሱን ሊያጸድቅ ወድዶ ኢየሱስን፡- ባልንጀራዬስ ማን ነው? አለው” ሉቃ. 10፡29)። ለዚህ ምላሽ ኢየሱስ አሁን እጅግ የሚታወቀውን፣ በዚያን ጊዜ ግን አስደንጋጭ የነበረውን፣ የመልካሙን ሳምራዊ ምሳሌ ተናገረ።
+
+`በሉቃ. 10፡25-37 ላይ የሚገኘውን የመልካሙን ሳምራዊ ምሳሌ ያንብቡ። ይህ ክፍል፣ ነቢያት ለምሕረትና ለፍትሕ እንዲሁም የተለያዩ ቡድኖች በሰው ልጅ ታሪክ ውስጥ "በሌሎች" ላይ ስላደረሱት ግፎች ካስተጋቡት ጩኸት አንፃር፣ ምን እያለ ነው?`
+
+ኢየሱስ ስለ ፍትሕ ለመናገር ብቻ ሳይሆን፣ ፍትሕን ሊያሰፍን መጣ።
+
+እርሱ ያኔም ሆነ ወደፊት የነቢያት የፍትሕ ጥሪና ናፍቆት ፍጻሜ ነው (ሉቃ. 4፡ 16–21ን ከኢሳ. 61፡1, 2 አንፃር ይመልከቱ)። እርሱ የአህዛብ ሁሉ ምኞት ነው – በተለይም አዳኝ እንደሚያስፈልጋቸው ለሚገነዘቡ ሰዎች።
+
+`ሥልጣን ለመያዝና የእግዚአብሔርን ዙፋን በኃይል ለመቀማት ከፈለገው ጠላት በተቃራኒ፣ ኃጢአት የሌለበት ኢየሱስ ራሱን ዝቅ በማድረግ በኃጢአት፣ በግፍና በጭቆና ሥር ከነበሩት ጋር ተቆጠረ። ፍትሕን ያሰፍን ዘንድ፣ ጻድቅ እንዲሆንና በእርሱም የሚያምኑትን ሁሉ ያጸድቅ ዘንድ፣ በፍቅር ራሱን አሳልፎ በመስጠት ጠላትን ድል አደረገ። ክርስቶስ የሕጉ ዋና ነገሮች ብሎ ለሚጠራቸው ደንታ ከሌለን፣ ክርስቶስ ሊያፀናው ለሞተው ሕግ ግድ ይለናል ማለት የምንችለው እንዴት ነው?`
+
+መዝ. 9:8, 9 “እርሱም ዓለምን በጽድቅ ይፈርዳታል፥ አሕዛብንም በቅንነት ይዳኛቸዋል። እግዚአብሔርም ለድሆች (ለተጨቆኑ) መጠጊያ ሆናቸው፥ እርሱም በመከራቸው ጊዜ ረዳታቸው ነው” ይላል። በተመሳሳይም መዝ. 146:7–9 እንዲህ በማለት ያክላል፡- እግዚአብሔር “ለተበደሉት የሚፈርድ፥ ለተራቡ ምግብን የሚሰጥ ነው። እግዚአብሔር የታሰሩትን ይፈታል፤ እግዚአብሔር የወደቁትን ያነሣል፤ እግዚአብሔር ዕውሮችን ጥበበኞች ያደርጋቸዋል፤ እግዚአብሔር ጻድቃንን ይወድዳል፤ እግዚአብሔር ስደተኞችን ይጠብቃል፤ ድሀ አደጎችንና ባልቴቶችን ይቀበላል፤ የኃጢአተኞችንም መንገድ ያጠፋል።”
+
+`በዙሪያችን የተቸገሩትንና የሚሰቃዩትን ለማገልገል መፈለግ እንዳለብን፣ የእግዚአብሔር ቃል ከዚህ በላይ ምን ያህል ግልጽ ሊሆን ይችላል? የተቸገሩትን ለመርዳት ከኢየሱስ ሕይወትና አገልግሎት ምን እንማራለን? ምንም እንኳን እንደርሱ ተአምራትን ማድረግ ባንችልም፣ ለሚሰቃዩ ብዙ ሰዎች የእኛ እርዳታ እንዴት "ተአምር" ሊሆን ይችላል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/12/07.md b/src/am/ss/2025-01/12/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..2fabf17ca9
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/12/07.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title: 'ተጨማሪ ሀሳብ'
+date: 21/03/2025
+---
+
+የዘመናት ምኞት ከተባለው የኤለን ጂ. ኋይት መጽሐፍ “ሰንበት” የተሰኘውን ርዕስ ከገጽ 281–289 ያንብቡ።
+
+“ሰላዮቹ ችግር እንዳይገጥማቸው በመፍራት፣ በሕዝቡ ፊት ለክርስቶስ መልስ ለመስጠት አልደፈሩም። እውነትን እንደተናገረ ያውቁ ነበር። ወጋቸውን ከመተላለፍ ይልቅ አንድን ሰው እንዲሰቃይ ይተውት ነበር፤ ነገር ግን ችላ ከተባለ በባለቤቱ ላይ የገንዘብ ኪሳራ ስለሚያደርስ እንሰሳውን ይንከባከቡ ነበር። በእግዚአብሔር አምሳል ከተፈጠረው ሰው ይልቅ ለእንስሳ የበለጠ ጥንቃቄ ይደረግለት ነበር። ይህም የሐሰተኛ ሃይማኖቶችን ሥራ ያሳያል። እነርሱ የሚመነጩት የሰው ልጅ ራሱን ከእግዚአብሔር በላይ ከፍ ለማድረግ ካለው ፍላጎት ነው፣ ነገር ግን ሰውን ከእንሰሳ በታች ያዋርዳሉ።
+
+የእግዚአብሔርን ሉዓላዊነት የሚቃወም ማንኛውም ሃይማኖት፣ ሰው በፍጥረት ጊዜ የተጎናፀፈውንና በክርስቶስ የሚመለስለትን ክብር ይገፈዋል። ማንኛውም የሐሰት ሃይማኖት ተከታዮቹን ለሰዎች ችግር፣ ስቃይና መብት ግድየለሾች እንዲሆኑ ያስተምራል። ወንጌል በክርስቶስ ደም ለተገዛው የሰው ልጅ ከፍ ያለ ዋጋ ይሰጠዋል፣ እናም ለሰው ልጅ ችግርና አበሳ እንድንራራ ያስተምራል።
+
+ጌታ፡- ‘ከጥሩ ወርቅ ይልቅ የከበሩ ይሆናሉ፥ ሰውም ከኦፊር ወርቅ ይልቅ የከበረ ይሆናል’ ይላል (ኢሳ. 13፡12)።
+
+“ኢየሱስ ፈሪሳውያንን በሰንበት ቀን መልካም ወይስ ክፉ ማድረግ፣ ሕይወት ማዳን ወይስ መግደል ተፈቅዶ እንደሆነ ሲጠይቃቸው፣ የነበራቸውን ክፉ ዓላማ እየተገዳደረ ነበር። እርሱ ሕይወትን እያዳነ ለብዙዎች ደስታን ሲያመጣ፣ እነርሱ ግን በመራር ጥላቻ ህይወቱን ለማጥፋት ያሳድዱት ነበር። በሰንበት እርሱ እንዳደረገው ድውያንን መፈወስ ወይስ እነርሱ ሊያደርጉ እንዳሰቡት መግደል ይሻል ነበር? በእግዚአብሔር ቅዱስ ቀን በልብ ውስጥ ያለ የመግደል ሐሳብ፣ ከፍቅር የተነሳ ለሰው ሁሉ በርኅራኄ ከሚገለጽ መልካም ሥራ ይልቅ ጽድቅ ነበርን?”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ የዘመናት ምኞት፣ ገጽ 286–287
+
+**የመወያያ ጥያቄዎች**
+
+`1. “ማንኛውም የሐሰት ሃይማኖት ተከታዮቹን ለሰዎች ችግር ግድየለሾች እንዲሆኑ ያስተምራል” የሚለው እውነት የሆነው ለምንድን ነው? በቤተ-ክርስቲያናችንም ሆነ በውጭ እንደዚህ አይነት ግድየለሽነትን ለማስወገድ ሆን ብለን እንዴት መንቀሳቀስ እንችላለን?`
+
+`2. ባልንጀራዬ ማን ነው? ባልንጀራህስ ማን ነው? ክርስቶስን መከተላችን፣ ፍቅርን በተግባር ለማሳየት በዘመኑ የነበረውን የጥል ግድግዳ እንዳፈረሰው ሳምራዊ እንድንሆን የሚያደርገን በምን በምን መንገዶች ነው?`
+
+`3. እግዚአብሔር ፍትሕንና ምሕረትን የሚወድ ከሆነ፣ በእርሱ ዘንድ አስፈላጊ የሆኑ ነገሮችን ማድረግ የምንችለው እንዴት ነው? ኢየሱስ “የሕጉ ዋና ነገሮች” ባላቸው ላይ ይበልጥ የምናተኩረው እንዴት ነው?`
+
+`4. ስለ ፍርድ ስናስብና ስንነጋገር፣ ኢየሱስ ስለ ፍርድ የተናገረበት ዋናው መንገድ ሌሎችን በተለይም የተጨቆኑትንና የተገፉትን በተግባር መውደድን አስመልክቶ መሆኑን ምን ያህል አጽንዖት እንሰጠዋለን? ይህንን ከማቴ. 25፡31-46 አንፃር ያሰላስሉ።`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/12/hope-ss.md b/src/am/ss/2025-01/12/hope-ss.md
new file mode 100644
index 0000000000..c3e7248cdd
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/12/hope-ss.md
@@ -0,0 +1,33 @@
+---
+title:  ሆፕ የሰንበት ትምህርት
+date:   21/03/2025
+---
+
+ወደ ተስፋ ሰንበት ትምህርት እንኳን ደህና መጡ። ጥልቅ መስተጋብራዊ የሆነ የእግዚአብሔር ቃል ጥናት። እነሆ የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትህ በሚል ርዕስ የጀመርነውን ጥናታችንን ዛሬም እንቀጥላለን።
+
+**የዛሬ ርእስ፦** ፍቅር እና ፍትህ - ሁለቱ ታላላቅ ትዕዛዛት
+
+**መግቢያ መዝሙር ፦** “እግዚአብሔር ሆይ አንተ አምላኬ ነህ” መዝ. 63፡1-4
+
+- 1) ሁለቱ ታላላቅ ትእዛዛት
+	- ሀ) ማቴዎስ 22፡36-40 ኢየሱስ እንዳለው በእግዚአብሔር ቃል ውስጥ ያሉት ሁለቱ ትእዛዛት ምንድን ናቸው?
+	- ለ) ኢየሱስ አድርጎ እንደገለጸው ከሆነ እውነተኛና በሙሉ ልብ ለእግዚአብሔር ያለን ፍቅር ከትእዛዝ ሁሉ የሚበልጠው ለምንድን ነው? (ዘዳግም 6:5)
+	- ሐ) ለእግዚአብሔር እንዲህ ያለ በሙሉ ልብ የቀረበ ፍቅር ከወደቁ የሰው ልጆች እንኳን የሚቻለው እንዴት ነው? ሮሜ 5፡5
+	- መ) በዙሪያችን ላሉ ሰዎች ፍቅር ሁለተኛው ታላቅ ትእዛዝ የሆነው ለምንድነው? እንዲሁም እነዚህ ሁለቱ ታላላቅ ትእዛዛት እንዴት አንድ ላይ ይጣመራሉ? 1ኛ ዮሐንስ 4፡7-11፣20-21
+	- ሠ) እነዚህ ሁለት ታላላቅ ትእዛዛት እግዚአብሔር በሲና ተራራ ከተሰጣቸው አሥር ትእዛዛት ጋር እንዴት ይዛመዳሉ?
+	- ረ) ነቢዩ ዘካርያስ እንዳለው በዙሪያችን ላሉ ሰዎች ፍቅር ማሳየት የምንችልባቸው አንዳንድ ተግባራዊ መንገዶች የትኞቹ ናቸው? ዘካርያስ 7፡8-10
+- 2) ታላላቅ ኃጢአቶች
+	- ሀ) ትልልቁን ትእዛዛት ከግምት ውስጥ በማስገባት፣ ኢየሱስ እንደ ትልቁ ኃጢአት የሚቆጥረው ምን ይመስልሃል?
+	- ለ) ለእግዚአብሔር እና ለሌሎች ያለን ፍቅር ሁለቱ ታላላቅ ትእዛዛት ከሆኑ የፍቅር እጦት ትልቁ በደል መሆኑ ትርጉም ይኖረዋል። በምሳሌ 6፡16-19 ተመዝግበው የሚገኙት እግዚአብሔር የሚጠላቸው ነገሮች የሁለቱ ታላላቅ ትእዛዛት መተላለፍ እንዴት ናቸው?
+	- ሐ) የትኛውም ዓይነት ጣዖት አምልኮ ታላቅ ኃጢአት የሆነው ለምንድን ነው? መዝሙር 135፡15-18፣ ኢሳ 44፡9-10፣14-17
+- 3) ፍቅር እና ፍትህ
+	- ሀ) መዝሙር 33:5 እግዚአብሔር ፍትሕን የሚወደው ለምንድን ነው? (በተጨማሪ ኢሳይያስ 61:8 ሀ ተመልከት)
+	- ለ) ነቢዩ ሚክያስ እንደተናገረው እግዚአብሔር ፍትሕን ስለሚወድ ከአንተ ምን ይፈልጋል? ሚክያስ 6፡8
+	- ሐ) ፍትሃዊ አሰራር እና ፍትህን በመፈለግ መካከል ያለው ልዩነት ምንድን ነው? ኢሳ 1፡17
+	- መ) መዝሙረኛው አሳፍ በመንፈስ መሪነት የጻፈው ተማጽኖ እግዚአብሔር ለፍትሕ ካለው ፍቅር ጋር ምን ግንኙነት አለው? መዝሙረ ዳዊት 82፡1-4
+	- ሠ) ጌታ ለፍትሕ ያለው ፍቅር በኢየሱስ ምድራዊ አገልግሎት ሲገለጥ እንዴት አየኸው? (ዮሐንስ 2:13-16፣ ሉቃስ 11:42፣ ወዘተ.)
+	- ረ) በሉቃስ 10:30-37 ላይ ከተመዘገበው የኢየሱስ ምሳሌ ምን ትምህርት እናገኛለን?
+	- ሰ) ስለ ፍትሕ ግድ የሚለው የትኛ የኢየሱስ ተከታይ ነው ልብህን በተለየ መንገድ የሚነካው?
+	- ሸ) ድሆችንና የተጨቆኑ ሰዎችን፣ እንዲሁም በግፍ የተበደሉ ሰዎችን እንድትንከባከቡ እግዚአብሔር ዕድል የሰጣችሁ የት ነው?
+
+ይህ የጥናት ጽሑፍ የተዘጋጀው [በሆፕ ቻናል](https://www.hopetv.org/hopess/)  ሲሆን ወደ አማርኛ የተተረጎመው ደግሞ በትንቢት ቃል የወንጌል አገልግሎት (https://www.yetnbitkal.org) ነው። እነዚህን የጥናት ጽሑፎች [በእንግሊዝኛ](https://www.hopetv.org/shows/hopess/study-guides/) ላይ ያገኛሉ።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/12/info.yml b/src/am/ss/2025-01/12/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..de3bdaf13f
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/12/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "ፍቅር እና ፍትሕ፡- ሁለቱ ታላላቅ ትእዛዛት"
+start_date: "15/03/2025"
+end_date: "21/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/13/01.md b/src/am/ss/2025-01/13/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..f179f3c391
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/13/01.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'ፍቅር የሕግ ፍጻሜ ነው'
+date: 22/03/2025
+---
+
+### ለዚህ ሳምንት ጥናት፡
+ዘጸ. 20:1–17፣ ሮሜ 6፡ 1–3፣ ሮሜ 7:7–12፣ ኤር. 31:31–34፣ ማቴ. 23:23, 24፣ ያዕቆብ 2፡1-9
+
+> <p>የመታሰቢያ ጥቅስ</p>
+> “እርስ በርሳችሁ ከመዋደድ በቀር ለማንም ዕዳ አይኑርባችሁ፤ ሌላውን የሚወድ ሕግን ፈጽሞታልና።” ሮሜ 13፡8
+
+በቦርድ ስብሰባ ላይ ስለ አንድ አስቸጋሪ የቤተክርስቲያን አባል ሲነጋገሩ፣ አንድ ሰው ቄሱን፣ “በርኅራኄ ላይ የተመሰረተ ውሳኔ ማድረግ አንችልም” አለው። አንችልም እንዴ? ቄሱ ይህ ሰው ስለ እግዚአብሔርና ስለ ሕጉ ያለው ግንዛቤ ምን እንደሆነ ግራ ሳይጋባ አይቀርም። ከሰዎች፣ በተለይም ከተሳሳቱት፣ ጋር ባለን ግንኙነት ርኅራኄ ማዕከላዊ መሆን አለበት። ርኅራኄ የፍቅር አንዱ ክፍል ነው፣ እናም ሮሜ 13፡8 እንደሚናገረው ባልንጀራችንን መውደድ ሕግን መፈጸም ነው።
+
+በእርግጥ ፍቅር የሕግ ፍፃሜ ከሆነ፣ ሕግን ከፍቅር ነጥለን ወይም ፍቅርን ከሕግ ጋር እንደማይገናኝ አድርገን እንዳናስብ መጠንቀቅ አለብን። በቃሉ ውስጥ ፍቅር እና ሕግ የማይነጣጠሉ ናቸው። ሕግን የሰጠን አምላክ ፍቅር ነው፣ በዚህም መሠረት የእግዚአብሔር ሕግ የፍቅር ሕግ ነው። ኤለን ጂ. ኋይት እንደፃፈችው፣ ሕጉ የእግዚአብሔር ባሕርይ መግለጫ ነው። (የክርስቶስ ምሳሌያዊ ትምህርቶች፣ ገጽ 305ን ይመልከቱ)
+
+የእግዚአብሔር ሕግ የማይስተዋል የመርሆች ስብስብ አይደለም፣ ነገር ግን ይሳካልን ዘንድ የተሰጡን ትዕዛዛቶችና መመሪያዎች ናቸው። እግዚአብሔር ራሱ እንደገለፀው፣ ሕጉ የፍቅር መግለጫ ነው።
+
+_የሳምንቱን ትምህርት በማጥናት ለሰንበት ይዘጋጁ።_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/13/02.md b/src/am/ss/2025-01/13/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..00e019bdf8
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/13/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title: 'የፍቅር ሕግ'
+date: 23/03/2025
+---
+
+የእግዚአብሔር ሕግ የማይስተዋሉ መርሆዎችን የያዘ አይደለም፣ ይልቁንም ግንኙነትን የሚያሳይ ነው። ይህ ደግሞ በአሥርቱ ትእዛዛት በግልፅ ይታያል። የአሥርቱ ትእዛዛት መሠረታዊ መርሆች በኤደን ገነትም ነበሩ፣ በእግዚአብሔር እና በሰዎች እንዲሁም በሰዎች መካከል ያለውን ግንኙነት የሚቆጣጠሩት የፍቅር መርሆዎች ነበሩ።
+
+በዘጸ. 20 ላይ አሥርቱ ትእዛዛት በድንጋይ ጽላት ሲጻፉ፣ ለእሥራኤል የተሰጡት በቃል ኪዳን ግንኙነት አውድ ነው። ትእዛዛቱ የተጻፉት ጌታ ሕዝቡን ከግብፅ ካወጣቸው በኋላ ነው፣ ትእዛዛቱም የተመሰረቱት በእግዚአብሔር ፍቅርና ለሕዝቡ በገባው ተስፋዎች ላይ ነው (ዘጸ. 6፡7, 8 እና ዘሌ. 26፡12)። በአሥሩ ትእዛዛት ውስጥ ያሉት ሁለት ክፍሎች ሰው ከእግዚአብሔር ጋር እና እርስ በርስ ያለው ግንኙነት እንዲሰምር ያለሙ መሆኑን ማየት ይቻላል።
+
+`ዘጸ. 20:1-17ን ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች እግዚአብሔርን መውደድ እና ሌሎችን መውደድ የሚለውን ሁለቱን መርሆዎች የሚገልጹት እንዴት ነው?`
+
+የመጀመሪያዎቹ አራት ትእዛዛት ሰዎች ከእግዚአብሔር ጋር ያላቸውን ግንኙነት የሚያመለክቱ ሲሆን፣ የመጨረሻዎቹ ስድስት ትእዛዛት ደግሞ በሰዎች መካከል ያለውን ግንኙነት ያሳያሉ። ከእግዚአብሔርም ሆነ ከሌሎች ሰዎች ጋር ያለን ግንኙነት በእግዚአብሔር ሕግ መርሆዎች መመራት አለበት።
+
+እነዚህ የሕጉ ሁለት ክፍሎች ኢየሱስ ሁለቱ ታላላቅ ትእዛዛት ብሎ ከገለጸላቸው ጋር በቀጥታ ይዛመዳሉ—“ጌታ አምላክህን በፍጹም ልብህ ውደድ” (ማቴ. 22:37፤ ከዘዳ. 6፡ 5 ጋር ያስተያዩ) እና “ባልንጀራህን እንደ ነፍስህ ውደድ” (ማቴ. 22፡39፤ ከዘሌ. 19፡18 ጋር ያስተያዩ)።
+
+የመጀመሪያዎቹ አራት ትእዛዛት እግዚአብሔርን በሙሉ ማንነታችን የምንወድባቸው መንገዶች ሲሆኑ፣ የመጨረሻዎቹ ስድስት ትእዛዛት ደግሞ እርስ በርሳችን እንደ ራሳችን የምንዋደድባቸው መንገዶች ናቸው። ኢየሱስ እነዚህ ሁለት ታላላቅ የፍቅር ትእዛዛት ከሕጉ ጋር የተቆራኙ መሆናቸውን በግልፅ ተናግሯል። "በእነዚህ በሁለቱ ትእዛዛት ሕጉም ሁሉ ነቢያትም ተሰቅለዋል" አላቸው (ማቴ. 22:40)።
+
+`ስለዚህ የእግዚአብሔር ሕግ ሙሉ በሙሉ በእግዚአብሔር ፍቅር ላይ የተመሰረተ ነው። የእግዚአብሔር ፍቅር እና ሕግ የማይነጣጠሉ ናቸው። ብዙውን ጊዜ ሰዎች ሕጉን መጠበቅ አያስፈልገንም፣ እግዚአብሔርን እና ሌሎችን መውደድ ነው የሚገባን ሲሉ እንሰማለን። ለምንድነው ይህ ሐሳብ ትርጉም የማይሰጠው? ከአሥርቱ ትእዛዛት አንዱን የምተላለፍ ከሆነ፣ ለእግዚአብሔር ወይም ለሌሎች ያለንን ፍቅር እንዴት ልንገልጽ እንችላለን?`
diff --git a/src/am/ss/2025-01/13/03.md b/src/am/ss/2025-01/13/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..7b64c3ccd9
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/13/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'ሕጉ ቅዱስና ጻድቅ በጎም ነው'
+date: 24/03/2025
+---
+
+ፍቅር የእግዚአብሔር ሕግ መሠረት ነው። እግዚአብሔር ሕግን ሲያፀና፣ ፍቅርንም እንዲሁ ያፀናል። ኢየሱስ ኃጢአተኞችን ለማዳን የሞተው ሕግን ሲያፀና ሳለ፣ ለእኛም ጸጋውን ይሰጥ ዘንድ ነው። ስለዚህ እርሱ ጻድቅ እና በእርሱ የሚያምኑትን የሚያጸድቅ ሊሆን ይችላል (ሮሜ 3፡25, 26)። እንዴት ያለ የፍቅር መግለጫ ነው! በዚህ መሠረት ሕጉ በደህንነት ሂደት አልተሻረም፤ ይልቁንም የበለጠ ፀና እንጂ።
+
+`ሮሜ 6፡1–3ን፣ ከዚያም ሮሜ 7፡7–12ን (ቁጥር 12 ላይ ልዩ ትኩረት በማድረግ) ያንብቡ። እነዚህ ጥቅሶች ክርስቶስ ከሞተ በኋላም ስለ ሕጉ ምን ይነግሩናል?`
+
+አንዳንዶች ጸጋና ቤዛ መሆን ሕግን ያስወግዳሉ ብለው ቢያምኑም፣ ጳውሎስ ግን ጸጋ እንዲበዛ በኃጢአት መቀጠል እንደሌለብን በግልጽ ይናገራል።
+
+ይልቁንም በእምነት በክርስቶስ የሆኑት “ከሞቱ ጋር አንድ ይሆኑ ዘንድ ተጠምቀዋል።” ስለዚህ ራሳቸውን ለኃጢአት እንደሞቱና ለክርስቶስ ሕያዋን እንደሆኑ መቁጠር አለባቸው።
+
+የእግዚአብሔር ሕግ ኃጢአት አይደለም፣ ነገር ግን ኃጢአትንና ኃጢአተኛነታችንን በግልጽ ያሳየናል። ለዚህ ነው “ሕጉ ቅዱስ ነው ትእዛዚቱም ቅድስትና ጻድቅት በጎም ናት” የሚለው (ሮሜ. 7፡12)። ሕጉ መዳንና መቤዠት እጅግ እንደሚያስፈልገን፣ ያም መዳን እና መቤዠት ደግሞ በክርስቶስ ብቻ እንደሚገኝ ያሳየናል። “እንግዲህ ሕግን በእምነት እንሽራለንን? አይደለም፤ ሕግን እናጸናለን እንጂ” (ሮሜ. 3፡31)።
+
+ክርስቶስ የመጣው ሕግን ለመሻር ሳይሆን በሕግና በነቢያት የተሰጠውን የተስፋ ቃል ሁሉ ሊፈጽም ነው። ስለዚህ “ሰማይና ምድር እስኪያልፍ ድረስ፥ ከሕግ አንዲት የውጣ ወይም አንዲት ነጥብ ከቶ አታልፍም” በማለት በአጽንዖት ተናግሯል (ማቴ. 5፡18)።
+
+የእግዚአብሔር ሕግ የአምላክን ቅድስና ያሳያል - ያውም ፍጹም የሆነውን የፍቅር፣ የጽድቅ፣ የበጎነትና የእውነት ባሕርይውን (ዘሌ. 19:2፣ መዝ. 19:7, 8፣ መዝ. 119:142, 172)። በዚህ ረገድ እንደ ዘጸ. 31፡18 እግዚአብሔር አሥርቱን ትእዛዛት በድንጋይ ጽላቶች ላይ ራሱ መጻፉ ትልቅ ትርጉም አለው። በድንጋይ የተጻፉት እነዚህ ሕጎች ስለማይለወጠው የእግዚአብሔር ባሕርይና በፍቅር ላይ ስለተመሰረተው የእርሱ የሞራል መንግሥት ምስክሮች ናቸው— ይህም የታላቁ ተጋድሎ ዋና ጭብጥ ነው።
+
+`ይህ በሕግ እና በፍቅር መካከል ያለው ግንኙነት የኢየሱስን “ብትወዱኝ ትእዛዜን ጠብቁ” (ዮሐ. 14፡15) የሚለውን ቃል የበለጠ እንድንረዳ የሚረዳን እንዴት ነው?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/13/04.md b/src/am/ss/2025-01/13/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..fbdfa7d1e3
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/13/04.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title: 'ሕግ እና ጸጋ'
+date: 25/03/2025
+---
+
+እንዳየነው ሕግና ጸጋ እርስ በርሳቸው አይቃረኑም። ይልቅስ በእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትሕ የተመሰረተ የተለያየ ጥቅም አላቸው። በሕግ እና በጸጋ መካከል አሁን የሚታየው (አላስፈላጊ የሆነ) የጎላ ንፅፅር የጥንት እሥራኤላውያንን ግራ ሊያጋባቸው ይችል ነበር፣ ምክንያቱም እግዚአብሔር ሕጉን የሰጣቸው የጸጋውን ታላቅነት ሊያሳያቸው እንደሆነ አድርገው ይመለከቱት ስለነበር ነው። በዙሪያቸው የነበሩት ህዝቦች “አማልክቶቻቸው” ተለዋዋጭና ግራ የሚያጋቡ በመሆናቸው፣ ሰዎች “አማልክት” ምን እንደሚፈልጉና ምን እንደሚያስደስታቸው የሚያውቁበት መንገድ አልነበረም። የመጽሐፍ ቅዱሱ አምላክ ግን ለሕዝቡ እርሱን የሚያስደስተውን ነገር በግልጽ ያስተምራቸዋል።
+
+እርሱን የሚያስደስተውም ለሕዝቡ በሙሉ በግልና በጋራ የሚበጃቸው ነው።
+
+ሆኖም ሕጉ ከኃጢአት ሊያድነን ወይም ልባችንን ሊለውጠው አይችልም። በተፈጥሯችን ኃጢአተኛ ስለሆንን፣ መንፈሳዊ የሆነ የልብ ንቅለ- ተከላ ያስፈልገናል።
+
+ኤር.31:31-34ን ያንብቡ። ይህ እግዚአብሔር አዲስ ልብ ሊሰጠን ስለገባቸው ተስፋዎች ምን ያስተምረናል? ይህንን ክርስቶስ ለኒቆዲሞስ በዮሐ. 3፡1-21 ላይ እንደገና ስለ መወለድ ከተናገረው ጋር ያስተያዩ። ደግሞም ዕብ. 8፡10ን ይመልከቱ።
+
+አሥርቱን ትእዛዛት በድንጋይ ጽላቶች ላይ የፃፋቸው እግዚአብሔር ራሱ ነበር (ዘጸ. 31፡18)፣ ሆኖም ሕጉ በእግዚአብሔር ሕዝብ ልብ ውስጥም መፃፍ ነበረበት (መዝ. 37፡30, 31)። የእግዚአብሔር የፍቅር ሕግ ለኛ ውጫዊ ሳይሆን የባሕርያችን ክፍል ሊሆን ይገባ ነበር። በሰዎች ልብ ውስጥ ሕጉን መፃፍ የሚችለው እግዚአብሔር ብቻ ነው፣ ይህንንም ለማድረግ ለቃል ኪዳን ሕዝቡ ቃል ገብቷል (ዕብ. 8፡10ን ይመልከቱ)።
+
+ሕግን በመጠበቅ ራሳችንን ማዳን አንችልም። ይልቁንም የዳንነው በጸጋው በእምነት ነው፣ ይህም የእግዚአብሔር ስጦታ ነው እንጂ በራሳችን አይደለም (ኤፌ. 2፡8)። ሕጉን የምንጠብቀው ለመዳን አይደለም፤ አስቀድመን ስለዳንን እንጂ።
+
+ሕጉን የምንጠብቀው ለመወደድ አይደለም፤ ስለተወደድን ነው እንጂ፣ ስለዚህ እግዚአብሔርንና ሌሎችን ለመውደድ እንፈልጋለን (ዮሐ. 14፡15ን ይመልከቱ)።
+
+ሕጉ ኃጢአታችንን ያሳየናል (ያዕ. 1፡22-25፣ ሮሜ 3፡20፣ ሮሜ 7፡ 7)፣ አዳኝ እንደሚያስፈልገን ይጠቁመናል (ገላ. 3፡22-24)፣ መልካም በሆነው የሕይወት ጎዳና ይመራናል፣ የእግዚአብሔርንም የፍቅር ባሕርይ ይገልፅልናል።
+
+`በፍርድ ጊዜ ያለህ ተስፋ ምንድን ነው? ተግተህ በታማኝነት ሕጉን መጠበቅህ ነው ወይስ የክርስቶስ ጽድቅ ነው የሚሸፍንህ? መልስህ የእግዚአብሔር ሕግ ሊያደርግ የሚችለውን ወይም የማይችለውን ተግባር በተመለከተ ምን ይነግርሃል?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/13/05.md b/src/am/ss/2025-01/13/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..bdfcb32d36
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/13/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title: 'ፍቅር የሕግ ፍጻሜ ነው'
+date: 26/03/2025
+---
+
+በፍቅር እና በሕግ መካከል ያለው ግንኙነት እጅግ አስፈላጊ ነው።
+
+በእርግጥ ቃሉ እንደሚናገረው ፍቅር ማለት ሕግን መፈጸም ነው።
+
+`በሮሜ 13፡8-10 ጳውሎስ “ሌላውን የሚወድ ሕግን ፈጽሞታል” ሲል አስተምሯል (ሮሜ 13፡8)። ከአሥርቱ ትእዛዛት ውስጥ ከመጨረሻዎቹ ከስድስቱ ብዙዎቹን ከዘረዘረ በኋላ፣ ጳውሎስ እነዚህ ሁሉ "ባልንጀራህን እንደ ነፍስህ ውደድ በሚለው ቃል ተጠቅልለዋል" ይላል (ሮሜ. 13፡9)። በእርግጥም ጳውሎስ በግልጽ “ፍቅር የሕግ ፍጻሜ ነው” በማለት ያስተምራል (ሮሜ. 13፡10)። በገላ. 5፡ 14 ደግሞ ጳውሎስ “ሕግ ሁሉ በአንድ ቃል ይፈጸማልና፥ እርሱም፡- ባልንጀራህን እንደ ራስህ ውደድ የሚል ነው” ሲል ገልጿል (ገላ. 5፡14)። ሕግን የሚፈጽመው ግን ምን ዓይነት ፍቅር ነው? እንዲህ ዓይነቱ ፍቅር ምን ይመስላል? ማቴ. 23:23, 24ን ያንብቡ። “የሕጉ ዋና ነገሮች” ምንድን ናቸው? ዘዳ. 5:12–15ን እና ኢሳ. 58:13, 14ን ያንብቡ። እነዚህ ክፍሎች በሕጉ (በተለይም በሰንበት ትእዛዝ) እና አምላክ ለፍትሕና ለነፃነት ባለው ትኩረት መካከል ያለውን ግንኙነት የሚያሳዩት እንዴት ነው?`
+
+ኢየሱስ “የሕጉ ዋና ነገሮች” ሲል የገለፃቸው “ፍርድና ምሕረት ታማኝነትም ” ናቸው። በተለይም አንዱን ሕግ (ሰንበትን) በተመለከተ፣ በቃሉ ውስጥ ሰንበት ነጻ ከመውጣትና ከፍትሕ ጋር የተቆራኘ መሆኑን እናያለን።
+
+በዘዳ. 5 ላይ የሰንበት ትእዛዝ የተመሰረተው እግዚአብሔር እሥራኤልን ከባርነት ነፃ ከማውጣቱ ጋር በተገናኘ ነው። ይኸውም ሰንበት የፍጥረት መታሰቢያ ብቻ ሳይሆን፣ ከባርነት እና ከጭቆናም ነፃ የመውጣት መታሰቢያ ነው። ፈቃዳችንን ከማድረግ ተመልሰን ሰንበትን ደስታ ብንለው በጌታም ደስ ብንሰኝ (ኢሳ. 58:13, 14) የሚለው ትኩረቱ ለሌሎች የፍቅርና የፍትሕ ሥራዎችን መፈፀም ላይ ነው፡- ይህም በጎ ማድረግ፣ የተራቡትን መመገብ፣ ቤት የሌላቸውን ማስጠጋት ናቸው (ኢሳ. 58፡3–10ን ይመልከቱ)።
+
+ከእነዚህና ሌሎችም ብዙ ትምህርቶች የተነሳ፣ ሕግን በፍቅር ለመፈጸም የሚፈልጉ፣ የሚፈፅሟቸው ኃጢአቶች ብቻ ሳይሆን፣ በጎ መሆናቸውን እያወቁ በቸልተኝነት የማያደርጓቸው ነገሮች ጭምር ሊያሳስቧቸው ይገባል። ፍቅር የሕግ ፍጻሜ እንደመሆኑ መጠን፣ ሕግን መጠበቅ ኃጢአትን ከመሥራት መቆጠብ ብቻ ሳይሆን፣ ፍትሕንና ምሕረትን በታማኝነት የሚያሰፍኑ በጎ የፍቅር ሥራዎችን በትጋት መሥራትን ይጨምራል። ለእግዚአብሔር ታማኝ መሆን የፊደል ሕጉን ካለመተላለፍ በላይ ነው።
diff --git a/src/am/ss/2025-01/13/06.md b/src/am/ss/2025-01/13/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..ecce8dce7c
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/13/06.md
@@ -0,0 +1,26 @@
+---
+title: 'ከሁሉም በላይ እርስ በርሳችሁ ተዋደዱ'
+date: 27/03/2025
+---
+
+ፍቅር የሕግ ፍጻሜ ከሆነ፣ አንድ ሰው ስህተት የሆኑ ነገሮችን ከማድረግ በመቆጠብ ብቻ የእግዚአብሔርን ሕግ በተሟላ ሁኔታ መጠበቅ አይችልም።
+
+በቃሉ የተገለፀው የፍቅር ሕግ ክፉ እንዳናደርግ የሚያዘን ብቻ ሳይሆን፣ ሕጉ የእግዚአብሔርን ፍቅር ለሌሎች የሚገልፁ ተግባራትን እንድንፈጽም ይገፋፋናል።
+
+ይህም ለቤተ ክርስቲያን አባላት ብቻ ሳይሆን በአለም ላሉ ሁሉ ጭምር እንጂ ምክንያቱም አለማችን እውነተኛ ክርስቲያናዊ ምሥክርነት እጅግ ያስፈገዋልና።
+
+`ያዕ. 2፡1-9ን ያንብቡ። እዚህ ላይ ምን ወሳኝ የሆነ መልእክት ተሰጥቶናል?`
+
+እዚህ ላይ ያዕቆብ በኅብረተሰቡ ውስጥ የሚፈጸመውን ኢ-ፍትሐዊ ድርጊት፣ በተለይም ድሆችን ማዋረድንና የአንዳንድ ሀብታሞችን ጭቆና ይኮንናል። ከዚያም ለባልንጀራችን ወደተሰጠን የፍቅር ሕግ ትኩረታችንን ስቦ፣ ይህንን ሕግ ብትፈጽሙ "መልካም ታደርጋላችሁ " ይላል (ያዕ. 2፡8)።
+
+ኤለን ጂ. ዋይት እንደገለፀችው፡- “ለእግዚአብሔር ያለንን ፍቅር የምንገልፀው ለሰው ባለን ፍቅር ነው። ይህንን ፍቅር በውስጣችን ለማሳደር፣ የአንድ ቤተሰብ ልጆችም ሊያደርገን፣ የክብር ንጉሥ ከእኛ ጋር አንድ ሆነ። እናም ‘እኔ እንደ ወደድኋችሁ እርስ በርሳችሁ ተዋደዱ’ (ዮሐ. 15፡12) የሚለው የስንብት ቃሉ ሲተገበር፣ ማለትም እርሱ ዓለምን እንደ ወደደ እኛም ዓለምን መውደድ ስንችል፣ ያን ጊዜ ለእኛ ያለው ተልዕኮ ይፈፀማል። ለሰማይም ገጣሚዎች እንሆናለን፣ ምክንያቱም በልባችን ውስጥ ሰማይ አለና።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ የዘመናት ምኞት፣ ገጽ 641
+
+ክርስቶስ ዓለምን እንደ ወደደ እኛም ዓለምን ስንወድ፣ ያኔ ለሰማይ ገጣሚዎች እንሆናለን። የኢየሱስ ተከታይ ስለ መሆን እንዴት ያለ ግሩም መግለጫ ነው!
+
+ኢየሱስ ተከታዮቹን “እኔ እንደ ወደድኳችሁ እርስ በርሳችሁ ተዋደዱ" ብሎ ያዛቸዋል (ዮሐ. 13:34)። ደግሞም ኢየሱስ “እርስ በርሳችሁ ፍቅር ቢኖራችሁ፥ ደቀ መዛሙርቴ እንደ ሆናችሁ ሰዎች ሁሉ በዚህ ያውቃሉ” ይላል (ዮሐ. 13፡35)።
+
+ፍቅር የክርስቲያን እምነት ማዕከል ነው ምክንያቱም እግዚአብሔር ፍቅር ነውና (1 ዮሐ. 4: 8, 16)። እግዚአብሔርን እንወዳለን የሚሉም እርስ በርሳቸው ሊዋደዱ ይገባል (ከ1ኛ ዮሐ. 3፡11፤ 4፡20, 21 ጋር ያስተያዩ)።
+
+በዚህም መሠረት 1 ጴጥ. 4: 8 ክርስቲያኖችን:- “ፍቅር የኃጢአትን ብዛት ይሸፍናልና፣ ከሁሉ በፊት እርስ በርሳችሁ አጥብቃችሁ ተዋደዱ " በማለት ይመክራል።
+
+ክርስቶስ አለምን እንደ ወደደ፣ እኛም እንደ እርሱ አለምን መውደድ ይኖርብናል የሚለውን ሃሳብ ያሰላስሉ። ይህ ስለ ክርስቲያን ፍጽምና ጽንሰ-ሐሳብ እና ለዘለአለም ሕይወት እንዴት ገጣሚ እንደምንሆን በተሻለ ሁኔታ እንድናስተውል የሚረዳን እንዴት ነው? መልስዎን በሰንበት ወደ ክፍልዎ ይዘው ይምጡ።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/13/07.md b/src/am/ss/2025-01/13/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..3e40856f88
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/13/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title: 'ተጨማሪ ሀሳብ'
+date: 28/03/2025
+---
+
+የዘመናት ምኞት ከተባለው የኤለን ጂ. ኋይት መጽሐፍ “ከሁሉ ከሚያንሱ ከእነዚህ ወንድሞቼ” የተሰኘውን ርዕስ ከገጽ 637–641 ያንብቡ።
+
+“ሌሎችን የሚያገለግሉ፣ በእረኞቹ አለቃ አገልግሎትን ያገኛሉ። እነርሱ ራሳቸው የሕይወትን ውኃ ይጠጣሉ፣ ይረካሉም። አስደሳች ፈንጠዝያዎችን ወይም በሕይወታቸው ውስጥ ለውጦችን አይመኙም። የሚያንገበግባቸው ርዕስ የሚጠፉ ነፍሳትን እንዴት እናድን የሚለው ይሆናል። ማህበራዊ ግንኙነታቸውም ፍሬአማ ይሆናል። ለዋጃቸው ያላቸው ፍቅር ልቦናቸውን አንድ ያደርገዋል።
+
+“ከእግዚአብሔር ጋር አብረን የምንሠራ መሆናችንን ስንገነዘብ፣ የሰጠንን የተስፋ ቃሎች በግዴለሽነት አንናገራቸውም። ተስፋዎቹ በልባችን ውስጥ ይቀጣጠላሉ፣ በከናፍሮቻችንም ላይ ይንቦገቦጋሉ። እግዚአብሔር ሙሴን አላዋቂ፣ ሥነ-ምግባር የጎደለውን እና ዓመፀኛ ሕዝብን እንዲያገለግል በጠራው ጊዜ፡- ‘እኔ ከአንተ ጋር እሄዳለሁ፥ አሳርፍህማለሁ' ብሎ ተስፋ ሰጠው (ዘፀ. 33:14)። ደግሞም 'በእውነት እኔ ከአንተ ጋር እሆናለሁ' አለው (ዘፀ. 3፡12)። ይህ ተስፋ የክርስቶስ ወኪል ሆነው የተቸገሩትንና የሚሰቃዩትን ለሚያገለግሉ ሁሉ የተሰጠ ነው።”—ኤለን ጂ. ዋይት፣ የዘመናት ምኞት፣ ገጽ 641
+
+**የመወያያ ጥያቄዎች**
+
+`1. 1 ቆሮ. 13:4–8ን ያንብቡ። 1ኛ ቆሮ. 13 ምን ዓይነት ሰዎች መሆን እንዳለብን የሚገልጸው እንዴት ነው?`
+
+`2. በማቴ. 25፡31-46 በጎቹን ከፍየሎቹ የሚለያቸው ምንድን ነው? ኢየሱስ እዚህ ላይ የተናገረውን፣ መዳን በሥራ እንደሆነ በማያስተምር መልኩ፣ እንዴት ልናስተውለው እንችላለን?`
+
+`3. "እርሱ ዓለምን እንደ ወደደ እኛም ዓለምን መውደድ ስንችል፣ ያን ጊዜ ለእኛ ያለው ተልዕኮ ይፈፀማል። ለሰማይም ገጣሚዎች እንሆናለን፣ ምክንያቱም በልባችን ውስጥ ሰማይ አለና” የሚለው አባባል ለእርስዎ ምን ማለት ነው? (የሐሙሱን ጥናት ይመልከቱ) ይህ ስለ እግዚአብሔር ማንነትና ስለ ሰማይ ሁኔታ ምን ይገልጽልናል? የእግዚአብሔርን ፍቅር ለተጨቆኑ ተስፋንና ፍትሕን በሚያመጣ መልኩ በማስፋፋት፣ እንደ ሰማይ ዜጎች መኖር የምንችለው እንዴት ነው?`
+
+`4. እግዚአብሔር ለፍቅር እና ለፍትሕ ያለውን ተቆርቋሪነት በዙሪያችሁ ላሉ ለማሳየት፣ በአጥቢያ ቤተክርስቲያንዎ ምን ተግባራዊ እርምጃዎች መወሰድ አለባቸው? በማህበረሰባችሁ ውስጥ እየሰራችኋቸው ያሉ መልካም ነገሮች ምንድን ናቸው? ማሻሻልና የበለጠ ትኩረት ማድረግ ያለባችሁ ነገሮችስ ምንድን ናቸው? ስለ አምላክ ፍቅርና ፍትሕ የተማርነውን ተግባራዊ ለማድረግ፣ በግልም ሆነ በቡድን ምን ዓይነት ተጨባጭ እርምጃዎችን መውሰድ እንችላለን?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/13/hope-ss.md b/src/am/ss/2025-01/13/hope-ss.md
new file mode 100644
index 0000000000..a5805251f8
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/13/hope-ss.md
@@ -0,0 +1,32 @@
+---
+title:  ሆፕ የሰንበት ትምህርት
+date:   28/03/2025
+---
+
+ወደ ተስፋ ሰንበት ትምህርት እንኳን ደህና መጡ። ጥልቅ መስተጋብራዊ የሆነ የእግዚአብሔር ቃል ጥናት። እነሆ የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትህ በሚል ርዕስ የጀመርነውን ጥናታችንን ዛሬ እንቋጫለን።
+
+**የዛሬ ርእስ፦** ፍቅር የህግ ፍጻሜ ነው
+
+**መግቢያ መዝሙር ፦** “እግዚአብሔር ሆይ አንተ አምላኬ ነህ” መዝ. 63፡1-4
+
+- 1) የእግዚአብሔር ሕግ መሠረት
+	- ሀ) ማቴዎስ 22፡35-40 ኢየሱስ እንዳለው ሕጉንና ነቢያትን የሚያጠቃልሉት ሁለቱ ታላላቅ ትእዛዛት የትኞቹ ናቸው?
+	- ለ) ዘጸአት 20፡1-17 አሥርቱን ትእዛዛት ገምግም። ከአስርቱ ትእዛዛት ለእግዚአብሔር እና ለባልንጀራችን ካለው ፍቅር ከሁለቱ ታላላቅ ትእዛዛት ጋር ያልተገናኘው የትኛው ነው?
+	- ሐ) ፍቅር የእግዚአብሔር ሕግ መሠረት መሆኑን ማወቅ አስፈላጊ የሆነው ለምንድን ነው? (1 ዮሐንስ 4:7-8)
+- 2) የእግዚአብሔር የፍቅር ባሕርይ መገለጥ
+	- ሀ) ሮሜ 7፡12 ሐዋርያው ጳውሎስ ስለ ሕግ የሰጠውን መግለጫ ከሚከተሉት ጥቅሶች ጋር አነጻጽር፡- መዝ.92፡15፣ 99፡9፣ 100፡5
+	- ለ) በኢየሱስ በማመን የሚገኘው የእግዚአብሔር የማዳን እቅድ የሕጉን መርሆች እንዴት ያረጋግጣል? ሮሜ 3፡21-26፣31፣ 6፡23፣ 8፡3-4
+	- ሐ) ኢየሱስ የእግዚአብሔርን የፍቅር ባሕርይ መገለጥ ይኸውም ሕጉን የፈጸመው እንዴት ነው? ማቴ 5፡17፣ 1 ጴጥሮስ 2፡21-25
+
+- 3) ከእግዚአብሔር የፍቅር ሕግ ጋር ተስማምቶ መኖር
+	- ሀ) ከእግዚአብሔር የፍቅር ሕግ ጋር ተስማምተህ ለመኖር ስታስብ በነቢዩ ኤርምያስ በኩል ከተናገረው የጌታ ቃል ምን ማበረታቻ አግኝተሃል? ኤርምያስ 31፡31-34
+	- ለ) ከእግዚአብሔር የፍቅር ሕግ ጋር ተስማምቶ ለመኖር የሚያስችል አቅም በመስጠት የመንፈስ ቅዱስ ሚና ምንድን ነው? ዮሐንስ 3፡5-8፣ 14፡15-18፣ 16፡7-14
+	- ሐ) ከእግዚአብሔር የፍቅር ሕግ ጋር ተስማምቶ መኖር በዙሪያችን ላሉ ሰዎች ምሥክርነት የሚሆነው እንዴት ነው? መዝሙረ ዳዊት 37፡30-31
+	- መ) የሰንበት ትእዛዝ ለእግዚአብሔር ያለንን ፍቅር እና ለባልንጀራችን ያለንን ፍቅር የሚያጎላው እንዴት ነው? ዘጸአት 20፡8-11
+	- ሠ) በኢሳይያስ 58:13-14 ላይ ተመዝግቦ የሚገኘው የተስፋ ቃልና በኢሳይያስ 58:6-7 ላይ ተመዝግቦ በሚገኘው በመንፈስ አነሳሽነት በተጻፈው ምክር መካከል ያለው ዝምድና ምንድን ነው?
+	- ረ) ከእግዚአብሔር የፍቅር ሕግ ጋር ተስማምቶ መኖር የመዳን መንገድ ሳይሆን የተዋጁ የእግዚአብሔር ልጆች መሆናችንን የሚያሳይ መሆኑን ሁልጊዜ ማስታወስ አስፈላጊ የሆነው ለምንድን ነው? ኤፌሶን 2፡8-9፣ ገላ 2፡16
+	- ሰ) ፍቅር የሕጉ ፍጻሜ እንደሆነ ሐዋርያው ጳውሎስ ለሮም ክርስቲያኖች የሰጠውን ትምህርት አብራራ። ሮሜ 13፡8-10
+	- ሸ) ከእግዚአብሔር የፍቅር ሕግ ጋር ተስማምቶ መኖር ከመጥፎ ነገሮች መራቅን የሚጨምርበትን አስፈላጊ እውነት የሚያጠናክሩት የትኞቹ የቅዱሳን መጻሕፍት ጥቅሶች ናቸው? ማቴዎስ 7፡12፣ ሮሜ 12፡21፣ 1 ቆሮንቶስ 13፡4-8፣ ወዘተ.
+	- i) ከእግዚአብሔር የፍቅር ሕግ ጋር ተስማምቶ ስለመኖር የተማርከው በጣም አስፈላጊ ትምህርት ምንድን ነው?
+
+ይህ የጥናት ጽሑፍ የተዘጋጀው [በሆፕ ቻናል](https://www.hopetv.org/hopess/)  ሲሆን ወደ አማርኛ የተተረጎመው ደግሞ በትንቢት ቃል የወንጌል አገልግሎት (https://www.yetnbitkal.org) ነው። እነዚህን የጥናት ጽሑፎች [በእንግሊዝኛ](https://www.hopetv.org/shows/hopess/study-guides/) ላይ ያገኛሉ።
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/13/info.yml b/src/am/ss/2025-01/13/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..a6e5282b45
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/13/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "ፍቅር የሕግ ፍጻሜ ነው"
+start_date: "22/03/2025"
+end_date: "28/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/am/ss/2025-01/info.yml b/src/am/ss/2025-01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..3eb9369f6a
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/info.yml
@@ -0,0 +1,19 @@
+title: የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትሕ
+description: >-
+  1 ዮሐ. 4:8 እና 16 እግዚአብሔር ፍቅር ነው ይላል። መላው መጽሐፍ ቅዱስ ይህን እውነታ ይመሰክራል። የክርስትና እምነት
+  ማዕከሉ የእግዚአብሔር ፍቅር ነው። ፍቅር የእግዚአብሔር ማንነት እምብርት ነው፤ እኛም የምናምነውና የምንሰራው ነገር ሁሉ
+  ማዕከል ፍቅር መሆን አለበት። በዚህ መሠረት ፍቅርን የምንረዳበት መንገድ በእምነታችን እና በድርጊታችን ላይ ተፅዕኖ
+  ይኖረዋል።
+human_date: 1ኛ ሩብ ዓመት 2025
+start_date: 28/12/2024
+end_date: 28/03/2025
+color_primary: '#304465'
+color_primary_dark: '#032C48'
+splash: true
+covers:
+  landscape: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/am/ss/2025-01/assets/cover-landscape.png
+  square: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/am/ss/2025-01/assets/cover-square.png
+  portrait: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/am/ss/2025-01/assets/cover.png
diff --git a/src/am/ss/2025-01/introduction.md b/src/am/ss/2025-01/introduction.md
new file mode 100644
index 0000000000..5891b0be0a
--- /dev/null
+++ b/src/am/ss/2025-01/introduction.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+### የእግዚአብሔር ፍቅር እና ፍትሕ
+
+1 ዮሐ. 4:8 እና 16 እግዚአብሔር ፍቅር ነው ይላል። መላው መጽሐፍ ቅዱስ ይህን እውነታ ይመሰክራል። የክርስትና እምነት ማዕከሉ የእግዚአብሔር ፍቅር ነው። ፍቅር የእግዚአብሔር ማንነት እምብርት ነው፤ እኛም የምናምነውና የምንሰራው ነገር ሁሉ ማዕከል ፍቅር መሆን አለበት። በዚህ መሠረት ፍቅርን የምንረዳበት መንገድ በእምነታችን እና በድርጊታችን ላይ ተፅዕኖ ይኖረዋል።
+
+ለምሳሌ አንድ ሰው የእግዚአብሔር ፍቅር በሥራ ይገኛል ብሎ ካመነ፣ ኃጢአተኛና ያልበቃ ስለሆነ እግዚአብሔር እንደማይወደው ሊያስብ ይችላል። ከሌሎችም ጋር ባለው ግንኙነት፣ ሰዎችን ይወዳቸው ዘንድ፣ እነርሱ አስቀድመው መልካም ነገር ማድረግ ይኖረባቸዋል ብሎ ያስባል፡- ይህም ለውድቀት መንስኤ ይሆናል።
+
+ስለዚህ የእግዚአብሔርን ፍቅር የምንረዳበት መንገድ በእምነታችን እና በልምምዳችን ላይ ትልቅ አንድምታ አለው። ለመሆኑ ፍቅር ምንድን ነው? ፍቅርን እንዲገልጹ አሥር ሰዎችን ቢጠይቋቸው፣ አሥር የተለያዩ ምላሾችን ሊያገኙ ይችላሉ። በክርስቲያኖች መካከል እንኳን፣ ስለ እግዚአብሔር ፍቅር ብዙ አፈ-ታሪኮች እና የተሳሳቱ መረዳቶች አሉ።
+
+ለምሳሌ ክርስቲያኖች ለሚቀጥሉት ጥያቄዎች የተለያዩ ምላሾችን ይሰጣሉ፡ - የእግዚአብሔር ፍቅር መስጠት ብቻ እንጂ ምላሽ አይጠብቅምን? መለኮታዊው ፍቅር ራሱን መስዋዕት የሚያደርግ ብቻ ነው ወይስ እግዚአብሔር በሰዎች ሐሴት ሊያደርግ ይችላል? የእግዚአብሔር ፍቅር ስሜታዊ ነው? በእርግጥ እግዚአብሔር ለሰው ልጆች ይጠነቀቃል? የእግዚአብሔር ፍቅር ቸል ሊባል ወይም ሊገፋ ይችላል? እግዚአብሔር ከፍጡራን ጋር የሰጥቶ መቀበል የፍቅር ግንኙነት ውስጥ ይገባል? ቁጣ ከፍቅር ጋር አይጣጣምም? ፍቅር እና ፍትሕ እንዴት አብረው ይኖራሉ? እግዚአብሔር ፍቅር ከሆነ፣ ክፋት በዚህ ዓለም ላይ ለምን እጅግ በዛ? ሰዎች እንደ እግዚአብሔር ሊወዱ ይችላሉ? ከሆነ ያ ምን ሊመስል ይችላል?
+
+ከላይ ለተጠቀሱት ለአንዳንዶቹ ጥያቄዎች የሚሰጡት መልሶች ግልጽ ሊመስሉ ይችላሉ፤ ነገር ግን ክርስቲያኖች ለመለኮታዊው ፍቅር ያላቸውን አመለካከት አስመልክቶ ብዙ ጊዜ ክርክሮች ይነሳሉ። ግልጽ የሚመስሉ ብዙ ምላሾች በጥልቀት ስንመረምራቸው፣ መጽሐፍ ቅዱስ ስለ እግዚአብሔር ፍቅር ከሚያስተምረው ጋር የማይጣጣሙ ሆነው ይገኛሉ።
+
+እነዚህን ጥያቄዎች ሁሉ በአንድ ጊዜ አንፈታቸውም፤ ነገር ግን እነዚህን እና ሌሎች ጥያቄዎችን በዚህ ሩብ አመት እንዳስሳለን። በዚህም የእግዚአብሔር ፍቅር ከምናስበው በላይ እጅግ ከፍ ያለ መሆኑን እናያለን። በቅዱሳት መጻሕፍት ላይ የተገለጸው የእግዚአብሔር ፍቅር፣ በአሁኑ ጊዜ በዓለማችን "ስለ ፍቅር" ከሚነገሩ ሃሳቦች እጅግ የላቀ ነው። በሚቀጥሉት ሳምንታት፣ በመጽሐፍ ቅዱስ ውስጥ ስለ እግዚአብሔር ፍቅር የተገለጹትን አንኳር እና ውብ ገጽታዎች በጥልቀት እንመለከታለን።
+
+ጥናታችንን ስንቀጥልም መለኮታዊው ፍቅር እና ፍትሕ እንዳይነጣጠሉ ሆነው የተጋመዱ መሆናቸውን እናያለን። በመጽሐፍ ቅዱስ የተገለጸው እግዚአብሔር ፍትሕን ይወዳል (ለምሳሌ፡- ኢሳ. 61፡8ን ይመልከቱ)። መጽሐፍ ቅዱስ እንደሚገልጠው፣ መለኮታዊው ፍቅር እና ፍትሕ ስለማይነጣጠሉ፣ አንዱ ከሌላው ውጭ ሊኖር አይችልም። እግዚአብሔር ፍቅር ስለሆነ፣ በዚህ ዓለም ያለው ኢ-ፍትሃዊነትና ስቃይ እጅግ ያሳስበዋል፤ ራሱንም ከተጨቆኑና ከተሰቃዩት ጋር አንድ አድርጎ በመቁጠር፣ ክፋት በፍጥረት ላይ ባመጣው ስቃይና ሀዘን ውስጥ በፈቃዱ ራሱን ሰጠ—ራሱ ከሁሉም በላይ ተሰቃየ። ስለዚህም እግዚአብሔር ራሱ ከሁሉ ይልቅ የክፋት ተጠቂ ሆነ።
+
+እግዚአብሔር እያንዳንዱን ሰው ከምንገምተው በላይ ስለሚወድ፣ በክፋት እና በስቃይ በተደጋጋሚ ማዘኑን በመጽሐፍ ቅዱስ ውስጥ እናገኛለን።
+
+የእግዚአብሔርን ጥልቅ ፍቅር፣ ክርስቶስ በሕዝቡ ላይ፡- “ኢየሩሳሌም ኢየሩሳሌም ሆይ፣ ነቢያትን የምትገድል ወደ እርስዋ የተላኩትንም የምትወግር፣ ዶሮ ጫጩቶቿን ከክንፎችዋ በታች እንደምትሰበስብ ልጆችሽን እሰበስብ ዘንድ ስንት ጊዜ ወደድሁ! አልወደዳችሁምም” እያለ በተናገረው እንጉርጉሮ ውስጥ ማየት ይቻላል (ማቴ. 23፡37)።
+
+ፍቅር የሆነው የመጽሐፍ ቅዱሱ አምላክ፣ ያ ፍቅር ችላ ስለተባለና ስለተገፋ ልቡ እንደተሰበረና እንዳዘነ በቃሉ ውስጥ ተገልጧል። ቃሉ እግዚአብሔር ፍቅሩን በዓለማት ሁሉ ለማስፈን ስላደረገውና እያደረገ ስላለው ነገር ይተርካል። ይህ የዚህ ሩብ ዓመት ትምህርት ርዕስ ነው።
+
+ጆን ሲ. ፔካም የአድቬንቲስት ሪቪው ተባባሪ አርታኢ ናቸው። ይህ የጥናት መመሪያ በተጻፈበት ጊዜ፣ እሳቸው በአንድርውዝ ዩኒቨርሲቲ በሰባተኛው ቀን አድቬንቲስት ስነመለኮት ሴሚነሪ የነገረ መለኮት እና የክርስቲያን ፍልስፍና ፕሮፌሰር ነበሩ።
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/01/01.md b/src/ca/ss/2025-01/01/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..5251454e6c
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/01/01.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+---
+title:  Déu estima lliurement
+date:   28/12/2024
+---
+
+### Llegiu per a l'estudi d'aquesta setmana
+
+Èxode. 33:15-22; Osees 14:1-4; Apocalipsi 4:11; Joan 17:24; Matt. 22:1-14; Joan 10:17, 18.
+
+> <p>Text de memòria</p>
+> "Guairaré els seus retrocés, els estimaré lliurement, perquè la meva ira s'ha allunyat d'ell" (Osees 14:4, NKJV).
+
+Tot i que Pere havia negat Jesús tres vegades, tal com Jesús havia predit (Mt. 26:34), aquestes negacions no eren el final de la història. Després de la resurrecció, Jesús li va preguntar a Pere: «M'estimes més que aquests? I Pere va respondre: «Sí, Senyor; Saps que t'estimo. I Jesús va dir: "Patura els meus anyells". Llavors, Jesús va tornar a preguntar a Pere: «M'estimes? I Pere va respondre:
+
+“'Sí, Senyor; Saps que t'estimo. I Jesús va dir: "Pastoreu les meves ovelles". Llavors, una altra vegada, Jesús va preguntar per tercera vegada a Pere: «M'estimes? ” I “Pere estava trist perquè li va dir per tercera vegada: 'M'estimes?'” I Pere va respondre: “Senyor, tu ho saps totes les coses; Saps que t'estimo. I Jesús va dir: “Pastura les meves ovelles” (Joan 21:15-17, NASB 1995). Tal com Pere havia negat Jesús tres vegades, Jesús, a través de la pregunta crucial,
+
+" 'M'estimes?' ”—va restaurar Pere tres vegades.
+
+Per molt diferents que siguin les nostres circumstàncies de les de Peter, en molts aspectes el principi és el mateix. És a dir, la pregunta que Jesús havia fet a Pere és realment la pregunta definitiva que Déu ens planteja a cadascun de nosaltres en el nostre temps i lloc: M'estimes?
+
+Tot depèn de la nostra resposta a aquesta pregunta.
+
+_Estudieu la lliçó d'aquesta setmana per preparar-vos per al dissabte 4 de gener._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/01/02.md b/src/ca/ss/2025-01/01/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..3261da51ca
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/01/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Més enllà de les expectatives raonables
+date:   29/12/2024
+---
+
+Déu no només ens demana: "M'estimes", sinó que Déu mateix estima cada persona, i ho fa lliurement. De fet, Ell lliurement estima a tu i a mi i a totes les altres persones més del que podríem imaginar. I coneixem aquest amor per la manera com ha actuat en la història del seu poble.
+
+`Llegeix Èxode 33:15-22 i considera el context d'aquests versos i la narració en què apareixen. Què revela aquest passatge, especialment el vers 19, sobre la voluntat i l'amor de Déu?`
+
+Tot semblava perdut. No gaire després de l'alliberament sorprenent de Déu del seu poble de l'esclavitud a Egipte, el poble d'Israel s'havia rebel·lat contra Déu i va adorar un vedell d'or. Quan Moisès va baixar de la muntanya, va veure el que havien fet, va llençar les taules que contenien els Deu Manaments i les va trencar. Tot i que la gent havia perdut qualsevol dret als privilegis i benediccions de l'aliança que Déu els havia concedit lliurement, Déu va decidir lliurement continuar amb ells en la relació de l'aliança de totes maneres, malgrat la seva indignació per a les benediccions de l'aliança.
+
+Les paraules d' Èxode 33:19, "'Tindré misericòrdia amb qui tindré compassió, i tindré compassió de qui tindré compassió'" (NKJV), sovint s'entenen malament com a significat que Déu tria arbitràriament ser compassiu. i amable amb uns, però no amb altres. Tanmateix, en el context, Déu no afirma aquí que serà arbitràriament amable i compassiu amb uns i no amb els altres. No és així com funciona Déu, al contrari d'alguna teologia popular en què Déu predestina que alguns es perdin i s'enfrontin a la condemna eterna.
+
+Què és, doncs, que Déu proclama aquí? Essencialment, Déu està proclamant que, com a Creador de tot, té el dret i l'autoritat d'atorgar la gràcia i la compassió gratuïtament fins i tot a les persones més indignes. I ho fa en aquesta situació, fins i tot després de la rebel·lió del vedell d'or, atorgant misericòrdia al seu poble, Israel, encara que no la mereixia.
+
+Aquest és un dels molts casos en què Déu manifesta el seu amor i ho fa més enllà de qualsevol expectativa raonable. Bones notícies per a tots nosaltres, oi?
+
+`De quina manera Déu us ha continuat revelant i manifestant el seu amor, fins i tot més enllà de qualsevol expectativa raonable?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/01/03.md b/src/ca/ss/2025-01/01/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..9d339b74c6
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/01/03.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Amor no correspost
+date:   30/12/2024
+---
+
+L'exemple sorprenent de Déu del seu amor per la humanitat caiguda es troba a la història d'Osees. Déu va ordenar al profeta Osees: “Vés, pren-te una dona de prostitució i fills de prostitució, perquè la terra ha comès una gran prostitució en apartar-se del Senyor” (Oss. 1:2, NKJV). Osees i la seva infidel esposa havien de ser una lliçó viva de l'amor de Déu pel seu poble, malgrat la infidelitat i la prostitució espiritual d'Israel. És a dir, és una història de l'amor lliurement concedit de Déu a aquells que no el mereixen.
+
+De fet, malgrat la fidelitat i l'amor de Déu, el poble també es va rebel·lar contra Ell una i altra vegada. En conseqüència, les Escriptures descriuen repetidament Déu com l'amant no correspost d'un cònjuge infidel. Havia estimat el seu poble perfectament i fidelment, però ells l'havien menyspreat i servit i adorat altres déus, entristant-lo profundament i trencant la relació, aparentment irreparable.
+
+`Llegiu Osees 14:1-4. Què revelen aquests versos sobre l'amor ferm de Déu pel seu poble?`
+
+Després de la reiterada rebel·lió del seu poble, Déu declara: "'Guaràré els seus retrocés, els estimaré lliurement'" (NKJV). El terme "lliurament" a la frase "'els estimaré lliurement" tradueix una paraula hebrea (nedabah), que connota allò que s'ofereix voluntàriament. És el mateix terme que s'utilitza per a les ofrenes voluntàries en el sistema del santuari.
+
+A tot Osees, i al llarg de les narracions de l'Escriptura, Déu mostra un compromís i una compassió sorprenents amb el seu poble. Tot i que van anar darrere d'altres amants repetidament, trencant la relació de l'aliança, aparentment irreparable, Déu per la seva pròpia voluntat va continuar atorgant-los el seu amor. El poble no es mereixia l'amor de Déu; havien rebutjat i renunciat a qualsevol reclamació legítima. No obstant això, Déu va continuar donantlos amor sense cap compulsió, moral o altra. Aquí i en altres llocs, l'Escriptura mostra constantment l'amor de Déu com a lliure i voluntari.
+
+`Molta gent pensa en Déu com un governant i jutge distant i dur. Com t'ajuda a veure Déu d'una altra manera la imatge de Déu que és menyspreat i afligit com l'amant no correspost d'un cònjuge infidel? Com canvia la teva manera de veure la teva pròpia relació amb Déu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/01/04.md b/src/ca/ss/2025-01/01/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..1504c2dc13
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/01/04.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Amor lliurement donat
+date:   31/12/2024
+---
+
+Déu no només va continuar atorgant el seu amor lliurement a Israel, malgrat les repetides rebel·lions, sinó que també ens continua atorgant amor gratuïtament, fins i tot mentre som pecadors. No ens mereixem l'amor de Déu, i mai ens el podríem guanyar. En canvi, Déu no ens necessita. El Déu de la Bíblia no necessita res (Fets 17:25). L'amor de Déu per tu i per mi i per totes les persones és totalment per voluntat pròpia.
+
+`Compareu Apocalipsi 4:11 i Salm 33:6. Què ens diuen aquests versos sobre la llibertat de Déu en relació amb la creació?`
+
+Déu va crear lliurement aquest món. I, per això, Déu és digne de tota glòria, honor i poder. Déu no necessitava crear cap món. Abans de la fundació del món, Déu ja gaudia de la relació amorosa que existia dins de la Deïtat.
+
+`Llegiu Joan 17:24. Què ens diu sobre l'amor de Déu abans que el món existís?`
+
+Déu no necessitava criatures com a objecte del seu amor. Però, d'acord amb el seu caràcter d'amor, Déu va triar crear el món i entrar en una relació amorosa amb les criatures.
+
+Déu no només va crear lliurement aquest món com un atorgament del seu amor generós, sinó que també continua estimant lliurement els humans, fins i tot després que els humans van caure en pecat a l'Edèn, i fins i tot després que nosaltres pequem personalment.
+
+Després de la caiguda a l'Edèn, Adam i Eva no tenien dret a continuar vivint i rebent l'amor de Déu. Però Déu, que sosté "totes les coses amb la paraula del seu poder" (Heb. 1:3, NKJV), en el seu gran amor, misericòrdia i gràcia va mantenir les seves vides i ha obert un camí per reconciliar la humanitat amb ell mateix amb amor.. I aquesta reconciliació també ens inclou.
+
+`Què ens diu el fet que Déu continuï donant amor a aquest món, malgrat la seva caiguda i la seva maldat, sobre el seu amor i caràcter? Com ha de fer que aquesta veritat l'estimem a canvi?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/01/05.md b/src/ca/ss/2025-01/01/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..082c0b5b99
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/01/05.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Molts són cridats, però pocs són escollits
+date:   01/01/2025
+---
+
+Déu no només estima la gent per voluntat pròpia, sinó que també els convida a estimar-lo a canvi. Que Déu els concedeix la capacitat d'escollir lliurement si acceptaran o rebutjaran el seu amor és evident a (entre altres llocs) la paràbola de Crist del banquet de noces.
+
+`Llegiu Mateu 22:1-14. Quin significat té aquesta paràbola?`
+
+A la paràbola de Crist sobre el banquet de noces, un rei organitza un matrimoni per al seu fill i envia els seus servents a "'convocar els convidats al casament'", però
+
+“'No volien venir'” (Mat. 22:2, 3, NKJV). Més d'una vegada el rei va enviar els seus servents a cridar-los, però aquests no van fer cas de la seva crida i, pitjor encara, van agafar els seus servents i els van matar (Mt. 22:4-6).
+
+Més tard, després de tractar amb els que havien assassinat alguns dels seus servents, el rei va dir als seus servents: «Les noces estan a punt, però els convidats no eren dignes. Per tant, aneu als camins, i tots els que trobeu, convidau-los a les noces» (Mt. 22:8, 9, NKJV). Després d'un altre episodi d'un home sense vestimenta de noces, que significa la necessitat de rebre un vestit de noces del rei per assistir al banquet de noces, Jesús tanca la paràbola amb la frase críptica però molt significativa: ""Molts són anomenats, però pocs són escollits” (Mt. 22:14, NKJV).
+
+Què vol dir això? Els que finalment són "escollits", els "elegits", són els que han acceptat la invitació del Senyor al casament. El terme traduït per "cridar" i "convidar" al llarg de la paràbola és el terme grec kaleo (cridar, convidar), i el que determina qui és finalment "elegit" (eklektos) és si s'ha acceptat lliurement la invitació.
+
+De fet, Déu crida (és a dir, convida) tothom al banquet de noces. Tanmateix, qualsevol de nosaltres pot rebutjar l'amor de Déu. La llibertat és essencial per estimar. Déu mai no obligarà el seu amor a ningú. És trist dir-ho, podem rebutjar tenir una relació amorosa amb Déu.
+
+Els "elegits" són els que accepten la invitació. Per a aquells que estimen Déu, Déu ha preparat coses més meravelloses que qualsevol cosa que podríem imaginar. Una vegada més, tot es redueix a la qüestió de l'amor i la llibertat inherent a l'amor.
+
+`Què passa amb la teva vida revela que has acceptat la invitació del casament i has vingut amb roba adequada?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/01/06.md b/src/ca/ss/2025-01/01/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..809931af90
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/01/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Crucificat per Nosaltres
+date:   02/01/2025
+---
+
+Déu convida a tothom a una relació d'amor amb Ell, però només aquells que accepten lliurement la invitació gaudeixen dels resultats eterns. Com es veu a la paràbola del banquet de noces, molts dels quals el rei va anomenar “no estaven disposats a venir” (Mat. 22:3, NKJV).
+
+Per això, poc abans de la seva crucifixió, Crist es va lamentar: ««Jerusalem, Jerusalem, la qui mata els profetes i apedreja els qui són enviats a ella! Quantes vegades he volgut reunir els teus fills, com una gallina reuneix els seus pollets sota les seves ales, però tu no ho has volgut! (Mat. 23:37, NKJV). Crist va voler reunir-los, però no ho van voler. El mateix verb grec comú que significa "voler" (thelo) s'utilitza tant per al fet que Crist vol salvar-los com per no estar disposat a ser salvat (i el mateix terme també es troba a Mateu 22:3 més amunt).
+
+Tanmateix, Crist va anar a la creu per aquesta gent i per nosaltres. Amor increïble! Tot i que el pecat humà mereix la mort, Déu mateix (en Crist) va pagar el preu i ha creat una manera de reparar la relació trencada entre el cel i la terra. Mentrestant, Ell continua atorgant-nos el seu amor, encara que no té cap obligació més enllà del seu propi compromís lliure de fer-ho.
+
+`Llegiu Joan 10:17, 18. Compareu amb Gàlates 2:20. Quin és el missatge per a nosaltres aquí en aquests textos?`
+
+En l'última mostra de l'amor de Déu, la Creu, veiem que Crist es va lliurar per nosaltres per la seva pròpia voluntat. Crist va donar la seva vida per "propia iniciativa". Ningú li va treure la vida; El va oferir lliurement, segons el pla de redempció pactat al cel abans de la fundació del món.
+
+"El pla per a la nostra redempció no va ser una idea posterior, un pla formulat després de la caiguda d'Adam. Va ser una revelació del "misteri que s'ha mantingut en silenci a través dels temps eterns". Romans 16:25, RV Va ser un desplegament dels principis que des dels segles eterns han estat el fonament del tron de Déu. Des del principi, Déu i Crist van saber de l'apostasia de Satanàs i de la caiguda de l'home mitjançant el poder enganyós de l'apòstat. Déu no va ordenar que el pecat hagués d'existir, però va preveure la seva existència i va fer proves per fer front a la terrible emergència. Tan gran va ser el seu amor pel món, que va fer l'aliança de donar el seu Fill unigènit, "perquè tot aquell que creu en Ell no es perdi, sinó que tingui vida eterna". Joan 3:16. ”—Ellen G. White, The Desire of Ages, pàg. 22.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/01/07.md b/src/ca/ss/2025-01/01/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..ab55457ae4
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/01/07.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Reflexions addicionals
+date:   03/01/2025
+---
+
+Llegiu Ellen G. White, “ To Meet the Bridegroom ”, pàgs. 405-421, a Christ's Object Lessons.
+
+"És la foscor de la mala comprensió de Déu la que envolta el món. Els homes estan perdent el coneixement del seu caràcter. Ha estat mal entès i malinterpretat. En aquest moment s'ha de proclamar un missatge de Déu, un missatge il·luminador en la seva influència i salvador en el seu poder. El seu caràcter és per donar a conèixer. A la foscor del món s'ha de vessar la llum de la seva glòria, la llum de la seva bondat, misericòrdia i veritat.
+
+“Aquesta és l'obra que va descriure el profeta Isaïes en les paraules: 'Jerusalem, que portes bones notícies, alça la teva veu amb força; aixeca'l, no tinguis por; digues a les ciutats de Judà: Heus aquí el vostre Déu! Heus aquí, el Senyor Déu vindrà amb mà forta, i el seu braç governarà per Ell; Heus aquí, la seva recompensa és amb ell, i la seva obra davant d'ell. Isa. 40:9, 10.
+
+«Els que esperen la vinguda del nuvi han de dir al poble: 'Heus aquí el vostre Déu'. Els últims raigs de llum misericordiosa, l'últim missatge de misericòrdia que es donarà al món, és una revelació del seu caràcter d'amor. Els fills de Déu han de manifestar la seva glòria. En la seva pròpia vida i caràcter han de revelar el que la gràcia de Déu ha fet per ells.
+
+“La llum del Sol de Justícia ha de brillar en bones obres, amb paraules de veritat i actes de santedat.” —Ellen G. White, Christ's Object Lessons, pàg. 415, 416.
+
+**Preguntes de discussió**:
+
+`Pitjor que pensar que no hi ha Déu seria pensar que Déu ens odia. En quin món diferent existiríem si aquesta fos la veritat?`
+
+`Per què creus que hi ha tanta incomprensió del caràcter de Déu al món actual? Penseu i discutiu les maneres que podeu ajudar a la gent a veure el caràcter d'amor de Déu amb més claredat.`
+
+`Quin és el missatge que s'ha de proclamar avui sobre el caràcter de Déu? Com explicaries aquest missatge a algú que encara no està familiaritzat amb la realitat de l'amor de Déu? Quina evidència pots apuntar que mostri la realitat del seu amor i el seu caràcter meravellós?`
+
+`Parlar de l'amor de Déu és una cosa. Revelar i reflectir aquest amor a les nostres vides és una altra cosa. Quines “actes de santedat” poden revelar l'amor de Déu als qui ens envolten?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/01/info.yml b/src/ca/ss/2025-01/01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..c4a0a1eb3f
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/01/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Déu estima lliurement"
+  start_date: "28/12/2024"
+  end_date: "03/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/02/01.md b/src/ca/ss/2025-01/02/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..fc1ee32765
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/02/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  Amor de Pacte
+date:   04/01/2025
+---
+
+### Llegiu per a l'estudi d'aquesta setmana
+
+2 Pet. 3:9, Deut. 7:6-9, Rom. 11:22, 1 Joan 4:720, Joan 15:12, 1 Joan 3:16.
+
+> <p>Text de memòria</p>
+> «Jesús va respondre i li va dir: «Si algú m'estima, guardarà la meva paraula; i el meu Pare l'estimarà, i nosaltres vindrem a ell i ferem casa amb ell» (Joan 14:23, NKJV).
+
+A molts se'ls ha ensenyat que la paraula grega àgape es refereix a un amor que és exclusiu de Déu, mentre que altres termes per a l'amor, com phileo, es refereixen a diferents tipus d'amor, més deficients que àgape. Alguns afirmen, també, que l'àgape fa referència a l'amor unilateral, un amor que només dóna però mai rep, un amor totalment independent de la resposta humana.
+
+Tanmateix, l'estudi acurat de l'amor diví al llarg de les Escriptures mostra que aquestes idees, tot i que són comunes, estan equivocades. En primer lloc, el terme grec àgape es refereix no només a l'amor de Déu, sinó també a l'amor humà, fins i tot a l'amor humà de vegades mal dirigit (2 Tim. 4:10). En segon lloc, al llarg de l'Escriptura, molts termes que no siguin àgape es refereixen a l'amor de Déu. Per exemple, Jesús va ensenyar: "'El mateix Pare us estima [ phileo], perquè m'heu estimat [ phileo ]" (Joan 16:27, NASB). Aquí, el terme grec phileo s'utilitza no només per a l'amor humà, sinó també per a l'amor de Déu pels humans. Així, phileo no es refereix a un amor deficient, sinó al mateix amor de Déu.
+
+L'Escriptura també ensenya que l'amor de Déu no és unilateral, sinó profundament relacional, ja que fa una diferència profunda per a Déu si els humans reflecteixen o no el seu amor a Ell i als altres.
+
+_Estudieu la lliçó d'aquesta setmanaper preparar-vosper al dissabte 11 de gener._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/02/02.md b/src/ca/ss/2025-01/02/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..782c9cbd2e
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/02/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  L'amor etern de Déu
+date:   05/01/2025
+---
+
+L'Escriptura és clara: Déu estima tothom. El verset més famós de l'Escriptura, Joan 3:16, proclama aquesta veritat: "Perquè Déu va estimar tant el món que va donar el seu Fill unigènit, perquè qui creu en Ell no es perdi, sinó que tingui vida eterna" (NKJV).
+
+`Llegeix el Salm 33:5 i el Salm 145:9. Què ensenyen aquests versos sobre fins a quin punt s'estén l'amor, la compassió i la misericòrdia de Déu?`
+
+Alguns podrien pensar que no són estimables, o que Déu podria estimar a tots els altres, però no a ells. No obstant això, la Bíblia proclama constantment que cada persona és estimada per Déu. No hi ha ningú a qui no estimi. I perquè Déu estima a tothom, també vol que tothom sigui salvat.
+
+`Llegiu 2 Pere 3:9, 1 Timoteu 2:4 i Ezequiel 33:11. Què ensenyen aquests textos sobre el desig de Déu de salvar tothom?`
+
+El vers després de Joan 3:16 afegeix: "'Perquè Déu no va enviar el seu Fill al món per condemnar el món, sinó perquè el món per ell es salvi'" (Joan 3:17, NKJV). Si només fos per Déu, cada ésser humà acceptaria el seu amor i es salvaria. Tanmateix, el Senyor no obligarà el seu amor a ningú. La gent és lliure d'acceptar-lo o rebutjar-lo.
+
+I encara que alguns ho rebutgen, Déu no deixa d'estimar-los. A Jeremies 31:3, Ell proclama al seu poble: «Sí, us he estimat amb un amor etern; per això us he atret amb amor» (NKJV). En altres llocs, la Bíblia ensenya repetidament que l'amor de Déu perdura per sempre (vegeu, per exemple, el Salm 136). L'amor de Déu no s'esgota mai. És etern. Això ens costa d'entendre perquè sovint ens resulta fàcil no estimar els altres, oi?
+
+Tanmateix, si nosaltres com a individus poguéssim aprendre a experimentar la realitat d'aquest amor, és a dir, a conèixer per nosaltres mateixos l'amor de Déu, com de diferent podríem viure i tractar els altres.
+
+`Si Déu estima a tothom, això vol dir que ha d'estimar alguns personatges bastant menyspreables, perquè hi ha alguns (molts, de fet) personatges menyspreables. Què ens ha d'ensenyar l'amor de Déu per aquestes persones sobre com hem d'intentar relacionar-nos també amb ells?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/02/03.md b/src/ca/ss/2025-01/02/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..f67ea66993
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/02/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Amor de Pacte
+date:   06/01/2025
+---
+
+La Bíblia sovint representa la relació d'amor especial de Déu amb nosaltres utilitzant metàfores familiars o de parentiu, especialment metàfores de l'amor entre un marit i una dona o d'una bona mare pel seu fill. Aquestes metàfores s'utilitzen especialment per representar la relació especial entre Déu i el seu poble de l'aliança. Aquesta és una relació d'amor de pacte, que implica no només l'amor de Déu pel seu poble, sinó també expectatives que la gent accepti aquest amor i s'estimi a Ell (i els uns als altres) a canvi.
+
+`Llegiu Deuteronomi 7:6-9. Què ensenyen aquests versos sobre la relació entre Déu fent pactes i la bondat amorosa de Déu?`
+
+Deuteronomi 7:9 descriu un tipus especial d'amor que Déu té amb el seu poble de l'aliança, una relació que depèn parcialment de si es mantenen o no fidels. L'amor de Déu no és condicional, però sí la relació d'aliança amb el seu poble.
+
+La paraula traduïda per "bondat" o "misericòrdia" a Deuteronomi 7:9, ḥesed, en si mateixa exemplifica l'aspecte de l'aliança de l'amor diví (i molt més). ḥesed s'utilitza sovint per descriure la grandesa de la misericòrdia, la bondat i l'amor de Déu. Entre altres coses, ḥesed es refereix a la bondat amorosa, o l'amor ferm, per un altre dins d'una relació amorosa recíproca existent. També inicia aquesta relació, amb l'expectativa que l'altra part mostri aquesta bondat amorosa a canvi.
+
+L'essència de Déu mostra que la seva bondat amorosa és extremadament fiable, ferm i perdurable. Tanmateix, al mateix temps, la recepció dels beneficis de ḥesed és condicional, depenent de la voluntat del seu poble d'obeir i de mantenir el seu final de la relació (vegeu 2 Sam. 22:26, 1 Reis 8:23, Sal 25:10, Sal 32:10, 2 Crònica 6:14).
+
+L'amor ferm de Déu és la base de totes les relacions amoroses, i mai podríem igualar aquest amor. Déu no només ens va donar l'existència gratuïtament, sinó que en Crist es va donar lliurement per nosaltres. ""Ningú té un amor més gran que aquest, que donar la vida pels seus amics" (Joan 15:13, NKJV). Sens dubte, la màxima expressió de l'amor de Déu es va revelar quan el Senyor "es va humiliar i es va fer obedient fins a la mort, fins i tot la mort de creu" (Fil. 2:8, NKJV).
+
+`De quines maneres pots mantenir constantment la realitat de l'amor de Déu en els teus pensaments? Per què és important fer-ho?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/02/04.md b/src/ca/ss/2025-01/02/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..35cd0daa2c
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/02/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Relació condicional
+date:   07/01/2025
+---
+
+Déu crida i convida cada persona a una relació d'amor íntima amb Ell (vegeu Mt. 22:1-14). Respondre adequadament a aquesta crida implica obeir el manament de Déu d'estimar Déu i estimar els altres (vegeu Mt. 22:37-39). Que un gaudeixi dels beneficis d'aquesta relació amb Déu depèn de si decideix lliurement acceptar o rebutjar el seu amor.
+
+`Llegiu Osees 9:15, Jeremies 16:5, Romans 11:22 i Judes 21. Què ensenyen aquests textos sobre si els beneficis de l'amor de Déu es poden rebutjar, fins i tot perdre's?`
+
+En aquests i altres textos, gaudir dels beneficis d'una relació amorosa amb Déu es representa repetidament com a condicionat a la resposta humana al seu amor. No obstant això, no hem de cometre l'error de pensar que Déu realment deixa d'estimar algú. Com hem vist, l'amor de Déu és etern. I, tot i que Osees 9:15 inclou Déu dient del seu poble: "'No l'estimaré més'", és important recordar que més endavant en el mateix llibre Déu declara sobre el seu poble: "'L'estimaré lliurement' ” (Oss. 14:4, NKJV). Osees 9:15 no pot significar que Déu deixi completament d'estimar el seu poble. S'ha de referir, en canvi, a la condicionalitat d'algun aspecte o benefici particular d'una relació amorosa amb Déu. I com responem al seu amor és crucial perquè aquesta relació continuï.
+
+“'Qui té els meus manaments i els guarda, és qui m'estima. I qui m'estima serà estimat del meu Pare, i jo l'estimaré i em manifestaré a ell" (Joan 14:21). De la mateixa manera, Jesús proclama als seus deixebles: «El Pare mateix us estima, perquè m'heu estimat i heu cregut que he sortit del Pare» (Joan 16:27).
+
+Aquests i altres textos ensenyen que mantenir els beneficis d'una relació salvadora amb Déu depèn de si acceptem l'amor de Déu (que també implica la voluntat de ser vehicles d'aquest amor). De nou, això no vol dir que l'amor de Déu s'acabi mai. Més aviat, de la mateixa manera que no podem aturar que el sol brilli, però podem tallar-nos dels raigs del sol, no podem fer res per aturar l'amor etern de Déu, però finalment podem rebutjar una relació amb Déu i, per tant, tallar-nos a nosaltres mateixos. del que ofereix, especialment la promesa de la vida eterna.
+
+`Quines són les maneres en què les persones poden veure i experimentar la realitat de l'amor de Déu, tant si el retornen com si no? Per exemple, com el món natural, fins i tot després del pecat, revela el seu amor?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/02/05.md b/src/ca/ss/2025-01/02/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..2ee44aa07e
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/02/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Misericòrdia perduda
+date:   08/01/2025
+---
+
+L'amor de Déu és etern i sempre no mereixedor. Tanmateix, els humans poden rebutjar-ho. Tenim l'oportunitat d'acceptar o rebutjar aquest amor, però només perquè Déu ens estima lliurement amb el seu amor perfecte i etern abans de qualsevol cosa que fem (Jer. 31:3). El nostre amor per Déu és una resposta al que ja ens ha estat donat fins i tot abans que ho demanéssim.
+
+`Llegiu 1 Joan 4:7-20, amb un èmfasi específic en els versos 7 i 19. Què ens diu això sobre la prioritat de l'amor de Déu?`
+
+L'amor de Déu sempre és el primer. Si Déu no ens estimés primer, no podríem estimar-lo a canvi. Mentre Déu ens va crear amb la capacitat d'estimar i de ser estimats, Déu mateix és la base i la font de tot amor. Tenim l'opció, però, si ho acceptarem i després ho reflectim a les nostres vides. Aquesta veritat s'exemplifica a la paràbola de Crist del servent que no perdona (vegeu Mt. 18:23-35).
+
+A la paràbola, podem veure que no hi havia manera que el servent mai hagués pagat el que li devia a l'amo. Segons Mateu 18, el criat devia al seu amo 10.000 talents. Un talent va suposar uns sis mil denaris. I un denari era el que cobraria un treballador mitjà per un dia de treball (compareu amb Mt. 20:2). Per tant, un treballador mitjà necessitaria 6.000 dies de treball per guanyar un talent. Suposem, després de comptabilitzar els dies lliures, que un treballador mitjà pot treballar 300 dies a l'any i, per tant, guanyar 300 denaris a l'any. Per tant, un treballador mitjà trigaria aproximadament vint anys a pagar un talent, que consistia en 6.000 denaris (6.000/300 = 20). Per tal de guanyar 10.000 talents, doncs, un treballador mitjà hauria de treballar 200.000 anys. En resum, el criat mai podria pagar aquest deute. No obstant això, l'amo va sentir compassió pel seu servent i va perdonar lliurement el seu enorme deute.
+
+Tanmateix, quan aquest servent perdonat es va negar a perdonar el deute molt més petit de 100 denaris d'un dels seus companys de servei i el va fer llançar a la presó pel deute, l'amo es va emocionar d'ira i va rescindir el seu perdó misericordiós. El servent va perdre l'amor i el perdó del seu amo. Encara que la compassió i la misericòrdia de Déu no s'acaben mai, finalment un pot rebutjar, fins i tot renunciar, els beneficis de la compassió i la misericòrdia de Déu.
+
+`Penseu en què us ha perdonat i què us ha costat ser perdonat per Jesús. Què t'ha de dir això sobre perdonar els altres?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/02/06.md b/src/ca/ss/2025-01/02/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..19acb6323d
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/02/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Heu rebut lliurement; Donar Lliurement
+date:   09/01/2025
+---
+
+De la mateixa manera que el servent mai no podria pagar el seu deute amb el seu amo, nosaltres mai no podrem pagar a Déu. Mai podríem guanyar-nos ni merèixer l'amor de Déu. "Déu demostra el seu propi amor envers nosaltres, en què quan encara érem pecadors, Crist va morir per nosaltres" (Rom. 5:8, NKJV). Quin amor increïble! Com diu 1 Joan 3:1: "Mireu quin amor ens ha donat el Pare, perquè ens diguin fills de Déu!" (NKJV).
+
+Tanmateix, el que podem i hem de fer és reflectir l'amor de Déu als altres tant com sigui possible. Si hem rebut tanta compassió i perdó, quant més hauríem de donar compassió i perdó als altres? Recordeu que el servent va perdre la compassió i el perdó del seu amo perquè no els va donar al seu company de servei. Si realment estimem Déu, no deixarem de reflectir el seu amor als altres.
+
+`Llegiu Joan 15:12, 1 Joan 3:16 i 1 Joan 4:7-12. Què ensenyen aquests passatges sobre la relació entre l'amor de Déu, el nostre amor a Déu i l'amor als altres?`
+
+Just després de Joan 15:12, Jesús va dir als seus deixebles:
+
+"Vosaltres sou els meus amics, si feu el que jo us mana" (Joan 15:14). I què els va manar Jesús? Entre altres coses, Jesús els va manar a ells (i a nosaltres) que estimés els altres tal com Ell els estimava. Aquí i en altres llocs, el Senyor ens mana estimar Déu i estimar-nos els uns als altres.
+
+En definitiva, hem de reconèixer que ens han perdonat un deute infinit, un deute que mai no podrem pagar, un deute pagat només a la creu per nosaltres. Per tant, hem d'estimar i lloar Déu i viure amb amor i gràcia cap als altres. Tal com ensenya Lluc 7:47, a qui se li perdona molt, estima molt, però «a qui poc se li perdona, el mateix estima poc» (NKJV). I qui de nosaltres no s'adona del molt que ha estat perdonat?
+
+Si estimar Déu implica estimar els altres, hem de compartir amb urgència el missatge de l'amor de Déu, tant de paraula com de fet. Hauríem d'ajudar la gent en la seva vida diària aquí i ara, i també buscar ser un conducte de l'amor de Déu i dirigir la gent a Aquell que els ofereix la promesa de la vida eterna en un cel nou i una terra nova, una creació completament nova de aquest món, tan embrutat i devastat pel pecat i la mort, fruit dolent de rebutjar l'amor de Déu.
+
+`Quins passos concrets pots fer per estimar Déu estimant els altres? Què podríeu fer avui i en els propers dies per mostrar a la gent l'amor de Déu i (eventualment) convidar-los a gaudir del que significa tenir la promesa de la vida eterna?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/02/07.md b/src/ca/ss/2025-01/02/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..7a347153d5
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/02/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Reflexions addicionals
+date:   10/01/2025
+---
+
+Llegiu Ellen G. White, «El privilegi de l'oració», pàgs. 93-104, a Passos cap a Crist.
+
+“Guarda els teus desitjos, les teves alegries, els teus dolors, les teves preocupacions i les teves pors davant Déu. No el pots carregar; no el pots cansar. Qui compta els cabells del teu cap no és indiferent a les necessitats dels seus fills. "El Senyor és molt lamentable i de tendra misericòrdia". Jaume 5:11. El seu cor d'amor està tocat pels nostres dolors i fins i tot per les nostres declaracions. Porta a Ell tot el que perplexa la ment. Res no és massa gran perquè el suporti, perquè sosté els mons, governa tots els afers de l'univers. Res que afecti de cap manera a la nostra pau és massa petit perquè ell ho noti. No hi ha cap capítol de la nostra experiència massa fosc perquè ell pugui llegir; no hi ha perplexitat massa difícil per a Ell de desentranyar-se. Cap calamitat pot assolir el més petit dels seus fills, cap angoixa assetja l'ànima, cap alegria, cap pregària sincera s'escapa dels llavis, que el nostre Pare celestial no observa, o en què no s'interessa immediatament. "Ell cura els que tenen el cor trencat i els venda les ferides". Salm 147:3. Les relacions entre Déu i cada ànima són tan diferents i plenes com si no hi hagués una altra ànima a la terra per compartir la seva vigilància, no una altra ànima per a la qual va donar el seu estimat Fill. ”—Ellen G. White, Steps to Christ, pàg. 100.
+
+**Preguntes de discussió**:
+
+`Estigueu en la frase anterior: "Les relacions entre Déu i cada ànima són tan diferents i plenes com si no hi hagués una altra ànima a la terra per compartir la seva vigilància, no una altra ànima per a la qual va donar el seu estimat Fill". Quin consol et proporciona això i com hauries de viure la teva vida, coneixent la proximitat de Déu amb tu i la seva cura per tu? Com pots aprendre a viure amb la realitat d'aquesta meravellosa promesa? Imagina si, dia a dia, t'ho poguessis creure de veritat.`
+
+`A la llum de la lliçó d'aquesta setmana, com enteneu el Salm 103:17, 18? Què revela sobre com l'amor de Déu és etern i, tanmateix, com els beneficis d'una relació amb Déu depenen de si acceptem el seu amor?`
+
+`De quina manera el saber això marca la diferència en la vostra relació amb Déu? Com afecta la teva manera de pensar en els dolors dels altres?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/02/info.yml b/src/ca/ss/2025-01/02/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..bd462140eb
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/02/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Amor de Pacte"
+  start_date: "04/01/2025"
+  end_date: "10/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/03/01.md b/src/ca/ss/2025-01/03/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..19787f14de
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/03/01.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+---
+title:  Ser agradable a Déu
+date:   11/01/2025
+---
+
+### Llegiu per a l'estudi d'aquesta setmana
+
+Lluc 15:11-32, Sosf. 3:17, Ef. 5:25-28, Isa. 43:4, Rom. 8:1, Rom. 5:8, Marc 9:17-29.
+
+> <p>Text de memòria</p>
+> «El Senyor, el teu Déu, enmig teu, el Potent, salvarà; Ell s'alegrarà per tu amb alegria, et calmarà amb el seu amor, s'alegrarà per tu amb cant” (Sofonies 3:17, NKJV).
+
+Imagineu el següent escenari: un nen de cinc anys ve al seu pare amb un regal mal embolicat el dia del pare. Entusiasmat, lliura el regal al seu pare.
+
+Imagineu que el pare diu: “Fill, no m'importa el teu regal. Després de tot, no hi ha res que em puguis donar que m'agradi. Qualsevol cosa que em poguessis donar, ho podria aconseguir per mi mateix, i qualsevol cosa que em dones s'ha comprat amb els meus diners o fet amb materials que he pagat. Així que, guarda el teu regal. No el necessito ni el vull. Però t'estimo de totes maneres".
+
+Ai!
+
+Què en penseu de la reacció d'aquest pare? Em vénen al cap paraules com "sense cor", "fred" i "insensible". És així com Déu ens respon? Podem ser realment agradables a Déu? Per difícil que sigui imaginar, fins i tot nosaltres com a éssers caiguts, corromputs pel pecat i propensos al mal, sí, podem agradar a Déu! És a dir, Déu no mira a nosaltres, ni als dons que li portem, amb l'actitud d'aquell pare. Al contrari, podem agradar a Déu, però només a través de Crist.
+
+_Estudieu la lliçó d'aquesta setmanaper preparar-vosper al dissabte 18 de gener._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/03/02.md b/src/ca/ss/2025-01/03/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..3cf6e1aede
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/03/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Més valuós del que et pots imaginar
+date:   12/01/2025
+---
+
+Com vam veure en una lliçó anterior, no hi ha ningú, ni tan sols el pitjor pecador o el pitjor malvat, a qui Déu no estimi. I com que Déu valora les persones més del que podríem imaginar, el pecat li disgusta perquè ens estima i també sap què ens fa el pecat.
+
+`Llegeix Lluc 15:11-32. Què revela la paràbola del fill pròdig sobre la compassió i l'amor de Déu? Quin avís fa als que, com l'altre fill, es van quedar a casa?`
+
+En aquesta història que narra Jesús, el fill de l'home va demanar la seva herència aviat, rebutjant efectivament el seu pare i la casa del seu pare. Aleshores, el fill pròdig va malbaratant la seva herència i es veu reduït a la pobresa i la fam, envejant els porcs que mengen d'un abeurador. En adonar-se que els criats de la casa del seu pare tenen menjar més que suficient, decideix tornar a casa amb l'esperança de convertir-se en criat.
+
+El que segueix és poderós. Alguns pares rebutjaven aquest fill quan tornés. “Vas prendre la teva herència i et vas separar de casa meva. Ja no tens casa aquí". Seria una actitud lògica, fins i tot raonable, no? Als ulls d'alguns pares humans, el fill havia anat massa lluny per ser acceptat a casa, sobretot com a fill.
+
+Però, a la paràbola, el pare (que representa Déu mateix) no respon de cap d'aquestes maneres. Més aviat,
+
+“Quan [el fill pròdig] encara era molt lluny, el seu pare el va veure i es va compassionar, va córrer, es va caure al coll i el va besar” (Lluc 15:20, NKJV). Tot i que en aquests moments es considerava poc digne que l'amo de la casa corria a trobar algú, el pare, en la seva gran compassió, va córrer a trobar el seu fill i, més sorprenentment, el va restituir a la seva casa, fins i tot llançant-li un celebració en el seu nom, que significa la gran compassió de Déu per cada persona capriciosa i el plaer que té fins i tot que una sola persona torni a casa. Quina imatge de Déu!
+
+`Interessant és la reacció de l'altre fill. Per què aquesta reacció va ser una reacció tan humana, basada almenys en part en l'equitat, i tan entenedora també? Què ens ensenya, però, la seva part de la història sobre com els conceptes humans d'equitat no capten la profunditat de l'evangeli o de l'amor de Déu per nosaltres?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/03/03.md b/src/ca/ss/2025-01/03/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..39a6f0c230
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/03/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Alegre amb alegria
+date:   13/01/2025
+---
+
+Per difícil que ens sigui imaginar, Déu considera cada persona d'un valor incalculable, per això s'alegra de la salvació d'una sola ànima.
+
+`Llegeix Sofonies 3:17. Com aquest vers il·lumina la paràbola del fill pròdig?`
+
+Sofonies 3:17 mostra amb èmfasi el delit de Déu pel seu poble redimit. Gairebé totes les paraules d'alegria i delit en l'idioma hebreu estan empaquetades en aquest únic vers, que descriu el delit de Déu pel seu poble redimit. És gairebé com si cap dels termes per si sol fos suficient per descriure la magnitud del delit de Déu aquell dia.
+
+Fixeu-vos, també, on és Déu segons aquest vers—enmig del seu poble. La reconciliació que sorgeix de la relació d'amor arriba amb la presència immediata de Déu. Igual que el pare, quan veu el fill de lluny, ve corrent, aquí Déu és enmig del seu poble.
+
+A Isaïes 62:4, imatges similars es formulen amb una analogia matrimonial. Segons Isaïes 62:4 (NKJV), el poble de Déu "s'anomenarà Hephzibah", que significa "El meu delit és en ella", i la terra s'anomenarà "Beulah", que significa "casat". Per què? Perquè, diu el text, "el Senyor es complau en tu, i la teva terra es casarà". El punt culminant de l'alegria de Déu està reservat per al dia de la restauració, quan Ell rebrà el seu poble i s'alegrarà per nosaltres, tal com el pare es va alegrar pel seu fill pròdig.
+
+`Llegiu Efesis 5:25-28. Què diu això sobre el tipus d'amor que també estem cridats a mostrar?`
+
+Aquest passatge exhorta els marits a estimar les seves dones «com també Crist va estimar l'església i es va lliurar per ella» i a estimar les seves dones «com els seus propis cossos» (Efes. 5:25, 28, NKJV). Aquests textos no només destaquen el tipus d'amor desinteressat i de sacrifici que un marit ha de tenir per la seva dona, sinó que també mostren que el mateix Crist estima el seu poble (l'església) com a part d'ell mateix.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/03/04.md b/src/ca/ss/2025-01/03/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..630409df44
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/03/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  agradar a Déu?
+date:   14/01/2025
+---
+
+Com pot ser que el Déu de l'univers es delecti amb els simples humans, les gotes fugaces de protoplasma en un planeta minúscul enmig del que probablement és un univers infinit? Com podria ser possible que els humans poguessin importar tant a l'Ésser Suprem, que és totpoderós i que no necessita res? Aquestes preguntes es poden analitzar en dos aspectes. En primer lloc, com podria Déu mateix estar encantat? En segon lloc, com podrien els humans fer-li delit, sobretot tenint en compte la nostra pecaminositat? El primer aspecte d'aquestes preguntes és el tema d'avui i el segon de demà.
+
+`Llegiu Isaïes 43:4; Salm 149:4; i Proverbis 15:8, 9. Què ens diuen sobre Déu que es delecta amb el seu poble?`
+
+Com vam veure parcialment ahir, Déu pot estar complagut pels humans perquè Déu estima les persones d'una manera que té en compte els seus millors interessos, com ho faria qualsevol que estimava i es preocupava pels altres.
+
+Per contra, Déu està disgustat pel seu poble quan fa el mal. De fet, Proverbis 15:8, 9 ensenya que, mentre que el "sacrifici" i el "camí" dels malvats són cadascun una "abominació per al Senyor", "la pregària dels rectes és el seu delit" i "Ell estima [el un] que segueix la justícia» (NKJV). Aquest passatge no només mostra que a Déu li disgusta el mal, sinó que es delecta amb la bondat. També posa el delit i l'amor divins en relació directa entre ells, mostrant la profunda connexió entre l'amor de Déu i el seu delit, que apareix a tota l'Escriptura.
+
+Segons el Salm 146:8, "El Senyor estima els justos" (NKJV). Segon Corintis 9:7 afegeix: "Déu estima qui dona alegre" (NKJV). Fixeu-vos, primer, en què no diuen aquests textos. No diuen que Déu estima només els justos o que Déu estima només el donador alegre. Déu estima a tothom.
+
+No obstant això, perquè aquests textos puguin transmetre qualsevol cosa, han de significar que Déu estima els "justos" i el "donador alegre" en algun sentit especial. El que hem vist a Proverbis 15:8, 9 proporciona la pista: Déu estima aquests i altres en el sentit d'estar satisfet amb ells.
+
+`Penseu en com han d'estar estretament lligats el cel i la terra perquè Déu, el Creador de l'univers, pot estar tan íntimament implicat, fins i tot emocionalment, amb nosaltres. Quina esperança us hauria de donar aquesta increïble idea, sobretot si esteu passant per un moment difícil?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/03/05.md b/src/ca/ss/2025-01/03/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..30aee023f3
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/03/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Pedres vives
+date:   15/01/2025
+---
+
+Com és que nosaltres, com a éssers caiguts i pecadors, podem agradar a un Déu sant?
+
+`Llegeix Romans 8:1 i Romans 5:8. Què ensenyen aquests textos sobre la nostra posició davant Déu?`
+
+Déu atorga gràcia a les persones abans de qualsevol resposta humana. Abans de qualsevol cosa que diem o fem, Déu s'acosta a nosaltres i ens dóna l'oportunitat d'acceptar o rebutjar el seu amor. Com diu Romans 5:8, "Déu demostra el seu propi amor envers nosaltres, perquè mentre érem encara pecadors, Crist va morir per nosaltres" (NKJV; compareu amb Jer. 31:3). I podem ser reconciliats amb Déu i fins i tot agradar als seus ulls, per la fe mitjançant l'obra del nostre Redemptor.
+
+`Llegeix 1 Pere 2:4-6 i compara'l amb Hebreus 11:6. Què ens diu això sobre com podem agradar a Déu?`
+
+Sense la intervenció de Déu, la gent caiguda és incapaç de portar res valuós a Déu. No obstant això, Déu, en la seva gràcia i misericòrdia, ha obert un camí, mitjançant l'obra de Crist. Concretament, "a través de Jesucrist" podem "oferir sacrificis espirituals agradables a Déu" (1 Pet. 2:5, NKJV). Encara que "sense fe és impossible agradar-li" (Heb. 11:6, NKJV), per l'obra mediadora de Crist, Déu "farà" als creients "complets en tota bona obra per fer la seva voluntat, obrant en vosaltres el que és agradable als seus ulls, per Jesucrist, a qui sigui la glòria pels segles dels segles. Amén” (Heb. 13:21, NKJV). Aquells que responen a Déu per fe són considerats justos als seus ulls per mediació de Crist, la justícia del qual només és acceptable. I els que responen a les propostes amoroses de Déu són considerats dignes per la mediació de Crist (Lluc 20:35), i ell els transforma a la seva semblança (1 Cor. 15:51-57, 1 Joan 3:2). L'obra redemptora de Déu no és només per a nosaltres, sinó també en nosaltres.
+
+`Per què és tan encoratjadora la idea de Crist mediant per tu al cel?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/03/06.md b/src/ca/ss/2025-01/03/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..e5a857da82
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/03/06.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Un objectiu digne
+date:   16/01/2025
+---
+
+Sota el paraigua de la misericòrdia i la mediació de Déu, Déu es complau fins i tot amb la més petita resposta positiva al seu amor. Mitjançant l'únic que és digne d'amor i ell mateix és perfectament just, cadascú de nosaltres pot ser considerat just i comptat entre els estimats de Déu que viuran amb Ell en un amor perfecte per a l'eternitat. Aquesta és la gran esperança de la redempció, que implica l'obra de Crist per nosaltres al cel.
+
+Però, potser us preguntareu, això pot incloure-me fins i tot a mi? Què passa si no sóc prou bo? Què passa si tinc por de no tenir prou fe?
+
+`Llegiu Marc 9:17-29. Com respon Déu a l'home de la història? Quanta fe és suficient fe?`
+
+Els deixebles no podien expulsar el dimoni; tota esperança semblava perduda. Però Jesús va venir i va dir al pare: «Si pots creure, tot és possible per al qui creu» (Marc 9:23, NKJV). I el pare va respondre amb llàgrimes:
+
+“'Senyor, crec; ajuda la meva incredulitat!' ” (Marc 9:24, NKJV).
+
+Fixeu-vos que Jesús no va dir a l'home: "Torna a mi quan tinguis més fe". En canvi, el seu crit: "'Ajuda la meva incredulitat'" va ser suficient.
+
+Sense fe, és impossible agradar a Déu (Heb. 11:6), i, tanmateix, Jesús accepta fins i tot la més petita fe i, per fe (a través de la mediació de Crist), podem agradar-li. Mitjançant la fe i gràcies a l'obra de Crist en el nostre nom, podem respondre d'una manera que agradi a Déu, de la mateixa manera que un pare humà es complau quan un nen li porta un do que d'altra manera no valdria cap valor.
+
+Per tant, hauríem de seguir el consell de Pau perquè el nostre objectiu sigui “agradar a” Déu (2 Cor. 5:9, 10, NKJV; compareu amb Col. 1:10, 1 ss. 4:1, Heb. 11:5). I hauríem de demanar a Déu que transformi els nostres interessos per incloure els millors interessos d'aquells a qui estimem, i que expandeixi el nostre amor perquè arribi als altres. “Sigueu afectuosos els uns amb els altres amb amor fraternal, en honor, donant preferència els uns als altres; no endarrerits en la diligència, fervorós en esperit, servint el Senyor; alegre en l'esperança, pacient en la tribulació, perseverant en la pregària; repartint a les necessitats dels sants, donats a l'hospitalitat” (Rom. 12:10-13, NKJV).
+
+`Si Déu ens accepta mitjançant Crist, quant més hauríem d'acceptar els altres? Quina llum aporta aquesta idea l'ordre d'estimar el proïsme com a tu mateix (Lev. 19:18, Mt. 22:39) i la regla d'or per tractar la gent de la manera com vols ser tractat?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/03/07.md b/src/ca/ss/2025-01/03/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..f4a0b4c528
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/03/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Reflexions addicionals
+date:   17/01/2025
+---
+
+Llegiu Ellen G. White, “ ' No deixeu que el vostre cor es trobi ”, pàg. 662-680, a The Desire of Ages.
+
+"El Senyor està decebut quan el seu poble es fa una estimació baixa sobre si mateix. Ell desitja que la seva herència escollida es valoren segons el preu que els ha posat. Déu els volia, sinó no hauria enviat el seu Fill a un encàrrec tan car per redimir-los. Té un ús per a ells, i està molt complagut quan li fan les més altes demandes, perquè puguin glorificar el seu nom. Poden esperar grans coses si tenen fe en les seves promeses.
+
+“Però pregar en nom de Crist significa molt. Vol dir que hem d'acceptar el seu caràcter, manifestar el seu esperit i fer les seves obres. La promesa del Salvador es dóna a condició. "Si m'estimes", diu, "guardeu els meus manaments". Salva els homes, no en pecat, sinó del pecat; i els qui l'estimen, mostraran el seu amor per obediència.
+
+"Tota l'obediència veritable ve del cor. Va ser un treball del cor amb Crist. I si consentim, Ell s'identificarà amb els nostres pensaments i propòsits, de tal manera que els nostres cors i ments s'adapten a la seva voluntat, que quan l'obeïm, no farem més que executar els nostres propis impulsos. La voluntat, refinada i santificada, trobarà el seu màxim delit en fer el seu servei. Quan coneixem Déu com és el nostre privilegi conèixer-lo, la nostra vida serà una vida d'obediència contínua. Mitjançant l'apreciació del caràcter de Crist, mitjançant la comunió amb Déu, el pecat esdevindrà odiós per a nosaltres.” — Ellen G. White, The Desire of Ages, pàg. 668.
+
+**Preguntes de discussió**:
+
+`Què podria significar " rebre desinteressadament"? Com creus que serà la relació de donar i rebre al cel i a la nova terra?`
+
+`Venint d'una part llunyana del cosmos, potser més lluny del que poden arribar els ulls més entrebitat del telescopi espacial James Webb, els missatgers celestials es van referir al profeta Daniel com a chamudot, "estimat, desitjable, preciós". I ho van fer tres vegades. ADaniel 9:23, Gabriel diu ki chamudot attah, "perquè ets molt estimat". ADaniel 10:11, un ésser celestial (potser Gabriel una altra vegada) l'anomena ish chamudot, un "home molt estimat", una frase que es repeteix a Daniel més tard (Dan. 10:19). Penseu en què diu sobre Déu i com de prop de nosaltres. Quina esperança pots treure d'aquesta veritat sorprenent?`
+
+`Com es relacionen els exemples dels herois de la fe comentats a Hebreus 11 amb el contingut de la lliçó d'aquesta setmana? Concretament, què revelen aquests exemples sobre com es pot “agradar a Déu” per fe? Què pots aprendre i aplicar al teu dia a dia amb aquests exemples de fe i fidelitat?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/03/info.yml b/src/ca/ss/2025-01/03/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..552574a7b7
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/03/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Ser agradable a Déu"
+  start_date: "11/01/2025"
+  end_date: "17/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/04/01.md b/src/ca/ss/2025-01/04/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..57e0d20543
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/04/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  Déu és apassionat i compassiu
+date:   18/01/2025
+---
+
+### Llegiu per a l'estudi d'aquesta setmana
+
+Ps. 103:13, Isa. 49:15, Hos. 11:1-9, Mt. 23:37, 2 Cor. 11:2, 1 Cor. 13:4-8.
+
+> <p>Text de memòria</p>
+> “¿Pot una dona oblidar el seu fill de lactància i no tenir compassió del fill del seu ventre? Segur que s'oblidaran, però jo no t'oblidaré” (Is. 49:15, NKJV).
+
+Les emocions sovint es consideren indesitjables i s'han d'evitar. Per a algunes persones, les emocions són intrínsecament irracionals i, per tant, el bon home o dona no es descriuria com a "emocional". En alguna filosofia grega antiga, la idea de l'home "racional", que és (majoritàriament) impermeable a les passions o que domina les seves emocions mitjançant la raó no emocional, es valora com l'ideal.
+
+Les emocions desenfrenadas poden ser problemàtiques, sí. Tanmateix, Déu va crear persones amb capacitat per a les emocions, i Déu mateix es mostra a tota l'Escriptura com a experimentant emocions profundes. Si Déu pot experimentar emocions profundes, tal com la Bíblia mostra constantment, llavors les emocions no poden ser intrínsecament dolentes o irracionals, perquè el Déu de la Bíblia és perfectament bo i posseeix una saviesa perfecta.
+
+De fet, hi ha veritats boniques que es poden obtenir a partir de la consciència que l'amor de Déu per nosaltres és un amor profundament emocional, però sempre amb l'advertència que tot i que l'amor de Déu (emocional o no) és perfecte, no s'ha de considerar idèntic a emocions tal com les experimentem els humans.
+
+_Estudieu la lliçó d'aquesta setmanaper preparar-vosper al dissabte 25 de gener._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/04/02.md b/src/ca/ss/2025-01/04/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..2d10fbad18
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/04/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Més que un amor de mare
+date:   19/01/2025
+---
+
+Potser l'amor més gran comú a l'experiència humana és l'amor d'un pare per un fill. La Bíblia sovint utilitza les imatges de la relació entre pares i fills per representar la increïble compassió de Déu per les persones, subratllant que la compassió de Déu és exponencialment més gran que fins i tot l'expressió humana més profunda i bella de la mateixa emoció.
+
+`Llegeix el Salm 103:13, Isaïes 49:15 i Jeremies 31:20. Què transmeten aquestes representacions sobre la naturalesa i la profunditat de la compassió de Déu?`
+
+Segons aquests textos, Déu es relaciona amb nosaltres com els seus fills estimats, estimant-nos com un bon pare i una mare estima els seus fills. No obstant això, com explica Isaïes 49:15, fins i tot una mare humana podria "oblidar el seu fill de lactància" o "no tenir compassió del fill del seu ventre" (NKJV), però Déu mai oblida els seus fills, i la seva compassió mai falla (Lam. 3:22).
+
+En particular, es creu que el terme hebreu ra?am utilitzat per a la compassió aquí i en molts altres textos que descriuen l'abundant amor compassiu de Déu, es creu que deriva del terme hebreu per a ventre (re?em). I per tant, com han assenyalat els estudiosos, la compassió de Déu és un "amor maternal semblant al ventre". De fet, és exponencialment més gran que qualsevol compassió humana, fins i tot la d'una mare pel seu nounat.
+
+Segons Jeremies 31:20 (NKJV), Déu considera el seu poble de l'aliança com el seu "fill estimat" i "fill agradable", malgrat que sovint es van rebel·lar contra Ell i el van afligir. Tot i així, Déu declara: "El meu cor l'anhela" i "Segur que tindré pietat d'ell". El terme misericòrdia traduït aquí és el terme utilitzat anteriorment per a la compassió divina (ra?am). A més, la frase "El meu cor anhela" es pot traduir literalment com "Les meves entranyes rugeixen". Aquesta descripció és el llenguatge profundament visceral de l'emoció divina, que significa la profunda profunditat de l'amor compassiu de Déu pel seu poble. Fins i tot malgrat la seva infidelitat, Déu continua atorgant la seva abundant compassió i misericòrdia al seu poble i ho fa més enllà de totes les expectatives raonables.
+
+`Per a alguns de nosaltres, reconèixer que la compassió de Déu per nosaltres és semblant a la d'un pare o mare amorós és profundament reconfortant. Tanmateix, algunes persones podrien lluitar perquè els seus pares o pares no els estimaven. De quines altres maneres se'ls podria revelar la compassió de Déu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/04/03.md b/src/ca/ss/2025-01/04/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..9b18f293d1
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/04/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Amor desgarrador
+date:   20/01/2025
+---
+
+Les profunditats incalculables de l'amor compassiu de Déu per la humanitat es manifesten a Osees. Déu havia manat al profeta Osees: “Vés, pren-te una dona de prostitució i fills de prostitució, perquè la terra ha comès una gran prostitució en apartar-se del Senyor” (Oss. 1:2, NKJV). Més tard Osees 1l representa la relació de Déu amb el seu poble, però amb la metàfora d'un pare amorós pel seu fill.
+
+`Llegiu Osees 11:1-9. Com les imatges d'aquests versos donen vida a la manera com Déu estima i es preocupa pel seu poble?`
+
+L'amor de Déu pel seu poble s'assembla al tendre afecte d'un pare per un fill. L'Escriptura utilitza la imatgeria d'ensenyar a caminar a un nen petit; agafar el fill estimat als braços; curació i subsistència; i, d'altra manera, cuidant amb tendresa el seu poble. L'Escriptura també diu que Déu va "portar" el seu poble just
+
+"'com un home porta el seu fill'" (Deut. 1:31, NKJV). En «el seu amor i en la seva misericòrdia els va redimir» i «els va aixecar i els va portar tots els dies d'antic» (Is. 63:9, NASB).
+
+En contrast amb la fidelitat inquebrantable de Déu, el seu poble va ser repetidament infidel, en última instància, va allunyar Déu i es va jutjar sobre ells mateixos i el va afligir profundament. Déu és compassiu, però mai amb exclusió de la justícia. (Com veurem en una lliçó posterior, l'amor i la justícia van junts.)
+
+Alguna vegada t'has molestat tant per alguna cosa que se't retorça l'estómac? Aquest és el tipus d'imatges utilitzats per a la profunditat de les emocions de Déu sobre el seu poble. La imatgeria del cor d'un que es gira i que s'encenen les compassions és un llenguatge idiomàtic d'emocions profundes, utilitzat tant per Déu com per als humans.
+
+Aquesta imatgeria, de les compassions enceses (kamar), s'utilitza en el cas de les dues dones que van venir davant Salomó, cadascuna reclamant el mateix nadó que el seu. Quan Salomó va ordenar que el nen es tallés en dos (sense cap intenció de fer-li mal), aquesta imatge va descriure la reacció emocional de la mare real (1 Reis 3:26; compareu amb Gènesi 43:30).
+
+`Qualsevol que hagi estat pare sap de què parla la lliçó. Cap altre amor terrenal comença a comparar-se. Com ens ajuda això a entendre la realitat de l'amor de Déu per nosaltres, i quin consol podem i hem de treure d'aquesta comprensió?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/04/04.md b/src/ca/ss/2025-01/04/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..05cb631b27
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/04/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  La compassió de Jesús
+date:   21/01/2025
+---
+
+Al Nou Testament, s'utilitza el mateix tipus d'imatges que a l'Antic per representar la compassió de Déu. Pau es refereix al Pare com el "Pare de misericòrdia i Déu de tota consolació" (2 Cor. 1:3, NKJV). A més, Pau explica a Efesis 2:4 que Déu és "ric en misericòrdia" i redimeix els humans "pel gran amor amb què ens estima" (NKJV).
+
+En diverses paràboles, el mateix Crist utilitza repetidament termes d'emoció visceral i desgarradora per representar la compassió del Pare (Mt. 18:27, Lluc 10:33, Lluc 15:20). I el mateix llenguatge que representa la compassió divina a l'Antic Testament i al Nou Testament també s'utilitza als Evangelis per representar les respostes compassives de Jesús a aquells que estan angoixats.
+
+`Llegeix Mateu 9:36, Mateu 14:14, Marc 1:41, Marc 6:34 i Lluc 7:13. Vegeu també Mateu 23:37. Com aquests versos il·luminen la manera com Crist va ser mogut per la difícil situació de la gent?`
+
+Una i altra vegada als evangelis, es deia que Crist era mogut a la compassió per les persones en dificultats o necessitats. I no només va sentir compassió, també va abordar les necessitats de la gent.
+
+I sí, Jesús també es va lamentar del seu poble. Un podria imaginar-se les llàgrimes als ulls de Crist mentre mira la ciutat: “Quante vegades he volgut reunir els vostres fills, com una gallina reuneix els seus pollets sota les seves ales, però vosaltres no ho heu volgut! (Mat. 23:37, NKJV). Aquí, veiem que el lament de Crist coincideix estretament amb el que Déu representa a tot l'Antic Testament. De fet, molts estudiosos bíblics assenyalen que les imatges d'un ocell que cuidaven les seves cries són imatges que només s'utilitzen de la divinitat a l'antic Pròxim Orient. Aquí, molts veuen una al·lusió a les imatges de Deuteronomi 32:11, de Déu com un ocell planant, protegint i cuidant les seves cries.
+
+`No hi ha un exemple més gran del gran amor compassiu de Déu per nosaltres que el mateix Jesús, que es va lliurar per nosaltres en la demostració definitiva d'amor. Tanmateix, Crist no és només la imatge perfecta de Déu. També és el model perfecte d'humanitat. Com podem modelar les nostres vides d'acord amb la vida de Crist, centrant-nos en les necessitats sentides dels altres i, per tant, no només predicar l'amor de Déu sinó mostrar-lo de manera tangible?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/04/05.md b/src/ca/ss/2025-01/04/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..52041c7a95
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/04/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Un Déu gelós?
+date:   22/01/2025
+---
+
+El Déu de la Bíblia és el "Déu compassiu". En hebreu, Déu s'anomena el ra?um (Deut. 4:31). El terme "el" significa "Déu" i ra?um és una forma diferent de l'arrel de la compassió (ra?am). No obstant això, Déu s'anomena no només Déu compassiu sinó també Déu gelós, el qana'. Tal com diu Deuteronomi 4:24: "'El Senyor, el teu Déu, és un foc consumidor, un Déu gelós [ el qana' ]'. (Veure Deut. 4:24, Deut. 6:15, Jos. 24:19, Nah. 1:2.)
+
+`Primera Corintis 13:4 declara que "l'amor no és gelós" (RSV). Com pot ser, doncs, que Déu sigui un "Déu gelós"? Llegiu 2 Corintis 11:2 i considereu com el poble de Déu li va ser infidel al llarg de les narracions de la Bíblia (vegeu, per exemple, Salm 78:58). Quina llum aporten aquests passatges per entendre la "gelosia" divina?`
+
+La "gelosia" de Déu és sovint mal entesa. Si et refereixes a algú com a marit o dona gelós, és probable que no ho digui com un compliment. El terme gelosia sovint té connotacions negatives en moltes llengües. Tanmateix, a la Bíblia, la gelosia divina no té connotacions negatives. És la passió justa d'un marit amorós per una relació exclusiva amb la seva dona.
+
+Tot i que hi ha una mena de gelosia que està en contra de l'amor (1 Cor. 13:4), segons 2 Corintis 11:2 hi ha una "gelosia" bona i justa. Pau es refereix a això com a "gelosia de Déu" (2 Cor. 11:2). La gelosia de Déu és només i sempre la classe justa i es pot parlar millor de l'amor apassionat de Déu pel seu poble.
+
+La passió de Déu (qana') pel seu poble prové del seu profund amor per ells. Déu desitja una relació exclusiva amb el seu poble; Ell només ha de ser el seu Déu. No obstant això, Déu és sovint representat com un amant menyspreat, l'amor del qual no és correspost (vegeu Osees 13, Jer. 2:2, Jer. 3:1-12). Així, la “gelosia” o la “passió” de Déu mai no són provocades, sinó que sempre responen a la infidelitat ia la gent malvada. La gelosia de Déu (o "amor apassionat") no té les connotacions negatives de la gelosia humana. Mai és envejós, sinó sempre la justa passió per a una relació exclusiva amb el seu poble i pel seu bé.
+
+`Com podem aprendre a reflectir el mateix tipus de bona “gelosia” cap als altres que Déu mostra cap a nosaltres?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/04/06.md b/src/ca/ss/2025-01/04/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..6a028a8078
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/04/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Compassiu i apassionat
+date:   23/01/2025
+---
+
+El Déu de la Bíblia és compassiu i apassionat, i aquestes emocions divines s'exemplifican de manera suprema en Jesucrist. Déu és simpàtic (compareu amb Isa. 63:9, Heb. 4:15), profundament afectat pels dolors del seu poble (Jutge 10:16, Lluc 19:41), i disposat a escoltar, respondre i consolar (Isa. 49:10, 15; Mt. 14:14;
+
+`Llegiu 1 Corintis 13:4-8. De quina manera ens crida aquest passatge a reflectir l'amor compassiu i sorprenent de Déu en les nostres relacions amb els altres?`
+
+Desitgem estar en relació amb persones que exemplifiquen el tipus d'amor descrit a 1 Corintis 13:4-8. Però, amb quina freqüència busquem convertir-nos en aquest tipus de persona envers els altres? No podem fer-nos tolerants i amables; no podem fer que no siguem envejosos, presumptes, grollers o egoistes. No podem reunir un amor en nosaltres mateixos que «suporta totes les coses, ho creu tot, tot ho espera, tot ho suporta» i «mai falla» (1 Cor. 13:7, 8, NKJV). Aquest amor només es pot exemplificar a les nostres vides com a fruit de l'Esperit Sant. I lloeu Déu perquè l'Esperit Sant vessa l'amor de Déu als cors dels qui, per fe, estan en Crist Jesús (Rom. 5:5).
+
+Per la gràcia de Déu i el poder de l'Esperit Sant, de quines maneres pràctiques podríem respondre i reflectir l'amor profundament emocional de Déu, però sempre perfectament just i racional? En primer lloc, l'única resposta adequada és adorar el Déu que és amor. En segon lloc, hem de respondre a l'amor de Déu mostrant activament compassió i amor benèvol als altres. No ens hem de reconfortar simplement en la nostra fe cristiana, sinó que ens hem de motivar per consolar els altres. Finalment, hem de reconèixer que no podem canviar el nostre cor, però que només Déu ho pot fer.
+
+Així doncs, demanem a Déu que ens doni un cor nou per a Ell i per als altres: un amor pur i purificador que eleva el que és bo i treu la palla de dins.
+
+Que la nostra pregària sigui: «Que el Senyor us faci créixer i abundeu en amor els uns als altres i a tots,... perquè ell consolidi els vostres cors irreprensibles en santedat davant el nostre Déu i Pare en la vinguda del nostre Senyor Jesucrist amb tots els seus sants” (1 Tess. 3:12, 13, NKJV).
+
+`Per què la mort a un mateix i a l'egoisme i la corrupció dels nostres cors naturals és l'única manera de revelar aquest tipus d'amor? Quines són les opcions que podem prendre per poder morir aquesta mort a nosaltres mateixos?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/04/07.md b/src/ca/ss/2025-01/04/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..a4ab44a88f
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/04/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Reflexions addicionals
+date:   24/01/2025
+---
+
+Llegiu Ellen G. White, «Les benaurances», pàgs. 6-44, a Pensaments des de la muntanya de la benedicció.
+
+“Tots els que tenen un sentit de la seva profunda pobresa de l'ànima, que senten que no tenen res de bo en ells mateixos, poden trobar justícia i força mirant a Jesús. Ell diu: "Veniu a mi, tots els que esteu treballats i carregats". Mateu 11:28. Ell us demana que canvieu la vostra pobresa per les riqueses de la seva gràcia. No som dignes de l'amor de Déu, però Crist, la nostra garantia, és digne i pot salvar amb abundància a tots els que vindran a Ell. Sigui quina hagi estat la vostra experiència passada, per molt desanimadores que siguin les vostres circumstàncies actuals, si aneu a Jesús tal com sou, dèbil, indefens i desesperat, el nostre compassiu Salvador us trobarà molt lluny i us arrossegarà els seus braços. d'amor i el seu vestit de justícia. Ens presenta al Pare vestit amb la vestimenta blanca del seu propi caràcter. Ell suplica davant Déu en favor nostre, dient: He pres el lloc del pecador. No mireu aquest nen rebel, sinó mireu-me a mi. Si Satanàs suplica en veu alta contra les nostres ànimes, acusant-nos de pecat i reclamant-nos com a presa seva, la sang de Crist suplica amb més poder.” —Ellen G. White, Thoughts From the Mount of Blessing, pàg. 8, 9.
+
+**Preguntes de discussió**:
+
+`Mireu què deia la inspiració anterior sobre com, gràcies a Jesús, som presentats al Pare. "Ens presenta al Pare vestit amb la vestimenta blanca del seu propi caràcter". Per molt que ens descoratjem de vegades per les nostres faltes i mancances, o amb quina freqüència no reflectim als altres el tipus d'amor que Déu vessa sobre nosaltres, per què hem de tornar sempre a la meravellosa notícia que som acceptats? pel Pare perquè Jesús “ens presenta al Pare vestit amb la vestimenta blanca del seu propi caràcter”?`
+
+`Imagineu com s'hauria de sentir la mare en el cas de les dues dones que van venir abans que Salomó afirmaven que el mateix nadó era el seu fill. Considereu de nou el llenguatge de l'emoció descrit a1 Reis 3:26. Com fa que això il·lumina el mateix tipus de llenguatge que s'utilitza per descriure les emocions de Déu pel seu poble, aOsees 11:8?`
+
+`Al llarg dels evangelis, hem vist que Jesús sovint es sentia mogut per les necessitats de la gent. I què va fer Ell? Va actuar d'una manera que va respondre a les necessitats de la gent. Quines són les maneres pràctiques en què com a individu, o fins i tot com a classe, podeu satisfer les necessitats d'aquells que necessiten consol?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/04/info.yml b/src/ca/ss/2025-01/04/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..57090968ed
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/04/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Déu és apassionat i compassiu"
+  start_date: "18/01/2025"
+  end_date: "24/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/05/01.md b/src/ca/ss/2025-01/05/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..bf1256c35f
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/05/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  La ira de l'amor diví
+date:   25/01/2025
+---
+
+### Llegiu per a l'estudi d'aquesta setmana
+
+Salm 78; Jonàs 4:1-4; Matt. 10:8; Matt. 21:12, 13; Jer. 51:24, 25; Rom. 12:17-21.
+
+> <p>Text de memòria</p>
+> «Però Ell, ple de compassió, va perdonar la seva iniquitat i no els va destruir. Sí, moltes vegades va apagar la seva ira, i no va despertar tota la seva ira" (Salm 78:38, NKJV).
+
+Encara que sovint se celebra la compassió de Déu, molts troben la idea de la seva ira pertorbadora. Si Déu és amor, pensen que mai hauria d'expressar ira. Aquesta noció, però, és falsa. La seva ira sorgeix directament del seu amor.
+
+Alguns afirmen que el Déu de l'Antic Testament és un Déu de la ira i que el Déu del Nou Testament és un Déu d'amor. Però només hi ha un Déu, i es revela com el mateix en ambdós Testaments. El Déu que és amor s'enfada amb el mal, però precisament perquè és amor. Jesús mateix va expressar una profunda ira contra el mal, i el Nou Testament ensenya nombroses vegades sobre la justa i apropiada ira de Déu.
+
+La ira de Déu és sempre la seva resposta justa i amorosa contra el mal i la injustícia. La ira divina és una indignació justa motivada per la bondat i l'amor perfectes, i busca el floriment de tota la creació. La ira de Déu és simplement la resposta adequada de l'amor al mal i a la injustícia. En conseqüència, el mal provoca Déu a la passió a favor de les víctimes del mal i contra els seus autors. La ira divina, doncs, és una altra expressió de l'amor diví.
+
+_Estudieu la lliçó d'aquesta setmanaper preparar-vosper al dissabte, 1 de febrer._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/05/02.md b/src/ca/ss/2025-01/05/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..bb26c4dcab
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/05/02.md
@@ -0,0 +1,28 @@
+---
+title:  Afligit pel Mal
+date:   26/01/2025
+---
+
+El Déu de la Bíblia estima la justícia i odia el mal. El pecat i el mal, per tant, el provoquen a la passió, una passió expressada en nom dels oprimits i maltractats, i fins i tot en els casos en què la pròpia maldat afecta principalment a un mateix. Déu odia el mal perquè el mal sempre fa mal a les seves criatures, encara que sigui autoinfligida. En les narracions bíbliques, Déu és provocat repetidament a la ira pel que els estudiosos bíblics es refereixen com el cicle de la rebel·lió. Aquest cicle és el següent:
+
+El poble es rebel·la contra Déu i fa el mal, de vegades fins i tot atrocitats horribles, com el sacrifici de nens i altres abominacions als seus ulls.
+
+Déu es retira segons les decisions del poble.
+
+El poble està oprimit per nacions estrangeres.
+
+El poble crida a Déu per la seva salvació.
+
+Déu benvolgudament allibera el poble.
+
+El poble es rebel·la de nou contra Déu, sovint de manera més flagrant que abans.
+
+Davant d'aquest cicle de maldat i infidelitat atroces, però, Déu es troba repetidament amb la infidelitat humana, però amb una fidelitat inacabable, una tolerància llarga, una gràcia sorprenent i una profunda compassió.
+
+`Llegiu el Salm 78. Què transmet aquest passatge sobre la resposta de Déu a les repetides rebel·lions del seu poble?`
+
+Segons la Bíblia, l'amor i la justícia estan entrellaçats. La ira divina és la resposta adequada de l'amor contra el mal perquè el mal sempre fa mal a algú a qui Déu estima. No hi ha cap cas a l'Escriptura en què Déu estigui enutjat o enfadat arbitràriament o injustament.
+
+I mentre que el poble de Déu el va abandonar i el va trair repetidament, al llarg dels segles Déu va continuar atorgant pacientment compassió més enllà de totes les expectatives raonables (Neh. 9:7-33), demostrant així la profunditat insondable de la seva compassió i amor misericordiós. De fet, segons el Salm 78:38, Déu «en ser ple de compassió, va perdonar la seva iniquitat i no els va destruir. Sí, moltes vegades va apagar la seva ira, i no va despertar tota la seva ira" (NKJV).
+
+`Segurament, heu estat enfadats pel mal fet als altres. Com t'ajuda aquesta emoció a entendre millor, doncs, la ira de Déu contra el mal?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/05/03.md b/src/ca/ss/2025-01/05/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..5b8076a161
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/05/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Déu és lent per a la ira
+date:   27/01/2025
+---
+
+Déu s'enfada amb el mal perquè Déu és amor. Déu és tan compassiu i amable que un profeta bíblic fins i tot va castigar Déu per ser massa misericordiós!
+
+`Considereu la història de Jonàs i reflexioneu sobre la reacció de Jonàs davant el perdó compassiu de Déu als ninivetes, a Jonàs 4:1-4. Què ens diu això sobre Jonàs i sobre Déu? (Vegeu també Matt. 10:8).`
+
+La reacció de Jonàs a la misericòrdia de Déu és reveladora de dues maneres principals. En primer lloc, mostra la pròpia duresa de cor de Jonàs. Va odiar tant els assiris pel que havien fet a Israel que no volia que Déu els mostrés cap misericòrdia.
+
+Quina lliçó per a nosaltres! Hem d'anar amb compte de protegir-nos d'aquesta mateixa actitud, per comprensible que sigui. De totes les persones, els que han rebut la gràcia de Déu haurien de reconèixer com és la gràcia inmeritada i, per tant, estar disposats a estendre la gràcia als altres.
+
+En segon lloc, la reacció de Jonàs reforça com és central la compassió i la gràcia de Déu per al seu caràcter. Jonàs estava tan familiaritzat amb la misericòrdia de Déu que —precisament perquè Déu és «compasió i misericordiós» i «lent per a la ira i abundant en misericòrdia» (Jon. 4:2, NKJV), Jonàs sabia que el Senyor es cediria de fer judici contra Nínive.. Déu tracta amb justícia i misericòrdia amb tots els pobles i nacions.
+
+La frase hebrea traduïda per “lent a la ira” o “paciencia” es podria traduir literalment com “de nas llarga”. En l'idioma hebreu, la ira s'associava metafòricament amb el nas, i la longitud del nas representa metafòricament el temps que triga a enfadar-se.
+
+Les referències a Déu com a "del nas llarg", doncs, transmeten que Déu és lent per a la ira i el patiment. Tot i que els humans no triguen a enfadar-se, Déu és extremadament pacient i pacient, i atorga la gràcia de manera gratuïta i abundant, però sense justificar el pecat ni fer els ulls grossos davant la injustícia. En canvi, Déu mateix fa l'expiació pel pecat i el mal a través de la creu perquè pugui ser alhora just i justificador dels qui creuen en Ell (Rom. 3:25, 26).
+
+`Alguna vegada has deixat de mostrar misericòrdia o gràcia a algú que t'ha fet mal? Com pots recordar millor el que Déu ha fet per tu perquè et tornis més amable amb els altres en resposta a la gràcia abundant que Déu t'ha mostrat? I, com ho fem, mostrar misericòrdia i gràcia, però sense donar llicència al pecat ni permetre l'abús o l'opressió?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/05/04.md b/src/ca/ss/2025-01/05/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..4f0b919fe7
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/05/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Justa indignació
+date:   28/01/2025
+---
+
+Tot i que hi ha moltes formes inadequades d'ira, la Bíblia també ensenya que hi ha "una indignació justa".
+
+Imagineu-vos una mare mirant la seva filla de tres anys jugant al pati i, de sobte, un home ataca la seva filla. No hauria d'estar enfadada? Per descomptat. La ira és la resposta adequada de l'amor en una circumstància així. Aquest exemple ens ajuda a entendre la “justa indignació” de Déu.
+
+`Llegeix Mateu 21:12, 13 i Joan 2:14, 15. Què ens diu la reacció de Jesús davant la manera com s'utilitzava el temple sobre que Déu s'enfada amb el mal?`
+
+En aquests casos, Jesús mostra el “zel de Déu” de la indignació justa contra aquells que tractaven el temple de Déu com a comú i que l'havien convertit en un “cob de lladres” per aprofitar-se de les vídues, els orfes i els pobres (Mat. 21:13; compareu amb Joan 2:16). El temple i els serveis, que se suposava que representaven el perdó amable de Déu i la seva neteja dels pecadors, s'utilitzaven per enganyar i oprimir alguns dels més vulnerables. No hauria d'haver-se enfadat Jesús amb aquesta abominació?
+
+Marc 10:13, 14 i Marc 3:4, 5 ofereixen més exemples de la seva justa indignació. Quan la gent va portar nens a Jesús i “els deixebles van increpar els que els portaven”, Jesús “es va disgustar molt”, literalment “indignat”. Ell els va dir: «Deixeu que els nens vinguin a mi» (Marc 10:13, 14, NKJV).
+
+En un altre lloc, quan els fariseus esperaven per acusar Jesús d'infringir el dissabte curant-lo, Jesús els va preguntar: «¿És lícit en dissabte fer el bé o fer el mal, salvar la vida o matar? ” (Marc 3:4, NKJV). "Els va mirar al seu voltant amb ira, entristat per la duresa del seu cor" i després va procedir a curar l'home (Marc 3:5, NKJV). La ira de Crist s'associa aquí amb el dolor per la seva duresa; és la ira justa de l'amor, de la mateixa manera que la ira que s'atribueix a Déu a l'Antic Testament és la ira justa de l'amor. Com podria l'amor no estar molest pel mal, sobretot quan el mal fereix els objectes d'aquest amor?
+
+`Com podem tenir cura de no intentar justificar la ira egoista com una “indignació justa”? Per què és tan fàcil de fer, i com podem protegir-nos d'aquesta subtil però real parany?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/05/05.md b/src/ca/ss/2025-01/05/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..8972c4c4d1
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/05/05.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Déu no afligeix voluntàriament
+date:   29/01/2025
+---
+
+Al llarg de la Bíblia, Déu mostra repetidament la seva passió a favor dels oprimits i els oprimits i la seva corresponent indignació justa contra els victimistes i opressors. Si no hi hagués mal, Déu no s'enfadaria. La seva ira és només i sempre contra allò que perjudica la seva creació.
+
+Segons Lamentacions 3:32, 33, Déu no afligeix voluntàriament (literalment, Déu no afligeix "des del seu cor"). No vol jutjar els malfactors, però l'amor finalment requereix justícia.
+
+Aquesta veritat s'exemplifica en quant de temps Déu va continuar perdonant el seu poble i els va concedir repetidament oportunitats de penedir-se i reconciliar-se amb Ell. Una vegada i una altra, a través dels profetes, Déu va cridar al seu poble, però aquests es van negar a escoltar (vegeu Jer. 35:14-17, Sal 81:11-14).
+
+`Llegeix Esdres 5:12 i compara'l amb Jeremies 51:24, 25, 44. Què explica això del judici que va caure sobre Jerusalem a través dels babilonis? (Vegeu també 2 Cròniques 36:16.)`
+
+Segons Esdras 5, després que el poble provoqués a Déu de manera persistent i sense penedirse, finalment es va retirar i "va donar" al poble "'a les mans de Nabucodonosor, rei de Babilònia'" (Esdras 5:12, NKJV). Però Déu ho va fer només després que no hi hagués “cap remei” (2 Cròniques 36:16), i més tard Déu va jutjar Babilònia per l'excessiva devastació que va infligir a Judà (Jer. 51:24, 25, 44; compareu amb Zac. 1:15).
+
+Molts altres judicis que l'Escriptura descriu com a provocats per Déu s'expliquen com a casos en què Déu "entrega" el poble als seus enemics (Jutge 2:13, 14; Salm 106:41, 42), d'acord amb les decisions del poble. abandonar el Senyor i servir els "déus" de les nacions (Jutge 10:616, Deut. 29:24-26). La ira de Déu contra el mal, que finalment culminarà amb l'eradicació de tots els mals d'una vegada per sempre, neix del seu amor per tots i del seu desig pel bé final de l'univers, que té un interès en tota la qüestió del pecat i del rebel·lió i maldat.
+
+`Com afecta la teva comprensió de la ira i la ira divines el fet que Déu no vulgui jutjar ningú? Si Déu és lent per a la ira, no hem de ser més pacients i tolerants amb els que ens envolten? Com podem fer-ho alhora que protegim i cuidem a les víctimes de les infraccions?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/05/06.md b/src/ca/ss/2025-01/05/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..bca77ea7f1
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/05/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Mostra compassió
+date:   30/01/2025
+---
+
+Tot i que la ira divina és una cosa "terrible", de cap manera és immoral o poc amorosa. Al contrari, a l'Antic i al Nou Testament, Déu expressa la ira contra el mal a causa del seu amor. La ira divina és terrible a causa de la naturalesa insidiosa del mal en contrast amb la bondat pura i l'esplendor de Déu.
+
+En aquest sentit, l'amor és essencial per a Déu; la ira no ho és. On no hi ha mal o injustícia, no hi ha ira. Al final, l'acció més amorosa de Déu d'eradicar el mal de l'univers també eliminarà de manera efectiva la ira i la ira. I això és perquè mai més hi haurà injustícia ni mal. Per sempre més, només hi haurà l'eternitat de la felicitat i la justícia en una relació amorosa perfecta. Mai més hi haurà ira divina perquè mai més hi haurà la necessitat. Quin pensament més meravellós!
+
+`Alguns es preocupen que la ira divina es pugui prendre sense voler com una llicència a la venjança humana. Llegeix Deuteronomi 32:35, Proverbis 20:22, Proverbis 24:29, Romans 12:17-21 i Hebreus 10:30. Com es protegeixen aquests textos de la venjança humana?`
+
+Segons l'Escriptura, Déu té el dret de fer judici, i quan ho fa, sempre ho fa amb perfecta justícia. Tant l'Antic com el Nou Testament reserven explícitament la venjança de Déu. Com Pau escriu a Romans 12:19 (NASB): "No us vengeu mai, estimats, sinó deixeu lloc per a la ira de Déu, perquè està escrit: 'LA VENJANÇA ÉS MEVA, JO LI PAGARÉ', diu el Senyor". citant Deuteronomi 32:35).
+
+Tot i que Déu finalment porta el judici contra la injustícia i el mal, Crist ha obert un camí per a tots els que creuen en Ell. De fet, és "Jesús qui ens allibera de la ira futura" (1 Tess. 1:10, NKJV; compareu amb Rom. 5:8, 9). I això és d'acord amb el pla de Déu: «Perquè Déu no ens va destinar a la ira, sinó a obtenir la salvació per mitjà del nostre Senyor Jesucrist» (1 Tess. 5:9, NKJV). La ira divina no s'anul·la, però els que tinguin fe en Jesús seran alliberats d'aquesta ira a causa de Crist.
+
+`De quina manera l'expiació de Crist ha defensat la justícia alhora que ens ha alliberat de la ira? Reconeixent que s'havien fet proves per a tu, malgrat les teves mancances, quant més amable hauries de ser amb els altres?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/05/07.md b/src/ca/ss/2025-01/05/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..b8d69258f5
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/05/07.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Reflexions addicionals
+date:   31/01/2025
+---
+
+Llegiu Ellen G. White, “ Idolatria al Sinaí ”, pàgs. 315-330, a Patriarques i profetes.
+
+En el context del pecat del vedell d'or, Ellen G. White va escriure: «Els israelites havien estat culpables de traïció, i això contra un rei que els havia carregat de beneficis i l'autoritat del qual s'havien compromès voluntàriament a obeir. Perquè el govern diví es mantingui justícia s'ha de visitar els traïdors. No obstant això, fins i tot aquí es mostrava la misericòrdia de Déu. Tot i que va mantenir la seva llei, va concedir a tothom llibertat d'elecció i oportunitat de penediment. Només es van tallar els que persistien en la rebel·lió.
+
+“Era necessari que aquest pecat fos castigat, com a testimoni de les nacions circumdants del disgust de Déu contra la idolatria. En executar la justícia sobre els culpables, Moisès, com a instrument de Déu, ha de deixar en constància una protesta solemne i pública contra el seu crim. Com que els israelites haurien de condemnar d'ara endavant la idolatria de les tribus veïnes, els seus enemics tornarien a llançar sobre ells l'acusació que el poble que reclamava Jehovà com el seu Déu havia fet un vedell i l'hauria adorat a l'Horeb. Aleshores, tot i que es va veure obligat a reconèixer la vergonya veritat, Israel va poder assenyalar el terrible destí dels transgressors, com a prova que el seu pecat no havia estat sancionat ni excusat.
+
+“L'amor no menys que la justícia exigia que per aquest pecat s'hagués d'infligir el judici.... Era la misericòrdia de Déu que milers havien de patir, per evitar la necessitat de fer judicis sobre milions. Per salvar molts, ha de castigar uns pocs.” —Ellen G. White, Patriarchs and Prophets, pàg. 324, 325
+
+**Preguntes de discussió**:
+
+`Per què creus que tanta gent lluita amb el concepte de la ira divina? Què t'ajuda a entendre-ho?`
+
+`Quins problemes sempre sorgeixen quan la gent busca venjança que mai sorgeixen quan Déu la busca?`
+
+`Com va ser el judici de Déu contra Israel després de la rebel·lió del vedell d'or també un exemple de misericòrdia divina? Quins altres exemples de l'Escriptura mostren que fins i tot el judici de Déu és un acte d'amor?`
+
+`Encara que entenem que Déu s'indigna amb justícia contra el mal i fa un judici amb perfecta justícia, quina importància és per a nosaltres abstenir-nos de condemnar els altres? Parleu-ho especialment a la llum de1 Corintis 4:5.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/05/info.yml b/src/ca/ss/2025-01/05/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..92f7843f94
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/05/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "La ira de l'amor diví"
+  start_date: "25/01/2025"
+  end_date: "31/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/06/01.md b/src/ca/ss/2025-01/06/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..9224ee98b6
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/06/01.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+---
+title:  L'amor de Déu a la justícia
+date:   01/02/2025
+---
+
+### Llegiu per a l'estudi d'aquesta setmana
+
+Ps. 33:5, Ps. 85:10, Deut. 32:4, Jaume 1:17, Tit 1:2, Èxode. 32:14, Matt. 5:43-48.
+
+> <p>Text de memòria</p>
+> “«Però qui es glorifiqui en això, que m'entén i em coneix, que jo sóc el Senyor, que exerceixo la bondat, el judici i la justícia a la terra. Perquè en això m'agrada', diu el Senyor” (Jer. 9:24, NKJV).
+
+A l'antic Pròxim Orient, els "déus" de les nacions no només eren volubles, immorals i impredictibles, sinó que també imposaven atrocitats, com el sacrifici de nens. I fins i tot llavors, les masses paganes no podien comptar amb el seu favor, i per tant no gosen creuar les seves "deïtats" tribals.
+
+Segons Deuteronomi 32:17, darrere d'aquests "déus" hi havia dimonis (vegeu també 1 Cor.
+
+10:20, 21). I les seves formes de culte estaven madures per a l'explotació, deixant el poble en una gran foscor espiritual i moral.
+
+El Déu de la Bíblia no podria ser més diferent d'aquestes forces demoníaques. Jahvè és perfectament bo i el seu caràcter és immutable. I és només gràcies a la bondat constant de Déu que podem tenir alguna esperança, ara i per a l'eternitat.
+
+En marcat contrast amb els falsos déus del món antic, i fins i tot amb els "déus" moderns d'avui, també, Jahvè està profundament preocupat pel mal, el sofriment, la injustícia i l'opressió, tot el que condemna constantment i inequívocament. I, el més important, un dia també els erradicarà tots.
+
+_Estudieu la lliçó d'aquesta setmanaper preparar-vosper al dissabte 8 de febrer._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/06/02.md b/src/ca/ss/2025-01/06/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..421a3c263a
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/06/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Amor i Justícia
+date:   02/02/2025
+---
+
+Al llarg de les Escriptures, l'amor i la justícia van junts. L'amor veritable requereix justícia, i la veritable justícia només es pot regir i aplicar-la en l'amor. No estem acostumats a pensar en aquests dos conceptes junts, però això és només perquè tant l'amor com la justícia han estat molt pervertits per la humanitat.
+
+`Llegeix el Salm 33:5, Isaïes 61:8, Jeremies 9:24, el Salm 85:10 i el Salm 89:14. Com aquests textos il·luminen la preocupació de Déu per la justícia?`
+
+Aquests textos declaren explícitament que Déu estima la justícia (Sl 33:5, Is. 61:8). A les Escriptures, les idees d'amor i justícia estan íntimament lligades. L'amor de Déu i la justícia de Déu van junts, i està profundament preocupat perquè es faci justícia i justícia en aquest món.
+
+Per una bona raó, doncs, els profetes condemnen constantment tota mena d'injustícia, incloses les lleis injustes, falses escales, i la injustícia i l'opressió dels pobres i les vídues o qualsevol persona vulnerable. Tot i que la gent perpetra molts mals i injustícies, Déu és qui constantment
+
+“'exercir la bondat, el judici i la justícia a la terra'” (Jer. 9:24, NKJV). En conseqüència, al llarg de l'Escriptura, els fidels a Déu anticipen molt el judici diví com una cosa molt bona perquè comporta un càstig contra els malfactors i els opressors, i aporta justícia i alliberament per a les víctimes de la injustícia i l'opressió.
+
+De fet, la justícia i la justícia són la base del govern de Déu. El govern moral d'amor de Déu és just i just, molt diferent dels governs corruptes d'aquest món, que sovint perpetuen la injustícia per obtenir beneficis personals i poder personal. En Déu, «la misericòrdia i la veritat s'han trobat; la justícia i la pau s'han besat” (Sl 85:10, NKJV).
+
+I Déu deixa clar què espera de nosaltres. “T'ha mostrat, oh home, el que és bo; i què et demana el Senyor, sinó que facis la justícia, que estimis la misericòrdia i que camines humilment amb el teu Déu? (Miquees 6:8, NKJV). Si hi ha alguna cosa que hauríem de reflectir del caràcter de Déu, l'amor —i la justícia i la misericòrdia que se'n deriven— seria central.
+
+`Quins són, fins i tot ara, exemples de justícia humana pervertida? Com, doncs, no podem clamar perquè arribi algun dia la justícia perfecta de Déu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/06/03.md b/src/ca/ss/2025-01/06/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..22bf565054
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/06/03.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Déu és totalment bo i just
+date:   03/02/2025
+---
+
+Déu no només pretén estimar la justícia i cridar la gent a estimar i fer justícia, sinó que Déu mateix exemplifica perfectament i inquebrantablement aquests trets. L'Escriptura ensenya que Déu és completament sant, fidel, just i amorós. Déu només i sempre fa allò que és amorós, just i just. Mai fa cap mal.
+
+`Llegeix Deuteronomi 32:4 i Salm 92:15. Què ensenyen aquests passatges sobre la fidelitat i la justícia de Déu?`
+
+Aquests i molts altres passatges declaren que Déu és just i amorós: "no hi ha injustícia en ell" (Sl. 92:15; compareu amb Sal. 25:8, Sal. 129:4). Déu “no farà cap injustícia. Cada matí treu a la llum la seva justícia; Ell no falla mai, però l'injust no coneix vergonya” (Sof. 3:5, NKJV). Observeu el contrast directe del caràcter de Déu davant i contra el dels que estimen la injustícia.
+
+Déu sap què és el millor per a tothom, vol el que és millor per a tothom i treballa contínuament per aconseguir el millor resultat per a tots els implicats.
+
+`Llegiu el Salm 9:7, 8 i el Salm 145:9-17. Què ensenyen aquests versos sobre Déu?`
+
+El Déu de la Bíblia és "un jutge just" (Sl 7:11, NKJV) i cap mal habita amb Ell (Sl 5:4). Com ensenya 1 Joan 1:5, "Déu és llum i en ell no hi ha cap foscor" (NKJV). De fet, Déu no només és perfectament bo, sinó que segons Jaume 1:13 (NKJV), "Déu no pot ser temptat pel mal" (compareu amb Hab. 1:13).
+
+En tot això, la bondat i la glòria de Déu estan inextricablement connectades. Tot i que molts idolatre el poder, Déu és totpoderós, però només exerceix el seu poder de manera justa i amorosa. No és casualitat que quan Moisès va preguntar a Déu:
+
+""Mostra'm la teva glòria", Déu va respondre dient: ""Faré passar tota la meva bondat davant teu" (Èxode 33:18, 19, NKJV).
+
+`Per què un Déu tan bo permet tant del mal que hi ha en aquest món? Discutiu la vostra resposta a classe.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/06/04.md b/src/ca/ss/2025-01/06/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..7757353bfe
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/06/04.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  El caràcter immutable de Déu
+date:   04/02/2025
+---
+
+`Llegeix Malàquies 3:6 i Jaume 1:17. Què ensenyen aquests passatges sobre el caràcter de Déu?`
+
+A Malàquies 3:6, Déu declara: "Jo sóc el Senyor, no canvio" (NKJV). Tot i que alguns llegeixen aquesta part del vers i la consideren que Déu no canvia de cap manera, la resta del vers i el seu context immediat mostren que l'immutabilitat de Déu afirmada aquí és la immutabilitat moral de Déu. La resta del vers indica que Déu pot canviar relacionalment, perquè Déu diu:
+
+"'Per tant, no us consumiu, fills de Jacob.' "I en el vers següent, Déu proclama al seu poble:
+
+“'Torneu a mi, i jo tornaré a vosaltres'” (Mal. 3:7, NKJV).
+
+Per tant, Déu entra en relacions d'anada i tornada amb la seva creació, però a través de totes aquestes relacions d'anada i tornada, i a través de tota la resta, el caràcter de Déu és constant. Això també s'afirma a Jaume 1:17, que proclama que tots els dons bons i perfectes provenen de Déu, amb qui no hi ha variació. Déu no és la font del mal.
+
+Aquí i en altres llocs, l'Escriptura ensenya repetidament que el caràcter de Déu és immutable. En altres paraules, la Bíblia ensenya constantment que Déu és moralment immutable. Tanmateix, Déu pot entrar i ho fa en una relació real amb les criatures, a les quals Déu respon, però sempre amb amor i justícia.
+
+`Llegiu 2 Timoteu 2:13; Tit 1:2; i Hebreus 6:17, 18. Què ensenyen aquests textos sobre Déu?`
+
+Déu no es pot negar a si mateix; Déu mai menteix; i les promeses de Déu són irrompibles. Podem estar segurs que el Déu de la Bíblia és el mateix Déu que (en Crist) es va lliurar voluntàriament per nosaltres a la creu. És un Déu en qui es pot confiar, sense reserves, i podem tenir confiança i esperança per al futur perquè, com diu Hebreus 13:8, "Jesucrist és el mateix ahir, avui i per sempre" (NKJV).
+
+`Com pots aprendre a confiar en la bondat de Déu encara que les coses hagin anat molt malament a la teva vida? Què fa la imatge de Déu a la creu per ajudar-vos a aprendre a confiar en la seva bondat?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/06/05.md b/src/ca/ss/2025-01/06/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..1c27112fa1
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/06/05.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Un Déu que es penedeix?
+date:   05/02/2025
+---
+
+Pot Déu "penedir-se"? Si és així, què significaria això? Hem vist que el caràcter de Déu no canvia mai. No obstant això, alguns textos bíblics parlen de Déu com a "repentiment" o "repentiment". Almenys per als humans, el penediment implica el reconeixement que un ha fet alguna cosa malament. Com poden, doncs, alguns passatges bíblics descriure Déu com a "penedint"?
+
+`Llegiu Èxode 32:14 i compareu-lo amb Jeremies 18:4-10. Què en penseu d'aquestes descripcions de la "cediència" de Déu?`
+
+En aquests i molts altres passatges, Déu es representa com cedint el judici en resposta a algun penediment o intercessió de la gent. Déu promet que, si la gent es desvia de la seva maldat, Ell es desviarà del judici que va planejar. L'abandonament de Déu d'aportar judici en resposta al penediment humà és un tema comú a tota l'Escriptura.
+
+`Llegeix Nombres 23:19 1 Samuel 15:29. Què ensenyen aquests textos pel que fa a si Déu es “penedeix” o “es penedeix” o no?`
+
+Aquests passatges declaren explícitament que Déu "'no és un home, perquè s'ha de penedir'" (1 Sam. 15:29, NKJV) i
+
+"'Déu no és un home per mentir, ni un fill de l'home per a penedir-se. Ha dit, i no ho farà? O ha parlat i no ho farà bé? ” (Núm. 23:19, NKJV). Llegits a la llum dels altres passatges, aquests textos no es poden entendre que Déu no es "rependi" en absolut, sinó que transmeten la veritat que Ell no es "penedeix" ni "es penedeix" de la manera que ho fan els humans. Més aviat, Déu sempre compleix les seves promeses i, tot i que canviarà de rumb en resposta al penediment humà, ho fa sempre d'acord amb la seva bondat i la seva Paraula. Déu renuncia al judici en resposta al penediment, precisament perquè el seu caràcter és bo, just, amorós i misericordiós.
+
+`Quin és el significat de les representacions bíbliques de la "cedència" divina? Què transmet això sobre la constància del caràcter de Déu juntament amb el fet que Déu entra en relacions genuïnes de donar i rebre que realment marquen la diferència per a Ell?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/06/06.md b/src/ca/ss/2025-01/06/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..02863e35f3
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/06/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Aferra't a l'amor i la justícia
+date:   06/02/2025
+---
+
+L'Escriptura ensenya constantment que "'El Senyor, el teu Déu, és Déu, el Déu fidel que guarda l'aliança i la misericòrdia durant mil generacions amb els qui l'estimen i guarden els seus manaments'" (Deut. 7:9, NKJV). El seu caràcter de bondat i amor va ser demostrat supremament per Jesús a la creu (vegeu Rom. 3:25, 26; Rom. 5:8). Segons el Salm 100:5, “El Senyor és bo; [H]és l'amor ferm per sempre, i [H]és fidelitat per a totes les generacions” (ESV; compareu amb Ps. 89:2). Així, es pot confiar en Déu; Només dóna bons regals als seus fills (Jaume 1:17; compareu amb Lluc 11:11-13). De fet, Ell atorga coses bones fins i tot a aquells que es posicionen com els seus enemics.
+
+`Llegiu Mateu 5:43-48. Què ensenya això sobre el sorprenent amor de Déu? Com hem d'actuar envers els altres a la llum d'aquesta ensenyança de Jesús?`
+
+Mateu 5 descriu l'amor de Déu com un amor perfecte. L'amor imperfecte és l'amor que només estima aquells que t'estimen. Però Déu estima fins i tot aquells que l'odien, fins i tot aquells que es posicionen com els seus enemics. El seu amor és complet i, per tant, perfecte.
+
+Tot i que l'amor i la misericòrdia de Déu superen amb escreix qualsevol expectativa raonable, mai no passa per alt ni contradiu la justícia. Al contrari, uneix justícia i misericòrdia (Sl 85:10). De la mateixa manera, la Bíblia ens exhorta: “Observeu la misericòrdia i la justícia, i espereu constantment en el vostre Déu” (Os. 12:6, NKJV). Com diu una altra versió, "Aguanta't a l'amor i a la justícia" (Os. 12:6, ESV; compareu amb Lluc 11:42).
+
+Al final, Déu mateix farà la justícia perfecta. Romans 2:5 ensenya que el seu "judici just serà revelat" (Rom. 2:5). Finalment, els redimits cantaran: “'Grans i meravelloses són les teves obres, Senyor Déu Totpoderós! Justes i veritables són els teus camins, oh Rei dels sants! Qui no et temerà, Senyor, i glorificarà el teu nom? Perquè només tu ets sant. Perquè totes les nacions vindran i adoraran davant teu, perquè els teus judicis s'han manifestat” (Apocalipsi 15:3, 4, NKJV; compareu amb Apocalipsi 19:1, 2).
+
+`Isaïes 25:1 proclama: "Senyor, tu ets el meu Déu. T'exaltaré, lloaré el teu nom, perquè has fet coses meravelloses; Els vostres consells antics són fidelitat i veritat” (NKJV). Com podem aprendre a lloar Déu, fins i tot en els mals moments? De quina manera la teva vida pot ser una ofrena de lloança a Déu d'una manera que promogui la justícia en la teva esfera d'influència?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/06/07.md b/src/ca/ss/2025-01/06/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..a24d18b958
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/06/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Reflexions addicionals
+date:   07/02/2025
+---
+
+Llegiu Ellen G. White, “ L'amor de Déu per l'home ”, pàgines 9-15, a Passos cap a Crist.
+
+“La paraula de Déu revela el seu caràcter. Ell mateix ha declarat el seu amor i pietat infinits. Quan Moisès va pregar: "Mostra'm la teva glòria", el Senyor va respondre: "Faré passar tota la meva bondat davant teu". Èxode 33:18, 19. Aquesta és la seva glòria. El Senyor va passar davant de Moisès i va proclamar: "El Senyor, el Senyor Déu, misericordiós i clemente, pacient, i abundant en bondat i veritat, que guarda misericòrdia per a milers, perdona la iniquitat, la transgressió i el pecat". Èxode 34:6, 7. És "lent per a la ira i d'una gran bondat", "perquè es delecta en la misericòrdia". Jonàs 4:2; Miquees 7:18.
+
+“Déu ha lligat els nostres cors a Ell amb mostres innombrables al cel i a la terra. A través de les coses de la natura i dels lligams terrenals més profunds i tendres que els cors humans poden conèixer, Ell ha volgut revelar-se a nosaltres. No obstant això, aquests, però imperfectament, representen el seu amor. Encara que totes aquestes evidències han estat donades, l'enemic del bé va encegar la ment dels homes, de manera que miraven Déu amb por; van pensar en Ell com a sever i implacable. Satanàs va fer que els homes concebessin Déu com un ésser el principal atribut del qual és una justícia severa, un jutge sever, un creditor dur i exigent. Va representar el Creador com un ésser que mira amb ull gelós per discernir els errors i els errors dels homes, a fi de poder examinar els judicis sobre ells. Va ser per eliminar aquesta fosca ombra, revelant al món l'amor infinit de Déu, que Jesús va venir a viure entre els homes.” — Ellen G. White, Steps to Christ, pàg. 10, 11.
+
+**Preguntes de discussió**:
+
+`Per què és tan important reconèixer que la glòria de Déu està lligada a la seva bondat? Com corregeix això una teologia de la glòria que posa l'accent en el poder pur sense emfatitzar l'amor i el caràcter de Déu?`
+
+`Has qüestionat mai la bondat de Déu? Coneixeu algú que hagi qüestionat la bondat de Déu per la manera com actuen de vegades els que diuen seguir Déu, o simplement per tot el mal del món? Com vas resoldre aquesta pregunta per tu mateix, i com pots ajudar algú que lluita amb la qüestió de la bondat de Déu? Mireu la lliçó de la setmana vinent.`
+
+`A classe, concreta la resposta a la pregunta de dilluns. Com ens ajuda la realitat de la gran polèmica a entendre tot el mal que hi ha ara?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/06/info.yml b/src/ca/ss/2025-01/06/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..24541fb3a8
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/06/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "L'amor de Déu a la justícia"
+  start_date: "01/02/2025"
+  end_date: "07/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/07/01.md b/src/ca/ss/2025-01/07/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..9b812ba8b4
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/07/01.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+---
+title:  El problema del mal
+date:   08/02/2025
+---
+
+### Llegiu per a l'estudi d'aquesta setmana
+
+Job 30:26; Mt.27:46; Job 38:1-12; Salm 73; Gènesi 2:16, 17; Apocalipsi 21:3, 4.
+
+> <p>Text de memòria</p>
+> “'I Déu eixugarà tota llàgrima dels seus ulls; no hi haurà més mort, ni tristesa, ni plors. No hi haurà més dolor, perquè les coses anteriors han passat” (Apocalipsi 21:4).
+
+Potser el problema més gran al qual s'enfronta el cristianisme és el problema del mal: com conciliar el fet que Déu és perfectament bo i amorós, amb el fet del mal en aquest món. En termes més breus, si Déu és tot bo i totpoderós, per què hi ha el mal, i tant d'això, també?
+
+No es tracta només d'un problema acadèmic, sinó d'una cosa que preocupa profundament a moltes persones i que impedeix que alguns coneguin i estimen Déu.
+
+“Per a moltes ments l'origen del pecat i la raó de la seva existència són una font de gran perplexitat. Veuen l'obra del mal, amb els seus terribles resultats de desgràcia i desolació, i es qüestionen com pot existir tot això sota la sobirania d'Aquell que és infinit en saviesa, poder i amor. Aquí hi ha un misteri del qual no troben explicació.” — Ellen G. White, The Great Controversy, pàg. 492.
+
+Molts ateus identifiquen el problema del mal com el motiu pel qual són ateus. Però, com veurem en aquesta setmana i en les properes, el Déu de la Bíblia és completament bo i podem confiar en Ell, fins i tot malgrat el mal que tan infecta el nostre món caigut.
+
+_Estudieu la lliçó d'aquesta setmanaper preparar-vosper al dissabte 15 de febrer._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/07/02.md b/src/ca/ss/2025-01/07/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..10562328e1
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/07/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  "Fins quan, Senyor?"
+date:   09/02/2025
+---
+
+El problema del mal s'expressa no només en contextos contemporanis, sinó en la mateixa Escriptura.
+
+`Llegeix Job 30:26, Jeremies 12:1, Jeremies 13:22, Malàquies 2:17 i Salm 10:1. Com aquests textos posen el problema del mal al primer pla de l'experiència humana?`
+
+Aquests textos ens plantegen moltes qüestions que encara avui ens trobem. Per què sembla que els malvats prosperen i els que fan el mal es beneficien del seu mal, si no sempre però amb prou freqüència? Per què els justos pateixen tant? On és Déu quan es produeix el mal? Per què Déu de vegades sembla estar lluny de nosaltres, fins i tot amagat?
+
+Sigui el que diem sobre aquestes preguntes i el problema del mal en general, hauríem d'assegurar-nos de no banalitzar el mal. No hem d'intentar resoldre el problema minimitzant el tipus, o la quantitat, de mal al món. El mal és molt dolent, i Déu l'odia encara més que nosaltres. Així, podríem unir-nos al crit que ressona per tota l'Escriptura en resposta als molts mals i injustícies del món: "Fins quan, Senyor?"
+
+`Llegeix Mateu 27:46. Com entens aquestes paraules de Jesús? Què transmeten sobre com el mal va tocar Déu de la manera més sorprenent?`
+
+A la creu, el mateix Jesús va fer la pregunta: “Déu meu, Déu meu, per què m'has abandonat? (Mat. 27:46, NKJV). Aquí veiem especialment que Déu mateix està tocat pel mal, una veritat sorprenent destacada poderosament en el patiment i la mort de Crist a la creu, on tot el mal del món va caure sobre ell.
+
+Però fins i tot aquí hi ha esperança. El que Crist va fer a la creu va derrotar la font del mal, Satanàs, i finalment desfer el mal per complet. Jesús va citar aquestes paraules del Salm 22:1, i la resta del Salm acaba en triomf.
+
+`A la creu, Jesús esperava una esperança que, en aquell moment, no podia veure. Com podem treure consol de la seva experiència quan nosaltres tampoc no podem veure l'esperança davant nostre?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/07/03.md b/src/ca/ss/2025-01/07/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..8f067f85ff
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/07/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  "Hi ha moltes coses que no sabem"
+date:   10/02/2025
+---
+
+La fi de la història arribarà amb el triomf de l'amor sobre el mal. Però, mentrestant, queden moltes preguntes preocupants. Com podem pensar i parlar sobre el problema del mal d'una manera que pugui ser útil?
+
+`Llegiu Job 38:1-12. Com la resposta de Déu a Job il·lumina el problema del mal? Quant sabem i no sabem què pot estar passant darrere de les escenes?`
+
+A la narració, Job havia patit molt i ell mateix havia formulat moltes preguntes sobre per què li havia tocat tant mal i tant de patiment. Va demanar una audiència amb Déu per buscar respostes a les seves preguntes, sense saber que passava molt més entre bastidors, a la cort celestial (vegeu Job 1-2).
+
+La resposta de Déu a Job és sorprenent. Concretament, "el Senyor va respondre a Job des del remolí i va dir: "Qui és aquest que enfosquia el consell amb paraules sense saber?" ” (Job 38:1, 2, NKJV). Una traducció ho diu així: "Per què parles tant quan en saps tan poc?" (Job 38:2, CEV). I Déu afegeix a Job 38:4: "On eres quan vaig fundar la terra? Digues-me, si tens comprensió» (NKJV).
+
+`Llegiu Job 42:3. Com il·lumina la resposta de Job allò que hem de reconèixer sobre la nostra pròpia posició?`
+
+Amb les seves respostes a Job, Déu li va deixar clar que hi ha moltes coses que Job no sabia i no entenia. Igual que Job, nosaltres també hauríem de reconèixer humilment que hi ha moltes coses que passen al món, i entre bastidors, de les quals no sabem res. El fet que potser no sabem quines són les respostes a les nostres preguntes no vol dir que no hi hagi bones respostes o que algun dia tot no es resoldrà. Fins aleshores, hem de confiar en la bondat de Déu, que ens ha estat revelada de tantes maneres.
+
+`Penseu en el poc que sabem de res. Per què, doncs, hem d'aprendre a conviure amb preguntes sense resposta sobre els temes més difícils: el mal i el sofriment?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/07/04.md b/src/ca/ss/2025-01/07/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..ba9d682afc
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/07/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  El teista escèptic
+date:   11/02/2025
+---
+
+Déu proclama a Isaïes 55:8, 9: "Perquè els meus pensaments no són els vostres pensaments, ni els vostres camins són els meus camins", diu el Senyor. 'Perquè com els cels són més alts que la terra, així són els meus camins més alts que els vostres camins, i els meus pensaments que els vostres pensaments'” (NKJV).
+
+Els pensaments de Déu són molt més alts que els nostres. Ni tan sols podem imaginar les complexitats del pla de Déu per a la història. Tenint en compte això, per què hauríem d'esperar estar en condicions de saber quines són les raons de Déu pel que fa o no fa en diverses situacions?
+
+Una manera d'abordar el problema del mal, basada en reconèixer el poc que sabem, s'anomena "teisme escèptic". El teista escèptic és aquell que creu que Déu té bones raons per actuar com ell, però donat el nostre coneixement limitat, no hauríem d'esperar estar en condicions de saber quines són aquestes raons. El teista escèptic és escèptic respecte a la capacitat humana de ser conscient o d'entendre plenament les raons de Déu relatives al mal en aquest món. Que no es pugui veure, per exemple, els gèrmens que suren a l'aire al nostre voltant no vol dir que no hi hagi gèrmens que surin a l'aire al nostre voltant. El fet que un no sàpiga quines són les raons de Déu, sens dubte, no vol dir que Déu no tingui bones raons.
+
+`Llegeix el Salm 73. Com s'aproxima el salmista a la maldat i la injustícia que l'envolten? Què veu que posa la seva comprensió en una perspectiva diferent?`
+
+El salmista estava profundament preocupat pel mal del món. Va mirar al seu voltant i va veure prosperar els malvats. Tot semblava injust i injust. No tenia respostes a donar. Es va preguntar si val la pena creure en Déu i servir-lo. Fins que, és a dir, va mirar al santuari.
+
+El santuari proporciona part de la clau del problema del mal, és a dir, reconèixer que hi ha un jutge just que portarà justícia i judici al seu temps.
+
+`Com pot la comprensió adventista del judici i la doctrina del santuari il·luminar el problema del mal? Us és útil saber que, tot i que ara tenim moltes preguntes, els detalls de la història i els judicis justos de Déu seran revelats al final?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/07/05.md b/src/ca/ss/2025-01/07/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..e39a03e50c
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/07/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  La defensa del lliure albir
+date:   12/02/2025
+---
+
+Per molt que no entenguem els camins i els pensaments de Déu, l'Escriptura revela algunes coses que ajuden a abordar el problema del mal. Una via per abordar el problema lògic del mal es coneix com la defensa del lliure albir.
+
+La defensa del lliure albir és la visió que el mal és el resultat de l'ús indegut del lliure albir de les criatures. Déu, doncs, no té la culpa del mal, perquè el mal és el resultat del mal ús de les criatures del lliure albir que Déu ens ha donat per bones raons. Per què, però, donaria Déu tan lliure albir? En aquest sentit, CS Lewis va escriure una vegada que "el lliure albir, tot i que fa possible el mal, també és l'únic que fa possible qualsevol amor, bondat o alegria que val la pena tenir. Difícilment valdria la pena crear un món d'autòmats, de criatures que funcionen com màquines. La felicitat que Déu dissenya per a les seves criatures superiors és la felicitat d'estar lliurement i voluntàriament units a Ell i els uns als altres.... I per això han de ser lliures.”— Mere Christianity (Nova York: MacMillan, 1960), pàg. 52.
+
+`Llegiu Gènesi 2:16, 17. Com mostren aquests versos la llibertat moral concedida a Adam i Eva?`
+
+Per què manar-los a menys que tinguessin lliure albir per començar? Adam i Eva van menjar el fruit prohibit, i des de llavors el nostre planeta s'ha omplert de maldat. A Gènesi 4, el següent capítol després de la narració de la tardor, es veuen les terribles conseqüències del pecat en l'assassinat d'Abel per part del seu germà. La narració de la Caiguda mostra com el mal ús del lliure albir d'Adam i Eva va portar el pecat i el mal a la història del nostre planeta.
+
+A través de les Escriptures, veiem la realitat del lliure albir moral. (Vegeu Deut. 7:12, 13; Jos. 24:14, 15; Salm. 81:11-14; i Isa. 66:4.) Cada dia de la nostra vida, en un grau o un altre, nosaltres mateixos exercim el lliure albir que ens ha donat el nostre Creador. Sense el lliure albir, no seríem humans reconeixiblement. Seríem més com una màquina, o fins i tot un robot sense sentit.
+
+`Sony Corporation ha creat un gos robot, anomenat Aibo. No emmalalteix, no es posarà puces, no mossegarà, no necessitarà trets i no perdrà pell. Canviaries el teu gos de carn i ossos per un Aibo? Si no és així, com us pot ajudar a entendre millor per què Déu ens va crear tal com ho va fer, amb lliure albir, malgrat els riscos?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/07/06.md b/src/ca/ss/2025-01/07/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..8aac117b54
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/07/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Amor i maldat?
+date:   13/02/2025
+---
+
+Déu ha concedit a les criatures el lliure albir perquè és necessari per a l'amor; el mal ús d'aquest lliure albir és la causa del mal. De nou, queden moltes preguntes. Déu permet el mal (durant un temps), mentre el menysprea apassionadament, perquè excloure-ne la possibilitat exclouria l'amor, i destruir-lo prematurament danyaria la confiança necessària per a l'amor.
+
+"La terra era fosca per mala comprensió de Déu. Perquè les ombres fosques fossin il·luminades, perquè el món tornés a Déu, el poder enganyós de Satanàs havia de ser trencat. Això no es va poder fer per la força. L'exercici de la força és contrari als principis del govern de Déu; Només desitja el servei de l'amor; i l'amor no es pot manar; no es pot guanyar per la força o l'autoritat. Només amb l'amor es desperta l'amor. Conèixer Déu és estimar-lo; El seu caràcter s'ha de manifestar en contrast amb el caràcter de Satanàs.” — Ellen G. White, The Desire of Ages, pàg. 22.
+
+Sense el lliure albir, no hi podria haver amor, i si Déu és amor, llavors sembla clar que no és realment una opció perquè Déu negui l'amor o la llibertat necessària perquè l'amor existeixi. També es podria suposar que si coneguéssim el final des del principi, com ho fa Déu, no voldríem que Ell es desfés de la nostra llibertat. Després de tot, qui voldria viure en un univers sense amor?
+
+`Llegiu Romans 8:18 i Apocalipsi 21:3, 4. Com poden aquests textos donar-nos confiança per confiar en la bondat de Déu, malgrat tota la maldat del nostre món?`
+
+Fins i tot quan no podem veure a través de la foscor, Déu pot veure el final des del principi. També pot veure la felicitat eterna promesa a tots els qui confien en Jesús. Segons Romans 8:18, "els sofriments d'aquest temps present no són dignes de ser comparats amb la glòria que es revelarà en nosaltres" (NKJV). Tenim la fe i la confiança per creure en aquesta increïble promesa?
+
+També, tan sagrat, tan fundacional, era l'amor i la llibertat inherent a l'amor, que més que negar-nos-la, Jesús sabia que l'enviaria a la creu, on patiria molt. Tanmateix, ens va concedir aquesta llibertat de totes maneres, sabent el que li costaria. Per què és un pensament tan crucial per tenir sempre davant nostre?
+
+`Com tenir en compte el fet que Déu ens concedeix lliure ens ajudarà a protegir-nos de pensar que tot el que passa és la voluntat de Déu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/07/07.md b/src/ca/ss/2025-01/07/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..a542d23a96
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/07/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Reflexions addicionals
+date:   14/02/2025
+---
+
+Llegiu Ellen G. White, “ Per què es va permetre el pecat? ” pàgs. 33-43, a Patriarques i profetes.
+
+"Fins i tot quan va ser expulsat del cel, la saviesa infinita no va destruir Satanàs. Com que només el servei de l'amor pot ser acceptable per a Déu, la lleialtat de les seves criatures s'ha de basar en la convicció de la seva justícia i benevolencia. Els habitants del cel i dels mons, no preparats per comprendre la naturalesa o les conseqüències del pecat, no podrien haver vist la justícia de Déu en la destrucció de Satanàs. Si hagués estat esborrat immediatament de l'existència, alguns haurien servit Déu per por més que per amor. La influència de l'enganyador no s'hauria destruït del tot, ni l'esperit de rebel·lió s'hauria erradicat del tot. Per al bé de l'univers sencer a través d'èpoques incessants, ha de desenvolupar més plenament els seus principis, perquè els seus càrrecs contra el govern diví puguin ser vists a la seva veritable llum per tots els éssers creats, i que la justícia i la misericòrdia de Déu i la immutabilitat dels La seva llei podria quedar per sempre més enllà de qualsevol dubte.
+
+“La rebel·lió de Satanàs havia de ser una lliçó per a l'univers a través de totes les edats futures, un testimoni perpetu de la naturalesa del pecat i els seus terribles resultats. L'execució del domini de Satanàs, els seus efectes tant sobre els homes com sobre els àngels, mostrarien quin ha de ser el fruit de deixar de banda l'autoritat divina. Testimoniaria que amb l'existència del govern de Déu està lligat el benestar de totes les criatures que Ell ha fet. Així, la història d'aquest terrible experiment de rebel·lió havia de ser una salvaguarda perpètua per a tots els éssers sants, per evitar que fossin enganyats pel que fa a la naturalesa de la transgressió, per salvar-los de cometre pecats i patir la seva pena. ”— Ellen G. White, Patriarques i profetes, pàg. 42, 43.
+
+**Preguntes de discussió**:
+
+`"Teodicea" és un terme per a la justificació de Déu davant el mal. Però no ésla justificació del mal mateix. Imagineu algú al cel dient: "Oh, sí, Jesús, ara entenc per què la meva família va ser torturada i assassinada davant els meus ulls. Sí, tot té molt sentit ara. Gràcies, Jesús!" Això és absurd. Com podem arribar a entendre que és Déu, no el mal, el que finalment es reivindica en la gran polèmica? (Vegeu la lliçó novè.)`
+
+`T'has sentit alguna vegada com Job? Alguna vegada has tingut la temptació de pensar que no podria haver-hi una bona explicació per al patiment que tu o els teus éssers estimats han experimentat? Com la darrera consciència de Job que va "pronunciar el que" que "no va entendre" (Job 42:3, NKJV) fa llum sobre la posició en què ens trobem respecte a les nostres pròpies preguntes?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/07/info.yml b/src/ca/ss/2025-01/07/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..a9e3ae8f64
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/07/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "El problema del mal"
+  start_date: "08/02/2025"
+  end_date: "14/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/08/01.md b/src/ca/ss/2025-01/08/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..b8ba600fa3
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/08/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  Lliure albir, Amor i Providència Divina
+date:   15/02/2025
+---
+
+### Llegiu per a l'estudi d'aquesta setmana
+
+Lluc 13:34; Jer. 32:17-20; Heb. 1:3; Deut. 6:4, 5; ef. 1:9-11; Joan 16:33.
+
+> <p>Text de memòria</p>
+> “«Us he dit aquestes coses perquè tingueu pau en mi. Al món tindreu tribulació; però estigueu ben animats, jo he vençut el món” (Joan 16:33, NKJV).
+
+Providència és el terme utilitzat per descriure l'acció de Déu en el món. La manera com pensem sobre la providència de Déu fa una gran diferència en la manera com ens relacionem amb Déu, com ens relacionem amb els altres i com pensem sobre el problema del mal.
+
+Els cristians tenen diferents conceptes de la providència divina. Alguns creuen que Déu exerceix el seu poder d'una manera que determina que tots els esdeveniments succeeixin tal com ho fan. Fins i tot tria qui es salva i qui es perd! En aquest punt de vista, la gent no és lliure d'escollir una altra cosa que el que Déu decreta. De fet, les persones que creuen d'aquesta manera argumenten que fins i tot els desitjos humans estan determinats per Déu.
+
+En canvi, una forta evidència bíblica demostra que Déu no determina tot el que passa. En canvi, concedeix als humans el lliure albir, fins al punt que ells (i els àngels) poden optar per actuar directament contra la seva voluntat. La història de la caiguda, del pecat i del mal és una expressió dramàtica i tràgica dels resultats de l'abús d'aquest lliure albir. El pla de salvació es va instituir per tal de posar remei a la tragèdia provocada pel mal ús del lliure albir.
+
+_Estudieu la lliçó d'aquesta setmana per preparar-vos per al dissabte 22 de febrer._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/08/02.md b/src/ca/ss/2025-01/08/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..bfc3b7d02d
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/08/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  El nostre Déu sobirà
+date:   16/02/2025
+---
+
+"Déu és sobirà", va ensenyar el pastor de joves al seu grup de secundària. "Això significa que Ell controla tot el que passa". Un estudiant de secundària desconcertat va respondre: "Així que Déu
+
+tenia el control quan el meu gos va morir? Per què Déu mataria el meu gos?"
+
+Intentant respondre aquesta pregunta, el pastor de joves va respondre: “Això és difícil. Però de vegades Déu ens deixa passar per moments difícils perquè estem preparats per a coses encara més difícils en el futur. Recordo lo difícil que va ser quan el meu gos va morir. Però passar per això em va ajudar a afrontar un moment encara més difícil després, quan la meva àvia va morir. Té sentit això?"
+
+Després d'una llarga pausa, l'estudiant de secundària va respondre: "Així que Déu va matar el meu gos per preparar-me per quan matarà la meva àvia?" - Marc Cortez, citat a John C. Peckham, Divine Attributes: Knowing the Covenantal God of Scripture (Michigan: Baker Academic, 2021), pàg. 141.
+
+La gent de vegades assumeix que tot el que passa passa tal com Déu vol. Tot el que passi al món és precisament com Déu volia que passés. Després de tot, Déu és totpoderós. Com, doncs, podria passar alguna cosa que Déu no vulgui que passi? Per tant, passi el que passi, per molt dolent que sigui, era la voluntat de Déu. Això, almenys, és el que ensenya aquesta teologia.
+
+`Llegiu el Salm 81:11-14; Isaïes 30:15, 18; Isaïes 66:4; i Lluc 13:34. Què diuen aquests textos sobre la qüestió de si sempre es fa la voluntat de Déu?`
+
+Tot i que molta gent creu que Déu sempre ha d'aconseguir el que vol, la Bíblia explica una història molt diferent. Una i altra vegada, l'Escriptura representa Déu com l'experiència de desitjos no satisfets. És a dir, el que passa sovint va en contra del que Déu afirma que realment prefereix que passi. En molts casos, Déu declara explícitament que el que està passant és el contrari del que vol. Ell va voler un resultat per al seu poble, però en va triar un altre. Déu mateix es lamenta: “'El meu poble no voldria fer cas de la meva veu.... Oh, si el meu poble m'escoltés, que Israel caminés pels meus camins! Aviat sotmetria els seus enemics” (Ps. 81:11, 13, 14, NKJV).
+
+`Penseu en les implicacions de qualsevol teologia que atribueixi tot el que passa a la voluntat directa de Déu. Quin tipus de problemes profunds, especialment en el context del mal, crearia aquesta teologia?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/08/03.md b/src/ca/ss/2025-01/08/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..00894d95dc
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/08/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Pantocràtor
+date:   17/02/2025
+---
+
+Al llarg de les Escriptures, el poder sorprenent de Déu es manifesta. La Bíblia inclou innombrables narracions de l'exercici del seu poder i de la realització de miracles. I tanmateix, malgrat això, passen moltes coses que Déu no vol que passin.
+
+`Llegeix Apocalipsi 11:17, Jeremies 32:17-20, Lluc 1:37 i Mateu 19:26. Considereu també Hebreus 1:3. Què ensenyen aquests passatges sobre el poder de Déu?`
+
+Aquests textos i altres ensenyen que Déu és totpoderós i que sosté el món amb el seu poder. De fet, Apocalipsi es refereix repetidament a Déu com el "Senyor Déu Totpoderós" (per exemple, Apocalipsi 11:17; compareu amb 2 Cor. 6:18, Apocalipsi 1:8, Apocalipsi 16:14, Apocalipsi 19:15)., Apocalipsi 21:22) i la paraula traduïda "Totpoderós" (pantokrator) significa literalment "totpoderós". El fet que Déu sigui totpoderós no només s'afirma amb paraules, sinó que es manifesta en molts casos sorprenents en què Déu utilitza el seu poder per alliberar el seu poble o intervé miraculosament en el món.
+
+Tanmateix, dir que Déu és "totpoderós" no vol dir que Déu pugui fer qualsevol cosa. L'Escriptura ensenya que hi ha coses que Déu no pot fer; per exemple, 2 Timoteu 2:13 declara que Déu "no pot negar-se a si mateix" (NKJV).
+
+En conseqüència, la majoria dels cristians estan d'acord que Déu és totpoderós (omnipotent), és a dir, Déu té el poder de fer qualsevol cosa que no impliqui una contradicció, és a dir, qualsevol cosa que sigui lògicament possible i coherent amb la naturalesa de Déu. Que algunes coses no són possibles per a Déu perquè implicarien una contradicció és evident en la pregària de Crist a Getsemaní. Mentre que Crist ho afirmava
+
+«A Déu tot és possible» (Mt. 19:26), també va pregar al Pare quan s'acostava la crucifixió: ««Pare meu, si és possible, que aquesta copa passi de mi; tanmateix, no com jo, sinó com tu" (Mt. 26:39, NKJV).
+
+Per descomptat, el Pare posseïa el poder pur d'alliberar Crist del patiment a la creu, però no podia fer-ho alhora que salvava els pecadors. Havia de ser un o l'altre, no tots dos.
+
+`L'Escriptura també ensenya que Déu vol salvar tothom (per exemple,1 Tim. 2:4 6, Tit 2:11, 2 Pet. 3:9, Ezequiel 33:11), però no tothom es salvarà. Què ensenya aquest fet sobre la realitat del lliure albir i els límits del poder de Déu amb els éssers a qui es concedeix el lliure albir?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/08/04.md b/src/ca/ss/2025-01/08/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..51cb4ad99f
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/08/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Estimar Déu
+date:   18/02/2025
+---
+
+Que Déu sigui totpoderós no vol dir que pugui fer allò lògicament impossible. En conseqüència, Déu no pot determinar causalment que algú l'estimi lliurement. Si fer alguna cosa lliurement significa fer alguna cosa sense estar decidit a fer-ho, aleshores per definició és impossible fer que algú faci alguna cosa lliurement. En resum, com hem vist, i hem de tornar a emfatitzar, Déu no pot obligar ningú a estimar-lo, perquè de moment és forçat, ja no és amor.
+
+`Llegeix Mateu 22:37 i Deuteronomi 6:4, 5. Què ensenyen aquests versos sobre la realitat del lliure albir?`
+
+El manament més gran, estimar Déu, proporciona evidència que Déu, de fet, vol que tothom l'estimi. Tanmateix, no tothom estima Déu. Per què, doncs, Déu simplement no fa que tothom l'estimi? De nou, perquè l'amor, per ser amor, s'ha de donar lliurement.
+
+`Llegeix Hebreus 6:17, 18 i Tit 1:2. Què ensenyen aquests textos sobre Déu?`
+
+D'acord amb Nombres 23:19, "'Déu no és home, perquè menteixi'" (ESV). Déu mai menteix (Tit 1:2); Déu sempre compleix la seva paraula i mai no trenca cap promesa (Heb. 6:17, 18). En conseqüència, si Déu s'ha promès o s'ha compromès amb alguna cosa, la seva acció futura està moralment limitada per aquesta promesa.
+
+Això vol dir que, en la mesura que Déu, en la majoria dels casos, concedeix a les criatures la llibertat d'escollir una altra manera del que Déu prefereix, no depèn de Déu el que trien els humans. Si Déu s'ha compromès a concedir a les criatures el lliure albir, els humans tenen la capacitat d'exercir la seva llibertat d'una manera que va en contra dels desitjos ideals de Déu. Tràgicament, moltes persones exerceixen la seva llibertat d'aquesta manera, i en conseqüència, hi ha moltes coses que passen que Déu vol que no, però que no depenen, en rigor, de Déu.
+
+`Què has fet que sabies que Déu no volia que fesis? Què ensenya això sobre la realitat —i les possibles conseqüències terribles— del lliure albir?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/08/05.md b/src/ca/ss/2025-01/08/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..55b5137499
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/08/05.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Voluntats ideals i reparadores de Déu
+date:   19/02/2025
+---
+
+`Llegiu Efesis 1:9-11. Què diu aquest text sobre la predestinació? Hi ha persones predestinades a salvar-se i altres a perdre?`
+
+El terme grec traduït per "predestinació" aquí i en altres llocs de l'Escriptura (prohorizo) no ensenya que Déu determini la història de manera causal. Més aviat, el terme grec significa simplement "decidir per endavant".
+
+Per descomptat, es pot decidir alguna cosa abans de manera unilateral, o es pot decidir alguna cosa abans d'una manera que tingui en compte les decisions lliures dels altres. L'Escriptura ensenya que Déu fa això últim.
+
+Aquí i en altres llocs (per exemple, Rom. 8:29, 30), el terme traduït "predestinat" es refereix al que Déu planeja per al futur després de tenir en compte el que Déu sap de preferència sobre les decisions lliures de les criatures. Així, Déu pot guiar la història providencialment cap als seus fins desitjats per a tots, fins i tot respectant el tipus de llibertat de criatura que es requereix per a una relació d'amor genuïna.
+
+Efesis 1:11 proclama que Déu "obra totes les coses segons el consell de la seva voluntat" (NKJV). Vol dir això que Déu determina que tot passi tal com ell desitja? Llegit de manera aïllada, Efesis 1:9-11 podria semblar afirmar aquesta visió. Tanmateix, aquesta interpretació contradiria els molts textos que hem vist abans que mostren que la gent de vegades rebutja "la voluntat de Déu" (Lluc 7:30, NKJV; compareu amb Lluc 13:34, Ps. 81:11-14). Si la Bíblia no es contradiu, com es poden entendre aquests passatges d'una manera coherent entre si?
+
+Aquest passatge té molt sentit si un simplement reconeix una distinció entre el que podríem anomenar la "voluntat ideal" de Déu i la "voluntat reparadora" de Déu. La “voluntat ideal” de Déu és allò que Déu prefereix que es produeixi i que es produiria si tothom fes sempre exactament el que Déu vol. La “voluntat reparadora” de Déu, en canvi, és la voluntat de Déu que ja ha tingut en compte tots els altres factors, incloses les decisions lliures de les criatures, que de vegades s'allunyen del que Déu prefereix. Sembla que Efesis 1:11 es refereix a la “voluntat reparadora” de Déu.
+
+`Tan poderosa és la preconeixement de Déu del futur que, fins i tot coneixent totes les eleccions, incloses les males eleccions, que la gent prendrà, encara pot treballar “totes les coses juntes per al bé” (Rom. 8:28, CEB). Quin consol pots treure d'aquesta veritat?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/08/06.md b/src/ca/ss/2025-01/08/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..cde492db27
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/08/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Crist ha vençut el món
+date:   20/02/2025
+---
+
+Si tot hagués passat segons la voluntat ideal de Déu, mai no hi hauria hagut el mal sinó només la felicitat perfecta de l'amor i l'harmonia. Finalment, l'univers serà restaurat a aquesta voluntat perfecta i ideal de Déu. Mentrestant, Déu està treballant la seva voluntat d'una manera que tingui en compte les decisions lliures de les seves criatures.
+
+Imagineu-vos un concurs de forn en què tots els participants han d'utilitzar algun conjunt d'ingredients en particular, però també poden afegir qualsevol altre ingredients que vulguin per cuinar qualsevol tipus de pastís que vulguin. Al final, qualsevol pastís que acabi elaborant un forner vindrà determinat, almenys parcialment, per alguns ingredients que el forner no hagi escollit.
+
+De la mateixa manera (en aquest aspecte limitat), com que Déu s'ha compromès a respectar la llibertat de les criatures del tipus necessari per a l'amor, molts dels "ingredients" que formen la història mundial no són escollits per Déu sinó que són en realitat el contrari del que Déu desitja.
+
+En aquest punt de vista, la providència divina no és simplement unidimensional, com si Déu controlés unilateralment tot el que passa. Més aviat, això requereix (almenys) una visió bidimensional de la providència de Déu. Algunes coses d'aquest món són causades per Déu, però altres fets són el resultat de les decisions lliures de les criatures (com tots els mals). Passen moltes coses que Déu no vol que passin.
+
+`Llegeix Joan 16:33. Quina esperança, fins i tot enmig de les tribulacions, ens ofereix el text?`
+
+Particularment en temps de sofriment o prova, la fe de la gent pot vacil·lar perquè tenen la creença errònia que Déu els estalviarà o els estalviarà el patiment i les proves en aquesta vida. Però Jesús ens explica una història molt diferent, advertint als seus seguidors que experimentaran proves i tribulacions en aquest món, però hi ha esperança, perquè Crist ha vençut el món (Joan 16:33).
+
+El fet que ens trobem amb patiments i proves no vol dir que això sigui el que Déu vol idealment per a nosaltres. Hem de tenir sempre present el panorama general: la gran polèmica. Tanmateix, podem estar segurs que, tot i que el mal mateix no és necessari per al bé, Déu pot treure el bé fins i tot dels esdeveniments dolents. I, si confiem en Déu, Déu pot utilitzar fins i tot els nostres sofriments per apropar-nos a Ell i per motivar-nos a ser compassius i a tenir cura dels altres.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/08/07.md b/src/ca/ss/2025-01/08/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..7286de6151
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/08/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Reflexions addicionals
+date:   21/02/2025
+---
+
+Llegiu Ellen G. White, “ Déu amb nosaltres ”, pàgs. 19-26, a El desig dels segles.
+
+"El pla per a la nostra redempció no va ser una idea posterior, un pla formulat després de la caiguda d'Adam. Va ser una revelació del "misteri que s'ha mantingut en silenci a través dels temps eterns". Rom. 16:25, RV Va ser un desplegament dels principis que des dels segles eterns han estat el fonament del tron de Déu. Des del principi, Déu i Crist van saber de l'apostasia de Satanàs i de la caiguda de l'home mitjançant el poder enganyós de l'apòstat. Déu no va ordenar que el pecat hagués d'existir, però va preveure la seva existència i va fer proves per fer front a la terrible emergència. Tan gran va ser el seu amor pel món, que va fer l'aliança de donar el seu Fill unigènit, "perquè tot aquell que creu en Ell no es perdi, sinó que tingui vida eterna". Joan 3:16. ”— Ellen G. White, El desig dels segles, pàg. 22.
+
+**Preguntes de discussió**:
+
+`Si Déu no sempre aconsegueix el que vol, com afecta aquest fet la manera de pensar sobre el que passa en aquest món? Quines són les implicacions pràctiques d'entendre que Déu no ha complert els desitjos?`
+
+`Si tornem a l'analogia del pastís de l'estudi de dijous, podem entendre per què, tot i que "Déu i Crist sabien de l'apostasia de Satanàs", van seguir endavant i ens van crear de totes maneres. L'amor havia d'estar a la barreja, i l'amor significava llibertat. En lloc de no crear-nos com a éssers capaços d'estimar, Déu ens va crear perquè poguéssim estimar, però ho va fer sabent que, en definitiva, portaria Jesús a la creu. Què ens hauria de dir sobre com de sagrat i fonamental era l'amor per al govern de Déu que Crist patiria a la creu en lloc de negar-nos la llibertat inherent a l'amor?`
+
+`Sovint ens lamentem del mal i el sofriment d'aquest món, però amb quina freqüència et prens temps per reflexionar que Déu mateix es lamenta i està afligit pel sofriment i el mal? Quina diferència hi ha en la teva comprensió del mal i el sofriment quan reconeixes que Déu mateix pateix a causa del mal?`
+
+`Com t'ajuda aquesta veritat -que passen moltes coses en aquest món que Déu no vol-t'ajuda a afrontar el teu propi sofriment, sobretot quan no té sentit i sembla que no condueix a res de bo?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/08/info.yml b/src/ca/ss/2025-01/08/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..63b0c311d7
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/08/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Lliure albir, Amor i Providència Divina"
+  start_date: "15/02/2025"
+  end_date: "21/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/09/01.md b/src/ca/ss/2025-01/09/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..ac826856f3
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/09/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  El conflicte còsmic
+date:   22/02/2025
+---
+
+### Llegiu per a l'estudi d'aquesta setmana
+
+Matt. 13:24-27; Gènesi 1:31; Ezek. 28:12-19; Isa. 14:12-15; Matt. 4:1-11; Joan 8:44, 45.
+
+> <p>Text de memòria</p>
+> “'I posaré enemistat entre tu i la dona, i entre la teva descendència i la seva descendència; Ell et trencarà el cap, i tu li feràs el taló» (Gènesi 3:15).
+
+El centre de la teologia bíblica és la gran controvèrsia entre Crist i Satanàs. Encara que la idea d'un conflicte còsmic entre Déu i les criatures celestes que han caigut i s'han rebel·lat contra Déu és un motiu destacat de l'Escriptura (Mt. 13:24-30, 37-39; Apocalipsi 12:7-10) i també és prevalent. en bona part de la tradició cristiana, molts cristians han rebutjat o descuidat tota la idea.
+
+Des d'una perspectiva bíblica, però, el tema d'un conflicte còsmic, en el qual el diable i els seus àngels s'oposen al regne de Déu, no és un tema que puguem descuidar sense perdre una gran part del que tracta les narracions bíbliques. Només els evangelis estan plens de referències al dimoni i als dimonis que s'oposen a Déu.
+
+Per començar aquesta setmana, tractarem com es podrien respondre les dues preguntes següents segons alguns passatges bíblics crucials: (1) On ensenya l'Escriptura que hi ha un conflicte còsmic entre Déu i Satanàs? (2) Segons les Escriptures, quina és la naturalesa del conflicte?
+
+_Estudieu la lliçó d'aquesta setmanaper preparar-vosper al dissabte, 1 de març._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/09/02.md b/src/ca/ss/2025-01/09/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..ee2f7b2f0d
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/09/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Un enemic ha fet això
+date:   23/02/2025
+---
+
+`Llegiu Mateu 13:24-27. Com ens ajuda la paràbola a entendre el mal al nostre món?`
+
+Jesús explica la història d'un terratinent que només sembra bones llavors al seu camp.
+
+Tanmateix, entre el blat brolla la cizaña. En veure-ho, els criats del propietari li pregunten: “Senyor, no vas sembrar bona llavor al teu camp? Llavors, com té cirara?" '” (Mt. 13:27, NKJV). Això és semblant a la pregunta que sovint es fa avui sobre el problema del mal: si Déu va crear el món completament bo, per què hi ha mal en ell?
+
+`Llegiu Mateu 13:28-30 a la llum de l'explicació de Crist a Mateu 13:37-40. Com aporta això també llum sobre la naturalesa del conflicte còsmic?`
+
+L'amo respon a la pregunta del seu servent: ""Un enemic ha fet això"" (Mt. 13:28, NKJV). Més tard, Jesús identifica aquell “'que sembra la bona llavor'” com “'el Fill de l'home'”, que és el mateix Jesús (Mt. 13:37), i explica que “el camp és el món” (Mt. 13:38), i l'"'enemic que va sembrar'" la cizaña és "'el diable'" (Mat. 13:39, NKJV), explícitament. que representa un conflicte còsmic entre Crist i Satanàs. Per què hi ha el mal al món? El mal és el resultat de l'enemic (el diable) que s'oposa al mestre. “'Un enemic ha fet això'” (Mat. 13:28, NKJV).
+
+Aquesta resposta, però, provoca la següent pregunta: "'Vols que anem a recollir-los?' ” En altres paraules, per què no arrencar el mal immediatament? " ' "No," ' " respon el mestre, " ' "no sigui que mentre recolliu la cizaña, també arrenqueu el blat amb ella. Deixeu que tots dos creixin junts fins a la sega” '” (Mt. 13:29, 30, NKJV; compareu amb Marc 4:29). Segons la paràbola, Déu finalment posarà fi al mal, però desarrelar-lo abans d'hora donaria lloc a danys col·laterals irreversibles que perjudiquen el bé.
+
+`Quins són alguns dels perills de buscar ara arrencar la cizaña del blat? Al mateix temps, per què això no vol dir simplement ignorar el mal que ens trobem?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/09/03.md b/src/ca/ss/2025-01/09/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..b687ddda25
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/09/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  L'origen de la polèmica a la Terra
+date:   24/02/2025
+---
+
+Paral·lelament a la pregunta de la paràbola —sobre per què hi ha mala llavor al camp si el propietari només va plantar llavor bona— hi ha una altra pregunta: si Déu va crear el món completament bo, com va sorgir el mal aquí?
+
+`Llegiu Gènesi 1:31. Què revelen les paraules de Déu sobre l'estat de la creació quan Déu va acabar de crear, i per què és important aquesta resposta?`
+
+Segons Gènesi 1:31, quan Déu va acabar de crear el món, va ser "molt bo". A Gènesi 1, no hi ha cap indici de maldat en la creació d'aquest planeta per part de Déu. Com, doncs, va entrar el mal a l'experiència humana?
+
+`Llegiu Gènesi 3:1-7. Què ens diu això sobre com el mal va arribar aquí a la terra? Quina llum aporta això sobre la naturalesa del conflicte còsmic? (Vegeu també Apocalipsi 12:7-9.)`
+
+En aquesta narració, veiem mentides sobre el caràcter de Déu aixecat per la serp, identificat com el mateix diable (aquella "serp antiga" [NKJV]) a Apocalipsi 12:7-9. La serp fa servir primer una pregunta per posar en dubte el manament de Déu, gairebé invertint el que Déu havia manat a la seva pregunta. Aleshores, la serp desafia directament el que Déu havia dit, dient a Eva: "No morireu de ben segur" (Gènesi 3:4, NKJV).
+
+Algú, ja sigui la serp o Déu, va mentir a Eva, que ara té una decisió sobre si creurà el que Déu li va dir o el que va fer la serp.
+
+Aquí i en altres llocs de l'Escriptura, la naturalesa d'aquest conflicte és principalment sobre què i a qui creure, que està totalment relacionat amb l'amor. I això és perquè les teves creences sobre algú, el tipus de persona que és i si es pot confiar en ella, influeixen profundament en si estimaràs i confiaràs en aquesta persona i, en aquest cas, escoltaràs el que aquesta persona diu. tu.
+
+`Llegiu Gènesi 3:15. La declaració de Déu a la serp que la Llavor de la dona, referint se al Messies, aixafaria el cap de la serp s'identifica sovint com el primer evangeli (protoevangeli) a les Escriptures. Com això reforça la realitat del conflicte i, alhora, ens proporciona esperança enmig d'aquest?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/09/04.md b/src/ca/ss/2025-01/09/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..174cc0664d
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/09/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  L'origen de la polèmica al cel
+date:   25/02/2025
+---
+
+Només Gènesi 1-3 mostra que el mal existia abans de la caiguda d'Adam i Eva. Encara que el mal no fos una realitat concreta a l'Edèn, conceptualment, ja ha aparegut el “ mal ”, en nom de “l'arbre de la coneixement del bé i del mal” (Gn 2,9.17). Aleshores la serp acusa Déu de mentir quan, de fet, ell, la serp, és qui menteix. L'existència de la serp (Apoc. 12:9), juntament amb la seva mentida, mostra la realitat del mal allà. Així, fins i tot a l'Edèn abans de la caiguda, la presència del mal és manifesta.
+
+`Llegiu Ezequiel 28:12-19 a la llum d' Èxode 25:19, 20. Quina és la naturalesa de la caiguda d'aquest ésser?`
+
+Segons aquest passatge, l'origen del mal i el conflicte còsmic va començar al cel.
+
+Abans de caure, l'ésser que es va conèixer com Satanàs era un querubí que cobreix. Més enllà d'haver estat identificat com aquest querubí, era “'el segell de la perfecció, ple de saviesa i perfecte en bellesa'” i era “'a l'Edèn, el jardí de Déu'” (Ez. 28:12, 13, NKJV). Cap d'aquestes coses es podria dir del rei humà de Tir (o de cap altre humà). Per tant, sabem que aquí ens han donat una visió de la caiguda de Llucifer.
+
+`Llegiu Isaïes 14:12-15. Quina llum addicional aporta això sobre l'origen de la gran polèmica?`
+
+Segons Isaïes 14, Llucifer va decidir exaltar-se i fer-se com Déu. Aquest vers complementa el que vam veure a Ezequiel 28, que el seu "cor es va enaltir" a causa de la seva "bellesa" (Ezequiel 28:17), que l'hauria d'haver portat a glorificar el Déu que el va fer bell. En canvi, es va sentir orgullós. Pitjor, en aquest orgull, es va proposar ocupar el lloc de Déu i calumniar-lo. El terme hebreu per "comerciar" a Ezequiel 28:16 també significa "calumnia", una indicació de com actuarà Satanàs contra Déu i també contra nosaltres.
+
+`Com entenem el fet que Llucifer, que va caure, fos originalment "perfecte. . . des del dia” va ser creat “fins que es va trobar la iniquitat” en ell ( Ez. 28:15 )? Com podria caure un ésser perfecte a menys que ser "perfecte" inclogués la veritable llibertat moral?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/09/05.md b/src/ca/ss/2025-01/09/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..3237df48ad
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/09/05.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Si m'adores
+date:   26/02/2025
+---
+
+La recerca de Satanàs per usurpar el tron de Déu també es revela en les narracions de temptacions que es troben a Mateu 4 i Lluc 4. En la sorprenent trobada entre Jesús i el temptador, es revela molt sobre la naturalesa del conflicte. Aquí veiem la realitat de la gran controvèrsia entre Crist i Satanàs, però interpretada en termes crus i gràfics.
+
+`Llegiu Mateu 4:1-11. Com es revela aquí la realitat de la gran controvèrsia entre Crist i Satanàs?`
+
+L'Esperit havia "conduït" Jesús al desert amb el propòsit exprés que Jesús havia de "ser temptat pel dimoni" ( Mt. 4:1 , NKJV). I abans d'afrontar aquesta trobada, Jesús va dejunar durant quaranta dies. Així, quan va venir el dimoni, va temptar Jesús perquè convertís les pedres en pa, jugant amb la fam extrema de Jesús. Però Jesús va contrarestar aquesta temptació amb les Escriptures, i l'enginy de Satanàs va fracassar.
+
+Aleshores, en un intent d'aconseguir que Jesús actués amb presumpció, el diable va temptar Jesús perquè es llancés des del cim del temple. Satanàs va torçar les Escriptures per suggerir que si Jesús fos realment el Fill de Déu, els àngels el protegirien. Però amb l'Escriptura llegida correctament, Jesús torna a contrarestar la temptació.
+
+La tercera temptació revela clarament el que el diable intenta aconseguir. Vol que Jesús l'adori. Satanàs intenta usurpar l'adoració que només es deu a Déu.
+
+I per fer-ho, mostra a Jesús «tots els regnes del món i la seva glòria» i després afirma: «Totes aquestes coses et donaré si et prosternes i m'adores» ( Mt. 4:8 , 9) . , NKJV). De fet, a Lluc 4:6 , un text paral·lel a Mateu, el diable afirma: «'Tu donaré tota aquesta autoritat i la seva glòria; perquè això m'ha estat lliurat, i el dono a qui vull" ( Lluc 4:6 , NKJV).
+
+Una vegada més, Jesús contraresta la temptació amb les Escriptures, i Satanàs torna a fallar. En els tres casos, Jesús va utilitzar les Escriptures per defensar-se dels atacs de l'enemic.
+
+`Efesis 6:12 ens recorda que "no lluitem contra la carn i la sang, sinó contra els principats, contra els poders, contra els governants de les tenebres d'aquest segle, contra els hostes espirituals de la maldat als llocs celestials" (NKJV). Encara que no hem de viure amb por, per què hem de recordar sempre la realitat de la lluita que ens envolta?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/09/06.md b/src/ca/ss/2025-01/09/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..6ffc62c4e1
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/09/06.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title:  La naturalesa del conflicte còsmic
+date:   27/02/2025
+---
+
+Hem vist alguns passatges que ensenyen un conflicte còsmic entre Déu i Satanàs. Però com és possible un conflicte així? Com podria algú oposar-se al Déu omnipotent? Si el conflicte còsmic fos pel poder pur, hauria acabat abans que comencés. Ha de ser d'un altre tipus. De fet, l'Escriptura revela que el conflicte és una disputa sobre el caràcter de Déu, un conflicte sobre les acusacions calumnioses plantejades pel diable contra Déu, que (entre altres coses) Ell no és totalment bo i amorós. Aquestes afirmacions no es poden vèncer amb el poder o la força bruta sinó comparant els dos personatges competidors.
+
+“En tractar amb el pecat, Déu només podia emprar la justícia i la veritat. Satanàs podia fer servir allò que Déu no podia: l'adulació i l'engany. Havia intentat falsificar la paraula de Déu i havia tergiversat el seu pla de govern davant els àngels, afirmant que Déu no estava només a l'hora d'imposar lleis i regles sobre els habitants del cel; que en exigir la submissió i l'obediència de les seves criatures, només buscava l'exaltació d'ell mateix. Per tant, s'ha de demostrar davant els habitants del cel, així com de tots els mons, que el govern de Déu era just, la seva llei perfecta. Satanàs havia fet semblar que ell mateix buscava promoure el bé de l'univers. El veritable caràcter de l'usurpador, i el seu objecte real, han de ser compresos per tothom. Ha de tenir temps per manifestar-se amb les seves obres malvades.” — Ellen G. White, The Great Controversy, pàg. 498.
+
+`Llegiu Joan 8:44, 45 a la llum d'Apocalipsi 12:7-9. Què revelen aquests passatges sobre el personatge del diable i la seva estratègia?`
+
+El pla del diable des del principi ha estat intentar fer creure a les criatures que Déu no era realment just i amorós i que la seva llei els era opressora i perjudicial. No és estrany que Jesús es refereixi al dimoni com a "mentider i pare de" mentides (Joan 8:44 , NKJV). En canvi, Jesús va venir a "'testimoniar la veritat'" (Joan 18:37 , NASB) i contrarestar directament les mentides i les calúmnies de Satanàs, derrotant i, en última instància, destruint el dimoni i el seu poder (1 Joan 3:8 , Heb. 2:14).
+
+Apocalipsi 12:9 , 10 identifica Satanàs com (1) la "serp antiga" (NKJV), (2) com el que a la cort celestial acusa el poble de Déu i (3) com el governant del drac que enganya el món. La paraula grega traduïda per "dimoni" només significa "calumniador", demostrant una vegada més que la naturalesa del conflicte és sobre les creences, incloses les creences sobre el caràcter de Déu.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/09/07.md b/src/ca/ss/2025-01/09/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..8f837aa71d
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/09/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Reflexions addicionals
+date:   28/02/2025
+---
+
+Llegiu Ellen G. White, “ The Origin of Evil ”, pàgs. 492-504, a The Great Controversy.
+
+“No hi ha res més clarament ensenyat a les Escriptures que que Déu no va ser de cap manera responsable de l'entrada del pecat; que no hi va haver cap retirada arbitrària de la gràcia divina, cap deficiència en el govern diví, que va donar lloc a l'aixecament de la rebel·lió. El pecat és un intrús, per la presència del qual no es pot donar cap motiu. És misteriós, inexplicable; excusarho és defensar-ho.... Si ell [Satanàs] hagués estat immediatament esborrat de l'existència, ells [els habitants del cel i d'altres mons] haurien servit Déu per por més que per amor. La influència de l'enganyador no s'hauria destruït del tot, ni l'esperit de rebel·lió s'hauria erradicat del tot. S'ha de permetre que el mal arribi a la maduresa. Per al bé de l'univers sencer a través d'èpoques incessants, Satanàs ha de desenvolupar més plenament els seus principis, perquè els seus càrrecs contra el govern diví puguin ser vists a la seva veritable llum per tots els éssers creats, que la justícia i la misericòrdia de Déu i la immutabilitat de la seva llei podria quedar per sempre més enllà de qualsevol qüestió.”— Ellen G. White, The Great Controversy, pàg. 492, 493, 499.
+
+**Preguntes de discussió**:
+
+`Molta gent es pregunta com una criatura sense pecat com Lucifer podria pecar per primera vegada. Per què el pecat és tan "misteriós" i "inexplicable"? Compodem explicar aquest primer pecat sense excusar-lo ni justificar-lo? És a dir, per què explicar el seu origen seria el mateix que justificar-lo?`
+
+`Per què Déu no simplement va esborrar Satanàs de l'existència immediatament? Per què s'ha de "permetre que el mal arribi a la maduresa"? Com és això "per al bé de tot l'univers a través d'èpoques incessants"?`
+
+`Per què és tan important entendre que el conflicte entre Déu i Satanàs no és un conflicte de poder, sinó un conflicte d'un altre tipus? Com té sentit un conflicte sobre el caràcter d'una manera que un conflicte pel poder pur no podria?`
+
+`Com entendre la naturalesa del conflicte tira el teló, per dir-ho d'alguna manera, de maneres en què la teva pròpia vida podria ser un microcosmos del conflicte còsmic? De quina manera estàs experimentant encara ara la realitat d'aquest conflicte? Com hauries de respondre d'una manera que mostri de quin costat estàs realment?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/09/info.yml b/src/ca/ss/2025-01/09/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..5d4f2c5c1a
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/09/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "El conflicte còsmic"
+  start_date: "22/02/2025"
+  end_date: "28/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/10/01.md b/src/ca/ss/2025-01/10/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..0521856961
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/10/01.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+---
+title:  Normes de participació
+date:   01/03/2025
+---
+
+### Llegiu per a l'estudi d'aquesta setmana
+
+Dan. 10:1-14, Apocalipsi 13:1-8, Job 1:1-12, Job 2:1-7, Joan 12:31, Joan 14:30, Marc 6:5, Marc 9:29.
+
+> <p>Text de memòria</p>
+> «El qui peca és del dimoni, perquè el diable ha pecat des del principi. Amb aquest propòsit, el Fill de Déu es va manifestar, per tal de destruir les obres del diable» (1 Joan 3:8, NKJV).
+
+Una narració poderosa que revela la naturalesa del conflicte còsmic es pot trobar a 1 Reis 18:19-40, Elies al mont Carmel, on el Senyor exposa els anomenats "déus de les nacions". No obstant això, hi ha més coses darrere de les escenes sobre aquests "déus" que no siguin simples invencions de la imaginació pagana. Darrere dels "déus" que les nacions que envoltaven Israel pensaven que adoraven hi havia, en realitat, una altra cosa.
+
+"'Van sacrificar als dimonis, no a Déu, a déus que no coneixien, a nous déus, nous arribats que els vostres pares no van temer" (Deut. 32:17, NKJV). Pau afegeix: "Les coses que els pagans sacrifiquen, ho sacrifiquen als dimonis i no a Déu, i no vull que tingueu comunió amb els dimonis" (1 Cor. 10:20, NKJV).
+
+Darrere dels falsos "déus" de les nacions, doncs, hi havia en realitat dimonis disfressats. Això significa, doncs, que tots els textos de l'Escriptura que tracten sobre la idolatria i els déus estrangers són textos de "conflicte còsmic".
+
+Amb aquests antecedents, s'entén millor el tema del conflicte còsmic. I aquesta veritat té implicacions massives per entendre més sobre la naturalesa d'aquest conflicte i com il·lumina el problema del mal.
+
+_Estudieu la lliçó d'aquesta setmanaper preparar-vosper al dissabte 8 de març._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/10/02.md b/src/ca/ss/2025-01/10/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..846c549958
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/10/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Un àngel retardat
+date:   02/03/2025
+---
+
+Com hem vist, els falsos "déus" de les nacions eren dimonis disfressats. I en altres llocs veiem proves que els governants celestials demoníacs de vegades estan darrere dels governants terrenals. Fins i tot els agents angelics enviats per Déu es poden oposar a les forces de l'enemic.
+
+`Llegiu Daniel 10:1-14, amb especial atenció als versos 12, 13. Què ensenyen aquests versos que és rellevant per al conflicte còsmic? Què en penseu de l'àngel enviat per Déu sent "resistent" durant vint-i-un dies?`
+
+Com pot ser que un àngel enviat per Déu pogués ser "resistent" durant tres setmanes? Com que Déu era totpoderós, tenia el poder de respondre immediatament a Daniel, és a dir, si ho hagués triat. Si exercia el seu poder per fer-ho, podria fer aparèixer un àngel a Daniel immediatament. No obstant això, l'àngel enviat per Déu va ser "resistent" pel "príncep del regne de Pèrsia" durant tres setmanes senceres. Què està passant aquí?
+
+"Durant tres setmanes, Gabriel va lluitar amb els poders de la foscor, buscant contrarestar les influències que actuaven en la ment de Cyrus.... Tot el que el cel podia fer en favor del poble de Déu es va fer. Finalment es va aconseguir la victòria; les forces de l'enemic van ser controlades tots els dies de Cir, i tots els dies del seu fill Cambises.” — Ellen G. White, Prophets and Kings, pàg. 572.
+
+Perquè aquest conflicte es produeixi, Déu no ha d'estar exercint tot el seu poder. S'ha de donar a l'enemic una llibertat i un poder genuïns que no s'eliminen capritxosament, sinó que estan restringits per alguns paràmetres coneguts per ambdues parts (els detalls dels quals no se'ns han revelat). Sembla que hi ha d'haver paràmetres en el conflicte còsmic en què fins i tot els àngels de Déu estan operant, que en les properes lliçons s'anomenaran "regles de compromís".
+
+En cert sentit, entendre aquests límits podria no ser difícil si captem la idea, ja comentada, que Déu només obra per amor, i que l'amor, no la coacció, és el fonament del seu govern. Aquesta idea, que Déu actua només a través dels principis que emanen de l'amor, ens pot ajudar a entendre millor la gran polèmica.
+
+`Com heu viscut els límits de treballar només a través dels principis de l'amor i no de la coacció? Quines lliçons vas aprendre sobre els límits del poder?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/10/03.md b/src/ca/ss/2025-01/10/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..e5f4707d78
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/10/03.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  El Drac de la Revelació
+date:   03/03/2025
+---
+
+La perspectiva global dels governants celestials en el conflicte còsmic està encapsulada al llibre de l'Apocalipsi, on el diable és representat com "el gran drac" que s'oposa a Déu i "enganya el món sencer" (Apocalipsi 12:9, NKJV).
+
+`Llegiu Apocalipsi 13:1-8. Què revela això sobre l'abast de la jurisdicció del drac?`
+
+El drac (Satanàs) no només lluita contra Déu (Apoc. 12:7-9) i els seus servents (per exemple, Apocalipsi 12:1-6), sinó que se'l representa com el governant darrere dels regnes terrenals que persegueixen el poble de Déu. al llarg de les edats.
+
+El drac “va donar... el seu poder, el seu tron i la gran autoritat” a la bèstia des del mar (Apocalipsi 13:2, NKJV; compareu amb Apocalipsi 13:5; Apocalipsi 17:13, 14). Aquesta bèstia del mar "se'l dóna una boca que parla grans coses i blasfèmies, i se li va donar autoritat per continuar quaranta-dos mesos" (Apocalipsi 13:5, NKJV).
+
+Per tant, Satanàs (el drac) dóna poder i autoritat de govern a una bèstia (un poder políticreligiós terrenal). Aquest poder s'exerceix per tal d'usurpar el culte degut a Déu. La bèstia blasfema el nom de Déu; també lluita contra, i fins i tot venç, els sants (sants) de Déu, almenys durant un període de temps. Aquesta autoritat i jurisdicció mundial li és donada pel drac, el governant usurpador d'aquest món.
+
+Tanmateix, també hi ha límits clars sobre Satanàs i les seves agències, inclosos els límits temporals. "" Alegreu-vos, doncs, cels, i vosaltres que hi habiteu! Ai dels habitants de la terra i del mar! Perquè el dimoni ha baixat a vosaltres, amb una gran ira, perquè sap que té poc temps» (Apocalipsis 12:12, NKJV).
+
+Satanàs "sab que el seu temps és curt" (Apocalipsi 12:12, ESV), i els esdeveniments descrits a Apocalipsi avancen seguint línies de temps profètiques, que mostren límits específics (vegeu Apocalipsi 12:14, Apocalipsi 13:5) al regnat d'aquestes forces malignes.
+
+De fet, Déu finalment triomfa. “'I Déu eixugarà tota llàgrima dels seus ulls; no hi haurà més mort, ni tristesa, ni plors. No hi haurà més dolor, perquè les coses anteriors han passat” (Apocalipsi 21:4).
+
+`Per molt difícil que ens sigui veure-ho ara, al final el bé triomfarà eternament sobre el mal. Per què és tan important que mai no oblidem aquesta meravellosa promesa?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/10/04.md b/src/ca/ss/2025-01/10/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..2ff6ead720
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/10/04.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  El cas de Job
+date:   04/03/2025
+---
+
+Al llibre de Job, se'ns ofereixen algunes idees fascinants sobre la realitat de la gran controvèrsia.
+
+`Llegeix Job 1:1-12 i Job 2:1-7. Quins principis de la gran polèmica veiem aquí desvetllats?`
+
+D'aquests versos es poden extreure molts detalls significatius. En primer lloc, sembla que hi ha una mena d'escena de consell celestial, no només un diàleg entre Déu i Satanàs; hi intervenen altres éssers celestes.
+
+En segon lloc, hi ha alguna disputa existent, assenyalada pel fet que Déu pregunta si Satanàs ha considerat Job. Considerat Job per a què? La pregunta té sentit en el context d'una disputa més gran i en curs.
+
+En tercer lloc, mentre Déu declara que Job és irreprensible, recte i té por de Déu, Satanàs afirma que sembla que Job té por de Déu només perquè Déu el protegeix. Això equival a una calúmnia contra el caràcter de Job i el de Déu, també (compareu amb Apocalipsi 12:10, Zacaries 3).
+
+En quart lloc, Satanàs al·lega que la protecció de Déu de Job (la tanca) és injusta i fa impossible que Satanàs demostri les seves al·legacions. Això indica alguns límits existents sobre Satanàs (regles de compromís) i que aparentment Satanàs ha intentat fer mal a Job.
+
+Déu respon a l'acusació de Satanàs davant el consell celestial permetent a Satanàs posar a prova la seva teoria, però només dins dels límits. Primer atorga poder a Satanàs sobre "tot el que té", però prohibeix els danys personals a Job (Job 1:12). Més tard, després que Satanàs afirmi que Job només es preocupa per ell mateix, Déu permet que Satanàs afligi a Job personalment, però Satanàs ha de perdonar-li la vida (Job 2:3-6).
+
+Satanàs porta nombroses calamitats contra la casa de Job, però en cada cas Job continua beneint el seu nom (Job 1:20-22; Job 2:9, 10), falsificant els càrrecs de Satanàs.
+
+Aprenem moltes coses aquí, com ara que hi ha regles de participació en el conflicte còsmic. Hi ha paràmetres a la cort celestial dins dels quals es poden resoldre les al·legacions formulades contra Déu, però sense que Déu violi els principis sagrats inherents a l'amor, el fonament del govern de Déu i com Ell governa l'univers i els éssers intel·ligents que hi ha.
+
+Aquestes escenes celestials del llibre de Job ens ofereixen una visió fascinant de la realitat de la gran controvèrsia i de com es desenvolupa aquí a la terra.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/10/05.md b/src/ca/ss/2025-01/10/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..e935590c3d
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/10/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  El governant (temporal) d'aquest món
+date:   05/03/2025
+---
+
+Hem vist en lliçons anteriors que, dins del conflicte còsmic, Satanàs i les seves cohorts tenen temporalment una jurisdicció significativa en aquest món, limitada segons algun tipus de regles de compromís.
+
+Aquestes regles d'enfrontament limiten no només les accions de l'enemic —el diable i les seves cohorts—, sinó que també limiten l'acció de Déu per eliminar o mitigar el mal que (temporalment) cau dins de la jurisdicció de l'enemic. Com que el Senyor mai trencarà les seves promeses, en la mesura en què hagi acceptat les regles de compromís, donant així al diable un govern limitat i temporal, Déu ha limitat moralment el seu futur curs d'acció (sense disminuir el seu poder brut).
+
+`Llegeix Joan 12:31, Joan 14:30, Joan 16:11, 2 Corintis 4:4 i Lluc 4:6. Què ensenyen aquests textos sobre el domini de l'enemic en aquest món?`
+
+El Nou Testament estableix un xoc de regnes, els regnes de la llum i de les tenebres, amb la foscor procedent de Satanàs i la seva rebel·lió. Una part de la missió de Crist era derrotar el regne de Satanàs: "Per això es va manifestar el Fill de Déu, per tal de destruir les obres del diable" (1 Joan 3:8, NKJV).
+
+No obstant això, hi ha "regles" que limiten el que Déu pot fer mentre es mantenen fidels als principis darrere del seu govern. Aquests límits inclouen almenys (1) la concessió del lliure albir a les criatures i (2) les regles de compromís del pacte, de les quals no tenim coneixement, almenys ara. Aquests impediments i limitacions a l'acció divina tenen implicacions significatives per a la capacitat moral de Déu per reduir i/o eliminar immediatament el mal en aquest món. Així, veiem un mal i un sofriment continus, que poden fer que moltes persones qüestionin l'existència de Déu o la seva bondat. No obstant això, un cop s'entengui el rerefons de la gran controvèrsia i els límits que Déu ha posat sobre com tractarà el mal, podrem entendre millor, fins a cert punt, per què les coses són com són, almenys fins al triomf final de Déu sobre el mal..
+
+Com ens ajuda, almenys una mica, el fet que Jesús anomena Satanàs el "governant" d'aquest món? Què reconfortant saber que, de fet, només és una regla temporal!
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/10/06.md b/src/ca/ss/2025-01/10/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..654aa1efb6
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/10/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Límits i normes
+date:   06/03/2025
+---
+
+El conflicte còsmic és principalment una disputa sobre el caràcter de Déu, causada per les acusacions calumnioses del diable contra la bondat, la justícia i el govern de Déu. És una mena de demanda de pacte còsmic.
+
+Aquest conflicte no es pot resoldre amb el poder, sinó que requereix una demostració.
+
+Si es presenten denúncies greus contra una persona en el poder, la millor (i potser única) manera de derrotar les denúncies seria permetre una investigació lliure, justa i oberta. Si les denúncies amenacen tot el govern (d'amor), no es poden simplement escombrar sota la catifa.
+
+Què significa tot això per entendre el conflicte còsmic i relacionar-nos amb el problema del mal? Si Déu fa una promesa, la trencaria mai? Per descomptat que no. En la mesura que Déu accepti les regles de compromís, la seva acció futura seria (moralment) limitada. Com a tal, el mal caurà dins del domini temporal del regne de les tenebres.
+
+`Llegiu Marc 6:5 i Marc 9:29. Què mostren aquests textos sobre com fins i tot l'acció divina podria estar integralment relacionada amb factors com la fe i l'oració?`
+
+En ambdues narracions, sembla que hi ha alguns límits o regles de compromís, relacionats de manera dinàmica amb coses com la fe i l'oració. En altres llocs veiem abundants proves que l'oració marca la diferència en aquest món, obrint vies per a l'acció divina que d'altra manera no estarien (moralment) disponibles. Tanmateix, no hem de cometre l'error de pensar que la fe i l'oració són els únics factors. És probable que hi hagi molts altres factors dels quals potser desconeixem.
+
+Això encaixa amb el que hem vist anteriorment sobre les regles de participació. Com dèiem, hi ha certes regles de compromís en la gran polèmica que limiten el que Déu pot fer moralment, almenys de moment. Com a tal, alguns mals poden caure dins del domini temporal del regne de la foscor.
+
+`Llegiu Romans 8:18i Apocalipsi 21:3, 4. Com aquests textos us donen confiança que, tot i que hi ha moltes coses que desconeixem, podem confiar que Déu sap el que és millor, vol el que és millor i posarà fi al mal i marcarà el començament d'una eternitat de felicitat?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/10/07.md b/src/ca/ss/2025-01/10/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..928451bbb0
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/10/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Reflexions addicionals
+date:   07/03/2025
+---
+
+Llegiu Ellen G. White, « The Power of Satan », pàgs. 341-347, a Testimonis for the Church, vol. 1.
+
+“L'home caigut és el captiu legítim de Satanàs. La missió de Crist era rescatar-lo del poder del seu gran adversari. L'home s'inclina naturalment a seguir els suggeriments de Satanàs, i no pot resistir amb èxit a un enemic tan terrible a menys que Crist, el poderós Conqueridor, habita en ell, guiant els seus desitjos i donant-li força. Només Déu pot limitar el poder de Satanàs. Va i torna a la terra, i camina amunt i avall per ella. No deixa de vigilar ni un moment, per por de perdre l'oportunitat de destruir ànimes. És important que el poble de Déu entengui això, perquè puguin escapar dels seus paranys. Satanàs està preparant els seus enganys, perquè en la seva última campanya contra el poble de Déu no entenguin que és ell. 2 Corintis 11:14: "I cap meravella; perquè Satanàs mateix es transforma en un àngel de llum. Tot i que algunes ànimes enganyades defensen que ell no existeix, els està prenent captius i les està treballant en gran mesura. Satanàs sap millor que el poble de Déu el poder que poden tenir sobre ell quan la seva força està en Crist. Quan demanen ajuda humilment al poderós Conqueridor, el creient més feble en la veritat, confiant fermament en Crist, pot rebutjar amb èxit Satanàs i tota la seva host. És massa astut per venir obertament, amb valentia, amb les seves temptacions; perquè llavors les energies adormides del cristià despertarien, i ell confiaria en el fort i poderós Libertador. Però ell entra sense ser percebut i treballa disfressat a través dels fills de la desobediència que professen la pietat.” —Ellen G. White, Testimonies for the Church, vol. 1, pàg. 341.
+
+**Preguntes de discussió**:
+
+`Què vol dir ser “el captiu legítim de Satanàs”? Això vol dir que el diable pot fer el que vulgui amb la gent? Si no, per què no? Com es relaciona això amb el que podríem anomenar les "regles de compromís" en el conflicte còsmic?`
+
+`Per què Déu concediria a Satanàs qualsevol jurisdicció en el conflicte còsmic, encara que només fos temporalment? Què ens diu això sobre com Déu intenta respondre les acusacions de Satanàs?`
+
+`Com responeu a aquells, fins i tot als cristians, que neguen l'existència de Satanàs com a ésser real i personal? Encara que no podem demostrar l'existència de Satanàs, quina evidència pots reunir que pugui ajudar algú que està tan enganyat?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/10/info.yml b/src/ca/ss/2025-01/10/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..955a984ca5
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/10/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Normes de participació"
+  start_date: "01/03/2025"
+  end_date: "07/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/11/01.md b/src/ca/ss/2025-01/11/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..2d74876281
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/11/01.md
@@ -0,0 +1,17 @@
+---
+title:  Què més podria haver fet?
+date:   08/03/2025
+---
+
+### Llegiu per a l'estudi d'aquesta setmana
+
+Joan 18:37, Rom. 3:23-26, Rom. 5:8, Isa. 5:1-4, Mat. 21:33-39, Isa. 53:4, Rom. 3:1-4.
+
+> <p>Text de memòria</p>
+> «Per tant, Pilat li va dir: 'Ets tu, doncs, rei?' Jesús li respongué: "Tu dius bé que sóc un rei. Per això vaig néixer, i per això he vingut al món, per donar testimoni de la veritat. Tothom que és de la veritat escolta la meva veu” (Joan 18:37).
+
+Fa uns anys, a la revista Guide es va imprimir una història per a nens perspicaces. La història se centra en un nen anomenat Denis, un orfe que viu com a nen acollit amb una família a l'època medieval. Denis odia apassionadament el rei de la seva terra perquè, quan els seus pares estaven malalts, els soldats del rei se'l van emportar, i no els va tornar a veure mai més. Només més tard va saber que el rei els va separar per tal d'estalviar als vius tots els horrors de la pesta negra. La veritat sobre el rei allibera Denis de l'odi que havia albergat gairebé tota la seva vida. El rei havia actuat sempre, i en tots els casos, per amor al seu poble.
+
+Molta gent avui veu Déu com Denis veia el rei. El mal que han presenciat o experimentat els porta a odiar o rebutjar Déu. On és Déu quan hi ha sofriment? Si Déu és bo, per què hi ha tant de mal? El conflicte còsmic fa llum sobre aquesta qüestió crucial, però encara queden moltes preguntes. Tanmateix, quan tots els nostres intents de respostes no aconsegueixen satisfer, podem mirar a Jesús a la creu i veure en Ell que es pot confiar en Déu, fins i tot amb totes les preguntes que encara queden sense resposta.
+
+_Estudieu la lliçó d'aquesta setmana per preparar-vos per al dissabte 15 de març._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/11/02.md b/src/ca/ss/2025-01/11/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..6a5a722cd4
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/11/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Crist Víctor
+date:   09/03/2025
+---
+
+Encara que hi ha un enemic treballant a qui Crist mateix es refereix com el (usurpador) "governant d'aquest món", el veritable rei de l'univers és Jesucrist. Jesús guanya la victòria per a nosaltres, i en Ell podem tenir la victòria, fins i tot enmig de les penúries i el sofriment. De fet, l'obra de Crist contraresta l'enemic a cada pas.
+
+Hem vist que les Escriptures descriuen el dimoni com:
+
+- l'enganyador de tot el món des del principi (Apoc. 12:9, Mt. 4:3, Joan 8:44, 2 Cor. 11:3, 1 Joan 3:8).
+- el calumniador i acusador de Déu i del seu poble al cel (Apoc. 12:10; Apocalipsi 13:6; Job 12; Zac. 3:1, 2; Judes 9).
+- el governant usurpador d'aquest món (Joan 12:31, Joan 14:30, Joan 16:11, Fets 26:18, 2 Cor. 4:4, Ef. 2:2, 1 Joan 5:19).
+
+`Llegiu Joan 18:37. Què ens diu això sobre l'obra de Crist per contrarestar els enganys de l'enemic? Què vol dir que Jesús és Rei?`
+
+Tot i que l'Escriptura ensenya que Satanàs és l'archi-engany, el calumniador, l'acusador i el governant usurpador d'aquest món, també ensenya que Jesús és el vencedor de Satanàs en tots els sentits. (1) Jesús va venir "'al món, per donar testimoni de la veritat'" (Joan 18:37, NASB), (2) A través de la creu, Jesús va demostrar supremament la justícia i l'amor perfectes de Déu (Rom. 3:25, 26; Rom. 5:8), refusant així les acusacions calumniadores del diable (Apoc. 12:10, 11) i (3) Jesús finalment destruirà el regne del dimoni, que "'sabia que el seu temps és curt'" (Apocalipsi 12:12, ESV; compareu amb Rom. 16:20), i Crist "'regnarà per sempre i sempre» (Apoc. 11:15, NLT).
+
+Al final, sigui el que faci Satanàs, ja és un enemic vençut, i la clau per a nosaltres és reclamar cada dia, moment a moment, la victòria de Crist, i també reivindicar les promeses que ens ha ofert la creu.
+
+`En la gran polèmica, sabem quin equip guanya. Com afecten les nostres eleccions del dia a dia a quin costat acabem finalment? Com podem assegurar-nos que estem al bàndol guanyador fins i tot ara mateix?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/11/03.md b/src/ca/ss/2025-01/11/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..698863eb54
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/11/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  El Just i el Justificador
+date:   10/03/2025
+---
+
+A cada pas, l'obra de Crist desfà l'obra del diable. I, segons 1 Joan 3:8, Jesús "va ser revelat amb aquest propòsit, per destruir les obres del diable" (1 Joan 3:8, NRSV) i per "destruir aquell que té el poder de la mort, és a dir,, el dimoni” (Heb. 2:14). No obstant això, la derrota total del govern de l'enemic té lloc en dues etapes. En primer lloc, a través de l'obra de la Creu, Crist refuta les acusacions calumnioses de Satanàs. I, més tard, Satanàs i el seu regne seran destruïts.
+
+`Llegiu Romans 3:23-26 i Romans 5:8. Què revelen aquests passatges sobre la manera com Crist venç les al·legacions del diable?`
+
+Com hem vist, l'enemic afirma que Déu no és completament just i amorós. Tanmateix, en Crist, Déu proporciona la manifestació definitiva de la justícia i l'amor de Déu, i ho va fer a través de la Creu.
+
+Després de la mort de Jesús, “Satanàs va veure que se li arrencava la disfressa. La seva administració va ser oberta davant els àngels no caiguts i davant l'univers celestial. S'havia revelat com un assassí. En vessar la sang del Fill de Déu, s'havia arrencat de les simpaties dels éssers celestials.” — Ellen G. White, The Desire of Ages, pàg. 761.
+
+`Llegiu Apocalipsi 12:10-12 a la llum de Gènesi 3:15. Com aquest passatge il·lumina el significat còsmic de la victòria de Crist a la Creu?`
+
+La història de la redempció proporciona proves abundants perquè estem segurs que Déu sempre treballa per aconseguir al final allò que és bo per a tots els interessats. El Déu de l'Escriptura fa sempre el que és bo i preferible, donades les vies disponibles en la gran controvèrsia (Deut. 32:4, 1 Sam 3:18, Salm 145:17, Dan 4:37, Hab. 1:13, Apocalipsi 15:3, Gènesi 18:25).
+
+`Per què és tan important la demostració de la justícia i l'amor de Déu en el conflicte còsmic? Quan reflexiones sobre la Creu i totes les obres de Déu en el pla de redempció, com les obres de Déu et donen confiança en l'amor de Déu, fins i tot enmig de proves i sofriments?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/11/04.md b/src/ca/ss/2025-01/11/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..96ed63bf75
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/11/04.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title:  La cançó del meu estimat
+date:   11/03/2025
+---
+
+De maneres sorprenents, Déu ha manifestat el seu amor i justícia enmig del conflicte còsmic. No obstant això, alguns es podrien preguntar: Déu hauria d'haver fet més del que ha fet per prevenir i/o eliminar el mal? Hem vist un marc de conflicte còsmic que indica que Déu ha actuat per respectar el lliure albir necessari per al màxim floriment de les relacions amoroses entre Ell i la humanitat. A més, aparentment ha actuat dins de limitacions morals, o regles de compromís, en el context d'una disputa còsmica sobre el seu caràcter, que només es pot resoldre mitjançant la demostració del seu amor.
+
+`Llegiu Isaïes 5:1-4. Qui parla en aquests versos? De qui parla Isaïes? A qui representen la vinya i el propietari de la vinya? Quina és la importància de les accions del propietari de la vinya en nom de la vinya? Quin és el resultat?`
+
+En aquests versos, Isaïes canta una cançó de la seva estimada, una vinya. El propietari de la vinya és Déu mateix, i la vinya representa el poble de Déu (vegeu, per exemple, Isa. 1:8, Jer. 2:21). Però les implicacions aquí també es poden ampliar en relació amb l'obra més àmplia de Déu en aquest món. Segons aquests versos, el propietari de la vinya (Déu) va fer tot el que raonablement es podia esperar per assegurar el floriment de la seva vinya. La vinya hauria d'haver produït bons raïms, però només produïa "raïm salvatge", que altres traduccions anomenen "sense valor". De fet, la paraula hebrea aquí es podria traduir literalment com a fruita pudent. La vinya de Déu produeix raïm podrit.
+
+Isaïes 5:3 passa a Déu mateix parlant, convidant la gent a "jutjar" entre Ell i la seva vinya. I, a Isaïes 5:4, Déu mateix exposa la important pregunta: “Què més s'hauria pogut fer a la meva vinya que jo no hi hagi fet? Per què doncs, quan esperava que donaria bons raïms, va donar raïm silvestre? ” (NKJV). Què més podria fer Ell? Què fascinant que fins i tot demani als altres que jutgin el que ha fet.
+
+`Quan mireu la creu, on Déu es va oferir com a sacrifici per tots els nostres pecats, com diuen les seves paraules: «Què més s'hauria pogut fer a la meva vinya que jo no hi hagi fet? ”— agafar un significat totalment sorprenent?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/11/05.md b/src/ca/ss/2025-01/11/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..59e495fa8e
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/11/05.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Paràbola de Crist de la vinya
+date:   12/03/2025
+---
+
+A la paràbola del propietari de la vinya, a Mateu 21, Jesús reprèn el punt on va deixar Isaïes 5, aportant llum addicional sobre el caràcter i les accions del propietari de la vinya en nom de la seva vinya.
+
+`Llegiu Mateu 21:33-39 tenint especialment en compte la pregunta d' Isaïes 5:4. Què més podria fer que el que ha fet?`
+
+La primera part de la paràbola de Crist cita directament el cant d'Isaïes 5 sobre el propietari de la vinya i la seva vinya. Llavors, afegeix Jesús, el propietari de la vinya "va arrendar" la seva vinya "a vinyadors i se'n va anar a un país llunyà" (Mt. 21:33). Tanmateix, quan el propietari de la vinya va enviar dues vegades els seus servents (els profetes) a recollir els productes, els que llogaven la seva vinya van colpejar i van matar els seus servents (Mt. 21:34-36). Finalment, va enviar el seu Fill (Jesús) dient: "Respectaran el meu fill" (Mt. 21:37, NKJV). Però també van assassinar el seu Fill, dient:
+
+"'Aquest és l'hereu. Vinga, matem-lo i apoderem-nos de la seva herència. Així que el van agafar, el van expulsar de la vinya i el van matar” (Mt. 21:38, 39, NKJV).
+
+Què més podria fer Ell? El Pare ens va estimar tant que va donar el seu Fill estimat (Joan 3:16). Si el conflicte còsmic és del tipus suggerit aquí, no es podria resoldre prematurament mitjançant l'exercici del poder diví, sinó que requeria primer una demostració pública del caràcter de Déu. Aquesta demostració s'ha exposat finalment en l'obra de Crist (Rom. 3:25, 26; Rom. 5:8). Què més podem demanar que Déu (en Crist) es doni a morir per nosaltres, perquè ens justifiqui sense comprometre de cap manera la seva justícia i amor perfecte?
+
+L'esdeveniment de la creu demostra que Déu ha fet tot el que es podia fer per mitigar i eliminar el mal, però sense destruir el context per al floriment de l'amor genuí. Si Déu hagués hagut algun camí preferible disponible, no l'hauria triat? Mentre que la gent pateix molt en aquest conflicte còsmic, Déu mateix pateix sobretot. Quan mirem la Creu, podem veure, de fet, quin patiment i dolor ha portat el pecat a Déu mateix. Tanmateix, la llibertat inherent a l'amor era tan sagrada que Crist estava disposat a suportar-ho en nom nostre.
+
+`Llegiu Isaïes 53:4. Quins "dols" i "dols" va portar Crist a la creu? Què ens ha de dir això sobre tot el que Déu ha fet per nosaltres i quina salvació li ha costat?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/11/06.md b/src/ca/ss/2025-01/11/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..2925e2ac92
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/11/06.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  La reivindicació del nom de Déu
+date:   13/03/2025
+---
+
+En definitiva, el nom de Déu es reivindica en tots els sentits. Mitjançant l'obra del Pare, el Fill i l'Esperit Sant en el pla de redempció, la justícia i l'amor perfectes de Déu es manifesten més enllà de qualsevol dubte raonable (vegeu Rom. 3:25, 26; Rom. 5:8).
+
+`Llegiu Romans 3:1-4 a la llum d' Isaïes 5:3, 4. Què ensenya això sobre la reivindicació de Déu mateix en el conflicte còsmic?`
+
+A Romans 3 i Isaïes 5, veiem que Déu (en un cert sentit limitat) convida a simples criatures a jutjar el seu caràcter, tot i que no tenim dret ni capacitat per fer-ho. Al final, quan s'obrin tots els "llibres", veurem l'evidència que Déu és perfectament just i just. Déu es reivindicarà davant tota creació intel·ligent.
+
+`Llegiu Apocalipsi 15:3 i Apocalipsi 19:1-6. Què ensenyen aquests passatges sobre la reivindicació del nom de Déu al final?`
+
+Al llarg de les Escriptures, Déu mostra preocupació pel seu nom.
+
+Per què? No pots tenir una relació amorosa profunda amb algú del caràcter de qui detestes o no confies. Si algú li digués mentides horribles al teu cònjuge o al teu futur cònjuge sobre el teu personatge, faries el que poguessis per contrarestar aquestes afirmacions, perquè si es creuen aquestes afirmacions, trencarien la teva relació amorosa.
+
+Al final, Déu és reivindicat a la creu i a través de tot el pla de redempció. En el judici previ a l'advent, Déu és reivindicat davant l'univers que mira.
+
+Aleshores, en el judici posterior a l'advent durant el qual els redimits fins i tot "jutjaran els àngels" (1 Cor. 6:2, 3), Déu és reivindicat, ja que als redimits se'ls ha donat l'oportunitat de revisar els registres i veure per si mateixos per què. Déu ha actuat com ha fet, i que tots els judicis de Déu han estat sempre i només perfectament justos i amorosos. Qui de nosaltres no té moltes preguntes per respondre? Abans que s'acabi tot, tindrem resposta a aquestes preguntes (vegeu 1 Cor. 4:5).
+
+Finalment, cada genoll es doblarà i tota llengua confessarà que Jesús és el Senyor (Fil 2:10, 11). Tot això forma part de la reivindicació del caràcter de Déu.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/11/07.md b/src/ca/ss/2025-01/11/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..400bc577e2
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/11/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Reflexions addicionals
+date:   14/03/2025
+---
+
+Llegiu Ellen G. White, “ La recompensa de l'esforç seriós ”, pàgs. 285288, a Testimonis for the Church, vol. 9.
+
+“Tot el que ens ha perplex en les providències de Déu es farà palesa en el món vinent. Les coses difícils d'entendre llavors trobaran explicació. Els misteris de la gràcia es desplegaran davant nostre. On les nostres ments finites només van descobrir confusió i promeses trencades, veurem l'harmonia més perfecta i bella. Sabrem que l'amor infinit ordenava les experiències que semblaven més difícils. Quan ens adonem de la tendra cura d'Aquell que fa que totes les coses treballin juntes per al nostre bé, ens alegrarem amb una alegria indescriptible i plena de glòria.” —Ellen G. White, Testimonis for the Church, vol. 9, pàg. 286.
+
+**Preguntes de discussió**:
+
+`T'has quedat perplex en intentar comprendre les providències de Déu? Com et reconforta saber que totes aquestes coses seran clares al final?`
+
+`Reflexioneu sobre què va renunciar Crist per esdevenir humà i morir per aquest món. Reflexioneu més sobre què ens diu això sobre l'amor de Déu i si es pot confiar en Déu. Què més podria fer Ell?`
+
+`Què és tan important del “nom” de Déu? Quines implicacions té això per als que ens diem cristians? De quina manera els cristians de vegades han rebutjat el nom de Crist, i què podem fer a les nostres comunitats locals per mostrar a la gent com és seguir a Crist a la pràctica?`
+
+`Al final, fins i tot les nostres millors "respostes" relatives al problema del mal estan incompletes de moment. Què podem fer a la pràctica per apropar-nos als qui pateixen i ser agents per alleujar el sofriment en aquest món mentre esperem la solució definitiva, escatològica, al problema del mal que només Déu pot aportar?`
+
+`Fixeu-vos més en Isaïes 53:4, sobre el fet que Crist va suportar els nostres "dols" i "dols". Què va passar corporativament a la Creu que ens ajuda a entendre el pla de salvació i què va costar a Déu salvar-nos?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/11/info.yml b/src/ca/ss/2025-01/11/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..4fddb60666
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/11/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Què més podria haver fet?"
+  start_date: "08/03/2025"
+  end_date: "14/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/12/01.md b/src/ca/ss/2025-01/12/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..2fc8a3c9b9
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/12/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  "Amor i justícia: els dos majors manaments"
+date:   15/03/2025
+---
+
+### Llegiu per a l'estudi d'aquesta setmana
+
+Matt. 22:34-40, Zac. 7:9-12, Salm 82, Miquees 6:8, Mat. 23:23-30, Lluc 10:25-37.
+
+> <p>Text de memòria</p>
+> “Si algú diu: 'Estimo Déu' i odia el seu germà, és mentider; perquè qui no estima el seu germà que ha vist, com pot estimar Déu que no ha vist? (1 Joan 4:20, NKJV).
+
+Tot i que tenim la confiança que Déu acabarà tot bé al final, encara importa el que fem, com a cristians, aquí i ara. Tot i que hi pot haver moltes injustícies i mals que Déu ara no erradicarà (a causa dels paràmetres del conflicte còsmic), això no vol dir que no ens puguem utilitzar per ajudar a alleujar qualsevol sofriment i mal que ens trobem, almenys en el grau possible. De fet, estem obligats, com a cristians, a fer això.
+
+Com hem vist, amor i justícia van junts; són inseparables. Déu estima la justícia. En conseqüència, si estimem Déu, també estimarem la justícia.
+
+De la mateixa manera, si estimem Déu, ens estimarem els uns als altres. Part d'estimar-se és compartir la preocupació pel benestar dels que ens envolten. Quan els altres pateixen la pobresa, l'opressió o qualsevol tipus d'injustícia, ens hauríem de preocupar. Quan els altres estan oprimits, no hem de fer els ulls grossos. En canvi, hauríem de preguntar-nos què podem fer, individualment i corporativament, per avançar en l'amor i la justícia de Déu d'una manera que reflecteixi al nostre món trencat el caràcter perfecte de justícia i amor del nostre Senyor.
+
+_Estudieu la lliçó d'aquesta setmanaper preparar-vosper al dissabte 22 de març._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/12/02.md b/src/ca/ss/2025-01/12/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..d11b8ab907
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/12/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Els dos majors manaments
+date:   16/03/2025
+---
+
+Per reflexionar sobre el que podríem fer, individualment i corporativament, per avançar en l'amor i la justícia de Déu al nostre món, convé començar centrant-nos en allò que Déu ens ha manat.
+
+`Llegiu Mateu 22:34-40. Com va respondre Jesús a la pregunta de l'advocat?`
+
+Segons el mateix Jesús, el «primer i gran manament» és ««Estimaràs el Senyor, el teu Déu, amb tot el teu cor, amb tota la teva ànima i amb tota la teva ment». I, afegeix Jesús, "'el segon és semblant: "Estimaràs el teu proïsme com a tu mateix". ' ” Aquests manaments no estan sols, però. Jesús instrueix a més: «D'aquests dos manaments depenen tota la Llei i els profetes» (Mt. 22:37-40, NKJV). De fet, ells mateixos són citats de l'Antic Testament.
+
+`Llegiu Mateu 19:16-23. Com es relacionen les respostes de Jesús a les preguntes del jove governant ric amb les seves respostes a la pregunta de l'advocat a Mateu 22?`
+
+Què passava aquí? Per què va respondre Jesús a aquest home com ell? I què ens han de dir aquestes trobades a tots, independentment de la nostra posició o posició a la vida?
+
+“Crist va fer els únics termes que podien situar el governant on perfeccionaria un caràcter cristià. Les seves paraules eren paraules de saviesa, tot i que semblaven severes i exigents. Acceptar-los i obeir-los era l'única esperança de salvació del governant. La seva posició exaltada i les seves possessions estaven exercint una subtil influència per al mal sobre el seu caràcter. Si fos estimat, substituirien Déu en els seus afectes. Allunyar-se poc o molt de Déu era retenir allò que disminuiria la seva força moral i eficàcia; perquè si les coses d'aquest món són estimades, per incertes que siguin i indignes que siguin, es convertiran en absorbents.” — Ellen G. White, The Desire of Ages, pàg. 520.
+
+`Encara que potser no tots estiguem cridats a vendre tot el que tenim, com ho va ser aquest jove governant ric, a què podríeu aferrar-vos, personalment, que si no us rendeu, podria portar a la vostra ruïna eterna?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/12/03.md b/src/ca/ss/2025-01/12/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..8761692c4d
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/12/03.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Els dos pecats més grans
+date:   17/03/2025
+---
+
+Segons el mateix Jesús, els dos manaments més grans són l'amor a Déu i l'amor els uns als altres. I complir aquests manaments implica sacrificis que mostren tangiblement l'amor als altres, que és el que realment és seguir els passos de Jesús.
+
+Ara bé, si els dos manaments més grans són l'amor a Déu i l'amor als altres, quins són els dos pecats més grans?
+
+`Llegiu el Salm 135:13-19. Què revela això sobre un pecat comú emfatitzat a tota l'Escriptura?`
+
+L'Antic Testament subratlla contínuament la importància de l'amor a Déu per sobre de tot (vegeu Deut. 6:5). Això està estretament relacionat amb el gran pecat de la idolatria, que és el contrari de l'amor a Déu.
+
+`Llegiu Zacaries 7:9-12. Segons el profeta Zacaries en aquest passatge, què nega Déu? Com es relaciona això i el pecat de la idolatria amb els dos grans manaments?`
+
+No és només la idolatria a la qual Déu respon amb la ira de l'amor, sinó el maltractament del seu poble, ja sigui individualment o corporatiu. Déu s'enfada amb la injustícia perquè Déu és amor.
+
+Els dos grans pecats subratllats al llarg de l'Antic Testament són mancances relatives als dos grans manaments: estimar Déu i estimar-se els uns als altres. Els dos pecats més grans són les mancances d'amor. En resum, doncs, no pots guardar els manaments si no estimes Déu i si no estimes els altres.
+
+De fet, 1 Joan 4:20, 21 diu: “Si algú diu: 'Estimo Déu' i odia el seu germà, és mentider; perquè qui no estima el seu germà que ha vist, com pot estimar Déu que no ha vist? I aquest manament tenim d'ell: que qui estima Déu, que estimi també el seu germà» (NKJV).
+
+`Com expliques per què l'amor a Déu no es pot separar de l'amor als altres? Com entens aquest enllaç irrompible?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/12/04.md b/src/ca/ss/2025-01/12/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..33a402b703
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/12/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Déu estima la justícia
+date:   18/03/2025
+---
+
+L'Escriptura declara que Déu estima la justícia i odia el mal (per exemple, Sal. 33:5, Isa. 61:8), i està profundament preocupat per la injustícia, que suscita una indignació justa en favor de tots els que són víctimes de la injustícia. Al llarg de l'Antic i el Nou Testament, Déu és constantment apassionat a favor dels oprimits i oprimits mentre expressa una ira justa contra els victimistes i opressors.
+
+`Llegiu el Salm 82. Com expressa aquest salm la preocupació de Déu per la justícia en aquest món? Què pot significar per a nosaltres avui?`
+
+Tal com ho entenen molts comentaristes, aquest passatge denuncia tant els governants terrenals responsables de la injustícia de la societat i també és una referència a quan Déu jutja els governants celestials (els "déus") darrere de jutges i governants terrestres corruptes (forces demoníaques, òbviament). Concretament, es demana als governants: "Fins quan jutjareu injustament i mostrareu parcialitat amb els malvats?" (Ps. 82:2, NKJV).
+
+A més, se'ls acusa: “Defensa els pobres i els orfes; fer justícia als afligits i necessitats. Allibereu els pobres i necessitats; allibera'ls de la mà dels malvats” (Sl 82:3, 4, NKJV). Aquí i en altres llocs, els profetes de l'Antic Testament van fer una crida a la justícia. Aquesta no és una preocupació perifèrica de l'Escriptura; és fonamental per al missatge dels profetes al llarg de l'Antic Testament i per al que Jesús va parlar quan aquí en la carn.
+
+No és cap secret el que Déu desitja i exigeix dels que diuen estimar-lo i obeir-lo. Especifica molt clarament a Miquees 6:8 (i en passatges semblants en altres llocs): «T'ha mostrat, oh, el que és bo; i què et demana el Senyor, sinó que facis la justícia, que estimis la misericòrdia i que camines humilment amb el teu Déu? (NKJV).
+
+Aquest sentiment es fa ressò a tota l'Escriptura. Per exemple, Jesús va dir: "En això tots coneixeran que sou deixebles meus, si us estimeu els uns als altres" (Joan 13:35, NKJV; compareu amb 1 Joan 4:8-16).
+
+`Com serien les nostres famílies i esglésies si ens centrem enMiquees 6:8i ho posessim intencionadament en pràctica tant de paraula com de fet? En qualsevol context en què us trobeu, com es podria manifestar millor l'aplicació d'aquests principis?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/12/05.md b/src/ca/ss/2025-01/12/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..14e181a345
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/12/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Cridat a establir justícia
+date:   19/03/2025
+---
+
+Els profetes de l'Escriptura destaquen contínuament la crida de Déu a la justícia en la societat. Una vegada i una altra, l'Escriptura no deixa de remarcar els problemes d'injustícia i opressió. De fet, la crida de Déu per fer judici era en si mateixa la crida de Déu per establir la justícia.
+
+Per exemple, el profeta Isaïes no parla de la injustícia a Israel en aquell moment. Les seves paraules i la seva crida a la justícia haurien de sonar fort i clar a les nostres oïdes avui. “'Aprèn a fer el bé; busca la justícia, reprende l'opressor; defensa l'orfe, suplica per la vídua” (Isa. 1:17, NKJV). A més, proclama “'ai'” contra aquells que “'decreten decrets injustos'” i “'roben la justícia als necessitats'” (Is. 10:1, 2, NKJV), advertint: “‘Què faràs en el dia del càstig, i en la desolació que vindrà de lluny? A qui fugiràs per demanar ajuda? I on deixaràs la teva glòria? (Is. 10:3, NKJV).
+
+De la mateixa manera, el profeta Jeremies proclama el missatge de Déu: «Ai del qui construeix la seva casa amb la injustícia i les seves habitacions amb la injustícia, que utilitza el servei del seu proïsme sense sou i no li dóna res per la seva feina.... El vostre pare no va menjar i beure, i va fer justícia i justícia? llavors li va anar bé. Va jutjar la causa dels pobres i necessitats; llavors va anar bé. Això no em coneixia? diu el Senyor” (Jer. 22:13, 15, 16, NKJV).
+
+`Llegiu Mateu 23:23-30. Què ensenya Jesús aquí sobre el que és més important? Què creus que vol dir quan es refereix a "assumptes més importants"?`
+
+Perquè no es pensi que la injustícia era una preocupació només dels profetes de l'Antic Testament, veiem clarament aquí i en altres llocs del ministeri de Jesús que això era de gran preocupació per a Crist mateix. Com ell diu: «Ai de vosaltres, escribes i fariseus, hipòcrites! Perquè pagueu el delme de la menta, l'anís i el comí, i heu descuidat els assumptes més importants de la llei: la justícia, la misericòrdia i la fe. Això hauríeu d'haver fet, sense deixar els altres sense fer» (Mt. 23:23, NKJV). En el passatge paral·lel de Lluc, Jesús es lamenta que "passen per davant de la justícia i de l'amor de Déu" (Lluc 11:42, NKJV).
+
+`Si us haguéssiu de centrar-vos en els "assumptes més importants" d'avui, com seria això en comparació amb qualsevol "delme de menta, anís i comí" en què ens podríem centrar?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/12/06.md b/src/ca/ss/2025-01/12/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..c68e63e1c0
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/12/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Qui és el meu veí?
+date:   20/03/2025
+---
+
+En el relat de Lluc, just després que Jesús declarés els dos manaments més grans de l'amor a Déu i l'amor al proïsme, un advocat, «volent justificar-se, va dir a Jesús: 'I qui és el meu proïsme?' ” (Lluc 10:29, NKJV). En resposta a això, Jesús explica la paràbola del bon samarità, ara familiar, però després impactant.
+
+`Llegeix la paràbola del bon samarità a Lluc 10:25-37. Què diu aquest passatge a la llum del crit dels profetes per la misericòrdia i la justícia i dels tipus d'injustícies que diferents grups de persones han infligit als "altres" al llarg de la història de la humanitat?`
+
+Jesús no només parlava de justícia; Va venir a portar-lo. Va ser i serà el compliment de la crida profètica i l'anhel de justícia (vegeu Lluc 4:16-21 a la llum d' Isaïes 61:1, 2). Ell és el desig de totes les nacions, especialment d'aquelles que reconeixen la seva necessitat d'alliberament.
+
+En contrast directe amb l'enemic, que va agafar el poder i va intentar usurpar el tron de Déu, Jesús es va rebaixar i es va identificar amb aquells sota el pecat, la injustícia i l'opressió (sense ser infectat pel pecat), i va derrotar l'enemic lliurant-se amb amor. per tal d'establir la justícia com el just i el justificador de tots els qui creuen. Com podem afirmar que estem preocupats per la llei per a la qual Crist va morir si no ens preocupa el que Crist anomena els assumptes més importants de la llei?
+
+El Salm 9:8, 9 proclama: "Ell jutjarà el món amb justícia, i administrarà el judici dels pobles amb rectitud. El Senyor també serà un refugi per als oprimits, un refugi en temps de dificultat» (NKJV). De la mateixa manera, el Salm 146:7-9 afegeix que Déu "fa justícia als oprimits" i "dona menjar als famolencs". El Senyor dóna llibertat als presoners. El Senyor obre els ulls dels cecs; el Senyor aixeca els humils; el Senyor estima els justos. El Senyor vetlla pels estrangers; Alleuja l'orfe i la vídua; però el camí dels malvats capgira” (NKJV).
+
+Què tan més clara podria ser la Paraula de Déu pel que fa a com hem d'intentar ministrar als qui ens envolten que ho necessiten i pateixen?
+
+`Què podem aprendre de la vida i el ministeri de Jesús sobre com arribar a aquells que ho necessiten? Fins i tot si no podem fer miracles com va fer Ell, per a moltes persones ferides, com es podria considerar prou "miraculosa" la nostra ajuda?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/12/07.md b/src/ca/ss/2025-01/12/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..bf2bdfd76b
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/12/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Reflexions addicionals
+date:   21/03/2025
+---
+
+Llegiu Ellen G. White, “ The Sabbath ”, pàgs. 281-289, a The Desire of Ages.
+
+“Els espies no gosen respondre a Crist davant la multitud, per por d'implicar-se en dificultats. Sabien que Ell havia dit la veritat. En lloc de violar les seves tradicions, deixarien patir un home, mentre que alleujarien un brut a causa de la pèrdua per al propietari si es descuidava. Així es mostrava més cura per un animal mut que per l'home, fet a imatge de Déu. Això il·lustra el funcionament de totes les falses religions. S'originen en el desig de l'home d'exaltar-se per sobre de Déu, però tenen com a resultat la degradació de l'home per sota de la bruta. Tota religió que lluita contra la sobirania de Déu defrauda l'home de la glòria que va ser seva en la creació i que li ha de ser restaurada en Crist. Tota religió falsa ensenya als seus seguidors a no tenir cura de les necessitats, sofriments i drets humans. L'evangeli dóna un gran valor a la humanitat com a compra de la sang de Crist, i ensenya a tenir en compte les necessitats i els problemes de l'home. El Senyor diu: 'Faré un home més preuat que l'or fi; fins i tot un home que la falca d'or d'Ofir. Isa. 13:12.
+
+“Quan Jesús es va dirigir als fariseus amb la pregunta de si era lícit en dissabte fer el bé o fer el mal, salvar vides o matar, els va enfrontar amb els seus propis propòsits perversos. Estaven caçant la seva vida amb un odi amarg, mentre Ell salvava la vida i donava felicitat a multitud. Era millor matar el dissabte, com ells planejaven fer, que curar els afligits, com havia fet Ell? Va ser més just tenir un assassinat al cor en el dia sant de Déu que l'amor a tots els homes, que s'expressa en accions de misericòrdia?” —Ellen G. White, The Desire of Ages, pàg. 286, 287.
+
+**Preguntes de discussió**:
+
+`Per què i com és cert que “Tota religió falsa ensenya als seus seguidors a no tenir cura de les necessitats humanes”? Com podem actuar intencionadament per evitar aquest descuit a les nostres comunitats eclesiàstiques i més enllà?`
+
+`Qui és el meu veí? Qui és el teu veí? De quina manera pràctica el seguir Crist hauria de fer-nos més semblants al samarità que va traspassar els límits del seu dia per representar l'amor?`
+
+`Si Déu estima la justícia i la misericòrdia, com hem d'actuar d'acord amb allò que més li importa a Déu? Com podem centrar-nos més en allò que Jesús va anomenar «els assumptes més importants de la llei»?`
+
+`Quan pensem i parlem sobre el judici, amb quina freqüència posem èmfasi en que una de les maneres principals que Jesús parla del judici és en termes de si, i fins a quin punt, estimem activament els altres, especialment els oprimits i oprimits? Reflexioneu sobre això a la llum de Mateu 25:31-46.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/12/info.yml b/src/ca/ss/2025-01/12/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..19ef7b995f
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/12/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Amor i justícia: els dos majors manaments"
+  start_date: "15/03/2025"
+  end_date: "21/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/13/01.md b/src/ca/ss/2025-01/13/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..a7c51bce47
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/13/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  L'amor és el compliment de la llei
+date:   22/03/2025
+---
+
+### Llegiu per a l'estudi d'aquesta setmana
+
+Èxode. 20:1-17; Rom. 6:1-3; Rom. 7:7-12; Jer. 31:31-34; Matt. 23:23, 24; Jaume 2:1-9.
+
+> <p>Text de memòria</p>
+> "No degueu res a ningú, excepte estimar-vos els uns als altres, perquè el qui estima l'altre ha complert la llei" (Romans 13:8, NKJV).
+
+Mentre estaven tractant amb un membre problemàtic, algú de la junta de l'església va dir al pastor: "No podem prendre decisions basades en la compassió". No podem? El pastor es va preguntar quina devia ser la comprensió que aquesta persona tenia de Déu i de la llei de Déu. Sens dubte, la compassió ha de ser fonamental en com tractem amb les persones, especialment amb les que s'erren. La compassió és part integrant de l'amor, i com ens diu Romans 13:8, estimar el proïsme és complir la llei.
+
+Si l'amor és realment el compliment de la llei, hauríem de tenir cura de no pensar la llei d'una manera separada de l'amor o de pensar en l'amor d'una manera desconnectada de la llei. En l'Escriptura, l'amor i la llei van junts. El Llei diví és l'amor i, per tant, la llei de Déu és la llei de l'amor. És, com va dir Ellen G. White, la transcripció del caràcter de Déu. (Vegeu Les lliçons d'objectes de Crist, pàg. 305.)
+
+La llei de Déu no és un conjunt de principis abstractes sinó ordres i instruccions destinats al nostre floriment. La llei de Déu és, en la seva totalitat, una expressió de l'amor tal com Déu mateix l'expressa.
+
+_Estudieu la lliçó d'aquesta setmanaper preparar-vosper al dissabte 29 de març._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/13/02.md b/src/ca/ss/2025-01/13/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..2f6afc9624
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/13/02.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  La Llei de l'Amor
+date:   23/03/2025
+---
+
+La llei de Déu no consisteix en principis abstractes; en canvi, la llei de Déu és una expressió de relació. Això es pot veure explícitament als Deu Manaments. Els principis bàsics dels Deu
+
+Manaments ja estaven vigents al Jardí de l'Edèn, els principis de l'amor que havien de regir la relació entre Déu i les persones i entre les mateixes persones.
+
+Quan els Deu Manaments proclamats a Èxode 20 van ser escrits després en pedra, van ser donats a Israel en el context de la relació de l'aliança. Els manaments es van escriure després que el Senyor ja havia alliberat el poble d'Egipte, i els manaments es basaven en l'amor de Déu i en les seves promeses a la nació (vegeu Èxode 6:7, 8 i Lev. 26:12). Es pot veure en les dues divisions dels Deu Manaments que tenen com a objectiu el floriment de la relació humana amb Déu i de les relacions entre ells.
+
+`Llegiu Èxode 20:1-17. Com revelen aquests versos els dos principis, els de l'amor a Déu i els de l'amor als altres?`
+
+Els quatre primers manaments tracten de les relacions de les persones amb Déu, i els sis últims de les relacions de les persones entre elles. La nostra relació tant amb Déu com amb altres persones ha de ser regulada pels principis de la llei de Déu.
+
+Aquestes dues parts de la llei es corresponen directament amb el que Jesús va identificar com els dos manaments més grans: ""Estimaràs el Senyor, el teu Déu, amb tot el teu cor"" (Mt. 22:37, NKJV; compareu amb Deut. 6: 5) i " ' "Estimaràs el teu proïsme com a tu mateix" ' " (Mt. 22:39, NKJV; compareu amb Lev. 19:18).
+
+Els quatre primers manaments són les maneres en què hem d'estimar Déu amb tot el nostre ésser, i els sis últims són maneres d'estimar-nos els uns als altres com a nosaltres mateixos. Jesús fa explícit que aquests dos grans manaments d'amor estan íntegrament relacionats amb la llei. “'D'aquests dos manaments depenen tota la Llei i els profetes'” (Mat. 22:40, NKJV).
+
+La totalitat de la llei de Déu, doncs, es fonamenta en l'amor de Déu. L'amor i la llei de Déu són inseparables. Sovint sentim que la gent diu: No hem de complir la llei, només hem d'estimar Déu i estimar els altres. Per què aquesta idea no té sentit?
+
+`Com podríem expressar amor a Déu, o amor als altres, si estem violant algun dels Deu Manaments?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/13/03.md b/src/ca/ss/2025-01/13/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..5a794c9e57
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/13/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  La Llei és santa i justa i bona
+date:   24/03/2025
+---
+
+L'amor és el fonament de la llei de Déu. Quan Déu manté la llei, defensa l'amor. És per això que Jesús va morir per salvar els pecadors, perquè pogués respectar la llei alhora que ens fés gràcia. Així, Ell podria ser alhora just i justificador dels qui creuen (Rom. 3:25, 26). Quina expressió d'amor! En conseqüència, la llei no queda invalidada pel procés de redempció; més aviat, es confirma encara més.
+
+`Llegiu Romans 6:1-3 i després Romans 7:7-12, amb especial èmfasi en el verset 12. Què ens diuen aquests versets sobre la llei, fins i tot després de la mort de Crist?`
+
+Tot i que alguns creuen que la gràcia i la redempció cancel·len la llei, Pau té clar que no hem de continuar en el pecat perquè la gràcia augmenti. Més aviat, els qui estan en Crist per la fe
+
+han estat "batejats per a la seva mort" i, per tant, s'han de considerar morts pel pecat i vius per Crist.
+
+La llei de Déu no és pecat, però (entre altres coses) ens fa evident el pecat i la nostra pecaminositat. Per això, sí, «la llei és santa, i el manament sant, just i bo» (Rom. 7:12, NKJV). Revela, com no ho fa res més, la nostra gran necessitat de salvació, de redempció: la salvació i la redempció que només vénen a través de Crist. En conseqüència, no "invalidem la llei mitjançant la fe", sinó que "al contrari, establim la llei" (Rom. 3:31, NKJV).
+
+Crist no va venir per suprimir la Llei, sinó per complir tot allò promès en la Llei i en els Profetes. Així, subratlla que “fins que el cel i la terra passin”, ni tan sols “la lletra o el traç més petit passarà de la Llei” (Mt. 5:18, NASB 1995).
+
+La llei de Déu mateixa representa la santedat de Déu: el seu caràcter perfecte d'amor, justícia, bondat i veritat (Lev. 19:2; Ps. 19:7, 8; Ps. 119:142, 172). En aquest sentit, és significatiu que, segons Èxode 31:18, Déu mateix va escriure els Deu Manaments a les taules de pedra. Escrites en pedra, aquestes lleis són testimoni del caràcter immutable de Déu i del seu govern moral, que es basa en l'amor, un tema central de la gran controvèrsia.
+
+`Com ens ajuda aquest vincle entre la llei i l'amor a entendre millor les paraules de Jesús: "Si m'estimes, guardareu els meus manaments" (Joan 14:15, NASB)?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/13/04.md b/src/ca/ss/2025-01/13/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..2ab651b395
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/13/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Llei i Gràcia
+date:   25/03/2025
+---
+
+Com hem vist, la llei i la gràcia no s'oposen entre si. En canvi, compleixen diferents funcions d'acord amb l'amor i la justícia de Déu. Un fort contrast entre la llei i la gràcia hauria desconcertat els antics israelites, que veien que Déu donava la llei mateixa com una gran mostra de la gràcia de Déu. Mentre que els "déus" de les nacions circumdants eren volubles i totalment imprevisibles, deixant a la gent sense manera de saber què volien els "déus" i què els agradaria, el Déu de la Bíblia instrueix clarament al seu poble sobre allò que li agrada. I el que li agrada és el que és per al bé últim de tot el seu poble, individualment i col·lectiu.
+
+Tanmateix, la llei no ens pot salvar del pecat ni canviar els cors humans. A causa de la nostra pecaminositat innata, necessitem un trasplantament de cor espiritual.
+
+`Llegiu Jeremies 31:31-34. Què ensenya això sobre les promeses de Déu de donar-nos un cor nou? Compareu això amb les paraules de Crist a Nicodem a Joan 3:1-21 sobre el nou naixement. Vegeu també Heb. 8:10.`
+
+Els Deu Manaments van ser inscrits per Déu mateix a les taules de pedra (Èxode 31:18), però la llei també s'havia d'escriure en el cor del poble de Déu (Sl 37:30, 31). Idealment, la llei d'amor de Déu no seria externa a nosaltres, sinó interna als nostres mateixos caràcters. Només Déu podia inscriure la seva llei en els cors humans, i va prometre fer-ho per al seu poble de l'aliança (vegeu Heb. 8:10).
+
+No ens podem salvar seguint la llei. Més aviat, és per gràcia que som salvats mitjançant la fe, no de nosaltres mateixos, sinó com el do de Déu (Efes. 2:8). No guardem la llei per ser salvats; guardem la llei perquè ja estem salvats. No guardem la llei per ser estimats, sinó perquè som estimats, i per tant volem estimar Déu i els altres (vegeu Joan 14:15).
+
+Al mateix temps, la llei ens mostra el nostre pecat (Jaume 1:22-25, Rom. 3:20, Rom. 7:7), ens mostra la nostra necessitat d'un Redemptor (Gàlates 3:22-24), guia ens en les millors maneres de viure, i revela el caràcter d'amor de Déu.
+
+`Quina és la teva esperança en el judici? És la vostra diligent i fidel observació de la llei o és la justícia de Crist, que us cobreix? Què et diu la teva resposta sobre la funció de la llei de Déu pel que fa al que pot o no pot fer?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/13/05.md b/src/ca/ss/2025-01/13/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..1398a726dc
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/13/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  L'amor és el compliment de la llei
+date:   26/03/2025
+---
+
+La relació entre amor i llei no es pot exagerar. De fet, segons l'Escriptura, estimar és complir la llei.
+
+A Romans 13:8-10, Pau ensenya que "qui estima un altre ha complert la llei" (Rom. 13:8, NKJV). Després d'enumerar molts dels sis darrers dels Deu Manaments, Pau declara que "tots es resumeixen en aquesta dita, és a dir: Estimaràs el teu proïsme com a tu mateix" (Rom. 13:9, NKJV). De fet, Pau ensenya de manera explícita: "L'amor és el compliment de la llei" (Rom. 13:10, NKJV). De nou, a Gàlates 5:14, Pau explica: "Tota la llei es compleix en una paraula, fins i tot en aquesta: 'Estimaràs el teu proïsme com a tu mateix'" (Gàlates 5:14, NKJV). Però quina mena d'amor és el que compleix la llei? Com és aquest amor?
+
+`Llegeix Mateu 23:23, 24. Quins són els "assumptes més importants de la llei"? Llegeix Deuteronomi 5:12-15 i Isaïes 58:13, 14. Com demostren aquests passatges la relació entre la llei (especialment el manament del dissabte) i la preocupació de Déu per la justícia i l'alliberament?`
+
+Jesús identifica els “assumptes més importants de la llei” com a “justícia, misericòrdia i fe”. I en relació amb una llei en particular, el dissabte, podem veure a l'Escriptura que el dissabte mateix està íntegrament connectat amb l'alliberament i la justícia.
+
+A Deuteronomi 5, el manament del dissabte es basa en relació amb l'alliberament d'Israel per part de Déu de l'esclavitud. És a dir, el dissabte no només és un record de la creació sinó també un record de l'alliberament de l'esclavitud i l'opressió. I en el context de desviar-se del propi plaer d'anomenar el dissabte un plaer en delectar-se en el Senyor (Is. 58:13, 14), l'èmfasi es posa en les obres d'amor i justícia per als altres: fer el bé, alimentar els famolencs., que allotja els sense sostre (vegeu Is. 58:3-10).
+
+Tenint en compte tots aquests ensenyaments (i molts altres), els que volen complir la llei mitjançant l'amor haurien de preocupar-se no només pels pecats de comissió, sinó també pels pecats d'omissió. L'amor com a compliment de la llei implica no només guardar la llei en el sentit d'abstenir-se de cometre pecats, sinó que també consisteix a fer el bé de manera activa, fent les obres d'amor que fan avançar fidelment la justícia i la misericòrdia. Ser fidel a Déu és més que no violar la lletra de la llei.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/13/06.md b/src/ca/ss/2025-01/13/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..5473c53c59
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/13/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Sobretot, estimeu-vos els uns als altres
+date:   27/03/2025
+---
+
+Si l'amor és el compliment de la llei, aleshores no es pot mantenir la llei de Déu en el seu sentit ple simplement abstenint-se de fer coses dolentes. La mateixa llei de l'amor (expressada en la plenitud de l'Escriptura) no només ens mana que ens abstenguin de fer el mal, sinó que la llei ens impulsa a fer actes que revelen l'amor de Déu als altres, no només als altres membres de l'església sinó també als altres. món en general, que necessita desesperadament un veritable testimoni cristià.
+
+`Llegiu Jaume 2:1-9. Quins missatges crucials ens donen aquí?`
+
+Aquí, James censura fermament la injustícia a la societat, identificant específicament la deshonra dels pobres i l'opressió per part d'alguns rics. Aleshores, crida l'atenció sobre la llei de l'amor al proïsme, dient que si compliu aquesta llei, "ho feu bé" (Jaume 2:8, NKJV).
+
+Com ha expressat Ellen G. White: “L'amor a l'home és la manifestació terrestre de l'amor de Déu. Va ser per implantar aquest amor, per fer-nos fills d'una família, que el Rei de glòria es va fer un amb nosaltres. I quan es compleixin les seves paraules de comiat: «Estimeu-vos els uns als altres, com jo us he estimat» (Joan 15:12); quan estimem el món com Ell l'ha estimat, llavors per a nosaltres la seva missió s'acompleix. Estem preparats per al cel; perquè tenim el cel als nostres cors.” — Ellen G. White, The Desire of Ages pàg. 641.
+
+Quan estimem el món, com Crist ha estimat el món, llavors estem preparats per al cel. Quina expressió més poderosa del que significa ser un seguidor de Jesús!
+
+Jesús mana als seus seguidors que “estimin un altre;' ” fins i tot com “ 'T'he estimat' ” (Joan 13:34, NKJV). Jesús també proclama: “En això tots coneixeran que sou deixebles meus, si us estimeu els uns als altres” (Joan 13:35). L'amor és tan central a la fe cristiana perquè Déu és amor (1 Joan 4:8, 16). I els que diuen estimar Déu s'han d'estimar els uns als altres (comparau amb 1 Joan 3:11; 4:20, 21).
+
+En conseqüència, 1 Pere 4:8 exhorta els cristians: "I sobretot tingueu un amor ardent els uns als altres, perquè 'l'amor cobreix multitud de pecats '" (NKJV; vegeu també Heb. 10:24 1 Els ss. 3:12).).
+
+`Estimar més en la idea d'estimar el món com Crist va estimar el món. Com ens pot ajudar això a entendre millor el concepte de perfecció cristiana i com som aptes per a la vida eterna? Porta la teva resposta a classe el dissabte.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/13/07.md b/src/ca/ss/2025-01/13/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..0888d3fd29
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/13/07.md
@@ -0,0 +1,10 @@
+---
+title:  Reflexions addicionals
+date:   28/03/2025
+---
+
+Llegiu Ellen G. White, “ El menor d'aquests, els meus germans ”, pàgs. 637-641, a The Desire of Ages.
+
+“Els que serveixen als altres seran servits pel pastor principal. Ells mateixos beuran de l'aigua viva i estaran satisfets. No desitjaran diversions emocionants ni cap canvi a les seves vides. El gran tema d'interès serà, com salvar les ànimes que estan a punt per morir. Les relacions socials seran profitoses. L'amor del Redemptor unirà els cors en unitat.
+
+“Quan ens adonem que som treballadors juntament amb Déu, les seves promeses no seran pronunciades amb indiferència. Cremaran als nostres cors i s'encendran als nostres llavis. A Moisès, quan es va cridar a ministrar a un poble ignorant, indisciplinat i rebel, Déu li va prometre: "La meva presència anirà amb tu, i et donaré descans". I ell va dir: "Sens dubte, seré amb tu". Ex. 33:14; 3:12. Aquesta promesa és per a tots els qui treballen en lloc de Crist pels seus afligits i que pateixen.”
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/13/info.yml b/src/ca/ss/2025-01/13/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..39b028834b
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/13/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "L'amor és el compliment de la llei"
+  start_date: "22/03/2025"
+  end_date: "28/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/info.yml b/src/ca/ss/2025-01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..7adf0bef2c
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/info.yml
@@ -0,0 +1,23 @@
+title: L'amor i la justícia de Déu
+description: >-
+  Déu és amor. Així diu 1 Joan 4:8 16. La totalitat de la Bíblia testimonia
+  aquest fet. La fe cristiana es centra al voltant del caràcter d'amor de Déu.
+  L'amor és el nucli de qui és Déu, el nucli de tot allò que creiem, i hauria de
+  ser el nucli de tot el que fem. En conseqüència, la manera com entenem l'amor
+  afecta la totalitat de la nostra fe i pràctica. Si, per exemple, un creu que
+  l'amor de Déu s'ha de guanyar o merèixer, una persona podria pensar que Déu no
+  l'estima perquè són pecadors i indignes. I, en relació amb els altres, es
+  podria esperar que els altres mereixin amor, una recepta per al desastre.
+human_date: Gener · Febrer · Març 2025
+start_date: 28/12/2024
+end_date: 28/03/2025
+color_primary: '#304465'
+color_primary_dark: '#032C48'
+splash: true
+covers:
+  landscape: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/ca/ss/2025-01/assets/cover-landscape.png
+  square: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/ca/ss/2025-01/assets/cover-square.png
+  portrait: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/ca/ss/2025-01/assets/cover.png
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/introduction.md b/src/ca/ss/2025-01/introduction.md
new file mode 100644
index 0000000000..6318bfb564
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/introduction.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+### El Déu de l'Amor i la Justícia
+
+Déu és amor. Així diu 1 Joan 4:8 16. La totalitat de la Bíblia testimonia aquest fet. La fe cristiana es centra al voltant del caràcter d'amor de Déu. L'amor és el nucli de qui és Déu, el nucli de tot allò que creiem, i hauria de ser el nucli de tot el que fem. En conseqüència, la manera com entenem l'amor afecta la totalitat de la nostra fe i pràctica. Si, per exemple, un creu que l'amor de Déu s'ha de guanyar o merèixer, una persona podria pensar que Déu no l'estima perquè són pecadors i indignes. I, en relació amb els altres, es podria esperar que els altres mereixin amor, una recepta per al desastre.
+
+En aquesta i moltes altres maneres, com entenem l'amor de Déu té implicacions massives per a la nostra fe i pràctica. Tanmateix, què és l'amor? Si demaneu a deu persones que defineixin l'amor, potser obtindreu deu respostes diferents. Fins i tot entre els cristians, hi ha molts mites i malentesos sobre l'amor de Déu.
+
+Per exemple, els cristians ofereixen respostes diferents a preguntes com: L'amor de Déu només dóna, però mai rep? És l'amor diví purament abnegat, o potser Déu també es delecta i es complau amb els humans? És emocional l'amor de Déu? De veritat li importa Déu els humans? Es pot rebutjar o perdre l'amor de Déu? Entra Déu en una relació amorosa d'anada i tornada amb les criatures? La ira és incompatible amb l'amor? Com van junts l'amor i la justícia? Si Déu és amor, per què hi ha el mal en aquest món, i tant d'ell? Els humans poden estimar com ho fa Déu? Si és així, com seria?
+
+Les respostes a algunes d'aquestes preguntes poden semblar òbvies, però sovint es discuteixen en els tractaments cristians de l'amor diví. I, moltes respostes que de vegades es consideren òbvies, en una inspecció més propera resulten incompatibles amb el que l'Escriptura ensenya sobre l'amor de Déu.
+
+No abordarem totes aquestes qüestions alhora, però ens ocuparem d'aquestes i d'altres al llarg d'aquest trimestre. I veurem que l'amor de Déu és molt més gran del que podríem pensar. L'amor de Déu tal com es descriu a les Escriptures és molt superior a les idees que passen per "amor" en gran part del nostre món actual. En les properes setmanes, mirarem més de prop alguns dels aspectes més destacats i bells de l'amor de Déu que es revelen a la Bíblia.
+
+I, a mesura que continuem, veurem com l'amor diví i la justícia estan inextricablement connectats. El Déu de la Bíblia estima la justícia (vegeu, per exemple, Isa. 61:8). I, tal com els retrata la Bíblia, l'amor diví i la justícia van junts de manera que no pots tenir l'un sense l'altre. Com que Déu és amor, està profundament preocupat per la injustícia i el sofriment en aquest món, i s'identifica amb els oprimits i els que pateixen, entrant de bon grat en el dolor i el dolor que el mal ha produït en la creació, ell mateix patint sobretot, tant. perquè Déu mateix sigui la víctima més gran del mal.
+
+Al llarg de la Bíblia, Déu està repetidament afligit i dolgut pel mal i el sofriment perquè estima cada persona més del que ens podem imaginar. Es pot veure la profunditat de l'amor de Déu en el lament de Crist sobre el seu poble quan va dir: "'Oh Jerusalem, Jerusalem, la que mata els profetes i apedrega els qui són enviats a ella! Quantes vegades he volgut reunir els teus fills, com una gallina reuneix els seus pollets sota les seves ales, però tu no ho has volgut! (Mat. 23:37, NKJV).
+
+El Déu de la Bíblia, que és l'amor, sovint es presenta a tota l'Escriptura com a trencat i afligit per l'amor rebutjat i l'amor perdut. Tota la història de l'Escriptura tracta sobre el que Déu ha fet i està fent per restaurar l'amor a cada racó i escletxa de l'univers. Aquest i molt més és el tema de les lliçons d'aquest trimestre.
+
+_John C. Peckham és editor associat de l'Adventist Review. En el moment en què es va escriure aquesta guia, era professor de teologia i filosofia cristiana al Seminari teològic adventista del setè dia de la Universitat d'Andrews._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ca/ss/2025-01/pdf.yml b/src/ca/ss/2025-01/pdf.yml
new file mode 100644
index 0000000000..2f610c393e
--- /dev/null
+++ b/src/ca/ss/2025-01/pdf.yml
@@ -0,0 +1,28 @@
+---
+  pdf:
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/ca/2025-01/ABSG-2025-01-CA-01.pdf
+      target: ca/ss/2025-01/01
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/ca/2025-01/ABSG-2025-01-CA-02.pdf
+      target: ca/ss/2025-01/02
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/ca/2025-01/ABSG-2025-01-CA-03.pdf
+      target: ca/ss/2025-01/03
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/ca/2025-01/ABSG-2025-01-CA-04.pdf
+      target: ca/ss/2025-01/04
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/ca/2025-01/ABSG-2025-01-CA-05-upd.pdf
+      target: ca/ss/2025-01/05
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/ca/2025-01/ABSG-2025-01-CA-06.pdf
+      target: ca/ss/2025-01/06
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/ca/2025-01/ABSG-2025-01-CA-07.pdf
+      target: ca/ss/2025-01/07
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/ca/2025-01/ABSG-2025-01-CA-08.pdf
+      target: ca/ss/2025-01/08
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/ca/2025-01/ABSG-2025-01-CA-09.pdf
+      target: ca/ss/2025-01/09
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/ca/2025-01/ABSG-2025-01-CA-10.pdf
+      target: ca/ss/2025-01/10
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/ca/2025-01/ABSG-2025-01-CA-11.pdf
+      target: ca/ss/2025-01/11
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/ca/2025-01/ABSG-2025-01-CA-12.pdf
+      target: ca/ss/2025-01/12
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/ca/2025-01/ABSG-2025-01-CA-13.pdf
+      target: ca/ss/2025-01/13
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/01/01.md b/src/cs/ss/2025-01/01/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..3126d3ac2b
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/01/01.md
@@ -0,0 +1,30 @@
+---
+title:  'Dobrovolná Boží láska'
+date:  28/12/2024
+---
+
+### Texty na tento týden
+Ex 33,15–22; Oz 14,2–5; Zj 4,11; J 17,24; Mt 22,1–14; J 10,17.18
+
+> <p>Základní verš</p>
+> „Jejich odvrácení uzdravím, rád si je zamiluji, neboť můj hněv se od nich odvrátil.“ (Oz 14,5)
+
+Přestože Petr třikrát zapřel Ježíše, přesně jak to Kristus předpověděl (Mt 26,34), příběh tím neskončil. Po vzkříšení se Ježíš zeptal Petra: „‚Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než ti zde?‘ Odpověděl mu: ‚Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.‘ Řekl mu: ‚Pas mé beránky!‘ Zeptal se ho podruhé: ‚Šimone, synu Janův, miluješ mne?‘ Odpověděl: ‚Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.‘ Řekl mu: ‚Buď pastýřem mých ovcí!‘ Zeptal se ho potřetí: ‚Šimone, synu Janův, máš mne rád?‘ Petr se zarmoutil nad tím, že se ho potřetí zeptal, má-li ho rád. Odpověděl mu: ‚Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád.‘ Ježíš mu řekl: ‚Pas mé ovce!‘“ (J 21,15–17). Tak jako Petr třikrát zapřel Ježíše, Ježíš prostřednictvím zásadní otázky: „Miluješ mě?“ – třikrát uzdravil Petrovo selhání.
+
+Jakkoli se naše životní okolnosti mohou lišit od Petrových, princip je v mnoha ohledech stejný. Otázka, kterou Ježíš položil Petrovi, je tou nejdůležitější otázkou, kterou zde a teď klade Bůh každému z nás: Miluješ mě?
+
+Na naší odpovědi na tuto otázku závisí vše.
+
+**Osnova lekce**
+
+V první lekci tohto studia se zaměříme na skutečnost, že Bible představuje Boží lásku k hříšnému světu jako jeho svobodné, dobrovolné rozhodnutí. A stejně jako se Bůh svobodně rozhodl nás milovat (i když nemusel), dává i nám možnost se rozhodnout tuto lásku opětovat (i když nemusíme).
+
+- Ex 33,15–22: Boží svobodná láska jako základ jeho charakteru (neděle)
+- Iz 14,2–5: Boží dobrovolné rozhodnutí milovat „navzdory“ (pondělí)
+- Zj 4,11; Ž 33,6; J 17,24: Boží rozhodnutí milovat hříšníky (úterý)
+- Mt 22,1–14: My a naše svoboda rozhodnutí (středa)
+- J 10,17.18; Ga 2,20: Naše láska jako odpověď na Boží lásku (čtvrtek)
+
+`Podělte se ve skupině o to, co jste v posledním týdnu zažili. Jak vás tento prožitek ovlivnil ve vašem duchovním životě?`
+
+`Řekněte ostatním o situaci, kdy jste v poslední době vnímali výrazný projev Boží přítomnosti ve vašem životě. Vyjádřete veřejně Bohu své poděkování.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/01/02.md b/src/cs/ss/2025-01/01/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..08510525a8
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/01/02.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Více, než by se očekávalo'
+date:  29/12/2024
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>17</sup> Hospodin Mojžíšovi odvětil: „Učiním i tuto věc, o které mluvíš, protože jsi u mne našel milost a já tě znám jménem.“ 18I řekl: „Dovol mi spatřit tvou slávu!“ <sup>19</sup> Hospodin odpověděl: „Všechna má dobrota přejde před tebou a vyslovím před tebou jméno Hospodin. Smiluji se však, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.“ (Ex 33,17–19)
+
+**Osobní studium**
+
+Bůh se nás nejen ptá: „Miluješ mě?“, ale on sám miluje každého člověka a dělá to dobrovolně. Je tomu tak. Bůh miluje svobodně, dobrovolně tebe, mě a každého jiného člověka – a to víc, než si dovedeme představit. Tuto lásku poznáme podle toho, jak jednal v dějinách svého lidu.
+
+`Přečti si text Ex 33,15–22. Uvažuj o kontextu těchto veršů a příběhu, ve kterém se objevují. Co prozrazuje tato pasáž, zejména 19. verš, o Boží vůli a lásce?`
+
+Všechno se zdálo ztracené. Krátce po úžasném Hospodinově vysvobození Izraelců z egyptského otroctví se Boží lid vzbouřil a začal uctívat zlaté tele. Když Mojžíš sestoupil z hory a viděl, co lidé udělali, hodil tabulky s Desaterem na zem a rozbil je. Lid ztratil jakékoli právo na smluvní privilegia a požehnání, která mu Bůh ze svého vlastního svobodného rozhodnutí udělil. Hospodin se však i tak dobrovolně rozhodl s Izraelci pokračovat ve smluvním vztahu a žehnat jim – navzdory jejich nehodnosti.
+
+Hospodin říká: „Smiluji se však, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji“ (Ex 33,19). Tato slova jsou často nesprávně chápána tak, že Bůh se svévolně rozhoduje být vůči někomu milosrdný a milostivý, zatímco vůči jiným ne. Kontext však nijak nenaznačuje, že by Bůh říkal, že bude svévolně k někomu laskavý a soucitný, zatímco k druhému ne. Tak Bůh nejedná, na rozdíl od toho, jak to chápou teologické směry, podle nichž Bůh některé předurčuje, aby byli zatraceni a čelili věčnému odsouzení.
+
+Co tu tedy Hospodin vyjadřuje? Bůh v podstatě prohlašuje, že jako Stvořitel všeho má právo a pravomoc svobodně udělovat milost a soucit i těm lidem, kteří si to ani trochu (nebo dokonce vůbec) nezaslouží. A jedná tak i v této konkrétní situaci, kdy se vůči němu lidé vzbouřili a uctívali zlaté tele. Hospodin uděluje Izraelcům, svému lidu, milosrdenství, i když si to nezasloužili.
+
+Toto je jeden z mnoha případů, kdy Bůh projevuje svou lásku a činí to nad rámec všech rozumných očekávání. Je to dobrá zpráva pro každého z nás!
+
+**Aplikace**
+
+`Jakými způsoby ti Bůh zjevuje a projevuje svou lásku, dokonce i nad to, co si sám umíš představit?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/01/03.md b/src/cs/ss/2025-01/01/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..85640f69d6
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/01/03.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+---
+title:  'Neopětovaná láska'
+date:  30/12/2024
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>2</sup> Navrať se, Izraeli, k Hospodinu, svému Bohu, neboť jsi upadl pro svoji nepravost. <sup>3</sup> Vezměte s sebou tato slova, obraťte se k Hospodinu, řekněte mu: „Promiň nám všechnu nepravost, přijmi nás laskavě, když chceme oběti býčků nahradit svými rty. 4Ašúr nás nezachrání, na oře nevsedneme a výrobku svých rukou nebudeme už říkat: ‚Náš Bože!‘ U tebe přece nalézá sirotek slitování.“ <sup>5</sup> Jejich odvrácení uzdravím, rád si je zamiluji, neboť můj hněv se od nich odvrátil. (Oz 14,2–5)
+
+**Osobní studium**
+
+Výrazný příklad Boží lásky k padlému lidstvu se nachází v příběhu proroka Ozeáše. Bůh prorokovi přikázal: „Jdi, vezmi si nevěstku a ze smilstva měj děti. Země jen smilní a smilní, odvrací se od Hospodina“ (Oz 1,2). Ozeáš a jeho nevěrná manželka měli být živými příklady toho, že Bůh miluje svůj lid i přes nevěrnost a duchovní smilství Izraele. Jde tedy o příběh o Boží lásce k lidem, kteří si takovou lásku nezaslouží.
+
+I přes Boží věrnost a lásku se proti němu lidé opakovaně bouřili. Proto Písmo znovu a znovu popisuje Boha jako milujícího partnera, kterému manželka neopětuje jeho lásku. Dokonale a věrně miloval svůj lid. Ti však jím pohrdali a sloužili jiným bohům, hluboce ho zarmucovali a vztah s Hospodinem ničili tak, až se to zdálo nenapravitelné.
+
+`Co říkají úvodní verše (Oz 14,2–5) o Boží neochvějné lásce ke svému lidu?`
+
+Po opakované vzpouře svého lidu Hospodin prohlašuje: „Jejich odvrácení uzdravím, rád si je zamiluji, neboť můj hněv se od nich odvrátil“ (Oz 14,5). Výraz „rád“ je překladem hebrejského slova nedava, které evokuje představu něčeho, co je dobrovolné, co se děje na základě svobodného rozhodnutí. Jedná se o tentýž výraz, který se používá pro dobrovolné oběti a dary v kontextu svatyňové služby (viz např. Ex 35,29; 36,3; Nu 29,39).
+
+U Ozeáše (ale i v ostatních příbězích Písma) Bůh projevuje svému lidu úžasnou oddanost a ohromující soucit. I když Izraelité šli opakovaně za jinými „milenci“ a zdánlivě nenapravitelně porušili smluvní vztah s Bohem, on je ze své svobodné vůle nadále obdarovával velkou láskou. Lidé si nezasloužili Boží lásku. Odmítli ji a přišli o jakýkoli oprávněný nárok na ni. Přesto je Bůh nadále miloval bez jakéhokoli morálního či jakéhokoli jiného nátlaku. Písmo důsledně ukazuje Boží lásku jako svobodnou a dobrovolnou.
+
+**Aplikace**
+
+`Mnozí lidé považují Boha za nezúčastněného a tvrdého vládce a soudce. Jaký vliv má na tvé vnímání Boha obraz, ve kterém je Bůh představen jako opovrhovaný a zarmoucený partner nevěrné manželky? Jak to mění tvůj vztah k Bohu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/01/04.md b/src/cs/ss/2025-01/01/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..63437ea72e
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/01/04.md
@@ -0,0 +1,33 @@
+---
+title:  'DAROVANÁ LÁSKA'
+date:  31/12/2024
+---
+
+> <p></p>
+> Jsi hoden, Pane a Bože náš, přijmout slávu, čest i moc, neboť ty jsi stvořil všechno a tvou vůlí všechno povstalo a jest. (Zj 4,11)
+
+> <p></p>
+> Nebesa byla učiněna Hospodinovým slovem, dechem jeho úst pak všechen jejich zástup. (Ž 33,6)
+
+> <p></p>
+> Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa. (J 17,24)
+
+**Osobní studium**
+
+Bůh pokračoval v prokazování své lásky Izraeli i přes opakované vzpoury, kterých se národ dopouštěl. Jeho láska byla zcela nezištná a vycházela z Božího svrchovaného rozhodnutí. A nejen to. Bůh svobodně dává svou lásku i nám, přestože jsme také hříšníci. Boží lásku si ničím sami nezasloužíme, a to se nikdy nezmění. Bůh na nás není závislý. Bůh Bible od nás nic nepotřebuje (Sk 17,25). Boží láska k tobě, ke mně a ke všem lidem má svůj původ jedině v jeho vlastní vůli.
+
+`Porovnej verše Zj 4,11 a Ž 33,6. Co se z těchto textů dovídáme o Boží svobodě ve vztahu k tomu, co stvořil?`
+
+Bůh stvořil tento svět, protože sám chtěl. A proto je Bůh hoden vší slávy, cti a moci. Bůh nepotřeboval svět stvořit pro sebe. Už před založením světa se Bůh těšil z láskyplného vztahu, který existoval v Božství.
+
+`Co se z úvodního textu J 17,24 dozvídáme o Boží lásce ještě předtím, než byl stvořen svět?`
+
+Bůh nepotřeboval stvořené bytosti jako předmět své lásky. Ale v souladu se svým láskyplným charakterem se Bůh rozhodl svět stvořit a vstoupit do vztahu lásky se svým stvořením.
+
+Bůh nejen svobodně, dobrovolně stvořil tento svět jako dar své štědré lásky, ale i nadále ze své svobodné vůle miluje lidi, dokonce i poté, co padli do hříchu v Edenu, a dokonce i tehdy, když hřešíme my sami.
+
+Po pádu v Edenu neměli Adam a Eva právo dále žít a přijímat Boží lásku. Ale Bůh, který vše udržuje „svým mocným slovem“ (Žd 1,3), ve své velké lásce a milosti a ve svém nesmírném milosrdenství udržuje životy stvořených bytostí a připravil možnost, jak v lásce opět smířit lidstvo se sebou. A toto smíření se týká i nás.
+
+**Aplikace**
+
+`Co nám o Boží lásce a o jeho charakteru říká skutečnost, že navzdory mravní zkaženosti a hříšnosti světa mu nadále dává svou lásku? Jak by nás tato pravda měla přivést k tomu, že jej budeme vděčně milovat i my?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/01/05.md b/src/cs/ss/2025-01/01/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..51607fb0cc
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/01/05.md
@@ -0,0 +1,27 @@
+---
+title:  '„Mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán“'
+date:  01/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 1A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích: 2„S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu. <sup>3</sup> Poslal služebníky, aby přivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtěli jít. [...] <sup>8</sup> Potom řekl svým služebníkům: ‚Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni; <sup>9</sup> jděte tedy na rozcestí, a koho najdete, pozvěte na svatbu.‘ <sup>10</sup> Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň se naplnila stolovníky. [...] <sup>14</sup> Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán.“ (Mt 22,1–3.8–10.14)
+
+**Osobní studium**
+
+Bůh nejenže lidi miluje ze své svobodné vůle, ale zve je, aby i oni milovali jeho. To, že nám Bůh dává možnost svobodně se rozhodnout, zda přijmeme nebo odmítneme jeho lásku, je zjevné (mimo jiné) v Kristově podobenství o svatební hostině.
+
+`Přečti si text Mt 22,1–14. Jak rozumíš tomuto podobenství?`
+
+V Kristově podobenství o svatební hostině král organizuje svatbu pro svého syna a posílá sluhy, aby „přivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtěli jít“ (Mt 22,3). Král opakovaně posílá své sluhy, aby zavolali pozvané, ale ti ignorovali jeho nabídku, a co bylo ještě horší, někteří z nich sluhy chytili a zabili (Mt 22,4–6).
+
+Později, když se král vypořádal s vrahy svých sluhů, řekl: „Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni; jděte tedy na rozcestí, a koho najdete, pozvěte na svatbu“ (Mt 22,8.9). Potom následuje další epizoda, kdy byl ze svatby vyhozen člověk bez svatebního roucha, protože bez roucha od krále se nikdo nesměl hostiny zúčastnit. A konečně Ježíš uzavírá podobenství záhadným, ale velmi důležitým vyjádřením: „Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán“ (Mt 22,14).
+
+Jak rozumět těmto slovům? Ti, kdo jsou nakonec „vybráni“, jsou ti, kdo přijali Královo pozvání na svatbu. Slova přeložená v podobenství jako „pozváni“ vycházejí z řeckého slovesa kaleó (volat, povolat, pozvat). Takových je podle Ježíše mnoho. Jak se z „pozvaného“ stává „vybraný“ (řecky eklektos)? Jediný způsob, jak se z „pozvaného“ může stát „vybraný“, je, zda tento člověk svobodně, dobrovolně přijme doručené pozvání.
+
+Ve skutečnosti Bůh zve (čili povolává) na svatební hostinu všechny (Mt 22,9). Kaž­dý z nás však může odmítnout Boží lásku. Svoboda je nezbytnou součástí lásky. Bůh nikdy nikomu nebude svou lásku vnucovat. A ať to zní jakkoli smutně, je pravdou, že vztah lásky s Bohem můžeme opravdu odmítnout.
+
+„Vybraní“ jsou ti, kteří přijímají pozvání. Pro ty, kteří milují Boha, Bůh připravil něco mnohem úžasnějšího, než si vůbec dokážou (a než si dokážeme i my sami) představit. Podstatou toho, o čem jsme mluvili, je láska a svoboda, která je nedílnou součástí lásky.
+
+**Aplikace**
+
+`Co ve tvém životě ukazuje na skutečnost, že jsi pozvání na svatbu přijal a že jsi náležitě oblečen?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/01/06.md b/src/cs/ss/2025-01/01/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..d65a4a6ffd
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/01/06.md
@@ -0,0 +1,28 @@
+---
+title:  'Ukřižován pro nás'
+date:  02/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>17</sup> Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. <sup>18</sup> Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce. (J 10,17.18)
+
+> <p></p>
+> Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. (Ga 2,20)
+
+**Osobní studium**
+
+Bůh zve každého člověka do vztahu lásky s ním. Ale jen ti, kteří toto pozvání svobodně přijmou, se mohou těšit z věčných důsledků jejich rozhodnutí. Jak je vidět v podobenství o svatební hostině, mnozí z těch, které král pozval, „nechtěli jít“ (Mt 22,3).
+
+Proto krátce před Kristovým ukřižováním zaznívá jeho nářek: „Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni; kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste!“ (Mt 23,37). Kristus je chtěl shromáždit, ale oni nechtěli. Řecké sloveso theló, ve významu „chtít“ (ale také „toužit“), je po­užito nejen tam, kde se píše o Kristově touze spasit lidi, ale i tam, kde Bible konstatuje, že oni spaseni být nechtějí (stejný výraz se nachází i v Mt 22,3).
+
+Přesto šel Kristus na kříž – za tyto lidi i za nás. Úžasná láska! Zatímco lidský hřích si zaslouží smrt, sám Bůh (v Kristu) zaplatil cenu a vytvořil cestu, jak napravit narušený vztah mezi nebem a zemí. Mezitím nám prokazuje svou lásku. Tento neustálý projev Boží lásky je motivován jedině jeho svobodným závazkem nás milovat.
+
+`Jaké poselství můžeš pochopit z úvodních veršů (J 10,17.18; Ga 2,20)?`
+
+Na kříži, při největším projevu Boží lásky, vidíme Krista, který se za nás vydal ze své svobodné vůle. Kristus položil život „sám od sebe“. Nikdo mu život nevzal; on ho daroval svobodně podle plánu vykoupení dohodnutého v nebi před založením světa.
+
+„Plán našeho vykoupení nebyl dodatečným řešením, které Bůh vymyslel až po Adamově pádu. Byl zjevením ‚tajemství, které od věčných časů nebylo vysloveno‘. (Ř 16,25). Odhalením zásad, které jsou od věčnosti podstatou Boží vlády. Bůh i Kristus od počátku věděli, že satan odpadne a svede člověka k hříchu. Existence hříchu nebyla Božím záměrem. Bůh ji však předvídal a připravil plán, jak jí čelit. Miloval svět natolik, že zaslíbil dát svého jediného Syna, ‚aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný‘ (J 3,16).“ (DA 22; TV 10)
+
+**Aplikace**
+
+`Co vypovídá o Kristu skutečnost, že on sám od sebe „dává svůj život“? V čem může toto jeho jednání ovlivnit náš způsob života?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/01/07.md b/src/cs/ss/2025-01/01/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..0e2df79a86
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/01/07.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  'Podněty k zamyšlení'
+date:  03/01/2025
+---
+
+Přečtěte si 29. kapitolu „Vstříc ženichovi“ z knihy Perly moudrosti (COL 405–421; PM 208–215).
+
+„Svět zahaluje temnota nedostatečného poznání Boha. Lidé neznají Boží charakter, nesprávně jej chápou a představují. V této době má být hlásáno Boží poselství, které má osvěcující vliv a spásnou moc. Toto poselství má seznámit lidi s Božím charakterem. Do temnoty světa má zazářit světlo Boží slávy, světlo jeho lásky, milosrdenství a pravdy.
+
+Prorok Izajáš vylíčil toto dílo slovy: ‚Co nejvíc zesil svůj hlas, Jeruzaléme, který neseš radostnou zvěst, zesil jej, neboj se! Řekni judským městům: Hle, váš Bůh! Panovník Hospodin přichází s mocí, jeho paže se ujme vlády. Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek‘ (Iz 40,9.10).
+
+Lidé, kteří očekávají Ženicha, mají ostatním říkat: ‚Hle, váš Bůh!‘ Poslední paprsky světla milosti, poslední poselství milosti, které má osvítit svět – to je zjevení Božího charakteru, Boží lásky. Boží děti mají slávu svého Otce zobrazit svým životem a povahou, mají ukazovat, co pro ně vykonala Boží milost.
+
+Světlo Slunce spravedlnosti – Ježíše Krista – má vyzařovat z praktického života, ze slov a nesobeckých činů.“ (COL 415.416; PM 212)
+
+**Otázky k rozhovoru**
+
+`1. Horší než myslet si, že Bůh není, by byla představa, že nás Bůh nenávidí. V čem by byl náš svět jiný, kdyby to byla pravda?`
+
+`2. Proč dnešní svět tak málo chápe Boží charakter? Jak byste mohli lidem pomoci, aby jasněji vnímali Boží charakter lásky?`
+
+`3. Jaké poselství o Božím charakteru bychom dnes měli hlásat? Jak byste vysvětlili toto poselství někomu, kdo ještě nezná realitu Boží lásky? Pokuste se uvést nějaké důkazy, které zjevují realitu Boží lásky a jeho úžasného charakteru.`
+
+`4. Mluvit o Boží lásce je jedna věc. Zrcadlit a zjevovat tuto lásku v našich životech je něco jiného. Jaké „skutky svatosti“ mohou lidem kolem nás odhalit Boží lásku?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/01/info.yml b/src/cs/ss/2025-01/01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..7068db1731
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/01/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Dobrovolná Boží láska"
+start_date: "28/12/2024"
+end_date: "03/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/01/inside-story.md b/src/cs/ss/2025-01/01/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..376743306f
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/01/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Inside story
+date:   03/01/2025
+---
+
+### Na této lekci pracujeme.
+Prosim zkuste to znovu pozdeji.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/02/01.md b/src/cs/ss/2025-01/02/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..1fcbdd411a
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/02/01.md
@@ -0,0 +1,30 @@
+---
+title:  'Láska jako oboustranný vztah'
+date:  04/01/2025
+---
+
+### Texty na tento týden
+2Pt 3,9; Dt 7,6–9; Ř 11,22; 1J 4,7–20; J 15,12; 1J 3,16
+
+> <p>Základní verš</p>
+> „Ježíš mu odpověděl: ‚Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek…‘“ (J 14,23)
+
+Při studiu Písma se často zmiňuje, že řecké slovo agapé popisuje jedinečnou Boží lásku, zatímco jiné výrazy pro lásku, jako například fileó, označují jiné druhy lásky, které však nedosahují úrovně lásky agapé. Někteří také tvrdí, že agapé je jednostranná láska, která pouze dává, ale nikdy nepřijímá, láska zcela nezávislá na odezvě člověka.
+
+Pozorné studium Boží lásky v celém Písmu však ukazuje, že takový pohled je mylný. Za prvé, řecký výraz agapé se nevztahuje jen na Boží lásku, ale také na lidskou lásku, dokonce někdy i na nesprávně zaměřenou lidskou lásku (2Tm 4,10). Za druhé, v celém Písmu se Boží láska popisuje i různými jinými výrazy než agapé. Ježíš například učil: „Vždyť Otec sám vás miluje [fileó], protože vy milujete [fileó] mne a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha“ (J 16,27). Řecký výraz fileó se zde používá nejen k vyjádření lásky lidí k Bohu, ale také lásky Boha k člověku. Vztah fileó tedy v žádném případě nelze vnímat jako jakýsi méně významný typ lásky, neboť označuje i samotnou lásku Boha k nám.
+
+Písmo také učí, že Boží láska není jednostranná, ale že je svou podstatou založena na vztahu. Pro Boha je totiž nesmírně důležité, zda lidé odrážejí jeho lásku zpět k němu a také k druhým lidem.
+
+**Osnova lekce**
+
+V druhé lekci se blíže podíváme na Boží lásku jako dvoustranný vztah, který je jednou stranou z Božího rozhodnutí nabízen, ale vyžaduje také odpověď a přijetí z druhé (naší) strany.
+
+- Ž 145,9; 2Pt 3,9; Jr 31,3: Boží věčná láska ke všem lidem (neděle)
+- Dt 7,6–9: Boží láska stvrzená ve smlouvě (pondělí)
+- Oz 9,15; Jr 16,5; Ř 11,22; Ju 1,21: Lidská možnost tento vztah lásky přijmout či odmítnout (úterý)
+- Mt 18,23–28: Lidská neochota předávat Boží lásku dalším (středa)
+- 1J 4,7–12: Láska k druhým jako reakce na Boží lásku (čtvrtek)
+
+`Podělte se ve skupině o to, co jste v posledním týdnu zažili. Jak vás tento prožitek ovlivnil ve vašem duchovním životě?`
+
+`Řekněte ostatním o situaci, kdy jste v poslední době vnímali výrazný projev Boží přítomnosti ve vašem životě. Vyjádřete veřejně Bohu své poděkování.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/02/02.md b/src/cs/ss/2025-01/02/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..46b55368dd
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/02/02.md
@@ -0,0 +1,39 @@
+---
+title:  'Věčná Boží láska'
+date:  05/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> Hospodin je ke všem dobrotivý, nade vším, co učinil, se slitovává. (Ž 145,9)
+
+> <p></p>
+> Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. (2Pt 3,9)
+
+> <p></p>
+> Hospodin se mi ukázal zdaleka: „Miloval jsem tě odvěkou láskou, proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosrdenství.“ (Jr 31,3)
+
+**Osobní studium**
+
+Písmo říká jasně: Bůh miluje každého. O této pravdě hovoří také nejznámější verš Písma: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“ (J 3,16).
+
+`Co říkají verše Ž 33,5 a Ž 145,9 o Boží dobrotivosti, slitování a milosrdenství?`
+
+Někteří lidé si myslí, že na nich není nic, proč by je Bůh mohl nebo měl milovat. Jsou dokonce i takoví, kteří jsou přesvědčeni, že Bůh může milovat všechny kromě nich. V Bibli však opakovaně nacházíme velmi jasné texty o tom, že Bůh miluje každého člověka. Neexistuje nikdo, koho by nemiloval. A protože Bůh miluje každého, chce také, aby byl každý spasen.
+
+**Co říkají tyto texty o Boží touze zachránit každého člověka?**
+
+`2Pt 3,9`
+
+`1Tm 2,3.4`
+
+`Ez 33,11`
+
+Text následující po J 3,16 dodává: „Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen“ (J 3,17). Kdyby záleželo jen na Bohu, každá lidská bytost by přijala jeho lásku a byla spasena. Bůh však svou lásku nikomu nevnucuje. Lidé ho mohou svobodně přijmout nebo odmítnout.
+
+A i když někteří Boží lásku odmítají, on je nikdy nepřestane milovat. Hospodin svému lidu říká: „Miloval jsem tě odvěkou láskou, proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosrdenství“ (Jr 31,3). Na jiném místě Bible opakovaně zdůrazňuje, že Boží láska trvá navěky (viz např. Ž 136). Boží láska nikdy nekončí. Je věčná. Pro nás může být náročné něco takového pochopit, protože je pro nás často velmi snadné druhé nemilovat.
+
+Kdybychom se však jako jednotlivci na­učili prožívat realitu Boží lásky, to znamená, že bychom měli osobní zkušenost s touto láskou, pak by to ovlivnilo nejen náš život, ale také náš postoj k druhým lidem.
+
+**Aplikace**
+
+`Pokud Bůh miluje každého, znamená to, že miluje i špatné lidi. Co nás Boží láska ke každému člověku učí o tom, jaký postoj bychom měli mít k druhým?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/02/03.md b/src/cs/ss/2025-01/02/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..4292726ae9
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/02/03.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Smluvní láska'
+date:  06/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>6</sup> Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha; tebe si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech lidských pokolení, která jsou na tváři země, abys byl jeho lidem, zvláštním vlastnictvím. <sup>7</sup> Nikoli proto, že byste byli početnější než kterýkoli jiný lid, přilnul k vám Hospodin a vyvolil vás. Vás je přece méně než kteréhokoli lidu. <sup>8</sup> Ale protože vás Hospodin miluje a zachovává přísahu, kterou se zavázal vašim otcům, vyvedl vás Hospodin pevnou rukou a vykoupil tě z domu otroctví, z rukou faraóna, krále egyptského. <sup>9</sup> Poznej tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh, Bůh věrný, zachovávající smlouvu a milosrdenství do tisícího pokolení těm, kteří ho milují a dbají na jeho přikázání. (Dt 7,6–9)
+
+**Osobní studium**
+
+Bible často zobrazuje zvláštní vztah lásky Boha k nám pomocí přirovnání k rodinným nebo příbuzenským vztahům. Mezi nejčastější patří obrazy lásky mezi manželem a manželkou a obraz matky plné lásky ke svému dítěti. Tyto metafory se používají zejména k zobrazení zvláštního vztahu lásky mezi Bohem a lidem, s nímž uzavřel smlouvu. Tento vztah v sobě zahrnuje nejen Boží lásku k jeho lidu, ale také očekávání, že lidé tuto lásku přijmou a budou na oplátku milovat zase jeho (a také jeden druhého).
+
+`Co říká úvodní text (Dt 7,6–9) o vztahu mezi Bohem uzavírajícím smlouvy a Boží milující laskavostí?`
+
+Verš Dt 7,9 popisuje zvláštní druh lásky, kterou projevuje Bůh svému lidu, se kterým uzavřel smlouvu. Je to vztah, který částečně závisí na tom, zda mu lidé zůstanou věrní, nebo ne. Boží láska sice podmíněná není, ale smluvní vztah s jeho lidem ano.
+
+Hebrejské slovo chesed přeloženo v Dt 7,9 jako „milosrdenství“ nebo „laskavost“ (PMP), je příkladem pohledu na Boží lásku (a nejen na ni) očima smlouvy. Chesed se často po­užívá k popisu velikosti Božího milosrdenství a jeho dobroty a lásky. Chesed se mimo jiné vztahuje na laskavost nebo neochvějnou lásku k druhému v rámci stávajícího vzájemného láskyplného vztahu. Také takový vztah iniciuje s očekáváním, že i druhá strana ve své reakci projeví podobnou laskavost.
+
+V souvislosti s Bohem chesed vyjadřuje, že jeho přízeň je mimořádně spolehlivá, pevná a trvalá. Zároveň však platí, že přijímání požehnání pramenících z chesed je podmíněno. Závisí totiž na ochotě jeho lidu poslouchat Boha a udržovat svou stranu vztahu (viz 2S 22,26; 1Kr 8,23; Ž 25,10; Ž 32,11; 2Pa 6,14).
+
+Neochvějná Boží láska je základem všech vztahů lásky a my se jí nikdy nemůžeme vyrovnat. Bůh nám nejen daroval existenci, ale v Kristu se za nás dobrovolně vydal. „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele“ (J 15,13). Není pochyb, že největší projev Boží lásky se zjevil tehdy, když se Kristus „ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži“ (Fp 2,8).
+
+**Aplikace**
+
+`Jakým způsobem si můžeme uchovávat skutečnost Boží lásky v našich myšlenkách? Proč je to důležité?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/02/04.md b/src/cs/ss/2025-01/02/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..73eea9d7a5
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/02/04.md
@@ -0,0 +1,32 @@
+---
+title:  'Podmíněný vztah'
+date:  07/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> V Gilgálu je zdroj všech jejich zlořádů, proto jsem je tam začal nenávidět. Pro jejich zlé skutky je vypudím ze svého domu. Lásku jim už znovu neprokážu. Všichni jejich velmoži jsou umíněnci. (Oz 9,15)
+
+> <p></p>
+> Toto praví Hospodin: „Nevcházej do domu smuteční hostiny, nechoď tam, kde se naříká, a neprojevuj jim soustrast, neboť já jsem tomuto lidu vzal svůj pokoj, je výrok Hospodinův, spolu s milosrdenstvím a slitováním.“ (Jr 16,5)
+
+> <p></p>
+> Považ dobrotu i přísnost Boží: přísnost k těm, kteří odpadli, avšak dobrotu Boží k tobě, budeš-li se jeho dobroty držet. Jinak i ty budeš vyťat. (Ř 11,22)
+
+> <p></p>
+> Uchovejte se v lásce Boží a očekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu. (Ju 1,21)
+
+**Osobní studium**
+
+Bůh volá a zve každého člověka do důvěrného vztahu lásky s ním (viz Mt 22,1–14). Náležitou reakcí na takové pozvání je uposlechnutí Božího příkazu milovat Boha a milovat druhé (viz Mt 22,37–39). To, zda bude člověk prožívat radost ze vztahu s Bohem, závisí na tom, jestli se svobodně rozhodne přijmout nebo odmítnout jeho lásku.
+
+`Co říkají úvodní texty (Oz 9,15; Jr 16,5; Ř 11,22; Ju 1,21) o možnosti odmítnout dobrodiní Boží lásky, nebo o ně dokonce přijít?`
+
+V těchto a jiných textech je užívání vý­hod vztahu lásky s Bohem opakovaně podmíněno pozitivní odpovědí člověka na tuto lásku. Přesto bychom si neměli myslet, že Bůh někoho přestane milovat. Jak jsme viděli, Boží láska je věčná. A přestože v Oz 9,15 Bůh v souvislosti se zkažeností svého lidu říká „lásku jim už znovu neprokážu“, je důležité si uvědomit, že později v téže knize Bůh o svém lidu prohlašuje: „Budu je svobodně milovat“ (Oz 14,5). Text Oz 9,15 tedy nemůže znamenat, že Bůh úplně, navždy a definitivně přestane milovat svůj lid. Jde spíše o odkaz na podmíněnost nějaké konkrétní výhody plynoucí ze vztahu s Bohem. A způsob, jakým odpovíme na jeho lásku, je pro pokračování tohoto vztahu rozhodující.
+
+Ježíš říká svým učedníkům: „Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat můj Otec; i já ho budu milovat a dám se mu poznat“ (J 14,21). A podobně: „Vždyť Otec sám vás miluje, protože vy milujete mne a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha“ (J 16,27).
+
+Abychom mohli přijímat vše, co nám zachraňující vztah s Bohem může dávat, je třeba přijmout Boží lásku (což zahrnuje i ochotu tuto lásku odrážet). I kdybychom Boží lásku odmítli, neznamená to, že by nás někdy přestal milovat. Nemůžeme zabránit slunci, aby svítilo, ale můžeme se schovat před jeho paprsky. Podobně nemůžeme udělat nic, co by zastavilo věčnou Boží lásku, můžeme však odmítnout vztah s Bohem, a tak se „odstřihnout“ od toho, co nám nabízí – zejména od zaslíbení věčného života.
+
+**Aplikace**
+
+`Jakými způsoby mohou lidé vidět a zažívat realitu Boží lásky, ať už na ni odpovídají jakkoli? Jakým způsobem odhaluje příroda – i přes následky hříchu – Boží lásku?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/02/05.md b/src/cs/ss/2025-01/02/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..17260b5413
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/02/05.md
@@ -0,0 +1,29 @@
+---
+title:  '„Odpouštějte, a bude vám odpuštěno“'
+date:  08/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. (1J 4,7)
+
+> <p></p>
+> My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás. (1J 4,19)
+
+> <p></p>
+> 23S královstvím nebeským je to tak, jako když se jeden král rozhodl vyžádat účty od svých služebníků. <sup>24</sup> Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu byl dlužen mnoho tisíc hřiven. <sup>25</sup> Protože mu je nemohl vrátit, rozkázal ho pán prodat i s ženou a dětmi a se vším, co měl, a nahradit ztrátu. <sup>26</sup> Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: „Měj se mnou strpení, a všecko ti vrátím!“ 27Pán se ustrnul nad oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil. <sup>28</sup> Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: „Zaplať mi, co jsi dlužen!“ (Mt 18,23–28)
+
+**Osobní studium**
+
+Boží láska je věčná a vždy nezasloužená. Lidé ji však mohou odmítnout. Máme možnost tuto lásku přijmout nebo odmítnout, ale jen díky tomu, že nás Bůh dobrovolně a rád miluje svou dokonalou, věčnou láskou dříve, než cokoli uděláme (Jr 31,3). Naše láska k Bohu je odpovědí na to, co jsme dostali, dříve než jsme o to poprosili.
+
+`Přečti si text 1J 4,7–21 se zvláštním důrazem na verše 7 a 19. Co se z těchto veršů dozvídáme o významu Boží lásky pro nás?`
+
+Boží láska je vždy na prvním místě. Pokud by nás Bůh nemiloval jako první, my bychom nemohli milovat jeho. Bůh nás sice stvořil se schopností milovat a být milován, ale základem a zdrojem vší lásky je on sám. My však máme na výběr, zda ji přijmeme a dovolíme, aby se projevila v našem životě. Tato skutečnost je zobrazena v Kristově podobenství o nemilosrdném služebníku (viz Mt 18,23–35).
+
+V podobenství můžeme vidět, že služebník by nikdy nemohl splatit svůj dluh. Podle Mt 18 dlužil svému pánovi deset tisíc talentů. Jeden talent byl asi šest tisíc denárů. A jeden denár vydělal dělník za den práce (porovnej s Mt 20,2). Průměrný dělník by tedy potřeboval šest tisíc pracovních dní, aby vydělal jeden talent. Po započtení dní volna můžeme předpokládat, že obyčejný dělník by mohl pracovat tři sta dní v roce, a tedy získat tři sta denárů za rok. Takže průměrnému dělníkovi by trvalo přibližně dvacet let splatit jeden talent (šest tisíc denárů). Na získání deset tisíc talentů by tento dělník musel pracovat dvě stě tisíc let. Takový dluh by služebník nemohl nikdy splatit. Pán však s ním soucítil a dobrovolně mu obrovský dluh odpustil.
+
+Když však služebník, kterému jeho pán tolik odpustil, odmítl odpustit mnohem menší dluh sto denárů jednomu ze svých spoluslužebníků a nechal ho kvůli tomu uvrhnout do vězení, pán se rozhněval a své milosrdné odpuštění odvolal. Sluha ztratil lásku a odpuštění svého pána. A ačkoli se Boží slitování a milosrdenství nikdy nevyčerpá, může je člověk odmítnout a přijít o požehnání, které z nich plyne.
+
+**Aplikace**
+
+`Co Ježíš odpustil tobě? Co tě toto odpuštění stálo? Co se z toho můžeš naučit o odpouštění druhým?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/02/06.md b/src/cs/ss/2025-01/02/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..f85777278f
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/02/06.md
@@ -0,0 +1,31 @@
+---
+title:  '„Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte“'
+date:  09/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>7</sup> Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. <sup>8</sup> Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. 9V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. 10V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. <sup>11</sup> Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat. <sup>12</sup> Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle. (1J 4,7–12)
+
+**Osobní studium**
+
+Tak jako služebník nemohl nikdy splatit pánovi svůj dluh, ani my nikdy nemůžeme splatit Bohu to, co pro nás udělal. Nikdy a ničím si nemůžeme zasloužit jeho lásku. „Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní“ (Ř 5,8). Jak úžasná je Boží láska! Jak říká verš 1J 3,1: „Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi.“
+
+Co bychom však mohli a měli udělat, je „odrážet“ Boží lásku k druhým, jak nejlépe můžeme a umíme. Když jsme dostali tak velké milosrdenství a odpuštění, o kolik více bychom měli projevovat soucit a odpuštění druhým lidem! Připomeňme si, že služebník přišel o milosrdenství a odpuštění svého pána, protože je neprokázal svému spoluslužebníkovi. Pokud skutečně milujeme Boha, nepřestaneme odrážet jeho lásku k druhým.
+
+**Co nás uvedené texty učí o vztahu mezi Boží láskou, naší láskou k Bohu a láskou k druhým?**
+
+`J 15,12`
+
+`1J 3,16`
+
+`1J 4,7–12`
+
+Na myšlenku ve verši J 15,12 Ježíš navazuje slovy adresovanými jeho učedníkům: „Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji“ (J 15,14). A co jim Ježíš přikázal? Ježíš učedníkům (a tedy i nám) mimo jiné přikazuje milovat druhé tak, jak je miloval on. Zde i na jiných místech nám přikazuje milovat Boha a milovat se navzájem.
+
+Jinými slovy, měli bychom uznat, že nám Bůh odpustil nekonečně velký dluh. Je to dluh, který my sami nikdy nemůžeme splatit a který za nás splatil Ježíš na kříži. Proto bychom měli milovat a chválit Boha a vůči druhým projevovat lásku a milost. Jak říká Ježíš, hodně se odpouští tomu, kdo hodně miluje, ale: „Komu se málo odpouští, málo miluje“ (L 7,47). Každý z nás by si měl uvědomovat, kolik mu Bůh odpustil, a měl by za to projevovat vděčnost.
+
+Pokud milovat Boha znamená milovat druhé, měli bychom naléhavě sdílet poselství o Boží lásce slovem i skutkem. Měli bychom pomáhat lidem v jejich každodenním životě tady a teď, být prostředníky Boží lásky a nasměrovat lidi k tomu, který jim nabízí zaslíbení věčného života v novém nebi a na nové zemi. Vše bude nově stvořeno odlišně od našeho světa poznamenaného hříchem a smrtí, žalostným ovocem odmítnutí Boží lásky.
+
+**Aplikace**
+
+`Jaké konkrétní kroky můžeš udělat, aby se tvá láska k Bohu projevila láskou k druhým? Co bys dnes a v nejbližších dnech mohl udělat, abys lidem ukázal Boží lásku a pozval je, aby i oni měli radost z toho, co znamená mít zaslíbení věčného života?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/02/07.md b/src/cs/ss/2025-01/02/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..93515973ff
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/02/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  'Podněty k zamyšlení'
+date:  10/01/2025
+---
+
+Přečtěte si kapitolu „Síla modlitby“ z knihy Cesta k vnitřnímu pokoji (SC 93–104; CVP 96–104).
+
+„Přinášej Bohu své potřeby, své radosti, své starosti, svá přání i své obavy. Tvé břímě ho neobtíží ani ho neunaví. Ten, jenž ví o každém vlasu na tvé hlavě, není lhostejný k potřebám svých dětí. ‚Vždyť Pán je plný soucitu a slitování‘ (Jk 5,11). Naše strasti a naše volání se dotýkají jeho laskavého srdce. Přinášej mu všechno, co znepokojuje tvou mysl. Není nic tak těžké, aby to nemohl unést, neboť Bůh nese všechny světy a vládne nad všem věcmi vesmíru. Nic, co se týká našeho pokoje, není tak malé, aby si toho nevšiml. Žádná kapitola našeho života není tak temná, aby si ji nemohl přečíst, žádná situace, v níž se octneme, není tak těžká, aby ji nemohl zvládnout. Žádná pohroma, která postihne nejmenší z jeho dítek, žádná starost, která trápí srdce, žádná projevená radost ani žádná upřímná modlitba neunikne našemu nebeskému Otci, aniž by o ni projevil okamžitý zájem. ‚Uzdravuje ty, kdo zkrušeni jsou v srdci, jejich rány obvazuje‘ (Ž 147,3). Mezi Bohem a jednotlivcem je tak jasný a plný vztah, jako by nebylo jiného člověka na světě, o kterého by pečoval a za nějž dal svého milovaného Syna.“ (SC 100; CVP 101)
+
+**Otázky k rozhovoru**
+
+`1. „Mezi Bohem a jednotlivcem je tak jasný a plný vztah, jako by nebylo jiného člověka na světě, o kterého by pečoval a za nějž dal svého milovaného Syna.“ (SC 100; CVP 101) Jakou útěchu vám přináší tato myšlenka? Jak bychom měli žít svůj život, když jsme si vědomi Boží blízkosti a péče? Jak se můžeme naučit žít s realitou tohoto úžasného zaslíbení? Představte si, jak by vypadal náš život, kdybychom tomu skutečně každý den věřili.`
+
+`2. Jak rozumíte slovům v Ž 103,17.18 v kontextu lekce tohoto týdne? Co tato slova odhalují o skutečnosti, že Boží láska je věčná? Jak rozumíte tomu, že přednosti plynoucí ze vztahu s Bohem závisí na tom, zda přijmeme jeho lásku?`
+
+`3. Jakým způsobem toto poznání mění váš vztah s Bohem? Jak to ovlivňuje způsob, jakým přemýšlíte o bolesti a soužení druhých lidí?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/02/info.yml b/src/cs/ss/2025-01/02/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..37bcfa1329
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/02/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Láska jako oboustranný vztah"
+start_date: "04/01/2025"
+end_date: "10/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/02/inside-story.md b/src/cs/ss/2025-01/02/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..b40c60bcdb
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/02/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Inside story
+date:   10/01/2025
+---
+
+### Na této lekci pracujeme.
+Prosim zkuste to znovu pozdeji.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/03/01.md b/src/cs/ss/2025-01/03/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..db7b16edbd
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/03/01.md
@@ -0,0 +1,32 @@
+---
+title:  'Můžeme něčím potěšit Boha?'
+date:  11/01/2025
+---
+
+### Texty na tento týden
+L 15,11–32; Sf 3,17; Ef 5,25–28; Iz 43,4; Ř 8,1; Ř 5,8; Mk 9,17–29
+
+> <p>Základní verš</p>
+> „Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, bohatýr, který zachraňuje, raduje se z tebe a veselí, láskou umlká a opět nad tebou jásá a plesá.“ (Sf 3,17)
+
+Představ si následující scénář: pětileté dítě přijde za svým tatínkem s dárkem k narozeninám, zabaleným ve zmačkaném a pokresleném papíře, a nadšeně mu ho podá.
+
+Představ si, že mu táta řekne: „Můj milý, tvůj dárek mě nezajímá. Věc se má totiž tak, že mi nemůžeš dát nic, čím bys mi udělal radost. Ať mi dáš cokoli, mohl bych si to pořídit i sám. A navíc, všechny tvé dárky jsou buď koupeny za mé peníze, nebo vyrobeny z něčeho, za co jsem zaplatil. Takže si svůj dárek nech. Nepotřebuji ho a ani ho nechci. Ale stejně tě mám rád.“
+
+Au, to by bolelo!
+
+Jak bys zhodnotil reakci tohoto otce? Použil bys slova jako „bezcitný“, „chladný“ a „necitlivý“? Odpovídá takto Bůh na to, co děláme? Můžeme se vůbec něčím Bohu zavděčit? Můžeme udělat něco, co by se Bohu líbilo nebo co by ho potěšilo? Je sice těžké si to představit, ale dokonce i my jako padlé bytosti, zkažené hříchem a náchylné ke zlu, můžeme být Bohu milí! Jinými slovy, Bůh se na nás ani na dary, které mu přinášíme, nedívá očima otce z úvodního příběhu. Naopak, svým jednáním můžeme Boha potěšit, ale pouze skrze Krista.
+
+**Osnova lekce**
+
+Třetí lekce nám připomene biblická svědectví o Bohu, který se jako milující Otec dokáže radovat ze svých dětí, navzdory jejich slabosti a nedokonalosti. Uvidíme, co a proč mu přináší radost a potěšení.
+
+- L 15,11–32: Boží radost z „návratu ztracených synů“ (neděle)
+- Sf 3,17: Boží radost ze záchrany jeho „milované“ (pondělí)
+- Iz 43,4; Ž 149,4; Př 15,8.9: Boží radost z nás vychází z jeho charakteru lásky (úterý)
+- 1Pt 2,4–6 a Žd 11,6: Boží radost z nás vychází z jeho milosti, kterou prokázal v Kristu (středa)
+- Mk 9,21–25: Boží radost z naší důvěry (čtvrtek)
+
+`Podělte se ve skupině o to, co jste v posledním týdnu zažili. Jak vás tento prožitek ovlivnil ve vašem duchovním životě?`
+
+`Řekněte ostatním o situaci, kdy jste v poslední době vnímali výrazný projev Boží přítomnosti ve vašem životě. Vyjádřete veřejně Bohu své poděkování.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/03/02.md b/src/cs/ss/2025-01/03/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..2f70e13bd3
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/03/02.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+---
+title:  'Máme nepředstavitelnou cenu'
+date:  12/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>17</sup> Tu šel do sebe a řekl: „Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem! <sup>18</sup> Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. <sup>19</sup> Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.“ 20I vstal a šel k svému otci. Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil. (L 15,17–20)
+
+**Osobní studium**
+
+Jak jsme viděli v předchozí lekci, neexistuje nikdo – ani ten nejhorší hříšník nebo zločinec – koho by Bůh nemiloval. Lidé mají pro Boha větší hodnotu, než si umíme představit. Zároveň platí, že hřích se mu protiví, protože nás miluje a ví, co s námi hřích dělá.
+
+`Přečti si podobenství o marnotratném synu (L 15,11–32). Co tento text odhaluje o marnotratném synu a co o Božím soucitu a lásce? Jaké varování adresuje „starším synům“?`
+
+V Ježíšově podobenství syn žádá svého otce o předčasné vyplacení dědictví. Tím prakticky odmítá nejen otce, ale také celou rodinu. Tento syn pak promrhá své dědictví a upadne do takové chudoby, že hladový závidí i prasatům, která krmil zbytky. Když si uvědomí, že i sluhové v domě jeho otce mají jídla více než dost, rozhodne se vrátit domů v naději, že ho otec přijme alespoň jako sluhu.
+
+To, co následuje, je velmi silné a působivé. Někteří otcové by takového syna po návratu odmítli se slovy: „Vyplatil jsem ti dědictví, ty ses sbalil a odešel. Už nemáš místo pod mou střechou.“ To by byl patrně logický, dokonce rozumný postoj, nebo ne? V očích některých lidských rodičů už syn zašel příliš daleko na to, aby ho přijali zpět domů jako syna.
+
+Ale v podobenství otec (představující samotného Boha) takto nereaguje. Naopak, místo toho se dozvídáme: „Když ještě byl [syn] daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil“ (L 15,20). I když se v těch dobách považovalo za nedůstojné, aby pán domu vyběhl někomu naproti, otec plný soucitu běžel vstříc svému synovi. A co je ještě překvapivější, vrátil mu zpět postavení syna, otevřel pro něj svůj dům, a dokonce uspořádal slavnost k jeho uvítání. Otcovo jednání je obrazem velkého Božího milosrdenství vůči každému zbloudilému člověku. Je také ukázkou radosti, kterou má Bůh z každého, kdo se vrátí domů. Jak nádherný obraz Boha to je!
+
+**Aplikace**
+
+`Pozoruhodná je reakce staršího syna. V čem byla tato reakce „lidská“ a „pochopitelná“? Proč tak moc toužíme po tom, aby vše bylo „fér“? Co nás příběh druhého syna učí o tom, že lidské představy o spravedlnosti nevystihují hloubku evangelia a Boží lásky k nám?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/03/03.md b/src/cs/ss/2025-01/03/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..df8b233a43
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/03/03.md
@@ -0,0 +1,30 @@
+---
+title:  'Boží radost'
+date:  13/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, bohatýr, který zachraňuje, raduje se z tebe a veselí, láskou umlká a opět nad tebou jásá a plesá. (Sf 3,17)
+
+> <p></p>
+> <sup>25</sup> Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval, <sup>26</sup> aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem; <sup>27</sup> tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná. <sup>28</sup> Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe. (Ef 5,25–28)
+
+**Osobní studium**
+
+I když je pro nás těžké si to představit, pro Boha mají všichni lidé nezměřitelnou hodnotu, a proto se raduje ze záchrany každého člověka.
+
+`Jak nám úvodní verš (Sf 3,17) pomáhá lépe pochopit podobenství o marnotratném synovi?`
+
+Tento verš velmi jasně zdůrazňuje Boží radost ze svého vykoupeného lidu. V tomto jediném verši se nacházejí téměř všechna hebrejská slova pro radost a potěšení. Je to, jako kdyby žádný z výrazů sám o sobě nestačil k popisu velikosti Boží radosti v den záchrany.
+
+Všimněme si, kde se podle tohoto verše Bůh nachází – je „uprostřed“ svého lidu. Smíření, které vzniká ze vztahu lásky, se přetavuje do bezprostřední Boží přítomnosti. Stejně jako otec běží za synem, kterého vidí přicházet, i tady je důraz na blízkost. Bůh je „uprostřed“ svého lidu.
+
+Zajímavý je v tomto smyslu i verš Iz 62,4, ve kterém jsou podobně formulovány výrazy vycházející z obrazu manželství. Podle tohoto verše se Boží lid bude jmenovat chef­ci-bah, což znamená „oblíbená“ nebo „mám v ní zalíbení“, a země se bude jmenovat beula, což znamená „vdaná“. Proč? Text to zdůvodňuje slovy: „protože si tě Hospodin oblíbil a tvá země se vdala“ (Iz 62,4). Samotný vrchol Boží radosti je vyhrazen pro den obnovy, kdy přijme svůj lid a bude se radovat z nás, tak jako se otec radoval ze svého marnotratného syna.
+
+`Co se v úvodním textu Ef 5,25–28 říká o lásce, kterou jsme povoláni projevovat?`
+
+Tato pasáž vybízí manžele, aby milovali své manželky, „jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval“, a aby milovali své manželky „jako své vlastní tělo“ (Ef 5,25.28). Tyto texty zdůrazňují nesobeckou a obětavou lásku, kterou má manžel milovat svou manželku. Zároveň tato stať ukazuje, že sám Kristus miluje svůj lid (církev) jako svou součást.
+
+**Aplikace**
+
+`Jak můžeme ve svém každodenním životě projevovat stejnou nesobeckou a obětavou lásku vůči svým blízkým, jakou Kristus miluje církev?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/03/04.md b/src/cs/ss/2025-01/03/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..20021a5f90
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/03/04.md
@@ -0,0 +1,35 @@
+---
+title:  'Můžeme potěšit Boha?'
+date:  14/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> Protože jsi v očích mých tak drahý, vzácný, protože jsem si tě zamiloval, dám za tebe mnohé lidi a národy za tvůj život. (Iz 43,4)
+
+> <p></p>
+> Hospodin má ve svém lidu zalíbení, pokorné oslaví spásou. (Ž 149,4)
+
+> <p></p>
+> <sup>8</sup> Hospodinu je ohavností oběť svévolníků, kdežto v modlitbě přímých má zalíbení. <sup>9</sup> Hospodinu je ohavností cesta svévolníka, ale miluje toho, kdo následuje spravedlnost. (Př 15,8.9)
+
+**Osobní studium**
+
+Jak je možné, že Bůh vesmíru má radost z obyčejných lidí, prchavých kapiček protoplazmy na jedné malé planetě uprostřed pravděpodobně nekonečného vesmíru? Jak je možné, že Nejvyšší bytosti, která je všemocná a která nic nepotřebuje, na lidech tolik záleží? Tyto otázky lze rozdělit do dvou okruhů. Za prvé, jak lze potěšit samotného Boha? Za druhé, jak bychom mohli být zdrojem jeho radosti my lidé, tak velmi poznamenaní hříchem? Dnes se zaměříme na první okruh těchto otázek, zítra na druhý.
+
+**Co říkají úvodní texty o tom, že Bůh má zalíbení ve svém lidu?**
+
+`Iz 43,4`
+
+`Ž 149,4`
+
+`Př 15,8.9`
+
+Jak jsme naznačili už včera, Boha mohou lidé naplňovat radostí, protože je miluje. Jeho láska se zajímá o to nejlepší pro nás, podobně jako lidé touží po tom nejlepším pro své milované.
+
+A naopak, Bůh je nespokojený a zlobí se, když lidé páchají zlo. Text Př 15,8.9 ukazuje, že „oběť“ a „cesta“ bezbožných se Hospodinu protiví (jsou mu „ohavností“). Naproti tomu „v modlitbě přímých má zalíbení“ a „miluje toho, kdo následuje spravedlnost“. Tato pasáž ukazuje nejen to, že Bohu se nelíbí zlo, ale také že má potěšení z dobra. Text dává do vzájemného vztahu Boží lásku a radost. Odhaluje hluboké propojení mezi Boží láskou a jeho radostí, které se objevuje v celém Písmu.
+
+Podle Ž 146,8 „Hospodin miluje spravedlivé“. Text 2K 9,7 dodává, že „radostného dárce miluje Bůh“. Nejprve si všimněme, co tyto texty neříkají. Neříkají, že Bůh miluje pouze spravedlivé nebo že Bůh miluje pouze radostné dárce. Bůh miluje každého. Aby tyto texty přinášely nějaké poselství, musí znamenat, že Bůh miluje „spravedlivého“ a „radostného dárce“ nějak zvláštně, mimořádně. To, co je napsáno v Př 15,8.9, poskytuje určité vodítko: Bůh tyto lidi miluje tak, že v nich má zalíbení a raduje se z jejich jednání.
+
+**Aplikace**
+
+`Skutečnost, že Bůh vesmíru má s námi důvěrný a blízký vztah plný emocí, ukazuje, že nebesa a země jsou úzce propojeny. V čem může být toto poznání pro nás nadějí a povzbuzením, když procházíme těžkým obdobím života?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/03/05.md b/src/cs/ss/2025-01/03/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..c01e4f8fe9
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/03/05.md
@@ -0,0 +1,30 @@
+---
+title:  'Živé kameny'
+date:  15/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 4Přicházejte tedy k němu, kameni živému, jenž od lidí byl zavržen, ale před Bohem je „vyvolený a vzácný“. 5I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista. <sup>6</sup> Neboť v Písmu stojí: „Hle, kladu na Siónu kámen vyvolený, úhelný, vzácný; kdo v něj věří, nebude zahanben.“ (1Pt 2,4–6)
+
+> <p></p>
+> Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají. (Žd 11,6)
+
+**Osobní studium**
+
+`Jak to, že my, jako padlé, hříšné bytosti, můžeme být milí svatému Bohu?`
+
+**Co říkají tyto texty o našem postavení před Bohem?**
+
+`Ř 5,8`
+
+`Ř 8,1`
+
+Bůh dává lidem milost dříve, než lidé jakkoli zareagují na jeho jednání. Dříve než cokoli řekneme nebo uděláme, Bůh nás osloví a dá nám příležitost přijmout nebo odmítnout jeho lásku. „Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní“ (Ř 5,8; porovnej s Jr 31,3). Díky tomu můžeme být smířeni s Bohem, a dokonce být „příjemní“ v jeho očích, vírou skrze dílo našeho Vykupitele.
+
+`Porovnej úvodní texty (1Pt 2,4–6 a Žd 11,6). Co tyto verše říkají o tom, jak se můžeme líbit Bohu?`
+
+Bez Božího zásahu padlí lidé nejsou schopni přinést Bohu nic, co by mělo opravdovou hodnotu. Bůh však ve své milosti a svém milosrdenství připravil cestu prostřednictvím Kristova díla. Konkrétně „skrze Ježíše Krista“ můžeme přinášet „duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista“ (1Pt 2,5). Ačkoli „bez víry [...] není možné zalíbit se Bohu“ (Žd 11,6), skrze Kristovo zprostředkovatelské dílo nás Bůh „zdokonalí“. On „vás posílí ve všem dobrém, abyste plnili jeho vůli; on v nás působí to, co se mu líbí, skrze Ježíše Krista. Jemu buď sláva na věky věků! Amen“ (Žd 13,21). Ti, kdo odpovídají Bohu vírou, jsou v jeho očích považováni za spravedlivé prostřednictvím Krista, jehož spravedlnost je dostatečná. A ti, kdo přijmou Boží laskavou nabídku, jsou prostřednictvím Kristovy služby „hodni dosáhnout budoucího věku“ (L 20,35) a Bůh je promění ke své podobě (1K 15,51–57; 1J 3,2). Boží vykupitelské dílo se tak koná nejen pro nás, ale také v nás.
+
+**Aplikace**
+
+`V čem je pro tebe povzbuzující vědomí, že Kristus je naším prostředníkem v nebesích?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/03/06.md b/src/cs/ss/2025-01/03/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..7e42a21137
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/03/06.md
@@ -0,0 +1,29 @@
+---
+title:  'Cíl, který stojí za to'
+date:  16/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>21</sup> Ježíš se zeptal jeho otce: „Odkdy to má?“ Odpověděl: „Od dětství. 22A často jej zlý duch srazil, dokonce do ohně i do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li, slituj se nad námi a pomoz nám.“ <sup>23</sup> Ježíš mu řekl: „Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří.“ <sup>24</sup> Chlapcův otec rychle vykřikl: „Věřím, pomoz mé nedověře.“ <sup>25</sup> Když Ježíš viděl, že se sbíhá zástup, pohrozil nečistému duchu: „Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji, vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!“ (Mk 9,21–25)
+
+**Osobní studium**
+
+Bůh je milosrdný a dělá vše pro naši záchranu. Díky tomu se Bůh raduje i z naší nejmenší pozitivní odpovědi na jeho lásku. Prostřednictvím toho, který jediný je hoden lásky a sám je dokonale spravedlivý, může být každý z nás považován za spravedlivého a může patřit mezi Boží milované, kteří s ním budou žít v dokonalé lásce po celou věčnost. To je ta velká naděje na vykoupení, která zahrnuje Kristovo dílo pro nás v nebi.
+
+`Každý z nás si však může položit otázky: Týká se to i mě? Co když nejsem dost dobrý? Bojím se, mám vůbec dostatek víry?`
+
+`Přečti si text Mk 9,17–29. Jak Bůh reaguje na muže v příběhu? Kolik víry je dost?`
+
+Učedníci nemohli vyhnat démona, který chlapce sužoval. Zdálo se, že pro něj už není naděje. Ježíš však na otcovu pochybnost reagoval slovy: „Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří“ (Mk 9,23). Otec zareagoval velmi pokorně: „Věřím, pomoz mé nedověře!“ (Mk 9,24).
+
+Všimněme si, že Ježíš tomu muži neřekl: „Vrať se ke mně, až budeš mít větší víru...“ Místo toho stačilo otcovo zvolání: „Pomoz mé nedověře!“
+
+Bez víry není možné líbit se Bohu (Žd 11,6), a přece Ježíš přijímá i ten nejmenší projev víry a právě díky této víře (skrze Krista) v nás může mít Bůh zalíbení. Prostřednictvím víry a díky Kristovu dílu v náš prospěch můžeme reagovat tak, že se to Bohu líbí. Je to podobné, jako když má lidský otec radost z dárku od jeho dítěte, i když sám o sobě nemá žádnou cenu.
+
+Proto bychom se měli řídit Pavlovou radou, abychom si stanovili cíl „líbit se Bohu“ (2K 5,9.10; porovnej s Ko 1,10; 1Te 4,1 a Žd 11,5). A měli bychom Boha prosit, aby změnil naše zájmy tak, aby zahrnovaly touhu po tom nejlepším pro ty, které milujeme. Prosme Boha, aby naši lásku rozšířil i na ostatní. „Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému. V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu. Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.
+
+Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství“ (Ř 12,10–13).
+
+**Aplikace**
+
+`Pokud nás Bůh přijímá prostřednictvím Krista, o co víc bychom my měli přijímat druhé! Jak tuto myšlenku osvětluje příkaz milovat svého bližního jako sebe sama (Lv 19,18; Mt 22,39) a zlaté pravidlo chovat se k lidem tak, jak chceme, aby se oni chovali k nám?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/03/07.md b/src/cs/ss/2025-01/03/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..2e732d712f
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/03/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  'Podněty k zamyšlení'
+date:  17/01/2025
+---
+
+Přečtěte si 73. kapitolu „Nebojte se!“ z knihy Touha věků (DA 662–680; TV 424–436).
+
+„Bohu je líto, když se jeho lid podceňuje. Chce, aby se jeho vyvolení hodnotili podle ceny, kterou za ně zaplatil. Bůh o ně stojí. Kdyby tomu tak nebylo, neposílal by svého Syna, aby pro jejich vykoupení podstoupil tak velikou oběť. Má pro ně důležitý úkol a s radostí jim splní i ty nejodvážnější prosby, aby mohli oslavit jeho jméno. Pokud se spoléhají na jeho zaslíbení, mohou očekávat veliké věci.
+
+Modlit se v Ježíšově jménu znamená mnoho. Zavazuje nás to, abychom přijali jeho povahu, projevovali jeho ducha a konali jeho skutky. Spasitel ke svému zaslíbení připojil i podmínku. Řekl: ‚Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání‘ (J 14,15). Kristus nezachraňuje lidi v hříchu, ale osvobozuje je od hříchu. Všichni, kdo jej milují, mu svou lásku dokazují poslušností.
+
+Pravá poslušnost vychází ze srdce. Kristus to dokazoval celým svým životem. Pokud mu dovolíme, aby vstoupil do našeho myšlení a našich záměrů, potom naše srdce i mysl natolik splynou s jeho vůlí, že poslušnost pro nás bude naprostou samozřejmostí. On očistí naši mysl a posvětí ji a my mu budeme s největší radostí sloužit. Pokud využijeme přednosti, kterou máme, a poznáme Boha tak, jak se nám dává poznat, bude náš život životem neustálé poslušnosti. Budeme-li si vážit Kristovy povahy a udržovat společenství s Bohem, hřích se nám zoškliví.“ (DA 668; TV 427)
+
+**Otázky k rozhovoru**
+
+`1. Co znamená někoho „nezištně přijímat“? Jaký bude podle vás vztah mezi dáváním a přijímáním na nové zemi?`
+
+`2. Nebeští poslové pocházející ze vzdálené části vesmíru – z větší dálky, než kam „dohlédnou“ nejzaostřenější pohledy vesmírného teleskopu Jamese Webba – se o proroku Danielovi vyjadřovali jako o chamudot, tedy „milovaném, oblíbeném, vzácném, milém“. A učinili tak třikrát. V Da 9,23 Gabriel říká ki chamudot atta, „neboť jsi vzácný Bohu“ („velmi milý“; BK). V Da 10,11 ho nebeská bytost (možná opět Gabriel) oslovuje iš chamudot, „muži vzácný“ („muži velmi milý“; BK). Tato slova se později opakují i v Da 10,19. Zamyslete se nad tím, co to říká o Bohu a o tom, jak je nám blízko. Jakou naději můžeme čerpat z této úžasné pravdy?`
+
+`3. Jak souvisí příklady hrdinů víry, o kterých se hovoří v Žd 11, s tématem lekce z tohoto týdne? Co konkrétně prozrazují takové příklady o tom, jak se člověk může „líbit Bohu“ prostřednictvím víry? Co se z takových příkladů víry a věrnosti můžeme naučit? Jak jejich příklad můžeme uplatnit ve svém každodenním životě?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/03/info.yml b/src/cs/ss/2025-01/03/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..26854d0f26
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/03/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Můžeme něčím potěšit Boha?"
+start_date: "11/01/2025"
+end_date: "17/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/03/inside-story.md b/src/cs/ss/2025-01/03/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..63b8d8fa64
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/03/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Inside story
+date:   17/01/2025
+---
+
+### Na této lekci pracujeme.
+Prosim zkuste to znovu pozdeji.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/04/01.md b/src/cs/ss/2025-01/04/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..778a4bdb81
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/04/01.md
@@ -0,0 +1,30 @@
+---
+title:  'Soucitný a horlivý Bůh'
+date:  18/01/2025
+---
+
+### Texty na tento týden
+Ž 103,13; Iz 49,15; Oz 11,1–9; Mt 23,37; 2K 11,2; 1K 13,4–8
+
+> <p>Základní verš</p>
+> „Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu.“ (Iz 49,15)
+
+Emoce se v souvislosti s vírou často považují za nechtěné či nevítané a je prý třeba se jim vyhýbat. Jsou lidé vnímající emoce jako iracionální, a proto by podle nich dobrý křesťan neměl být považován za „emocionálního“. Některé filozofické směry ve starověkém Řecku považovaly naopak za ideál „racionálního člověka“, který (většinou) umí vzdorovat různým touhám nebo dokáže své emoce ovládat prostřednictvím střízlivého uvažování.
+
+Ano, nespoutané emoce mohou být problematické. Bůh však stvořil lidi se schopností prožívat emoce. A nejen to. Bůh sám se v Písmu představuje jako bytost cítící hluboké emoce. Pokud Bůh může prožívat hluboké emoce, jak to důsledně vykresluje Bible, pak emoce nemohou být ve své podstatě špatné nebo iracionální – protože Bůh Bible je dokonale dobrý a má dokonalou moudrost.
+
+Jestliže poznáme a uvědomíme si, že Boží láska k nám je naplněna emocemi, můžeme z toho odvodit nádherné pravdy o našem Stvořiteli a Vykupiteli. Vždy je však třeba mít na paměti, že jeho láska (emocionální nebo jiná) je dokonalá a neměli bychom ji považovat za stejnou, jak ji prožíváme my lidé.
+
+**Osnova lekce**
+
+Při studiu čtvrté lekce uvidíme, že Písmo představuje Boha nejen jako velkého a nás převyšujícího, ale také jako toho, kdo je schopný prožívat hluboké emoce ve vztahu ke svému stvoření.
+
+- Ž 103,13; Iz 49,15; Jr 31,20: Boží mateřská/otcovská láska (neděle)
+- Oz 11,8.9: Boží láska, která cítí bolest z odmítnutí (pondělí)
+- Mt 9,36: Ježíšova soucitná láska (úterý)
+- Ž 78,58.59; 2K 11,1.2: Boží žárlivá láska (středa)
+- 1K 13,4–8: Boží láska jako vzor pro naši lásku (čtvrtek)
+
+`Podělte se ve skupině o to, co jste v posledním týdnu zažili. Jak vás tento prožitek ovlivnil ve vašem duchovním životě?`
+
+`Řekněte ostatním o situaci, kdy jste v poslední době vnímali výrazný projev Boží přítomnosti ve vašem životě. Vyjádřete veřejně Bohu své poděkování.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/04/02.md b/src/cs/ss/2025-01/04/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..2e37428a06
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/04/02.md
@@ -0,0 +1,35 @@
+---
+title:  'Více než láska rodičů'
+date:  19/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. (Ž 103,13)
+
+> <p></p>
+> Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. (Iz 49,15)
+
+> <p></p>
+> Což je mi Efrajim syn tak drahý, dítě mého potěšení? Kdykoli však o něm mluvím, znovu a znovu si ho připomínám. Proto je mé nitro nad ním zneklidněno. Slituji, slituji se nad ním, je výrok Hospodinův. (Jr 31,20)
+
+**Osobní studium**
+
+Snad největší láskou, se kterou máme jako lidé zkušenost, je láska rodičů k dětem. Bible často používá obrazy vztahu rodiče k dítěti k vylíčení úžasného Božího soucitu s lidmi, přičemž zdůrazňuje, že Boží soucit je exponenciálně větší než ten nejhlubší a nejkrásnější lidský projev téže emoce.
+
+**Co říkají úvodní texty o povaze a hloubce Božího soucitu?**
+
+`Ž103,13`
+
+`Iz 49,15`
+
+`Jr 31,20`
+
+Podle těchto veršů se k nám Bůh chová jako ke svým milovaným dětem, miluje nás jako dobří rodiče milují své děti. Ale jak ukazuje text Iz 49,15, dokonce i lidská matka může zapomenout na své miminko nebo se neslitovat nad svým vlastním synem. Bůh však na své děti nikdy nezapomene a jeho milosrdenství a slitování nikdy nekončí (Pl 3,21.22).
+
+Předpokládá se, že hebrejský výraz racham, který se zde a v mnoha jiných textech popisujících velkou soucitnou Boží lásku překládá jako „slitování“ nebo „milosrdenství“, pochází z hebrejského výrazu pro dělohu (rechem). Teologové na základě toho poznamenávají, že Boží soucit je podobný lásce matky k dítěti, které nosí pod srdcem. Tato Boží láska je ve skutečnosti nepředstavitelně větší než jakýkoli lidský soucit, dokonce i soucit matky s novorozencem.
+
+Podle Jeremjáše se Bůh na lid smlouvy dívá jako na „drahého syna“ a „dítě, v němž mám potěšení“ (Jr 31,20; ČSP), navzdory tomu, že se proti němu často bouřili a zarmucovali ho. Bůh prohlašuje: „mé nitro [je] kvůli němu rozrušeno“ a „jistě se nad ním slituji“ (ČSP). Výraz přeložený jako „slituji se“ nebo „smiluji se“ je již zmíněný výraz použitý pro Boží soucit (racham). Za povšimnutí stojí i slovní spojení „mé nitro [je] kvůli němu rozrušeno“ (Jr 31,20; ČSP). Takový popis ukazuje nesmírnou hloubku Božích emocí a soucitné Boží lásky k jeho lidu. I přes lidskou nevěrnost Bůh stále cítí soucit a dává svému lidu bohaté milosrdenství, které převyšuje veškerou naši představivost a možná očekávání.
+
+**Aplikace**
+
+`Uvědomit si, že Boží soucit s námi je podobný soucitu milujícího rodiče, je pro některé z nás hlubokou útěchou. Jsou však i takoví, co mají s tímto obrazem problém, protože jejich rodič nebo rodiče nebyli milující. Jakými jinými způsoby bychom jim mohli představit Boží soucit?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/04/03.md b/src/cs/ss/2025-01/04/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..a10c628601
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/04/03.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Láska, která svírá srdce'
+date:  20/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>8</sup> Což bych se tě, Efrajime, mohl vzdát, mohl bych tě, Izraeli, jen tak vydat? Cožpak bych tě mohl vydat jako Admu, naložit s tebou jako se Sebójímem? Mé vlastní srdce se proti mně vzepřelo, jsem pohnut hlubokou lítostí. <sup>9</sup> Nedám průchod svému planoucímu hněvu, nezničím Efrajima, protože jsem Bůh, a ne člověk, jsem Svatý uprostřed tebe; nepřijdu s hněvivostí. (Oz 11,8.9)
+
+**Osobní studium**
+
+V Ozeášovi je představena nezměřitelná hloubka soucitné Boží lásky k lidstvu. Bůh prorokovi přikázal: „Jdi, vezmi si nevěstku a ze smilstva měj děti. Země jen smilní a smilní, odvrací se od Hospodina“ (Oz 1,2). Ozeáš 11. kapitola později zobrazuje vztah Boha ke svému lidu, tentokrát prostřednictvím vztahu milujícího otce ke svému dítěti.
+
+`Přečti si text Oz 11,1–9. Jak obrazy v těchto verších přibližují způsob, jakým Bůh miluje svůj lid a jak o něj pečuje?`
+
+Boží láska k jeho lidu je přirovnávána k něžné náklonnosti rodiče k dítěti. Písmo používá obraz rodiče pečujícího o své dítě. Bůh jako laskavý rodič učí svůj lid jako malé dítě chodit, bere ho do náruče, uzdravuje ho a živí. Text uvádí i další obrazy Boha, který něžně pečuje o svůj lid. Písmo také říká, že Hospodin „nesl“ svůj lid „jako nosí muž svého syna “ (Dt 1,31) a „svou láskou a shovívavostí je vykupoval, bral je na svá ramena a nosil je po všechny dny dávné“ (Iz 63,9).
+
+Na rozdíl od neochvějné Boží věrnosti byl jeho lid opakovaně nevěrný a odmítal Boha, přivolával na sebe soud a hluboce ho zarmucoval. Bůh je soucitný, ale nikdy na úkor spravedlnosti. (Jak uvidíme v dalších lekcích, láska a spravedlnost patří k sobě.)
+
+Stalo se ti někdy, že tě něco tak rozzlobilo, až tě z toho rozbolel žaludek? Právě takový obraz používá Písmo k popisu hloubky toho, co Bůh cítí k jeho lidu. Obraz sevřeného srdce a vzplanutí soucitu je idiomatickým jazykem hlubokých emocí, které prožívá Bůh i lidé.
+
+„Mé vlastní srdce se proti mně vzepřelo, jsem pohnut hlubokou lítostí“ (Oz 11,8). Podobný obraz hlubokého pohnutí a vzplanutí (kamar) citů se objevuje i v příběhu o dvou ženách, které přišly před Šalomouna, přičemž si obě dělaly nárok na stejné dítě. Když Šalomoun nařídil, aby dítě rozsekli na dvě části (bez úmyslu ublížit dítěti), právě takový obraz popsal emocionální reakci skutečné matky: její „srdce [se] svíralo soucitem“ (1Kr 3,26; porovnej s Gn 43,30).
+
+**Aplikace**
+
+`Každý, kdo je rodičem, ví, o čem tato lekce mluví. K síle lásky otce a matky k dětem nelze přirovnat žádný jiný pozemský cit. Jak nám to pomáhá pochopit Boží lásku k nám? V čem může být toto poznání pro nás povzbuzením?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/04/04.md b/src/cs/ss/2025-01/04/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..4a355d5b9a
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/04/04.md
@@ -0,0 +1,33 @@
+---
+title:  'Ježíšův soucit'
+date:  21/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře. (Mt 9,36)
+
+**Osobní studium**
+
+V Novém zákoně se k zobrazení Božího soucitu používá stejný druh obrazů jako ve starozákonních knihách. Apoštol Pavel říká, že Bůh je „Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy“ (2K 1,3). Dále Pavel vysvětluje, že Bůh je „bohatý v milosrdenství, z velké lásky, jíž si nás zamiloval“ (Ef 2,4).
+
+V různých podobenstvích Kristus k vylíčení Otcova soucitu opakovaně používá výrazy, které popisují niterné emoce (Mt 18,27; L 10,33; L 15,20). A tentýž jazyk, který zobrazuje Boží soucit ve Starém a Novém zákoně, se používá i v evangeliích k popsání Ježíšových soucitných reakcí na lidi v nouzi.
+
+**Jak tyto verše objasňují, jak na Krista působila těžká situace lidí?**
+
+`Mt 9,36`
+
+`Mt 14,14`
+
+`Mk 1,41`
+
+`Mk 6,34`
+
+`L 7,13`
+
+V evangeliích se opakovaně říká, že Kristus prožíval hluboký soucit s lidmi v nouzi nebo jiných obtížných situacích. On však nejen prožíval soucit, ale také lidem pomáhal a jejich problémy řešil.
+
+Ano, Ježíš naříkal nad svým lidem. Můžeme si živě představit slzy v Kristových očích, když hledí na Jeruzalém: „Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste!“ (Mt 23,37). Zde vidíme, že se Kristův nářek v mnohém shoduje s tím, jak je popisován nářek Boha ve Starém zákoně. Mnozí teologové poznamenávají, že obraz ptáka, který pečuje o svá mláďata, je obrazem používaným na starověkém Blízkém východě. Mnozí zde vidí narážku na obraz v Dt 32,11, v němž je Hospodin popisován jako orel, který se vznáší nad svými mláďaty, chrání je a pečuje o ně.
+
+**Aplikace**
+
+`Není většího příkladu velké soucitné Boží lásky k nám, než je samotný Ježíš, který se za nás vydal v tom největším projevu lásky. Kristus však není jen dokonalým obrazem Boha. Je také dokonalým vzorem lidství. Jak můžeme žít podobně jako Kristus, který pomáhal a konal dobro? Jak můžeme nejen kázat o Boží lásce, ale také tuto lásku projevovat hmatatelnými způsoby?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/04/05.md b/src/cs/ss/2025-01/04/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..24463f669d
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/04/05.md
@@ -0,0 +1,26 @@
+---
+title:  'Žárlivý Bůh?'
+date:  22/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>58</sup> Na posvátných návrších ho uráželi, svými modlami ho podnítili k žárlivosti. 59Bůh se rozlítil, když to vše slyšel, velmi si zprotivil Izraele. (Ž 78,58.59)
+
+> <p></p>
+> 1Kéž byste ode mne snesli trochu nerozumu – ano, snášejte mne! 2Vždyť vás žárlivě střežím Boží žárlivostí; zasnoubil jsem vás jedinému muži, abych vás jako čistou pannu odevzdal Kristu. (2K 11,1.2)
+
+**Osobní studium**
+
+Bůh Bible je „milosrdný, soucitný Bůh“. V hebrejštině se Bůh nazývá el rachum (Dt 4,31). Výraz el znamená „Bůh“ a rachum je jiný tvar kořene pro soucit (racham). Bůh se však nazývá nejen soucitným Bohem, ale také Bohem žárlivým, el kana. Jak praví Dt 4,24: „Neboť Hospodin, tvůj Bůh, je oheň sžírající, Bůh žárlivě milující [el kana].“ (Viz Dt 6,15; Joz 24,19 a Na 1,2.)
+
+`Jednou z charakteristik, kterými popisuje lásku apoštol Pavel, je, že „láska nezávidí“ (1K 13,4). Řecké sloveso zéloó se dá přeložit také jako „nežárlí“. Jak tedy máme rozumět výroku, že Bůh je „žárlivě milující“? Prostuduj si verš 2K 11,2 a uvažuj nad nevěrností Božího lidu v dějinách (viz např. Ž 78,58.59). Jak nám tyto texty pomáhají v pochopení Boží „žárlivosti“?`
+
+Boží „žárlivost“ je často špatně chápána. Pokud o někom řekneme, že je „žárlivec“, téměř určitě to nemyslíme jako kompliment. Výraz „žárlivost“ má v mnoha jazycích hlavně negativní konotace. V Bibli však Boží žárlivost nemá žádný negativní význam. Jedná se o vyjádření spravedlivého požadavku milujícího manžela na výhradní vztah se svou manželkou.
+
+Přestože existuje takový typ žárlivosti, který je v rozporu s láskou (1K 13,4), podle 2K 11,2 existuje i dobrá a spravedlivá „žárlivost“ („horlivost“). Pavel o ní mluví jako o „Boží žárlivosti“ (2K 11,2). Boží žárlivost (ve významu „horlivost“) je vždy spravedlivá a lépe by se dala vyjádřit jako vášnivá Boží láska k jeho lidu.
+
+Boží vášeň (kana) pro svůj lid pramení z jeho hluboké lásky k němu. Bůh touží po výlučném vztahu se svým lidem. On jediný má být jejich Bohem. Přesto je Bůh často zobrazován jako opovržený milenec, jehož láska není opětována (viz Oz 1–3; Jr 2,2 a Jr 3,1–12). Boží „žárlivost“ nebo „vášeň“ je tedy reakcí na nevěru a jednání hříšníků. Boží žárlivosti (nebo „vášnivé lásce“) chybí negativní konotace lidské žárlivosti. Nikdy není spojena se závistí, nýbrž vždy je to správná, spravedlivá vášeň pro výhradní vztah s jeho lidem a pro dobro tohoto lidu.
+
+**Aplikace**
+
+`Jak se můžeme naučit prožívat stejnou dobrou „žárlivost“ vůči druhým, jakou Bůh projevuje k nám?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/04/06.md b/src/cs/ss/2025-01/04/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..e303613ca0
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/04/06.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Soucitný a vášnivý Bůh'
+date:  23/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 4Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. 5Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. <sup>6</sup> Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. 7Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. 8Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno. (1K 13,4–8)
+
+**Osobní studium**
+
+Bůh Bible je soucitný a vášnivý a tyto božské emoce jsou plně vyjádřeny v Ježíši Kristu. Bůh je laskavý a soucitný (viz Iz 63,9; Žd 4,15), hluboce zasažený bolestmi svého lidu (Sd 10,16; L 19,41) a je ochotný vyslechnout, odpovědět a potěšit (Iz 49,10.15; Mt 9,36; 14,14).
+
+`Jakým způsobem nás dnešní úvodní text (1K 13,4–8) vyzývá, abychom zrcadlili Boží soucitnou a úžasnou lásku v našich vztazích s druhými?`
+
+Toužíme být ve vztahu s lidmi, kteří jsou příkladem lásky popsané v 1K 13,4–8. Ale jak moc se snažíme stát se takovým člověkem pro ostatní? Nemůžeme se sami od sebe stát trpělivými a laskavými, nemůžeme se přimět nezávidět, nebýt domýšliví, nečestní nebo nehledat jen svůj prospěch. Nemůžeme v sobě shromáždit lásku, která „vydrží, věří, má naději, vytrvá“ a která „nikdy nezanikne“ (podle 1K 13,7.8). Taková láska se může v našem životě projevit jen jako ovoce Ducha svatého. A chvalme Boha, že Duch svatý vlévá Boží lásku do srdcí těch, kteří jsou vírou v Kristu Ježíši (Ř 5,5)!
+
+Jakými praktickými způsoby můžeme díky Boží milosti a moci Ducha svatého reagovat na Boží hluboce emotivní, ale vždy dokonale spravedlivou lásku a zrcadlit ji? (1) Tou nejlepší odpovědí je, že máme uctívat Boha, který je láska. (2) Měli bychom reagovat na Boží lásku aktivním projevováním soucitu a dobrotivé lásky druhým. Neměli bychom se jen sami radovat z naší křesťanské víry, ale měli bychom aktivně potěšovat jiné. (3) A konečně, měli bychom uznat, že své srdce nemůžeme změnit, ale že ho může změnit pouze Bůh.
+
+Prosme tedy Boha, aby nám dal nové srdce pro něho i pro druhé – čistou a očišťující lásku, která rozvine to, co je dobré, a odstraní z našeho nitra všechno špatné a sobecké.
+
+Ať jsou slova apoštola Pavla i naší modlitbou: „Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem, tak jako i my vás milujeme, ať posílí vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými“ (1Te 3,12.13).
+
+**Aplikace**
+
+`Proč je nutnost „zemřít“ sobě, vlastnímu sobectví a zkaženosti našich přirozených srdcí jediným způsobem, jak projevovat Boží lásku? Jaká rozhodnutí můžeme učinit, abychom byli schopni nechat „zemřít“ svoje staré „já“?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/04/07.md b/src/cs/ss/2025-01/04/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..0081df7951
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/04/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  'Podněty k zamyšlení'
+date:  24/01/2025
+---
+
+Přečtěte si 2. kapitolu „Blahoslavenství“ z knihy Myšlenky o naději (MB 6–44; MON 12–31).
+
+„Všichni, kdo si uvědomují svou duchovní chudobu a cítí, že v nich samých není nic dobrého, mohou získat spravedlnost a sílu tím, že budou vzhlížet k Ježíši. Spasitel řekl: ‚Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny‘ (Mt 11,28). Vyzývá vás, abyste vyměnili svou chudobu za bohatství jeho milosti. Nejsme hodni lásky Boží, avšak Kristus, naše záruka, je jí hoden a může spasit všechny, kdo k němu přijdou. Ať jste prožili v minulosti cokoli, ať jsou vaše nynější poměry sebetíživější, přijdete-li ke Kristu takoví, jací právě jste, slabí, bezmocní a zoufalí, vyjde vám náš soucitný Spasitel zdaleka vstříc. Přijme vás do svého laskavého náručí a oděje vás svým rouchem spravedlnosti. Představuje nás Otci, oděné bílým rouchem své povahy. Přimlouvá se za nás u Boha slovy: Já jsem se postavil na místo tohoto hříšníka. Nehleď na zbloudilé dítě, nýbrž hleď na mne! I kdyby na nás satan žaloval, i kdyby nás obviňoval z hříchu a požadoval nás za svou kořist, krev Kristova se za nás přimlouvá s větší mocí.“ (MB 8.9; MON 13.14)
+
+**Otázky k rozhovoru**
+
+`1. Ve výše uvedeném citátu se říká, jak nás Ježíš představuje Otci: „Představuje nás ­Otci, oděné bílým rouchem své povahy.“ Nezáleží na tom, jak moc jsme někdy zklamáni z našich chyb a nedostatků nebo jak neumíme druhým prokázat lásku, kterou na nás vylévá Bůh. Důležité je, abychom se vždy znovu vraceli k úžasné zprávě, že Otec nás přijímá, protože Ježíš nás představuje svému Otci oblečené v bílém rouchu své povahy. Proč je důležité si to připomínat?`
+
+`2. Představte si, jak se musela cítit skutečná matka v případě dvou žen, které předstoupily před Šalomouna ve sporu o dítě? Uvažujte nad jazykem emocí popsaných v 1Kr 3,26. V čem nám tento verš pomáhá pochopit popis Božích emocí ve vztahu k jeho lidu v Oz 11,8?`
+
+`3. V evangeliích jsme viděli, že se Ježíše velmi často bolestně dotýkaly potřeby lidí. Co tehdy dělal? Reagoval na ně. Jaké jsou praktické možnosti, kterými jako jednotlivci nebo možná jako společenství můžete naplnit potřeby těch, kteří touží po útěše a povzbuzení?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/04/info.yml b/src/cs/ss/2025-01/04/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..03ac3cdc0a
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/04/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Soucitný a horlivý Bůh"
+start_date: "18/01/2025"
+end_date: "24/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/04/inside-story.md b/src/cs/ss/2025-01/04/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..7ba82e7931
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/04/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Inside story
+date:   24/01/2025
+---
+
+### Na této lekci pracujeme.
+Prosim zkuste to znovu pozdeji.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/05/01.md b/src/cs/ss/2025-01/05/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..6858eeae3b
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/05/01.md
@@ -0,0 +1,30 @@
+---
+title:  'Boží láska a hněv'
+date:  25/01/2025
+---
+
+### Texty na tento týden
+Ž 78; Jon 4,1–4; Mt 10,8; Mt 21,12.13; Jr 51,24.25; Ř 12,17–21
+
+> <p>Základní verš</p>
+> „Ale on se slitovával, zprošťoval je nepravostí, nevydal je zkáze, často odvrátil svůj hněv a nedal zcela procitnout svému rozhořčení...“ (Ž 78,38)
+
+Přestože často chválíme a vyzdvihujeme Boží soucit a milosrdenství, mnohé znepokojuje pomyšlení na jeho hněv. Lidé předpokládají, že je-li Bůh láska, neměl by nikdy projevovat hněv. Tato představa je však mylná. Boží hněv totiž vychází přímo z jeho lásky.
+
+Někteří tvrdí, že Bůh Starého zákona je Bohem hněvu a Bůh Nového zákona je Bohem lásky. Ani tento pohled však není správný. Je jen jeden Bůh, který se zjevuje v celém Písmu. Bůh, který je láska, se zlobí na zlo – ale zlobí se právě proto, že je láska. Sám Ježíš vyjadřoval hluboký hněv vůči zlu. Nový zákon nás opakovaně učí o spravedlivém a oprávněném Božím hněvu.
+
+Boží hněv je vždy jeho spravedlivou a milující odpovědí na zlo a nespravedlnost. Je to spravedlivé rozhořčení motivované dokonalou dobrotou a láskou a jeho cílem je rozkvět celého stvoření. Boží hněv je jednoduše přiměřenou odpovědí lásky na zlo a nespravedlnost. V souladu s tím zlo vede Boha k zásahu ve prospěch obětí zla a proti jeho pachatelům. Boží hněv je tedy dalším projevem jeho lásky.
+
+**Osnova lekce**
+
+V rámci studia páté lekce se zaměříme na biblické pasáže, které jsou někdy pro čtenáře náročné k pochopení – na texty, které hovoří o Bohu, který se hněvá. Budeme sledovat, jak tento Boží hněv souvisí s jeho láskou, aniž by ji jakkoliv vylučoval.
+
+- Ž 78,19–22: Boží hněv namířený proti zlu, které ubližuje jeho dětem (neděle)
+- Jon 4,1–4: Neuvěřitelně trpělivý Bůh (pondělí)
+- J 2,13–17: Ježíšův spravedlivý hněv (úterý)
+- Ezd 5,12 a Jr 51,24.25.44: Bůh, který nemá radost z trestání (středa)
+- Ř 12,17–21: Bůh hněvu, lásky i soucitu (čtvrtek)
+
+`Podělte se ve skupině o to, co jste v posledním týdnu zažili. Jak vás tento prožitek ovlivnil ve vašem duchovním životě?`
+
+`Řekněte ostatním o situaci, kdy jste v poslední době vnímali výrazný projev Boží přítomnosti ve vašem životě. Vyjádřete veřejně Bohu své poděkování.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/05/02.md b/src/cs/ss/2025-01/05/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..da72f53dca
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/05/02.md
@@ -0,0 +1,30 @@
+---
+title:  'Zarmoucený zlem'
+date:  26/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 19A reptali proti Bohu: „Může Bůh prostřít stůl v poušti? <sup>20</sup> Do skály sic udeřil a potoky vod tekly proudem. Může však dát také chleba nebo opatřit pro svůj lid maso?“ <sup>21</sup> Hospodin se rozlítil, když to vše slyšel. Oheň prudce vzplanul proti Jákobovi, hněv vyšlehl proti Izraeli, <sup>22</sup> neboť nevěřili Bohu, nedoufali v jeho spásu. (Ž 78,19–22)
+
+**Osobní studium**
+
+Bůh Bible miluje spravedlnost a nenávidí zlo. Hřích a zlo u něho vzbuzují touhu zasáhnout ve prospěch utlačovaných, ponižovaných a zneužívaných. Bůh nenávidí zlo, protože zlo vždy ubližuje jeho stvoření. I tehdy, kdy si za ně může samo. V biblických příbězích je Bůh opakovaně popuzován k hněvu tím, co teologové označují jako koloběh vzpoury. Tento cyklus probíhá následovně:
+
+- Lidé se bouří proti Bohu a páchají zlo, někdy až nevyslovitelná zvěrstva, která jsou ohavností v očích Hospodina (například dětské oběti).
+- Bůh se vzdaluje, což je následek rozhodnutí lidí.
+- Lid prožívá útlak ze strany cizích národů.
+- Lidé volají k Bohu a prosí o vysvobození.
+- Bůh milostivě vysvobozuje svůj lid.
+- Lidé se opět bouří proti Bohu, často ještě hůře než dříve.
+
+Jak reaguje Bůh na tento koloběh neslýchaného zla a do očí bijící nevěrnosti? Sklání se ke svému lidu s nekonečnou věrností, trpělivou shovívavostí, úžasnou milostí a hlubokým soucitem.
+
+`Přečti si Žalm 78. Co se v textu dozvídáme o Boží reakci na opakované vzpoury jeho lidu?`
+
+Podle Bible jsou láska a spravedlnost spojeny. Boží hněv je správnou odpovědí lásky na zlo, protože zlo vždy zraňuje někoho, koho Bůh miluje. V Písmu nenacházíme žádnou zmínku o tom, že by se Bůh na někoho zlobil svévolně nebo nespravedlivě.
+
+A zatímco Boží lid ho opakovaně opouštěl a zrazoval, Bůh po staletí trpělivě projevoval větší soucit, než mohli lidé očekávat (Neh 9,7–33). Tím prokazoval nevyzpytatelnou hloubku svého dlouhotrvajícího soucitu a milosrdné lásky. „Ale on se slitovával, zprošťoval je nepravostí, nevydal je zkáze, často odvrátil svůj hněv a nedal zcela procitnout svému rozhořčení...“ (Ž 78,38).
+
+**Aplikace**
+
+`Zřejmě máš zkušenost s hněvem nad tím, když se někomu dělo bezpráví, příkoří nebo jiné zlo. Jak ti tato emoce pomáhá lépe pochopit Boží hněv vůči zlu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/05/03.md b/src/cs/ss/2025-01/05/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..4a7dc9e338
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/05/03.md
@@ -0,0 +1,26 @@
+---
+title:  'SHOVÍVAVÝ BůH'
+date:  27/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>1</sup> Jonáš se velice rozezlil a planul hněvem. <sup>2</sup> Modlil se k Hospodinu a řekl: „Ach, Hospodine, což jsem to neříkal, když jsem byl ještě ve své zemi? Proto jsem dal přednost útěku do Taršíše! Věděl jsem, že jsi Bůh milostivý a plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný, že tě jímá lítost nad každým zlem. <sup>3</sup> Nyní, Hospodine, vezmi si prosím můj život. Lépe abych umřel, než abych žil.“ <sup>4</sup> Hospodin se však otázal: „Je dobře, že tak planeš?“ (Jon 4,1–4)
+
+**Osobní studium**
+
+Bůh se zlobí na zlo, protože Bůh je láska. Bůh je tak soucitný a milostivý, že prorok Jonáš dokonce pokáral Boha za to, že je milosrdný až moc!
+
+Zamysleme se nad příběhem Jonáše a nad jeho reakcí na Boží odpuštění Ninivetským (Jon 4,1–4). Co nám to říká o Jonášovi a o Bohu? (Viz také Mt 10,8.)
+
+Jonášova reakce na Boží milosrdenství vypovídá o dvou důležitých skutečnostech:
+
+1. 	Poukazuje na prorokovu zatvrzelost a jeho nedostatek soucitu. Tak moc nenáviděl Asyřany za to, co provedli Izraeli, že nechtěl, aby jim Bůh projevil nějaké milosrdenství. To je poučení i pro nás! Musíme být opatrní a vyvarovat se stejného postoje, ať už je jakkoli pochopitelný. Ze všech lidí by si právě ti, kteří přijali Boží milost, měli uvědomovat, že milost je opravdu nezasloužená. To by je pak mělo vést k projevům milosrdenství vůči druhým.
+2.	Potvrzuje, že podstatou Božího charakteru je právě jeho soucit a slitování. Jonáš tyto Boží vlastnosti dobře znal. Věděl, že Hospodin ustoupí od vykonání rozsudku nad městem Ninive, protože je „milostivý a plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný“ (Jon 4,2). Bůh jedná spravedlivě a milosrdně se všemi lidmi a národy.
+
+Hebrejský výraz přeložený jako „shovívavý“, „pomalý k hněvu“ (ČSP) či „dlouhočekající“ (BK) lze doslovně přeložit jako „dlouhý nos“. Hebrejské ustálené slovní spojení vyjadřuje hněv metaforicky jako nos a délka nosu obrazně ukazuje, jak dlouho trvá, než se člověk rozzlobí.
+
+Odkazy na Boha jako toho s „dlouhým nosem“ pak vyjadřují, že Bůh je shovívavý, trpělivý a pomalý k hněvu. Mnozí z nás se umí rozzlobit či „vytočit“ velmi rychle. Bůh je však nesmírně shovívavý a trpělivý a uděluje milost zdarma a v hojnosti, aniž by však omlouval hřích nebo zavíral oči před nespravedlností. Místo toho sám Bůh vzal na sebe trest za hřích a zlo na kříži, aby mohl být spravedlivý a zároveň mohl dát milost těm, kteří v něho věří (Ř 3,25.26).
+
+**Aplikace**
+
+`Stalo se ti někdy, že jsi neprokázal milosrdenství někomu, kdo ti ublížil? Jak si nejlépe zapamatuješ, co pro tebe Bůh udělal, aby ses stal laskavějším k druhým v reakci na hojnou milost, kterou ti Bůh prokázal? Jak můžeme my sami prokazovat milosrdenství a milost, aniž bychom schvalovali hřích nebo umožnili zneužívání či útlak?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/05/04.md b/src/cs/ss/2025-01/05/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..dd585d1aae
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/05/04.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Spravedlivé rozhořčení'
+date:  28/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>13</sup> Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma. 14V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly. <sup>15</sup> Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel 16a prodavačům holubů poručil: „Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“ <sup>17</sup> Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: „Horlivost pro tvůj dům mne stráví.“ (J 2,13–17)
+
+**Osobní studium**
+
+Přestože existuje mnoho nevhodných forem hněvu, z Bible se dozvídáme, že existuje také „spravedlivé rozhořčení“.
+
+Představme si matku, která sleduje svou tříletou dceru, jak si hraje na hřišti, a pak najednou na její dceru zaútočí neznámý muž. Neměla by se zlobit? Samozřejmě. Hněv je za takových okolností správnou reakcí lásky. Tento příklad nám pomáhá pochopit i Boží „spravedlivé rozhořčení“.
+
+`Přečti si texty Mt 21,12.13 a J 2,13–17. Co se z Ježíšovy reakce na zneužívání chrámu dozvídáme o Božím hněvu vůči zlu?`
+
+`V uvedených případech Ježíš projevuje „zbožnou horlivost“ a „spravedlivé rozhořčení“ vůči těm, kteří považovali Boží chrám za obyčejnou stavbu a proměnili jej v „doupě lupičů“. To vše proto, aby zneužívali vdovy, sirotky a chudé (Mt 21,13; porovnej s J 2,16). Chrám a bohoslužby, které měly představovat a zjevovat laskavé Boží odpuštění a očištění hříšníků, se místo toho používaly k okrádání a utlačování těch nejzranitelnějších. Neměl se Ježíš nad takovou ohavností rozzlobit?`
+
+Texty Mk 10,13.14 a Mk 3,4.5 nabízejí další příklady Ježíšova spravedlivého rozhořčení. Když lidé k němu přinášeli malé děti a „učedníci jim to zakazovali“, Ježíš se „rozhněval“ a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží“ (Mk 10,13.14).
+
+`Když farizeové vyčkávali, aby mohli obvinit Ježíše z porušení soboty, protože během ní uzdravoval, Ježíš se jich zeptal: „Je dovoleno v sobotu jednat dobře, či zle, život zachránit, či utratit?“ (Mk 3,4). „Tu se po nich rozhlédl s hněvem, zarmoucen tvrdostí jejich srdce“ a před jejich očima uzdravil člověka s ochrnutou rukou (Mk 3,5). Kristův hněv je zde spojen se smutkem nad tvrdostí lidského srdce. Z jeho strany jde o spravedlivý hněv lásky. Jde o stejný hněv, jaký je připisován Bohu ve Starém zákoně. Proč by nemělo být správné, když se láska znepokojuje nad zlem, které ubližuje předmětu této lásky?`
+
+**Aplikace**
+
+`Proč bychom si měli dát pozor na to, abychom se nesnažili ospravedlnit svůj sobecký hněv jako „spravedlivé rozhořčení“? Proč je snadné sklouznout k takovému jednání? Jak se před ním můžeme chránit?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/05/05.md b/src/cs/ss/2025-01/05/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..6ca7a16400
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/05/05.md
@@ -0,0 +1,28 @@
+---
+title:  'Boha netěší soužení'
+date:  29/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> Když však naši otcové rozhněvali Boha nebes, vydal je do rukou Kaldejce Nebúkadnesara, krále babylónského. Ten zbořil tento dům a lid přesídlil do Babylónu. (Ezd 5,12)
+
+> <p></p>
+> <sup>24</sup> Odplatím před vašimi zraky Babylónu a všem obyvatelům Kaldejska za všechno to zlo, jež spáchali na Sijónu, je výrok Hospodinův. 25„Chystám se na tebe, horo zkázy, je výrok Hospodinův, horo zkázy pro celou zemi! Napřáhnu na tebe svou ruku, svalím tě ze skal, změním tě v horu – spáleniště. [...] <sup>44</sup> Ztrestám Béla v Babylónu, vyrvu mu z úst, co zhltl, nebudou již k němu proudit pronárody, hradby Babylónu padnou. (Jr 51,24.25.44)
+
+**Osobní studium**
+
+V celé Bibli Bůh opakovaně projevuje svou velkou snahu pomáhat utlačovaným a ponižovaným a své spravedlivé rozhořčení proti těm, kdo je utlačují. Kdyby neexistovalo zlo, Bůh by se nehněval. Jeho hněv je vždy namířen jen proti tomu, co škodí jeho stvoření.
+
+Podle veršů Pl 3,32.33 Bůh neubližuje „z rozmaru“. Nechce soudit a trestat zločince, ale láska v konečném důsledku vyžaduje spravedlnost.
+
+Tato pravda je ilustrována tím, jak dlouho Bůh odpouštěl svému lidu a opakovaně mu dával příležitosti k pokání a usmíření s ním. Znovu a znovu prostřednictvím proroků Hospodin oslovoval svůj lidu, ale oni odmítli poslouchat (viz Jr 35,14–17 a Ž 81,12–15).
+
+Porovnej úvodní verše a uvažuj nad nimi (Ezd 5,12 a Jr 51,24.25.44). Co se z nich dovídáme o soudu, který přišel na Jeruzalém prostřednictvím Babylóna? (Viz také 2Pa 36,16.)
+
+Podle Ezdráše 5, poté, co lidé vytrvale a bez ochoty k pokání provokovali Boha k hněvu, ten nakonec poodstoupil a „vydal“ lid „do rukou Kaldejce Nebúkadnesara, krále babylónského“ (Ezd 5,12). Pak „Hospodinovo rozhořčení dolehlo na jeho lid a nebyl, kdo by ho zhojil“ (2Pa 36,16). Bůh později odsoudil Babylón za nepřiměřenou zkázu, kterou Judsku způsobil (Jr 51,24.25.44; porovnej se Za 1,15).
+
+I mnohé další soudy, za nichž původce Písmo označuje Boha, jsou vysvětleny jako případy, kdy Bůh „vydává“ lidi do rukou jejich nepřátel (Sd 2,13.14; Ž 106,41.42) v souladu s rozhodnutími lidí opustit Hospodina a sloužit „bohům“ jiných národů (Sd 10,6–16; Dt 29,24–26). Boží hněv proti zlu, který nakonec jednou provždy vyvrcholí vykořeněním všeho zla, vyvěrá z jeho lásky ke všem a z jeho touhy po konečném vítězství dobra ve vesmíru. Vždyť celý vesmír je zatažen do problému hříchu, vzpoury a zla.
+
+**Aplikace**
+
+`Řekli jsme si, že Bůh netouží a nechce nikoho odsoudit. Jak toto poznání ovlivňuje tvé chápání Božího hněvu a rozhořčení? Pokud je Bůh „pomalý ke hněvu“, neměli bychom být i my trpělivější a shovívavější vůči lidem kolem nás? Jak můžeme zaujmout stejný postoj, a zároveň chránit oběti bezpráví a pečovat o ně?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/05/06.md b/src/cs/ss/2025-01/05/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..14423c36f8
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/05/06.md
@@ -0,0 +1,33 @@
+---
+title:  'Prokazování soucitu'
+date:  30/01/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>17</sup> Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. 18Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji. <sup>19</sup> Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: „Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.“ <sup>20</sup> Ale také: „Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.“ <sup>21</sup> Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem. (Ř 12,17–21)
+
+**Osobní studium**
+
+Přestože je Boží hněv „hrozný a děsivý“, v žádném případě není nemorální ani nelaskavý. Naopak, ve Starém i Novém zákoně Bůh vyjadřuje hněv proti zlu právě proto, že miluje. Boží hněv je strašný, protože zlo je nesmírně zákeřné a je v ostrém protikladu k čisté dobrotě a nádheře Boha.
+
+Z tohoto pohledu je pro Boha podstatná láska. Kde nejsou přítomny zlo a nespravedlnost, tam není ani Boží hněv. Nejlaskavější Boží čin, kterým nakonec vykoření z vesmíru zlo, bude zároveň ukončením veškerého hněvu a rozhořčení. Už nikdy totiž nebude existovat žádná nespravedlnost ani žádné zlo. V dokonalých vztazích lásky budou po celou věčnost přítomny jen blaženost a spravedlnost. Už nikdy se nezjeví Boží hněv, protože už nikdy nebude potřebný. Jak úžasná myšlenka!
+
+**Někteří lidé se obávají, že by Boží hněv mohl být neúmyslně považován za svolení k tomu, aby se lidé mstili. Jak tyto texty chrání před myšlenkou lidské pomsty?**
+
+`Dt 32,35`
+
+`Př 20,22`
+
+`Př 24,29`
+
+`Ř 12,17–21`
+
+`Žd 10,30`
+
+Podle Bible má právo vynést rozsudek jen Bůh, a když tak učiní, vždy je to dokonale spravedlivé. Starý i Nový zákon výslovně vyhrazují pomstu jedině Bohu. Jak píše apoštol Pavel: „Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán‘“ (Ř 12,19; cituje přitom z Nu 32,35).
+
+I když Bůh nakonec vynese soud nad vší nespravedlností a zlem, Kristus připravil cestu pro všechny, kdo v něj věří. Vždyť je to Ježíš, „jenž nás vysvobozuje od přicházejícího hněvu“ (1Te 1,10; porovnej s Ř 5,8.9). A to je podle Božího plánu: „Vždyť Bůh nás neurčil k tomu, abychom propadli jeho hněvu, nýbrž abychom došli spásy skrze našeho Pána Ježíše Krista“ (1Te 5,9). Boží hněv se tím neruší ani neztrácí platnost, ale ti, kdo věří v Ježíše, budou díky Kristu od takového hněvu osvobozeni.
+
+**Aplikace**
+
+`Jakým způsobem Kristovo smíření potvrdilo spravedlnost a zároveň nás osvobodilo od hněvu? Pěstujeme v sobě vděčnost za to, co pro nás Kristus vykonal? Jak by jeho dílo mělo ovlivňovat náš vztah k druhým lidem?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/05/07.md b/src/cs/ss/2025-01/05/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..eb5008a03d
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/05/07.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  'Podněty k zamyšlení'
+date:  31/01/2025
+---
+
+Přečtěte si 28. kapitolu „Zlaté tele“ z knihy Na úsvitu dějin (PP 315–330; NUD 148–154).
+
+V souvislosti s odpadnutím Izraelců a uctíváním zlatého telete čteme: „Avšak i zde se projevilo Boží milosrdenství. Bůh každému nabídl možnost svobodného rozhodnutí a poskytl příležitost k pokání. Zabiti byli pouze ti, kdo setrvali ve vzpouře.
+
+Bylo nutné, aby byl tento hřích potrestán na svědectví okolním národům, že Bůh se staví proti modlářství. Když budou Izraelci později odsuzovat modlářství, jejich nepřátelé by jim opáčili, že lid, který tvrdí, že jejich Bohem je Hospodin, si pod Chorébem udělal tele a uctíval ho. Ačkoli budou nuceni uznat tuto ostudnou pravdu, Izrael bude moci poukázat na hrozný úděl přestupníků jako na důkaz, že jejich hřích nebyl omluven.
+
+Jak láska, tak spravedlnost vyžadovaly, aby byl vykonán soud. Bůh odstraňuje ty, kdo se rozhodli mu odpírat, aby nemohli vést druhé do zkázy. Na Kainovi, který byl ponechán naživu, Bůh ukázal, jaké to má následky, když se dovolí, aby hřích zůstal nepotrestán. Jeho život a učení vedly k hrozné zkaženosti, která si vyžádala zničení celého světa potopou. Dějiny předpotopního světa svědčí o tom, že Bůh svou úžasnou trpělivostí nepřemohl jejich bezbožnost.“ (PP 324.325; NUD 151.152)
+
+**Otázky k rozhovoru**
+
+`1. Proč podle vás tolik lidí zápasí s otázkou Božího hněvu? Co vám pomáhá pochopit koncept Božího hněvu?`
+
+`2. Jaké problémy vznikají, když o pomstu usilují lidé? Co by se nestávalo, kdyby pomstu vykonával Bůh?`
+
+`3. V čem byl Boží soud nad Izraelem po vzpouře na Sínaji příkladem Božího milosrdenství? Jaké další příklady v Písmu ukazují, že i Boží soud je aktem lásky?`
+
+`4. Přestože chápeme, proč se Bůh hněvá kvůli zlu a že vynáší dokonale spravedlivý rozsudek, proč je důležité, abychom se sami zdrželi odsuzování druhých? Uvažujte o tom v kontextu 1K 4,5.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/05/info.yml b/src/cs/ss/2025-01/05/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..1245cfc36b
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/05/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Boží láska a hněv"
+start_date: "25/01/2025"
+end_date: "31/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/05/inside-story.md b/src/cs/ss/2025-01/05/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..6e3e873165
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/05/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Inside story
+date:   31/01/2025
+---
+
+### Na této lekci pracujeme.
+Prosim zkuste to znovu pozdeji.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/06/01.md b/src/cs/ss/2025-01/06/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..2903830566
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/06/01.md
@@ -0,0 +1,32 @@
+---
+title:  'Bůh miluje spravedlnost'
+date:  01/02/2025
+---
+
+### Texty na tento týden
+Ž 33,5; Ž 85,11; Dt 32,4; Jk 1,17; Tt 1,2; Ex 32,14; Mt 5,43–48
+
+> <p>Základní verš</p>
+> „Chce-li se něčím chlubit, ať se chlubí, že je prozíravý a zná mne; neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství a vykonávám na zemi soud a spravedlnost; to jsem si oblíbil, je výrok Hospodinův.“ (Jr 9,23)
+
+Na Blízkém východě byli ve starověku „bohové“ nejen nestálí, nemorální a nepředvídatelní, ale přikazovali i ukrutnosti, mezi které patřily dětské oběti. A ani potom se pohané nemohli spolehnout na přízeň svých „bohů“, takže se neodvážili jakkoli se jim protivit.
+
+Podle Dt 32,17 byli v pozadí takových „bohů“ démoni (viz také 1K 10,20.21). Takové formy uctívání vedly ke zneužívání a ponechávaly lidi ve velké duchovní a morální temnotě.
+
+Bůh Bible se diametrálně liší od těchto démonických sil. Hospodin je dokonale dobrý a jeho charakter je neměnný. A jen díky neustálé Boží dobrotě můžeme mít naději nyní i navěky.
+
+V úplném kontrastu s falešnými bohy starověkého světa, a dokonce i s moderními „bohy“ současnosti, Hospodina hluboce znepokojuje zlo, utrpení, nespravedlnost a útlak – to vše neustále a jednoznačně odsuzuje. A co je nejdůležitější, jednoho dne se zlem navždy skoncuje.
+
+**Osnova lekce**
+
+Studium šesté lekce zaměří naši pozornost na biblické poselství o neměnném charakteru milujícího Boha, který touží po spravedlivém světě pro všechny, které stvořil.
+
+- Ž 33,5; 85,11; 89,15: Boží láska a touha po spravedlivém světě (neděle)
+- Ž 9,8.9; 145,9.17: Bůh aktivně prosazující spravedlnost (pondělí)
+- Mal 3,6; Jk 1,17: Boží neměnný charakter (úterý)
+- Ex 32,14 a Jr 18,4–10: Může neměnný Bůh litovat svého jednání? (středa)
+- Mt 5,43–48: Boží touha po spravedlnosti jako vzor pro nás (čtvrtek)
+
+`Podělte se ve skupině o to, co jste v posledním týdnu zažili. Jak vás tento prožitek ovlivnil ve vašem duchovním životě?`
+
+`Řekněte ostatním o situaci, kdy jste v poslední době vnímali výrazný projev Boží přítomnosti ve vašem životě. Vyjádřete veřejně Bohu své poděkování.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/06/02.md b/src/cs/ss/2025-01/06/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..7d9054ce40
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/06/02.md
@@ -0,0 +1,41 @@
+---
+title:  'Láska a spravedlnost'
+date:  02/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> Miluje spravedlnost a právo, Hospodinova milosrdenství je plná země. (Ž 33,5)
+
+> <p></p>
+> Setkají se milosrdenství a věrnost, spravedlnost s pokojem si dají políbení. (Ž 85,11)
+
+> <p></p>
+> Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu, před tebou jde milosrdenství a věrnost. (Ž 89,15)
+
+**Osobní studium**
+
+V celém Písmu vystupují láska a spravedlnost společně. Pravá láska vyžaduje spravedlnost a opravdová spravedlnost se určuje a dosahuje jen v lásce. Nejsme příliš zvyklí uvažovat o těchto dvou pojmech společně. Je to však jen proto, že lidé překroutili a zkazili skutečný význam lásky i spravedlnosti.
+
+**Co tyto texty vypovídají o Božím vztahu ke spravedlnosti?**
+
+`Ž 33,5`
+
+`Iz 61,8`
+
+`Jr 9,23`
+
+`Ž 85,11`
+
+`Ž 89,15`
+
+Uvedené texty velmi jasně vypovídají o tom, že Bůh miluje spravedlnost (Ž 33,5; Iz 61,8; „právo“). V Písmu jsou myšlenky lásky a spravedlnosti neoddělitelně spojeny. Boží láska a Boží spravedlnost jsou nerozdělitelně propojeny. Bohu velmi záleží na tom, aby se v tomto světě děla spravedlnost a uskutečňovalo se právo.
+
+Proroci tedy měli dobrý důvod k odsouzení všech druhů nespravedlnosti, včetně nespravedlivých zákonů, podvodů při obchodu a utlačování chudých a vdov nebo kohokoli zranitelného. Přestože lidé páchají mnoho zla a nespravedlnosti, Bůh je ten, kdo neustále prokazuje milosrdenství a vykonává „na zemi soud a spravedlnost“, protože si to „oblíbil“ (Jr 9,23). Jelikož spravedlnost je v Písmu představena jako něco velmi dobrého, lidé věrní Bohu podle Bible netrpělivě očekávají Boží soud. Právě soud totiž na jedné straně přináší trest pro zločince a utiskovatele a na druhé straně přináší spravedlnost a vysvobození pro oběti nespravedlnosti a útlaku.
+
+Spravedlnost a právo jsou základem Boží vlády. Vláda dobrého Boha je spravedlivá a správná. Tím se naprosto liší od zkažených vlád tohoto světa, které často udržují nespravedlnost pro vlastní zisk a moc. Právě v Bohu a díky Bohu se nakonec setkají „milosrdenství a věrnost, spravedlnost s pokojem si dají políbení“ (Ž 85,10).
+
+Bůh dává jasně najevo, co od nás očekává: „Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem“ (Mi 6,8). Pokud existuje něco, v čem bychom měli odrážet Boží charakter, pak je to určitě láska – a z ní pramenící spravedlnost a milosrdenství.
+
+**Aplikace**
+
+`Jak a v čem se i dnes projevuje pokřivená lidská spravedlnost? Proč tak moc toužíme po tom, aby jednoho dne přišla dokonalá Boží spravedlnost?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/06/03.md b/src/cs/ss/2025-01/06/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..57ea49f46f
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/06/03.md
@@ -0,0 +1,34 @@
+---
+title:  'Dokonale dobrý a spravedlivý Bůh'
+date:  03/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>8</sup> Hospodin však bude trůnit věčně, soudnou stolici má připravenu. <sup>9</sup> Rozsoudí svět spravedlivě, povede při národů dle práva. (Ž 9,8.9)
+
+> <p></p>
+> <sup>9</sup> Hospodin je ke všem dobrotivý, nade vším, co učinil, se slitovává. [...] <sup>17</sup> Hospodin je spravedlivý ve všech svých cestách, milosrdný ve všech svých skutcích. (Ž 145,9.17)
+
+**Osobní studium**
+
+Boží láska ke spravedlnosti není jen prázdným gestem. Ani jeho výzvy, abychom se navzájem milovali a konali spravedlnost, nejsou jen nic neříkajícími výroky. Bůh sám totiž svým jednáním dokonale a neotřesitelně potvrzuje tyto vlastnosti. Písmo učí, že Bůh je zcela svatý, věrný, spravedlivý a milující. Bůh vždy koná jen to, co je milující, spravedlivé a čestné. Nikdy nedělá nic špatného.
+
+**Co tyto texty říkají o Boží věrnosti a spravedlnosti?**
+
+`Dt 32,4`
+
+`Ž 92,16`
+
+Tyto a mnohé další pasáže prohlašují, že Bůh je spravedlivý a milující a „podlosti v něm není“ (Ž 92,16; viz také Ž 25,8; Ž 129,4). Hospodin „bezpráví neučiní, každé jitro vynáší na světlo svůj soud, denně, bez ustání, ale ten, kdo se dopouští bezpráví, nezná studu“ (Sf 3,5). Všimněme si přímého kontrastu mezi Božím charakterem a charakterem těch, kteří milují nespravedlnost.
+
+Bůh ví, co je pro každého nejlepší, a stále jedná tak, aby pro každého dosáhl dokonalého výsledku.
+
+`Přečti si Ž 9,8.9 a Ž 145,9–17. Jak tyto úvodní verše charakterizují Boha?`
+
+Bůh Bible je „spravedlivý soudce“ (Ž 7,12), nemá rád nepravost a nepřebývá v něm žádné zlo („zlý nemůže být u tebe hostem“; Ž 5,5). Jak píše apoštol Jan: „Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy“ (1J 1,5). Skutečně, Bůh je nejen dokonale dobrý, ale podle apoštola Jakuba: „Bůh nemůže být pokoušen ke zlému“ (Jk 1,13; porovnej s Abk 1,13).
+
+V tom všem se nerozlučně spojují Boží dobrota a Boží sláva. Mnozí lidé si dělají z moci modlu. Bůh je všemocný, ale svou moc uplatňuje pouze způsoby, které jsou založeny na spravedlnosti a lásce. Není náhoda, že když Mojžíš žádal Boha: „Dovol mi spatřit tvou slávu!“ (Ex 33,18), Bůh odpověděl slovy: „Všechna má dobrota přejde před tebou...“ (Ex 33,19).
+
+**Aplikace**
+
+`Proč dobrý Bůh dovoluje, aby se dělo na světě tolik zla?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/06/04.md b/src/cs/ss/2025-01/06/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..ce836ae0a1
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/06/04.md
@@ -0,0 +1,34 @@
+---
+title:  'Boží neměnný charakter'
+date:  04/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> Já, Hospodin, jsem se nezměnil, ani vy jste nepřestali být syny Jákobovými. (Mal 3,6)
+
+> <p></p>
+> „Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování“ je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu. (Jk 1,17)
+
+**Osobní studium**
+
+`Co říkají o Bohu úvodní texty (Mal 3,6;  1,17)? Jak těmto veršům rozumíš?`
+
+Bůh prohlašuje: „Já, Hospodin, jsem se nezměnil.“ Někdo se zaměřuje jen na tuto část verše a vnímá ji tak, že Bůh se žádným způsobem nemění. Zbytek verše a jeho bezprostřední kontext však ukazují, že neměnnost Boha, o které se zde hovoří, se zaměřuje na Boží morální neměnnost. Zbytek verše naznačuje, že Bůh se může měnit v prožívání vztahů. Bůh totiž říká: „Vy jste nepřestali být syny Jákobovými.“ V následujícím verši však Bůh prohlašuje svému lidu: „Navraťte se ke mně a já se navrátím k vám“ (Mal 3,7).
+
+Bůh tedy vstupuje do (a vystupuje ze) vztahu se svým stvořením, ale ve všech těchto vztazích (a ve všem ostatním) zůstává Boží charakter neměnný. Tuto myšlenku potvrzuje i apoštol Jakub, když říká, že všechno dobro pochází od Boha: „U něho není proměny ani střídání světla a stínu“ (Jk 1,17). Z Boha nepochází nic špatného.
+
+Písmo opakovaně zdůrazňuje, že Boží charakter je neměnný. Jinými slovy, Bible důsledně učí, že Bůh je morálně neměnný. Přesto Bůh vstupuje do skutečných vztahů se stvořenými bytostmi (v tom spočívá změna), reaguje na ně, ale vždy jedná laskavě a spravedlivě (v tom spočívá neměnnost).
+
+**Co se z následujících textů dovídáme o Bohu?**
+
+`2Tm 2,13`
+
+`Tt 1,2`
+
+`Žd 6,17.18`
+
+Bůh nemůže zapřít sám sebe, Bůh nikdy nelže a Boží zaslíbení jsou neporušitelná. Můžeme si být jisti, že Bůh Bible je tentýž Bůh, který na kříži v Kristu dobrovolně vydal sebe sama za nás. Je to Bůh, kterému lze bez výhrad důvěřovat. Můžeme mít důvěru a naději do budoucnosti, protože: „Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky“ (Žd 13,8).
+
+**Aplikace**
+
+`Jak se můžeme naučit důvěřovat v Boží dobrotu, i když se nám v životě opravdu nedaří? Jak nám představa Boha na kříži pomáhá naučit se důvěřovat v jeho dobrotu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/06/05.md b/src/cs/ss/2025-01/06/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..5a8b88de01
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/06/05.md
@@ -0,0 +1,26 @@
+---
+title:  'Litující Bůh?'
+date:  05/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> A Hospodin se dal pohnout k lítosti nad zlem, o němž mluvil, že je dopustí na svůj lid. (Ex 32,14)
+
+> <p></p>
+> <sup>7</sup> Jednou promluvím proti pronárodu a proti království, že je vyvrátím, podvrátím a zničím. <sup>8</sup> Avšak odvrátí-li se onen pronárod od zla, jež páchal a proti němuž jsem mluvil, budu litovat toho, že jsem zamýšlel způsobit mu něco zlého. <sup>9</sup> Jindy promluvím o pronárodu a o království, že je vybuduji a zasadím. <sup>10</sup> Budou-li se však dopouštět toho, co je zlé v mých očích, a nebudou mě poslouchat, budu litovat toho, že jsem slíbil prokázat jim dobré věci. (Jr 18,7–10)
+
+**Osobní studium**
+
+`Může Bůh „litovat svého jednání“? Pokud ano, co to vlastně znamená a jaké to má následky? Viděli jsme, že Boží charakter se nikdy nemění. Některé biblické texty však hovoří o Bohu, který „lituje“ svého jednání nebo „upouští“ od určitého svého zamýšleného jednání. Lidé, kteří něčeho litují většinou uznávají, že udělali něco špatného. Jak tedy mohou některé biblické pasáže zobrazovat Boha jako „litujícího“?`
+
+`Uvažuj o úvodních textech (Ex 32,14 a Jr 18,4–10). Jak rozumíš těmto zmínkám o tom, že Bůh „litoval“ svého jednání nebo že „upustil“ od svého (zamýšleného) jednání?`
+
+V těchto a mnoha dalších pasážích Bible je Bůh představen jako ten, kdo „ustupuje“ od soudu v reakci na konkrétní pokání nebo určitou reakci lidí. Bůh zaslibuje, že pokud se lidé odvrátí od své bezbožnosti, on se odvrátí od soudu, který naplánoval. Myšlenka, že Bůh „upustí“ od zamýšleného soudu jako odpověď na lidské pokání, se v Písmu objevuje často.
+
+`Prostuduj si texty Nu 23,19 a 1S 15,29. Co říkají tyto verše o tom, že by Bůh měl „litovat“ svých slov, myšlenek nebo jednání?`
+
+Uvedené texty velmi zřetelně prohlašují, že Bůh „není [...] člověk, aby litoval“ (1S 15,29) a že „Bůh není člověk, aby lhal, ani lidský syn, aby litoval. Zdali řekne, a neučiní, promluví, a nedodrží?“ (Nu 23,19). V kontextu celé Bible nemůžeme tyto verše chápat tak, že by Bůh „nelitoval“ vůbec. Namísto toho vyjadřují pravdu, že „nelituje“ nebo neustupuje ze svého jednání („řekne a neučiní?“) tak, jak to běžně dělají lidé. Bůh vždy dodrží svá zaslíbení. Může však změnit svůj záměr v reakci na lidské pokání. Vždy se tak děje v souladu s jeho dobrotou a jeho slovem. Bůh „ustupuje“ od soudu jako odpověď na pokání člověka právě proto, že Boží charakter je dobrý, spravedlivý, milující a milosrdný.
+
+**Aplikace**
+
+`Jaký význam mají biblická zobrazení Boží „lítosti“ nebo Božího „ustoupení“ od určitého jednání? Co to vypovídá o stálosti Božího charakteru v souvislosti s tím, že Bůh vstupuje do skutečných vztahů, které ho opravdu ovlivňují?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/06/06.md b/src/cs/ss/2025-01/06/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..084dbbce62
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/06/06.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  '„Zachovávej milosrdenství a spravedlnost“'
+date:  06/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>43</sup> Slyšeli jste, že bylo řečeno: „Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.“ 44Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, <sup>45</sup> abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. <sup>46</sup> Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? 47A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? <sup>48</sup> Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. (Mt 5,43–48)
+
+**Osobní studium**
+
+Písmo jasně a důsledně učí, že „Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh, Bůh věrný, zachovávající smlouvu a milosrdenství do tisícího pokolení těm, kteří ho milují a dbají na jeho přikázání“ (Dt 7,9). Jeho charakter plný dobroty a lásky nejzřetelněji ukázal Ježíš na kříži (viz Ř 3,25.26; Ř 5,8). V Žalmech čteme: „Hospodin je dobrý, jeho milosrdenství je věčné, jeho věrnost do všech pokolení!“ (Ž 100,5; porovnej se Ž 89,3). Bohu můžeme zcela důvěřovat. Svým dětem dává jen dobré dary (Jk 1,17; porovnej s L 11,11–13). Ve skutečnosti však uděluje dobré dary i těm, kteří se chovají jako jeho nepřátelé.
+
+`Co říká úvodní text o úžasné Boží lásce (Mt 5,43–48)? Jak bychom se měli chovat vůči druhým ve světle Ježíšova učení?`
+
+Matouš 5 popisuje Boží lásku jako dokonalou lásku. Nedokonalá láska je láska, která miluje jen ty, kteří milují nás. Ale Bůh miluje i ty, kteří ho nenávidí, dokonce i ty, kteří vůči němu zajímají nepřátelský postoj. Jeho láska je absolutní, a proto dokonalá.
+
+Přestože Boží láska a jeho milosrdenství přesahují jakákoli rozumná očekávání, nikdy nepřevyšují spravedlnost a ani jí neprotiřečí. Naopak, Boží láska spojuje spravedlnost a milosrdenství (Ž 85,11). Podobně nás vybízí i Bible: „Navrať se tedy ke svému Bohu, dbej na milosrdenství a právo, s nadějí vytrvale čekej na svého Boha“ (Oz 12,7; porovnej s L 11,42).
+
+Nakonec Bůh sám přinese dokonalou spravedlnost. Apoštol Pavel píše, že konec času bude i dnem „kdy se zjeví spravedlivý Boží soud“ (Ř 2,5). A konečně, vykoupení budou zpívat: „Veliké a podivuhodné jsou tvé činy, Pane Bože všemohoucí; spravedlivé a pravdivé jsou tvé cesty, Králi národů.
+
+Kdo by se nebál tebe, Pane, a nevzdal slávu tvému jménu, neboť ty jediný jsi Svatý; všechny národy přijdou a skloní se před tebou, neboť tvé spravedlivé soudy vyšly najevo“ (Zj 15,3.4; porovnej se Zj 19,1.2).
+
+**Aplikace**
+
+`Prorok Izajáš říká: „Hospodine, ty jsi můj Bůh! Tebe budu vyvyšovat, vzdávat chválu tvému jménu, neboť činíš podivuhodné věci, tvé odvěké úradky jsou věrná pravda“ (Iz 25,1). Jak se můžeme naučit chválit Boha i ve zlých časech? Jakým způsobem může být náš život obětí chvály Bohu, aby podporoval spravedlnost v našem okolí?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/06/07.md b/src/cs/ss/2025-01/06/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..d04835fa03
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/06/07.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  'Podněty k zamyšlení'
+date:  07/02/2025
+---
+
+Přečtěte si kapitolu „Bezpodmínečná láska“ z knihy Cesta k vnitřnímu pokoji (SC 9–15; CVP 10–15).
+
+„Bible nám představuje Boží charakter. Bůh sám nás ujistil o své nekonečné lásce a o svém milosrdenství.
+
+Mojžíš kdysi prosil: ‚Dovol mi spatřit tvou slávu.‘ Bůh mu na to odpověděl: ‚Dobrá, projdu před tebou v celé své dobrotě a poodhalím ti svůj charakter. Dám ti bytostně poznat svou milost a soucit, který mám s lidmi‘ (Ex 33,18.19). Boží dobrota, to je jeho sláva.
+
+Bůh procházel kolem Mojžíše a prohlásil: ‚Jsem Hospodin, soucitný Panovník a laskavý Bůh. Jsem shovívavý, milující a věrný. Prokazuji svou přízeň tisícům obyvatel země a odpouštím jim jejich viny, vzdor i nepravosti. Přesto však žádnou špatnost jen tak nepřehlížím a dopouštím, aby se zhoubné důsledky provinění rodičů podepsaly na jejich potomcích až do třetí nebo čtvrté generace‘ (Ex 34,6.7). Bůh projevuje vždy trpělivost a slitování, jeho láska se nemění.
+
+Bůh nás k sobě přitahuje různými způsoby. Promlouvá k nám prostřednictvím přírody i nejhlubší a nejsoucitnější lásky, jakou člověk může prožít. Nic z toho však plně nepředstavuje Boží lásku.
+
+Přestože nám Bůh o sobě podal tolik důkazů, nepřítel dobra, satan, zaslepil lidi tak, že Boha neuznávají nebo ho považují za tvrdého a bezcitného soudce a mají z něho strach. Našeptává, že Stvořitel stále hledá na lidech chyby, aby je mohl trestat. Ježíš Kristus přišel na tento svět, aby nám lidem ukázal, že to není pravda. Ukazoval lidem bezpodmínečnou Boží lásku.“ (SC 10.11; CVP 11)
+
+**Otázky k rozhovoru**
+
+`1. Proč je důležité chápat, že Boží sláva je spojena s jeho dobrotou? Jak to napravuje „teo­logii slávy“, která zdůrazňuje jen Boží moc bez zdůrazňování jeho lásky a charakteru?`
+
+`2. Zpochybnili jste někdy Boží dobrotu? Znáte někoho, kdo zpochybňuje Boží dobrotu kvůli chování těch, kteří se vydávají za křesťany, nebo prostě jen kvůli projevům zla na světě? Jak jste si na tuto otázku odpověděli sami pro sebe? A jak byste mohli pomoci někomu, kdo zápasí s pochybnostmi o Boží dobrotě? (Prohlédněte si i lekci na příští týden.)`
+
+`3. Věnujte se ve třídě otázce z pondělí: Proč dobrý Bůh dovoluje, aby se dělo na světě tolik zla? Jak nám realita velkého sporu pomáhá pochopit zlo, se kterým se setkáváme?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/06/info.yml b/src/cs/ss/2025-01/06/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..ff1a7acd48
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/06/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Bůh miluje spravedlnost"
+start_date: "01/02/2025"
+end_date: "07/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/06/inside-story.md b/src/cs/ss/2025-01/06/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..d4cd53ee38
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/06/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Inside story
+date:   07/02/2025
+---
+
+### Na této lekci pracujeme.
+Prosim zkuste to znovu pozdeji.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/07/01.md b/src/cs/ss/2025-01/07/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..636374bc18
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/07/01.md
@@ -0,0 +1,31 @@
+---
+title:  'Problém zla'
+date:  08/02/2025
+---
+
+### Texty na tento týden
+Jb 30,26; Mt 27,46; Jb 38,1–12; Ž 73; Gn 2,16.17; Zj 21,3.4
+
+> <p>Základní verš</p>
+> „A setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“ (Zj 21,4)
+
+Snad největším problémem, kterému křesťanství čelí, je problém zla. V tomto kontextu vyvstává otázka, jak sladit skutečnost, že Bůh je dokonale dobrý a milující, s realitou zla ve světě. Stručně řečeno, je-li Bůh dobrý a všemocný, proč existuje zlo a proč je ho tak mnoho?
+
+Zdaleka nejde jen o nějaký teoretický problém. Tato otázka hluboce znepokojuje mnoho lidí, a některým dokonce brání Boha přijmout a milovat.
+
+„Mnohé lidi znepokojuje otázka, jak vzniklo a proč existuje zlo. Vidí, jak zlo působí, jaké přináší strašné následky – utrpení a zkázu – a kladou si otázku, jak se něco takové může dít, jestliže vládne nekonečně moudrý, laskavý a mocný Bůh. Narážejí na tajemství, pro které nenacházejí vysvětlení.“ (GC 492; VDV 322)
+
+Pro mnohé ateisty je právě problém zla důvodem, pro který jsou ateisty. Ale jak uvidíme při našem dalším studiu, Bůh Bible je skutečně dobrý a můžeme mu důvěřovat – a to i navzdory zlu, které zamořilo celý náš svět.
+
+**Osnova lekce**
+
+Sedmá lekce otevírá zásadní otázku, která vyjadřuje nejčastější problémy věřících i nevěřících s Božím charakterem: „Je-li Bůh dobrý, milující a spravedlivý, proč dopouští tolik zla?“
+
+- Jb 30,26; Ž 10,1; 13,2: Nelehké otázky ve světě plném zla (neděle)
+- Jb 42,1–3; Ž 73,1–3.16–18: Naše omezené možnosti poznání a pochopení (pondělí, úterý)
+- Gn 2,16.17: Zlo jako důsledek zneužité svobodné vůle (středa)
+- Ř 8,18; Zj 21,3.4: Naděje a důvěra uprostřed zla a bolesti (čtvrtek)
+
+`Podělte se ve skupině o to, co jste v posledním týdnu zažili. Jak vás tento prožitek ovlivnil ve vašem duchovním životě?`
+
+`Řekněte ostatním o situaci, kdy jste v poslední době vnímali výrazný projev Boží přítomnosti ve vašem životě. Vyjádřete veřejně Bohu své poděkování.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/07/02.md b/src/cs/ss/2025-01/07/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..59e35be2bf
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/07/02.md
@@ -0,0 +1,43 @@
+---
+title:  '„Dlouho ještě, Hospodine?“'
+date:  09/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> Dobro jsem s nadějí očekával, a přišlo zlo, čekal jsem na světlo, a přišlo mračno. (Jb 30,26)
+
+> <p></p>
+> Hospodine, proč jen stojíš v dáli, v dobách soužení se skrýváš? (Ž 10,1)
+
+> <p></p>
+> Dlouho ještě, Hospodine, na mě ani nevzpomeneš? Dlouho ještě chceš mi svou tvář skrývat? (Ž 13,2)
+
+**Osobní studium**
+
+Problém zla není jen otázkou současnosti, ale opakovaně se řeší i v samotném Písmu.
+
+**Jak tyto texty zdůrazňují problém zla jako nedílnou součást lidské zkušenosti?**
+
+`Jb 30,26`
+
+`Jr 12,1`
+
+`Jr 13,22`
+
+`Mal 2,17`
+
+`Ž 10,1`
+
+`Tyto verše vyvolávají mnoho otázek, které nás trápí i dnes. Proč se zdá, že bezbožným se daří, a ti, kdo jednají špatně, mají ze svého zla užitek, ne-li vždy, tak alespoň dost často? Proč spravedliví tolik trpí? Kde je Bůh, když se děje zlo? Proč se někdy zdá, že je Bůh od nás daleko, dokonce zůstává skrytý?`
+
+Ať se pokusíme odpovědět na tyto otázky jakkoli, neměli bychom sklouznout do toho, že budeme zlo zlehčovat. Problém zla bychom se neměli snažit vyřešit relativizováním či zjednodušováním velikosti a vlivu zla na světě. Zlo je obludné a ohavné – a Bůh ho nenávidí ještě víc než my. Zlo se dotýká každého z nás, a tak se můžeme i my připojit k volání, které zaznívá v celém Písmu jako reakce na zlo a nespravedlnost ve světě: „Dlouho ještě, Hospodine?“ (Ž 13,2).
+
+`Jak rozumíš Ježíšovým slovům zapsaných v Mt 27,46? Co říkají o tom, jak se zlo dotklo tím nejkrutějším způsobem samotného Boha?`
+
+Sám Ježíš na kříži vyslovil otázku: „Bo­že můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ (Mt 27,46). Při ukřižování jasně vidíme, že zlo se velmi blízce dotýká samotného Boha. Tuto pravdu zdůrazňuje nevyslovitelné utrpení a potupná smrt Ježíše Krista na kříži, kde na něho dopadlo všechno zlo světa.
+
+Ale i v této situaci nacházíme naději. To, co Kristus vykonal na kříži, porazilo původce zla, satana, a nakonec odstraní úplně všechno zlo. Ježíš citoval slova ze Ž 22,2 a tento žalm končí vítězně.
+
+**Aplikace**
+
+`Na kříži Ježíš upíral svůj pohled na naději, která mu v té době zůstávala skryta. Jak můžeme čerpat útěchu z jeho zkušenosti, když v našem trápení nevidíme naději ani východisko z utrpení?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/07/03.md b/src/cs/ss/2025-01/07/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..a2ac0cfed8
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/07/03.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Divuplné věci, které neznám'
+date:  10/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 1Jób na to Hospodinu odpověděl: 2„Uznávám, že všechno můžeš a že žádný záměr tobě není neproveditelný. <sup>3</sup> Kdo smí nerozvážně zatemňovat úradek Boží? Ano, hlásal jsem, čemu jsem nerozuměl. Jsou to věci pro mě příliš divuplné, které neznám.“ (Jb 42,1–3)
+
+**Osobní studium**
+
+`Na konci dějin zvítězí láska nad zlem. Mezitím však zůstává mnoho znepokojujících otázek. Jak můžeme přemýšlet a mluvit o problému zla tak, aby nám to pomohlo?`
+
+`Přečti si pasáž Jb 38,1–12. Jak Bůh odpovídá na Jóbovy otázky? Jak mu objasňuje problém zla? Kolik toho víme (a kolik nevíme) o tom, co se může odehrávat v zákulisí?`
+
+V příběhu se o Jóbovi dozvídáme nejen to, že hodně trpěl, ale že kladl také mnoho otázek, proč ho postihlo tolik zla a utrpení. Požádal o setkání s Bohem, aby na své otázky našel odpovědi. Nevěděl však, že v zákulisí se toho děje mnohem více (viz Jb 1–2).
+
+Boží odpověď Jóbovi je pozoruhodná. „Na to odpověděl Jóbovi ze smrště Hospodin slovy: ‚Kdo to zatemňuje úradek Boží neuváženými slovy?‘“ (Jb 38,1.2). Tato myšlenka by se dala vyjádřit i jinak: „Proč tolik mluvíš, když toho tak málo víš?“ A Bůh dodává: „Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom“ (Jb 38,4).
+
+`Jak Jóbova odpověď (Jb 42,1–3) vysvětluje, co bychom si měli uvědomit o svém postavení před Bohem?`
+
+Bůh dává ve svých odpovědích Jóbovi najevo, že je toho mnoho, čemu Jób nerozumí a o čem nic neví. Stejně jako Jób, i my bychom měli pokorně uznat, že na světě a v zákulisí se odehrává hodně toho, o čem netušíme vůbec nic. Skutečnost, že neznáme odpovědi na naše otázky, neznamená, že neexistují dobré odpovědi nebo že se jednoho dne vše nevyřeší. Do té doby však musíme důvěřovat Boží dobrotě, která se nám zjevila mnoha způsoby.
+
+**Aplikace**
+
+`Uvažuj o hranicích lidského poznání a o tom, jak málo toho ve skutečnosti víme. Proč bychom se měli naučit žít s nezodpovězenými otázkami i o těch nejtěžších tématech, kterými jsou zlo a utrpení?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/07/04.md b/src/cs/ss/2025-01/07/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..4dc063b59c
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/07/04.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Skeptický teista'
+date:  11/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 1Žalm. Pro Asafa. Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k těm, kdo jsou čistého srdce! <sup>2</sup> Avšak moje nohy málem odbočily, moje kroky téměř sešly z cesty, <sup>3</sup> neboť jsem záviděl potřeštěncům, když jsem viděl svévolné, jak pokojně si žijí. [...] 16Přemýšlel jsem, jak se v tom všem vyznat, nesnadné se mi to zdálo. <sup>17</sup> Teprv když jsem vstoupil do svatyně Boží, pochopil jsem, jaký vezmou konec. 18Věru, stavíš je na kluzké cesty, do zkázy je srazíš. (Ž 73,1–3.16–18)
+
+**Osobní studium**
+
+V knize proroka Izajáše Hospodin prohlašuje: „Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok Hospodinův. Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše“ (Iz 55,8.9).
+
+Boží myšlenky nás ve všem přesahují. Neumíme si ani představit složitost Božího plánu pro naše dějiny. Bylo by nemoudré očekávat, že budeme rozumět Božím důvodům, pro které v různých situacích určitým způsobem jedná nebo také nejedná.
+
+Jeden ze způsobů přístupu k problematice zla, který vychází z poznání, jak málo toho víme, se nazývá „skeptický teismus“. Skeptický teista věří, že Bůh má dobré důvody k tomu, aby jednal tak, jak jedná, ale vzhledem k našim omezeným znalostem bychom neměli očekávat, že budeme tyto důvody znát a rozumět jim. Skeptický teista je „skeptický“ v pohledu na schopnost člověka uvědomovat si nebo naplno chápat způsob, jakým Bůh přistupuje ke zlu v tomto světě. To, že například nevidíme různé bakterie vznášející se ve vzduchu kolem nás, neznamená, že se tam žádné nenacházejí. To, že člověk nezná Boží záměry a pohnutky jeho jednání, určitě neznamená, že Bůh nemá pro to, co dělá, dobré důvody.
+
+`Přečti si Žalm 73. Jak se žalmista staví ke zlu a nespravedlnosti kolem sebe? Co jej vede k jinému, novému pohledu na daný problém?`
+
+Žalmistu hluboce znepokojovalo zlo ve světě. Rozhlížel se kolem sebe a viděl, jak se daří bezbožným. Všechno mu připadalo nespravedlivé a viděl mnoho bezpráví. S takovým stavem nebyl spokojen, ale neviděl žádné řešení. Uvažoval, zda se vůbec vyplatí věřit Bohu a sloužit mu. Změna v jeho vnímání nastala, až když vešel do Boží svatyně.
+
+Svatyně poskytuje část řešení problému zla. Svatyně totiž přináší poznání, že existuje spravedlivý Soudce, který ve správný čas zajistí spravedlnost a soud.
+
+**Aplikace**
+
+`Jak může adventistické chápání soudu a učení o svatyni objasnit problém zla? Je pro tebe užitečné vědět, že ačkoli nyní máme velmi mnoho otázek, Bůh nakonec odhalí své působení v dějinách a vynese své spravedlivé soudy? V čem?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/07/05.md b/src/cs/ss/2025-01/07/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..65bedf2a8b
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/07/05.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+---
+title:  'Obhajoba svobodné vůle'
+date:  12/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 16A Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst. <sup>17</sup> Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“ (Gn 2,16.17)
+
+**Osobní studium**
+
+Přestože Božím cestám a myšlenkám nerozumíme, Písmo odhaluje určité motivy, které nám pomáhají zaujmout postoj k problému zla. Další ze způsobů, jak přistoupit k problému zla, je známý jako obhajoba svobodné vůle.
+
+Obhajoba svobodné vůle vychází z předpokladu, že zlo je výsledkem zneužití svobodné vůle stvořených bytostí. Bůh tedy nemůže za zlo, protože zlo je výsledkem toho, že stvořené bytosti zneužily svobodnou vůli, kterou nám Bůh z dobrých důvodů dal. Proč by nám však Bůh dával svobodnou vůli? V této souvislosti C. S. Lewis napsal, že „jedině svobodná vůle, ačkoli umožňuje zlo, umožňuje i veškerou lásku, dobrotu či radost, které stojí za to. Svět automatů – tvorů, které by si počínaly jako stroje – by sotva stál za tvoření. Štěstí, které Bůh zamýšlí pro své vyšší bytosti, je štěstí být svobodně, dobrovolně sjednocen s ním a mezi sebou navzájem. ... A proto musí být svobodné. (LEWIS, C. S. Mere Christianity. New York: MacMillan, 1960, s. 52)
+
+`Jak úvodní verše (Gn 2,16.17) vyjadřují morální svobodu, kterou dostali Adam a Eva?`
+
+Proč by Bůh dával lidem příkazy či zákazy, kdyby neměli svobodnou vůli? Adam a Eva jedli zakázané ovoce a od té doby je naše planeta plná zla. V Gn 4, v kapitole následující po příběhu o pádu, jsou hrozné následky hříchu ilustrovány zavražděním Ábela jeho bratrem. Vyprávění o pádu ukazuje, jak zneužití svobodné vůle Adamem a Evou vneslo hřích a zlo do dějin naší planety.
+
+V celém Písmu vidíme realitu svobodné vůle (viz Dt 7,12.13; Joz 24,14.15; Ž 81,12–15 a Iz 66,4). Každý den našeho života v nějaké míře uplatňujeme svobodnou vůli, kterou nám dal náš Stvořitel. Bez svobodné vůle bychom vlastně ani nebyli lidmi. Podobali bychom se spíše strojům, přesněji řečeno bezduchým robotům.
+
+**Aplikace**
+
+`Společnost Sony Corporation vytvořila robotického psa s názvem Aibo. Neonemocní, nedostane blechy, nekouše, nepotřebuje očkování a nelíná. Vyměnili byste svého psa z masa a kostí za Aiba? Pokud ne, jak by vám vaše volba mohla pomoci lépe pochopit, proč nás Bůh stvořil se svobodnou vůlí – navzdory rizikům, která z toho plynou?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/07/06.md b/src/cs/ss/2025-01/07/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..15f70634f8
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/07/06.md
@@ -0,0 +1,28 @@
+---
+title:  'Láska a zlo?'
+date:  13/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena. (Ř 8,18)
+
+> <p></p>
+> 3A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, 4a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“ (Zj 21,3.4)
+
+**Osobní studium**
+
+Bůh dal stvořeným bytostem svobodnou vůli, protože právě ta je základním předpokladem lásky. Zneužívání svobodné vůle vede ke zlu. I zde se nachází velký prostor pro otázky a pochybnosti. Bůh dopouští zlo (na určitý čas) a zároveň jím vášnivě opovrhuje. Pokud by totiž neexistovala svobodná vůle (a její nežádoucí důsledky v podobě zla), nemohla by existovat ani láska. A předčasné zničení zla by zničilo důvěru, která je nezbytným předpokladem lásky.
+
+„Falešné chápání Boha zahalilo zemi tmou. Bylo třeba zlomit satanovu zrádnou moc, aby temným mrakem mohlo proniknout světlo a svět se mohl vrátit k Bohu. Toho nebylo možné dosáhnout násilím. Násilí je v rozporu se zásadami Boží vlády. Pán Bůh chce pouze službu lásky a lásku nelze vynutit, získat silou či mocí. Lásku probouzí jen láska. Znát Boha znamená milovat ho. Bylo třeba jasně ukázat, že Boží povaha je pravým opakem povahy satanovy.“ (DA 22; TV 10)
+
+`Bez svobodné vůle by nemohla existovat láska. A je-li Bůh láska, pak se zdá být jasné, že Bůh skutečně nemůže zrušit či popřít lásku nebo svobodu potřebnou k existenci lásky. Dalo by se také předpokládat, že kdybychom od začátku znali konec, jak ho zná jen Bůh, nechtěli bychom, aby nás Bůh zbavil svobody. Vždyť kdo by chtěl žít ve vesmíru bez lásky?`
+
+`Jak nám úvodní texty (Ř 8,18 a Zj 21,3.4) pomáhají důvěřovat v Boží dobrotu navzdory všemu zlu v našem světě?`
+
+`Přestože my nevidíme skrz temnotu zla v tomto světě, Bůh vidí na konec již od začátku. Vidí i věčnou blaženost zaslíbenou všem, kteří věří v Ježíše. Podle Ř 8,18 „utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena“. Máme víru a důvěru, abychom uvěřili tomuto úžasnému zaslíbení?`
+
+Láska a svoboda, která je s ní neoddělitelně spojena, jsou pro stvoření posvátné a zásadní. A to až tak, že nám Bůh svobodnou vůli neodepřel, i když věděl, že kvůli jejímu zneužití bude Ježíš trpět a zemře na kříži. Bůh znal skutečnou cenu svobodné vůle. Věděl, kolik ho to bude stát, a přesto nám ji dal. Tato myšlenka je velmi důležitá a měli bychom ji mít vždy na paměti.
+
+**Aplikace**
+
+`Jak nás vědomí daru svobodné vůle pomáhá chránit před domněnkou, že všechno, co se na světě děje, je Boží vůle?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/07/07.md b/src/cs/ss/2025-01/07/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..7434986314
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/07/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  'Podněty k zamyšlení'
+date:  14/02/2025
+---
+
+Přečtěte si 1. kapitolu „Původ zla“ z knihy Na úsvitu dějin (PP 33–43; NUD 9–13).
+
+„Nekonečná Moudrost nezničila satana dokonce ani poté, co byl vyhoštěn z nebe. Oddanost stvořených bytostí musí vyvěrat z přesvědčení, že Bůh je spravedlivý a laskavý. Obyvatelé nebe a světů by tenkrát v záhubě satana nerozpoznali Boží spravedlnost. Kdyby byl okamžitě zahlazen, někteří by mohli sloužit Bohu ze strachu místo z lásky. Vliv podvodníka by nebyl zcela zlikvidován a ani duch vzpoury by nebyl úplně vykořeněn. Pro věčné dobro celého vesmíru musí satan plněji rozvinout své principy, aby bylo možno vidět jeho útoky proti Boží vládě v pravém světle a aby už nikdy nemohla vzniknout pochybnost o Boží spravedlnosti a neměnnosti jeho zákona.
+
+Satanova revolta měla být navždy ponaučením pro vesmír – stálým svědectvím o povaze hříchu a jeho strašných následcích. Dějiny tohoto pokusu o vzpouru tak měly být pro všechny svaté bytosti trvalou zárukou, že budou uchráněny před nepochopením pravé podstaty přestoupení.“ (PP 42.43; NUD 12.13)
+
+**Otázky k rozhovoru**
+
+`1. „Teodicea“ je výraz označující snahu ospravedlnit Boha v souvislosti se zlem, které ve světě dopouští. Nejde však o ospravedlnění samotného zla. Představte si, že by někdo v nebi řekl: „Ach, ano, Ježíši, teď chápu, proč mi před očima umučili a vyvraždili celou rodinu. Ano, teď to všechno dává velký smysl. Děkuji, Ježíši!“ Něco takového je absurdní. Jak můžeme porozumět, že na konci velkého sporu nebude obhájeno zlo, ale že Bůh se prokáže jako ten, kdo je spravedlivý a jednal správně? (Více se tomuto tématu budeme věnovat v 9. lekci.)`
+
+`2. Cítili jste se někdy jako Jób? Byl jste někdy v pokušení si myslet, že pro utrpení, které jste zažili vy nebo vaši blízcí, nemůže existovat dobré vysvětlení? Jak nám Jóbovo konečné zjištění, že mluvil o věcech, kterým nerozuměl (Jb 42,3), může pomoci, když se nacházíme v podobné situaci a klademe si podobné otázky jako on?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/07/info.yml b/src/cs/ss/2025-01/07/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..9ad102a22c
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/07/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Problém zla"
+start_date: "08/02/2025"
+end_date: "14/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/07/inside-story.md b/src/cs/ss/2025-01/07/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..959830e376
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/07/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Inside story
+date:   14/02/2025
+---
+
+### Na této lekci pracujeme.
+Prosim zkuste to znovu pozdeji.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/08/01.md b/src/cs/ss/2025-01/08/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..c476aba76e
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/08/01.md
@@ -0,0 +1,30 @@
+---
+title:  'Svobodná vůle, láska a Boží prozřetelnost'
+date:  15/02/2025
+---
+
+### Texty na tento týden
+L 13,34; Jr 32,17–20; Žd 1,3; Dt 6,4.5; Ef 1,9–11; J 16,33
+
+> <p>Základní verš</p>
+> „To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“ (J 16,33)
+
+Prozřetelnost je termín, který se snaží popsat způsob Božího jednání na světě. Způsob, jakým vnímáme Boží prozřetelnost, má obrovský vliv na náš vztah k Bohu, na náš vztah k druhým lidem i na to, jak přemýšlíme o problému zla.
+
+Křesťané chápou Boží prozřetelnost různě. Někteří věří, že Bůh uplatňuje svou moc tak, že velmi přesně určuje, jak se všechny události mají dít. Podle nich si dokonce Bůh vybírá, kdo bude spasen, a kdo ztracen! Podle takového vnímání Boží prozřetelnosti se lidé nemohou rozhodnout jinak, než jak Bůh stanoví. Lidé, kteří věří tímto způsobem, tvrdí, že dokonce i lidské touhy určuje Bůh.
+
+Naproti tomu věrohodné biblické důkazy ukazují, že Bůh neurčuje všechno, co se děje. Místo toho dává lidem svobodnou vůli, a to dokonce až do bodu, kdy se oni (i andělé) mohou rozhodnout jednat přímo proti tomu, co chce on. Historie pádu, hříchu a zla je dramatickým a tragickým vyjádřením důsledků zneužití svobodné vůle. Cílem plánu spasení je napravit tragédii, kterou to způsobilo.
+
+**Osnova lekce**
+
+Při studiu této lekce budeme přemýšlet nad tím, jak rozumět tomu, že Bůh je absolutně svrchovaný a všemohoucí, a přesto je v realizaci své vize a přání „limitován“ tím, že respektuje svobodná rozhodnutí svého stvoření.
+
+- Iz 66,3.4; L 13,34: Boží vůle a lidská vůle (neděle)
+- Jr 32,17.18; Žd 1,3: Boží všemohoucnost – má své limity? (pondělí)
+- Mt 22,37; Dt 6,4.5: Boží moc a naše svoboda přijmout či odmítnout jeho lásku (úterý)
+- Ef 1,7–12: Boží plán, který bere v úvahu naše rozhodnutí (středa)
+- J 16,33: Obnova a konečná realizace Boží vůle (čtvrtek)
+
+`Podělte se ve skupině o to, co jste v posledním týdnu zažili. Jak vás tento prožitek ovlivnil ve vašem duchovním životě?`
+
+`Řekněte ostatním o situaci, kdy jste v poslední době vnímali výrazný projev Boží přítomnosti ve vašem životě. Vyjádřete veřejně Bohu své poděkování.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/08/02.md b/src/cs/ss/2025-01/08/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..fa8ab00cd2
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/08/02.md
@@ -0,0 +1,36 @@
+---
+title:  'Náš svrchovaný Bůh'
+date:  16/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 3[...] Oni si vyvolují vlastní cesty, jejich duše si libuje v ohyzdných modlách. 4Já zase vyvolím jejich zvůli a uvedu na ně, čeho se lekají, protože jsem volal, a nikdo neodpovídal, mluvil jsem, a nikdo neposlouchal. Dopouštěli se toho, co je zlé v mých očích, a volili to, co se mi nelíbí. (Iz 66,3.4)
+
+> <p></p>
+> Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste! (L 13,34)
+
+**Osobní studium**
+
+„Bůh je svrchovaný,“ učil kazatel mládeže svou skupinu středoškoláků. „To znamená, že ovládá všechno, co se děje.“ Jeden zmatený žák zareagoval: „Takže Bůh ovládal i to, že mi zemřel pes? Proč by Bůh zabíjel mého psa?“
+
+Kazatel se to pokoušel vysvětlit: „To je těžké. Ale někdy nás Bůh nechá projít těžkými časy, abychom byli připraveni na ještě těžší události v budoucnosti. Pamatuji si, jak těžké to bylo, když zemřel můj pes. Ale projít si tím mi pomohlo vyrovnat se s ještě těžším obdobím, kdy mi zemřela babička. Dává to smysl?“
+
+Po dlouhé odmlce žák odpověděl: „Takže Bůh zabil mého psa, aby mě připravil na to, až zabije moji babičku?“ (CORTEZ, Marc. Citováno v John C. Peckham, Divine Attributes: Knowing the Covenantal God of Scripture. Michigan: Baker Academic, 2021, s. 141)
+
+Lidé si někdy myslí, že všechno, co se děje, se odehrává přesně tak, jak to chce Bůh. Cokoli se na světě děje, je přesně takové, jaké to Bůh chtěl mít. Je přece všemohoucí. Jak by se tedy mohlo stát něco, co Bůh nechce? Při takovém vnímání světa se vždy děje Boží vůle – bez ohledu na to, co se stalo, a bez ohledu na to, jak to bylo špatné. Tak to alespoň učí tato teologie.
+
+**Prostuduj si uvedené texty. Co říkají o otázce, zda se vždy plní Boží vůle?**
+
+`Ž 81,12–15`
+
+`Iz 30,15.18`
+
+`Iz 66,4`
+
+`L 13,34`
+
+Zatímco mnozí lidé věří, že Bůh vždy dosáhne toho, co chce, Bible vypráví úplně jiný příběh. Písmo opakovaně zobrazuje Boha, který prožívá nenaplněné touhy. Z toho vyplývá, že to, co se děje, je často v rozporu s tím, o čem Bůh říká, že by si ve skutečnosti přál. V mnoha případech Bůh výslovně prohlašuje, že to, co se děje, je opakem toho, co chce. Bůh chtěl pro svůj lid nějaký konkrétní výsledek, ale lidé se rozhodli pro něco jiného. Sám Bůh naříká: „Neuposlechl mě lid můj, Izrael mi povolný být nechtěl. [...] Kdyby mě však můj lid uposlechl, kdyby Izrael mými cestami chodil, brzy bych pokořil jeho nepřátele...“ (Ž 81,12.14.15).
+
+**Aplikace**
+
+`Zamysli se nad důsledky jakékoli teologie, která připisuje vše, co se děje, přímé Boží vůli. Jaké problémy, zejména v kontextu zla, by taková teologie vytvořila?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/08/03.md b/src/cs/ss/2025-01/08/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..c8778a45f9
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/08/03.md
@@ -0,0 +1,40 @@
+---
+title:  'Všemohoucí Bůh'
+date:  17/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 17„Ach, Panovníku Hospodine, hle, ty jsi učinil nebesa i zemi svou velikou mocí a svou vztaženou paží. Tobě není nic nemožného. <sup>18</sup> Prokazuješ milosrdenství tisícům a splácíš nepravost otců do klína jejich synů, kteří přijdou po nich. Ty jsi Bůh veliký, bohatýr, jehož jméno je Hospodin zástupů...“ (Jr 32,17.18)
+
+> <p></p>
+> On [Syn], odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech. (Žd 1,3)
+
+**Osobní studium**
+
+Celé Písmo je zjevením úžasné Boží moci. Bible obsahuje nespočet příběhů o tom, jak Bůh využívá svou moc a koná zázraky. Přesto se odehrává mnoho událostí, které Bůh nechce, aby se děly.
+
+**Co se z následujících textů dovídáme o Boží moci?**
+
+`Zj 11,16.17`
+
+`Jr 32,17–20`
+
+`L 1,37`
+
+`Mt 19,26`
+
+`Žd 1,3`
+
+Tyto a další texty učí, že Bůh je všemohoucí a že svou mocí udržuje svět. Skutečně, kniha Zjevení opakovaně hovoří o Bohu jako o „všemohoucím“ (ř. pantokratór; například Zj 11,17; porovnej se Zj 1,8; Zj 16,14; Zj 19,15; Zj 21,22). [V řeckém překladu Starého zákona (Septuagintě) se výrazem pantokratór nejčastěji překládá Boží jméno „Hospodin zástupů“ (hebr. Jahve Cevaot).]
+
+Skutečnost, že Bůh je všemohoucí, nepotvrzuje biblický záznam jen vyznáním, ale projevuje se i v mnoha příbězích, kdy Bůh používá svou moc k osvobození svého lidu nebo jinak zázračně zasahuje do událostí.
+
+Skutečnost, že Bůh je „všemohoucí“, neznamená, že Bůh může udělat cokoliv. Písmo ukazuje, že jsou některé věci, které Bůh udělat nemůže. Apoštol Pavel například píše, že Bůh „nemůže zapřít sám sebe“ (2Tm 2,13).
+
+Většina křesťanů se shoduje v tom, že Bůh je všemohoucí (všemocný), což znamená, že Bůh má moc udělat cokoli, co nevytváří nějaký rozpor – tedy cokoli, co je logicky možné a je to v souladu s Božím charakterem. To, že některé věci nejsou pro Boha možné, protože by v nich byl rozpor, je zjevné z Kristovy modlitby v Getsemane. Přestože Kristus potvrdil, že „u Boha je možné všecko“ (Mt 19,26), zároveň se před svým odsouzením a ukřižováním modlil k Otci: „Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš“ (Mt 26,39).
+
+Otec měl samozřejmě moc vysvobodit Krista z utrpení na kříži, ale nemohl to udělat a zároveň zachránit hříšníky. Muselo to být buď jedno, nebo druhé, ne obojí.
+
+**Aplikace**
+
+`Písmo ukazuje, že Bůh chce zachránit každého (např. 1Tm 2,3–6; Tt 2,11; 2Pt 3,9; Ez 33,11), přesto ne každý bude spasen. Co tato skutečnost učí o možnosti volby a hranicích Boží moci v souvislosti s bytostmi, které byly obdařeny svobodnou vůlí?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/08/04.md b/src/cs/ss/2025-01/08/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..0c3f510cf6
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/08/04.md
@@ -0,0 +1,32 @@
+---
+title:  'Láska k Bohu'
+date:  18/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>4</sup> Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. <sup>5</sup> Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. (Dt 6,4.5)
+
+> <p></p>
+> On [Kristus] mu řekl: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.“ (Mt 22,37)
+
+**Osobní studium**
+
+To, že Bůh je všemocný, neznamená, že dokáže něco, co je logicky nemožné. A podobně, Bůh nemůže způsobit, aby ho někdo svobodně miloval. Pokud svobodné jednání znamená, že nejsme předem určeni takto jednat, pak z definice nelze nikoho přinutit, aby něco svobodně udělal. Zkrátka, jak jsme viděli a musíme to znovu zdůraznit – Bůh nemůže nikoho přimět, aby ho miloval, protože v momentě, kdyby někoho k lásce přinutil, nešlo by už o lásku.
+
+`Co říkají úvodní verše (Mt 22,37 a Dt 6,4.5) o svobodné vůli?`
+
+Největší přikázání, milovat Boha, poskytuje důkaz, že Bůh skutečně chce, aby ho všichni milovali. Ne každý však Boha miluje. Proč tedy Bůh jednoduše nedonutí každého, aby ho miloval? Opět se dostáváme ke konstatování, že k tomu, aby láska byla láskou, musí vycházet ze svobodného rozhodnutí.
+
+**Co se z těchto veršů dozvídáme o Bohu?**
+
+`Žd 6,17.18`
+
+`Tt 1,2`
+
+Podle Nu 23,19 „Bůh není člověk, aby lhal“. Bůh nikdy nelže – je „pravdomluvný“ (Tt 1,2), vždy dodrží své slovo a nikdy neporuší daný slib (Žd 6,17.18). Pokud tedy Bůh něco slíbil nebo se k něčemu zavázal, jeho budoucí jednání je morálně omezeno tímto slibem.
+
+To znamená, že pokud Bůh ve většině případů dává stvořeným bytostem svobodu rozhodnout se jinak, než by sám chtěl, není na Bohu, co si lidé zvolí. Pokud se Bůh zavázal poskytnout stvořeným bytostem svobodnou vůli, mají schopnost uplatňovat svou svobodu i způsobem, který je v rozporu s tím, co si Bůh přeje. Je tragické, že mnozí lidé využívají svou svobodu právě takto. Proto se děje tolik věcí, které si Bůh nepřál a které nejsou podle jeho vůle.
+
+**Aplikace**
+
+`Dopustil ses v životě jednání, o kterém jsi věděl, že ho Bůh neschvaluje? Co se z toho dozvídáme o zneužití – a možných strašných důsledcích – svobodné vůle?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/08/05.md b/src/cs/ss/2025-01/08/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..a559e92eae
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/08/05.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Boží ideál a kroky k nápravě'
+date:  19/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 7V něm jsme vykoupeni jeho krví a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost, <sup>8</sup> kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a prozíravosti, <sup>9</sup> když nám dal poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal, 10že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu. <sup>11</sup> On je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání, <sup>12</sup> abychom my, kteří jsme na Krista upnuli svou naději, stali se chválou jeho slávy. (Ef 1,7–12)
+
+**Osobní studium**
+
+`Prostuduj si úvodní text (Ef 1,7–12). Co tento text říká o předurčení? Jsou podle těchto veršů někteří lidé předurčeni ke spasení, zatímco jiní k zatracení?`
+
+Řecký výraz proorizó, který se v Písmu překládá jako „předurčit“ („předurčení“), sám o sobě neříká, že by Bůh přesně určoval sled dějin. Tento výraz spíše znamená „rozhodnout se předem“.
+
+Samozřejmě o něčem můžeme rozhodnout předem buď jednostranně, nebo způsobem, který bere v úvahu svobodná rozhodnutí jiných. Písmo učí, že Bůh dělá to druhé.
+
+V listu Efezským (ale např. i Ř 8,29.30) se výraz „předurčený“ vztahuje na to, co Bůh plánuje do budoucna po zohlednění toho, co Bůh předem ví o svobodných rozhodnutích svých stvořených bytostí. Bůh tedy může prozřetelně vést dějiny k dobrému cíli, ke kterému touží přivést všechny. Zároveň přitom respektuje svobodu stvořených bytostí, která je nezbytná pro opravdový vztah založený na lásce.
+
+Apoštol Pavel píše, že Bůh „všechno působí rozhodnutím své vůle“ (Ef 1,11). Znamená to, že Bůh určuje, aby se všechno dělo tak, jak si to přeje? Čteme-li text Ef 1,9–11 bez kontextu, může se zdát, že tomu tak je. Takový výklad by však byl v rozporu s mnoha texty, o kterých jsme již hovořili a které ukazují, že lidé někdy „Boží vůli“ odmítají (L 7,30; porovnej s L 13,34; Ž 81,12–15). Vycházíme-li z toho, že Bible si neprotiřečí, měli bychom hledat způsob, jak tyto texty správně vyložit, aby byly v souladu.
+
+Text Ef 1,9–11 se stává srozumitelným, pokud si uvědomíme rozdíl mezi tím, co bychom mohli nazvat Boží „ideální vůlí“ a Boží „nápravnou vůlí“. Boží „ideální vůle“ je to, co Bůh ve skutečnosti upřednostňuje, aby se stalo, a co by se dělo, kdyby každý vždy dělal přesně to, co si Bůh přeje. Na druhé straně Boží „nápravná vůle“ je Boží vůlí, která již zohledňuje všechny ostatní faktory, včetně svobodných rozhodnutí stvoření, která se někdy odchylují od toho, co Bůh upřednostňuje. V tomto kontextu můžeme předpokládat, že verše Ef 1,11 odkazují na Boží „nápravnou vůli“.
+
+**Aplikace**
+
+`Boží „předzvědění“ budoucnosti (tedy že Bůh ví, co se bude dít) je tak úžasné, že i když ví o všech rozhodnutích, včetně těch špatných, která lidé učiní, stále může jednat tak, že „všechno napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha“ (Ř 8,28). Jakou naději můžeme čerpat z této pravdy?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/08/06.md b/src/cs/ss/2025-01/08/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..adbf87160f
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/08/06.md
@@ -0,0 +1,27 @@
+---
+title:  'Kristus přemohl svět'
+date:  20/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět. (J 16,33)
+
+**Osobní studium**
+
+Kdyby se vše dělo podle ideální Boží vůle, nikdy by nebylo zlo, nýbrž jen dokonalá blaženost lásky a harmonie. Zaslíbení Písma nám ukazují, že vesmír bude nakonec obnoven podle této dokonalé, ideální Boží vůle. Mezitím Bůh uskutečňuje svou vůli způsobem, který bere v úvahu svobodná rozhodnutí jeho stvoření.
+
+Představme si soutěž v pečení, ve které jsou všichni účastníci povinni použít určitou sadu ingrediencí, ale smějí k nim přidat i jakékoli další přísady, aby mohli upéct takový druh koláče, který plánují. V konečném důsledku o tom, jaký koláč pekař nakonec připraví, budou, alespoň částečně, rozhodovat i ty složky, které by si pekař pro svůj koláč sám nevybral.
+
+Podobně (i když stále jde jen o ilustraci) je to i s Božím jednáním. Bůh se zavázal respektovat svobodu stvořených bytostí v rozsahu, který je nezbytný pro existenci vztahu lásky. Mnohé „složky“, které jsou součástí světových dějin, si Bůh nezvolil ani nevybral, jsou ve skutečnosti dokonce opakem toho, co je Boží vůlí.
+
+Z tohoto pohledu není Boží prozřetelnost „jednorozměrná“, jako by Bůh jednostranně ovládal vše, co se děje. Správné pochopení dějin vyžaduje (alespoň) dvojrozměrný pohled na Boží prozřetelnost. Zatímco některé události v tomto světě jsou způsobeny přímo Božími zásahy, jiné jsou výsledkem svobodných rozhodnutí stvořených bytostí (podobně jako je zlo výsledkem jejich rozhodnutí). Ve světě se děje mnoho toho, co Bůh nechtěl a ani neplánoval.
+
+`Jakou naději nám v tomto kontextu nabízí úvodní verš (J 16,33)? V čem je toto poznání důležité v době soužení?`
+
+Zejména v dobách utrpení nebo zkoušek může naše víra kolísat. Mylně se totiž domníváme, že Bůh nás ušetří nebo by nás měl ušetřit utrpení a zkoušek. Ale Ježíš nám říká úplně jiný příběh. Varuje své následovníky, že v tomto světě zažijí zkoušky a soužení. Zároveň nám přináší naději, neboť Kristus přemohl svět (J 16,33).
+
+To, že se setkáváme s utrpením a zkouškami, ještě neznamená, že takové soužení je Božím záměrem. Vždy musíme mít na paměti celkový obraz: velký spor. Můžeme si však být jisti, že ačkoli pro existenci dobra není nezbytná existence zla, Bůh může vytěžit dobro i ze špatných událostí. A pokud Bohu důvěřujeme, on může použít i naše utrpení, aby nás přiblížil k sobě a motivoval nás k soucitu a péči o druhé.
+
+**Aplikace**
+
+`Jak bys mohl v době svého utrpení nebo zkoušek víc důvěřovat Bohu? Jakým způsobem bys mohl toto období využít k tomu, abys prokazoval větší soucit a péči o druhé?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/08/07.md b/src/cs/ss/2025-01/08/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..5179f69d78
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/08/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  'Podněty k zamyšlení'
+date:  21/02/2025
+---
+
+Přečtěte si 1. kapitolu „Největší dar lidstvu“ z knihy Touha věků (DA 19–26; TV 9–14).
+
+„Plán našeho vykoupení nebyl dodatečným řešením, které Bůh vymyslel až po Adamově pádu. Byl zjevením ‚tajemství, které od věčných časů nebylo vysloveno‘ (Ř 16,25). Odhalením zásad, které jsou od věčnosti podstatou Boží vlády. Bůh i Kristus od počátku věděli, že satan odpadne a svede člověka k hříchu. Existence hříchu nebyla Božím záměrem. Bůh ji však předvídal a připravil plán, jak jí čelit. Miloval svět natolik, že zaslíbil dát svého jediného Syna, ‚aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný‘ (J 3,16).“ (DA 22; TV 10)
+
+**Otázky k rozhovoru**
+
+`1. Ukázali jsme si, že ani Bůh nedosáhne vždy toho, co považuje za ideál. Jak tato skutečnost ovlivňuje váš pohled na to, co se děje v tomto světě? Jaké jsou praktické důsledky pochopení, že i Bůh má nesplněné touhy?`
+
+`2. Vrátíme-li se k analogii s pečením ze čtvrtka, můžeme pochopit, proč Bůh a Kristus pokračovali v díle stvoření, i když „věděli od počátku, že satan padne“. Láska byla součástí jejich „ingrediencí“ a znamenala svobodu. Namísto toho, aby nás Bůh stvořil jako bytosti neschopné projevovat svobodně lásku, stvořil nás tak, abychom mohli milovat. A udělal to s vědomím, že to v konečném důsledku přivede Ježíše na kříž. I když Bůh věděl, že Kristus bude trpět na kříži, neodepřel nám svobodu, která je nedílnou součástí lásky. Co se z toho můžeme dozvědět o posvátnosti a důležitosti lásky pro Boha?`
+
+`3. Často naříkáme nad zlem a utrpením v tomto světě. Jak často si však najdeme čas přemýšlet nad tím, že i sám Bůh je smutný, když vidí utrpení a zlo? Jak ovlivňuje váš pohled na zlo skutečnost, že zlo ve vesmíru způsobuje utrpení i Bohu?`
+
+`4. Jak vám poznání, že se na tomto světě děje mnoho věcí, které Bůh nechce, pomáhá vyrovnat se s vaším vlastním utrpením, zvláště když toto utrpení nedává žádný smysl a nepřináší nic pozitivního?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/08/info.yml b/src/cs/ss/2025-01/08/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..2b2979906e
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/08/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Svobodná vůle, láska a Boží prozřetelnost"
+start_date: "15/02/2025"
+end_date: "21/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/08/inside-story.md b/src/cs/ss/2025-01/08/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..0fde96190f
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/08/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Inside story
+date:   21/02/2025
+---
+
+### Na této lekci pracujeme.
+Prosim zkuste to znovu pozdeji.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/09/01.md b/src/cs/ss/2025-01/09/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..d99a890c83
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/09/01.md
@@ -0,0 +1,29 @@
+---
+title:  'Vesmírný spor'
+date:  22/02/2025
+---
+
+### Texty na tento týden
+Mt 13,24–27; Gn 1,31; Ez 28,12–19; Iz 14,12–15; Mt 4,1–11; J 8,44.45
+
+> <p>Základní verš</p>
+> „Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“ (Gn 3,15)
+
+Ústředním bodem biblické teologie je velký spor mezi Kristem a satanem. Myšlenka vesmírného sporu mezi Bohem a nebeskými bytostmi, které padly do hříchu a vzbouřily se proti němu, je důležitým motivem Bible (Mt 13,24–30.37–39; Zj 12,7–10). Tento koncept je součástí i velké části křesťanské tradice. Přesto mnozí křesťané myšlenku velkého sporu odmítli nebo na ni zapomněli.
+
+Téma velkého sporu, ve kterém se proti Božímu království staví ďábel a jeho andělé, však nemůžeme opomenout. Pokud to uděláme, unikne nám podstata mnoha biblických příběhů. Vždyť i v samotných evangeliích nacházíme mnoho zmínek o ďáblu a démonech, kteří se staví proti Bohu.
+
+Od tohoto týdne budeme studovat vybrané biblické pasáže týkající se velkého sporu a budeme hledat odpovědi na následující otázky:
+
+1. Kde Písmo učí, že mezi Bohem a satanem existuje vesmírný spor?
+2. Jaká je podle Bible povaha konfliktu?
+
+**Osnova lekce**
+
+V rámci poznávání biblického svědectví o Bohu a jeho charakteru lásky a spravedlnosti se v této lekci dostáváme k zásadnímu tématu, které s touto myšlenkou jasně souvisí. Budeme přemýšlet nad velkým vesmírným sporem o to, jaký Bůh opravdu je.
+
+- Mt 13,25–28: „Nepřítel“ v pozadí velkého sporu (neděle)
+- Gn 3,4–7: Počátek sporu mezi Bohem a satanem na zemi (pondělí)
+- Iz 14,12–15: Počátek sporu mezi Bohem a satanem v nebi (úterý)
+- Mt 4,8–10: Projev tohoto sporu v Ježíšově službě (středa)
+- J 8,44.45; Zj 12,7–9: Velký spor o Boží charakter (čtvrtek)
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/09/02.md b/src/cs/ss/2025-01/09/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..a5caef1d2d
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/09/02.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+---
+title:  '„To udělal nepřítel“'
+date:  23/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 24Předložil jim jiné podobenství: „S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli. <sup>25</sup> Když však lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel. <sup>26</sup> Když vyrostlo stéblo a nasadilo na klas, tu se ukázal i plevel. 27Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: ‚Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal plevel?‘ <sup>28</sup> On jim odpověděl: ‚To udělal nepřítel.‘ Sluhové mu řeknou: ‚Máme jít a plevel vytrhat?‘“ (Mt 13,24–28)
+
+**Osobní studium**
+
+Jak nám podobenství o pleveli mezi pšenicí pomáhá pochopit zlo v našem světě? (Mt 13,24–27).
+
+`Ježíš vypráví příběh o hospodáři, který na svém poli zasel jen dobré semeno. Mezi pšenicí však vyrůstal i plevel. Když to jeho sluhové viděli, ptali se ho, kde se plevel vzal (Mt 13,27). To je podobná otázka, jakou si dnes často klademe v souvislosti s problémem zla: Když Bůh stvořil svět zcela dobrý, proč je v něm zlo?`
+
+`Přečti si text Mt 13,28–30 ve světle Kristova vysvětlení v Mt 13,37–40. Co se z těchto veršů dovídáme o povaze vesmírného konfliktu?`
+
+Hospodář odpovídá na otázku svých sluhů slovy: „To udělal nepřítel“ (Mt 13,28). Ježíš později identifikuje toho, „kdo rozsívá dobré semeno“, jako „Syna člověka“, kterým je sám Ježíš (Mt 13,37). Dále vysvětluje, že „pole je tento svět“ (Mt 13,38), a „nepřítel“, který nasel plevel, je „ďábel“ (Mt 13,39). Jedná se o jasnou ilustraci vesmírného sporu mezi Kristem a satanem. Proč je na světě zlo? Zlo je výsledkem působení nepřítele (ďábla), který se staví proti pánovi. „To udělal nepřítel“ (Mt 13,28).
+
+Taková odpověď však u sluhů vyvolala následující otázku: „Máme jít a plevel vytrhat?“ Vždyť proč nevykořenit zlo okamžitě? Pán jim však odpověděl: „Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici. Nechte, ať spolu roste obojí až do žně...“ (Mt 13,29.30; porovnej s Mk 4,29). Podle podobenství Bůh nakonec skoncuje se zlem, ale jeho předčasné vykořenění by mělo za následek nezvratné vedlejší škody, které by ublížily dobru.
+
+**Aplikace**
+
+`Jaké nebezpečí by hrozilo při snaze „vytrhat plevel z pšenice“ už dnes? Proč to zároveň neznamená jednoduše ignorovat zlo, se kterým se setkáváme?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/09/03.md b/src/cs/ss/2025-01/09/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..7efba454fd
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/09/03.md
@@ -0,0 +1,28 @@
+---
+title:  'Původ sporu na Zemi'
+date:  24/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý. (Gn 1,31)
+
+> <p></p>
+> <sup>4</sup> Had ženu ujišťoval: „Nikoli, nepropadnete smrti. 5Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“ 6Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl. <sup>7</sup> Oběma se otevřely oči: poznali, že jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi. (Gn 3,4–7)
+
+**Osobní studium**
+
+`V podobenství zazněla otázka, proč je na poli plevel, když hospodář zasel jen dobré semeno. Paralelně s ní zaznívá i další otázka: Pokud Bůh stvořil svět naprosto dobrý, jak se zde objevilo zlo?`
+
+`Podle Gn 1,31 se stvoření Bohu podařilo a po dokončení bylo „velmi dobré“. V Genesis 1. kapitole nenacházíme v Božím stvoření této planety ani náznak zla. Jak se tedy zlo stalo součástí lidské zkušenosti?`
+
+`Přečti si text Ex 3,1–7. Co se z těchto veršů dozvídáme o tom, jak se zlo dostalo na zem? Co to naznačuje o povaze vesmírného konfliktu? (Viz také Zj 12,7–9.)`
+
+V tomto příběhu se setkáváme se lží o Božím charakteru, se kterou přišel had, ztotožněný se samotným satanem (ten „dávný had“) ve Zj 12,7–9. Had svou otázkou nejen zpochybnil Boží příkaz, ale téměř úplně ho obrátil. Potom had přímo odmítl Boží slova, když Evě řekl: „Nikoli, nepropadnete smrti“ (Gn 3,4).
+
+Z hadova tvrzení je zřejmé, že někdo určitě lže. Ale kdo? Had, nebo Bůh? Eva nyní stála před rozhodnutím, zda uvěří Božím slovům, nebo tomu, co jí řekl had.
+
+Bible nám ukazuje, že povaha konfliktu se týká především toho, čemu a komu máme věřit. To samo o sobě neodmyslitelně souvisí s láskou. Naše přesvědčení o konkrétním člověku a o tom, jaký je a zda se mu dá důvěřovat, má hluboký vliv na to, zda ho budeme milovat a věřit jemu i tomu, co říká.
+
+**Aplikace**
+
+`Přečti si znovu Gn 3,15. Boží slova adresovaná hadovi, kterému má potomstvo ženy, odkazující na Mesiáše, rozdrtit hlavu, se často označuje jako první evangelium (protoevangelium) zaznamenané v Písmu. Jak tato zpráva posiluje realitu velkého sporu? Jakou naději nám přináší tento text?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/09/04.md b/src/cs/ss/2025-01/09/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..63f815d136
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/09/04.md
@@ -0,0 +1,28 @@
+---
+title:  'Původ sporu v nebi'
+date:  25/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>12</sup> Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodů! 13A v srdci sis říkal: „Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu. <sup>14</sup> Vystoupím na posvátná návrší oblaků, s Nejvyšším se budu měřit.“
+
+> <p></p>
+> <sup>15</sup> Teď jsi svržen do podsvětí, do nejhlubší jámy! (Iz 14,12–15)
+
+**Osobní studium**
+
+Už samotný úvod první knihy Bible (Gn 1–3) ukazuje, že zlo existovalo ještě před pádem Adama a Evy. Již v době, kdy se zlo v Edenu vůbec neprojevilo, „zlo“ se jako výraz objevilo již v pojmenování „stromu poznání dobrého a zlého“ (Gn 2,9.17). Potom had obvinil Boha ze lži, ačkoli ve skutečnosti lhal on sám. Existence hada (Zj 12,9) spolu s jeho lží ukazuje, že zlo je skutečné. I v Edenu před pádem se tedy projevuje přítomnost zla.
+
+`Přečti si text Ez 28,12–19 ve světle veršů Ex 25,19.20. Jaká je povaha pádu popsané bytosti?`
+
+Podle této pasáže začíná původ zla a vesmírný spor v nebi.
+
+Před svým pádem byla bytost, která se stala známou jako satan, zářivým cherubem „ochráncem“. Kromě toho, že je představen jako cherub, byl „pečetí dokonalosti, plný moudrosti a dokonale krásný“ a byl „v Edenu, Boží zahradě“ (Ez 28,12.13; B21). Nic z toho nelze říci o lidském králi Týru (ani o žádném jiném člověku). Na základě toho usuzujeme, že tyto verše nám umožňují sledovat pád Lucifera.
+
+`Co se z úvodního textu (Iz 14,12–15) dozvídáme o původu velkého sporu?`
+
+Podle Izajáše 14 se Lucifer rozhodl sám sebe povýšit a připodobnit se Bohu. Tento verš doplňuje to, co jsme četli v Ez 28, že jeho srdce se stalo „domýšlivým“ pro jeho „krásu“ (Ez 28,17). Namísto toho, aby chválil Boha za to, jak nádherně ho stvořil, v jeho srdci se zrodila domýšlivost. A co je nejhorší, Lucifer se ve své pýše rozhodl pomlouvat Boha a snažil se zaujmout Boží místo. Hebrejský výraz pro „obchody“ v Ez 28,16 znamená také „pomluvy“, což naznačuje, jak bude satan působit proti Bohu a také proti nám.
+
+**Aplikace**
+
+`Jak rozumíš skutečnosti, že o Luciferovi, který padl, Bible říká: „na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost“ (Ez 28,15)? Jak by mohla dokonalá bytost padnout, kdyby „dokonalost“ v sobě nezahrnovala skutečnou morální svobodu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/09/05.md b/src/cs/ss/2025-01/09/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..89246fa1d2
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/09/05.md
@@ -0,0 +1,29 @@
+---
+title:  'Pokud se mi budeš klanět...'
+date:  26/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>8</sup> Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu 9a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.“ <sup>10</sup> Tu mu Ježíš odpoví: „Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: ‚Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.‘“ (Mt 4,8–10)
+
+**Osobní studium**
+
+Satanovu snahu zmocnit se Božího trůnu odhalují i oba záznamy o pokoušení, kterému byl Ježíš vystaven na poušti (Mt 4 a L 4). V pozoruhodném setkání Ježíše s pokušitelem se toho dozvídáme poměrně dost o povaze konfliktu. V příběhu vidíme realitu velkého sporu mezi Kristem a satanem, ačkoli je vykreslena jen stručně a v náznacích.
+
+`Přečti si text Mt 4,1–11. Jak tento příběh odhaluje realitu velkého sporu mezi Kristem a satanem?`
+
+Duch „vyvedl“ Ježíše na poušť s jasným záměrem, aby „byl pokoušen od ďábla“ (Mt 4,1). Před tímto setkáním se Ježíš čtyřicet dní postil. Když tedy přišel ďábel, pokoušel Ježíše, aby proměnil kameny v chléb, čímž útočil na Ježíšův velký hlad. Ale Ježíš čelil tomuto pokušení Biblí a satanova lest selhala.
+
+Potom, ve snaze přimět Ježíše k troufalému jednání, ďábel dotíral na Ježíše, aby skočil dolů z vrcholu chrámu. Satan překroutil Písmo, aby naznačil, že kdyby byl Ježíš skutečně Božím Synem, andělé by ho ochránili. Ježíš však odmítl takový pokroucený výklad a pokušení se ubránil.
+
+Třetí pokušení jasně ukazuje, čeho se ďábel snažil dosáhnout. Chtěl, aby ho Ježíš uctíval. Satan se pokoušel přivlastnit si uctívání, které patří jedině Bohu.
+
+Aby to udělal, ukázal Ježíši „všechna království světa i jejich slávu“, a pak ho vyzval: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět“ (Mt 4,8.9). V paralelním textu v Evangeliu podle Lukáše ďábel dokonce tvrdí: „Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám: Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé“ (L 4,6.7).
+
+Ježíš opět odpověděl Písmem, pokušení odolal a satan prohrál.
+
+Ve všech třech případech Ježíš použil Bibli k obraně před útoky nepřítele.
+
+**Aplikace**
+
+`Apoštol Pavel křesťanům v Efezu připomíná: „Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla“ (Ef 6,12). Přestože bychom neměli žít ve strachu, potřebujeme vždy pamatovat na to, že kolem nás se odehrává boj. Proč?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/09/06.md b/src/cs/ss/2025-01/09/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..553c0c978a
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/09/06.md
@@ -0,0 +1,30 @@
+---
+title:  'Povaha vesmírného sporu'
+date:  27/02/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 44Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži. 45Já mluvím pravdu, a proto mi nevěříte. (J 8,44.45)
+
+> <p></p>
+> 7A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem. <sup>8</sup> Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi. 9A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé. (Zj 12,7–9)
+
+**Osobní studium**
+
+Věnovali jsme se již některým textům, které odhalují existenci vesmírného sporu mezi Bohem a satanem. Jak je ale takový konflikt vůbec možný? Jak by se mohl někdo postavit proti všemocnému Bohu? Pokud by se vesmírný spor týkal jen a jen moci, skončil by dříve, než začal. Jeho podstata však spočívá v něčem jiném. Písmo totiž ukazuje, že konflikt je sporem o Boží charakter. Ďábel Boha pomlouvá a obviňuje ho, že (mimo jiné) není dokonale dobrý a milující. Taková tvrzení nelze porazit mocí ani násilím. K vyřešení takového sporu je zapotřebí čas, aby se prokázal rozdíl mezi osobami, které jsou ve sporu.
+
+„Bůh mohl při jednání s hříchem uplatnit pouze spravedlnost a pravdu; satan však mohl používat také prostředky, které Bůh používat nemůže – lichocení a lež. Snažil se zfalšovat Boží slovo a andělům nesprávně vykládal záměry Boží vlády. Tvrdil, že Bůh není spravedlivý, když pro obyvatele nebes vydává zákony a nařízení, a že vyžadováním podřízenosti a poslušnosti stvořených bytostí se chce sám vyvýšit. Proto bylo třeba obyvatelům nebes i všech světů jasně ukázat, že Boží vláda je spravedlivá a jeho zákon dokonalý. Satan vzbudil zdání, že se pokouší hájit dobro vesmíru. Proto budou muset všichni pochopit, jaká je jeho skutečná povaha a oč mu jde. Bylo třeba dát mu čas, aby se sám projevil svým zlým působením.“ (GC 498; VDV 325)
+
+**Co prozrazují výše uvedené pasáže o charakteru ďábla a jeho strategii?**
+
+`J 8,44.45`
+
+`Zj 12,7–9`
+
+Satan měl od začátku jasný plán: snažil se přimět stvořené bytosti, aby uvěřily, že Bůh ve skutečnosti není spravedlivý a milující a že jeho zákon je utlačuje a ubližuje jim. Není divu, že Ježíš mluví o ďáblu, že je „lhář a otec lži“ (J 8,44). Naproti tomu Ježíš přišel, aby „vydal svědectví pravdě“ (J 18,37). Přišel se otevřeně postavit proti lžím a pomluvám satana, aby porazil a nakonec úplně zničil ďábla a jeho moc (1J 3,8; Žd 2,14).
+
+Zjevení identifikuje satana jako (1) „dávného hada“, (2) jako toho, kdo u nebeského soudu obviňuje Boží lid, a (3) jako „velikého draka“, který svádí celý svět (Zj 12,9.10). Řecké slovo diabolos přeložené jako „ďábel“ znamená doslova „pomlouvač“ či „nacti­utrhač“. I to potvrzuje, že povaha konfliktu souvisí s důvěrou, včetně důvěry v to, jaký je skutečný Boží charakter.
+
+**Aplikace**
+
+`Jak ty sám vnímáš Boží charakter? Jak je to s tvou důvěrou v jeho spravedlnost a lásku, když jsi vystaven situacím, které tě mohou vést k pochybnostem?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/09/07.md b/src/cs/ss/2025-01/09/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..a41248f1dd
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/09/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  'Podněty k zamyšlení'
+date:  28/02/2025
+---
+
+Přečtěte si 29. kapitolu „Původ zla“ z knihy Velké drama věků (GC 492–504; VDV 322–329).
+
+„Nic jiného nezdůrazňuje Písmo tak výrazně jako skutečnost, že Bůh nenese odpovědnost za vznik zla, že vzpoura v nebi nevznikla proto, že by Bůh jakékoli bytosti svévolně odňal svou milost nebo se dopustil nějaké chyby v řízení vesmíru. Zlo je vetřelec, jehož existenci nelze zdůvodnit. Je tajemné a nelogické; omlouvat je, znamená je hájit. [...] Kdyby byl satan okamžitě zničen, sloužili by Bohu spíše ze strachu než z lásky. Vliv původce zla by nebyl plně odstraněn, nebyl by úplně vymýcen ani duch vzpoury. Bylo třeba nechat zlo dozrát. Pro věčné dobro celého vesmíru musí satan plněji rozvinout své myšlenky, aby všechny stvořené bytosti mohly poznat skutečnou podstatu jeho vzpoury proti Boží vládě a aby Boží spravedlnost a milost i neměnnost Božího zákona byly obhájeny jednou provždy.“ (GC 492.493.499; VDV 322.326)
+
+**Otázky k rozhovoru**
+
+`1. Mnozí lidé si kladou otázky, jak vlastně mohl bezhříšný tvor jako Lucifer na začátku zhřešit. Proč je hřích tak „tajemný“ a „nevysvětlitelný“? Jak můžeme pochopit první hřích, aniž bychom ho omlouvali nebo zdůvodňovali? V čem je vysvětlování původu zla stejné, jako jeho omlouvání?`
+
+`2. Proč Bůh neskoncoval se satanovou existencí hned po jeho vzpouře? Proč musí zlo „dozrát“ a proč „musí satan plněji rozvinout své myšlenky“? Proč je takový postup nutný „pro věčné dobro celého vesmíru“?`
+
+`3. Proč je důležité pochopit, že konflikt mezi Bohem a satanem není sporem o moc, ale sporem o důvěru a charakter? V čem spočívá rozdíl? V čem by se lišilo řešení velkého sporu, kdyby jeho podstatou byla moc?`
+
+`4. V čem nám pochopení podstaty sporu mezi Bohem a satanem pomáhá lépe porozumět, že i náš život je jeho součástí? Jakým způsobem právě teď prožíváte realitu velkého konfliktu? Jak bychom měli žít a rozhodovat se, aby bylo zřejmé, na čí straně sporu stojíme?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/09/info.yml b/src/cs/ss/2025-01/09/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..3a4824187d
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/09/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Vesmírný spor"
+start_date: "22/02/2025"
+end_date: "28/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/09/inside-story.md b/src/cs/ss/2025-01/09/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..61216cb4a2
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/09/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Inside story
+date:   28/02/2025
+---
+
+### Na této lekci pracujeme.
+Prosim zkuste to znovu pozdeji.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/10/01.md b/src/cs/ss/2025-01/10/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..aaca52782d
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/10/01.md
@@ -0,0 +1,28 @@
+---
+title:  '„Pravidla hry“'
+date:  01/03/2025
+---
+
+### Texty na tento týden
+Da 10,1–14; Zj 13,1–8; Jb 1,1–12; Jb 2,1–7; J 12,31; J 14,30; Mk 6,5; Mk 9,29
+
+> <p>Základní verš</p>
+> „Kdo však se dopouští hříchu, je z ďábla, protože ďábel od počátku hřeší. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy.“ (1J 3,8)
+
+Silný příběh, který odhaluje povahu vesmírného sporu, se nachází v 1Kr 18,19–40. Jde o Elijášův zápas na hoře Karmel, kde Hospodin odhaluje „cizí bohy“. V pozadí těchto „bohů“ však nacházíme víc než jen to, že jsou výplody představivosti pohanů. Za „bohy“, které uctívaly národy v okolí Izraele, se ve skutečnosti skrývalo ještě něco jiného.
+
+„Obětovali démonům, kteří nejsou Bohem, bohům, jež neznali, novým, kteří nedávno přišli, o nichž vaši otcové nic nevěděli“ (Dt 32,17; ČSP). Apoštol Pavel dodává, že „to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. Nechci, abyste vešli ve společenství s démony“ (1K 10,20).
+
+Za falešnými „bohy“ národů se tedy ve skutečnosti skrývali démoni. To znamená, že všechny texty Písma, které se zabývají modlářstvím a cizími bohy, se týkají tématu „velkého sporu“.
+
+Na tomto pozadí je téma vesmírného konfliktu lépe pochopitelné. Tato pravda má vážné důsledky pro lepší pochopení podstaty tohoto sporu a problému zla.
+
+**Osnova lekce**
+
+Tato lekce nás provede dalšími biblickými pasážemi, které přibližují velký spor mezi satanem a Bohem. Spor, v němž nejde o to, kdo je silnější, ale o to, jaký má kdo charakter. Při jejich čtení uvidíme, že Bůh toužící po tom, aby znovu získal důvěru stvoření a jasně prokázal, jaký skutečně je, přistoupil na určitá „pravidla hry“, v jejichž rámci do jisté míry dobrovolně omezil možnosti svého jednání (ale i jednání nepřítele).
+
+- Da 19,12–14: Bůh respektuje určitá „omezení“ svého jednání (neděle)
+- Zj 13,1–8: „Hranice“ platící také pro satana (pondělí)
+- Jb 1–2: Nebeská rada a nastavení „pravidel hry“ (úterý)
+- J 12,31; 2K 4,4: „Pravidla“ umožňující satanovi dočasnou vládu (středa)
+- Mk 6,5; Ř 8,18: Spor, který nelze vyřešit použitím síly (čtvrtek)
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/10/02.md b/src/cs/ss/2025-01/10/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..96df8e84b8
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/10/02.md
@@ -0,0 +1,27 @@
+---
+title:  'Zpožděný posel'
+date:  02/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 12Řekl mi: „Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy ses rozhodl porozumět a pokořit se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena, a já jsem proto přišel. <sup>13</sup> Avšak ochránce perského království stál proti mně po jedenadvacet dní. Dokud mi nepřišel na pomoc Míkael, jeden z předních ochránců, zůstal jsem tam u perských králů. 14Přišel jsem, abych tě poučil o tom, co potká tvůj lid v posledních dnech, neboť vidění se týká těchto dnů.“ (Da 10,12–14)
+
+**Osobní studium**
+
+Jak jsme viděli, v pozadí za cizími falešnými „bohy“ se vlastně skrývali démoni. Na jiných místech v Bibli vidíme důkazy, že se skrývali i za některými pozemskými vládci. A těmto nepřátelským silám musí někdy čelit dokonce i Boží poslové.
+
+`Přečti si text Da 10,1–14. Zvláštní pozornost věnuj veršům 12 a 13. V čem nám tyto texty pomáhají pochopit více o vesmírném sporu? Jak rozumíš slovům, že proti nebeskému poslovi stál jednadvacet dní „ochránce perského království“?`
+
+`Jak se mohlo stát, že anděl, kterého poslal Bůh, se zpozdil o tři týdny, protože se mu někdo postavil do cesty? Zřejmě se tak rozhodl Bůh, neboť v opačném případě by všemohoucí Bůh mohl Danielovi odpovědět okamžitě. Pokud by Bůh použil svou moc, mohl by Da­nielovi poslat anděla ihned. Daniel však musel čekat jedenadvacet dní, protože ochránce perského království „stál proti“ Božímu poslovi. Co se tady vlastně odehrálo?`
+
+„Na stránkách jeho knihy se dozvídáme, že archanděl Gabriel tři týdny zápasil se silami zla, které bránily vlivům působícím na Kýrovu mysl. [...] Vítězství bylo nakonec vybojováno; mocnosti zla byly po dobu vlády krále Kýra a jeho syna Kambýsa drženy pod kontrolou.“ (PK 572; OSU 214)
+
+Takový konflikt se mohl odehrát jen tak, že Bůh neuplatnil veškerou svou moc. Nepříteli musí být poskytnuta skutečná svoboda a moc, kterou Bůh neodstraňuje svévolně. Tuto svobodu Bůh omezuje pouze na základě určitých faktorů, o kterých vědí obě zúčastněné strany, ale my tyto podrobnosti neznáme.
+
+Zdá se, že ve vesmírném sporu, v němž působí dokonce i Boží andělé, musí existovat určitá omezení, která budeme v následujících lekcích označovat jako přijatá „pravidla hry“.
+
+V určitém smyslu by pochopení těchto hranic nemuselo být obtížné, pochopíme-li myšlenku, o které jsme již mluvili: Bůh působí pouze láskou a základem jeho vlády je láska, ne nátlak. Myšlenka, že Bůh jedná pouze prostřednictvím principů vycházejících z lásky, nám může pomoci lépe pochopit velký spor.
+
+**Aplikace**
+
+`Jakou máš zkušenost s hranicemi, které tě vedou k jednání jen na základě principů lásky, ne nátlaku? Co ses naučil o hranicích moci?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/10/03.md b/src/cs/ss/2025-01/10/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..06b79f6d7a
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/10/03.md
@@ -0,0 +1,29 @@
+---
+title:  'Drak ze Zjevení'
+date:  03/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 2Ta šelma, kterou jsem viděl, byla jako levhart, její nohy jako tlapy medvěda a její tlama jako tlama lví. A drak jí dal svou sílu i trůn i velikou moc. <sup>3</sup> Jedna z jejích hlav vypadala jako smrtelně raněná, ale ta rána se zahojila. A celá země v obdivu šla za tou šelmou; <sup>4</sup> klekali před drakem, protože dal té šelmě svou moc, a klekali také před šelmou a volali: „Kdo se může rovnat té dravé šelmě, kdo se odváží s ní bojovat?“ (Zj 13,2–4)
+
+**Osobní studium**
+
+Ucelený pohled na nebeské vládce v kosmickém sporu nacházíme v knize Zjevení, kde je ďábel zobrazen jako „veliký drak“, který se staví proti Bohu a zároveň „svádí celý svět“ (Zj 12,9).
+
+`Přečti si text Zj 13,1–8. Co se zde dozvídáme o rozsahu působení „draka“?`
+
+Drak (satan) bojuje proti Bohu (Zj 12,7–9) a jeho služebníkům (např. Zj 12,1–6). Zároveň je zobrazen jako vládce stojící v pozadí pozemských království, která během věků pronásledovala Boží lid.
+
+Drak „dal svou sílu i trůn i velikou moc“ šelmě z moře (Zj 13,2; porovnej se Zj 13,4; 17,13.14). Této šelmě z moře bylo „dáno, aby mluvila pyšně a rouhavě a měla moc po čtyřicet dva měsíce“ (Zj 13,5).
+
+Satan (drak) tedy předává moc a mocenskou autoritu šelmě (pozemské nábožensko-politické moci). Tuto moc šelma využívá, aby si přisvojila uctívání, které patří Bohu. Šelma se rouhá Božímu jménu, bojuje proti Božím svatým, a dokonce nad nimi i po určitou dobu vítězí. Takovou celosvětovou autoritu a vládu dává šelmě drak, který si uzurpuje nárok vládnout celému světu.
+
+Přesto Bůh dává jasné hranice satanovi i jeho mocnostem, a to včetně časového omezení. „Proto jásejte, nebesa a všichni, kdo v nich přebýváte! Běda však zemi i moři, neboť sestoupil k vám ďábel, plný zlosti, protože ví, jak málo času mu zbývá“ (Zj 12,12).
+
+Satan ví, že mu zbývá „málo času“ (Zj 12,12). Události popsané ve Zjevení postupují podle prorockých časových linií, které ukazují konkrétní omezení (viz Zj 12,14; 13,5) pro vládu mocností zla.
+
+Dobrá zpráva je, že Bůh nakonec zvítězí. „A setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo“ (Zj 21,4).
+
+**Aplikace**
+
+`I když se nám to dnes může zdát nepravděpodobné nebo těžko uvěřitelné, dobro nakonec navždy zvítězí nad zlem. Proč je důležité, abychom nikdy nezapomněli na toto úžasné zaslíbení? Co ti pomáhá posilovat tuto naději?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/10/04.md b/src/cs/ss/2025-01/10/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..34a2397b20
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/10/04.md
@@ -0,0 +1,35 @@
+---
+title:  'Kauza Jób'
+date:  04/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 1A nastal opět den, kdy synové Boží přišli, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan, aby i on předstoupil před Hospodina. <sup>2</sup> Hospodin se satana zeptal: „Odkud přicházíš?“ Satan Hospodinu odpověděl: „Procházel jsem zemi křížem krážem.“ <sup>3</sup> Hospodin se satana zeptal: „Zdalipak sis všiml mého služebníka Jóba? Nemá na zemi sobě rovného. Je to muž bezúhonný a přímý, bojí se Boha a vystříhá se zlého. Ve své bezúhonnosti setrvává dosud, ačkoli jsi mě proti němu podnítil, abych ho bezdůvodně mořil.“ <sup>4</sup> Satan však Hospodinu odpověděl: „Kůži za kůži! Za sebe samého dá člověk všechno, co má.“ (Jb 2,1– 4)
+
+**Osobní studium**
+
+Kniha Jób přináší několik fascinujících pohledů na realitu velkého sporu.
+
+`Přečti si texty Jb 1,1–12 a Jb 2,1–7. Co je pro tebe na tomto příběhu znepokojující? Jaké principy velkého sporu odhalují uvedené verše?`
+
+Z textů lze vyčíst mnoho významných detailů:
+
+1. 	Zdá se, že kniha přináší výjev z něčeho, co by se dalo nazvat „zasedání nebeské rady“, kde probíhá nejen dialog mezi Bohem a satanem, ale nacházíme zde i další nebeské bytosti.
+
+2.	Ve scéně můžeme pozorovat určitý spor, naznačený Boží otázkou, zda si satan všiml Jóba. Proč si ho měl „všimnout“? A proč právě Jóba? Otázka má opodstatnění jen v kontextu nějakého většího konfliktu, který se odehrává v pozadí.
+
+3.	Zatímco Bůh o Jóbovi tvrdí, že je „bezúhonný a přímý, bojí se Hospodina a vystříhá se zlého“ a dokonce že „nemá na zemi sobě rovného“ (Jb 1,8), satan tvrdí, že Jób jen tak vypadá a že podle něj respektuje Boha jen proto, že nad ním drží ochrannou ruku. Takový výrok je vlastně útokem nejen na Jóbův charakter, ale i na charakter samotného Boha (porovnej se Zj 12,10 a Za 3).
+
+4.	Satan tvrdí, že Boží ochrana Jóba („Vždyť jsi ho ze všech stran ohradil, rovněž jeho dům a všechno, co má“; Jb 2,10) je nespravedlivá a znemožňuje satanovi dokázat svá tvrzení. To naznačuje, že satanovy možnosti jsou omezené, protože Bůh mu stanovil určité hranice („pravidla hry“). Zároveň vidíme, že se satan zjevně pokouší Jóbovi ublížit.
+
+Bůh reaguje na satanovo obvinění před nebeskou radou tím, že mu sice dovoluje „vyzkoušet“ jeho teorii, ale jen v rámci určitých hranic. Nejprve dává satanovi moc nad „nade vším, co mu [Jóbovi] patří“, ale zakazuje satanovi sáhnout na osobu samotného Jóba (Jb 1,12). Později, když satan tvrdí, že Jób se stará jen o sebe, Bůh dovolí satanovi, aby se Jóba osobně dotkl, ale opět mu vytyčuje hranice: „ušetři jeho život“ (Jb 2,3–6).
+
+Satan přivolává na Jóbovu domácnost množství neštěstí, ale Jób navzdory všemu žehná Božímu jménu (Jb 1,20–22; Jb 2,9.10), čímž zároveň dokazuje nepravdivost a podlost satanových obvinění.
+
+Z příběhu o Jóbovi se tedy dozvídáme, že ve velkém sporu existují pro všechny skupiny určité „hranice“. I u nebeského soudu existují kritéria a omezení, v rámci kterých lze urovnávat a řešit obvinění vznesená proti Bohu, aniž by Bůh porušil posvátné principy, které tvoří základní vlastnosti lásky. Právě láska je totiž základem Boží vlády. Principy lásky vytvářejí pravidla, jakými Bůh vládne vesmíru a všem inteligentním bytostem v něm.
+
+Nebeské scény v knize Jób nám nabízejí fascinující pohledy na realitu velkého sporu a na to, jak se tento spor promítá do událostí na zemi.
+
+**Aplikace**
+
+`Jak nám skutečnost, že Ježíš nazývá satana „vládcem“ (ř. archon) tohoto světa, pomáhá alespoň trochu pochopit podstatu zla, které nyní existuje ve světě? Je potěšující vědět, že vláda zla je opravdu jen dočasná!`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/10/05.md b/src/cs/ss/2025-01/10/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..b117a7f845
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/10/05.md
@@ -0,0 +1,36 @@
+---
+title:  '(Dočasný) vládce tohoto světa'
+date:  05/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. (J 12,31)
+
+> <p></p>
+> Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím. (2K 4,4)
+
+**Osobní studium**
+
+V předchozích lekcích jsme viděli důležitou charakteristiku velkého sporu: satan a jeho zástupy dostali v tomto světě dočasnou pravomoc, která je však omezena určitými dohodnutými „pravidly hry“.
+
+Tyto hranice omezují nejen jednání nepřítele – ďábla a jeho kohorty – ale omezují i Boží působení při odstraňování nebo zmírňování následků zla, které má Boží nepřítel (dočasně) pravomoc působit. Hospodin nikdy neporuší svá zaslíbení. Bůh, ačkoli má absolutní moc, se rozhodl respektovat určitá morální pravidla a dohody, které satanovi dočasně umožňují mít určitý vliv. Tím se Bůh sám morálně omezuje v tom, co může v budoucnosti udělat, ale tato omezení neznamenají, že by ztratil svou moc. Vše tedy zůstává podřízeno jeho zaslíbením a jeho spravedlnosti.
+
+`Co říkají uvedené texty o vládě nepřítele v tomto světě?`
+
+J 12,31
+
+J 14,30
+
+J 16,11
+
+2K 4,4
+
+L 4,6
+
+Nový zákon nám představuje střet dvou království – království světla a království temnoty. Zatímco království světla představuje Boží vládu, temnota přichází od satana a má svůj původ v jeho vzpouře proti Bohu. Součástí Kristova poslání bylo porazit království satana: „Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy“ (1J 3,8).
+
+Přesto existují „pravidla“, která „omezují“ Boží jednání, přičemž ten stále zůstává věrný zásadám své vlády. Tato „omezení“ se týkají (1) udělení svobodné vůle stvořeným bytostem a (2) smlouvou daných pravidel, která – alespoň prozatím – zcela neznáme. Takové překážky a omezení Božího jednání mají významné důsledky pro Boží morální schopnost zmenšovat a/nebo okamžitě odstraňovat zlo v tomto světě. Jsme tedy svědky pokračujícího zla a utrpení, které skutečně může u mnoha lidí vyvolat pochybnosti buď o Boží existenci, nebo o jeho dobrotě. Jakmile však pochopíme pozadí velkého sporu a omezení, která Bůh stanovil pro to, jak se vypořádá se zlem, můžeme trochu lépe pochopit, proč se na světě děje tolik zla, které zůstává prozatím nepotrestáno a nevyřešeno. A bude tomu tak až do konečného Božího vítězství nad zlem.
+
+**Aplikace**
+
+`Přečti si texty Ř 8,18 a Zj 21,3.4. Existuje mnoho skutečností, kterým ve velkém sporu nerozumíme. Jak nám tyto texty pomáhají již dnes vírou prožívat jistotu, že Bůh ví, co je nejlepší, chce to nejlepší, ukončí působení zla a dovede nás do svého království světla a věčné radosti?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/10/06.md b/src/cs/ss/2025-01/10/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..4e72b30fc0
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/10/06.md
@@ -0,0 +1,33 @@
+---
+title:  'Hranice a pravidla'
+date:  06/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> A nemohl tam učinit žádný mocný čin, jen na několik málo nemocných vložil ruce a uzdravil je. (Mk 6,5)
+
+> <p></p>
+> Řekl jim: „Takový duch nemůže vyjít jinak než modlitbou.“ (Mk 9,29)
+
+> <p></p>
+> Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena. (Ř 8,18)
+
+**Osobní studium**
+
+Vesmírný spor je především konfliktem o Boží charakter. Jaký je vlastně Bůh? Tento spor má svůj původ v ďáblových očerňujících obviněních namířených proti Boží dobrotě, spravedlnosti a vládě. Je to jakýsi vesmírný soudní spor.
+
+Takový konflikt nelze vyřešit použitím síly, ale pouze na základě důkazů.
+
+Pokud někdo vznese vážná obvinění proti osobě, která má moc, je nejlepším (a možná jediným) způsobem, jak tato obvinění vyvrátit, umožnit svobodné, spravedlivé a otevřené vyšetřování. Pokud obvinění ohrožují celou vládu (lásky), nelze je jednoduše zamést pod koberec.
+
+Jak to všechno ovlivňuje naše chápání vesmírného sporu a jak to souvisí s problémem zla? Pokud Bůh dá slib, poruší ho někdy? Samozřejmě že ne. Jelikož Bůh souhlasí s určitými omezeními („pravidly hry“), jeho budoucí jednání je (morálně) omezeno. Zlo se tak stává součástí dočasného království temnoty.
+
+`Co říkají úvodní verše (Mk 6,5 a Mk 9,29) o vztahu mezi Božím působením a naší vírou a modlitbou?`
+
+Zdá se, že v obou zmíněných příbězích můžeme pozorovat určitá omezení či nastavená „pravidla hry“, která dynamicky souvisí s vírou a modlitbou člověka. Na jiných místech vidíme důkazy, že modlitba způsobuje v tomto světě změny a otevírá cestu pro Boží jednání, které by jinak nemuselo být (morálně) dostupné. Neměli bychom si však myslet, že jedinými faktory ovlivňujícími Boží jednání jsou víra a modlitba. Pravděpodobně existuje mnoho dalších faktorů, o kterých nevíme.
+
+Souvisí to s tím, co jsme již zmiňovali. Ukázali jsme si, že existují určitá pravidla chování, která omezují, co Bůh může ve velkém sporu udělat – alespoň prozatím. Z toho vyplývá, že zlo zůstává součástí působení časově omezeného království temnoty.
+
+**Aplikace**
+
+`V souvislosti s velkým sporem víme, která strana zvítězí. Jak naše každodenní rozhodnutí ovlivňují, na které straně nakonec skončíme? Jak se můžeme už dnes ujistit, že jsme opravdu na vítězné straně?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/10/07.md b/src/cs/ss/2025-01/10/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..7a4afd250b
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/10/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  'Podněty k zamyšlení'
+date:  07/03/2025
+---
+
+Přečtěte si 58. kapitolu „Satanovy svody“ z knihy Rady pro církev (1T 116–122; RPC 272.273).
+
+„Padlý člověk zákonitě patří satanovi. Kristus přišel, aby člověka vysvobodil z jeho moci. Člověk je od přirozenosti nakloněn poslouchat satanovo našeptávání a nemůže úspěšně odolávat tak strašnému nepříteli, dokud Kristus, mocný Vítěz, v něm nepřebývá, neusměrňuje jeho touhy a nedává mu sílu. Satanovu moc může omezit jen Bůh. Satan chodí po zemi sem i tam, z jednoho konce na druhý. Ani na okamžik nepřestává dávat pozor v obavě, aby nepropásl příležitost strhnout někoho do záhuby. Je důležité, aby to Boží lid pochopil a mohl uniknout jeho nástrahám.
+
+Satan chystá své svody tak, aby při posledním útoku proti Božímu lidu zůstal nepoznán. ‚A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla‘ (2K 11,14). Než si někteří oklamaní lidé uvědomí, že satan vůbec existuje, jsou v jeho zajetí a on aktivně působí jejich prostřednictvím. Satan ví mnohem lépe než Boží lid o moci, kterou by nad ním křesťané mohli mít, kdyby skutečně přijali Krista za svou sílu. I ti nejslabší věřící opření o Krista mohou úspěšně odrazit satanův útok, když budou pokorně prosit toho jediného mocného Vítěze o pomoc. Satan je příliš zkušený, než aby se svými pokušeními přicházel otevřeně a odvážně, protože pak by se dřímající síly křesťana probudily a ten by se obrátil k mocnému, neporazitelnému Osvoboditeli. Satan však přichází nepozorovaně a pracuje skrytě, prostřednictvím zlých lidí, kteří tvrdí, že jsou bohabojní.“ (1T 116)
+
+**Otázky k rozhovoru**
+
+`1. Jak rozumíte myšlence, že „padlý člověk zákonitě patří satanovi“? Znamená to, že si ďábel s lidmi může dělat, co chce? Pokud ne, tak proč? Jak to souvisí s tím, co bychom mohli nazvat „pravidly hry“ ve vesmírném sporu?`
+
+`2. Proč by měl vlastně Bůh udělit satanovi jakoukoli pravomoc ve vesmírném sporu – i když jen dočasně? Co se z toho dovídáme o tom, jak se Bůh snaží odpovědět na satanova obvinění?`
+
+`3. Jak reagujete na ty, dokonce i na křesťany, kteří popírají existenci satana jako skutečné bytosti? Přestože nemůžeme přímo dokázat satanovu existenci, jak můžeme pomoci poukázat na satanovu existenci někomu, kdo v této otázce tápe nebo je podveden?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/10/info.yml b/src/cs/ss/2025-01/10/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..0a92c37aef
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/10/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "„Pravidla hry“"
+start_date: "01/03/2025"
+end_date: "07/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/10/inside-story.md b/src/cs/ss/2025-01/10/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..310cbf8f3f
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/10/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Inside story
+date:   07/03/2025
+---
+
+### Na této lekci pracujeme.
+Prosim zkuste to znovu pozdeji.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/11/01.md b/src/cs/ss/2025-01/11/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..47681f29da
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/11/01.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+---
+title:  '„Co jsem měl ještě udělat?“'
+date:  08/03/2025
+---
+
+### Texty na tento týden
+J 18,37; Ř 3,23–26; Ř 5,8; Iz 5,1–4; Mt 21,33–39; Iz 53,4; Ř 3,1–4
+
+> <p>Základní verš</p>
+> „Pilát mu řekl: ‚Jsi tedy přece král?‘ Ježíš odpověděl: ‚Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.‘“ (J 18,37)
+
+Před několika lety publikoval adventistický časopis Guide poučný příběh pro děti. Příběh ze středověku popisuje život chlapce Denise, sirotka, který žil u svých pěstounů. Denis vášnivě nenáviděl krále své země, protože když jednou jeho rodiče onemocněli, královi vojáci ho od nich proti jeho vůli odvedli a chlapec už své rodiče nikdy neviděl. Až mnohem později se dozvěděl, že je král oddělil, aby ochránil zdravé před nákazou strašnou nemocí – černým morem. Pravda o králi osvobodila Denise od nenávisti, kterou v sobě přechovával téměř celý život. Král jednal z lásky ke svému lidu.
+
+Mnoho lidí se dnes dívá na Boha podobně jako malý Denis na krále. Zlo, kterého jsme svědky nebo které sami prožíváme, některé z nás přivádí k nenávisti nebo odmítání Boha. Kde je Bůh, když přichází utrpení? Pokud je Bůh dobrý, proč je zde tolik zla? Myšlenka vesmírného sporu nám pomáhá alespoň zčásti pochopit, co se ve světě odehrává, i když až bolestně mnoho otázek zůstává nezodpovězeno. Když však naše hledání odpovědí končí neúspěchem, můžeme se vždy znovu podívat na Ježíše na kříži a prostřednictvím jeho bolesti, utrpení a největší oběti vnímat, že Bohu opravdu lze důvěřovat. A to dokonce i tehdy, když máme příliš mnoho nezodpovězených otázek.
+
+**Osnova lekce**
+
+V této lekci ještě jednou nahlédneme do velkého biblického obrazu vesmírného sporu, který se týká Božího charakteru. Tentokrát se zaměříme více na výhled do budoucnosti, na to, jak tento spor dopadne a jak Bůh „očistí“ své jméno před celým vesmírem.
+
+- J 18,36.37: Jistota Ježíšova vítězství ve velkém sporu (neděle)
+- Ř 3,22–26: Velký spor a prokázání Boží spravedlnosti (pondělí)
+- Iz 5,1–4; Mt 21,37–39: Velký spor a prokázání Boží lásky (úterý, středa)
+- Ř 3,1–4; Zj 15,3: Očištění Božího jména před celým vesmírem (čtvrtek)
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/11/02.md b/src/cs/ss/2025-01/11/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..66dce16873
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/11/02.md
@@ -0,0 +1,31 @@
+---
+title:  'Vítězný Kristus'
+date:  09/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>36</sup> Ježíš řekl: „Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud.“ <sup>37</sup> Pilát mu řekl: „Jsi tedy přece král?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ (J 18,36.37)
+
+**Osobní studium**
+
+Ačkoli na tomto světě působí nepřítel, kterého sám Kristus označil za (samozvané) „kníže tohoto světa“ (J 12,31), skutečným Králem vesmíru je Ježíš Kristus. Ježíš pro nás vydobyl vítězství a v něm můžeme zvítězit i uprostřed obtíží a utrpení. A opravdu, Kristovy skutky brání nepříteli naplno po­užít svou moc.
+
+Viděli jsme, že Písmo popisuje ďábla jako toho, kdo:
+
+1. svádí celý svět od počátku (Zj 12,9; Mt 4,3; J 8,44; 2K 11,3; 1J 3,8);
+2. pomlouvá a obviňuje Boha a v nebi žaluje na jeho lid (Zj 12,10; Zj 13,6; Jb 1–2; Za 3,1.2; Ju 1,9);
+3. si uzurpuje moc nad tímto světem (J 14,30; J 16,11; Sk 26,18; 2K 4,4; Ef 2,2; 1J 5,19).
+
+`Co se z úvodních veršů (J 18,36.37) dozvídáme o díle Ježíše Krista v boji proti podvodům nepřítele? Co to znamená, že Ježíš je Král?`
+
+Písmo učí, že satan je úhlavní nepřítel, podvodník, pomlouvač, žalobce a uzurpující vládce tohoto světa. Zároveň se však z Písma dozvídáme, že Ježíš je vítězem nad satanem ve všech ohledech:
+
+1. Ježíš „přišel na svět, aby vydal svědectví pravdě“ (J 18,37);
+2. Ježíš prostřednictvím kříže prokázal tím nejvyšším způsobem Boží dokonalou spravedlnost a lásku (Ř 3,25.26; Ř 5,8), čímž vyvrátil ďáblova pomlouvačná obvinění (Zj 12,10.11);
+3. Ježíš nakonec zničí království ďábla, který „ví, jak málo času mu zbývá“ (Zj 12,12; porovnej s Ř 16,20), a Kristus „bude kralovat na věky věků“ (Zj 11,15).
+
+Na tomto místě je třeba zdůraznit, že bez ohledu na to, co satan dělá, je již poraženým nepřítelem. Pro nás je důležité, abychom se každý den opírali o Kristovo vítězství a zároveň se vírou odvolávali na zaslíbení, která jsme díky kříži dostali.
+
+**Aplikace**
+
+`Proč je projev Boží spravedlnosti a lásky ve vesmírném sporu tak důležitý? Když uvažuješ o kříži a o všech Božích skutcích v plánu vykoupení, jak jeho skutky posilují důvěru v Boží lásku, a to i uprostřed zkoušek a utrpení?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/11/03.md b/src/cs/ss/2025-01/11/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..774e08257a
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/11/03.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Kristus – spravedlivý i ospravedlňující'
+date:  10/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>22</sup> Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu: 23všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; <sup>24</sup> jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši. <sup>25</sup> Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy. <sup>26</sup> Svou spravedlnost prokázal i v nynějším čase, aby bylo zjevné, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše. (Ř 3,22–26)
+
+**Osobní studium**
+
+Kristovy skutky neustále hatí a ničí ďáblovo dílo. Apoštol Jan píše: „Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy“ (1J 3,8) a „aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla“ (Žd 2,14). Úplná porážka nadvlády nepřítele se však odehrává ve dvou fázích. V první fázi prostřednictvím svého díla na kříži Kristus vyvrátil satanova pomlouvačná obvinění. A ve druhé fázi bude satan zničen a jeho království rozbořeno.
+
+`Co prozrazuje úvodní text (Ř 3,22–26) a text Ř 5,8 o tom, jak Kristus vyvrací ďáblova obvinění?`
+
+Poukázali jsme již na satanovy lži, kterými obviňuje Boha, že není zcela spravedlivý a milující. V Kristu však prostřednictvím kříže Bůh poskytl nejvyšší projev své spravedlnosti a lásky.
+
+Po Ježíšově smrti „satan pochopil, že byl odhalen. Nepadlí andělé i celý vesmír měli možnost sledovat jeho jednání. Sám se projevil jako vrah. Prolil krev Božího Syna, a tím se připravil o náklonnost nebeských bytostí.“ (DA 761; TV 489)
+
+`Přečti si texty Zj 12,10–12 a Gn 3,15. Jak tyto verše objasňují vesmírný význam Kristova vítězství na kříži?`
+
+Dějiny vykoupení nám poskytují řadu přesvědčivých důkazů, že Bůh vždy jedná tak, aby nakonec dosáhl toho, co je dobré pro všechny zúčastněné. Bůh Bible vždy dělá to nejlepší a nejvhodnější, co je vzhledem k probíhajícímu kosmickému konfliktu možné (Dt 32,4; 1S 3,18; Ž 145,17; Da 4,34; Abk 1,13; Zj 15,3; Gn 18,25).
+
+**Aplikace**
+
+`Uvažuj o kříži, na kterém se Bůh obětoval za všechny naše hříchy, v souvislosti se slovy „Co se mělo pro mou vinici ještě udělat a já pro ni neudělal?“ V čem tato slova nabývají v kontextu kříže zcela nového významu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/11/04.md b/src/cs/ss/2025-01/11/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..c264dcc590
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/11/04.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+---
+title:  '„Píseň mého milého“'
+date:  11/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>1</sup> Zazpívám svému milému píseň mého milého o jeho vinici: „Můj milý měl vinici na úrodném svahu. <sup>2</sup> Zkypřil ji, kameny z ní vybral a vysadil ušlechtilou révu. Uprostřed ní vystavěl věž i lis v ní vytesal a čekal, že vydá hrozny; ona však vydala odporná pláňata. <sup>3</sup> Teď tedy, obyvateli Jeruzaléma a muži judský, rozhodněte spor mezi mnou a mou vinicí. <sup>4</sup> Co se mělo pro mou vinici ještě udělat a já pro ni neudělal? Když jsem očekával, že vydá hrozny, jak to, že vydala odporná pláňata? (Iz 5,1–4)
+
+**Osobní studium**
+
+I uprostřed vesmírného sporu Bůh úžasnými způsoby projevuje svou lásku a spravedlnost. Někdo by se však mohl ptát: Měl Bůh udělat víc, než udělal, aby zabránil zlu a/nebo jej odstranil? Během našeho studia jsme poznali zázemí vesmírného sporu, který naznačuje, že Bůh jednal tak, aby respektoval svobodnou vůli nezbytnou pro maximální rozkvět vztahu lásky mezi ním a lidstvem. Kromě toho zjevně jednal v mezích morálních omezení (dohodnutých „pravidel hry“) v kontextu vesmírného sporu o jeho charakter. Tento spor může být vyřešen pouze projevy a důkazy jeho lásky.
+
+`Kdo mluví a o kom v úvodních verších (Iz 5,1–4)? Koho představují vinice a vinař? Jaký význam má jednání majitele vinice pro vinici? Jaký je výsledek?`
+
+V těchto verších Izajáš zpívá píseň o vinici. Vlastníkem vinice je sám Bůh a vinice představuje Boží lid (viz např. Iz 1,8 a Jr 2,21). Tuto píseň však můžeme aplikovat i na obraz toho, co Bůh dělá pro tento svět. Podle těchto veršů majitel vinice (Bůh) udělal vše, co mohl, pro rozkvět své vinice. Na vinici se měly urodit dobré hrozny, ale vyrostla na ní pouze „odporná pláňata“. Hebrejský termín by se dal doslova přeložit jako „páchnoucí ovoce“.
+
+Verš Iz 5,3 se zaměřuje na slova samotného Boha, který lidi vyzývá, aby „rozhodli spor“ mezi ním a jeho vinicí. A v následujícím verši Bůh klade tu nejdůležitější otázku: „Co se mělo pro mou vinici ještě udělat a já pro ni neudělal? Když jsem očekával, že vydá hrozny, jak to, že vydala odporná pláňata?“ (Iz 5,4). Opravdu, co víc mohl udělat? Je fascinující, že sám Bůh žádá druhé, aby posoudili jeho jednání.
+
+**Aplikace**
+
+`Přečti si verš Iz 53,4. Čí „nemoci“ a „bolesti“ nesl Kristus až na kříž? Co se z toho dozvídáme o všem, co pro nás Bůh udělal a co ho stála naše záchrana?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/11/05.md b/src/cs/ss/2025-01/11/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..ed95fca20d
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/11/05.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+---
+title:  'Kristovo podobenství o zlých vinařích'
+date:  12/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>37</sup> Nakonec k nim poslal svého syna; řekl si: „Na mého syna budou mít přece ohled!“ <sup>38</sup> Když však vinaři zhlédli syna, řekli si mezi sebou: „To je dědic. Pojďte, zabijme ho, a dědictví připadne nám!“ <sup>39</sup> Chytili ho, vyvlekli ven z vinice a zabili. (Mt 21,37–39)
+
+**Osobní studium**
+
+V podobenství o zlých vinařích (Mt 21) Ježíš pokračuje tam, kde skončila píseň o vinici (Iz 5). Podobenství ještě výrazněji popisuje charakter majitele a to, co udělal ve prospěch vinice.
+
+`Přečti si text Mt 21,33–39 v kontextu otázky z Iz 5,4. Co víc ještě mohl Bůh udělat?`
+
+První část Kristova podobenství cituje přímo z písně Iz 5 o majiteli vinice a jeho vinici (viz Iz 5,2 a Mt 21,33). Ježíš pak dodává, že hospodář vinici „pronajal vinařům a odcestoval“ (Mt 21,33). Když však majitel vinice dvakrát poslal své služebníky (proroky) posbírat úrodu, vinaři, kteří měli vinici pronajatou, zbili a zabili jeho služebníky (Mt 21,34–36). Nakonec poslal svého syna (Ježíše) s tím, že na jeho „syna budou mít přece ohled“ (Mt 21,37). Ale zavraždili i syna, protože si řekli: „To je dědic. Pojďte, zabijme ho, a dědictví připadne nám!“ (Mt 21,38). A nakonec to i udělali: „Chytili ho, vyvlekli ven z vinice a zabili“ (Mt 21,39).
+
+`Co víc mohl udělat? Otec nás tak miloval, že dal svého milovaného Syna (J 3,16). Jde-li o takový vesmírný konflikt, jak je zde naznačeno, nemohl být předčasně urovnán použitím Boží moci, ale vyžadoval nejprve veřejné zjevení Božího charakteru. To se uskutečnilo prostřednictvím Kristova díla (Ř 3,25.26; Ř 5,8). Co víc bychom si mohli přát, než že se Bůh (v Kristu) vydal na smrt za nás, aby nás mohl ospravedlnit, aniž by jakýmkoli způsobem slevil ze své spravedlnosti a dokonalé lásky?`
+
+Událost kříže ukazuje, že Bůh udělal vše, co se dalo, aby zmírnil a odstranil zlo, aniž by nějak negativně ovlivnil růst skutečné lásky. Kdyby měl Bůh k dispozici nějakou vhodnější cestu, nevybral by si ji? Přestože lidé ve vesmírném sporu nesmírně trpí, nejvíce ze všech trpí samotný Bůh. Když se podíváme na kříž, můžeme vidět, jak ohromné utrpení a jakou nesmírnou bolest přinesl hřích samotnému Bohu. Ale svoboda vycházející z podstaty lásky je tak posvátná, že Kristus byl ochoten to vše pro nás podstoupit.
+
+**Aplikace**
+
+`Až budeme znát pozadí všech událostí, uznáme, že náš nebeský Otec pro nás udělal to nejlepší, co mohl. Může ti toto vědomí pomáhat již dnes, kdy prožíváš něco těžkého a máš otázky bez odpovědi?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/11/06.md b/src/cs/ss/2025-01/11/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..cf3d7d97ef
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/11/06.md
@@ -0,0 +1,32 @@
+---
+title:  'Očištění Božího jména'
+date:  13/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>1</sup> Co má tedy žid navíc? A jaký je užitek obřízky? <sup>2</sup> Veliký v každém ohledu! Předně ten, že židům byla svěřena Boží slova. 3A co když někteří byli nevěrní? Nezruší jejich nevěrnost věrnost Boží? <sup>4</sup> Naprosto ne! Ať se ukáže, že Bůh je pravdivý, ale „každý člověk lhář“, jak je psáno: „Aby ses ukázal spravedlivý ve svých slovech a zvítězil, přijdeš-li na soud.“ (Ř 3,1–4)
+
+> <p></p>
+> A zpívali píseň Božího služebníka Mojžíše a píseň Beránkovu: „Veliké a podivuhodné jsou tvé činy, Pane Bože všemohoucí; spravedlivé a pravdivé jsou tvé cesty, Králi národů.“ (Zj 15,3)
+
+**Osobní studium**
+
+Bůh nakonec obhájí své jméno ve všech směrech. Prostřednictvím toho, jak se Otec, Syn a Duch svatý podíleli na plánu vykoupení, se dokonalá Boží spravedlnost a láska projeví nade vší pochybnost (viz Ř 3,25.26; Ř 5,8).
+
+`Uvažuj o úvodních verších (Ř 3,1–4) v kontextu veršů Iz 5,3.4. Co se z nich dozvídáme o Bohu, který se ve vesmírném sporu obhájil jako spravedlivý a laskavý?`
+
+V Římanům 3 a Izajášovi 5 vidíme, že Bůh (v určitém omezeném smyslu) vyzývá obyčejné stvořené bytosti (lidi), aby posoudili jeho charakter, i když na to nemáme nárok, právo ani postavení. Nakonec, až budou otevřeny všechny „knihy“, uvidíme důkaz, že Bůh je dokonale spravedlivý a jedná čestně. Bůh se obhájí před vším inteligentním stvořením.
+
+`Přečti si verše Zj 15,3 a Zj 19,1–6. Co tyto verše říkají o obhájení Božího jména na konci věků?`
+
+V celém Písmu vidíme, že Bohu záleží na tom, abychom ho správně vnímali. Proč? Nemůžeme mít totiž hluboký vztah lásky s někým, o jehož charakteru pochybujeme a komu nedůvěřujeme. Pokud by někdo řekl vašemu nynějšímu nebo budoucímu manželskému partnerovi hrozné lži o vašem charakteru, udělali byste vše možné pro to, abyste taková tvrzení vyvrátili. Pokud by totiž váš partner těmto lžím uvěřil, zničilo by to váš láskyplný vztah.
+
+Díky kříži a zjevenému plánu vykoupení nakonec všichni uznají, že Bůh je laskavý a spravedlivý. V předadventním soudu se Bůh obhájí před celým vesmírem.
+
+A nakonec se Bůh obhájí i po Ježíšově příchodu, při soudu během milénia, kdy budou vykoupení dokonce „soudit anděly“ (1K 6,2.3). Vykoupení dostanou příležitost přezkoumat záznamy a sami se přesvědčit, proč Bůh jednal tak, jak jednal, a že všechny Boží soudy byly vždy a jen dokonale spravedlivé a laskavé. Kdo z nás nemá mnoho otázek, na které potřebuje znát odpověď? Než bude všemu konec, dostaneme odpovědi i na naše – často palčivé a bolestné – otázky (viz 1K 4,5).
+
+Nakonec se skloní každé koleno a každý jazyk vyzná, že Ježíš je Pán (Fp 2,10.11). To vše je součástí obhájení Božího charakteru.
+
+**Aplikace**
+
+`Všichni zřejmě nejsme povoláni prodat všechno, co máme, jak k tomu vyzval Ježíš bohatého mládence. Na čem můžeš ty osobně lpět tolik, že kdyby ses toho nevzdal, mohlo by tě to vést na zahynutí?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/11/07.md b/src/cs/ss/2025-01/11/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..89c6b54826
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/11/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  'Podněty k zamyšlení'
+date:  14/03/2025
+---
+
+Přečtěte si 42. kapitolu „Vítězství lásky“ z knihy Velké drama věků (GC 662–678; VDV 427–437), případně také z knihy Svědectví pro církev (9. svazek) kapitolu „Odměna za spravedlivé úsilí“ (9T 285–288).
+
+„Všechno, co nás v Boží prozřetelnosti mátlo, nám bude vyjasněno v budoucím světě. Všechno nepochopitelné bude vysvětleno. Odhalí se nám tajemství milosti. Tam, kde naše omezená lidská mysl nacházela jen zmatek a nesplněná zaslíbení, uvidíme nejdokonalejší a nejkrásnější harmonii. Poznáme, že nekonečná láska nám pomohla při prožívání zkušeností, které se nám zdály být velmi těžké. Když pochopíme něžnou péči toho, který působí, že všechny věci spolupracují pro naše dobro, budeme mít nevýslovnou radost a cítit plnost slávy.“ (9T 286)
+
+**Otázky k rozhovoru**
+
+`1. Kdy a v čem jste měli problém pochopit Boží jednání? V čem je pro vás potěšením vědomí, že Bůh všechny naše nejasnosti nakonec vyjasní?`
+
+`2. Uvažujte, čeho se Kristus vzdal, aby se stal člověkem a zemřel za tento svět. Zamyslete se nad tím, co se z toho dozvídáme o Boží lásce a o tom, zda můžeme Bohu důvěřovat. Co víc mohl Bůh udělat?`
+
+`3. Co je důležité na Božím „jménu“? Jaké důsledky má pro nás, když se nazýváme křesťany? Jakými způsoby křesťané znevažovali Kristovo jméno? Co můžeme udělat v našem okolí, abychom lidem ukázali, jak vypadá následování Krista v praxi?`
+
+`4. I naše nejlepší „odpovědi“ týkající se problému zla jsou v konečném důsledku nedostatečné a neúplné. Co můžeme v praxi udělat, abychom se přiblížili k těm, kdo trpí? Jak můžeme pomáhat zmírňovat utrpení v tomto světě, zatímco čekáme na závěrečné, eschatologické řešení problému zla, které může přinést pouze Bůh?`
+
+`5. Zamyslete se více nad textem Iz 53,4, o skutečnosti, že Kristus nesl naše „nemoci“ a „bolesti“. Co z toho, co se stalo na kříži, nám pomáhá pochopit (1) plán spasení a (2) co Boha stála naše záchrana?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/11/info.yml b/src/cs/ss/2025-01/11/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..75ce06b161
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/11/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "„Co jsem měl ještě udělat?“"
+start_date: "08/03/2025"
+end_date: "14/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/11/inside-story.md b/src/cs/ss/2025-01/11/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..a8bf739acc
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/11/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Inside story
+date:   14/03/2025
+---
+
+### Na této lekci pracujeme.
+Prosim zkuste to znovu pozdeji.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/12/01.md b/src/cs/ss/2025-01/12/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..91eaeeece3
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/12/01.md
@@ -0,0 +1,26 @@
+---
+title:  'Dvě největší přikázání: Láska a spravedlnost'
+date:  15/03/2025
+---
+
+### Texty na tento týden
+Mt 22,34–40; Za 7,9–12; Ž 82; Mi 6,8; Mt 23,23–30; L 10,25–37
+
+> <p>Základní verš</p>
+> „Řekne-li někdo: ‚Já miluji Boha,‘ a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí.“ (1J 4,20)
+
+Jako křesťané věříme, že Bůh nakonec vše urovná a dá do pořádku. Zároveň vnímáme, že záleží na tom, co jako křesťané děláme tady a teď. Přestože kolem nás existuje mnoho nespravedlnosti a zla, které Bůh prozatím neodstraní (probíhá vesmírný konflikt), neznamená to, že bychom se v nějaké míře nemohli podílet na zmírnění utrpení a zla, kterých jsme svědky. Ve skutečnosti je takové jednání pro nás povinností.
+
+Ukázali jsme si už, že láska a spravedlnost spolu souvisí a jsou neoddělitelné. Bůh miluje spravedlnost. A milujeme-li Boha, pak budeme i my milovat spravedlnost.
+
+Stejně je to i s láskou k bližním. Pokud milujeme Boha, budeme milovat jeden druhého. Nedílnou součástí lásky k bližnímu je projevování zájmu o blaho lidí kolem nás. Když jiné sužuje chudoba, útlak nebo jakákoli nespravedlnost, mělo by nás to znepokojovat. Když někdo prožívá útlak, neměli bychom nad tím zavírat oči. Namísto toho bychom si měli klást otázku, co můžeme udělat, jednotlivě i společně, abychom prosazovali Boží lásku a spravedlnost způsobem, který bude v našem zničeném světě zrcadlit dokonalý charakter spravedlnosti a lásky našeho Boha.
+
+**Osnova lekce**
+
+Dosud jsme mluvili o Bohu a jeho charakteru, v němž se projevuje láska a spravedlnost. V této lekci se zaměříme na biblické učení o Boží touze, aby se právě tyto rysy jeho povahy odrážely i v životech jeho dětí.
+
+- Mt 22,24–40: Největší přikázání: láska k Bohu a k bližním (neděle)
+- Za 7,9–12: Naše nejčastější selhání: neláska k Bohu i k bližním (pondělí)
+- Ž 82: Boží láska prosazující spravedlnost (úterý)
+- Mt 23,23: Výzva k usilování o spravedlivou společnost (středa)
+- L 10,25–37: Podobenství o lásce k Bohu a k bližním (čtvrtek)
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/12/02.md b/src/cs/ss/2025-01/12/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..6fac5f4b4b
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/12/02.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Dvě největší přikázání'
+date:  16/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>34</sup> Když se farizeové doslechli, že umlčel saduceje, smluvili se 35a jeden jejich zákoník se ho otázal, aby ho pokoušel: 36„Mistře, které přikázání je v zákoně největší?“ <sup>37</sup> On mu řekl: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ <sup>38</sup> To je největší a první přikázání. <sup>39</sup> Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ <sup>40</sup> Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“ (Mt 22,34–40)
+
+**Osobní studium**
+
+Chceme-li se zamyslet nad tím, co bychom mohli udělat jako jednotlivci i jako společenství, abychom podpořili Boží lásku a spravedlnost v našem světě, začněme tím, že se zaměříme na to, co nám Bůh přikázal.
+
+`Jak Ježíš odpověděl na zákoníkovu otázku v úvodním textu (Mt 22,34–40)?`
+
+Podle samotného Ježíše „největší a první“ přikázání zní: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.“ A Ježíš dodává: „Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘“ Tato dvě přikázání však nestojí osamoceně. Ježíš dále říká: „Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci“ (Mt 22,37–40). Obě přikázání jsou citáty ze Starého zákona.
+
+`Přečti si Mt 19,16–23. Jak souvisí Ježíšovy odpovědi na otázky bohatého mladíka s jeho odpověďmi na otázku zákoníka v Mt 22?`
+
+`O co jde v tomto příběhu? Proč Ježíš odpověděl právě tímto způsobem? Co se můžeme naučit z obou těchto setkání?`
+
+„Kristus mu ukázal jediný způsob, jakým je možno získat křesťanskou povahu. Jeho slova se sice zdála být tvrdá a přísná, ale byla moudrá. Jedinou nadějí bohatého mladíka bylo je přijmout a řídit se jimi. Vysoké postavení a majetek měly na jeho povahu špatný vliv a postupně by zcela vytlačily Boha z jeho srdce. Kdyby byl mladík odepřel Bohu větší či menší část svého jmění, ponechal by si něco, co by podlamovalo jeho mravní sílu a schopnosti. Věci tohoto světa totiž navzdory své malichernosti a pomíjivosti dokážou člověka zcela pohltit.“ (DA 520; TV 331)
+
+**Aplikace**
+
+`Jak bys někomu vysvětlil, že lásku k Bohu nelze oddělit od lásky k druhým? Jak rozumíš nezrušitelnému propojení mezi láskou k Bohu a láskou k bližnímu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/12/03.md b/src/cs/ss/2025-01/12/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..b2182c1422
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/12/03.md
@@ -0,0 +1,29 @@
+---
+title:  'Dva největší hříchy'
+date:  17/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>9</sup> Toto praví Hospodin zástupů: Vynášejte pravdivé rozsudky a ať každý prokazuje svému bratru milosrdenství a slitování. <sup>10</sup> Neutiskujte vdovu a sirotka, bezdomovce a trpícího, nikdo ať ve svém srdci nezamýšlí proti bratru nic zlého. <sup>11</sup> Ale oni tomu odmítli věnovat pozornost, svéhlavě se obrátili zády a zacpali si uši, aby neslyšeli. <sup>12</sup> Srdce měli jako z křemene a neslyšeli zákon ani slova, která posílal Hospodin zástupů svým duchem skrze dřívější proroky. Proto je postihlo velké rozlícení Hospodina zástupů. (Za 7,9–12)
+
+**Osobní studium**
+
+Podle samotného Ježíše jsou dvě největší přikázání láska k Bohu a vzájemná láska. Naplňování těchto přikázání v sobě zahrnuje přinášení obětí, které konkrétně a jasně vyjadřují lásku k druhým. Právě tak se „chodí“ v Ježíšových stopách.
+
+`Jsou-li dvě největší přikázání láska k Bohu a láska k druhým, jaké jsou potom dva největší hříchy?`
+
+`Přečti si text Ž 135,13–19. Co tyto verše prozrazují o hříchu, před nímž Písmo velmi často varuje?`
+
+Starý zákon opakovaně zdůrazňuje, jak velký význam má láska k Bohu (viz Dt 6,5). Tento důraz je silně propojen s velkým hříchem modlářství, které je opakem lásky k Bohu.
+
+`Co Bůh odsuzuje v úvodním textu proroka Zacharjáše (Za 7,9–12)? Jak to spolu s hříchem modlářství souvisí se dvěma velkými přikázáními?`
+
+Bůh reaguje hněvem motivovaným láskou nejen na hřích modlářství. Svůj hněv míří i na špatné zacházení s jeho lidem, ať už individuální nebo kolektivní. Bůh se zlobí na nespravedlnost, protože Bůh je láska.
+
+Dva velké hříchy zdůrazňované ve Starém zákoně se týkají dvou velkých přikázání: milovat Boha a milovat bližního. Dva největší hříchy jsou vlastně nedostatkem lásky. Nemůžeme zachovávat přikázání, pokud nemilujeme Boha a pokud nemilujeme druhé.
+
+Apoštol Jan na to upozorňuje následovně: „Řekne-li někdo: ‚Já miluji Boha,‘ a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra“ (1J 4,20.21).
+
+**Aplikace**
+
+`Jak by vypadaly naše rodiny a sbory, kdybychom se soustředili na poselství z Mi 6,8 a tento požadavek uváděli do praxe slovem i skutkem? Jak bys mohl ty sám lépe uplatňovat principy popsané v tomto verši?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/12/04.md b/src/cs/ss/2025-01/12/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..d1261aaf1d
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/12/04.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Bůh miluje spravedlnost'
+date:  18/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 1V shromáždění bohů postavil se Bůh, vykoná soud mezi bohy: 2„Dlouho ještě chcete soudit proti právu, stranit svévolníkům? <sup>3</sup> Dopomozte nuznému a sirotkovi k právu, poníženému a chudému zjednejte spravedlnost, <sup>4</sup> pomozte vyváznout nuznému ubožáku, svévolným ho vytrhněte z rukou!“ <sup>5</sup> Nic nevědí, nic nechápou, chodí v tmách, a celá země v základech se hroutí. 6„Ač jsem řekl: ‚Jste bohové, všichni jste synové Nejvyššího,‘ <sup>7</sup> zemřete též jako jiní lidé, padnete tak jako každý vladař.“ <sup>8</sup> Bože, povstaň, rozsuď zemi, dědičně ti patří všechny pronárody! (Ž 82)
+
+**Osobní studium**
+
+Písmo zdůrazňuje, že Bůh miluje spravedlnost a nenávidí zlo (např. Ž 33,5; Iz 61,8). Bůh je hluboce znepokojen nespravedlností. Vyvolává u něj spravedlivé rozhořčení a snahu ochránit všechny, kteří jsou oběťmi nespravedlnosti. Ve Starém i Novém zákoně se Bůh horlivě zastává ponižovaných a utlačovaných. Zároveň opakovaně vyjadřuje spravedlivý hněv proti pronásledovatelům a utiskovatelům.
+
+`Jak úvodní text (Ž 82) vyjadřuje Boží péči o spravedlnost v tomto světě? Jaký význam to má pro nás dnes?`
+
+Tato pasáž podle mnoha komentářů kritizuje pozemské vládce zodpovědné za nespravedlnost ve společnosti. Zároveň odkazuje na Boží soud nad nebeskými vládci („bohy“), kteří stojí v pozadí za zkorumpovanými pozemskými soudci a vládci (jedná se tedy o démonické síly). Ptá se jich: „Dlouho ještě chcete soudit proti právu, stranit svévolníkům?“ (Ž 82,2). Bůh je obviňuje, že se nezastávají těch nejslabších ve společnosti a že nedělají nic pro záchranu potřebných z rukou svévolníků (Ž 82,3.4).
+
+Starozákonní proroci opakovaně vyzývají ke spravedlnosti. Je třeba zdůraznit, že se nejedná jen o jakési okrajové téma Bible. Naopak, jde o ústřední bod poselství proroků v celém Starém zákoně i toho, co kázal a dělal Ježíš Kristus zde na zemi.
+
+Není tajemstvím, co si Bůh přeje a co vyžaduje od těch, kdo tvrdí, že ho milují a poslouchají. Jasně to zdůrazňuje například prorok Micheáš: „Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem“ (Mi 6,8).
+
+Tento postoj se opakuje v celém Písmu. Ježíš řekl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým“ (J 13,35; porovnej s 1J 4,8–16).
+
+**Aplikace**
+
+`Změnil by se tvůj život, kdyby ses dnes měl zaměřit na to, „co je v Zákoně důležitější“? Pokud ano, v čem? Jak se projevuje, když někdo dává důraz na „desátky z máty, kopru a kmínu“, ale zapomíná na to, „co je v Zákoně důležitější“?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/12/05.md b/src/cs/ss/2025-01/12/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..951c4e3785
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/12/05.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+---
+title:  'Výzvy k nastolení spravedlnosti'
+date:  19/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost. Toto bylo třeba činit a to ostatní nezanedbávat. (Mt 23,23)
+
+**Osobní studium**
+
+Proroci v Písmu neustále připomínají Boží volání po spravedlnosti ve společnosti. Bible znovu a znovu neváhá upozorňovat na problémy nespravedlnosti a útlaku. Výzva, aby Bůh „soudil“ nebo „vynesl soud“, je ve své podstatě voláním, aby Bůh nastolil spravedlnost.
+
+Vzpomeňme například proroka Izajáše. Ten velmi otevřeně upozorňuje na problém nespravedlnosti v Izraeli. Jeho slova a volání po spravedlnosti bychom si měli vzít k srdci i dnes: „Učte se činit dobro. Hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy“ (Iz 1,17). V desáté kapitole volá „běda“ proti těm, „kdo vydávají zlá ustanovení, a těm, kdo předepisují trápení, aby převraceli právní nárok chudých“ (Iz 10,1.2; ČSP). Zároveň varuje: „Co uděláte v den navštívení a ve zkáze, jež přijde zdaleka? Ke komu utečete pro pomoc a kde zanecháte svou slávu?“ (Iz 10,3; ČSP).
+
+Podobné poselství od Hospodina hlásá i prorok Jeremjáš: „Běda, kdo staví svůj dům nespravedlností a své pokojíky na střeše bezprávím, svého bližního nutí pracovat zadarmo a jeho výdělek mu nedává. [...] Zdali se tvůj otec nenajedl a nenapil? Když uplatňoval právo a spravedlnost, tehdy se mu dobře vedlo. Když se zastával utištěného a ubožáka, tehdy bývalo dobře. Zda to neznamená, že mě znal?“ (Jr 22,13.15.16).
+
+`Přečti si text Mt 23,23–30. Co podle těchto veršů považuje Ježíš za nejdůležitější? Co má na mysli, když mluví o tom, co je „důležitější“?`
+
+Bylo by mylné se domnívat, že na problém nespravedlnosti poukazovali jen starozákonní proroci. V mnoha příkladech v Ježíšově službě jasně vidíme, že tato otázka byla nesmírně důležitá i pro něj. Úvodní text velmi jasně ukazuje Ježíšův nesmiřitelný postoj k pokryteckému jednání zákoníků a farizeů, kteří zanedbávají „co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost“ (Mt 23,23). V paralelní pasáži u Lukáše Ježíš říká „běda“ farizeům, kteří „nedbají“ (ř. doslova „zanedbávají“ nebo „porušují“) „na spravedlnost a lásku, kterou žádá Bůh“ (L 11,42).
+
+**Aplikace**
+
+`Co se můžeme naučit ze života a služby Ježíše o pomoci potřebným? I když nedokážeme dělat zázraky jako on, mnoha lidem v nouzi a v ohrožení bychom mohli takovou „zázračnou“ pomoc poskytnout. Jak?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/12/06.md b/src/cs/ss/2025-01/12/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..11212c1401
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/12/06.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Kdo je můj bližní?'
+date:  20/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 33 „Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; 34přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. <sup>35</sup> Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ‚Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.‘ <sup>36</sup> Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“ 37Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“ (L 10,33–37)
+
+**Osobní studium**
+
+V příběhu zaznamenaném v L 10,25–37 Ježíš nejprve potvrzuje platnost dvou nejdůležitějších přikázání: milovat Boha a milovat bližního. Tehdy se „jeden zákoník“ chce „ospravedlnit“, a proto se Ježíše ptá: „A kdo je můj bližní?“ (L 10,29). V reakci na to Ježíš vypráví nám známé, ale v té době šokující podobenství o milosrdném Samařanu.
+
+`Přečtěte si podobenství o milosrdném Samařanu (L 10,25–37). Co říká tato pasáž ve světle výzev proroků ke konání milosrdenství a spravedlnosti? Jakým způsobem různé skupiny lidí páchaly během lidské historie nespravedlnost na těch „druhých“?`
+
+Ježíš o spravedlnosti nejen mluvil, on ji přišel uskutečnit. Kristus byl a bude naplněním volání a touhy proroků po spravedlnosti (viz L 4,16–21 v kontextu Iz 61,1.2). On je touhou lidí všech národů, zejména těch, kteří si uvědomují, že potřebují záchranu.
+
+V přímém protikladu k nepříteli, který se chopil moci a uzurpoval si Boží trůn, Ježíš se snížil a ztotožnil s těmi, kteří jsou v područí hříchu, nespravedlnosti a útlaku (aniž by byl sám nakažen hříchem). Porazil nepřítele tím, že z lásky sám sebe vydal, aby tak nastolil spravedlnost. On je spravedlivý a ospravedlňuje všechny, kdo věří. Pokud tvrdíme, že bereme vážně Zákon, jehož platnost Ježíš potvrdil svou smrtí, pak musíme brát vážně i to, „co je v Zákoně důležitější“.
+
+Ž 9,9.10 říká: „Rozsoudí svět spravedlivě, povede při národů dle práva. Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným.“ Podobně Ž 146,7–9 dodává, že Bůh „utištěným dopomáhá k právu, hladovým chléb dává. Hospodin osvobozuje vězně. Hospodin otvírá oči slepým, Hospodin sehnuté napřimuje, Hospodin miluje spravedlivé. Hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bez domova, ujímá se sirotka i vdovy, svévolným však mate cestu.“
+
+`Může snad Boží slovo nějak jasněji zdůraznit, že máme pomáhat a sloužit lidem kolem nás, kteří jsou v nouzi a trpí?`
+
+**Aplikace**
+
+`Jak bychom Bohu nebo druhým lidem mohli projevovat lásku, pokud zároveň setrváváme ve vzpouře a porušujeme některé z deseti přikázání?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/12/07.md b/src/cs/ss/2025-01/12/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..7ffbf1a74b
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/12/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  'Podněty k zamyšlení'
+date:  21/03/2025
+---
+
+Přečtěte si 29. kapitolu „Sobota“ z knihy Touha věků (DA 281–289; TV 176–181).
+
+„Zvědové se neodvážili Ježíši odpovědět v přítomnosti tolika lidí. Báli se, aby se nedostali do těžkostí. Věděli, že Ježíš mluví pravdu. Raději by nechali člověka trpět, než by porušili své zvyky. Zvíře by však zachránili, protože jinak by jeho majitel utrpěl škodu. Měli větší péči o němou tvář než o člověka stvořeného k Božímu obrazu. Tak se projevuje každé falešné náboženství. Začíná jako lidská touha vyvýšit se nad Boha, a potom člověka ponižuje hůře než zvíře. Každé náboženství, jež bojuje proti Boží svrchovanosti, připravuje člověka o slávu, kterou měl při stvoření a kterou mu chce Kristus vrátit. Falešná náboženství vedou své stoupence k tomu, že přehlížejí potřeby, utrpení a práva lidí kolem sebe. Evangelium staví člověka velmi vysoko, stále má na paměti, že byl vykoupen Kristovou krví, a proto učí citlivému přístupu ke všem potřebným a trpícím. Pán Bůh řekl: ‚Způsobím, že člověk bude vzácnější než ryzí zlato, člověk bude nad zlato z Ofíru‘ (Iz 13,12).
+
+Když se Ježíš zeptal farizeů, zda je správné konat v sobotu dobré skutky, nebo zlé, zachránit život, nebo jej zmařit, nastavil tím zrcadlo jejich bezbožným úmyslům. S nenávistí v srdci usilovali o jeho smrt, zatímco on zachraňoval život a přinášel radost celým zástupům. Bylo lepší v sobotu zabít, jak měli v plánu, nebo uzdravit nemocného, jako to udělal on? Bylo správnější uvažovat v svatý Boží den o vraždě, nebo mít v srdci lásku ke všem lidem a projevovat ji skutky milosrdenství?“ (DA 286.287; TV 179.180)
+
+**Otázky k rozhovoru**
+
+`1. Proč a jak „falešná náboženství vedou své stoupence k tomu, že přehlížejí potřeby, utrpení a práva lidí kolem sebe“? Co můžeme dělat, abychom se cíleně vyhnuli takové nedbalosti v našich církevních společenstvích i mimo ně?`
+
+`2. Kdo je můj bližní? A kdo je tvůj bližní? Jakými praktickými způsoby nás může následování Krista učinit podobnějšími Samařanovi, který překročil tehdejší hranice a předsudky, aby projevil lásku bližnímu?`
+
+`3. Pokud Bůh miluje spravedlnost a milosrdenství, co můžeme dělat, abychom jednali v souladu s tím, na čem Bohu nejvíce záleží? Jak se můžeme více zaměřit na to, co Ježíš označil za důležitější „v Zákoně“?`
+
+`4. Když přemýšlíme a mluvíme o soudu, mějme na paměti, že Ježíš dává v souvislosti se soudem hlavní důraz na to, zda a do jaké míry aktivně milujeme druhé, zejména ponižované a utlačované. Uvažujte nad tím v kontextu veršů Mt 25,31–46.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/12/info.yml b/src/cs/ss/2025-01/12/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..27c5d2c1f7
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/12/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Dvě největší přikázání: Láska a spravedlnost"
+start_date: "15/03/2025"
+end_date: "21/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/12/inside-story.md b/src/cs/ss/2025-01/12/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..c2c3bd0583
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/12/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Inside story
+date:   21/03/2025
+---
+
+### Na této lekci pracujeme.
+Prosim zkuste to znovu pozdeji.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/13/01.md b/src/cs/ss/2025-01/13/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..cacf589d23
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/13/01.md
@@ -0,0 +1,26 @@
+---
+title:  'Láska je naplněním zákona'
+date:  22/03/2025
+---
+
+### Texty na tento týden
+Ex 20,1–17; Ř 6,1–3; Ř 7,7–12; Jr 31,31–34; Mt 23,23.24; Jk 2,1–9
+
+> <p>Základní verš</p>
+> „Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil zákon.“ (Ř 13,8)
+
+Při rozhodování o problematickém členovi řekl jeden bratr z výboru sboru kazateli: „Nemůžeme se rozhodovat na základě soucitu.“ Nemůžeme? Kazatel přemýšlel, jaké chápání Boha a Božího zákona má asi tento člověk. Soucit určitě musí být základem našeho přístupu k lidem – zejména k těm, kteří udělali chybu. Soucit je nedílnou součástí lásky, a jak říká úvodní text, milovat bližního znamená naplnit zákon.
+
+Pokud je láska skutečně naplněním zákona, pak bychom si měli dávat pozor, abychom nepřemýšleli bez lásky o zákonu, ani bez zákona o lásce. V Písmu patří láska a zákon k sobě. Božský Zákonodárce je láska, a proto je Boží zákon zákonem lásky. Jak čteme v knize Perly moudrosti, zákon „vyjadřuje Boží povahu“ (COL 305; PM 156).
+
+Boží zákon není souborem abstraktních principů, ale komplexem příkazů a pokynů, jejichž cílem je naše dobro. Boží zákon je ve své celistvosti vyjádřením lásky samotného Boha.
+
+**Osnova lekce**
+
+V průběhu dvanácti předchozích lekcí jsme společně poznávali ze stránek Písma Boha a jeho jedinečný charakter lásky a spravedlnosti. Žel, že mnohdy i v křesťanském prostředí bývají láska (milost) a spravedlnost (zákon) vnímány jako protiklady. V závěrečné lekci se proto podíváme, proč Bible představuje tyto dva rysy jako nerozlučnou dvojici, která se jedinečně projevuje nejen u Boha, ale má být patrná i v našem životě.
+
+- Ex 20,1–17: Desatero jako zákon lásky (neděle)
+- Ř 7,7–12: Svatý, dobrý a spravedlivý zákon (pondělí)
+- Jr 31,33.34: Zákon, milost a Boží charakter (úterý)
+- Ř 13,8–10: Láska jako naplnění zákona (středa)
+- Jk 2,1–9: Pozvání k činné lásce (čtvrtek)
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/13/02.md b/src/cs/ss/2025-01/13/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..584ecdfa2d
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/13/02.md
@@ -0,0 +1,27 @@
+---
+title:  'Zákon lásky'
+date:  23/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> 1Bůh vyhlásil všechna tato přikázání: 2„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. <sup>3</sup> Nebudeš mít jiného boha mimo mne. <sup>4</sup> Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. <sup>5</sup> Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, <sup>6</sup> ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají. (Ex 20,1–6)
+
+**Osobní studium**
+
+Boží zákon není souborem abstraktních principů. Boží zákon je vyjádřením vztahu. Velmi zřetelně je to vidět v Desateru. Již v rajské zahradě platily základní principy Desatera, principy lásky, které měly určovat vztah mezi Bohem a lidmi a mezi lidmi navzájem.
+
+Desatero vyhlášené v Ex 20 a později zapsané na kamenné desky, dostali Izraelci v kontextu smluvního vztahu. Přikázání byla zapsána poté, co Hospodin vysvobodil lid z Egypta. Vycházejí z Boží lásky a z jeho zaslíbení daných Izraeli (viz Ex 6,7.8 a Lv 26,12). Zaměřují se na dvě oblasti – rozvoj vztahu člověka k Bohu a na budování vzájemných vztahů mezi lidmi.
+
+`Přečti si Desatero v Ex 20,1–17. Jak tento text odhaluje dva základní principy –  lásku k Bohu a lásku k druhým?`
+
+První čtyři přikázání se zabývají vztahem člověka s Bohem a následujících šest přikázání určuje pravidla pro mezilidské vztahy. Náš vztah k Bohu i k druhým lidem se musí řídit zásadami Božího zákona.
+
+Dvě části zákona přímo odpovídají tomu, co Ježíš označil za dvě největší přikázání – „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí“ (Mt 22,37; porovnej s Dt 6,5) a „Miluj svého bližního jako sám sebe“ (Mt 22,39; porovnej s Lv 19,18).
+
+První čtyři přikázání ukazují, že Boha máme milovat celou svou bytostí. Dalších šest přikázání popisuje, že lidi kolem nás máme milovat jako sami sebe. Ježíš jasně říká, že tato dvě velká přikázání lásky jsou neoddělitelně spojena se zákonem. „Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci“ (Mt 22,40).
+
+`Celý Boží zákon je tedy založen na Boží lásce. Jeho láska a zákon jsou neoddělitelné. Často slyšíme lidi říkat: Nepotřebujeme dodržovat zákon, stačí milovat Boha a milovat druhé. Proč tato myšlenka není v souladu s Písmem?`
+
+**Aplikace**
+
+`Jak nám spojení mezi zákonem a láskou pomáhá lépe porozumět Ježíšovým slovům „Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání“ (J 14,15)?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/13/03.md b/src/cs/ss/2025-01/13/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..9999c3cc6d
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/13/03.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Zákon je svatý, spravedlivý a dobrý'
+date:  24/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>7</sup> Co tedy máme říci? Že zákon je hříšný? Naprosto ne! Ale hřích bych byl nepoznal, kdyby nebylo zákona. Vždyť bych neznal žádostivost, kdyby zákon neřekl: „Nepožádáš!“ 8Hřích použil tohoto přikázání jako příležitosti, aby ve mně probudil všechnu žádostivost; bez zákona je totiž hřích mrtev. 9Já jsem kdysi žil bez zákona, když však přišel zákon, hřích ožil, 10a já jsem zemřel. Tak se ukázalo, že právě přikázání, které mi mělo dát život, přineslo mi smrt. 11Hřích použil přikázání jako příležitosti, aby mne oklamal a tak mě usmrtil. 12Zákon je tedy sám v sobě svatý a přikázání svaté, spravedlivé a dobré. (Ř 7,7–12)
+
+**Osobní studium**
+
+Láska je základem Božího zákona. Když Bůh potvrzuje platnost zákona, potvrzuje tím svou lásku. To je také důvod, proč Ježíš zemřel za hříšníky. Nejenže tím zachoval zákon, ale může nám zároveň udělovat milost. Tak může být Bůh nejen spravedlivý, ale může i udělovat spravedlnost těm, kdo věří (Ř 3,25.26). Z Boží strany jde o úžasný projev lásky. Zároveň je třeba říci, že zákon není procesem vykoupení zrušen, naopak potvrzuje se jeho pokračující platnost.
+
+`Přečti si verše Ř 6,1–3 v kontextu úvodního textu (Ř 7,7–12). Soustřeď se přitom na verš 7,12. Co se z těchto veršů dozvídáme o platnosti zákona, dokonce i po Kristově smrti?`
+
+Zatímco někteří jsou přesvědčeni, že milost a vykoupení ruší zákon, apoštol Pavel má velmi jasno v tom, že nemáme „dále žít v hříchu, aby se rozhojnila milost“ (Ř 6,1). Ukazuje, že ti, kdo jsou vírou v Kristu, byli „pokřtěni v jeho smrt“ (Ř 6,3), a proto se mají považovat za mrtvé pro hřích a živé pro Krista.
+
+Boží zákon není hřích, ale – mimo jiné – nám odhaluje podstatu hříchu a naši hříšnost. Právě proto: „Zákon je tedy sám v sobě svatý a přikázání svaté, spravedlivé a dobré“ (Ř 7,12). Zákon nám velmi jasně ukazuje, jak moc potřebujeme spasení a vykoupení, které přicházejí jedině skrze Krista. Proto na otázku: „To tedy vírou rušíme zákon?“ Pavel jasně odpovídá: „Naprosto ne! Naopak, zákon potvrzujeme“ (Ř 3,31).
+
+Kristus nepřišel zákon zrušit, ale splnit vše, co bylo zaslíbeno v Zákoně a v Prorocích. Proto Ježíš zdůrazňuje: „Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane“ (Mt 5,18).
+
+Samotný Boží zákon představuje Boží svatost – jeho dokonalý charakter lásky, spravedlnosti, dobroty a pravdy (Lv 19,2; Ž 19,8.9; Ž 119,142.172). V této souvislosti je důležité, že podle Ex 31,18 sám Bůh napsal Desatero na kamenné desky. Přikázání zaznamenaná na kameni jsou svědectvím neměnného Božího charakteru a jeho morální vlády, která je založena na lásce – ústředním tématu velkého sporu.
+
+**Aplikace**
+
+`Na co spoléháš v souvislosti se soudem? Je tvou nadějí usilovné a věrné dodržování zákona, nebo se spoléháš na Kristovu spravedlnost, která tě přikrývá? Co tvá odpověď vypovídá o roli Božího zákona? Co zákon může udělat, a co ne?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/13/04.md b/src/cs/ss/2025-01/13/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..6eaac43f2b
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/13/04.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Zákon a milost'
+date:  25/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>33</sup> Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. 34Už nebude učit každý svého bližního a každý svého bratra: „Poznávejte Hospodina!“ Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův. Odpustím jim jejich nepravost a jejich hřích už nebudu připomínat.“ (Jr 31,33.34)
+
+**Osobní studium**
+
+Ukázali jsme si už, že zákon a milost si vzájemně neodporují. Naopak, plní v díle spasení různé funkce, v souladu s Boží láskou a spravedlností. Uvažování, že mezi zákonem a milostí existuje rozpor, by rozhodně zmátlo starověké Izraelce, kteří samotný dar Božího zákona považovali za velký projev Boží milosti. Zatímco „bohové“ okolních národů byli nestálí a naprosto nepředvídatelní, takže lidé nevěděli, co „bohové“ chtějí a co by se jim líbilo, Bůh Bible velmi jasně říká svému lidu, co se mu líbí. A to, co se Hospodinu líbí, přináší nejvyšší dobro i celému jeho lidu – jednotlivě i kolektivně.
+
+Zákon nás však nemůže zachránit před hříchem a nemá ani moc změnit lidská srdce. Kvůli naší vrozené hříšnosti potřebujeme „duchovní transplantaci srdce“.
+
+`Přečti si text Jr 31,31–34. Co se z těchto veršů dozvídáme o Božím zaslíbení, že nám dá nové srdce? Porovnej to s tím, co řekl Kristus Nikodémovi v J 3,1–21 o novém narození. Viz také Žd 8,10.`
+
+Deset přikázání sice napsal sám Bůh na kamenné desky (Ex 31,18), ale zákon měl být vepsán i do srdcí Božího lidu (Ž 37,30.31). V ideálním případě pro nás nemá být Boží zákon lásky něco cizího, ale má se stát samozřejmou součástí našeho charakteru. Pouze Bůh může „vepsat“ svůj zákon do lidských srdcí. A on se zavázal smlouvou, že to pro svůj lid opravdu udělá (viz Žd 8,10).
+
+Dodržováním zákona se nemůžeme zachránit. „Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit“ (Ef 2,8.9). Zákon nedodržujeme proto, abychom byli spaseni, naopak zákon dodržujeme, protože už jsme spaseni. Zákon nedodržujeme proto, aby nás Bůh miloval, ale proto, že Bůh nás miluje a my – vedeni jeho láskou – toužíme milovat Boha i druhé lidi (viz J 14,15).
+
+Zákon nám ukazuje náš hřích (Jk 1,22–25; Ř 3,20; Ř 7,7) a připomíná nám, že nezbytně potřebujeme Vykupitele (Ga 3,22–24). Zákon nám ukazuje, jak máme správně žít, a odhaluje nám Boží charakter lásky.
+
+**Aplikace**
+
+`Jak můžeme ve svém každodenním životě projevit lásku a spravedlnost, nejen tím, že se vyhneme dělání zlých věcí, ale i aktivním hledáním příležitostí konat dobro a pomáhat druhým, zejména těm, kteří jsou v nouzi?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/13/05.md b/src/cs/ss/2025-01/13/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..8506c116d0
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/13/05.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  'Naplněním zákona je láska'
+date:  26/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>8</sup> Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil zákon. 9Vždyť přikázání „nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepožádáš“ a kterákoli jiná jsou shrnuta v tomto slovu: „Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.“ 10Láska ne­udělá bližnímu nic zlého. Je tedy láska naplněním zákona. (Ř 13,8–10)
+
+**Osobní studium**
+
+Nemůže se stát, že bychom dali až příliš velký důraz na vztah mezi láskou a zákonem, podle Písma totiž milovat znamená naplnit zákon.
+
+`Apoštol Pavel to říká velmi jasně: „kdo miluje druhého, naplnil zákon“ (Ř 13,8). Po vyjmenování většiny z posledních šesti přikázání Desatera Pavel prohlašuje, že všechna „jsou shrnuta“ ve výroku „Milovat budeš bližního svého jako sebe samého“ (Ř 13,9). Apoštol výslovně říká, že je „láska naplněním Zákona“ (Ř 13,10). Podobně to Pavel píše i Galatským: „Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!“ (Ga 5,14). Jaká láska však naplňuje zákon? Jak taková láska vypadá?`
+
+`Přečti si texty Mt 23,23.24; Dt 5,12–15 a Iz 58,13.14. Jak tyto pasáže zobrazují vztah mezi zákonem (zejména sobotním přikázáním) a Božím zájmem o spravedlnost a vykoupení?`
+
+Už jsme si ukázali, co Ježíš považuje v Zákoně za „důležitější“. Je to „právo, milosrdenství a věrnost“ (Mt 23,23). V Písmu můžeme vidět, že zejména přikázání o sobotě je neoddělitelně spojeno s vykoupením a spravedlností.
+
+V Dt 5 je přikázání o sobotě založeno na Božím vysvobození Izraele z otroctví. Z toho vyplývá známá skutečnost, že sobota je nejen památkou stvoření, ale i připomínkou vysvobození z otroctví a útlaku. A v kontextu toho, že se člověk odvrátí od vlastního potěšení a nazve svým potěšením právě sobotu a těší se ze vztahu s Hospodinem (Iz 58,13.14), je důraz kladen především na skutky lásky a spravedlnosti pro druhé. Sem patří konání dobra, nasycení hladových, nabídnutí domova bezdomovcům (viz Iz 58,3–10).
+
+Z těchto myšlenek vyplývá důležitá pravda: Ti, kteří chtějí naplnit zákon prostřednictvím lásky, by se měli zajímat nejen o „spáchané“ hříchy, ale také o hříchy, kterých se dopustili svým „nekonáním“. Láska jako naplnění zákona zahrnuje nejen dodržování zákona ve smyslu nedělání hříchů, ale také aktivní konání dobra – skutků lásky, které prosazují spravedlnost a milosrdenství. Být věrný Bohu znamená víc než jen neporušovat literu zákona.
+
+**Aplikace**
+
+`Přemýšlej o tom, že máme milovat svět tak jako Kristus. Jak ti to může pomoci lépe pochopit pojem křesťanské dokonalosti a to, zda jsme připraveni pro věčný život?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/13/06.md b/src/cs/ss/2025-01/13/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..84d135d2f0
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/13/06.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+---
+title:  '„Nade vše mějte lásku jedni k druhým“'
+date:  27/03/2025
+---
+
+> <p></p>
+> <sup>5</sup> Poslyšte, moji milovaní bratří: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují? <sup>6</sup> Vy jste však ponížili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují? Nevláčejí vás před soudy? <sup>7</sup> Nemluví právě oni s pohrdáním o slavném jménu, které bylo nad vámi vysloveno? <sup>8</sup> Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: „Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,“ dobře činíte. <sup>9</sup> Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestoupení. (Jk 2,5–9)
+
+**Osobní studium**
+
+Je-li láska naplněním zákona, pak člověk nemůže dodržovat Boží zákon v plném smyslu jen tím, že se zdrží špatných věcí. Samotný zákon lásky (vyjádřený v plnosti Písma) nám nejen přikazuje zdržet se páchání zla, ale zákon nás zároveň pobízí ke konání skutků, které zjevují Boží lásku druhým. Nejen členům církve, ale celému světu, který tak zoufale potřebuje opravdové křesťanské svědectví.
+
+`Přečti si text Jk 2,1–9. Jaké zásadní poselství zde najdeme?`
+
+Jakub ve svém dopise důrazně odsuzuje nespravedlnost ve společnosti. Zaměřuje se především na ponižování chudých a útlak ze strany některých bohatých. Pak upozorňuje na zákon lásky k bližnímu a říká, že pokud plníme tento zákon, děláme dobře (Jk 2,8).
+
+„Láska k druhým je pozemským projevem Boží lásky. Král slávy se stal jedním z nás právě proto, aby tuto lásku zasel do našich srdcí a spojil nás jako jednu rodinu. Pokud žijeme podle jeho slov: ‚Abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás‘ (J 15,12) a milujeme svět, jako jej miloval on, naplňujeme jeho poslání. Jsme připraveni pro život v nebi, neboť máme nebe ve svém srdci.“ (DA 641; TV 411)
+
+Když milujeme svět, jako Kristus miloval svět, pak jsme připraveni pro nebesa. Jde o silné vyjádření toho, co znamená být Ježíšovým následovníkem!
+
+Ježíš nám jako svým následovníkům přikazuje, abychom se „navzájem milovali“, a to dokonce tak, jak nás miloval on“ (J 13,34). Ježíš zároveň prohlašuje: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým“ (J 13,35). Láska se tak stává ústředním prvkem křesťanství, protože Bůh je láska (1J 4,8.16), a ti, kteří tvrdí, že milují Boha, se musí milovat navzájem (porovnej s 1J 3,11; 4,20.21).
+
+V souladu s tím apoštol Petr nabádá křesťany: „Především mějte vytrvalou lásku jedni k druhým; vždyť láska přikryje množství hříchů“ (1Pt 4,8; viz také Žd 10,24 a 1Te 3,12).
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/13/07.md b/src/cs/ss/2025-01/13/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..759583e462
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/13/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  'Podněty k zamyšlení'
+date:  28/03/2025
+---
+
+Přečtěte si 70. kapitolu „Ježíšův princip“ z knihy Touha věků (DA 637–641; TV 408–411).
+
+„Lidem, kteří slouží svým bližním, poslouží nebeský Pastýř. Budou pít vodu života a budou nasyceni. Nebudou toužit po vzrušujících zábavách a změnách ve svém životě. Jejich hlavním zájmem bude záchrana lidí, kteří spějí k zahynutí. Vždy budou svému okolí prospěšní. Vykupitelova láska lidi spojuje a sjednocuje.
+
+Uvědomíme-li si, že jsme Božími spolupracovníky, budeme se z celé duše radovat z jeho zaslíbení a nadšeně o nich vyprávět druhým. Když Bůh povolal Mojžíše, aby sloužil nevzdělanému, neukázněnému a vzpurnému lidu, dal mu zaslíbení: ‚Já sám půjdu s vámi a dám vám odpočinutí.‘ ‚Já budu s tebou!‘ (Ex 33,14; 3,12). Tato slova jsou určena všem, kdo jako Kristovi zástupci pomáhají sužovaným a trpícím lidem.“ (DA 641; TV 411)
+
+**Otázky k rozhovoru**
+
+`1. Přečtěte si text 1K 13,4–8. Jak celá tato kapitola objasňuje, jakými lidmi bychom měli být?`
+
+`2. Co odděluje ovce od kozlů v Mt 25,31–46? Jak můžeme porozumět Ježíšovým slovům, aby nás to nepřivedlo k nesprávnému učení o spasení ze skutků?`
+
+`3. Jak rozumíte slovům ze čtvrtečního citátu: „Pokud žijeme podle jeho slov [...] a milujeme svět, jako jej miloval on, naplňujeme jeho poslání. Jsme připraveni pro život v nebi, neboť máme nebe ve svém srdci.“ (DA 641; TV 411) Co tato slova prozrazují o tom, jaký je Bůh a nebe? Jak můžeme ve svém životě prožívat již dnes prvky nebe a šířit Boží lásku tak, aby přinášela světlo a spravedlnost utlačovaným a potřebným?`
+
+`4. Jaké praktické kroky byste měli učinit ve vašem místním sboru, aby odrážel Boží zájem o lásku a spravedlnost ve vaší místní komunitě? Co děláte dobře? Co potřebujete zlepšit a na co se více zaměřit? Jaké konkrétní kroky můžete podniknout sami nebo společně, abyste jednali podle toho, co jsme se naučili o Boží lásce a spravedlnosti?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/13/info.yml b/src/cs/ss/2025-01/13/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..2e13b54ab2
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/13/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Láska je naplněním zákona"
+start_date: "22/03/2025"
+end_date: "28/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/13/inside-story.md b/src/cs/ss/2025-01/13/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..1d697d0af1
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/13/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Inside story
+date:   28/03/2025
+---
+
+### Na této lekci pracujeme.
+Prosim zkuste to znovu pozdeji.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/info.yml b/src/cs/ss/2025-01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..f56fa1129d
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/info.yml
@@ -0,0 +1,29 @@
+title: Boží láska a spravedlnost
+description: >-
+  Bůh je láska. Říkají to verše 1J 4,8.16 a tuto skutečnost dosvědčuje i celá
+  Bible. Křesťané se vírou spoléhají na láskyplný Boží charakter. Láska je Boží
+  podstatou, centrem všeho, čemu věříme, a měla by být podstatou všeho, co
+  děláme. Proto způsob, jakým chápeme lásku, ovlivňuje naši víru a všechno naše
+  jednání. Pokud je například někdo přesvědčen, že Boží lásku je třeba si
+  zasloužit, bude zřejmě vycházet z předpokladu, že ho Bůh nemiluje, protože je
+  hříšný a je nehodný jeho lásky. A pokud si totéž myslí i ve vztahu k ostatním
+  lidem, je to hotový recept na katastrofu.
+human_date: Leden · Únor · Březen 2025
+start_date: 28/12/2024
+end_date: 28/03/2025
+color_primary: '#B89B7D'
+color_primary_dark: '#8F7254'
+credits:
+  - name: Autor
+    value: John C. Peckham
+  - name: Šéfredaktor
+    value: Clifford R. Goldstein
+  - name: Dodatečné otázky k diskuzi
+    value: Vlastimil Fürst
+covers:
+  landscape: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/cs/ss/2025-01/assets/cover-landscape.png
+  square: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/cs/ss/2025-01/assets/cover-square.png
+  portrait: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/cs/ss/2025-01/assets/cover.png
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/introduction.md b/src/cs/ss/2025-01/introduction.md
new file mode 100644
index 0000000000..aec34b1e8f
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/introduction.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+### Úvod
+
+**Bůh lásky a spravedlnosti**
+
+Bůh je láska. Říkají to verše 1J 4,8.16 a tuto skutečnost dosvědčuje i celá Bible. Křesťané se vírou spoléhají na láskyplný Boží charakter. Láska je Boží podstatou, centrem všeho, čemu věříme, a měla by být podstatou všeho, co děláme. Proto způsob, jakým chápeme lásku, ovlivňuje naši víru a všechno naše jednání. Pokud je například někdo přesvědčen, že Boží lásku je třeba si zasloužit, bude zřejmě vycházet z předpokladu, že ho Bůh nemiluje, protože je hříšný a je nehodný jeho lásky. A pokud si totéž myslí i ve vztahu k ostatním lidem, je to hotový recept na katastrofu.
+
+To, jak rozumíme podstatě Boží lásky, má obrovské důsledky pro naši víru a naše skutky. Co je však láska? Pokud požádáte deset lidí, aby definovali lásku, zřejmě dostanete deset různých odpovědí. I mezi křesťany koluje mnoho mýtů a nedorozumění o Boží lásce.
+
+Křesťané nabízejí různé odpovědi na následující otázky:
+
+Je pravda, že Boží láska jen dává, ale nikdy nepřijímá? Je Boží láska jen obětující se, nebo se Bůh může z lidí radovat? Je Boží láska emocionální? Opravdu se Bůh zajímá o lidi? Můžeme Boží lásku odmítnout? Můžeme přijít o Boží lásku? Vstupuje Bůh do vztahu lásky se svým stvořením a zase z něho vystupuje? Je hněv neslučitelný s láskou? Jak spolu souvisí láska a spravedlnost? Je-li Bůh láska, proč je na tomto světě tolik zla? Mohou lidé milovat tak, jako miluje Bůh? Pokud ano, jak by to vypadalo?
+
+Odpovědi na některé z těchto otázek se mohou zdát zřejmé, ale podle toho, jak křesťané přistupují k Boží lásce, se mohou i lišit. A mnohé odpovědi, které se někdy považují za jasné, se při bližším zkoumání ukážou jako neslučitelné s tím, co učí o Boží lásce Písmo.
+
+Na tyto otázky nebudeme odpovídat najednou. Během našeho studia však budeme na tyto a podobné otázky hledat společně odpovědi. A uvidíme, že Boží láska je mnohem větší, než by se nám mohlo zdát. Boží láska, jak je představena v Písmu, přesahuje myšlenky, které za „lásku“ považuje většina dnešního světa. V následujících týdnech se podrobněji podíváme na některé z nejvýznamnějších a nejkrásnějších aspektů Boží lásky, které nám zjevuje Bible.
+
+Při našem studiu také poznáme neoddělitelné propojení Boží lásky a spravedlnosti. Bůh Bible miluje spravedlnost (viz např. Iz 61,8). Bible nám ukazuje, že Boží láska a spravedlnost jsou natolik propojeny, že jedna bez druhé nemohou existovat. Protože Bůh je láska, je hluboce znepokojen nespravedlností a utrpením v tomto světě. Proto se Bůh ztotožňuje s utlačovanými a trpícími a ochotně vstupuje do světa bolesti a žalu, které ve stvoření způsobilo zlo. On sám trpí nejvíc ze všech, a to až tak, že samotný Bůh je největší obětí zla.
+
+V celé Bibli je Bůh opakovaně zarmoucen a ztrápen zlem a utrpením, protože miluje každého člověka víc, než si dokážeme představit. Hloubku Boží lásky můžeme vidět v Kristově nářku nad svým lidem, když řekl: „Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni; kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste!“ (Mt 23,37).
+
+Bůh Bible, který je Láska, je v Písmu často vykreslován jako zlomený a zarmoucený odmítnutou a ztracenou láskou. Celý příběh Písma mluví o tom, co Bůh udělal a dělá, aby obnovil lásku v celém vesmíru. To a ještě mnohem více je tématem lekcí tohoto čtvrtletí.
+
+_John C. Peckham je redaktorem časopisu Adventist Review. V době vzniku těchto úkolů byl profesorem teologie a křesťanské filozofie na Teologickém semináři církve adventistů sedmého dne na Andrews University._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/cs/ss/2025-01/video.yml b/src/cs/ss/2025-01/video.yml
new file mode 100644
index 0000000000..11349ce508
--- /dev/null
+++ b/src/cs/ss/2025-01/video.yml
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+  video:
+    - artist: Bible pro dnešek
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/cs/cs-2025-01-01.mp4
+          target: cs/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/cs/cs-2025-01-01.webp
diff --git a/src/de/ss/2025-01/02/teacher-comments.md b/src/de/ss/2025-01/02/teacher-comments.md
index b516bd4efb..f93b9c1cce 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/02/teacher-comments.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/02/teacher-comments.md
@@ -1,4 +1,66 @@
 ---
 title: Lehrerteil
 date: 10/01/2025
----
\ No newline at end of file
+---
+
+### TEIL I: ÜBERSICHT
+
+**Schlüsseltext:** Johannes 14,23
+
+**Studienschwerpunkt:** 5. Mose 7,9; Psalm 145,9; Hesekiel 33,11; Matthäus 18,23–35; 2. Petrus 2,9; Judas 21
+
+**Einführung**
+
+Gottes Liebe ist zutiefst beziehungsorientiert. Eine liebevolle und enge Beziehung zu Gott kann ohne menschliche Erwiderung auf seine liebevolle Güte nicht existieren.
+
+**Themen der Lektion**
+
+In der Lektion dieser Woche werden drei Kernthemen beleuchtet:
+
+1. Die Liebe Gottes ist bedingungslos: Gott liebt jeden und wünscht sich, eine verbindliche, innige Beziehung aufzubauen. Die Manifestation seiner Liebe ist nicht von menschlichem Handeln abhängig oder auf eine bestimmte Art von Menschen beschränkt. Er sieht jede Person als wertvoll an und betrachtet sie als Gegenstand seiner wohlwollenden Segnungen.
+2. Die Liebe Gottes zielt darauf ab, eine verbindliche Beziehung zu initiieren: Gottes liebevolle Güte ist universell und bedingungslos, aber er wünscht sich eine konkrete und enge Beziehung zu den Menschen, was Bedingtheit impliziert. Das heißt, er erwartet eine Antwort auf die Liebe, die die Menschen von ihm erhalten – und zwar eine Liebe, die sich im Gehorsam und in Loyalität ausdrückt.
+3. Die Liebe Gottes zielt darauf ab, in menschlichen Beziehungen widergespiegelt zu werden: Gott strebt allgemein eine Beziehung gegenseitiger Liebe an; die Fortführung einer intimen Beziehung setzt eine angemessene menschliche Antwort voraus. Die menschliche Seite der Liebe, die den Bund aufrechterhält, beinhaltet das Halten der Gebote Gottes und die Liebe zueinander, also menschliche Aktivitäten, die durch die Liebe Gottes gestärkt werden.
+
+**Anwendung**
+
+Gott sehnt sich nach einer liebevollen Beziehung mit den Menschen, aber diese Beziehung erfordert von unserer Seite aufrichtige Reaktion und Gehorsam. Bitte die Gesprächsteilnehmer, dass jeder für sich darüber nachdenkt, was ihre Bundes-Liebesbeziehung mit Gott (und anderen) gefährdet.
+
+### TEIL II: KOMMENTAR
+
+**1. Gottes Liebe ist bedingungslos.**
+
+Psalm 145,8–9 hebt die bemerkenswerte und allumfassende Realität von Gottes Liebe hervor: „Gnädig und barmherzig ist der HERR, geduldig und von großer Güte. Der HERR ist allen gütig und erbarmt sich aller seiner Werke.“ Die Idee der Liebe wird in diesem Abschnitt in den Begriffen Gnade, Barmherzigkeit, Geduld und Güte ausgedrückt. Diese Aufzählung erinnert an die Offenbarung von Gottes Herrlichkeit und Charakter Mose gegenüber in 2. Mose 34,6. In Psalm 145,8 wird der hebräische Begriff chesed, der auch in 2. Mose 34,6 vorkommt, von der Luther-Übersetzung als „Güte“ übersetzt und in mehreren anderen Versionen als „Liebe“ (z. B. Hfa, NLB). Der Begriff chesed vermittelt die Vorstellungen von Loyalität, Treue, Güte und Gnade (Ludwig Koehler et al., The Hebrew and Aramaic Lexicon of the Old Testament, Leiden 1994–2000, S. 336–337) und gehört zum semantischen Bereich der (loyalen/treuen) Liebe (James Swanson, Dictionary of Biblical Languages with Semantic Domains, Hebrew [Old Testament], Oak Harbor 1997).
+
+Die allumfassende Realität von Gottes Liebe wird in Psalm 145,9 betont, wo unterstrichen wird: „Der HERR ist allen gütig.“ Der universelle Umfang der göttlichen Güte, der in diesem Vers aufgezeigt wird, deutet implizit darauf hin, dass die Liebe Gottes bedingungslos ist; das heißt, sie hängt nicht von menschlichen Handlungen oder Reaktionen ab. In Psalm 145 wird universelle Sprache in Vers 12 verwendet, um die „Menschenkinder“ zu beschreiben, die von Gottes wunderbaren Taten hören sollen. Darüber hinaus werden in Psalm 145,15 „alle […] Augen“ erwähnt, die erwartungsvoll auf den Herrn schauen und von ihm „ihre Speise zur rechten Zeit“ empfangen. Dann fügt Psalm 145,16 hinzu: „Du tust deine Hand auf und sättigst alles, was lebt, mit Wohlgefallen.“ Schließlich endet der Psalm mit einer allgemeinen Einladung: „Alles Fleisch lobe seinen heiligen Namen immer und ewiglich“ (Ps 145,21). Diese universelle Sprache unterstreicht die allumfassende Realität der Liebe Gottes und deren bedingungslose Natur, da alle Geschöpfe Gegenstand seiner wohlwollenden Segnungen sind.
+
+Dieses Bild von Gottes bedingungsloser Liebe stimmt mit der Vorstellung überein, dass der Herr „kein Gefallen am Tode des Gottlosen [hat], sondern dass der Gottlose umkehre von seinem Wege und lebe“ (Hes 33,11). Die gleiche Auffassung wird in 2. Petrus 3,9 bestätigt, wo darauf hingewiesen wird, dass Gott nicht möchte, „dass jemand verloren werde, sondern dass jedermann zur Buße finde“. Wie 1. Timotheus 2,4 sagt: Gott „will, dass alle Menschen gerettet werden“.
+
+
+**2. Die Liebe Gottes zielt darauf ab, eine Beziehung einzugehen, die an Bedingungen geknüpft ist.**
+
+Während Psalm 145 die allumfassende und bedingungslose Realität von Gottes Liebe betont, unterscheidet der Psalm auch zwischen treuen (V. 10–11) und gottlosen (V. 20) Menschen. Darüber hinaus hebt das Kapitel eine innigere und bedingte Beziehung Gottes zu denen hervor, die ihn suchen und ihm dienen. „Der HERR ist nahe allen, die ihn anrufen, allen, die ihn mit Ernst anrufen. Er tut, was die Gottesfürchtigen begehren, und hört ihr Schreien und hilft ihnen“ (V. 18–19; Herv. d. Verf.). Interessanterweise ist laut Psalm 145,20 der Hauptunterschied zwischen den Treuen und den Gottlosen, dass erstere Gruppe Gott liebt: „Der HERR behütet alle, die ihn lieben, und wird vertilgen alle Gottlosen.“ Diese Unterscheidung deutet darauf hin, dass Gottes liebevolle Güte zwar allgemein gültig und bedingungslos ist, dass er sich aber eine liebevolle Beziehung zum Einzelnen wünscht, und diese Beziehung ist an Bedingungen geknüpft; das heißt, sie kann nicht ohne eine liebevolle menschliche Reaktion auf die Liebe Gottes bestehen. Natürlich ist Gottes wohlwollende Liebe bedingungslos und allumfassend. Aber eine liebende Beziehung zu Gott hat insofern Voraussetzungen, dass eine liebevolle Beziehung nicht existieren kann, wenn Menschen die Liebe, die ihnen von Gott entgegengebracht wird, nicht mit Liebe erwidern. Anders ausgedrückt: Eine echte liebevolle Beziehung setzt ein gewisses Maß an Gegenseitigkeit voraus.
+
+Diese Idee eines Maßes an Gegenseitigkeit in einer echten liebevollen Beziehung ist entscheidend für das Verständnis von Gottes Bund mit seinem Volk. Zunächst einmal basiert dieser Bund auf Gottes bedingungsloser Liebe. 5. Mose 7,6–8 macht in Bezug auf Israel deutlich: „Denn du bist ein heiliges Volk dem HERRN, deinem Gott. Dich hat der HERR, dein Gott, erwählt zum Volk des Eigentums aus allen Völkern, die auf Erden sind. Nicht hat euch der HERR angenommen und euch erwählt, weil ihr größer wäret als alle Völker – denn du bist das kleinste unter allen Völkern –, sondern weil er euch geliebt hat.“ Obwohl Gottes Liebe nicht darauf basiert, was Israel ist oder tut, erfordert die Bundesbeziehung zwischen Gott und Israel jedoch ein gewisses Maß an liebender Gegenseitigkeit als Antwort auf Gottes Liebe. Gott hält gewiss seinen Bund mit Treue und Barmherzigkeit. Die angemessene Reaktion des Volkes ist, Gott zu lieben und seine Gebote zu halten. Wie 5. Mose 7,9 hervorhebt, ist Gott „der treue Gott, der den Bund und die Barmherzigkeit bis ins tausendste Glied hält denen, die ihn lieben und seine Gebote halten“.
+
+
+**3. Die Liebe Gottes zielt darauf ab, in menschlichen Beziehungen widergespiegelt zu werden.**
+
+Wenn die Beziehung zu unserem liebenden Gott (nicht die Liebe Gottes selbst, die ewig währt; Jer 31,3) an Bedingungen geknüpft ist, kann sie, in Anbetracht des menschlichen Anteils an der Beziehung, verloren gehen. Zum Beispiel betont Hosea 9,15, dass aufgrund des Bösen und der Gottlosigkeit Israels dessen liebevolle Beziehung zu Gott nicht mehr existiert. Ein ähnlicher Gedanke findet sich in Jeremia 16,5. Römer 11,22 unterstreicht die Vorstellung, dass die Fortsetzung der liebevollen Beziehung zu Gott von den Menschen abhängt, die „in der Güte“ bleiben sollen. Aus dieser allgemeinen Perspektive heraus appelliert Judas 21 an die Gläubigen: „Bewahrt euch in der Liebe Gottes.“ Eine liebevolle Beziehung zu Gott beinhaltet auf Seiten der Menschen, seine Gebote zu halten (Joh 14,21) und einander zu lieben (1 Joh 4,7). Dies sind nicht bloße menschliche Handlungen, sondern in Wirklichkeit menschliche Aktivitäten, die durch die Liebe Gottes, der uns zuerst geliebt hat (1 Joh 4,19; vgl. 1 Joh 4,7), ermöglicht werden.
+
+Das Gleichnis vom unbarmherzigen Knecht in Matthäus 18,23–35 zeigt, dass Gottes liebevolle Beziehung zu uns verloren gehen kann, wenn seine Liebe, die uns zuerst angeboten wurde, sich nicht in unserer Beziehung zu anderen widerspiegelt. Das Gleichnis vergleicht die barmherzige Vergebung des Herrn gegenüber seinem Knecht mit dessen erstaunlichem Mangel an Barmherzigkeit und Vergebung – die in viel geringerem Maße nötig gewesen wären –gegenüber einem Mitknecht. Angesichts der Diskrepanz dieses Vergleichs lehrt Jesus, dass Gottes liebevolle Vergebung, die zuerst da ist, davon abhängt, dass wir eine vergebende Haltung gegenüber anderen einnehmen. Anders ausgedrückt: Die liebevolle Beziehung zu Gott soll sich in menschlichen Beziehungen widerspiegeln (siehe Joh 15,12; 1 Joh 3,16; Joh 4,7–12). Andernfalls wird unsere liebevolle Beziehung zu Gott verloren gehen. Diese bedauerliche Möglichkeit ist keine harte Bedingung Gottes, sondern ein ernsthafter Mangel der Menschen die Tiefe von Gottes liebevoller Barmherzigkeit zu verstehen. Wie Lukas 7,47 betont, wird das Gefühl, wie viel Vergebung wir von Gott erhalten haben, in unseren Liebesäußerungen zu beobachten sein. Daher haben wir, wenn wir anderen keine Liebe zeigen, die Tiefe von Gottes Liebe zu uns weder wirklich verstanden noch ausreichend wertgeschätzt.
+
+
+### TEIL III: ANWENDUNG
+
+Gott liebt jeden bedingungslos. Wenn wir seine Liebe annehmen und darauf reagieren, indem wir eine liebevolle Beziehung mit ihm zulassen, verspüren wir auch – als praktischen Effekt unserer liebevollen Beziehung zu Gott – den Wunsch, eine liebevolle Beziehung zu anderen aufzubauen. Gott schenkt also seinen Geschöpfen nicht nur seine Liebe, sondern lässt sie auch frei darauf antworten (entweder positiv oder negativ) und ist bereit, jedem zu ermöglichen, ihm und anderen Menschen Liebe entgegenzubringen. Sprecht auf Grundlage dieser Vorstellung über die folgenden Fragen:
+
+
+`1. Wie können wir unsere Liebe und unseren Respekt für jeden Menschen, unabhängig von sozialer Stellung, individuellen Eigenschaften und persönlichen Leistungen, bedingungslos zeigen?`
+
+`2. Denkt an eine Geschichte, die den Unterschied zwischen bedingungsloser Liebe und einer an Bedingungen geknüpfte Liebesbeziehung verdeutlicht. Wie illustriert dieses Beispiel die Begriffe Bedingungslosigkeit und Bedingtheit in unserer Erklärung von Gottes Liebe und seiner liebevollen Beziehung zu uns?`
+
+`3. Unsere liebevolle Beziehung mit Gott führt uns dazu, Freude zu empfinden, anderen Gutes zu tun – im Gegensatz zur Gleichgültigkeit gegenüber den Bedürfnissen anderer Menschen. Wie verändert unsere Beziehung zu Gott unser Verhalten und Handeln gegenüber Menschen in unserer Familie, im Beruf und in der Nachbarschaft?`
+
+`4. Wie könnt ihr jemandem gegenüber bedingungslose Liebe zeigen, auch wenn sie/er keine respektvolle, liebevolle Beziehung zu euch eingehen möchte? Denkt ihr, dass eine kontinuierliche Haltung bedingungsloser Liebe das Potenzial hat, diese Person dazu zu bringen, ihre Meinung zu ändern? Begründet eure Aussage.`
+
+`5. Was könnten wir tun, um mit Jugendlichen in unserer Gemeinde eine Beziehung aufzubauen und ihnen bedingungslose Liebe, Respekt und Unterstützung entgegenzubringen? Wie können wir positive Verbindungen über die Generationen hinweg aufbauen, um eine liebevollere Beziehung zu jüngeren Menschen zu entwickeln?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/03/teacher-comments.md b/src/de/ss/2025-01/03/teacher-comments.md
index c127e0b210..01037d7015 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/03/teacher-comments.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/03/teacher-comments.md
@@ -1,4 +1,67 @@
 ---
 title: Lehrerteil
 date: 17/01/2025
----
\ No newline at end of file
+---
+
+### TEIL I: ÜBERSICHT
+
+**Schlüsseltext:** Zefanja 3,17
+
+**Studienschwerpunkt:** Zefanja 3,17; Lukas 15,4–32
+
+**Einführung**
+
+Unser liebender Gott freut sich und hat Gefallen daran, wenn er eine liebevolle Beziehung zu seinen Geschöpfen hat.
+
+**Themen der Lektion**
+
+In der Lektion dieser Woche werden drei grundlegende Themen beleuchtet:
+
+1. Gottes Freude an seinen Geschöpfen zeigt, wie wertvoll wir in seinen Augen sind: Jeder einzelne Mensch ist in Gottes Augen kostbar und von unschätzbarem Wert. Aus diesem Grund freut er sich an seinen Söhnen und Töchtern und hat Gefallen an ihnen, wenn sie umkehren und ihn suchen. Die Gleichnisse in Lukas 15 betonen Gottes Freude und Jubel über die Errettung eines verlorenen Menschen. Seine Freude an unserer Errettung zeigt, wie wertvoll wir in Gottes Augen sind.
+2. Gottes Freude ist der Grund für menschliche Freude und Lobpreis: Gott möchte unsere Herzen mit überströmender Freude erfüllen, und er hat Freude an menschlicher Freude und Lobpreis. Er lädt sein Volk ein, Freude an ihm zu erleben, indem es ihn durch Gebete und Lieder preist. Gott zu loben hilft uns auch, uns sein zukünftiges Vergnügen an und seine Freude mit seinem Volk vorzustellen und zu erwarten.
+3. Wegen unserer Unwürdigkeit brauchen wir Christus, um Gott zu gefallen: Wir sind eingeladen, Gott zu gefallen, indem wir ihm geistliche Opfer darbringen – durch unsere Lippen in Form von Lobpreis und Dank und durch praktisches Gutestun und Teilen. Doch können wir dies nur aufgrund des Mittlerdienstes von Christus tun. Unser Glaube ist Gott nur durch das Werk Christi an unserer Statt angenehm.
+
+**Anwendung**
+
+Gottes Gefallen an seinen Geschöpfen zeigt, wie wertvoll wir in seinen Augen sind und wie sehr er seine Schöpfung wertschätzt. Wie können wir den Wert jedes Menschen würdigen?
+
+### TEIL II: KOMMENTAR
+
+**1. Gottes Freude an seinen Geschöpfen zeigt, wie wertvoll wir in seinen Augen sind.**
+
+Das Gleichnis vom verlorenen Sohn illustriert auf bemerkenswerte Art und Weise, wie wertvoll wir in Gottes Augen sind. Tatsächlich unterstreicht die Kombination aller drei Gleichnisse in Lukas 15, die den murrenden Pharisäern und Schriftgelehrten erzählt werden (Lk 15,2), den unglaublichen Wert von (verlorenen) Menschen in Gottes Augen. Bemerkenswert ist, dass die Pharisäer und Schriftgelehrten keinen Wert in den Menschen („Sündern“) sehen, die von Jesus herzlich angenommen werden (V. 2). Ellen White macht deutlich: „Die Pharisäer hatten nur Verachtung für sie übrig. Christus dagegen nannte sie Kinder Gottes, die sich zwar dem Vaterhaus entfremdet hatten, von Gott aber dennoch nicht vergessen waren“ (BRG 148).
+
+Mit den drei Gleichnissen tadelt Jesus die abweisende Mentalität der Pharisäer und betont die göttliche Freude, jemanden, der verloren war, wiederzufinden und anzunehmen. Anders gesagt: Der Ausdruck von Freude und Gefallen in jedem Gleichnis zeigt, wie wertvoll das Verlorene ist. Im Gleichnis vom verlorenen Schaf geht der Hirte eifrig dem verlorenen Schaf nach, „bis er’s findet“ (Lk 15,4). Er kehrt zurück und dabei „legt er sich’s auf die Schultern voller Freude“ (V. 5). Je mehr wir die Freude des Hirten wahrnehmen, desto mehr verstehen wir, wie wertvoll das verlorene Schaf in seinen Augen ist. Tatsächlich sprudelt die Freude des Hirten förmlich über, als er Nachbarn und Freunde einlädt, sich mit ihm zu freuen (V. 6).
+
+Dasselbe Muster findet sich in den anderen beiden Gleichnissen. Im Gleichnis von der verlorenen Münze sucht die Frau sorgfältig nach der Münze, „bis sie sie findet“ (V. 8 EB). Dann lädt sie mit überschäumender Freude Nachbarn und Freunde ein, sich mit ihr zu freuen (V. 9). Im Gleichnis vom verlorenen Sohn, dem Höhepunkt der drei Gleichnisse, wird der verlorene Sohn nicht nur als verloren beschrieben, sondern wir erfahren, dass er stur in seine Situation hineinlief, als er anfangs die wahren Auswirkungen seiner unüberlegten und törichten Entscheidungen nicht erkannte. Als er schließlich zur Besinnung kommt, spürt der verlorene Sohn, dass seine Würde und sein Wert vor seinem Vater aufgrund seiner Sünde verloren gegangen sind: „Ich bin nicht mehr würdig, dein Sohn zu heißen“ (V. 19 EB).
+
+Die Handlungen des Vaters unterscheiden sich jedoch von den berechtigten Erwartungen des Sohnes. Vielmehr „lief er [der Vater] seinem Sohn entgegen, schloss ihn in die Arme und küsste ihn“ (V. 20 NLB). Erstaunlicherweise sind dies nicht die einzigen Ausdrücke des Wohlwollens und der Freude seitens des Vaters. Ohne auf die Bitte des Sohnes einzugehen, als Diener akzeptiert zu werden, unterstreicht der Vater die Würde seines Sohnes, indem er den Dienern befiehlt, ihm „das beste Gewand“, „einen Ring“ und „Schuhe“ zu bringen (V. 22). Aber das ist nicht genug. Die Bestätigung des Wertes des Sohnes durch die prächtige Kleidung wird mit der bemerkenswerten Feier verstärkt, die der Vater veranstaltet: „Bringt das gemästete Kalb und schlachtet’s; lasst uns essen und fröhlich sein“ (V. 23). Kurz gesagt, der Vater nimmt den Sohn nicht nur auf, sondern hat Gefallen an seiner Rückkehr.
+
+Bis hierher finden wir im Gleichnis vom verlorenen Sohn dasselbe generelle Muster wie in den Gleichnissen vom verlorenen Schaf und von der verlorenen Münze; nämlich dass der/das Verlorene gefunden wird und es deshalb ein Fest gibt. Das Gleichnis vom verlorenen Sohn geht jedoch einen Schritt weiter, da die Feier vom älteren Sohn heftig infrage gestellt wird (V. 28–30). Dieser Punkt ist wichtig, weil er die Haltung der Pharisäer am Anfang des Kapitels illustriert (V. 2). Sowohl der ältere Sohn im Gleichnis als auch die Pharisäer kritisieren heftig die Aufnahme von Sündern und die Gemeinschaft/ Feier mit ihnen. Diese Kritik zeigt, dass sie den Wert der Menschen, die herzlich aufgenommen werden, gering schätzen. Im Gegensatz dazu lehrt das Gleichnis, wie Gott seine Söhne und Töchter wertschätzt und wie er feiert, wenn sie umkehren und ihn suchen. Aus diesem Grund endet das Gleichnis mit der Antwort des Vaters auf die Kritik des älteren Sohnes: „Aber man muss [doch jetzt] fröhlich sein und sich freuen“ (V. 32 EB).
+
+Das griechische Wort für den übersetzten Ausdruck „man muss“ ist das Verb dei, das wörtlich bedeutet „es ist notwendig“, „man muss“, „man hat zu“ und das betont, dass etwas „passieren sollte, weil es angemessen ist“ (Frederick W. Danker et al., A GreekEnglish Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature, Chicago 2000, S. 214). Einige Bibelübersetzungen geben das Wort in Lukas 15,32 als „wir haben allen Grund“ (Hfa) oder „wir mussten“ (NLB) wieder. Das zugrunde liegende Konzept in dieser Sprache der Notwendigkeit ist der kostbare Wert desjenigen, der verloren war, aber nun gefunden ist. Aus dieser Perspektive heraus betont der Vater, dass „wir feiern müssen“. Angesichts des Wertes des Gefundenen gibt es nichts anderes zu tun. Ähnlich wie in den beiden vorhergehenden Gleichnissen will der Vater nicht allein feiern. Die Diener scheinen beteiligt zu sein (Lk 15,22–27) und der Vater appelliert eindringlich an den älteren Sohn, mitzufeiern. Der verlorene Sohn ist nicht nur „dein Sohn“, um die Sprache des älteren Bruders zu verwenden (V. 30), sondern, wie der Vater appelliert, „dein Bruder“ (V. 32).
+
+Deshalb lehren die von Jesus erzählten Gleichnisse in Lukas 15, dass Gottes Freude über die Errettung seiner Söhne und Töchter zeigt, wie wertvoll wir in seinen Augen sind. Er möchte, dass wir uns nicht nur durch sein liebevolles Wohlgefallen wertgeschätzt fühlen, sondern wir sollen auch mit ihm die Errettung unserer Mitbrüder und -schwestern feiern (und sie so von ganzem Herzen wertschätzen).
+
+**2. Gottes Freude ist der Grund für menschliche Freude und Lobpreis.**
+
+Zefanja 3,17 und Psalm 149,4 ähneln sich in gewisser Weise in ihrer Betonung von Gottes Freude. Psalm 149 lädt dazu ein, Gott fröhlich zu loben: „Israel freue sich seines Schöpfers, die Kinder Zions seien fröhlich über ihren König“ (Ps 149,2). Der Grund für diese Aufforderung wird in Vers 4 genannt: „Denn der HERR hat Wohlgefallen an seinem Volk.“ Der Psalm bekräftigt die Freude in einer gegenseitigen Beziehung. Gott freut sich über das Volk und auf dieser Basis sind die Menschen eingeladen, Freude am Herrn zu empfinden, indem sie ihn freudig loben.
+Ebenso ermahnt Zefanja 3,14 Gottes Volk, den Herrn fröhlich zu loben. „Jauchze, du Tochter Zion! Frohlocke, Israel! Freue dich und sei fröhlich von ganzem Herzen, du Tochter Jerusalem!“ Dieser Aufforderung folgt die Betonung in Vers 17, dass der mächtige und rettende Gott mitten unter seinem Volk ist. „Er wird sich über dich freuen und dir freundlich sein, er wird dir vergeben in seiner Liebe und wird über dich mit Jauchzen fröhlich sein.“ Während in Psalm 149 Gottes Freude der Grund für menschlichen Lobpreis und Freude ist, soll der Lobpreis in Zefanja 3 die zukünftige Freude Gottes mit seinem Volk vor Augen führen.
+
+**3. Wegen unserer Unwürdigkeit brauchen wir Christus, um Gott zu gefallen.**
+
+In der Heiligen Schrift werden wir auf verschiedene Art und Weise dazu eingeladen, Gott zu gefallen (siehe z. B. Hbr 11,5–6; 2 Kor 5,9; Kol 1,10; 1 Ths 4,1). Hebräer 13,15 ruft uns dazu auf, unaufhörlich geistliche Opfer für Gott darzubringen, die den Lobpreis unserer Lippen in Dankbarkeit ihm gegenüber und die Praxis Gutes zu tun und zu teilen einschließen. Der nächste Vers endet mit den Worten: „denn solche Opfer gefallen Gott“ (Hbr 13,16). Es ist bemerkenswert, dass die ersten Worte von Hebräer 13,15 darauf hinweisen, dass wir diese Opfer nicht allein darbringen sollen. Vielmehr bringen wir die geistlichen Opfer „durch Jesus“ (NLB) zu Gott. Anders ausgedrückt: Wir können Gott nicht mit unserem eigenen Lobpreis und unseren guten Werken erfreuen. Nur durch Christus können unser Lobpreis und unsere Werke als geistliche Opfer, die Gott wirklich gefallen, dargebracht werden.
+
+### TEIL III: ANWENDUNG
+
+Menschen sind mit außergewöhnlichem Wert ausgestattet. Ihr seid wertvoll, weil ihr nach Gottes Bild geschaffen seid. Es ist ein erstaunlicher Gedanke, dass Gott Menschen mehr wertschätzt, als wir uns vorstellen können. Besprecht mit dieser Sichtweise im Hinterkopf die folgenden Fragen:
+
+`1. Wie können unser Respekt und unsere Liebe für die Menschen, denen wir im Alltag begegnen, zeigen, wie wertvoll sie in Gottes Augen sind?`
+
+`2. Auf welche Weise könnten bekennende religiöse Menschen leider die Würde und den Wert anderer herabsetzen?`
+
+`3. Diejenigen, die Gott lieben, werden wissen wollen, wie sie ihn erfreuen können. Aber wie können wir Gott tatsächlich erfreuen? Inwieweit hängt die Art und Weise, wie wir andere Menschen wertschätzen, mit Gottes Freude über die Errettung seines Volkes zusammen?`
+
+`4. Was könnt ihr tun, um jeden Menschen so wertzuschätzen, dass ihr Freude an seiner Errettung habt und daran, Gottes Güte und Treue zu verkünden?`
+
+`5. Findet ein konkretes Beispiel dafür, wie uns der Mittlerdienst von Christus befähigt, Gott mit unseren Taten zu erfreuen.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/04/teacher-comments.md b/src/de/ss/2025-01/04/teacher-comments.md
index e6ff45b9d5..2ac29c4699 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/04/teacher-comments.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/04/teacher-comments.md
@@ -1,4 +1,67 @@
 ---
 title: Lehrerteil
 date: 24/01/2025
----
\ No newline at end of file
+---
+
+### TEIL I: ÜBERSICHT
+
+**Schlüsseltext:** Jesaja 49,15
+
+**Studienschwerpunkt:** Psalm 103,13; Jesaja 49,15; Hosea 11,1–4.8–9; Matthäus 9,36; 1. Korinther 13,4
+
+**Einführung**
+
+Gott ist physisch und emotional tief bewegt vom Mitgefühl für sein Volk.
+
+**Themen der Lektion**
+
+In der Lektion dieser Woche werden drei wichtige Themen beleuchtet:
+
+1. Unser leidenschaftlicher und mitfühlender Gott wird in der Heiligen Schrift anschaulich mit Bildern von Elternschaft dargestellt: Gottes Liebe hat starke emotionale und affektive Aspekte, ähnlich der elterlichen Liebe. Die Metapher der göttlichen Liebe als mütterliche Liebe vermittelt den Gedanken, dass Gott sich an sein Volk erinnert und Mitgefühl für es empfindet. Mütterliche Bilder sind in gewisser Weise die beste Illustration von Gottes Mitgefühl, liebevoller Fürsorge und Aufmerksamkeit für die Bedürfnisse seines Volkes. Die Heilige Schrift veranschaulicht auch Gottes Mitgefühl durch das Bild eines liebevollen und mitfühlenden Vaters.
+2. Unser leidenschaftlicher und mitfühlender Gott wird in der Heiligen Schrift auf eindrucksvolle Weise in einer Sprache dargestellt, die die inneren Organe betrifft: In vielen Bibelstellen wird diese Sprache verwendet, um Gottes Zuneigung auszudrücken, der von seinem Mitgefühl für die Menschen physisch und emotional tief bewegt ist. Das hebräische Wort für Mitgefühl beschreibt eine mütterliche Liebe wie im Mutterschoß und betont das Mitgefühl einer Mutter für ihr Kind. Ebenso zeigt Gott zärtliche Zuneigung und Mitgefühl für sein Volk.
+3. Unser leidenschaftlicher und mitfühlender Gott ist auf eine gute und gerechte Weise eifersüchtig: Gott sucht eine enge und alleinige Bundesbeziehung mit uns und erwartet Treue von seinem Volk. In diesem Sinne wird Gott in der Heiligen Schrift als eifernd und eifersüchtig beschrieben. Statt des negativen Beigeschmacks von Launenhaftigkeit vermittelt diese Ausdrucksweise die Vorstellung, dass Gott in unserem besten Interesse handelt, um uns vor selbst zugefügtem Schaden und gebrochenen Versprechen zu schützen.
+
+**Anwendung**
+
+In seiner leidenschaftlichen und mitfühlenden Liebe lädt Gott uns ein, wie er zu sein. In unserer mitfühlenden Liebe zu anderen sollen wir auf die Menschen um uns herum achten und als Gemeinde danach streben, uns aktiv um die Menschen zu kümmern.
+
+### TEIL II: KOMMENTAR
+
+**1. Unser leidenschaftlicher und mitfühlender Gott wird in der Heiligen Schrift anschaulich mit Bildern von Elternschaft dargestellt.**
+
+Eine der lebendigsten Darstellungen Gottes in der Heiligen Schrift geschieht durch elterliche Ausdrucksweise wie Mutter und Vater, die idealerweise besondere Figuren der Liebe und des Mitgefühls in menschlichen Beziehungen sind.
+
+Im Dialog zwischen Gott und Zion in Jesaja 49,14–23, der in die größere Botschaft des Trostes für Israel in Jesaja 49,14–26 eingebettet ist, beklagt Zion zunächst: „Der HERR hat mich verlassen, der Herr hat meiner vergessen“ (Jes 49,14). In seiner Antwort betont Gott, dass er sein Volk niemals vergisst; diese Aussage wird in poetischer Weise mit dem Bild einer Mutter veranschaulicht. „Kann eine Mutter etwa ihren Säugling vergessen? Fühlt sie etwa nicht mit dem Kind, das sie geboren hat? Selbst wenn sie es vergessen würde, vergesse ich dich nicht!“ (V. 15 NLB). Das Bild einer Mutter ist hier mit den Ideen des Erinnerns und des Mitgefühls verbunden. Im Gegensatz dazu beschreibt der Begriff des Vergessens in diesem Kontext einen Mangel an Mitgefühl.
+
+Die allgemeine Annahme ist, dass die Mutter ihr zu stillendes Kind niemals vergisst. Zumindest wird dieses Maß an Hingabe von ihr erwartet. Daher ist das Bild einer Mutter wahrscheinlich das beste Beispiel, um Gottes Mitgefühl und Aufmerksamkeit für die Bedürfnisse seines Volkes zu veranschaulichen. Dennoch erfüllen nicht alle Mütter diese Erwartungen. Während viele Menschen ihre Mütter als die fürsorglichsten und mitfühlendsten Menschen der Welt beschreiben, haben andere leider keine guten Erinnerungen an ihre Mütter. Obwohl Jesaja 49,15 das Mutterbild als den Gipfel menschlicher Aufmerksamkeit und menschlichen Mitgefühls darzustellen scheint, thematisiert dieser Abschnitt auch die negativen Erfahrungen, die durch eine vernachlässigende und erbarmungslose Mutter verursacht werden.
+
+Während solche Erfahrungen als atypisch angesehen werden, räumt der Vergleich in diesem Abschnitt gleichzeitig ein, dass einige Mütter von dieser Norm abweichen und nachlässig sein können. Leider ist diese Erfahrung eine traurige Realität im Leben mancher Menschen. Selbst wenn dieses Erlebnis bedauerlicherweise eintritt, wird Gott sein Volk niemals vergessen, da er ihm immer mit Mitgefühl begegnen wird. Kurz gesagt, der Vergleich von Gott mit einer Mutter bietet in diesem Abschnitt sowohl für diejenigen, die eine fürsorgliche Mutter haben (Gott ist in gewisser Weise wie sie), als auch für diejenigen, die schlechte Erfahrungen mit einer lieblosen Mutter gemacht haben oder machen (Gott ist definitiv anders als sie), ein schönes Bild eines leidenschaftlichen und mitfühlenden Gottes.
+
+Ebenso verwendet die biblische Beschreibung von Gottes Mitgefühl den Vergleich mit einem Vater. Psalm 103 preist Gott für seine Barmherzigkeit. „Barmherzig und gnädig ist der HERR, geduldig und von großer Güte. Er wird nicht für immer hadern noch ewig zornig bleiben. Er handelt nicht mit uns nach unsern Sünden und vergilt uns nicht nach unsrer Missetat“ (Ps 103,8–10). Entsprechend dieser Beschreibung vergleicht der Psalm Gott mit einem Vater: „Wie sich ein Vater über Kinder erbarmt, so erbarmt sich der HERR über die, die ihn fürchten“ (V. 13).
+
+**2. Unser leidenschaftlicher und mitfühlender Gott wird in der Heiligen Schrift auf eindrucksvolle Weise in einer Sprache dargestellt, die die inneren Organe betrifft.**
+
+Mitgefühl wird in der Bibel in einer Sprache dargestellt, die die Organe betrifft. Diese Ausdrucksweise macht die Beschreibungen von Mitgefühl in der Heiligen Schrift, insbesondere die Hinweise auf göttliches Mitgefühl, emotional und physisch ausdrucksstark. Zum Beispiel ist „das hebräische Wort für Mitgefühl“, das rahamim lautet, „etymologisch mit rehem (Gebärmutter) verwandt“ (Shmuel Himelstein, „Compassion“, The Oxford Dictionary of the Jewish Religion, Oxford 2011). Dieser Gedanke verstärkt den Vergleich des Mitgefühls Gottes mit dem Mitgefühl einer Mutter für ihr Kind, das aus ihrer Gebärmutter kommt. Sicherlich sollte diese starke körperliche Sprache nicht wörtlich auf Gott bezogen werden. Aber eine solch kraftvolle Darstellung ist wahrscheinlich das ultimative Bild, das wir verwenden können, um innerhalb der Grenzen menschlicher Vorstellungskraft und Sprache die Tiefe von Gottes liebevollem Mitgefühl angemessen auszudrücken.
+
+In Hosea 11 formuliert Gott seine tiefe Liebe zu Israel so: „Als Israel jung war, gewann ich ihn lieb“ (Hos 11,1) und „ich aber hatte Ephraim laufen gelehrt und sie auf meine Arme genommen“ (V. 3). Gott weist jedoch darauf hin: „Mein Volk verharrt in der Abkehr von mir“ (V. 7). Trotzdem erklärt er seine Liebe, indem er sagt: „Oh, wie könnte ich dich aufgeben, Ephraim? Wie könnte ich dich, Israel, im Stich lassen?“ (V. 8 NLB). Mit eindringlicher Sprache, um sein Mitgefühl zu beschreiben, präziser ein Sträuben des Herzens (SLT), sagt der Herr zu seinem Volk: „Mein Herz wendet sich gegen mich [hapak], all mein Mitleid ist entbrannt“ (V. 8).
+
+Das hebräische Verb hapak erscheint auch in den Klageliedern in Verbindung mit dem Herzen, allerdings um menschliche Not zu schildern. Wieder einmal wird eine Sprache verwendet, die die Organe betrifft: „Ach, HERR, sieh doch, wie bange ist mir, dass mir’s im Leibe davon wehtut! Mir dreht [hapak] sich das Herz im Leibe um“ (Kla 1,20). Daher beschreibt diese Sprache, die sich in den Klageliedern auf ein menschliches Herz und im Buch Hosea auf das göttliche Herz bezieht, auf emotionale Weise die Tiefe von Gottes Leidenschaft und Mitgefühl für sein Volk.
+
+Ähnlich wird das griechische Verb splanchnizomai im Neuen Testament, besonders in den synoptischen Evangelien, verwendet, um zu schildern, dass Jesus Mitgefühl mit den Menschen hat (siehe Mt 9,36; 14,14; 15,32; 20,34; Mk 1,41; 6,34; 8,2; Lk 7,13; siehe auch diese Sprachwahl in Mt 18,27; Mk 9,22; Lk 10,33; 15,20). Es ist bemerkenswert, dass das verwandte Substantiv splanchnon, das in vielen neutestamentlichen Passagen den Gedanken von Zuneigung oder Mitgefühl vermittelt (siehe Lk 1,78; Phil 1,8; 2,1; Kol 3,12), sich wörtlich auf „die inneren Teile eines Körpers“, besonders „die Eingeweide … Innereien“ bezieht (Frederick W. Danker et al., A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature, Chicago 2000, S. 938). Wie Craig Bloomberg in seinen Anmerkungen zu Matthäus 9,36 betont, spiegeln Jesu „Emotionen ein tiefes, bauchgefühlartiges ‚Mitgefühl‘ wider (ein angemessenes, idiomatisches deutsches Äquivalent für einen Begriff [griechisch splanchnos], der sich auf Eingeweide und Nieren beziehen könnte)“ (Matthew, The New American Commentary, Nashville 1992, Bd. 22, S. 166). Somit stellt das Neue Testament Jesu Mitgefühl auf emotionale Weise dar, indem es eine Sprache von inneren Körperteilen, die bewegt werden, verwendet. Um es genauer auszudrücken: Jesus wird physisch und emotional mit tiefem, liebevollem Mitgefühl für die Menschen bewegt. Dies passt zu der alttestamentlichen Beschreibung von Gottes tiefem Mitgefühl für sein Volk.
+
+**3. Unser leidenschaftlicher und mitfühlender Gott ist auf eine gute und gerechte Weise eifersüchtig.**
+
+Als Teil des alttestamentlichen Bildes unseres leidenschaftlichen und mitfühlenden Gottes wird der Herr als eifersüchtig/eifernd beschrieben (siehe 2 Mo 20,5; 34,14; 5 Mo 4,24; 5,9; 6,15; 32,16.21; Jos 24,19; 1 Kön 14,22; Ps 78,58; Hes 39,25; Nah 1,2; Joel 2,18; Sach 1,14; 8,2). Diese Beschreibung erscheint im zweiten Gebot, das auf dem ersten aufbaut („Du sollst keine anderen Götter haben neben mir“; 2 Mo 20,3) und das Herstellen von „Bildnissen“ verbietet (V. 4). Das Gebot fügt hinzu: „Du sollst dich vor ihnen nicht niederwerfen und ihnen nicht dienen. Denn ich, der HERR, dein Gott, bin ein eifersüchtiger Gott“ (V. 5 EB). Wie in einer ehelichen Beziehung verlangt Gott Ausschließlichkeit und Treue von seinem Volk. Wenn Gottes Volk sein Gebot in Anbetracht dieser Bundesbeziehung bricht, indem es Götzen macht und sie anbetet/ihnen dient, bewegt das Volk Gott beziehungsweise provoziert ihn gemäß der biblischen Sprache zur Eifersucht und zum Zorn (5 Mo 32,16.21; Jos 24,19; 1 Kön 14,22–23; Ps 78,58; Nah 1,2.14). Als ein heiliger Gott (Jos 24,19; Hes 39,25), der eifernd um die Beziehung zu seinem Volk besorgt ist (Joel 2,18; Sach 1,14; 8,2), ist seine eifersüchtige Reaktion tatsächlich eine heilige Antwort auf die Untreue und den Götzendienst seines Volkes.
+
+Dieses alttestamentliche Bild von Gottes Eifersucht unterscheidet sich offensichtlich von Paulus‘ Warnung vor Eifersucht unter den Gemeindegliedern im Neuen Testament (siehe 1 Kor 13,4; 2 Kor 12,20; Gal 5,20). Paulus spricht positiv von göttlicher Eifersucht (NLB) und betont in 2. Korinther 11,2, dass er eifersüchtig um die Gemeinde wirbt. Dieser Unterschied zwischen einer negativen Eifersucht, die vermieden werden muss, und Gottes positiver Eifersucht kann in der griechischen Sprache erkannt werden, und zwar durch die zwei möglichen Definitionen von Eifersucht im Neuen Testament: 1. „positiv und intensiv interessiert sein“ (Eifer) und 2. „intensive negative Gefühle über die Errungenschaften anderer haben“ („Neid“) (Danker et al., A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature, S. 427).
+
+
+### TEIL III: ANWENDUNG
+
+Gott zeigt aktiv Mitgefühl und leidenschaftliche Liebe für sein Volk und lädt uns ein, dasselbe zu tun. Sprecht unter Berücksichtigung dieser Vorstellung über die folgenden Fragen:
+
+`1. Wenn wir Gottes Mitgefühl mit dem einer fürsorglichen Mutter vergleichen – welche Rolle spielen Erinnern und Vergessen in der Ausübung von oder im Mangel an Mitgefühl? Führt Beispiele an.`
+
+`2. Auf welche Weise könnt ihr in euren Beziehungen innerhalb der Gemeinde auf positive Weise eifersüchtig sein, so wie Gott in seinen Beziehungen zu seinem Volk eifersüchtig ist?`
+
+`3. Wie können wir als Kirche bewusst für andere sorgen und die Anliegen anderer in unsere eigenen geistlichen Ziele integrieren?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/05/teacher-comments.md b/src/de/ss/2025-01/05/teacher-comments.md
index 8c8b35e6cb..b1be4e5741 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/05/teacher-comments.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/05/teacher-comments.md
@@ -1,7 +1,69 @@
 ---
-title:  Lehrerteil
+title: Lehrerteil
 date: 31/01/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### TEIL I: ÜBERSICHT
+
+**Schlüsseltext:** Psalm 78,38
+
+**Studienschwerpunkt:** Psalm 78; Matthäus 21,12–13; Johannes 2,14–15
+
+**Einführung**
+
+Gottes Zorn, der das Böse und die Sünde bestrafen wird, ist ein Ausdruck seiner Liebe.
+
+**Themen der Lektion**
+
+In der Lektion dieser Woche werden zwei wichtige Themen beleuchtet:
+
+1. Gottes Zorn ist seine heilige und geduldige Reaktion auf die Sünde: Er ist nicht willkürlich, unkontrollierbar oder rachsüchtig. Vielmehr ist Gottes Zorn immer eine liebevolle, entschiedene Reaktion auf das Böse und die Ungerechtigkeit. Sein Zorn ist eine Reaktion auf fortwährende und rebellische Sünde, die seine Schöpfung schädigt. Göttlicher Zorn ist ein weiterer Ausdruck seiner Liebe, sei es, um böse Menschen für ihre Sünden zu bestrafen oder um sein Volk aus deren Fängen zu befreien. In der Heiligen Schrift wird Gottes Zorn am besten im Kontext einer Erzählung wie in Psalm 78 verstanden. Trotz aller Zeichen und Wunder, die Gott vollbrachte, vergaß sein Volk ihn, wurde stur, rebellisch und hatte reuelose Herzen.
+2. Gottes Zorn ist eine liebevolle und gerechte Empörung: In der Heiligen Schrift finden wir eine lebendige Beschreibung von Gottes Zorn als eine liebevolle und gerechte Empörung gegen die Unterdrückung und das Leiden seines Volkes. Gott greift aufgrund seiner gerechten Empörung, die von vollkommener Güte und Liebe motiviert ist, aktiv ein, um das Böse zu bestrafen. Sein Zorn ist die angemessene Reaktion der Liebe auf das Böse, insofern das Böse seine geliebten Geschöpfe verletzt.
+
+**Anwendung**
+
+Wie sollten wir angesichts von Gottes verantwortungsvoller Reaktion auf Ungerechtigkeit und das Böse aktiv daran arbeiten, Ungerechtigkeit zu beseitigen und das Leiden anderer Menschen zu lindern?
+
+### TEIL II: KOMMENTAR
+
+**1. Gottes Zorn ist seine heilige und geduldige Reaktion auf die Sünde.**
+
+Die biblische Lehre über den Zorn Gottes wird am besten im Kontext der Erzählung verstanden, in der er erwähnt wird. Psalm 78, der zweitlängste Psalm nach Kapitel 119, hebt spezifische Ereignisse in der Geschichte Israels hervor, insbesondere aus dem 2. Buch Mose und der Wüstenwanderung. In dieser poetischen Erzählung ermutigt Asaph Gottes Volk, dem Herrn im Gegensatz zu den rebellischen Generationen der Vergangenheit treu zu sein.
+
+Anders als viele Psalmen ist Psalm 78 nicht an Gott in Form eines Liedes/Gebetes gerichtet, sondern an das Volk in Form eines Liedes/einer Unterweisung (siehe die Anmerkung zu Psalm 78 von Adele Berlin/Marc Zvi Brettler, The Jewish Study Bible, Oxford, 2014, S. 1353). Höchstwahrscheinlich beabsichtigte der Psalmist, dem Volk zu helfen, sich an Gottes mächtige und liebevolle Taten zu erinnern, während es diese poetische Erzählung sang, und so sicherzustellen, dass es nicht vergaß, so wie es die Generation in der Wüste getan hatte (siehe die Anmerkung zu Psalm 78 von C. John Collins, ESV Study Bible, Wheaton, Illinois 2008, S. 1033).
+
+Das hebräische Verb für vergessen (šakach) wird zweimal im Psalm verwendet. In Psalm 78,7 wird die Betonung darauf gelegt, die Taten des Herrn nicht zu vergessen, was mit der Hoffnung auf Gott und der Einhaltung seiner Gebote verbunden ist. Im Gegensatz dazu bedeutet das Vergessen der Taten Gottes, „ungehorsam und untreu“ (NLB) zu sein, und offenbart das tiefere Problem, dass das Herz „nicht fest“ ist; das heißt, es zeigt einen Geist, der „sich nicht treu an Gott“ hält (Ps 78,8). Trotz all der Wunder und Segnungen in der Wüste sündigten die Menschen rebellisch „weiter“ (V. 17), „versuchten Gott in ihrem Herzen“ (V. 18) und „redeten wider Gott“ (V. 19). Als Reaktion auf diese Sünde hören wir in Psalm 78,21 den Verweis auf den Zorn Gottes: „Darum, als der HERR es hörte, wurde er zornig, und Feuer entzündete sich gegen Jakob, und auch Zorn stieg auf gegen Israel“ (EB). Der Grund für Gottes Zorn wird im folgenden Vers zusammengefasst: „Denn sie glaubten Gott nicht und vertrauten nicht darauf, dass er für sie sorgen würde“ (V. 22 NLB). Und das trotz all der Zeichen und Wunder, die Gott vor ihren Augen vollbracht hatte.
+
+Dasselbe sagt der nächste Verweis auf den Zorn Gottes in Psalm 78,31: „Trotz alledem sündigten sie weiter und glaubten nicht an seine Wunder“ (Ps 78,32 EB). Der Psalm weist darauf hin, dass sie, als Gott sie strafte, wieder anfingen, ihn zu suchen und sich daran zu erinnern, dass Gott ihre Rettung ist (V. 34–35).
+
+Diese Reaktion war jedoch nicht aufrichtig: „Doch sie betrogen ihn mit ihrem Munde und belogen ihn mit ihrer Zunge. Ihr Herz hing nicht fest an ihm, und sie hielten nicht treu an seinem Bunde“ (V. 36–37). Genau in diesem Kontext finden wir die schönste und liebevollste Beschreibung von Gottes Zorn im Psalm: „Dennoch war er barmherzig und vergab ihnen ihre Sünden und vernichtete sie nicht alle. Immer wieder zügelte er seinen Zorn und ließ seiner Wut nicht freien Lauf!“ (V. 38 NLB).
+
+Asaph erinnert Gottes Volk auch daran, dass der Zorn Gottes sie aus der Unterdrückung in Ägypten befreit hatte, als sein Gericht über die Ägypter kam (V. 49–50). Aber nach dieser wunderbaren Befreiung „hörten sie nicht auf, Gott, den Höchsten, herauszufordern, und lehnten sich gegen ihn auf und weigerten sich, seinen Geboten zu gehorchen“ (V. 56 NLB). Unter den göttlichen Geboten wird der Sünde des Götzendienstes besondere Bedeutung beigemessen: „Sie machten Gott zornig, weil sie andern Göttern Altäre errichteten, sie reizten seine Eifersucht mit ihren Götzen“ (V. 58 NLB). Es ist bemerkenswert, dass der Zorn Gottes in diesem Zusammenhang mit Begriffen des Verlassens beschrieben wird: „Er verließ seine Wohnung in Silo“ (V. 60 NLB) und „gab sein Volk dem Schwert preis“ (V. 62 EB).
+
+Die poetische Erzählung von Psalm 78 zeigt, dass Gottes Zorn weder eine willkürliche Aktion noch eine unkalkulierbare Reaktion ist. Vielmehr ist sein Zorn seine entschiedene Antwort auf fortwährende und rebellische Sünde.
+
+**2. Gottes Zorn ist eine liebevolle und gerechte Empörung.**
+
+Die Evangeliumsberichte über Jesu Reinigung des Tempels (Mt 21,12–13; Mk 11,15–17; Lk 19,45–48; Joh 2,14–15) geben ein wertvolles Beispiel dafür, dass göttlicher Zorn als gerechtfertigte und verantwortungsvolle Entrüstung verstanden werden sollte und nicht als launenhaftes und impulsives Verhalten Gottes. Ellen Whites Ausführungen in Kapitel 16 („In seinem Tempel“) des Buches Der Sieg der Liebe helfen uns, wenn wir über Gottes Zorn nachdenken. Viele Male führt sie in diesem Kapitel an, dass es nicht nur der Mensch Jesus war, der die Reinigung des Tempels vollzog. Mit ihren Worten ausgedrückt: „Sie [die Priester und Oberen] wussten auch, dass sich in der Reinigung des Tempels eine übermenschliche Macht offenbart hatte“ (SDL 145 ). „Sie schauten auf Christus und sahen Göttlichkeit durch seine menschliche Gestalt leuchten“ (SDL 141).
+
+Ellen White erklärte, die Händler im Tempelbereich „verlangten für die Opfertiere ungewöhnlich hohe Preise und teilten ihren Gewinn mit den Priestern und Obersten, die sich dadurch auf Kosten des Volkes bereicherten“ (SDL 139). Statt also wahrhaftig Gottes Stellvertreter vor den Menschen zu sein, indem sie „gegen die Missstände im Tempelhof“ einschritten, trachteten die Priester und Obersten nach „ihrem eigenen Vorteil“ (SDL 140). Ellen White macht deutlich: „Sie hätten … dem Volk ein Vorbild in Rechtschaffenheit und Barmherzigkeit sein sollen.“ Sie hätten „die Umstände und Bedürfnisse der Gläubigen beachten und denen behilflich sein sollen, die keine der vorgeschriebenen Opfergaben kaufen konnten“ (SDL 140). Sie hatten es jedoch zugelassen, dass sich ihr Herz verhärtete.
+
+Ellen White beschreibt die Menschen im Tempel als „Leidende, Bedürftige und Bedrückte, Blinde, Lahme und Taube. Einige wurden auf Betten gebracht. Es kamen viele, die zu arm waren, um auch nur die bescheidenste Opfergabe für Gott zu kaufen oder sich Nahrung zu besorgen, um den eigenen Hunger zu stillen“ (SDL 140). Aber „ihr Leid weckte kein Mitgefühl in den Herzen der Priester“ (SDL 140).
+
+Anders als die Priester kam Jesus in den Tempel und „sah die unredlichen Geschäfte und das Elend der Armen“ (SDL 140). Dann verwendet Ellen White Worte der Empörung, um Jesu Reaktion zu beschreiben. „Während er das Geschehen betrachtete, lag ein Ausdruck von Empörung, Autorität und Macht auf seinem Angesicht“ (SDL 141). In diesem Kontext der Entrüstung betont Ellen White, dass Christi Göttlichkeit durch seine Menschlichkeit durchblitzte. „Die Augen derer, die den unheiligen Handel trieben, blickten gebannt auf den Herrn. … Es war, als würden alle vor dem Richterstuhl Gottes stehen, um über ihre Taten Rechenschaft abzulegen“ (SDL 141). Sie bezeichnet das Umstoßen der „Tische der Geldwechsler“ als „voller Eifer und Ernst, wie er dies zuvor noch nie offenbart hatte“ (SDL 141).
+
+Es sei darauf hingewiesen, dass sein Zorn nicht richtig gedeutet werden kann, ohne zu betonen, dass „Jesus Mitleid mit den Armen hatte“ (SDL 144), das von den Vorgängen im Tempel geweckt worden war. „Mit Tränen in den Augen sagte er zu denen, die zitternd um ihn standen: ‚Fürchtet euch nicht! Ich will euch erlösen, und ihr sollt mich preisen. Denn dazu bin ich in die Welt gekommen‘“ (SDL 144).
+
+Dieser biblische Bericht, von Ellen White wunderbar beschrieben, zeigt christologisch, wie Gottes Zorn eine liebevolle und gerechte Empörung gegen Unterdrückung und Leiden seines Volkes ist. Letztendlich setzt diese göttliche Empörung eine wunderbare Befreiung seines Volkes als Reaktion auf das Gericht der Unterdrücker in Gang.
+
+### TEIL III: ANWENDUNG
+
+In dem Artikel Reflections on the Wrath of God [Gedanken zum Zorn Gottes] denkt Marvin Moore über die göttliche Reaktion auf Ungerechtigkeit nach. Moore erwähnt eine Geschichte, die man kurz wie folgt abwandeln könnte: Eines Tages ging eine Mutter in den Garten, um etwas zu holen, und sah, wie ihre Tochter im Teenageralter von ihrem Onkel sexuell angegangen wurde. Sollte die Mutter lediglich in ihr Zimmer gehen und für diese Situation beten oder sollte sie eingreifen, um sowohl der Sünde als auch dem Sünder Einhalt zu gebieten? (Siehe Journal of the Adventist Theological Society 15.2, 2004, S. 118–127, insbesondere S. 121–122, https://tinyurl.com/2p82wzxw). Sprecht vor dem Hintergrund dieser Geschichte über die folgenden Fragen:
+
+`1. Wie sollte Gott handeln, wenn er all den Missbrauch und die Ungerechtigkeit sieht, die gegen sein Volk begangen werden? Kann Gott starken Zorn empfinden?`
+
+`2. Ist der Zorn Gottes ein Ausdruck seiner Liebe? Begründet eure Meinung. Sollte er eingreifen, um Sünde und Sünder zu beseitigen? Warum oder warum nicht?`
+
+`3. In welchen Situationen habt ihr euch aktiv dafür eingesetzt, Ungerechtigkeit zu beseitigen oder das Leid anderer zu lindern?`
+
+`4. Die Bibel ermahnt uns, im Zorn nicht zu sündigen. Nennt in diesem Sinne konkrete Beispiele aus eurem Alltag, in denen Zorn ein Ausdruck von Liebe sein kann.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/06/01.md b/src/de/ss/2025-01/06/01.md
index 92716d5a4e..81a5216a1c 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/06/01.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/06/01.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   01/02/2025
+title: Gottes Liebe zur Gerechtigkeit
+date: 01/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Lies für das Studium dieser Woche
+Psalm 33,5; 85,11; 5. Mose 32,4; Jakobus 1,17; Titus 1,2; 2. Mose 32,14; Matthäus 5,43–48
+
+> <p>Merktext</p>
+> Sondern wer sich rühmen will, der rühme sich dessen, dass er klug sei und mich kenne, dass ich der HERR bin, der Barmherzigkeit, Recht und Gerechtigkeit übt auf Erden; denn solches gefällt mir, spricht der HERR. (Jer 9,23)
+
+Im Orient der Antike waren die „Götter“ der Völker nicht nur wankelmütig, unmoralisch und unberechenbar, sondern sie befahlen auch Gräueltaten wie Kinderopfer. Und selbst dann konnten die heidnischen Völker nicht mit ihrer Gunst rechnen. Daher wagten sie es nicht, sich mit ihren Stammes-„Göttern“ anzulegen.
+
+Laut 5. Mose 32,17 steckten hinter solchen „Göttern“ Dämonen (siehe auch 1 Kor 10,20–21). Ihre Formen der Anbetung waren anfällig für Ausbeutung und ließen das Volk in großer geistlicher und moralischer Dunkelheit.
+
+Der Gott der Bibel könnte sich von diesen dämonischen Kräften nicht stärker unterscheiden. Jahwe ist vollkommen gut und sein Wesen unveränderlich. Nur aufgrund von Gottes beständiger Güte können wir für heute und für die Ewigkeit Hoffnung haben.
+
+Im Gegensatz zu den falschen Göttern der antiken Welt und sogar zu den modernen „Göttern“ von heute ist Jahwe zutiefst besorgt über das Böse, das Leid, die Ungerechtigkeit und die Unterdrückung – all das verurteilt er immer wieder unmissverständlich. Und, was am wichtigsten ist, all das wird er eines Tages ausrotten.
+
+_* Studiere diese Lektion zur Vorbereitung auf Sabbat, den 8. Februar._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/06/02.md b/src/de/ss/2025-01/06/02.md
index d7c86c97d7..bf0add3d88 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/06/02.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/06/02.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   02/02/2025
+title: Liebe und Gerechtigkeit
+date: 02/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+In der gesamten Heiligen Schrift gehören Liebe und Gerechtigkeit zusammen. Wahre Liebe erfordert Gerechtigkeit und wahre Gerechtigkeit kann nur in Liebe geregelt und ausgeübt werden. Wir sind es nicht gewohnt, diese beiden Begriffe miteinander in Verbindung zu bringen, aber das liegt nur daran, dass sowohl Liebe als auch Gerechtigkeit von der Menschheit stark pervertiert worden sind.
+
+`Lies Psalm 33,5; Jesaja 61,8; Jeremia 9,23; Psalm 85,11 und 89,15. Wie beleuchten diese Verse Gottes Sorge um Gerechtigkeit?`
+
+Diese Verse erklären ausdrücklich, dass Gott Gerechtigkeit liebt (Ps 33,5; Jes 61,8). In der Heiligen Schrift sind die Begriffe Liebe und Gerechtigkeit untrennbar miteinander verbunden. Gottes Liebe und Gottes Gerechtigkeit gehören zusammen. Es ist ihm ein großes Anliegen, dass in dieser Welt Recht und Gerechtigkeit herrschen.
+
+Aus gutem Grund prangern die Propheten daher konsequent alle Arten von Ungerechtigkeit an, einschließlich ungerechter Gesetze, falscher Maße und Gewichte sowie Ungerechtigkeit gegenüber und Unterdrückung von Armen, Witwen und anderen Verletzlichen. Obwohl die Menschen viele Übel und Ungerechtigkeiten begehen, ist Gott derjenige, der ständig „Barmherzigkeit, Recht und Gerechtigkeit übt auf Erden“ (Jer 9,23). Dementsprechend wird in der ganzen Heiligen Schrift das göttliche Gericht von den Gläubigen als etwas sehr Gutes erwartet, weil es Strafe für Übeltäter und Unterdrücker und den Opfern von Ungerechtigkeit und Unterdrückung Gerechtigkeit und Befreiung bringt.
+
+In der Tat sind Rechtschaffenheit und Gerechtigkeit die Grundlage von Gottes Regierung. Gottes moralische Regierung der Liebe ist gerecht und rechtschaffen, ganz anders als die korrupten Regierungen dieser Welt, die oft Ungerechtigkeit um persönlicher Vorteile und Macht willen aufrechterhalten. „Gnade und Wahrheit sind sich [in Gott] begegnet, Gerechtigkeit und Frieden haben sich geküsst“ (Ps 85,11 EB).
+
+Gott macht deutlich, was er von uns erwartet: „Es ist dir gesagt, Mensch, was gut ist und was der HERR von dir fordert: nichts als Gottes Wort halten und Liebe üben und demütig sein vor deinem Gott“ (Mi 6,8). Wenn es irgendetwas gibt, über das wir in Bezug auf Gottes Wesen nachdenken sollten, dann wäre das Zentrum davon Liebe – und die Gerechtigkeit und Barmherzigkeit, die sich daraus ergeben.
+
+`Welche Beispiele für pervertierte menschliche Gerechtigkeit gibt es heute noch? Wie könnten wir uns da nicht nach Gottes vollkommener Gerechtigkeit sehnen, die eines Tages kommen wird?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/06/03.md b/src/de/ss/2025-01/06/03.md
index c411025853..f2be4e49af 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/06/03.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/06/03.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   03/02/2025
+title: Gott ist vollkommen gut und gerecht
+date: 03/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Gott behauptet nicht nur, dass er Gerechtigkeit liebt. Er ruft die Menschen nicht nur dazu auf, zu lieben und Gerechtigkeit zu üben, sondern Gott selbst lebt diese Eigenschaften vollkommen und unerschütterlich vor. Die Heilige Schrift lehrt, dass Gott vollkommen heilig, treu, gerecht und liebevoll ist. Gott tut ausschließlich und immer das, was liebevoll, gerecht und fair ist. Er tut niemals etwas Falsches.
+
+`Lies 5. Mose 32,4 und Psalm 92,16. Was lehren diese Verse über die Treue und Gerechtigkeit Gottes?`
+
+Diese und viele andere Stellen erklären, dass Gott gerecht und liebevoll ist – „kein Unrecht ist an ihm“ (Ps 92,16; vgl. Ps 25,8; 129,4). Gott „tut kein Unrecht; Morgen für Morgen stellt er sein Recht ans Licht, es bleibt nicht aus. Aber der Ungerechte kennt keine Scham“ (Zef 3,5 EB). Beachte den direkten Gegensatz zwischen Gottes Charakter und dem Charakter derjenigen, die Ungerechtigkeit lieben.
+
+Gott weiß, was für alle das Beste ist; er will das Beste für alle und arbeitet ständig daran, das beste Ergebnis für alle Beteiligten zu erreichen.
+
+`Lies Psalm 9,8–9 und Psalm 145,8–18. Was lehren diese Verse über Gott?`
+
+Der Gott der Bibel ist „ein gerechter Richter“ (Ps 7,12) und bei ihm wohnt nichts Böses (Ps 5,5). Wie 1. Johannes 1,5 lehrt: „Gott ist Licht, und in ihm ist keine Finsternis.“ In der Tat ist Gott nicht nur vollkommen gut, sondern laut Jakobus 1,13 „kann [Gott] nicht versucht werden zum Bösen“ (vgl. Hab 1,13).
+
+In all dem sind Gottes Güte und Herrlichkeit untrennbar miteinander verbunden. Während viele die Macht vergöttern, ist Gott allmächtig, aber er übt seine Macht nur auf eine Weise aus, die gerecht und liebevoll ist. Es ist kein Zufall, dass Gott auf Moses Bitte – „Lass mich deine Herrlichkeit sehen!“ – antwortete: „Ich will vor deinem Angesicht all meine Güte vorübergehen lassen“ (2 Mo 33,18–19).
+
+`Warum lässt ein so guter Gott so viel Böses in dieser Welt zu? Besprecht dies am Sabbat.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/06/04.md b/src/de/ss/2025-01/06/04.md
index a74f0a2299..759cd08014 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/06/04.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/06/04.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   04/02/2025
+title: Gottes unveränderliches Wesen
+date: 04/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+`Lies Maleachi 3,6 und Jakobus 1,17. Was lehren diese Verse über Gottes Wesen?`
+
+In Maleachi 3,6 verkündet Gott: „Ich, der HERR, wandle mich nicht.“ Während manche diesen Teil des Verses so verstehen, dass er bedeutet, Gott ändert sich in keiner Weise, zeigen der Rest des Verses und sein unmittelbarer Kontext, dass die hier bekräftigte Unveränderlichkeit Gottes die moralische Unveränderlichkeit Gottes ist. Der Rest des Verses deutet darauf hin, dass Gott sich in seiner Beziehung verändern kann, denn Gott sagt: „Deshalb seid ihr, die Kinder Jakobs, nicht zugrunde gegangen“ (SLT). Und gleich im nächsten Vers verkündet Gott seinem Volk: „Kehrt um zu mir, so will ich zu euch umkehren“ (Mal 3,7).
+
+Gott tritt also mit seiner Schöpfung in eine wechselseitige Beziehung, aber durch all diese wechselseitigen Beziehungen und durch alles andere hindurch bleibt Gottes Wesen konstant. Dies wird auch in Jakobus 1,17 bekräftigt, wo erläutert wird, dass alle guten und vollkommenen Gaben von Gott kommen, bei dem es keine Veränderung gibt. Gott ist nicht die Quelle des Bösen.
+
+Hier und anderswo lehrt die Heilige Schrift wiederholt, dass Gottes Wesen unveränderlich ist. Mit anderen Worten: Die Bibel lehrt konsequent, dass Gott moralisch unveränderlich ist. Dennoch kann Gott in eine echte Beziehung zu seinen Geschöpfen treten und tut dies auch; er reagiert auf sie, aber immer mit Liebe und Gerechtigkeit.
+
+`Lies 2. Timotheus 2,13; Titus 1,2 und Hebräer 6,17–18. Was lehren diese Verse über Gott?`
+
+Gott kann sich nicht selbst verleugnen; Gott lügt nie; Gottes Versprechen sind unumstößlich. Wir können darauf vertrauen, dass der Gott der Bibel derselbe Gott ist, der sich (in Christus) bereitwillig für uns am Kreuz hingegeben hat. Er ist ein Gott, dem man vorbehaltlos vertrauen kann, und wir können Zuversicht und Hoffnung für die Zukunft haben, denn, wie Hebräer 13,8 es ausdrückt: „Jesus Christus [ist] derselbe gestern und heute und in Ewigkeit“ (EB).
+
+`Wie kannst du lernen, auf die Güte Gottes zu vertrauen, auch wenn es in deinem Leben wirklich schlecht läuft? Wie hilft dir das Bild Gottes am Kreuz dabei zu lernen, auf seine Güte zu vertrauen?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/06/05.md b/src/de/ss/2025-01/06/05.md
index b204f5931f..ef513d7881 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/06/05.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/06/05.md
@@ -1,7 +1,16 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   05/02/2025
+title: Ein Gott, der bereut?
+date: 05/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Kann Gott „bereuen“? Wenn ja, was würde das bedeuten? Wir haben gesehen, dass sich das Wesen Gottes nie ändert. In einigen biblischen Texten ist jedoch die Rede davon, dass Gott „bereut“ oder „einlenkt“. Zumindest für Menschen bedeutet Reue, dass sie anerkennen, etwas falsch gemacht zu haben. Wie kann es dann sein, dass Gott in einigen Bibelstellen als „reumütig“ dargestellt wird?
+
+`Lies 2. Mose 32,14 und vergleiche den Vers mit Jeremia 18,4–10. Was hältst du von diesen Beschreibungen des „Einlenkens“ Gottes?`
+
+In diesen und vielen anderen Abschnitten wird beschrieben, dass Gott sein Gericht als Reaktion auf eine gewisse Reue oder Fürsprache der Menschen aufhebt. Gott verspricht, dass er von seinem geplanten Gericht ablässt, wenn die Menschen sich von ihrer Schlechtigkeit abwenden. Gottes Abkehr vom Gericht als Reaktion auf menschliche Reue ist ein durchgängiges Thema in der ganzen Heiligen Schrift.
+
+`Lies 4. Mose 23,19 und 1. Samuel 15,29. Was sagen diese Verse darüber, ob Gott „nachgibt“ und „bereut“ oder nicht?`
+
+Diese Verse erklären ausdrücklich: Gott „ist nicht ein Mensch, dass ihn etwas gereuen könnte“ (1 Sam 15,29) und: „Gott ist nicht ein Mensch, dass er lüge, noch ein Menschenkind, dass ihn etwas gereue. Sollte er etwas sagen und nicht tun? Sollte er etwas reden und nicht halten?“ (4 Mo 23,19). Wenn man diese Verse unter Berücksichtigung der anderen Abschnitte liest, kann man nicht sagen, dass Gott überhaupt nicht „nachgibt“, sondern sie vermitteln die Wahrheit, dass er nicht wie Menschen „nachgibt“ oder „bereut“. Vielmehr hält Gott immer seine Verheißungen ein und auch wenn er als Reaktion auf menschliche Reue seinen Kurs ändert, tut er dies immer in Übereinstimmung mit seiner Güte und seinem Wort. Gott sieht vom Gericht ab, wenn Menschen bereuen, weil sein Wesen gut, gerecht, liebevoll und barmherzig ist.
+
+`Welche Bedeutung haben die biblischen Darstellungen des göttlichen „Nachgebens“? Was sagt dies über die Beständigkeit des Wesens Gottes aus, neben der Tatsache, dass Gott echte Beziehungen des Gebens und Nehmens eingeht, die für ihn tatsächlich einen Unterschied machen?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/06/06.md b/src/de/ss/2025-01/06/06.md
index e7cd1390c1..cef0cf6633 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/06/06.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/06/06.md
@@ -1,7 +1,16 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   06/02/2025
+title: Halte fest an Liebe und Gerechtigkeit
+date: 06/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Die Heilige Schrift lehrt durchgängig, „dass der HERR, dein Gott, allein Gott ist, der treue Gott, der den Bund und die Barmherzigkeit bis ins tausendste Glied hält denen, die ihn lieben und seine Gebote halten“ (5 Mo 7,9). Sein Wesen der Güte und Liebe wurde von Jesus in höchstem Maße am Kreuz gezeigt (siehe Röm 3,25–26; 5,8). In Psalm 100,5 heißt es: „Denn der HERR ist freundlich, und seine Gnade währet ewig und seine Wahrheit für und für“ (vgl. Ps 89,3). Gott ist also vertrauenswürdig; er gibt seinen Kindern nur gute Gaben (Jak 1,17; vgl. Lk 11,11–13). Tatsächlich schenkt er sogar denen Gutes, die sich als seine Feinde positionieren.
+
+`Lies Matthäus 5,43–48. Was lehrt dies über Gottes erstaunliche Liebe? Wie sollten wir uns angesichts dieser Lehre Jesu anderen gegenüber verhalten?`
+
+Matthäus 5 beschreibt die Liebe Gottes als vollkommene Liebe. Unvollkommene Liebe ist die Liebe, die nur diejenigen liebt, die dich lieben. Gott aber liebt auch jene, die ihn hassen, sogar seine Feinde. Seine Liebe ist vollständig und daher vollkommen.
+
+Obwohl Gottes Liebe und Barmherzigkeit jede vernünftige Erwartung bei Weitem übertreffen, setzen sie sich niemals über die Gerechtigkeit hinweg oder stehen ihr entgegen. Im Gegenteil, Gottes Liebe bringt Gerechtigkeit und Barmherzigkeit zusammen (Ps 85,10). So ermahnt uns die Bibel: „Bewahre Treue und Recht und hoffe beständig auf deinen Gott“ (Hos 12,7 EB). In einer anderen Version heißt es: „Handle nach den Grundsätzen von Liebe und Gerechtigkeit“ (V. 6 NLB; vgl. Lk 11,42).
+
+Am Ende wird Gott selbst für vollkommene Gerechtigkeit sorgen. Römer 2,5 lehrt, dass „Gott in seiner Gerechtigkeit offenbar werden wird“ (Bruns). Schließlich werden die Erlösten singen: „Groß und wunderbar sind deine Werke, Herr, allmächtiger Gott! Gerecht und wahrhaftig sind deine Wege, du König der Völker. Wer sollte dich, Herr, nicht fürchten und deinen Namen nicht preisen? Denn du allein bist heilig! Ja, alle Völker werden kommen und anbeten vor dir, denn deine Urteile sind offenbar geworden“ (Offb 15,3–4; vgl. Offb 19,1–2).
+
+`Jesaja 25,1 verkündet: „HERR, du bist mein Gott, dich preise ich; ich lobe deinen Namen. Denn du hast Wunder getan; deine Ratschlüsse von alters her sind treu und wahrhaftig.“ Wie können wir lernen, Gott auch in schlechten Zeiten zu loben? Auf welche Weise kann dein Leben ein Lobpreis Gottes sein, durch den die Gerechtigkeit in deinem Einflussbereich gefördert wird?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/06/07.md b/src/de/ss/2025-01/06/07.md
index e276e66092..0af5c9b5d6 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/06/07.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/06/07.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   07/02/2025
+title: Weiterführendes Studium
+date: 07/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Lies von Ellen White in Schritte zu Christus „Gottes Liebe zum Menschen“, S. 6–16.
+
+„Das Wort Gottes offenbart seinen Charakter. Er selbst verkündigte seine unendliche Liebe und Barmherzigkeit. Als Mose betete: ‚Lass mich deine Herrlichkeit sehen!‘, antwortete ihm der Herr: ‚Ich will vor deinem Angesicht all meine Güte vorübergehen lassen.‘ (2. Mose 33,18–19) Darin besteht seine Herrlichkeit. Der Herr ging an Mose vorüber und verkündigte: ‚HERR, HERR, Gott, barmherzig und gnädig und geduldig und von großer Gnade und Treue, der da Tausenden Gnade bewahrt und vergibt Missetat, Übertretung und Sünde.‘ (2. Mose 34,6) Er ist ‚gnädig, barmherzig, langmütig und von großer Güte‘ (Jona 4,2), ‚denn er hat Gefallen an Gnade‘ (Micha 7,18 EB).
+
+Durch unzählige Beweise im Himmel und auf Erden zog Gott unsere Herzen zu sich. Durch die Werke der Schöpfung und in den innigsten und zartesten Bindungen, die das menschliche Herz kennt, versuchte er, sich uns zu offenbaren. Doch all das ist nur eine unvollkommene Darstellung seiner Liebe. Trotz dieser vielen Beweise versucht der Feind des Guten, den Verstand der Menschen so zu verblenden, dass sie nur mit Furcht zu Gott aufblicken und ihn für hart und gnadenlos halten. Satan verführt die Menschen dazu, Gott als jemanden zu betrachten, dessen Haupteigenschaft strenges Pochen auf Gerechtigkeit ist, als sei er ein unbarmherziger Richter, ein brutaler, peinlich genauer Gläubiger. Er stellt den Schöpfer so dar, als würde er nur mit Argusaugen über die Menschen wachen, um ihre Fehler und Versagen festzustellen, damit er dann über sie zu Gericht sitzen kann. Jesus kam auf die Erde und lebte unter den Menschen, um dieses finstere Zerrbild dadurch zu beseitigen, dass er der Welt die unendliche Liebe Gottes offenbarte“ (SC 9–10).
+
+**Fragen für ein Gespräch**
+
+`1. Warum ist es sehr wichtig zu erkennen, dass Gottes Herrlichkeit mit seiner Güte verbunden ist? Wie korrigiert dies eine Theologie der Herrlichkeit, die die schiere Macht betont, ohne die Liebe und das Wesen Gottes hervorzuheben?`
+
+`2. Habt ihr jemals Gottes Güte infrage gestellt? Kennt ihr jemanden, der Gottes Güte wegen der Art und Weise wie vorgebliche Nachfolger Gottes manchmal handeln, infrage gestellt hat, oder einfach wegen all des Bösen in der Welt? Wie habt ihr diese Frage für euch selbst gelöst und wie könnt ihr jemandem helfen, der mit der Frage nach Gottes Güte kämpft? Siehe Lektion der nächsten Woche.`
+
+`3. Erörtert die Antwort auf die Frage im Montagsabschnitt. Wie hilft uns die Realität des Großen Kampfes, all das Böse zu verstehen, das jetzt existiert?`
+
+_Sabbatanfang: 17:22 Uhr Kassel / 17:03 Uhr Wien_
diff --git a/src/de/ss/2025-01/06/inside-story.md b/src/de/ss/2025-01/06/inside-story.md
index 99a4dfedc4..1d0ec4358d 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/06/inside-story.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/06/inside-story.md
@@ -1,7 +1,24 @@
 ---
-title:  Mit Gott erlebt
-date:   07/02/2025
+title: Mit Gott erlebt
+date: 07/02/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### „Du kannst nicht einfach vorbeigehen.“
+
+_Andrew McChesney, Adventist Mission_
+
+Die amerikanische Missionarin Joanne (Park) Kim ging zu ihrer Mietwohnung in Ulaanbaatar, Mongolei. Es war tiefster Winter und die Nachmittagstemperatur lag bei etwa minus 40 Grad Celsius. Plötzlich sah Joanne einen betrunkenen Mann auf dem Bürgersteig liegen. Sie war im vergangenen Jahr von mehreren betrunkenen Männern angegriffen worden und wollte nicht anhalten. Was, wenn er sie auch angreift? Sie ging weiter, aber dann hielt sie inne. Eine leise Stimme schien zu sagen: „Du kannst nicht einfach vorbeigehen.“ Joanne kämpfte mit dem Gedanken, ihm zu helfen. „Herr“, sagte sie, „er wiegt fast doppelt so viel wie ich. Wie kann ich ihm helfen?“ Sie sah sich um. Die Straße war leer. Keine anderen Menschen waren in Sicht.
+
+Joanne schaute den Fremden noch einmal an. „Wenn ich einfach weitergehe, wird er sterben“, dachte sie. „Er wird in nur wenigen Stunden erfrieren.“
+
+Überall um sie herum waren Wohnhäuser. Jedes Gebäude hatte im Erdgeschoss einen kleinen Raum für einen Wachmann, sodass der Eingang ziemlich warm war. Das nächste Gebäude war etwa 300 Meter entfernt. „Okay, Herr“, sagte Joanne. „Ich bringe diesen Mann dort hin.“ Sie legte ihre Arme unter seine, betete um Stärke und zog. Irgendwie schleppte sie ihn zum Gebäude. Sie legte ihn im Eingangsbereich ab, trat zurück und sah ihn an. Ein neues Empfinden erfüllte ihr Herz. Sie fühlte Mitgefühl und Mitleid.
+
+Diese Begegnung markierte einen Wendepunkt in Joannes Missionsarbeit. Sie hegte keine schlechten Gefühle mehr gegenüber ihren Angreifern. Stattdessen überkam sie Mitgefühl und Mitleid. Endlich konnte sie lieben wie Jesus.
+
+Von 1992 bis 1998 half Joanne als Pioniermissionarin, die erste Adventgemeinde in Ulaanbaatar zu gründen. Sie kehrte 2017 zurück und dient jetzt als Leiterin der Abteilung Bildung und Entwicklung der Adventgemeinde in der Mongolei.
+
+Auch jetzt greifen sie von Zeit zu Zeit betrunkene Fremde an, aber ihre Liebe zu Gott und seinem Volk ist unerschütterlich. „Satan gibt nicht auf“, sagt sie. „Er wusste, dass er mich zermürben könnte. Aber Gott schenkte mir die mongolische Sprache und eine Veränderung meines Herzens. Gott liebt sogar die betrunkenen Männer, die mich dauernd angriffen haben, also muss ich sie lieben und ihnen so gut ich kann helfen.“
+
+Auch du kannst dich an der Missionsarbeit in der Mongolei beteiligen, und zwar durch deine besondere Missionsgabe am 13. Sabbat. Mit einem Teil davon wird ein Freizeitzentrum gebaut, in dem Kinder in Ulaanbaatar geistlich, mental, sozial und körperlich wachsen können.
+
+_Geliefert vom Büro der Generalkonferenz für Adventist Mission: www.AdventistMission.org_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/06/teacher-comments.md b/src/de/ss/2025-01/06/teacher-comments.md
index da7a916c49..9c8fac4e8e 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/06/teacher-comments.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/06/teacher-comments.md
@@ -1,7 +1,68 @@
 ---
-title:  Lehrerteil
-date:   07/02/2025
+title: Lehrerteil
+date: 07/02/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### TEIL I: ÜBERSICHT
+
+**Schlüsseltext:** Jeremia 9,24
+
+**Studienschwerpunkt:** Psalm 33,5; Jeremia 18,7–10; Maleachi 3,6; Jakobus 1,17
+
+**Einführung**
+
+In der gesamten Bibel werden Gottes Liebe und Gerechtigkeit als wesentliche Bestandteile seines Wesens dargestellt. Diese Eigenschaften offenbaren sein tiefes Anliegen für Gerechtigkeit und Rechtschaffenheit.
+
+**Themen der Lektion**
+
+1. Liebe und Gerechtigkeit gehören zusammen: Obwohl wir es nicht gewohnt sind, Liebe und Gerechtigkeit miteinander zu verbinden, erfordert wahre Liebe in der gesamten Heiligen Schrift Gerechtigkeit, und wahre Gerechtigkeit wird von Liebe angetrieben. Umgekehrt ist die Vortäuschung von Liebe ohne Gerechtigkeit Nachsicht gegenüber dem Bösen, und Gerechtigkeit ohne Liebe besteht aus kalter Gesetzlichkeit. Daher beschreiben echte Liebe und Gerechtigkeit Gottes vollkommenes Wesen. Er liebt Gerechtigkeit und möchte, dass Gerechtigkeit in der Welt praktiziert wird.
+2. Liebevolle Gerechtigkeit erfordert Beständigkeit: Gerechtigkeit ist das Fundament von Gottes Regierung. Sein Handeln basiert auf der Beständigkeit seines göttlichen moralischen Wesens, nicht auf zufälligen Entscheidungen und ungerechten Taten. Gottes Gerechtigkeit geht aus seiner Beständigkeit hervor, da er niemals lügt und seine Versprechen nicht bricht. Während die Heilige Schrift Gottes moralische Unveränderlichkeit bekräftigt, zeigt sie auch, dass sich seine Handlungen in Bezug auf menschliche Entscheidungen verändern können.
+3. Liebevolle Gerechtigkeit berücksichtigt Reue: In der Heiligen Schrift finden sich Aussagen darüber, dass Gott nicht einlenkt, was bedeutet, dass er nicht lügt. Allerdings gibt es im Alten Testament Stellen, die darauf hindeuten, dass Gott in dem Sinne bereut, dass er das aufgrund menschlichen Fehlverhaltens angekündigte Urteil nicht vollstreckt. Gottes Einlenken bedeutet nicht, dass er hinsichtlich seines Urteils gelogen hat, sondern dass er sein Handeln in der Beziehung zu den Menschen ändert, wenn sie bereuen und sich entscheiden, ein Leben in Gemeinschaft mit ihm zu führen.
+
+**Anwendung**
+
+Gott kann sich in seiner Beziehung zu seinem Volk ändern, wenn es sich entscheidet, ihn anzunehmen oder abzulehnen. Wie können wir in Anbetracht dessen Gottes von Liebe getragene Gerechtigkeit widerspiegeln, wenn wir auf Ungerechtigkeit und Fehlverhalten in der Welt reagieren?
+
+### TEIL II: KOMMENTAR
+
+**1. Liebe und Gerechtigkeit gehören zusammen.**
+
+Viele Menschen denken üblicherweise, dass sich Liebe und Gerechtigkeit gegenseitig ausschließen. Laut dieser Sichtweise kann man nicht gleichzeitig gerecht und liebevoll sein. Gemäß dieser Ansicht ist Liebe nachsichtig und verhindert oder verwischt zumindest, dass Gerechtigkeit geübt wird. Umgekehrt wird argumentiert, dass Gerechtigkeit objektiv und leidenschaftslos sein muss und daher jede Form von Barmherzigkeit und Liebe notwendigerweise ausschließt.
+
+Diese Sichtweise ist jedoch nicht die einzige (und auch nicht die beste) Art und Weise, den Unterschied von Liebe und Gerechtigkeit zu betrachten. Tatsächlich bilden Liebe und Gerechtigkeit in der Bibel keine Dichotomie, sondern sind vielmehr in der Beschreibung von Gottes vollkommenem Wesen kohärent miteinander verbunden. In der biblischen ganzheitlichen Darstellung von Liebe und Gerechtigkeit kann man das eine nicht ohne das andere denken. Eine Vortäuschung von Liebe ohne Gerechtigkeit ist eigentlich Ungerechtigkeit/Parteilichkeit, während die Vorstellung von Gerechtigkeit ohne Liebe in Wirklichkeit kalte Gesetzlichkeit ist. In Wahrheit geht die Bibel in der Beschreibung von Gottes Wesen noch einen Schritt weiter. Gott verbindet nicht nur Liebe und Gerechtigkeit, sondern er liebt tatsächlich die Gerechtigkeit (Ps 33,5; Jes 61,8).
+
+Der hebräische Begriff für Gerechtigkeit in Psalm 33,5 und Jesaja 61,8 ist mišpat, der die Vorstellung einer korrekten Regierung vermittelt. Laut Robert Culver trennen moderne Konzepte demokratischer Regierung legislative, judikative und exekutive Funktionen, während mišpat nicht „nur auf Gerichtsverfahren beschränkt“ ist, sondern sich tatsächlich auf „alle Regierungstätigkeiten“ bezieht (Robert D. Culver, „2443 ˇʕ ʴʔ ʨ“, in: R. Laird Harris/Gleason L. Archer Jr./Bruce K. Waltke (Hg.), Theological Wordbook of the Old Testament, Chicago 1980, S. 948). Aus dieser Perspektive, in der es keine Trennung der Funktionen gibt, konzentrierte sich die Regierung in biblischen Zeiten in erster Linie auf die Figur des Herrschers und nicht auf Gesetzestexte. Der Herrscher/ Richter hatte sowohl exekutive als auch „judikative Befugnisse“. Anders ausgedrückt: Der Herrscher/Richter traf nicht nur Rechtsentscheidungen, sondern setzte sie auch um oder veranlasste ihre Ausführung. Zum Beispiel dachte David, als er in seinem Streit mit Saul an Gott als Richter appellierte, nicht nur in Kategorien einer Rechtsentscheidung, sondern ging auch von einer gerichtlichen Ausführung der Befreiung und Rechtfertigung aus: „Der HERR sei Richter und richte zwischen mir und dir und sehe darein und führe meine Sache, dass er mir Recht schaffe und mich rette aus deiner Hand!“ (1 Sam 24,16).
+
+Wenn wir dieses weitgefasste Verständnis von Gerechtigkeit berücksichtigen, scheint die Aussage, dass Gott die Gerechtigkeit liebt, mindestens zwei wichtige Punkte für unser Studium von Gott zu beinhalten. Erstens bezieht sich Gottes Gerechtigkeit nicht nur auf Gesetzestexte, sondern betrifft grundlegend sein Herz und sein Wesen. Zweitens liebt er nicht nur die Erwägung von Gerechtigkeit, sondern auch deren Ausführung.
+
+**2. Liebevolle Gerechtigkeit erfordert Beständigkeit.**
+
+Wenn Gerechtigkeit sich auf eine gute Regierung mit gutem Urteilsvermögen und guter Ausführung bezieht, wie oben erwähnt, muss sie die Möglichkeit willkürlicher oder launenhafter Entscheidungen seitens des Herrschers ausschließen. Aus dieser Perspektive erfordert Gerechtigkeit Beständigkeit und Regelmäßigkeit. Es gibt zwei zentrale Passagen in der Heiligen Schrift, eine im Alten Testament und eine im Neuen Testament, die normalerweise verwendet werden, um Gottes Unveränderlichkeit zu bekräftigen. Während das Konzept der Unveränderlichkeit in den Diskussionen über die Gotteslehre in verschiedenen Traditionen der christlichen Theologie stark mit philosophischen Annahmen durchsetzt ist, kann man sicher sagen, dass Maleachi 3,6 und Jakobus 1,17 die Beständigkeit von Gottes moralischem Charakter betonen. Um es präziser auszudrücken: Gott ist moralisch unwandelbar oder unveränderlich.
+
+Maleachi 3 ist geprägt von der Vorstellung der göttlichen Gerechtigkeit. Das Kapitel beginnt mit der Frage nach der göttlichen Gerechtigkeit in Maleachi 2,17, nämlich: „Wo ist der Gott des Gerichts?“ (EB). Anders ausgedrückt: Was wird mit jenem, der „Böses tut“ (Mal 2,17)? Als Antwort auf diese grundlegende Frage betont Maleachi 3 das Kommen des göttlichen Gerichts. „Wer wird aber den Tag seines Kommens ertragen können, und wer wird bestehen, wenn er erscheint?“ (Mal 3,2). Das Gericht bezieht sich insbesondere auf die rebellische Geschichte von Gottes Volk, aber diese ernste Botschaft ist eigentlich als Aufruf zur Umkehr gedacht. Daher ist der Ton des zukünftigen Gerichts Gottes letztlich hoffnungsvoll.
+
+In diesem Kontext von Gericht und Hoffnung unterstreicht der Herr, dass er sich nicht ändert, und dieser Fakt ist tatsächlich der Grund, warum sein Volk nicht vernichtet wird (Mal 3,6). Die Vorstellung der Unveränderlichkeit Gottes wird in der New English Translation als „Ich, der HERR, nehme meine Versprechen nicht zurück“ wiedergegeben, was die Vorstellung von Gottes moralischer Bundestreue im Kontext des Abschnitts ausdrückt. Gleichzeitig betont Maleachi 3,7 („Kehrt um zu mir, so will ich zu euch umkehren“) eine beziehungsorientierte und positive Veränderung der Einstellung Gottes, die er anstrebt, abhängig von der Umkehr der Menschen.
+
+In Jakobus 1,17 wird die Vorstellung der göttlichen Beständigkeit und moralischen Unveränderlichkeit ebenfalls klargestellt. Der Kontext von Jakobus 1 zeigt, dass Versuchungen nicht von Gott ausgehen, da er uns beständig und konstant gute und vollkommene Gaben von oben gibt. Statt einer launischen Mischung aus Versuchungen und Gaben bietet er uns immer nur Gaben an. Als „Vater des Lichts“ zeigt er „keine Veränderung … noch Wechsel von Licht und Finsternis“ (Jak 1,17). Die Verbindung zwischen Gott als Schöpfer des Lichts und seiner Beständigkeit erscheint auch in Psalm 136,7–9, der Teil der wiederholten Betonung des Psalms ist: „Denn seine Gnade [währt] ewig!“ (EB). In diesen Versen unterstreicht der Psalmist die schöpferische Macht und Beständigkeit Gottes: „Den, der große Lichter gemacht hat. Denn seine Gnade [währt] ewig! Die Sonne zur Herrschaft am Tage – denn seine Gnade [währt] ewig! Den Mond und die Sterne zur Herrschaft in der Nacht. Denn seine Gnade [währt] ewig!“
+
+**3. Liebevolle Gerechtigkeit berücksichtigt Reue.**
+
+Das Alte Testament scheint paradoxe Aussagen über die bereuende und einlenkende Natur Gottes zu enthalten. Auf der einen Seite haben wir Passagen wie 4. Mose 23,19 („Gott ist nicht ein Mensch, dass er lüge, noch ein Menschenkind, dass ihn etwas gereue. Sollte er etwas sagen und nicht tun? Sollte er etwas reden und nicht halten?“) und 1. Samuel 15,29 („Auch lügt der nicht, der Israels Ruhm ist, und es gereut ihn nicht; denn er ist nicht ein Mensch, dass ihn etwas gereuen könnte“), die Gottes Beständigkeit betonen. Kurz gesagt: Der Herr bereut nicht. Der Hauptpunkt dieser Aussagen ist, dass Gott nicht lügt, was mit der Lehre des Neuen Testaments über Gott in Titus 1,2 und Hebräer 6,18 übereinstimmt.
+
+Auf der anderen Seite erzählen Passagen im Alten Testament, dass Gott einlenkt oder bereut, in dem Sinne, dass er das angekündigte Gericht gegen die Bösen nicht vollstreckt. Eines der bekanntesten Beispiele ist die göttliche Gnade, die Ninive im Buch Jona erwiesen wird (Jona 3,10), wo Jona selbst zu Beginn von Kapitel 4 mit Gottes Reue nicht einverstanden ist. Jonas Erklärung, warum er das kommende göttliche Gericht gegen Ninive nicht ankündigen will, hebt Gottes Barmherzigkeit hervor: „Ach, HERR, das ist’s ja, was ich dachte, als ich noch in meinem Lande war. Deshalb wollte ich ja nach Tarsis fliehen; denn ich wusste, dass du gnädig, barmherzig, langmütig und von großer Güte bist und lässt dich des Übels gereuen“ (Jona 4,2).
+
+Jona 4,2 enthält mindestens drei wichtige Gründe, warum diese „Reue“ Gottes keine Überraschung sein sollte. Erstens deutet Jona selbst an, dass er von Anfang an vermutete, ein solches Ergebnis würde eintreten. Diese Vorahnung der Barmherzigkeit Gottes ist der wahre Grund, warum Jona nach Tarsis fliehen wollte. Zweitens spiegelt seine Aussage über Gott hier 2. Mose 32,14 und 34,6–7 wider, wo Israel selbst das Objekt von Gottes Reue war. Also tat Gott, lange bevor die göttliche Reue wegen Ninive eintrat, dasselbe in der Vergangenheit mit Israel. Drittens bedeutet diese Art von Reue nicht, dass Gott über seine angekündigten Gerichte lügt, denn er erklärt in Jeremia 18,7–10: „Bald rede ich gegen ein Volk und Königreich, dass ich es ausreißen, einreißen und zerstören will; wenn sich aber das Volk, gegen das ich geredet habe, von seiner Bosheit bekehrt, so reut mich auch das Unheil, das ich ihm gedachte zu tun. Und bald rede ich über ein Volk und Königreich, dass ich es bauen und pflanzen will; wenn es aber tut, was mir missfällt, dass es meiner Stimme nicht gehorcht, so reut mich auch das Gute, das ich ihm verheißen hatte zu tun.“ Daher ändert Gott auf der Beziehungsebene seine Haltung zu den Menschen, wenn sie auf der Beziehungsebene ihre Haltung zu ihm ändern.
+
+### TEIL III: ANWENDUNG
+
+Die Heilige Schrift bestätigt die moralische Unveränderlichkeit Gottes, aber er kann sich in seinem Verhältnis gegenüber seinem Volk ändern, wenn es sich entscheidet, ihn anzunehmen oder abzulehnen. Besprecht mit diesem Gedanken im Hinterkopf die folgenden Fragen:
+
+`1. Wie können wir Gottes Gerechtigkeit widerspiegeln, wenn wir auf Ungerechtigkeit und Fehlverhalten in der Welt reagieren?`
+
+`2. Gott bereut und ändert sein Urteil in Abhängigkeit von der Haltung der Menschen zu ihm. Ist Gottes Gerechtigkeit voller Rache und Vergeltung oder sieht sie irgendeine Form der Wiederherstellung vor? Begründet eure Aussagen. Wie hängt Gottes Reue mit Wiederherstellung zusammen?`
+
+`3. Gott ist bereit, einzulenken und seine Beziehung zu seinem Volk wiederherzustellen. Wie können wir aus dieser Perspektive heraus Gerechtigkeit und Liebe pflegen, um zerbrochene Beziehungen wiederherzustellen?`
+
+`4. Gab es Zeiten, in denen ihr versucht habt, Ungerechtigkeit zu bekämpfen, und es ist nach hinten losgegangen oder schlecht gelaufen? Wenn ja, wie habt ihr reagiert? Wie könnt ihr weiterhin Gerechtigkeit verfolgen und den Schwächsten helfen?`
+
+`5. Wurdet ihr jemals ungerecht behandelt? Wenn ja, wie ging das aus? Wie beeinflusst euer Erlebnis die Art und Weise, wie ihr andere behandelt?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/07/01.md b/src/de/ss/2025-01/07/01.md
index 5fd2e44e8e..aa170efc90 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/07/01.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/07/01.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   08/02/2025
+title: Das Problem des Bösen
+date: 08/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Lies für das Studium dieser Woche
+Hiob 30,26; Matthäus 27,46; Hiob 38,1–12; Psalm 73; 1. Mose 2,16–17; Offenbarung 21,3–4
+
+> <p>Merktext</p>
+> Und Gott wird abwischen alle Tränen von ihren Augen, und der Tod wird nicht mehr sein, noch Leid noch Geschrei noch Schmerz wird mehr sein; denn das Erste ist vergangen. (Offb 21,4)
+    
+Das vielleicht größte Problem, mit dem das Christentum konfrontiert ist, ist das Problem des Bösen: Wie lässt sich die Tatsache, dass Gott vollkommen gut und liebevoll ist, mit der Tatsache des Bösen in dieser Welt vereinbaren? Kurz gesagt: Wenn Gott allgütig und allmächtig ist, warum gibt es dann das Böse, und noch dazu so viel davon?
+
+Dies ist nicht nur ein akademisches Problem, sondern etwas, das viele Menschen zutiefst beunruhigt und einige davon abhält, Gott kennenzulernen und ihn zu lieben.
+
+„Der Ursprung der Sünde und der Grund ihrer Existenz werfen Fragen auf, die viele Menschen in große Verlegenheit bringen. Sie sehen die Auswirkungen des Bösen mit seinen schrecklichen Folgen, das Leid und die Zerstörung in der Welt, und sie fragen sich, weshalb all dies unter der Herrschaft eines Gottes bestehen kann, dessen Weisheit, Macht und Liebe doch unendlich sind. Dafür finden sie keine Erklärung, es bleibt ein Geheimnis“ (VSL 448).
+
+Viele Atheisten nennen das Problem des Bösen als Grund dafür, dass sie Atheisten sind. Aber wie wir in dieser und in den kommenden Wochen sehen werden, ist der Gott der Bibel durch und durch gut, und wir können ihm vertrauen – trotz des Bösen, das unsere gefallene Welt so sehr verseucht.
+
+_* Studiere diese Lektion zur Vorbereitung auf Sabbat, den 15. Februar._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/07/02.md b/src/de/ss/2025-01/07/02.md
index 07d6742c93..f474296c3b 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/07/02.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/07/02.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   09/02/2025
+title: „Herr, wie lange noch?“
+date: 09/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Das Problem des Bösen wird nicht nur in zeitgenössischen Kontexten, sondern auch in der Heiligen Schrift angesprochen.
+
+`Lies Hiob 30,26; Jeremia 12,1; 13,22; Maleachi 2,17 und Psalm 10,1. Wie wird in diesen Texten das Problem des Bösen in den Vordergrund des menschlichen Erlebens gerückt?`
+
+Diese Texte werfen viele Fragen auf, die uns auch heute noch beschäftigen. Warum scheint es, als ob die Bösen Erfolg haben und diejenigen, die Böses tun – wenn auch nicht immer, so doch oft genug –, von ihrem bösen Tun profitieren? Warum leiden die Gerechten so sehr? Wo ist Gott, wenn Böses geschieht? Warum scheint Gott manchmal weit weg von uns zu sein, sogar verborgen?
+
+Was auch immer wir zu diesen Fragen und zum Problem des Bösen im Allgemeinen sagen, wir sollten darauf achten, dass wir das Böse nicht bagatellisieren. Wir sollten nicht versuchen, das Problem zu lösen, indem wir die Art oder das Ausmaß des Bösen in der Welt herunterspielen. Das Böse ist sehr schlimm – und Gott hasst es sogar noch mehr als wir. So könnten wir in den Ruf einstimmen, der in der ganzen Heiligen Schrift als Reaktion auf die vielen Übel und Ungerechtigkeiten in der Welt erklingt: „Herr, wie lange noch?“
+
+`Lies Matthäus 27,46. Wie verstehst du diese Worte von Jesus? Was sagen sie darüber aus, wie das Böse Gott auf eindrucksvollste Weise berührt hat?`
+
+Am Kreuz stellte Jesus die Frage: „Mein Gott, mein Gott, warum hast du mich verlassen?“ (Mt 27,46). Gerade hier sehen wir, dass Gott selbst vom Bösen berührt wird, eine erstaunliche Wahrheit, die im Leiden und Sterben Christi am Kreuz, wo alles Böse der Welt auf ihm lag, kraftvoll zum Ausdruck kommt.
+
+Aber auch hier gibt es Hoffnung. Was Christus am Kreuz tat, hat die Quelle des Bösen, Satan, besiegt und wird das Böse schließlich vollständig auslöschen. Jesus zitierte jene Worte aus Psalm 22,2 und der Rest des Psalms endet im Triumph.
+
+`Am Kreuz blickte Jesus auf eine Hoffnung, die er zu diesem Zeitpunkt nicht sehen konnte. Wie können wir aus seiner Erfahrung Trost schöpfen, wenn auch wir keine Hoffnung sehen können?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/07/03.md b/src/de/ss/2025-01/07/03.md
index ea9a14cc38..7f9d25fb3c 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/07/03.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/07/03.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   10/02/2025
+title: Es gibt vieles, was wir nicht wissen
+date: 10/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Die Menschheitsgeschichte wird mit dem Triumph der Liebe über das Böse enden. Aber in der Zwischenzeit bleiben viele beunruhigende Fragen offen. Wie können wir über das Problem des Bösen in einer Weise nachdenken und sprechen, die hilfreich sein könnte?
+
+`Lies Hiob 38,1–12. Inwiefern beleuchtet Gottes Antwort an Hiob das Problem des Bösen? Wie viel wissen wir über das, was möglicherweise hinter den Kulissen vor sich geht, und wie viel nicht?`
+
+In der Erzählung hat Hiob sehr gelitten und stellte viele Fragen darüber, warum ihm so viel Böses und Leid widerfahren war. Er bat um eine Audienz bei Gott, um Antworten auf seine Fragen zu erhalten, ohne zu wissen, dass hinter den Kulissen, am himmlischen Hof, weit mehr vor sich ging (siehe Hiob 1–2).
+
+Die Antwort Gottes an Hiob ist beeindruckend. Konkret: „Und der HERR antwortete Hiob aus dem Sturm und sprach: Wer ist’s, der den Ratschluss verdunkelt mit Worten ohne Verstand?“ (Hiob 38,1–2). Eine andere Übersetzung drückt es so aus: „Was bist du überhaupt für einer, dass du über meine Entscheidungen diskutieren willst? Du hast doch überhaupt keinen Plan!“ (Hiob 38,2 Volxbibel). In Hiob 38,4 fügt Gott hinzu: „Wo warst du, als ich die Erde gründete? Sage mir’s, wenn du so klug bist!“
+
+`Lies Hiob 42,3. Inwiefern zeigt Hiobs Antwort, was wir in Bezug auf unsere eigene Lage erkennen sollten?`
+
+Durch seine Antworten an Hiob machte Gott ihm klar, dass es vieles gibt, das dieser nicht wusste und nicht verstand. Wie Hiob sollten auch wir demütig anerkennen, dass auf der Welt und hinter den Kulissen viele Dinge vor sich gehen, von denen wir keine Ahnung haben. Die Tatsache, dass wir die Antworten auf unsere Fragen vielleicht nicht kennen, bedeutet nicht, dass es keine guten Antworten gibt oder dass nicht eines Tages alles geklärt sein wird. Bis dahin müssen wir auf die Güte Gottes, die uns auf so viele Arten offenbart wurde, vertrauen.
+
+`Denke darüber nach, wie wenig wir über alles wissen. Warum sollten wir also lernen, mit unbeantworteten Fragen zu dem schwierigsten aller Themen, das Böse und das Leiden, zu leben?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/07/04.md b/src/de/ss/2025-01/07/04.md
index 4de7f20857..1fa37f5c0e 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/07/04.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/07/04.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   11/02/2025
+title: Der skeptische Theist
+date: 11/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Gott verkündet in Jesaja 55,8–9: „Denn meine Gedanken sind nicht eure Gedanken, und eure Wege sind nicht meine Wege, spricht der HERR, sondern so viel der Himmel höher ist als die Erde, so sind auch meine Wege höher als eure Wege und meine Gedanken als eure Gedanken.“
+
+Gottes Gedanken sind viel höher als unsere. Wir können uns die Komplexität von Gottes Plan für die Menschheitsgeschichte nicht einmal vorstellen. Warum sollten wir angesichts dessen erwarten, dass wir in der Lage wären, Gottes Gründe für sein Handeln oder Nichthandeln in verschiedenen Situationen zu kennen?
+
+Eine Möglichkeit, sich dem Problem des Bösen zu nähern, beruht darauf, uns unser Nicht-Wissen einzugestehen, und nennt sich „skeptischer Theismus“. Ein skeptischer Theist ist jemand, der glaubt, dass Gott gute Gründe für sein Handeln hat, der aber angesichts seines begrenzten Wissens nicht erwartet, diese Gründe zu kennen. Der skeptische Theist bezweifelt die menschliche Fähigkeit, Gottes Gründe für das Böse in dieser Welt zu erkennen oder vollständig zu verstehen. Nur weil man zum Beispiel keine Bakterien in der Luft um sich herum sehen kann, heißt das nicht, dass es keine Bakterien in der Luft gibt. Die Tatsache, dass man Gottes Gründe nicht kennt, bedeutet sicher nicht, dass Gott keine guten Gründe hat.
+
+`Lies Psalm 73. Wie geht der Psalmist mit dem Bösen und der Ungerechtigkeit um ihn herum um? Was sieht er, das seinem Verständnis eine andere Perspektive gibt?`
+
+Der Psalmist war tief beunruhigt über das Böse in der Welt. Er schaute sich um und sah, wie es den Bösen immer besser ging. Alles schien ungerecht und unfair zu sein. Er hatte keine Antworten darauf. Er fragte sich, ob es sich überhaupt lohne, an Gott zu glauben und ihm zu dienen. Bis er in das Heiligtum blickte.
+
+Das Heiligtum liefert einen Teil des Schlüssels zum Problem des Bösen – nämlich die Erkenntnis, dass es einen gerechten Richter gibt, der zu seiner Zeit Gerechtigkeit und Gericht bringen wird.
+
+`Wie kann das adventistische Verständnis des Gerichts und der Lehre vom Heiligtum Licht auf das Problem des Bösen werfen? Ist es für dich hilfreich zu wissen, dass wir zwar jetzt viele Fragen haben, die Einzelheiten der Menschheitsgeschichte und Gottes gerechte Gerichtsurteile aber am Ende offenbart werden?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/07/05.md b/src/de/ss/2025-01/07/05.md
index 15cdeceb02..2ac0d0b6f2 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/07/05.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/07/05.md
@@ -1,7 +1,16 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   12/02/2025
+title: Die Apologetik des freien Willens
+date: 12/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Obwohl wir vieles von Gottes Wegen und Gedanken nicht verstehen, offenbart die Heilige Schrift doch einiges, das hilft, das Problem des Bösen anzugehen. Eine Möglichkeit, sich mit dem logischen Problem des Bösen auseinanderzusetzen, ist die Apologetik des freien Willens (Free Will Defense).
+
+Sie vertritt die Ansicht, dass das Böse das Ergebnis des Missbrauchs des freien Willens der Geschöpfe ist. Gott ist also nicht für das Böse verantwortlich, denn das Böse ist das Ergebnis des Missbrauchs des freien Willens, den Gott seinen Geschöpfen aus guten Gründen gegeben hat. Warum aber sollte Gott einen solchen freien Willen geben? Dazu C. S. Lewis: „Weil der freie Wille – obschon er das Böse ermöglicht – auch das einzige ist, was Liebe und Güte und Freude überhaupt möglich werden lässt. Welchen Sinn hätte eine Welt von Robotern, von Wesen, die wie Maschinen funktionieren? Das Glück, das Gott seinen höheren Geschöpfen zugedacht hat, sollte darin bestehen, dass sie freiwillig und ohne Zwang in einem Rausch von Liebe und Wonne mit ihm und miteinander vereint sein können. ... Aber dafür mussten sie frei sein“ (C. S. Lewis, Pardon, ich bin Christ, Basel 1997, S. 53).
+
+`Lies 1. Mose 2,16–17. Wie zeigen diese Verse die moralische Freiheit, die Adam und Eva gewährt wurde?`
+
+Warum sollte man ihnen etwas befehlen, wenn sie nicht von Anfang an einen freien Willen hatten? Adam und Eva aßen die verbotene Frucht, und seither ist unser Planet vom Bösen erfüllt. In 1. Mose 4, dem nächsten Kapitel nach dem Bericht des Sündenfalls, werden die schrecklichen Folgen der Sünde durch den Brudermord an Abel deutlich. Der Bericht vom Sündenfall zeigt, wie der Missbrauch des freien Willens durch Adam und Eva Sünde und Böses in die Geschichte unseres Planeten brachte.
+
+In der ganzen Heiligen Schrift sehen wir die Realität des freien moralischen Willens (siehe 5 Mo 7,12–13; Jos 24,14–15; Ps 81,12–15; Jes 66,4). Jeden Tag unseres Lebens üben wir selbst in dem einen oder anderen Maße den freien Willen aus, der uns von unserem Schöpfer gegeben wurde. Ohne den freien Willen wären wir nicht als Menschen zu erkennen. Wir wären eher wie eine Maschine oder sogar ein geistloser Roboter.
+
+`Die Sony Corporation entwickelte einen Roboterhund namens Aibo. Er wird nicht krank, bekommt keine Flöhe, beißt nicht, braucht keine Impfungen und haart nicht. Würdest du deinen Hund aus Fleisch und Blut gegen einen Aibo eintauschen? Wenn nicht, wie könnte deine Entscheidung dir helfen, besser zu verstehen, warum Gott uns so geschaffen hat, wie er es tat, nämlich mit einem freien Willen – trotz der Risiken?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/07/06.md b/src/de/ss/2025-01/07/06.md
index 9d4257d17a..5774cfc27d 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/07/06.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/07/06.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   13/02/2025
+title: Liebe und Böses?
+date: 13/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Gott hat den Geschöpfen einen freien Willen gewährt, weil dieser nötig ist, um zu lieben; der Missbrauch dieses freien Willens ist die Ursache des Bösen. Auch hier bleiben viele Fragen offen. Gott lässt das Böse (eine Zeit lang) zu und verachtet es zugleich leidenschaftlich, denn die Möglichkeit des Bösen auszuschließen würde die Liebe ausschließen, und das Böse vorzeitig zu zerstören würde das für die Liebe notwendige Vertrauen erschüttern.
+
+„Wegen dieser falschen Auffassung über Gott wurde es auf der Erde finster. Damit die düsteren Schatten dem Licht weichen und die Welt zu Gott zurückgeführt werden konnte, musste Satans betrügerische Macht gebrochen werden. Dies aber konnte nicht durch Gewalt geschehen. Gewaltanwendung steht in deutlichem Gegensatz zu den Grundsätzen der Herrschaft Gottes, denn bei ihm gilt nur das Dienen aus Liebe. Liebe kann weder erzwungen, noch durch Macht oder Autorität befohlen werden. Nur durch Liebe kann Liebe geweckt werden. Gott kennen heißt, ihn zu lieben. Sein Charakter musste im Vergleich zu jenem Satans offenbar werden“ (SDL 14).
+
+Ohne den freien Willen kann es keine Liebe geben und wenn Gott die Liebe ist, dann scheint es klar, dass es für Gott keine Option ist, die Liebe oder die für die Liebe notwendige Freiheit zu negieren. Man könnte auch annehmen, dass wir, wenn uns wie Gott das Ende von Anfang an bekannt wäre, nicht wollen würden, dass er unsere Freiheit abschafft. Denn wer würde schon in einem lieblosen Universum leben wollen?
+
+`Lies Römer 8,18 und Offenbarung 21,3–4. Wie können uns diese Verse die Zuversicht geben, trotz all des Bösen in unserer Welt auf Gottes Güte zu vertrauen?`
+
+Auch wenn wir nicht durch die Dunkelheit hindurchsehen können, kann Gott das Ende von Anfang an sehen. Er kann auch die ewige Glückseligkeit sehen, die allen versprochen ist, die auf Jesus vertrauen. Römer 8,18 sagt uns, „dass dieser Zeit Leiden nicht ins Gewicht fallen gegenüber der Herrlichkeit, die an uns offenbart werden soll“. Haben wir den Glauben und das Vertrauen, diese erstaunliche Verheißung anzunehmen?
+
+Darüber hinaus war die Liebe und die ihr innewohnende Freiheit so heilig, so grundlegend, dass Jesus sie uns nicht verweigerte, obwohl er wusste, dass sie ihn ans Kreuz bringen würde, wo er sehr leiden würde. Dennoch gewährte er uns diese Freiheit, obwohl er wusste, was sie ihn kosten würde. Warum ist das ein sehr wichtiger Gedanke, den wir uns immer vor Augen halten sollten?
+
+`Wie kann die Tatsache, dass Gott uns einen freien Willen gewährt, uns davor bewahren zu denken, dass alles, was geschieht, Gottes Wille ist?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/07/07.md b/src/de/ss/2025-01/07/07.md
index d0890aa21f..5b24820e66 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/07/07.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/07/07.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   14/02/2025
+title: Weiterführendes Studium
+date: 14/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Lies von Ellen White in Wie alles begann „Warum ließ Gott die Sünde zu?“, S. 12–22.
+
+„Selbst als Satan aus dem Himmel ausgestoßen wurde, vernichtete ihn Gott in seiner unendlichen Weisheit nicht. Da Gott nur ein Dienst aus Liebe angenehm ist, muss die Treue seiner Geschöpfe auf der Überzeugung beruhen, dass er gerecht und gütig ist. Die Bewohner des Himmels und der Welten waren nicht darauf vorbereitet, das Wesen und die Folgen der Sünde zu begreifen, und hätten deshalb in der Vernichtung Satans nicht Gottes Gerechtigkeit erkennen können. Wäre er auf der Stelle vertilgt worden, hätten einige Gott aus Angst statt aus Liebe gedient. Der Einfluss des Betrügers wäre weder völlig ausgelöscht noch der rebellische Geist gänzlich ausgerottet worden. Zum Nutzen des ganzen Weltalls durch endlose Zeitalter musste Satan seine Grundsätze in vollem Umfang entwickeln können. Denn nur so würde es allen Geschöpfen möglich sein, seine Anklagen gegen die Regierung Gottes in ihrem wahren Licht zu beurteilen. Damit würden auch die Gerechtigkeit und Gnade Gottes und die Unveränderlichkeit seines Gesetzes für immer über alle Zweifel erhaben sein.
+
+Satans Aufruhr sollte dem Universum für alle Zeiten eine Lehre sein – ein ewiger Beweis für das Wesen der Sünde und ihre schrecklichen Folgen. Die Entfaltung der Herrschaft Satans und deren Auswirkungen auf Menschen und Engel würden zeigen, zu welchen Folgen die Ablehnung der göttlichen Autorität führt. Sie bezeugt, dass das Wohlergehen aller Geschöpfe Gottes unmittelbar vom Bestand seiner Herrschaft abhängt. Folglich sollte die Geschichte dieser schrecklichen Rebellion für alle heiligen Wesen zu einem bleibenden Schutz werden. Sie sollte verhindern, dass Gottes Geschöpfe sich über die wahre Natur der Gesetzesübertretung täuschen lassen und vor dem Sündigen und dem Leid der Strafe bewahrt werden“ (WAB 22).
+
+**Fragen für ein Gespräch**
+
+`1. „Theodizee“ ist ein Begriff für die Rechtfertigung Gottes angesichts des Bösen. Aber sie ist nicht die Rechtfertigung für das Böse selbst. Stellt euch jemanden vor, der im Himmel sagt: „Oh ja, Jesus, jetzt verstehe ich, warum meine Familie vor meinen Augen gefoltert und ermordet wurde. Ja, jetzt ergibt alles einen Sinn. Ich danke dir, Jesus!“ Das ist absurd. Wie können wir begreifen, dass es Gott und nicht das Böse ist, der im Großen Kampf letztlich Recht bekommt? (Siehe neunte Studienbetrachtung)`
+
+`2. Habt ihr euch jemals so ähnlich wie Hiob gefühlt? Wart ihr schon einmal versucht zu denken, dass es für das Leid, das ihr oder eure Angehörigen erlitten haben, unmöglich eine gute Erklärung geben kann? Inwiefern wirft Hiobs abschließende Erkenntnis, dass er über etwas gesprochen hat, das er nicht verstand (Hiob 42,3), ein Licht auf die Lage, in der wir uns in Bezug auf unsere eigenen Fragen befinden?`
+
+_Sabbatanfang: 17:35 Uhr Kassel / 17:14 Uhr Wien_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/07/inside-story.md b/src/de/ss/2025-01/07/inside-story.md
index 4a779aa683..a916bbfacc 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/07/inside-story.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/07/inside-story.md
@@ -1,7 +1,24 @@
 ---
-title:  Mit Gott erlebt
-date:   14/02/2025
+title: Mit Gott erlebt
+date: 14/02/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Eine Stimme im Dunkeln
+
+_Andrew McChesney, Adventist Mission_
+
+Grace Babcock, die als Lehrerin an der Holbrook Indian School arbeitete und dort auch wohnte, wachte mitten in der Nacht plötzlich vom Klang einer zornigen Stimme auf. „Du weißt es nicht“, sagte die Stimme. „Du verstehst es nicht.“ Grace hatte keine Angst. Wenn überhaupt, dann war sie genervt, dass sie geweckt worden war. Sie lauschte. „Gott benutzt dich wie eine Marionette“, sagte die Stimme. „Es gibt Dinge, die du nicht weißt. Du folgst Gott blindlings, und Gott ist tyrannisch.“
+
+Grace hatte zu der Zeit Schwierigkeiten, Gott zu vertrauen. Der kürzliche Tod eines Schülers der Holbrook-Schule bei einem Busunfall hatte sie hart getroffen. Sie hatte viele Fragen an Gott, wollte aber nicht mit ihm darüber sprechen. Nun erhob die Stimme Anschuldigungen gegen Gott, aber das gefiel Grace auch nicht. „Geh weg“, sagte sie. „Ich will nicht mit dir reden.“ Die Stimme verstummte.
+
+Aber die Anschuldigungen gegen Gott hingen schwer im Raum. Grace wollte nicht mit Gott reden, aber sie dachte, es wäre nur fair, ihm die Gelegenheit zu geben, zu antworten. Sie fragte Gott nach jedem einzelnen Vorwurf, den sie gehört hatte. Stille. Sie schlief ein.
+
+Am nächsten Tag ging Grace zu dem Platz, an dem sie gern nachdachte. Auf einem braunen Felsen sitzend, brachte sie die Anschuldigungen erneut vor Gott. Stille. Als die Nacht hereinbrach, ging sie nach Hause.
+
+Am nächsten Tag kehrte sie zu dem Platz zurück. Wieder Stille. Aber auf dem Heimweg spürte sie eine Stimme, die sagte: „Du brauchst die Antworten auf diese Fragen, die du stellst, nicht zu wissen. Du musst glauben und vertrauen.“ „Das stimmt“, sagte sie. „Ich muss die Antworten nicht wissen. Aber ich muss wissen, dass du gut bist. Im Moment weiß ich nicht, ob du gut bist.“
+
+Zu Hause öffnete Grace das Bibelstudienheft und begann zu lesen. Während sie las, spürte sie eine Stimme, die sagte: „Schau hoch.“ Als sie aufschaute, sah sie auf ihrem Kühlschrank ein Bild aus einem Malbuch. Das Bild war ihr von einem Fünftklässler geschenkt worden und zeigte das Kreuz Jesu und die Worte aus Johannes 3,16. „Das hast du für uns getan, Jesus“, sagte Grace. „Weil du das getan hast, bist du gut. Du bist wirklich gut. Ich kann dir vertrauen, auch wenn ich nicht alle Antworten auf meine Fragen habe.“
+
+Grace Babcock unterrichtet Grundschüler an der Holbrook Seventh-day Adventist Indian School in den USA, die 2021 die besonderen Missionsgaben erhielt.
+
+_Geliefert vom Büro der Generalkonferenz für Adventist Mission: www.AdventistMission.org_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/07/teacher-comments.md b/src/de/ss/2025-01/07/teacher-comments.md
index b63cfa429a..3f183405dd 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/07/teacher-comments.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/07/teacher-comments.md
@@ -1,7 +1,68 @@
 ---
-title:  Lehrerteil
-date:   14/02/2025
+title: Lehrerteil
+date: 14/02/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### TEIL I: ÜBERSICHT
+
+**Schlüsseltext:** Offenbarung 21,4
+
+**Studienschwerpunkt:** Hiob 38; 42,3; Römer 8,18
+
+**Einführung**
+
+Während wir darum ringen, die Gegenwart des Bösen in der Welt zu verstehen, müssen wir unsere Begrenztheit erkennen und hoffnungsvoll auf die letztendliche Lösung zu gehen.
+
+**Themen der Lektion**
+
+In der Lektion dieser Woche werden drei wichtige Themen beleuchtet:
+
+1. Die Bibel enthält offene Fragen zum Problem des Bösen: In Momenten des Leidens ist es schwer, Gottes Liebe und immense Güte mit dem Vorhandensein des Bösen zusammenzubringen. In der Heiligen Schrift finden wir Menschen, die Wie-langeFragen in Bezug auf das Leiden stellen, und diese Fragen offenbaren ihre Erwartung göttlichen Handelns. Ebenso hoffen wir in unserem eigenen Leiden und in unserer Bedrängnis, dass Gott das Böse überwinden wird.
+2. Unsere Erklärungen hinsichtlich des Problems des Bösen sind begrenzt: Das Problem des Bösen und des Leides stellt eine Herausforderung für die Menschheit dar. Hiob stellte mehrere Fragen an Gott, als er sich außerstande fühlte, das Problem des Bösen zu lösen. Doch anstatt Antworten zu geben, stellte Gott weitere Fragen. Im Gegenzug erkannte Hiob seine Begrenztheit, die Realität des Bösen richtig zu verstehen.
+3. Wir werden ermutigt, das Problem des Bösen mit Hoffnung anzugehen: Wir sollten lernen, mit unbeantworteten Fragen zum Bösen zu leben. Sünde ist ein Eindringling und es kann keine vollständige Erklärung für ihre Präsenz in unserer Welt geben. Gottes Liebe hilft uns, das Problem mit Hoffnung anzugehen.
+
+**Anwendung**
+
+Wenn wir uns mit dem schwierigen Problem des Bösen und des Leidens befassen, müssen wir wie Hiob erkennen, wie begrenzt unser Verständnis von vielem ist, das uns widerfährt und um uns herum geschieht. Wie können wir das Problem des Bösen dennoch hoffnungsvoll angehen?
+
+### TEIL II: KOMMENTAR
+
+**1. Die Bibel enthält offene Fragen zum Problem des Bösen.**
+
+Es gibt mehrere Stellen in der Heiligen Schrift, in denen Gott die Frage Wie lange? gestellt wird, und zwar im Hinblick auf böse Taten und Leiden in der Welt, und, persönlicher, im Leben desjenigen, der Gott fragt. Diese Frage erscheint oft in Psalm 13,2–3, wo der Psalmist mit ständigem Kummer und der Überhebung seiner Feinde beschäftigt ist: „HERR, wie lange willst du mich so ganz vergessen? Wie lange verbirgst du dein Antlitz vor mir? Wie lange soll ich sorgen in meiner Seele und mich ängsten in meinem Herzen täglich? Wie lange soll sich mein Feind über mich erheben?“
+
+Ebenso ist der Psalmist in Psalm 94,3 beunruhigt über das, was ein ungerechter Triumph der Gottlosen zu sein scheint: „HERR, wie lange sollen die Frevler, wie lange sollen die Frevler frohlocken?“ Darüber hinaus stellt die Einleitung von Habakuk 1,2–4 starke Fragen an Gott und verwendet dabei die Formulierung „Wie lange“. Habakuk fragt: „HERR, wie lange soll ich schreien, und du willst nicht hören? Wie lange soll ich zu dir rufen: ,Frevel!‘, und du willst nicht helfen? Warum lässt du mich Bosheit sehen und siehst dem Jammer zu? Raub und Frevel sind vor mir; es geht Gewalt vor Recht. Darum ist das Gesetz ohnmächtig, und die rechte Sache kann nie gewinnen; denn der Gottlose übervorteilt den Gerechten; darum ergehen verkehrte Urteile.“
+
+Während der Prophet Jeremia von Gottes Gerechtigkeit überzeugt ist, wundert er sich gleichzeitig über die göttlichen Urteile: „HERR, wenn ich auch mit dir rechten wollte, so behältst du doch recht; dennoch muss ich vom Recht mit dir reden. Warum geht’s doch den Gottlosen so gut, und die Abtrünnigen haben alles in Fülle?“ (Jer 12,1). Zudem verwendet er die Formulierung „Wie lange“ bei seiner Frage an Gott: „Wie lange soll das Land so trocken stehen und das Gras überall auf dem Felde verdorren? Wegen der Bosheit der Bewohner schwinden Vieh und Vögel dahin“ (V. 4).
+
+Im Buch Offenbarung enthüllt das Öffnen des fünften Siegels das symbolische Bild der Menschen, „die umgebracht worden waren um des Wortes Gottes und um ihres Zeugnisses willen“ (Offb 6,9). Genauer gesagt: Sie sind „unten am Altar“ und rufen laut zu Gott mit der Frage „Wie lange?“: „Herr, du Heiliger und Wahrhaftiger, wie lange richtest du nicht und rächst nicht unser Blut an denen, die auf der Erde wohnen?“ (V. 10).
+
+Insgesamt bedeuten diese „Wie lange“-Fragen Ratlosigkeit angesichts des Problems des Bösen und vermitteln ein tiefes Verlangen nach göttlicher Gerechtigkeit. Obwohl Psalm 10,1–2 nicht die Formulierung „Wie lange“ verwendet, ist dieselbe Ratlosigkeit und die starke Erwartung göttlichen Handelns in der an Gott gerichteten Frage in diesem Abschnitt vorhanden: „HERR, warum stehst du so ferne, verbirgst dich zur Zeit der Not? Weil der Frevler Übermut treibt, müssen die Elenden leiden; sie werden gefangen in den Ränken, die er ersann“ (Ps 10,1–2).
+
+**2. Unsere Erklärungen hinsichtlich des Problems des Bösen sind begrenzt.**
+
+Das vielleicht verstörendste Buch über das Problem des Bösen in der Heiligen Schrift ist das Buch Hiob. Die Verse in Hiob 30,26–27.31 scheinen eine grundlegende Zusammenfassung dessen zu liefern, wie Hiob sich in der Situation tiefer Trauer fühlt: „Ich wartete auf das Gute, und es kam das Böse; ich hoffte auf Licht, und es kam Finsternis. In mir kocht es und hört nicht auf; mich haben überfallen Tage des Elends“ (Hiob 30,26–27). Darüber hinaus verwendet er metaphorische Sprache von Musikinstrumenten, um seine negativen Gefühle zu beschreiben: „Mein Harfenspiel ist zur Klage geworden und mein Flötenspiel zum Trauerlied“ (V. 31).
+
+Während man erwarten könnte, dass das Erscheinen Gottes am Ende des Buches endlich die Erklärungen liefert, die für den Abschluss der Erzählung notwendig sind, bleiben wir mit weiteren Fragen zurück. Statt Antworten zu geben, stellt Gott Hiob mehrere Fragen (siehe Hiob 38–39). Im Wesentlichen fragt der Herr ihn nach den Geheimnissen der Schöpfung, um zu verdeutlichen, wie klein Hiob als Geschöpf im Vergleich zur Größe des Schöpfers ist. Als Hiob diesen krassen Gegensatz erkennt und demütig seine begrenzte Einsicht über das Leben und die geschaffene Welt anerkennt, sieht er sich selbst als den, „der den Ratschluss verhüllt mit Worten ohne Verstand“, denn, wie er betont, hat er „ohne Einsicht geredet, was mir zu hoch ist und ich nicht verstehe“ (Hiob 42,3).
+
+Daher müssen wir, wenn wir mit schwierigen Fragen über das Böse und das Leid konfrontiert sind, erkennen, dass wir zu begrenzt sind, um viele Dinge, die mit und um uns herum geschehen, richtig zu verstehen und vollständig zu erklären. Paradoxerweise müssen wir mit vielen unbeantworteten Fragen leben und gleichzeitig als begrenzte menschliche Wesen unser Bestes tun, um Dinge gemäß dem, was Gott uns offenbart hat, zu verstehen und zu erklären. Eine der Möglichkeiten, zumindest teilweise die Gründe für die Realität des Bösen und des Leides zu verstehen und zu erklären, besteht darin, das Konzept des freien Willens zu untersuchen. Der freie Wille ist ein kostbares Geschenk Gottes an seine intelligenten Geschöpfe, aber dieses Geschenk wurde leider in der von Gott geschaffenen vollkommenen Welt missbraucht.
+
+Ellen White schreibt: „Adam war ein freies moralisches Wesen. Aber er missbrauchte seine Freiheit. Er ließ sich von seinem Appetit überwältigen. Durch Ungehorsam verlor er seine Unschuld. Durch seinen eigenen freien Willen wurde er ein Sünder und trennte sich von der Gunst Gottes“ (Manuskript 132, 1902). Sie argumentiert an anderer Stelle, dass „die unendliche Weisheit dem Menschen den Unterschied zwischen richtig und falsch, zwischen Sünde und Heiligkeit vor Augen führt; aber Gottes Regierung ist eine Regierung des freien Willens, und es gibt keinen Akt der Rebellion oder des Gehorsams, der nicht ein Akt des freien Willens ist“ (Manuskript 79, 1896).
+
+Daher verwandelt der Missbrauch des freien Willens die von Gott geschaffene vollkommene Welt in eine Welt des Bösen, der Sünde, des Leides und des Todes. Obwohl die Vorstellung des missbrauchten freien Willens nicht das ganze Problem des Bösen und des Leides erklärt, ist sie doch ein wichtiger Teil des begrenzten Verständnisses und der Erklärung, die wir für dieses Problem formulieren können, zumindest gemäß dem, was uns von Gott offenbart wurde.
+
+**3. Wir werden ermutigt, das Problem des Bösen mit Hoffnung anzugehen.**
+
+Es ist wichtig hervorzuheben, dass die Bibel offene Fragen zum Problem des Bösen enthält. Unsere Erklärungen des Bösen sind begrenzt, da das Böse nicht gerechtfertigt werden kann. Ellen White bringt dieses Argument auf den Punkt, wenn sie schreibt: „Es gibt keine Erklärung für den Ursprung der Sünde oder eine Begründung für ihre Existenz. Doch man kann genug über den Ursprung der Sünde und über ihren Ausgang verstehen, um die Gerechtigkeit und Güte Gottes in seinem Umgang mit dem Bösen voll zu erkennen. Nichts lehrt die Schrift deutlicher, als dass Gott keinerlei Verantwortung für das Aufkommen der Sünde trägt, dass es keine willkürliche Rücknahme der göttlichen Gnade war, und dass es keine Unvollkommenheit in der göttlichen Herrschaft gab, die als Ursache für den Aufruhr hätten gelten können. Die Sünde ist ein Eindringling, für deren Aufkommen es keine Erklärung gibt. Sie ist ein Geheimnis, unerklärlich, und wer sie entschuldigt, verteidigt sie. Könnte man sie entschuldigen oder begründen, würde sie aufhören, Sünde zu sein. Unsere einzige Definition der Sünde ist die, die uns das Wort Gottes gibt. Sünde ist die ‚Übertretung des Gesetzes‘ (1 Joh 3,4 Elb.). Sie ist die Folge einer Grundhaltung, die mit dem großen Gesetz der Liebe, welches die Grundlage der Herrschaft Gottes bildet, in Feindschaft steht“ (VSL 448–449). Daher muss unser Fokus in der Diskussion über das Problem des Bösen auf dem liebevollen Wesen Gottes und nicht auf dem Bösen selbst liegen. Auf der Grundlage seines liebevollen Wesens sind wir in der Lage, dem schwierigen Problem des Bösen mit Hoffnung zu begegnen, nicht um das Böse zu rechtfertigen, sondern um uns auf etwas Größeres zu konzentrieren, nämlich auf die herrliche Hoffnung (Röm 8,18) des Gottes, der „jede Träne von … [unseren] Augen abwischen“ wird (Offb 21,4 EB).
+
+### TEIL III: ANWENDUNG
+
+Besprecht die folgenden Fragen:
+
+`1. Habt ihr jemals eine Situation von tiefer Trauer und Leid erlebt, in der ihr das Gefühl hattet, dass Gott euch nicht hört, wenn ihr zu ihm schreit? Falls ja, wie kann euch die Erfahrung von Hiob helfen, trotz des scheinbaren Triumphs des Bösen auf Gott zu vertrauen?`
+
+`2. Wie kann es in schwierigen Zeiten gelingen, sich nicht mit dem Problem des Bösen auseinanderzusetzen, sondern das Leiden mit Hoffnung zu ertragen?`
+
+`3. Wie könnt ihr über das Problem des Bösen so sprechen, dass es für die jüngere Generation in der Gemeinde hilfreich ist?`
+
+`4. Welchen Rat und welche Erklärung würdet ihr jemandem geben, der mit äußerst schwierigen Umständen konfrontiert ist?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/08/01.md b/src/de/ss/2025-01/08/01.md
index 0809751c52..804eb5b317 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/08/01.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/08/01.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   15/02/2025
+title: Freier Wille, Liebe und göttliche Vorsehung
+date: 15/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Lies für das Studium dieser Woche
+Lukas 13,34; Jeremia 32,17–20; Hebräer 1,3; 5. Mose 6,4–5; Epheser 1,9–11; Johannes 16,33
+
+> <p>Merktext</p>
+> Dies habe ich mit euch geredet, damit ihr in mir Frieden habt. In der Welt habt ihr Angst; aber seid getrost, ich habe die Welt überwunden. (Joh 16,33)
+
+Vorsehung ist der Begriff, mit dem Gottes Handeln in der Welt beschrieben wird. Die Art und Weise, wie wir über Gottes Vorsehung denken, stellt einen großen Unterschied in unserer Beziehung zu Gott, in unserer Beziehung zu anderen Menschen und in unserem Denken über das Problem des Bösen dar.
+
+Christen haben unterschiedliche Auffassungen von der göttlichen Vorsehung. Einige glauben, dass Gott seine Macht in einer Weise ausübt, die alle Ereignisse so bestimmt, wie sie geschehen. Er wählt sogar aus, wer gerettet wird und wer verloren geht! Nach dieser Auffassung haben die Menschen nicht die Freiheit, etwas anderes zu wählen als das, was Gott bestimmt hat. Tatsächlich argumentieren Menschen, die so glauben, dass sogar die menschlichen Wünsche von Gott bestimmt werden.
+
+Im Gegensatz dazu zeigen starke biblische Beweise, dass Gott nicht alles bestimmt, was geschieht. Stattdessen räumt er den Menschen einen freien Willen ein, der sogar so weit geht, dass sie (und die Engel) sich dafür entscheiden können, direkt gegen seinen Willen zu handeln. Die Geschichte des Sündenfalls, der Sünde und des Bösen ist ein dramatischer und tragischer Ausdruck für die Folgen des Missbrauchs dieses freien Willens. Der Erlösungsplan wurde eingesetzt, um die Tragödie, die durch den Missbrauch des freien Willens verursacht wurde, zu beheben.
+
+_* Studiere diese Lektion zur Vorbereitung auf Sabbat, den 22. Februar._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/08/02.md b/src/de/ss/2025-01/08/02.md
index 055af99328..7cf50d157e 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/08/02.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/08/02.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   16/02/2025
+title: Gott, unser Herrscher
+date: 16/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+„Gott ist der Herrscher“, lehrte der Jugendpastor seine Mittelstufengruppe. „Das bedeutet, dass er alles kontrolliert, was passiert.“ Ein irritierter Schüler antwortete: „Also hatte Gott die Kontrolle inne, als mein Hund starb? Warum sollte Gott meinen Hund töten?“
+
+Bei dem Versuch, diese Frage zu beantworten, meinte der Jugendpastor: „Das ist eine schwierige Frage. Aber manchmal lässt Gott uns durch harte Zeiten gehen, damit wir auf noch schwierigere Situationen in der Zukunft vorbereitet sind. Ich weiß noch, wie schwer es war, als mein Hund starb. Aber das hat mir geholfen, mit einer noch schwierigeren Zeit, als meine Großmutter starb, umzugehen. Ergibt das Sinn?“
+
+Nach einer langen Pause antwortete der Schüler: „Gott hat also meinen Hund getötet, um mich darauf vorzubereiten, dass er meine Großmutter töten wird?“ (Marc Cortez, zitiert in John C. Peckham, Divine Attributes: Knowing the Covenantal God of Scripture, Michigan 2021, S. 141).
+
+Die Menschen nehmen manchmal an, dass alles, was geschieht, genau so geschieht, wie Gott es will. Was auch immer in der Welt geschieht, ist exakt das, was Gott geschehen lassen wollte. Schließlich ist Gott allmächtig. Wie könnte also etwas geschehen, was Gott nicht will? Egal, was passiert, egal, wie schlimm es ist, es war also Gottes Wille. Zumindest lehrt das diese Theologie.
+
+`Lies Psalm 81,12–15; Jesaja 30,15.18; Jesaja 66,4 und Lukas 13,34. Was sagen diese Texte über die Frage, ob Gottes Wille immer erfüllt wird?`
+
+Während viele Menschen glauben, dass Gott immer bekommen muss, was er will, erzählt die Bibel eine ganz andere Geschichte. In der Bibel wird Gott immer wieder als jemand dargestellt, der unerfüllte Wünsche hat. Das heißt, dass das, was geschieht, oft dem zuwiderläuft, was Gott eigentlich will. In vielen Fällen erklärt Gott ausdrücklich, dass das, was geschieht, das Gegenteil von dem ist, was er will. Er wollte ein bestimmtes Ergebnis für sein Volk, aber es hat sich stattdessen für etwas anderes entschieden. Gott selbst beklagt: „Mein Volk gehorcht nicht meiner Stimme … Wenn doch mein Volk mir gehorsam wäre und Israel auf meinem Wege ginge! Dann wollte ich seine Feinde bald demütigen“ (Ps 81,12.14–15).
+
+`Denke über die Auswirkungen einer Theologie nach, die alles, was geschieht, dem direkten Willen Gottes zuschreibt. Welche tiefgreifenden Probleme, insbesondere im Zusammenhang mit dem Bösen, würde eine solche Theologie aufwerfen?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/08/03.md b/src/de/ss/2025-01/08/03.md
index 4a8d66db86..ebd4eb1abf 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/08/03.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/08/03.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   17/02/2025
+title: Pantokrator
+date: 17/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+In der gesamten Heiligen Schrift wird die erstaunliche Macht Gottes deutlich. Die Bibel enthält zahllose Berichte über die Ausübung seiner Macht und seines Wirkens von Wundern. Und trotzdem geschehen viele Dinge, die Gott nicht will.
+
+`Lies Offenbarung 11,17; Jeremia 32,17–20; Lukas 1,37 und Matthäus 19,26. Beachte auch Hebräer 1,3. Was lehren diese Abschnitte über Gottes Macht?`
+
+Diese und andere Texte lehren, dass Gott allmächtig ist und dass er die Welt durch seine Macht aufrechterhält. In der Tat bezeichnet die Offenbarung Gott wiederholt als „Herr, allmächtiger Gott“ (z. B. Offb 11,17; vgl. 2 Kor 6,18; Offb 1,8; 16,14; 19,15; 21,22), und das Wort „Allmächtiger“ (pantokrator) bedeutet wörtlich „alle Macht innehabend“. Die Tatsache, dass Gott allmächtig ist, wird nicht nur mit Worten bekräftigt, sondern zeigt sich auch in den vielen erstaunlichen Fällen, in denen Gott seine Macht einsetzt, um sein Volk zu befreien oder auf andere wundersame Weise in die Welt einzugreifen.
+
+Die Behauptung, Gott sei „allmächtig“, bedeutet jedoch nicht, dass er alles tun kann, was er will. Die Heilige Schrift lehrt, dass es einige Dinge gibt, die Gott nicht tun kann; zum Beispiel erklärt 2. Timotheus 2,13, dass Gott „sich selbst nicht verleugnen“ kann.
+
+Dementsprechend stimmen die meisten Christen darin überein, dass Gott allmächtig (omnipotent) ist, was bedeutet, dass Gott die Macht hat, alles zu tun, was keinen Widerspruch darstellt, das heißt alles, was logisch möglich und mit Gottes Natur in Übereinstimmung ist. Dass einige Dinge für Gott nicht möglich sind, weil sie einen Widerspruch darstellen würden, wird im Gebet Christi in Gethsemane deutlich. Christus bekräftigte zwar: „Bei Gott sind alle Dinge möglich“ (Mt 19,26), aber er betete auch zum Vater, als die Kreuzigung näher rückte: „Mein Vater, ist’s möglich, so gehe dieser Kelch an mir vorüber; doch nicht, wie ich will, sondern wie du willst!“ (Mt 26,39).
+
+Natürlich besaß der Vater die schiere Macht, Christus vom Leiden am Kreuz zu verschonen, aber er konnte dies nicht tun und gleichzeitig die Sünder retten. Es musste das eine oder das andere sein, nicht beides.
+
+`Die Bibel lehrt, dass Gott alle Menschen retten will (z. B. 1 Tim 2,4–6; Tit 2,11; 2 Ptr 3,9; Hes 33,11), aber nicht alle werden gerettet. Was lehrt diese Tatsache über die Realität des freien Willens und die Grenzen von Gottes Macht über Wesen, die einen freien Willen besitzen?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/08/04.md b/src/de/ss/2025-01/08/04.md
index b68fa818ef..66f688b758 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/08/04.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/08/04.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   18/02/2025
+title: Gott lieben
+date: 18/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Dass Gott allmächtig ist, bedeutet nicht, dass er das logisch Unmögliche tun kann. Folglich kann Gott nicht kausal bestimmen, dass jemand ihn aus freien Stücken liebt. Wenn etwas aus freiem Willen zu tun bedeutet, etwas zu tun, ohne dazu bestimmt zu sein, dann ist es per Definition unmöglich, jemanden dazu zu zwingen. Kurzum – wie wir gesehen haben und noch einmal betonen müssen – kann Gott niemanden zwingen, ihn zu lieben, denn in dem Moment, in dem es erzwungen wird, ist es keine Liebe mehr.
+
+`Lies Matthäus 22,37 und 5. Mose 6,4–5. Was lehren diese Verse über die Realität des freien Willens?`
+
+Das größte Gebot, nämlich Gott zu lieben, beweist, dass Gott tatsächlich will, dass alle Menschen ihn lieben. Aber nicht jeder liebt Gott. Warum bringt Gott dann nicht einfach alle dazu, ihn zu lieben? Auch das liegt daran, dass Liebe, um Liebe zu sein, aus freien Stücken gewährt werden muss.
+
+`Lies Hebräer 6,17–18 und Titus 1,2. Was lehren diese Texte über Gott?`
+
+In 4. Mose 23,19 heißt es: „Gott ist nicht ein Mensch, dass er lüge.“ Gott lügt niemals (Tit 1,2); Gott hält immer sein Wort und bricht niemals ein Versprechen (Hbr 6,17–18). Wenn Gott also etwas versprochen oder zugesagt hat, ist sein zukünftiges Handeln durch dieses Versprechen moralisch begrenzt.
+
+Das bedeutet: Soweit Gott in den meisten Fällen den Geschöpfen die Freiheit einräumt, sich anders zu entscheiden, als Gott es will, liegt es nicht an Gott, was die Menschen wählen. Wenn Gott sich verpflichtet hat, den Geschöpfen einen freien Willen zu gewähren, haben die Menschen die Möglichkeit, ihre Freiheit in einer Weise auszuüben, die Gottes idealen Wünschen zuwiderläuft. Tragischerweise üben viele Menschen ihre Freiheit auf diese Weise aus und dementsprechend geschieht vieles, von dem Gott wünscht, dass es nicht geschehen würde, das aber streng genommen nicht an Gott liegt.
+
+`Was hast du schon getan, von dem du wusstest, dass Gott es nicht wollte? Was lehrt uns das über die Realität – und die möglichen schrecklichen Folgen – des freien Willens?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/08/05.md b/src/de/ss/2025-01/08/05.md
index eeab1de511..c1e865fa0e 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/08/05.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/08/05.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   19/02/2025
+title: Gottes idealer und heilender Wille
+date: 19/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+`Lies Epheser 1,9–11. Was sagt dieser Text über Prädestination aus? Sind einige Menschen dazu vorherbestimmt, gerettet zu werden, und andere, verloren zu gehen?`
+
+Der griechische Begriff, der hier und an anderen Stellen der Heiligen Schrift mit „vorherbestimmt“ übersetzt wird (proorizō), lehrt nicht, dass Gott die Menschheitsgeschichte kausal bestimmt. Vielmehr bedeutet der griechische Begriff einfach „im Voraus entscheiden“.
+
+Natürlich kann man etwas im Voraus einseitig entscheiden oder man kann etwas im Voraus so entscheiden, dass die freien Entscheidungen anderer berücksichtigt werden. Die Heilige Schrift lehrt, dass Gott Letzteres tut.
+
+Hier und an anderen Stellen (z. B. Röm 8,29–30) bezieht sich der mit „vorherbestimmt“ übersetzte Begriff auf das, was Gott für die Zukunft plant, nachdem er berücksichtigt hat, was er über die freien Entscheidungen der Geschöpfe voraussieht. Auf diese Weise kann Gott die Geschichte in der Vorsehung zu dem von ihm angestrebten guten Ende für alle lenken, während er gleichzeitig die Freiheit der Geschöpfe, die für eine echte Liebesbeziehung erforderlich ist, respektiert.
+
+In Epheser 1,11 wird verkündet, dass Gott „alles nach dem Rat seines Willens wirkt“ (EB). Heißt das, dass Gott alles so bestimmt, wie er es will? Wenn man Epheser 1,9–11 isoliert liest, wird diese Ansicht scheinbar bestätigt. Diese Auslegung würde jedoch den vielen Texten widersprechen, die wir zuvor gelesen haben und die zeigen, dass Menschen manchmal „den Willen Gottes“ ablehnen (Lk 7,30 EÜ; vgl. Lk 13,34; Ps 81,12–15). Wenn sich die Bibel nicht selbst widerspricht, wie können dann diese Stellen so verstanden werden, dass sie miteinander vereinbar sind?
+
+Dieser Abschnitt ergibt vollkommen Sinn, wenn man einfach einen Unterschied anerkennt zwischen dem, was wir Gottes „idealen Willen“ und Gottes „heilenden Willen“ nennen könnten. Gottes „idealer Wille“ ist das, was Gott am liebsten geschehen sähe und was eintreten würde, wenn alle immer genau das täten, was Gott wünscht. Gottes „heilender Wille“ hingegen ist der Wille Gottes, der bereits alle anderen Faktoren berücksichtigt hat, einschließlich der freien Entscheidungen der Geschöpfe, die manchmal von dem abweichen, was Gott möchte. Epheser 1,11 scheint sich auf den „heilenden Willen“ Gottes zu beziehen.
+
+`Gottes Vorauswissen über die Zukunft ist so mächtig, dass er selbst dann, wenn er alle Entscheidungen der Menschen, auch die schlechten, kennt, dennoch „alle Dinge zum Guten“ wirken kann (Röm 8,28 EB). Welchen Trost kannst du aus dieser Wahrheit schöpfen?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/08/06.md b/src/de/ss/2025-01/08/06.md
index 4c6b4a365b..1fcc5c07e2 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/08/06.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/08/06.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   20/02/2025
+title: Christus hat die Welt überwunden
+date: 20/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Wenn alles nach Gottes idealem Willen geschähe, gäbe es das Böse nicht, sondern nur die vollkommene Glückseligkeit der Liebe und Harmonie. Schlussendlich wird das Universum wieder nach diesem vollkommenen, idealen Willen Gottes gestaltet werden. In der Zwischenzeit verwirklicht Gott seinen Willen auf eine Weise, die die freien Entscheidungen seiner Geschöpfe berücksichtigt.
+
+Stell dir einen Backwettbewerb vor, bei dem alle Teilnehmer eine bestimmte Reihe von Zutaten verwenden müssen, aber zusätzlich alle möglichen anderen Zutaten hinzufügen können, um je nach Wunsch jede Art von Kuchen zu backen. Welchen Kuchen ein Bäcker am Ende backt, wird zumindest teilweise durch Zutaten bestimmt, die er nicht ausgewählt hat.
+
+Auch wenn der Vergleich hinkt: Weil Gott sich verpflichtet hat, die für die Liebe notwendige Freiheit der Geschöpfe zu respektieren, sind viele der „Zutaten“ für die Weltgeschichte nicht von Gott ausgewählt worden, sondern sind eigentlich das Gegenteil von dem, was Gott wünscht.
+
+Gemäß dieser Sichtweise ist die göttliche Vorsehung nicht einfach eindimensional, so als ob Gott einseitig alles, was geschieht, kontrolliert. Vielmehr erfordert dies (mindestens) eine zweidimensionale Sichtweise der Vorsehung Gottes. Einige Dinge in dieser Welt werden von Gott verursacht, aber andere Ereignisse sind das Ergebnis der freien Entscheidungen der Geschöpfe (wie alle Übel). Es geschehen viele Dinge, die Gott nicht will.
+
+`Lies Johannes 16,33. Welche Hoffnung bietet uns der Text, sogar inmitten von Bedrängnissen?`
+
+Besonders in Zeiten des Leidens oder der Prüfung kann der Glaube der Menschen ins Wanken geraten, weil sie dem Irrglauben anhängen, dass Gott sie in diesem Leben von Leiden und Prüfungen verschonen wird oder sollte. Doch Jesus erzählt uns eine ganz andere Geschichte, indem er seine Jünger warnt, dass sie in dieser Welt Prüfungen und Bedrängnisse erleben werden. Aber es gibt Hoffnung, weil Christus die Welt überwunden hat (Joh 16,33).
+
+Die Tatsache, dass wir Leiden und Prüfungen erleben, bedeutet nicht, dass sie Gottes Idealvorstellung für uns entsprechen. Wir müssen immer das große Ganze im Auge behalten, den Großen Kampf. Wir können jedoch zuversichtlich sein, dass das Böse an sich zwar nicht notwendig ist, um Gutes zu bewirken, dass Gott aber auch aus bösen Ereignissen Gutes hervorbringen kann. Und wenn wir Gott vertrauen, kann Gott sogar unsere Leiden dazu benutzen, uns näher zu ihm zu ziehen und uns zu Mitgefühl und Fürsorge für andere zu motivieren.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/08/07.md b/src/de/ss/2025-01/08/07.md
index 1086977358..8666447243 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/08/07.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/08/07.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   21/02/2025
+title: Weiterführendes Studium
+date: 21/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Lies von Ellen White in Der Sieg der Liebe „Gott mit uns“, S. 12–19.
+
+„Der Erlösungsplan wurde nicht nachträglich erdacht. Er wurde nicht erst nach Adams Sündenfall formuliert. Er war vielmehr die ‚Offenbarung des Geheimnisses, das ewige Zeiten hindurch verschwiegen‘ worden war (Römer 16,25 Elb.), die Entfaltung der Grundsätze, auf denen Gottes Herrschaft seit jeher beruht. Von Anfang an wussten Gott und Christus, dass Satan abfallen und der Mensch durch dessen betrügerische Macht sündigen würde. Gott hat die Sünde nicht gewollt, aber er hatte sie kommen sehen und für diesen schrecklichen Notfall Vorkehrungen getroffen. Denn Gott hat die Welt so sehr geliebt, dass er sich durch einen Bund verpflichtete, seinen einzigartigen Sohn dahinzugeben, ‚damit jeder, der an ihn glaubt, nicht verlorengeht, sondern das ewige Leben hat‘ (Johannes 3,16 NLB)“ (SDL 15).
+
+**Fragen für ein Gespräch**
+
+`1. Wie wirkt sich diese Tatsache, dass Gott nicht immer bekommt, was er möchte, auf die Art und Weise aus, wie ihr über das Geschehen in dieser Welt denkt? Welche praktischen Auswirkungen hat die Erkenntnis, dass Gott unerfüllte Wünsche hat?`
+
+`2. Wenn wir auf das Beispiel mit dem Kuchen vom Donnerstag zurückkommen, können wir verstehen, warum Gott und Christus uns, obwohl sie von dem Abfall Satans wussten, trotzdem schufen. Liebe musste ein Teil der Gleichung sein und Liebe bedeutete Freiheit. Anstatt uns als zu Liebe unfähigen Wesen zu erschaffen, schuf Gott uns so, dass wir lieben können, aber er tat dies in dem Wissen, dass das Jesus letztlich ans Kreuz führen würde. Was sagt uns das darüber, wie heilig, wie grundlegend die Liebe für Gottes Regierung ist, dass Christus lieber am Kreuz leiden würde, als uns die Freiheit, die der Liebe innewohnt, zu verweigern?`
+
+`3. Oft beklagen wir das Böse und das Leid in dieser Welt, aber wie oft nehmt ihr euch die Zeit, darüber nachzudenken, dass Gott selbst über das Leid und das Böse klagt und betrübt ist? Welchen Unterschied macht es für euer Verständnis des Bösen und des Leidens, wenn ihr erkennt, dass Gott auch unter dem Bösen leidet?`
+
+`4. Wie hilft euch diese Wahrheit – dass viele Dinge in dieser Welt geschehen, die Gott nicht will –, mit eurem eigenen Leid umzugehen, besonders wenn es keinen Sinn ergibt und zu nichts Gutem zu führen scheint?`
+
+_Sabbatanfang: 17:47 Uhr Kassel / 17:25 Uhr Wien_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/08/inside-story.md b/src/de/ss/2025-01/08/inside-story.md
index ecd138c167..7c5b3aa192 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/08/inside-story.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/08/inside-story.md
@@ -1,7 +1,26 @@
 ---
-title:  Mit Gott erlebt
-date:   21/02/2025
+title: Mit Gott erlebt
+date: 21/02/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Von der Rumba in die Kirche
+
+_Andrew McChesney, Adventist Mission_
+
+Als Kind war Nelson zu jung, um in Kolumbien zur Rumba zu gehen. Doch er spürte, dass etwas nicht stimmte, als seine Eltern ihn am 31. Dezember mit in die Kirche nahmen und ihn dann zu Hause ließen, um Silvester mit einer Rumba zu feiern, einer traditionellen Party mit Musik, Tanz und Alkohol.
+
+In Nelsons Kultur gingen Christen in die Kirche, um sich vor Silvester Gott zu weihen, und dann zur Rumba, um das neue Jahr zu begrüßen. Obwohl er jung war, spürte Nelson, dass die Kirche ein heiliger Ort war und dass die Rumba, die normalerweise in Bars und Nachtclubs stattfand, nicht heilig war. Er fragte sich: „Warum geht meine Familie in die Kirche, um sich zu heiligen, und dann zur Rumba, um sich wieder zu entheiligen?“ Nelson fragte seine Mutter: „Warum gehst du in die Kirche und dann zur Rumba?“ Sie antwortete nicht.
+
+Als junger Mann hörte Nelson auf, die Kirche zu besuchen, und begann, Vallenato-Folkmusik bei der Rumba zu spielen. Er war ein ausgezeichneter Akkordeonspieler und sein Traum war, reich und berühmt zu werden. Dann traf er seine zukünftige Frau Laura, eine ehemalige Adventistin.
+
+„Wusstest du, dass die Toten nicht im Himmel sind?“, fragte sie ihn. Nelson mochte Lauras Vorstellungen nicht, aber er mochte sie. Also blieben sie zusammen.
+
+Nach einiger Zeit kehrte Laura in die Adventgemeinde zurück und lud Nelson ein, ihre Eltern kennenzulernen. Bei ihrem ersten Treffen überraschte der Vater Nelson, als sie sich zum Essen setzten. „Lasst uns für das Essen danken“, sagte der Vater. Nelson hatte noch nie vor den Mahlzeiten gebetet.
+
+Nelson und Lauras Vater wurden gute Freunde. Schon bald begannen Nelson, vor den Mahlzeiten zu beten. Er begann auch, mit Laura in die Adventgemeinde zu gehen. Anfangs machte es ihm keine Freude, weil es ihm seltsam vorkam, samstags in die Kirche zu gehen. Aber dann las er das vierte Gebot in 2. Mose 20,8–10 und erkannte, dass Gott den Menschen aufgetragen hatte, den siebten Tag heiligzuhalten. Er wollte heilig sein.
+
+Heute ist Nelson Silva, 30, ein adventistischer Musiker, der nicht mehr Akkordeon bei der Rumba spielt. Stattdessen spielt er in Restaurants und auf Geburtstagsfeiern. Er erzählt den Zuhörern von Gottes Barmherzigkeit und betet für sie. Er und eine Gruppe von Kirchenmusikern spielen auch in Bussen des Nahverkehrs.
+
+„Musik ließ mich in der Welt erstrahlen, aber jetzt möchte ich für Christus strahlen“, sagt er.
+
+_Geliefert vom Büro der Generalkonferenz für Adventist Mission: www.AdventistMission.org_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/08/teacher-comments.md b/src/de/ss/2025-01/08/teacher-comments.md
index d653e03693..2bdcc98d0c 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/08/teacher-comments.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/08/teacher-comments.md
@@ -1,7 +1,66 @@
 ---
-title:  Lehrerteil
-date:   21/02/2025
+title: Lehrerteil
+date: 21/02/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### TEIL I: ÜBERSICHT
+
+**Schlüsseltext:** Johannes 16,33
+
+**Studienschwerpunkt:** Psalm 81,11–14; Lukas 7,30; 13,34; Titus 1,2; Hebräer 6,18
+
+**Einführung**
+
+Obwohl Gott allmächtig und souverän ist, bestimmt er nicht alles, was geschieht. Zudem gibt es Dinge, die Gott aufgrund der moralischen Natur seines Charakters nicht tun wird und nicht tun kann. Dennoch kann die göttliche Vorsehung tatsächlich eine schreckliche Situation in einen Segen verwandeln.
+
+**Themen der Lektion**
+
+In der Lektion dieser Woche werden drei wichtige Themen beleuchtet:
+
+1. Gottes Souveränität schließt unerfüllte Wünsche nicht aus: Gott bestimmt nicht alles, was geschieht. Trotz seiner Allmacht hat sich Gott moralisch verpflichtet, den freien Willen des Menschen zu respektieren. Folglich entspricht angesichts der Entscheidungen moralisch freier Wesen nicht alles, was geschieht, seinen Wünschen. Gott ist in dem Sinne souverän, dass er sein Ziel gemäß seiner Vorsehung erreicht (idealer Wille), gleichzeitig aber die freien Entscheidungen seiner Geschöpfe berücksichtigt, die im Widerspruch zu dem stehen können, was er bevorzugt (heilender Wille).
+2. Gottes Allmacht bedeutet nicht, dass sein vorsehendes Handeln keine Grenzen hat: Es gibt Dinge, die Gott aufgrund der Natur seines moralischen Charakters nicht tun wird und nicht tun kann. Dieser Gedanke ist für unser Verständnis der göttlichen Vorsehung in der Welt wichtig. Gottes vorsehendes Handeln ist mit seiner Liebe im Einklang und weder vorherbestimmt noch erzwungen. Aber sein vorsehendes Handeln setzt den freien menschlichen Willen nicht außer Kraft. Daher schließt Gottes Allmacht den freien Willen seiner Geschöpfe nicht aus.
+3. Die göttliche Vorsehung umfasst ideales und heilendes Handeln: Gottes vorsehendes Handeln ist nicht nur im Sinne des idealen Willens definiert, der genau auf dem beruht, was Gott wünscht, sondern beinhaltet auch heilendes Handeln. Heilendes Handeln weicht von dem ab, was Gott für seine Geschöpfe bevorzugt. Dennoch kann Gott eine Situation, die seinem moralischen Willen widerspricht, so verwandeln, dass sie mit seinen (moralischen) Idealen im Einklang steht.
+
+**Anwendung**
+
+Ist alles, was in unserem Leben geschieht, das Ergebnis des Willens Gottes? Warum oder warum nicht? Was habt ihr in Josefs Geschichte über göttliche Vorsehung gelernt?
+
+### TEIL II: KOMMENTAR
+
+**1. Gottes Souveränität schließt unerfüllte Wünsche nicht aus.**
+
+Eine der zentralen Fragen, die in Four Views on Divine Providence [Vier Sichtweisen der göttlichen Vorsehung] diskutiert werden, ist, ob Gott immer „bekommt, was er will“. Genauer gesagt geht es bei dieser Frage um die Herausforderung, „die moralische Verantwortung des Menschen mit Gottes Souveränität über ihre Handlungen in Einklang zu bringen“ (Dennis W. Jowers (Hg.), Four Views on Divine Providence, Grand Rapids, Michigan 2011, S. 10). Wenn die Antwort auf die Frage positiv ist (ja, Gott bekommt immer, was er will), dann ist niemand in der Lage, etwas anderes zu tun als das, was Gott wünscht. Folglich geschieht alles, was in der Welt passiert, im Einklang mit seinen Wünschen, einschließlich des Auftretens des Bösen. Dieses Bild steht jedoch im Gegensatz zu Gottes liebevoller Güte und der moralischen Freiheit seiner Geschöpfe, wie sie in der Bibel dargestellt werden (siehe John Peckham, „Providence and God’s Unfulfilled Desires“, in: Philosophia Christi, Bd. 15, Nr. 2, 2013, S. 234).
+
+Es gibt mehrere Stellen in der Heiligen Schrift, in denen wir sehen, dass Menschen, sogar solche aus Gottes Volk, anders handeln, als Gott es wünscht. In Psalm 81,12–15, einem Psalm, in dem Gott Israel zur Umkehr aufruft, beklagt sich der Herr: „Mein Volk gehorcht nicht meiner Stimme, und Israel will mich nicht. So hab ich sie dahingegeben in die Verstocktheit ihres Herzens, dass sie wandeln nach eigenem Rat. Wenn doch mein Volk mir gehorsam wäre und Israel auf meinem Wege ginge! Dann wollte ich seine Feinde bald demütigen und meine Hand gegen seine Widersacher wenden!“ Ebenso unterstreicht Gott in Jesaja 66,4 traurig: „Denn ich rief und niemand antwortete, ich redete und sie hörten nicht und taten, was mir nicht gefiel, und hatten ihre Lust an dem, woran ich kein Wohlgefallen hatte.“
+
+In Hesekiel 18,23 betont Gott, dass er keinen Gefallen am Tod des Gottlosen hat. Vielmehr ist es sein Wunsch, dass der Gottlose umkehrt und lebt. In den Evangelien lesen wir: „Aber die Pharisäer und die Lehrer des Gesetzes verwarfen für sich Gottes Ratschluss“ (Lk 7,30). Ebenso klagt Jesus über Jerusalem, weil es gegen seine Wünsche rebelliert. „Wie oft habe ich deine Kinder versammeln wollen wie eine Henne ihre Küken unter ihre Flügel, und ihr habt nicht gewollt!“ (Lk 13,34).
+
+Dieses biblische Bild zeigt, dass Gottes Souveränität über die Welt die Existenz unerfüllter göttlicher Wünsche angesichts der Entscheidungen seiner moralisch freien Geschöpfe nicht ausschließt. Gleichzeitig bleibt Gott souverän und, wie Hiob hervorhebt, „kein Vorhaben ist für dich undurchführbar“ (Hiob 42,2 NLB). Peckham legt nahe, dass „Gott nicht immer bekommt, was er will (seinen idealen Willen), aber Gott wird sicherlich sein allumfassendes und allgütiges Vorsehungsziel (seinen wirksamen Willen) erreichen“ (Philosophia Christi, Bd. 15, Nr. 2, S. 236). Genauer gesagt, „hat Gott sich freiwillig der vorübergehenden Unzufriedenheit, die durch das Böse verursacht wird, ausgesetzt. Gott ist dennoch im übergreifenden Sinne zufrieden, dass sein Ziel letztendlich erreicht und dem gesamten Universum in einer ewig harmonischen Liebesbeziehung maximale Zufriedenheit bringen wird“ (Ebd., S. 235).
+
+**2. Gottes Allmacht bedeutet nicht, dass sein vorsehendes Handeln keine Grenzen hat.**
+
+Als allmächtiger Gott kann der Herr alles tun. Nichts ist ihm unmöglich (1 Mo 18,14; Mk 14,36; Lk 18,27). Aus der Perspektive von Macht und Freiheit kann Gott also alles tun. Doch bezogen auf die Natur seines moralischen Wesens und seiner freien Entscheidungen bezüglich der Existenz und Realität der geschaffenen Welt gibt es Dinge, die Gott nicht tun wird und in diesem Sinne nicht tun kann. Dies bestätigt die Bibel. Zum Beispiel kann er nicht lügen (Tit 1,2; siehe auch Hbr 6,18), er „kann nicht versucht werden zum Bösen“ (Jak 1,13) und „er kann sich selbst nicht verleugnen“ (2 Tim 2,13).
+
+Dieses Konzept von Gottes moralischem Charakter ist wichtig für unser Verständnis der göttlichen Vorsehung, das heißt, von Gottes Handeln in der Welt. Während er die Macht und die Freiheit hat, in seiner Vorsehung alles zu tun, ist sein vorhersehendes Handeln durch die moralische Natur seines Wesens und seiner Entscheidungen begrenzt. Ellen White stellt fest: „Gott zwingt nie das Gewissen oder den Willen“ (VSL 540). In Schritte zu Christus merkt sie an: „Christus ist bereit, uns von der Sünde zu befreien, doch er zwingt den Willen nicht dazu. Wenn also unser Wille durch fortwährende Übertretung dem Bösen gänzlich untertan geworden ist, wenn wir nicht den Wunsch haben, frei zu werden, und nicht den Willen, seine Gnade anzunehmen, was kann er mehr für uns tun? Wir haben uns selbst zerstört, weil wir entschlossen Gottes Liebe abgelehnt haben“ (SC 36).
+
+Dieses Prinzip bedeutet, dass Gottes Allmacht aufgrund seines liebevollen Wesens den freien Willen seiner Geschöpfe nicht missachtet. Sein vorsehendes Handeln zwingt das Gewissen nicht, was erklärt, warum er liebevoll an unser Denken appelliert, das Leben und nicht den Tod zu wählen (5 Mo 30,15–20) und unsere Herzen nicht zu verhärten, wenn wir seine Stimme hören (Hbr 3,7–8). Obwohl er die Erlösung aller wünscht (Hes 33,11; 1 Tim 2,4–6; Tit 2,11; 2 Ptr 3,9), lehrt die Bibel nicht, dass alle gerettet werden (siehe z. B. Mt 25,31–46; Joh 5,28–29).
+
+Gottes vorhersehendes Handeln steht mit seiner Liebe im Einklang. Eine liebevolle Beziehung kann per Definition nicht festgelegt oder erzwungen werden, sondern setzt notwendigerweise eine freie Wahl voraus. Als Quelle der Liebe (1 Joh 4,7–8) erzwingt oder bestimmt Gott unsere Liebe nicht, sondern drückt seine tiefe Liebe zu uns mit dem Wunsch aus, seine Liebe in uns zu entfachen (Joh 3,16; 1 Joh 4,19). 1. Johannes 4,19 sagt uns: „Wir lieben, weil er uns zuerst geliebt hat“ (EB). Eine echte Liebe zu Gott beruht auf einer persönlichen Überzeugung von seinem liebevollen und gerechten Wesen. Ellen White formuliert es treffend: „Da Gott nur ein Dienst aus Liebe angenehm ist, muss die Treue seiner Geschöpfe auf der Überzeugung beruhen, dass er gerecht und gütig ist“ (WAB 22).
+
+**3. Die göttliche Vorsehung umfasst ideales und heilendes Handeln.**
+
+Gottes Souveränität schließt unerfüllte Wünsche nicht aus und seine Allmacht bedeutet nicht, dass sein vorsehendes Handeln die Entscheidungen seiner Geschöpfe erzwingt. In Anbetracht dessen sollte die göttliche Vorsehung nicht nur im Sinne idealer Handlungen definiert werden, die sich aus Gottes Idealvorstellung oder seinem Wunsch ergeben. Viele Situationen werden durch die Entscheidungen von Geschöpfen, die mit dem moralischen Willen Gottes nicht übereinstimmen, verursacht. Daher sollten verschiedene vorsehende Handlungen besser als heilende Handlungen verstanden werden, und zwar in dem Sinne, dass Gott eine Situation, die seinem moralischen Willen widerspricht, so verwandelt, dass sie mit seinen (moralischen) Idealen im Einklang steht.
+
+Der Gedanke des heilenden, vorsorgenden Handelns wird in der Geschichte von Josef besonders ersichtlich. Josef erklärt sich die Zwiespältigkeit seines schmerzhaften, aber erstaunlichen Lebenswegs als sowohl durch böse menschliche Absichten als auch durch göttliche, liebevolle Vorsehung beeinflusst. Ersteres schließt Letzteres nicht aus. Letzteres rechtfertigt Ersteres nicht. In 1. Mose 50,20 sagt Josef zu seinen Brüdern: „Ihr gedachtet es böse mit mir zu machen, aber Gott gedachte es gut zu machen, um zu tun, was jetzt am Tage ist, nämlich am Leben zu erhalten ein großes Volk.“ Kurz gesagt: Gottes Vorsehung verwandelt eine miserable Situation, die aus den unentschuldbaren bösen Absichten und Handlungen von Menschen resultiert, in einen Segen, den wir niemals vorhersehen können.
+
+Ellen White beschreibt, dass Gott sich mit heilender Vorsehung durchsetzt: „Aus Neid verkauften ihn seine Brüder als Sklaven. Dadurch wollten sie verhindern, dass er größer würde als sie. Als er dann nach Ägypten verschleppt war, bildeten sie sich ein, er könne sie mit seinen Träumen nun nicht mehr beunruhigen. Sie meinten, alles getan zu haben, damit sich diese niemals erfüllen. Aber Gott durchkreuzte ihre Pläne und ließ genau das, was sie verhindern wollten, Wirklichkeit werden“ (WAB 220; Herv. d. Verf.).
+
+### TEIL III: ANWENDUNG
+
+Auch wenn wir Gottes Wünsche für unser Leben nicht immer befolgen, kann er jede schreckliche Situation in Segen verwandeln. Sprecht auf dieser Grundlage über die folgenden Fragen:
+
+`1. Was muss sich in unserem Leben ändern, damit wir uns auf unserem geistlichen Weg auf Gottes Willen verlassen können? Wie können wir sicherstellen, dass unsere freien Entscheidungen nicht mit Gottes Willen kollidieren?`
+
+`2. Unser geistliches Versagen beeinflusst Gottes Liebe zu uns nicht. Inwiefern motiviert uns diese wunderbare Wahrheit, das Evangelium zu verkünden?`
+
+`3. Wie können wir kleinen Kindern auf angemessene Weise erklären, dass nicht alles, was passiert, Gottes direkter Wille ist?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/09/01.md b/src/de/ss/2025-01/09/01.md
index 05f63bc7b3..7ab0eaaffd 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/09/01.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/09/01.md
@@ -1,7 +1,21 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   22/02/2025
+title: Der kosmische Konflikt
+date: 22/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Lies für das Studium dieser Woche
+Matthäus 13,24–27; 1. Mose 1,31; Hesekiel 28,12–19; Jesaja 14,12–15; Matthäus 4,1–11; Johannes 8,44–45
+
+> <p>Merktext</p>
+> Und ich will Feindschaft setzen zwischen dir und der Frau und zwischen deinem Samen und ihrem Samen; er wird dir den Kopf zertreten, und du wirst ihn in die Ferse stechen. (1 Mo 3,15)
+
+Im Zentrum der biblischen Theologie steht der große Kampf zwischen Christus und Satan. Obwohl die Vorstellung eines kosmischen Konflikts zwischen Gott und himmlischen Geschöpfen, die gefallen sind und sich gegen Gott aufgelehnt haben, ein herausragendes Motiv der Heiligen Schrift ist (Mt 13,24–30.37–39; Offb 12,7–10) und auch in weiten Teilen der christlichen Tradition vorherrscht, lehnen viele Christen die gesamte Idee ab oder ziehen sie nicht in Betracht.
+
+Aus biblischer Sicht können wir das Thema eines kosmischen Konflikts, in dem das Reich Gottes vom Teufel und seinen Engeln bekämpft wird, jedoch nicht ignorieren, ohne einen großen Teil dessen zu übergehen, worum es in den biblischen Erzählungen geht. Allein die Evangelien sind voll von Hinweisen auf den Teufel und Dämonen, die sich Gott widersetzen.
+
+Wir werden diese Woche anfangen, uns damit zu befassen, wie die beiden folgenden Fragen anhand einiger wichtiger Bibelstellen beantwortet werden können:
+
+1. Wo lehrt die Heilige Schrift, dass es einen kosmischen Konflikt zwischen Gott und Satan gibt?
+2. Welcher Art ist dieser Konflikt laut der Heiligen Schrift?
+
+_* Studiere diese Lektion zur Vorbereitung auf Sabbat, den 1. März._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/09/02.md b/src/de/ss/2025-01/09/02.md
index dd0c026b5a..9751b9e7d5 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/09/02.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/09/02.md
@@ -1,7 +1,16 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   23/02/2025
+title: Ein Feind hat dies getan
+date: 23/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+`Lies Matthäus 13,24–27. Wie hilft uns das Gleichnis, das Böse in unserer Welt zu verstehen?`
+
+Jesus erzählt die Geschichte eines Gutsbesitzers, der nur guten Samen auf sein Feld sät. Doch zwischen dem Weizen wächst das Unkraut. Als die Knechte des Besitzers dies sehen, fragen sie ihn: „Herr, hast du nicht guten Samen auf deinen Acker gesät? Woher hat er denn das Unkraut?“ (Mt 13,27). Das ist eine ähnliche Frage wie die, die heute oft gestellt wird, wenn es um das Problem des Bösen geht: Wenn Gott die Welt ganz und gar gut geschaffen hat, warum gibt es dann das Böse darin?
+
+`Lies Matthäus 13,28–30 vor dem Hintergrund der Erklärung Christi in den Versen 37–40. Inwiefern wirft dies auch ein Licht auf das Wesen des kosmischen Konflikts?`
+
+Der Herr antwortet auf die Frage seiner Knechte: „Das hat ein Feind getan“ (Mt 13,28). Später identifiziert Jesus denjenigen, „der den guten Samen sät“, als den „Menschensohn“, der Jesus selbst ist (V. 37), und erklärt: „Der Acker ist die Welt“ (V. 38) und „der Feind, der es sät, ist der Teufel“ (V. 39). Damit weist er ausdrücklich auf einen kosmischen Konflikt zwischen Christus und Satan hin. Warum gibt es das Böse in der Welt? Das Böse ist das Ergebnis des Feindes (des Teufels), der sich dem Herrn widersetzt. „Das hat ein Feind getan“ (V. 28).
+
+Diese Antwort provoziert jedoch die Folgefrage: „Willst du also, dass wir hingehen und es ausjäten?“ Mit anderen Worten: Warum nicht gleich das Böse ausrotten? „Nein“, antwortet der Herr, „auf dass ihr nicht zugleich den Weizen mit ausrauft, wenn ihr das Unkraut ausjätet. Lasst beides miteinander wachsen bis zur Ernte“ (V. 29–30; vgl. Mk 4,29). Dem Gleichnis zufolge wird Gott dem Bösen schließlich ein Ende setzen, aber es vorzeitig auszureißen würde zu irreversiblen Kollateralschäden führen, die dem Guten schaden.
+
+`Welche Gefahren birgt der Versuch, jetzt das Unkraut vom Weizen zu trennen? Warum bedeutet dies nicht gleichzeitig, das Böse, dem wir begegnen, einfach zu ignorieren?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/09/03.md b/src/de/ss/2025-01/09/03.md
index 4504a3b126..8693057cff 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/09/03.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/09/03.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   24/02/2025
+title: Der Ursprung der Auseinandersetzung auf der Erde
+date: 24/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Parallel zu der Frage im Gleichnis – warum es schlechte Saat auf dem Feld gibt, wenn der Besitzer nur gute Saat gesät hat – stellt sich eine weitere Frage: Wenn Gott die Welt ganz und gar gut geschaffen hat, wie konnte das Böse dann entstehen?
+
+`Lies 1. Mose 1,31. Was verraten Gottes Worte über den Zustand der Schöpfung, als Gott die Schöpfung beendet hatte, und warum ist diese Antwort wichtig?`
+
+Nach 1. Mose 1,31 war die Welt, als Gott sie geschaffen hatte, „sehr gut“. In 1. Mose 1 gibt es keinen Hinweis auf das Böse in Gottes Schöpfung dieses Planeten. Wie ist dann das Böse in das menschliche Erleben gekommen?
+
+`Lies 1. Mose 3,1–7. Was sagt uns dies darüber, wie das Böse auf die Erde kam? Welches Licht wirft dies auf das Wesen des kosmischen Konflikts? (Siehe auch Offb 12,7–9)`
+
+In diesem Bericht sehen wir, wie die Schlange, die in Offenbarung 12,7–9 als der Teufel (die „alte Schlange“) bezeichnet wird, Lügen über das Wesen Gottes verbreitet. Die Schlange benutzt zunächst eine Frage, um Gottes Gebot in Zweifel zu ziehen, wobei sie das Gebot Gottes in ihrer Frage fast ins Gegenteil verkehrt. Dann hinterfragt die Schlange direkt Gottes Worte, indem sie zu Eva sagt: „Ihr werdet keineswegs des Todes sterben“ (1 Mo 3,4).
+
+Jemand, entweder die Schlange oder Gott, belügt Eva. Diese hat nun die Wahl, ob sie glauben will, was Gott oder die Schlange ihr gesagt hat.
+
+Hier und anderswo in der Heiligen Schrift geht es in diesem Konflikt in erster Linie darum, was und wem man glauben soll, was wiederum eng mit Liebe zusammenhängt. Das liegt daran, dass deine Einstellung zu jemandem – die Art von Person, die sie deiner Meinung nach ist und ob man ihr vertrauen kann – einen großen Einfluss darauf hat, ob du diese Person liebst und ihr vertraust und, in diesem Fall, auf das hörst, was diese Person dir sagt.
+
+`Lies 1. Mose 3,15. Die Aussage Gottes gegenüber der Schlange, dass der Same der Frau – gemeint ist der Messias – der Schlange den Kopf zertreten würde, wird oft als das erste Evangelium (Protoevangelium) in der Heiligen Schrift bezeichnet. Inwiefern unterstreicht dies die Realität des Konflikts und gibt uns gleichzeitig Hoffnung inmitten desselben?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/09/04.md b/src/de/ss/2025-01/09/04.md
index 5026b41341..0d15ce7874 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/09/04.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/09/04.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   25/02/2025
+title: Der Ursprung des Kampfes im Himmel
+date: 25/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Bereits 1. Mose 1–3 zeigt, dass das Böse schon vor dem Sündenfall von Adam und Eva existierte. Obwohl das Böse noch keine konkrete Realität in Eden war, war das „Böse“ begrifflich bereits in Erscheinung getreten, und zwar in Form des Baumes „der Erkenntnis des Guten und Bösen“ (1 Mo 2,9.17). Dann beschuldigt die Schlange Gott der Lüge, obwohl in Wirklichkeit sie, die Schlange, diejenige ist, die lügt. Die Existenz der Schlange (Offb 12,9) zeigt zusammen mit ihrer Lüge die Realität des Bösen. So ist auch in Eden vor dem Sündenfall die Gegenwart des Bösen offensichtlich.
+
+`Lies Hesekiel 28,12–19 im Licht von 2. Mose 25,19–20. Welcher Art ist der Fall dieses Wesens?`
+
+Laut diesem Abschnitt lag der Ursprung des Bösen und des kosmischen Konflikts im Himmel.
+
+Bevor es fiel, war das Wesen, das als Satan bekannt wurde, ein schirmender Cherub. Abgesehen davon, dass er als dieser Cherub identifiziert wurde, war er „ein vollendet gestaltetes Siegel, voller Weisheit und über die Maßen schön“ und „in Eden …, im Garten Gottes“ (Hes 28,12–13). Nichts von alledem konnte vom menschlichen König von Tyrus (oder irgendeinem anderen Menschen) gesagt werden. Daher wissen wir, dass wir hier einen Einblick in den Fall Luzifers erhalten.
+
+`Lies Jesaja 14,12–15. Welche zusätzliche Erkenntnis erhalten wir hier über den Ursprung des Großen Kampfes?`
+
+Laut Jesaja 14 beschloss Luzifer, sich selbst zu erhöhen und sich Gott gleich zu machen. Dieser Vers ergänzt das, was wir in Hesekiel 28 gesehen haben, nämlich: „Deine Schönheit“, die ihn eigentlich dazu bringen sollte, den Gott zu verherrlichen, der ihn schön gemacht hatte, „hat dein Herz zum Hochmut verführt“ (Hes 28,17 NLB). Statt Gott zu verherrlichen, wurde er stolz. Schlimmer noch, in diesem Stolz nahm er sich vor, Gottes Platz einzunehmen und Gott zu verleumden. Der hebräische Begriff für „Handel“ in Hesekiel 28,16 bedeutet auch „verleumden“, ein Hinweis darauf, wie Satan gegen Gott und auch gegen uns vorgeht.
+
+`Wie ist die Tatsache zu verstehen, dass Luzifer, der fiel, ursprünglich „vollkommen [war] … von dem Tag an, als [er] … geschaffen [wurde] …, bis sich Unrecht an [ihm] … fand“ (Hes 28,15 EB)? Wie hätte ein vollkommenes Wesen fallen können, wenn „vollkommen“ zu sein nicht wahre moralische Freiheit einschließen würde?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/09/05.md b/src/de/ss/2025-01/09/05.md
index 30e3ca44d2..feb372b0bd 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/09/05.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/09/05.md
@@ -1,7 +1,22 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   26/02/2025
+title: Wenn du mich anbetest
+date: 26/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Satans Bestreben, den Thron Gottes an sich zu reißen, wird auch in den Versuchungen in Matthäus 4 und Lukas 4 deutlich. In der eindrucksvollen Begegnung zwischen Jesus und dem Versucher wird viel über das Wesen des Konflikts enthüllt. Hier sehen wir die Realität des großen Kampfes zwischen Christus und Satan, und zwar in krasser und anschaulicher Weise dargestellt.
+
+`Lies Matthäus 4,1–11. Wie wird hier die Realität des großen Kampfes zwischen Christus und Satan offenbart?`
+
+Der Geist hatte Jesus in die Wüste „geführt“, und zwar zu dem ausdrücklichen Zweck, dass Jesus „von dem Teufel versucht würde“ (Mt 4,1). Bevor er sich dieser Begegnung stellte, fastete Jesus vierzig Tage lang. Als der Teufel kam, versuchte er Jesus, Steine in Brot zu verwandeln, indem er den extremen Hunger Jesu ausnutzte. Aber Jesus konterte diese Versuchung mit der Heiligen Schrift und Satans Versuchung schlug fehl.
+
+Dann versuchte der Teufel, Jesus zu einer anmaßenden Handlung zu verleiten; er wollte ihn dazu bringen, sich von der Spitze des Tempels herunterzustürzen. Satan verdrehte die Heilige Schrift, um zu suggerieren: Wenn Jesus wirklich der Sohn Gottes wäre, würden ihn Engel beschützen. Aber Jesus widerstand der Versuchung erneut, indem er die Heilige Schrift korrekt deutete.
+
+Die dritte Versuchung zeigt deutlich, was der Teufel erreichen möchte. Er will, dass Jesus ihn anbetet. Satan versucht, sich die Anbetung zu verschaffen, die allein Gott gebührt.
+
+Um das zu erreichen, zeigt er Jesus „alle Reiche der Welt und ihre Herrlichkeit“ und behauptet dann: „Das alles will ich dir geben, wenn du niederfällst und mich anbetest“ (Mt 4,8–9). In Lukas 4,6, einem Paralleltext zu Matthäus, behauptet der Teufel sogar: „Alle diese Macht will ich dir geben und ihre Herrlichkeit; denn sie ist mir übergeben und ich gebe sie, wem ich will“ (Lk 4,6).
+
+Wieder kontert Jesus die Versuchung mit der Heiligen Schrift und wieder scheitert Satan.
+
+In allen drei Fällen benutzte Jesus die Heilige Schrift, um die Angriffe des Feindes abzuwehren.
+
+`Epheser 6,12 erinnert uns daran: „Denn wir haben nicht mit Fleisch und Blut zu kämpfen, sondern mit Mächtigen und Gewaltigen, mit den Herren der Welt, die über diese Finsternis herrschen, mit den bösen Geistern unter dem Himmel.“ Auch wenn wir nicht in Angst leben sollten – warum muss uns immer die Realität des Kampfes um uns herum bewusst sein?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/09/06.md b/src/de/ss/2025-01/09/06.md
index db22beb9fd..f48f36fc81 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/09/06.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/09/06.md
@@ -1,7 +1,14 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   27/02/2025
+title: Das Wesen des kosmischen Konflikts
+date: 27/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Wir haben einige Passagen gesehen, die einen kosmischen Konflikt zwischen Gott und Satan lehren. Aber wie ist ein solcher Konflikt überhaupt möglich? Wie könnte sich jemand dem allmächtigen Gott widersetzen? Wenn es bei dem kosmischen Konflikt um bloße Macht ginge, wäre er schon vorbei, bevor er begonnen hätte. Es muss um etwas anderes gehen. Die Heilige Schrift offenbart tatsächlich, dass der Konflikt ein Streit über Gottes Wesen ist – ein Konflikt über verleumderische Anschuldigungen, die der Teufel gegen Gott erhebt, nämlich dass dieser (unter anderem) nicht vollkommen gut und liebevoll sei. Solche Behauptungen können nicht durch Macht oder rohe Gewalt besiegt werden, sondern durch den Vergleich der beiden konkurrierenden Charaktere.
+
+„Gott konnte der Sünde nur mit Gerechtigkeit und Wahrheit begegnen. Satan hingegen setzte Mittel ein, die Gott nicht verwenden konnte: Schmeichelei und Betrug. Er hatte versucht, Gottes Wort zu verfälschen und stellte den Engeln den Plan seiner Herrschaft falsch dar. Er behauptete, Gott sei ungerecht, weil er den Bewohnern des Himmels Gesetze und Regeln auferlegte. Wenn er von seinen Geschöpfen Unterordnung und Gehorsam fordere, suche Gott damit einzig seine Selbsterhöhung. Deshalb musste nun vor den Himmelsbewohnern sowie vor den Bewohnern aller Welten gezeigt werden, dass Gottes Regierung gerecht und sein Gesetz vollkommen ist. Satan hatte den Anschein erweckt, als wolle er das Gute des Universums fördern. Der wahre Charakter des Thronräubers und seine eigentlichen Absichten müssen von allen verstanden werden. Deshalb musste Satan Zeit gegeben werden, sich in seinen bösen Werken zu offenbaren“ (VSL 453).
+
+`Lies Johannes 8,44–45 in Zusammenhang mit Offenbarung 12,7–9. Was offenbaren diese Abschnitte über den Charakter des Teufels und seine Strategie?`
+
+Der Plan des Teufels bestand von Anfang an darin, die Geschöpfe glauben zu machen, dass Gott nicht völlig gerecht und liebevoll sei und dass sein Gesetz sie unterdrücke und ihnen schade. Kein Wunder, dass Jesus den Teufel als „Lügner und … Vater der Lüge“ bezeichnet (Joh 8,44). Im Gegensatz dazu ist Jesus gekommen, damit er „die Wahrheit bezeuge“ (Joh 18,37), um den Lügen und Verleumdungen Satans direkt entgegenzutreten und um den Teufel und seine Macht zu besiegen und letztlich zu vernichten (1 Joh 3,8; Hbr 2,14).
+
+Offenbarung 12,9–10 identifiziert Satan als 1. die „alte Schlange“, 2. als denjenigen, der im himmlischen Gericht Gottes Volk anklagt, und 3. als den Drachenherrscher, der die Welt verführt. Das griechische Wort, das mit „Teufel“ übersetzt wird, bedeutet „Verleumder“ und zeigt einmal mehr, dass es bei dem Konflikt um Überzeugungen geht, auch um Überzeugungen über Gottes Wesen.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/09/07.md b/src/de/ss/2025-01/09/07.md
index 638414250e..4f69b03fb2 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/09/07.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/09/07.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   28/02/2025
+title: Weiterführendes Studium
+date: 28/02/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Lies von Ellen White in Vom Schatten zum Licht „Die erste große Täuschung“, S. 484–501.
+
+„Nichts lehrt die Schrift deutlicher, als dass Gott keinerlei Verantwortung für das Aufkommen der Sünde trägt, dass es keine willkürliche Rücknahme der göttlichen Gnade war, und dass es keine Unvollkommenheit in der göttlichen Herrschaft gab, die als Ursache für den Aufruhr hätten gelten können. Die Sünde ist ein Eindringling, für deren Aufkommen es keine Erklärung gibt. Sie ist ein Geheimnis, unerklärlich, und wer sie entschuldigt, verteidigt sie … Wäre Satan unmittelbar vernichtet worden, hätten Gottes Geschöpfe ihrem Herrn mehr aus Furcht als aus Liebe gedient. Der Einfluss des Betrügers wäre nicht völlig beseitigt worden, noch der Geist der Rebellion gänzlich vernichtet. Dem Bösen musste die Möglichkeit gegeben werden, zur Reife zu gelangen. Im Interesse des gesamten Universums und zur Klärung für die Ewigkeit, sollte Satan seine Grundsätze umfassend entfalten können. So würden seine Anklagen gegen Gottes Regierung von allen geschaffenen Wesen in ihrem wahren Licht erkannt werden, und die Gerechtigkeit und Gnade Gottes sowie die Unveränderlichkeit seines Gesetzes würden für immer außer Frage stehen“ (VSL 448.454).
+
+**Fragen für ein Gespräch**
+
+`1. Viele Menschen fragen sich, wie ein sündloses Geschöpf wie Luzifer zum ersten Mal sündigen konnte. Warum ist die Sünde so „geheimnisvoll“ und „unerklärlich“? Wie können wir diese erste Sünde erklären, ohne sie zu entschuldigen oder zu rechtfertigen? Das heißt, warum wäre eine Erklärung ihres Ursprungs gleichbedeutend mit ihrer Rechtfertigung?`
+
+`2. Warum löschte Gott Satan nicht einfach sofort aus? Warum muss dem Bösen gestattet werden, „zur Reife zu gelangen“? Inwiefern ist dies „im Interesse des gesamten Universums und zur Klärung für die Ewigkeit“?`
+
+`3. Warum ist es sehr wichtig zu verstehen, dass es bei dem Konflikt zwischen Gott und Satan nicht um bloße Macht geht, sondern um einen Konflikt anderer Art? Inwiefern ergibt ein Konflikt über den Charakter auf eine Weise Sinn, wie es ein Konflikt über bloße Macht nicht könnte?`
+
+`4. Wie kann das Verständnis des Wesens des Konflikts sozusagen den Vorhang lüften, inwiefern euer Leben ein Mikrokosmos des kosmischen Konflikts sein könnte? In welcher Weise erlebt ihr selbst die Realität dieses Konflikts? Wie solltet ihr darauf reagieren, um zu zeigen, auf wessen Seite ihr wirklich steht?`
+
+_Sabbatanfang: 18:00 Uhr Kassel / 17:36 Uhr Wien_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/09/inside-story.md b/src/de/ss/2025-01/09/inside-story.md
index 4c96abd706..2fd1941819 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/09/inside-story.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/09/inside-story.md
@@ -1,7 +1,24 @@
 ---
-title:  Mit Gott erlebt
-date:   28/02/2025
+title: Mit Gott erlebt
+date: 28/02/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Anruferin (Teil 1)
+
+_Andrew McChesney, Adventist Mission_
+
+Der Zoom-Anruf wollte einfach nicht durchgehen. „Es klappt einfach nicht!“, rief Matrona aus. Über ihr Telefon konnte Colette hören, wie Matrona das Zoom-Passwort auf einem Computer immer wieder eintippte. Colette und Matrona hatten schon mehrmals in dieser Woche versucht, miteinander per Zoom zu sprechen. Matrona war eines von vielen Ureinwohnerkindern, die in Einrichtungen und Pflegeheimen in Alaska lebten, und sie wollte Colette unbedingt kennenlernen. Sie versuchte, das Passwort erneut einzugeben. „Es funktioniert einfach nicht!“, weinte sie. „Es ist in Ordnung“, sagte Colette. „Es ist nicht in Ordnung! Ich will es nochmal versuchen“, antwortete Matrona. Als es immer noch nicht klappte, schlug Colette vor, dass sie stattdessen telefonieren könnten.
+
+Colette Reahl, eine adventistische Kinderärztin in Anchorage, war ebenfalls sehr daran gelegen, Matrona kennenzulernen. Matrona, ein alaskisches Ureinwohnermädchen, war in einer Einrichtung in Fairbanks, knapp 600 km von ihr entfernt, zur Adoption freigegeben.
+
+Matrona stimmte widerwillig zu, am Telefon miteinander zu sprechen. Ihre erste Frage war: „Was sind deine Hausregeln?“ – „Über diese Details können wir besser sprechen, wenn du bei uns zu Hause bist“, erklärte Colette. „Aber Respekt ist ziemlich wichtig in meinem Haus.“
+
+Matrona befragte Colette die nächsten dreißig Minuten. Am Ende des Gesprächs sagte sie: „Du weißt schon, dass meine Pflegeeltern mich adoptieren wird, oder?“ Colette, die ursprünglich aus Florida kam und mit ihrem Mann seit acht Jahren in Alaska lebte, hatte davon nichts gehört. Sie dachte: „Matrona ist so interessant und hat so eine große Persönlichkeit. Das wird ein Abenteuer!“
+
+Matrona wusste, dass Colette sie adoptieren wollte, aber sie wollte nicht verletzt werden. Also machte sie es Colette schwer, ihr nahezukommen. Colette fragte, wie oft sie anrufen könne, und Matrona schlug einmal pro Woche dienstags vor. Aber wenn Colette anrief, war Matrona nicht da oder antwortete nicht. Sie änderten die Zeit auf donnerstags und dann auf samstags.
+
+Colette spürte, dass Matrona genervt war, konnte aber nicht verstehen, warum. Sie beschloss, jede Woche anzurufen, ob Matrona sprechen wollte oder nicht. Während sie mit bedingungsloser Liebe weiter anrief, begann Matronas Herz aufzutauen.
+
+Kinderärztin Colette Reahl ist Co-Leiterin der Bethel-Adventgemeinde, die 2024 einen Teil der besonderen Missionsgaben erhielt. Nächste Woche erfährst du mehr über Colette und Matrona.
+
+_Geliefert vom Büro der Generalkonferenz für Adventist Mission: www.AdventistMission.org_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/09/teacher-comments.md b/src/de/ss/2025-01/09/teacher-comments.md
index 1eb059dfeb..3d300a30c6 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/09/teacher-comments.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/09/teacher-comments.md
@@ -1,7 +1,65 @@
 ---
-title:  Lehrerteil
-date:   28/02/2025
+title: Lehrerteil
+date: 28/02/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### TEIL I: ÜBERSICHT
+**Schlüsseltext:** 1. Mose 3,15
+
+**Studienschwerpunkt:** 1. Mose 3,1–4; Jesaja 14,12–15; Hesekiel 28,12–19; Matthäus 13,24-30; Johannes 8,44; Offenbarung 12,7,9
+
+**Einführung**
+
+Täglich betrifft der kosmische Konflikt jeden Menschen und das Universum insgesamt. Satan versucht, die Anbetung, die Gott zusteht, an sich zu reißen, aber er wird letztendlich besiegt werden.
+
+**Themen der Lektion**
+
+In der Lektion dieser Woche werden drei wichtige Themen beleuchtet:
+
+1. Der kosmische Konflikt ist kein dualistischer Kampf allmächtiger Mächte: Der kosmische Konflikt dreht sich um die moralische Vollkommenheit von Gottes Wesen. In den Konflikt sind nicht zwei gleichberechtigte, unabhängige Mächte involviert, die einen endlosen Krieg führen, sondern Luzifer wurde ursprünglich von Gott erschaffen und entschied sich, den Charakter seines Schöpfers infrage zu stellen.
+2. Der kosmische Konflikt betrifft Gottes Volk: Das gesamte Universum spürt die Auswirkungen des kosmischen Konflikts. Im Himmel war Christus das Hauptziel von Luzifers Rebellion. In der Wüste stellte Satan die Sohnschaft Jesu infrage. Doch Jesus siegte und hat die Macht, uns zu Söhnen und Töchtern Gottes zu machen.
+3. Die Lösung des kosmischen Konflikts konnte nicht vorzeitig erfolgen: Es wird ein Tag kommen, an dem Gott dem Bösen endgültig ein Ende setzen wird. In der Zwischenzeit wird dem Bösen erlaubt, zur Reife zu gelangen, damit die falschen Anschuldigungen gegen die göttliche Regierung von allen geschaffenen Wesen in ihrem wahren Licht gesehen werden können.
+
+**Anwendung**
+
+Täglich sind wir den Auswirkungen des kosmischen Konflikts ausgesetzt. Sind wir uns bewusst, dass wir in diesem Konflikt zu jeder Zeit von Gott abhängig sind?
+
+### TEIL II: KOMMENTAR
+
+**1. Der kosmische Konflikt ist kein dualistischer Kampf allmächtiger Mächte.**
+
+Es gibt in verschiedenen religiösen und/oder philosophischen Kreisen unterschiedliche Versionen des kosmischen Konflikts. Eine einflussreiche nicht christliche Version ist der Dualismus. Nach C. S. Lewis beschreibt Dualismus „den Glauben, dass hinter allen Dingen zwei gleich gewichtige und voneinander unabhängige Mächte stehen, eine gute und eine böse, und daß unsere Welt das Schlachtfeld ist, auf dem die beiden Mächte einen nie endenden Krieg führen“. Zu sagen, dass diese Mächte gleich und unabhängig sind, bedeutet: „Beide waren von Ewigkeit an“ (C. S. Lewis, Pardon, ich bin Christ, Basel 1997, S. 48–49). Diese dualistische Auseinandersetzung ist nicht die Art von kosmischem Konflikt, wie er in der Bibel dargestellt wird. Aus biblischer Sicht wurde derjenige, der jetzt Satan genannt wird, „von Gott erschaffen, und er war gut, als er erschaffen wurde, und ging in die Irre“. Ähnlich wie beim Dualismus sieht die christliche Auffassung unser „Universum im Krieg“. Im Gegensatz zum Dualismus glaubt das Christentum „aber nicht, daß dieser Krieg zwischen unabhängigen Mächten stattfindet. Er ist ein Bürgerkrieg, eine Rebellion, und wir leben in einem Teil der Welt, der von den Rebellen besetzt ist“ (Ebd., S. 51–52).
+
+Daher haben wir statt eines kosmischen Konflikts, der zwischen zwei unabhängigen allmächtigen Mächten ausgetragen wird, eine Rebellion des Geschöpfes gegen den Schöpfer. Gemäß dem, was wir über die Rolle der trügerischen Schlange in 1. Mose 3 erkennen, konzentriert sich der Konflikt auf die Wahrnehmung von Gottes Wesen, wie es sich in seinem Gesetz widerspiegelt. Anders ausgedrückt: Ist Gott vertrauenswürdig? Können wir seinen Worten glauben? Offensichtlich sind diese beiden Fragen entscheidend für eine liebevolle Beziehung. Es ist im Grunde unmöglich, eine echte und tiefe Liebesbeziehung mit jemandem zu entwickeln, dem wir nicht vertrauen.
+
+Die Rebellion Luzifers gegen Gott, die den Anfang des kosmischen Konflikts markiert, beginnt im Himmel und wird in Jesaja 14,12–15 und Hesekiel 28,12–19 beschrieben; deutlicher wird dies, wenn wir diese Kapitel mit 1. Mose 3 und Offenbarung 12 vergleichen. Während die Passagen in Jesaja und Hesekiel sich direkt auf die Könige von Babylon und Tyrus beziehen, „gibt es in jeder Passage eine Bewegung vom lokalen, historischen Bereich der irdischen Könige zum himmlischen, übernatürlichen Bereich, die Luzifer/Satan und das Entstehen des großen Kampfes beschreibt“ (Richard Davidson, „Cosmic Narrative for the Coming Millennium”, in: Journal of the Adventist Theological Society, 11/1-2, 2000, S. 107). Im Wesentlichen will sich Luzifer/Satan auf die Ebene Gottes erheben. Genauer gesagt wünscht er sich, Gottes würdevollen Status und seine Macht zu besitzen/zu übernehmen, aber nicht seinen liebevollen Charakter, da Luzifer/ Satan versucht, sich durch Handel/Verleumdung (Hes 28,16) und Lügen (1 Mo 3,4; Joh 8,44) zu erhöhen.
+
+**2. Der kosmische Konflikt bezieht Gottes Volk mit ein.**
+
+Während der kosmische Konflikt mit der Rebellion Luzifers gegen Gott im Himmel begann, bezog er schließlich das gesamte Universum mit ein. Genauer gesagt waren Engel (Offb 12,7–9) und Menschen (1 Mo 3) beteiligt. Da Eva der Versuchung des Teufels erlag und Adam ihr absichtlich folgte, wurde unsere Welt zur Bühne des kosmischen Konflikts. In einer sündigen Welt wurde das menschliche Leben vom kosmischen Konflikt geprägt. Anders ausgedrückt: Menschliche Geschöpfe sind jeden Tag dem kosmischen Konflikt und seinen Auswirkungen ausgesetzt. Offensichtlich gilt dieses Szenario auch für die Geschichte von Gottes Volk durch die gesamte Heilige Schrift hindurch.
+
+Wenn der göttliche Christus bereits im Himmel das Hauptziel von Luzifers Rebellion war (Offb 12,7; vgl. auch Ellen White, Wie alles begann, Kap. 1, „Warum ließ Gott die Sünde zu?“), dann machte sein irdisches Dasein als unser Erlöser und der neue Repräsentant von Gottes Volk, der zweite Adam (Röm 5,14; 1 Kor 15,22.45), den menschgewordenen Christus zum primären Ziel der intensivierten Angriffe Satans in der Wüste.
+
+Dem Bericht von Lukas über die Versuchung Christi geht die göttliche Bestätigung seiner Sohnschaft („Du bist mein lieber Sohn, an dir habe ich Wohlgefallen“; Lk 3,22) im Bericht seiner Taufe voran. Dem folgt der Stammbaum Jesu, der mit Jesus als „Sohn Josefs“ beginnt (V. 23). Anschließend bewegt sich der Bericht fortschreitend rückwärts (V. 23–38) bis zu Adam, „der war Gottes“ (V. 38). Vor diesem Hintergrund der Sohnschaft sieht der aufmerksame Zuhörer/Leser des Evangeliums, wie Satan seine Versuchungen in der Wüste mit der Frage beginnt, ob Jesus tatsächlich „Gottes Sohn“ sei (Lk 4,3). Das ist genau das, was die göttliche Stimme Jesus nur wenige Verse zuvor gesagt hatte. Nimmt man Adam als wichtige Referenz im Stammbaum, der dem Bericht der Versuchung unmittelbar vorangeht, gibt es eine deutliche Ähnlichkeit mit der Versuchung durch die Schlange im Garten Eden. Auch Eva stellte dort, zumindest in Gedanken (siehe 1 Mo 3,1.4), eine klare Aussage, die Gott ihrem Mann und ihr gegenüber getroffen hatte (wie wenige Verse zuvor beschrieben), infrage. Darin ging es um die tödlichen Folgen des Essens vom Baum der Erkenntnis des Guten und des Bösen (siehe 1 Mo 2,17).
+
+Die gute Nachricht des Berichts der Versuchung Jesu im Evangelium lautet, dass wir in Jesus, dem neuen Adam, eine andere Geschichte der Menschheit haben. Während Adam der Versuchung im Garten Eden erlag, widerstand Jesus der Versuchung in der Wüste. Sein Sieg eröffnete den Söhnen und Töchtern Gottes einen neuen Horizont im kosmischen Konflikt, da Christus der neue Adam ist, das heißt das neue Oberhaupt der Menschenfamilie.
+
+Im Matthäusevangelium folgt der Bericht über die Versuchung unmittelbar auf den Bericht von Jesu Taufe. Anstatt sich wie Lukas auf Adam zu beziehen, scheint Matthäus das Volk Israel im Sinn zu haben. Der Stammbaum konzentriert sich auf Persönlichkeiten wie Abraham und David (Mt 1,1–17), und das Todesurteil für die Kinder im Kontext der Geschichte Jesu (Mt 2,13–16) ist ein Widerhall der Geschichte von Mose. Der Vergleich mit dem Volk Israel wird noch deutlicher, wenn wir uns bewusstwerden, dass alle Antworten, die Jesus dem Teufel in der Wüste gab, aus den Erfahrungen Israels in der Wüste stammen (5 Mo 8,3; 6,16; 6,13). Kurz gesagt: Wo Israel versagte, war Jesus siegreich, was dem Volk Gottes einen neuen Horizont im kosmischen Konflikt eröffnet, da Christus repräsentativ den Platz eines neuen Israels einnimmt.
+
+**3. Die Lösung des kosmischen Konflikts konnte nicht vorzeitig erfolgen.**
+
+Das Gleichnis vom Unkraut unter dem Weizen in Matthäus 13,24–30 zeigt die Präsenz eines kosmischen Konflikts in Jesu Lehre über das Himmelreich. Der Feind ist in der Lage, Unkraut zu säen, das zusammen mit dem Weizen (dem guten Samen) wächst. Diese Aussaat ist nicht nur eine böse Tat, sondern auch eine täuschende, denn jeder Versuch, das Unkraut sofort auszureißen, um diese problematische Situation zu beheben, könnte den Weizen gefährden (Mt 13,29). Deshalb muss die notwendige Unterscheidung und Trennung zwischen beiden bis zur Ernte oder dem endgültigen Gericht warten (V. 30).
+
+Es ist bemerkenswert, dass – gemäß Ellen White – Gottes Reaktion auf Luzifer/ Satan im Anfangsstadium des kosmischen Konflikts im Himmel dem gleichen biblischen Prinzip folgt, das im Gleichnis vom Unkraut unter dem Weizen deutlich gemacht wird. Ellen White erklärt, warum Gott Satan nicht sofort vernichtete: „Der Einfluss des Betrügers wäre nicht völlig beseitigt worden, noch der Geist der Rebellion gänzlich vernichtet. Dem Bösen musste die Möglichkeit gegeben werden, zur Reife zu gelangen. Im Interesse des gesamten Universums und zur Klärung für die Ewigkeit, sollte Satan seine Grundsätze umfassend entfalten können. So würden seine Anklagen gegen Gottes Regierung von allen geschaffenen Wesen in ihrem wahren Licht erkannt werden, und die Gerechtigkeit und Gnade Gottes sowie die Unveränderlichkeit seines Gesetzes würden für immer außer Frage stehen“ (VSL 454).
+
+### TEIL III: ANWENDUNG
+
+Besprecht die folgenden Fragen:
+
+`1. Wie könntet ihr jemandem, der nicht an Christus glaubt, am besten die Natur des kosmischen Konflikts erklären? Berücksichtigt dabei, dass wir alle die Auswirkungen dieses Konflikts in der Welt erleben.`
+
+`2. Wenn wir darüber nachdenken, wie Gott mit den falschen Anschuldigungen umgeht, die vom Teufel erhoben werden, werden wir von seinem liebevollen und vertrauenswürdigen Charakter bewegt. Wie zeigt das Aufbauen von Vertrauensbeziehungen untereinander in der Gemeinde Gottes liebevollen Charakter?`
+
+`3. Jemanden lieben und ihm vertrauen zu können hängt von dessen moralischem Charakter ab. Welche Tugenden solltet ihr in eurem Leben durch Gottes Gnade kultivieren, um Gottes Charakter widerzuspiegeln?`
+
+`4. Wenn Menschen sich von Gott entfernen und aufhören, eng mit ihm verbunden zu sein, ändert sich oft etwas in ihrer Sicht auf Gottes Wesen. Wie können wir, um diese Gefahr zu vermeiden, bewusster Gottes Gegenwart erleben und seine Eigenschaften und seinen liebenden Charakter anderen gegenüber preisen/ausdrücken?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/10/01.md b/src/de/ss/2025-01/10/01.md
index f2a339521e..218a05f854 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/10/01.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/10/01.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   01/03/2025
+title: Spielregeln
+date: 01/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Lies für das Studium dieser Woche
+Daniel 10,1-14; Offenbarung 13,1-8; Hiob 1,1-12; 2,1-7; Johannes 12,31; 14,30; Markus 6,5; 9,29
+
+> <p>Merktext</p>
+> Wer Sünde tut, der ist vom Teufel; denn der Teufel sündigt von Anfang an. Dazu ist erschienen der Sohn Gottes, dass er die Werke des Teufels zerstöre. (1 Joh 3,8)
+
+Eine eindrucksvolle Erzählung, die das Wesen des kosmischen Konflikts offenbart, findet sich in 1. Könige 18,19–40: Elia auf dem Berg Karmel, wo Gott die sogenannten „Götter der Völker“ bloßstellt. Hinter diesen „Göttern“ verbirgt sich jedoch mehr als nur Ausgeburten heidnischer Fantasie. Hinter den „Göttern“, die die Völker um Israel herum glaubten anzubeten, steckte in Wirklichkeit etwas anderes.
+
+„Sie opferten den Dämonen, die nicht Gott sind, Göttern, die sie nicht kannten, neuen, die [erst] vor Kurzem aufgekommen waren, die eure Väter nicht verehrten“ (5 Mo 32,17 EB). Paulus fügte hinzu: „Was die Götzenanbeter auf dem Altar darbringen, opfern sie den Dämonen, nicht etwa Gott. Ich will aber nicht, dass ihr Gemeinschaft mit dämonischen Mächten habt“ (1 Kor 10,20 Hfa).
+
+Hinter den falschen „Göttern“ der Völker standen also in Wirklichkeit getarnte Dämonen. Das bedeutet somit, dass alle Texte der Heiligen Schrift, die sich mit dem Götzendienst und den fremden Göttern befassen, „kosmische Konflikttexte“ sind.
+
+Vor diesem Hintergrund lässt sich das Thema des kosmischen Konflikts besser verstehen. Diese Wahrheit hat enorme Auswirkungen auf das Verständnis des Wesens dieses Konflikts und wie er Licht auf das Problem des Bösen wirft.
+
+_* Studiere diese Lektion zur Vorbereitung auf Sabbat, den 8. März._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/10/02.md b/src/de/ss/2025-01/10/02.md
index b1d005a7ef..4ec31231c4 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/10/02.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/10/02.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   02/03/2025
+title: Ein Engel, der aufgehalten wurde
+date: 02/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Wie wir gesehen haben, waren die falschen „Götter“ der Völker getarnte Dämonen. An anderer Stelle sehen wir Beweise dafür, dass dämonische himmlische Herrscher manchmal hinter irdischen Herrschern stehen. Sogar Engel, die von Gott gesandt wurden, können von den Mächten des Feindes bekämpft werden.
+
+`Lies Daniel 10,1–14 und achte dabei besonders auf die Verse 12 und 13. Was lehren diese Verse, das für den kosmischen Konflikt relevant ist? Was bedeutet es deiner Meinung nach, dass dem von Gott gesandten Engel 21 Tage lang „widerstanden“ wurde?`
+
+Wie kann es sein, dass einem von Gott gesandten Engel drei Wochen lang „widerstanden“ werden kann? Da Gott allmächtig ist, hatte er die Macht, Daniel sofort zu antworten – wenn er es denn wollte. Wenn er seine Macht ausgeübt hätte, hätte er Daniel sofort einen Engel erscheinen lassen können. Doch dem von Gott gesandten Engel „widerstand“ der „Engelfürst des Königreichs Persien“ drei ganze Wochen lang. Was ging hier vor?
+
+„Drei Wochen lang kämpfte Gabriel mit den finsteren Mächten, um dem Einfluss entgegenzutreten, der den Geist des Kyrus bedrängte. … Alles, was Gott für sein Volk tun konnte, war getan. Schließlich wurde der Sieg errungen. Die Mächte des Feindes wurden während der ganzen Lebenszeit des Kyrus und seines Sohnes Kambyses, der etwa siebeneinhalb Jahre lang regierte, in Schach gehalten“ (MUO 385).
+
+Damit es zu einem solchen Konflikt kommen kann, darf Gott nicht seine ganze Macht ausüben. Dem Feind muss ein gewisses Maß an echter Freiheit und Macht zugestanden werden, die nicht willkürlich entzogen werden, sondern durch einige Parameter, die beiden Parteien bekannt sind (deren Einzelheiten uns nicht offenbart werden), eingeschränkt sind. Es scheint, dass es in dem kosmischen Konflikt Parameter geben muss, innerhalb derer sogar Gottes Engel agieren; diese Parameter werden in den kommenden Studienbetrachtungen als „Spielregeln“ bezeichnet.
+
+In gewissem Sinne dürfte es nicht schwer sein, diese Grenzen zu verstehen, wenn wir den bereits erwähnten Gedanken begreifen, dass Gott nur durch Liebe wirkt und dass Liebe, nicht Zwang, die Grundlage seiner Regierung ist. Dieser Gedanke, dass Gott nur durch die Prinzipien wirkt, die von der Liebe ausgehen, kann uns helfen, den Großen Kampf besser zu verstehen.
+
+`Inwiefern hast du erlebt, dass dem Handeln durch das Prinzip der Liebe und nicht des Zwangs Grenzen auferlegt sind? Was hast du über die Grenzen von Macht gelernt?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/10/03.md b/src/de/ss/2025-01/10/03.md
index 933b2a6bd2..57e249945c 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/10/03.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/10/03.md
@@ -1,7 +1,22 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   03/03/2025
+title: Der Drache der Offenbarung
+date: 03/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Die übergreifende Perspektive der himmlischen Herrscher im kosmischen Konflikt wird im Buch der Offenbarung zusammengefasst, wo der Teufel als „der große Drache“, der sich Gott widersetzt und „die ganze Welt verführt“, dargestellt wird (Offb 12,9).
+
+`Lies Offenbarung 13,1–8. Was sagt der Text über das Ausmaß der Macht des Drachens aus?`
+
+Der Drache (Satan) führt nicht nur Krieg gegen Gott (Offb 12,7–9) und seine Diener (z. B. Offb 12,1–6), sondern er wird auch als Herrscher über die irdischen Reiche, die Gottes Volk durch die Jahrhunderte hindurch verfolgen, dargestellt.
+
+„Der Drache gab ihm [dem Tier aus dem Meer] seine Kraft und seinen Thron und große Macht“ (Offb 13,2; vgl. V. 5; Offb 17,13–14). Diesem Tier aus dem Meer wird „ein Maul gegeben, zu reden große Dinge und Lästerungen, und ihm wurde Macht gegeben, es zu tun zweiundvierzig Monate lang“ (Offb 13,5).
+
+Satan (der Drache) gibt also einem Tier (einer irdischen religiös-politischen Macht) Macht und Herrschaftsgewalt. Diese Macht wird ausgeübt, um die Gott gebührende Verehrung an sich zu reißen. Das Tier lästert Gottes Namen; es führt auch Krieg gegen Gottes Heilige und überwindet sie sogar, zumindest für eine gewisse Zeit. Diese weltweite Autorität und Gerichtsbarkeit werden ihm vom Drachen, dem unrechtmäßigen Herrscher dieser Welt, verliehen.
+
+Doch auch Satan und seinen Vertretern sind klare Grenzen gesetzt, einschließlich zeitlicher Grenzen. „Darum freut euch, ihr Himmel und die darin wohnen! Weh aber der Erde und dem Meer! Denn der Teufel kam zu euch hinab und hat einen großen Zorn und weiß, dass er wenig Zeit hat“ (Offb 12,12).
+
+Satan „weiß, dass ihm nur wenig Zeit bleibt“ (Offb 12,12 NLB). Die in der Offenbarung beschriebenen Ereignisse verlaufen entlang prophetischer Zeitlinien, die der Herrschaft dieser bösen Mächte bestimmte Grenzen aufzeigen (siehe Offb 12,14; 13,5).
+
+Letztendlich triumphiert Gott. „Und Gott wird abwischen alle Tränen von ihren Augen, und der Tod wird nicht mehr sein, noch Leid noch Geschrei noch Schmerz wird mehr sein; denn das Erste ist vergangen“ (Offb 21,4).
+
+`So schwer es uns auch fällt, es jetzt zu sehen – am Ende wird das Gute ewig über das Böse triumphieren. Warum ist es sehr wichtig, dass wir diese wunderbare Verheißung nie vergessen?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/10/04.md b/src/de/ss/2025-01/10/04.md
index c343b64a26..7fc7dce824 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/10/04.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/10/04.md
@@ -1,7 +1,24 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   04/03/2025
+title: Der Fall Hiob
+date: 04/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Im Buch Hiob werden uns faszinierende Einsichten in die Realität des Großen Kampfes gewährt.
+
+`Lies Hiob 1,1–12 und 2,1–7. Welche Prinzipien des Großen Kampfes werden hier enthüllt?`
+
+Aus diesen Versen lassen sich viele wichtige Details herauslesen. Erstens scheint es sich um eine Art himmlische Ratsszene zu handeln, nicht nur um einen Dialog zwischen Gott und Satan; andere himmlische Wesen sind daran beteiligt.
+
+Zweitens ist ein gewisser Disput im Gange; das wird daran ersichtlich, dass Gott fragt, ob Satan auf Hiob geachtet habe. Inwiefern auf Hiob geachtet? Die Frage ergibt im Kontext eines größeren, laufenden Disputs Sinn.
+
+Drittens: Während Gott Hiob als untadelig, aufrichtig und gottesfürchtig bezeichnet, behauptet Satan, Hiob scheine Gott nur deshalb zu fürchten, weil Gott ihn beschützt. Dies ist eine Verleumdung sowohl von Hiobs als auch von Gottes Charakter (vgl. Offb 12,10; Sach 3).
+
+Viertens behauptet Satan, dass Gottes Schutz für Hiob (die Absicherung) ungerecht sei und es Satan unmöglich mache, seine Behauptungen zu beweisen. Dies deutet darauf hin, dass Satan gewisse Grenzen gesetzt sind (Spielregeln) und dass er offensichtlich versucht hat, Hiob zu schaden.
+
+Gott antwortet auf Satans Anschuldigung vor dem himmlischen Rat, indem er Satan erlaubt, seine Theorie auf die Probe zu stellen, aber nur innerhalb bestimmter Grenzen. Zunächst gewährt er Satan Macht über „alles, was er hat“, verbietet aber, Hiob persönlich zu schaden (Hiob 1,12). Später, nachdem Satan behauptet hat, Hiob kümmere sich nur um sich selbst, erlaubt Gott Satan, Hiob persönlich zu schaden, aber muss sein Leben verschonen (Hiob 2,3–6).
+
+Satan bringt zahlreiches Unheil über Hiobs Haus, doch jedes Mal lobt Hiob weiterhin Gottes Namen (Hiob 1,20–22; 2,9–10), was die Anschuldigungen Satans entkräftet.
+
+Wir lernen hier viele Dinge, zum Beispiel dass es im kosmischen Konflikt bestimmte Spielregeln gibt. Es gibt Parameter am himmlischen Gericht, innerhalb derer die gegen Gott erhobenen Anschuldigungen beigelegt werden können, ohne dass Gott gegen die heiligen Prinzipien der Liebe verstößt, die die Grundlage von Gottes Regierung und seiner Herrschaft über das Universum und die intelligenten Wesen darin sind.
+
+Diese himmlischen Szenen im Buch Hiob bieten uns faszinierende Einblicke in die Realität des Großen Kampfes und wie er sich hier auf der Erde abspielt.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/10/05.md b/src/de/ss/2025-01/10/05.md
index 52abe378ff..c9f720de73 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/10/05.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/10/05.md
@@ -1,7 +1,16 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   05/03/2025
+title: Der (vorübergehende) Herrscher dieser Welt
+date: 05/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Wir haben in den vorangegangenen Lektionen gesehen, dass Satan und seinen Gefolgsleuten im Rahmen des kosmischen Konflikts vorübergehend ein bedeutender Zuständigkeitsbereich in dieser Welt eingeräumt wird, der durch eine Art von Spielregeln begrenzt ist.
+
+Diese Spielregeln schränken nicht nur die Handlungen des Feindes – des Teufels und seiner Kohorten – ein, sondern sie schränken auch Gottes Handeln in Bezug darauf ein, das Böse, das (vorübergehend) in die Zuständigkeit des Feindes fällt, zu beseitigen oder abzuschwächen. Der Herr wird seine Verheißungen im Rahmen der Spielregeln, denen er zugestimmt hat, niemals brechen. Das zieht eine begrenzte und vorübergehende Herrschaft des Teufels nach sich. Daher hat Gott seinen künftigen Handlungsrahmen (ohne seine eigentliche Macht zu schmälern) moralisch begrenzt.
+
+`Lies Johannes 12,31; 14,30; 16,11; 2. Korinther 4,4 und Lukas 4,6. Was lehren diese Texte über die Herrschaft des Feindes in dieser Welt?`
+
+Das Neue Testament legt einen Kampf der Reiche dar, der Reiche des Lichts und der Finsternis, wobei die Finsternis von Satan und seiner Rebellion ausgeht. Ein Teil der Mission Christi war es, das Reich Satans zu besiegen: „Dazu ist erschienen der Sohn Gottes, dass er die Werke des Teufels zerstöre“ (1 Joh 3,8).
+
+Dennoch gibt es „Regeln“, die das Handeln Gottes begrenzen, während er den Prinzipien seiner Regierung treu bleibt. Zu diesen Grenzen gehört zumindest, 1. den Geschöpfen einen freien Willen zu gewähren und 2. die Spielregeln des Bundes, in die wir – zumindest aktuell – nicht eingeweiht sind, zu beachten. Solche Hemmnisse und Beschränkungen des göttlichen Handelns haben erhebliche Auswirkungen auf die moralische Fähigkeit Gottes, das Böse in dieser Welt zu verringern und/oder sofort zu beseitigen. Daher erleben wir, dass das Böse und das Leid fortbestehen, was in der Tat viele Menschen dazu veranlassen kann, entweder Gottes Existenz oder seine Güte infrage zu stellen. Wenn jedoch der Hintergrund des Großen Kampfes gesehen wird und die Grenzen, die Gott seinem Umgang mit dem Bösen gesetzt hat, können wir bis zu einem gewissen Grad besser verstehen, warum die Dinge so sind, wie sie sind – zumindest bis zum endgültigen Triumph Gottes über das Böse.
+
+`Inwiefern hilft uns die Tatsache, dass Jesus Satan den „Herrscher“ dieser Welt nennt, zumindest ein wenig dabei, das Böse, das es aktuell in der Welt gibt, zu verstehen? Es ist tröstlich zu wissen, dass es sich in der Tat nur um eine vorübergehende Herrschaft handelt!`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/10/06.md b/src/de/ss/2025-01/10/06.md
index 5f04902d5c..c7f2df5027 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/10/06.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/10/06.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   06/03/2025
+title: Grenzen und Regeln
+date: 06/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Der kosmische Konflikt ist in erster Linie ein Streit über Gottes Wesen, ausgelöst durch die verleumderischen Anschuldigungen des Teufels gegen Gottes Güte, Gerechtigkeit und Regierung. Es handelt sich um eine Art kosmischen Bundesrechtsstreit.
+
+Ein solcher Konflikt kann nicht durch bloße Macht beigelegt werden, sondern bedarf der Beweisführung.
+
+Wenn schwerwiegende Anschuldigungen gegen eine Person an der Macht erhoben werden, wäre der beste (und vielleicht einzige) Weg, um die Anschuldigungen zu entkräften, eine freie, faire und offene Untersuchung zuzulassen. Wenn die Anschuldigungen die gesamte Regierung (der Liebe) bedrohen, können sie nicht einfach unter den Teppich gekehrt werden.
+
+Was bedeutet das alles für das Verständnis des kosmischen Konflikts und für den Umgang mit dem Problem des Bösen? Wenn Gott ein Versprechen gibt – würde er es jemals brechen? Nein, natürlich nicht. Insofern Gott sich auf Spielregeln einlässt, wäre sein zukünftiges Handeln (moralisch) begrenzt. Das Böse als solches wird in den vorübergehenden Bereich des Reiches der Finsternis fallen.
+
+`Lies Markus 6,5 und 9,29. Was zeigen diese Texte darüber, dass sogar göttliches Handeln mit Faktoren wie Glaube und Gebet verbunden sein kann?`
+
+In diesen beiden Berichten scheint es einige Grenzen oder Regeln für das Handeln zu geben, die dynamisch mit Dingen wie Glaube und Gebet zusammenhängen. An anderer Stelle finden wir zahlreiche Belege dafür, dass das Gebet in dieser Welt etwas bewirkt und Wege für göttliches Handeln eröffnet, die sonst vielleicht nicht (moralisch) verfügbar wären. Wir sollten jedoch nicht den Fehler machen, zu meinen, dass Glaube und Gebet die einzigen Faktoren sind. Es gibt wahrscheinlich noch viele andere Faktoren, derer wir uns vermutlich nicht bewusst sind.
+
+Dies stimmt mit dem überein, was wir zuvor über Spielregeln gesehen haben. Wie bereits gesagt, gibt es bestimmte Spielregeln im Großen Kampf, die zumindest zurzeit das, was Gott moralisch tun kann, einschränken.
+
+`Lies Römer 8,18 und Offenbarung 21,3–4. Inwiefern geben dir diese Texte die Zuversicht, dass wir trotz der vielen Dinge, die wir nicht wissen, darauf vertrauen können, dass Gott weiß, was das Beste ist, dass er das Beste will und dass er dem Bösen ein Ende bereiten und eine Ewigkeit der Glückseligkeit einleiten wird?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/10/07.md b/src/de/ss/2025-01/10/07.md
index 3779a4e893..6c5952c323 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/10/07.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/10/07.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   07/03/2025
+title: Weiterführendes Studium
+date: 07/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Lies von Ellen White in Aus der Schatzkammer der Zeugnisse (Bd. 1) „Die Macht Satans”, S. 104–111.
+
+„Der gefallene Mensch ist Satans rechtmäßiger Gefangener. Es war Christi Aufgabe, ihn aus der Gewalt seines großen Widersachers zu befreien. Der Mensch neigt von Natur aus dazu, den Verlockungen Satans zu folgen, und er ist nicht imstande, solch einem schrecklichen Gegner zu widerstehen; es sei denn, daß Christus, der mächtige Sieger, in ihm wohnt, sein Begehren lenkt und ihn mit der nötigen Kraft ausrüstet. Nur Gott allein vermag der Macht Satans Grenzen zu setzen. Satan geht auf der Erde hin und her, von einem Ende zum andern. Seine Wachsamkeit ruht nicht einen einzigen Augenblick, da er fürchtet, eine Gelegenheit zur Vernichtung von Seelen zu verpassen. Es ist für die Kinder Gottes wichtig, dies zu erkennen, damit sie seinen Schlingen entgehen können. Für seinen letzten Feldzug gegen das Volk Gottes bereitet Satan seine Täuschungen so vor, daß es nicht zu erkennen vermag, ob sich Satan dahinter verbirgt. „Und das ist auch kein Wunder; denn er selbst, der Satan, verstellt sich zum Engel des Lichtes.“ 2. Korinther 11,14. Während einige verführte Seelen meinen, daß Satan überhaupt nicht existiert, nimmt er sie gefangen und wirkt zum großen durch sie. Satan kennt besser als die Kinder Gottes die Macht, die sie über ihn gewinnen könnten, wenn Jesus Christus ihre Stärke wäre. Bitten sie den mächtigen Sieger demütig um Hilfe, kann der schwächste Gläubige der Wahrheit den argen Widersacher samt seinem Gefolge von sich weisen, wenn er sich fest auf Christus stützt. Satan ist zu geschickt, um seine Schlingen offen und frei auszulegen, denn dann würden sich die noch schlummernden Kräfte des Christen erheben und sich dem Heiland anvertrauen. Er erscheint jedoch unbemerkt und verbirgt sich hinter jenen Ungehorsamen, die behaupten, gottesfürchtig zu sein“ (1Sch 104–105).
+
+**Fragen für ein Gespräch**
+
+`1. Was bedeutet es, „Satans rechtmäßiger Gefangener“ zu sein? Bedeutet das, dass der Teufel mit den Menschen machen kann, was er will? Wenn nicht, warum nicht? Wie verhält sich dies zu dem, was wir die „Spielregeln“ im kosmischen Konflikt nennen könnten?`
+
+`2. Warum sollte Gott Satan im kosmischen Konflikt irgendeine Zuständigkeit einräumen, wenn auch nur vorübergehend? Was sagt uns das darüber, wie Gott auf die Anschuldigungen Satans reagieren will?`
+
+`3. Wie reagiert ihr auf diejenigen, sogar Christen, die die Existenz Satans als reales, persönliches Wesen leugnen? Auch wenn wir die Existenz Satans nicht beweisen können, welche Beweise könnt ihr anführen, die jemandem helfen könnten, der so sehr getäuscht wird?`
+
+_Sabbatanfang: 18:12 Uhr Kassel / 17:47 Uhr Wien_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/10/inside-story.md b/src/de/ss/2025-01/10/inside-story.md
index 4353f91592..50a89fff29 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/10/inside-story.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/10/inside-story.md
@@ -1,7 +1,32 @@
 ---
-title:  Mit Gott erlebt
-date:   07/03/2025
+title: Mit Gott erlebt
+date: 07/03/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Die hartnäckige Besucherin (Teil 2)
+
+_Andrew McChesney, Adventist Mission_
+
+Der adventistischen Kinderärztin kam das dreizehnjährige Ureinwohnermädchen aus Alaska wie eine Riesin vor.
+
+Vier Monate nach ihrem ersten Telefonat fuhr Colette Reahl sieben Stunden von Anchorage nach Fairbanks, um Matrona zum ersten Mal in der Einrichtung zu treffen, in der sie mit neunzehn anderen Mädchen und Jungen lebte. Matrona war 1,74 Meter groß. Im Vergleich dazu war Colette mit ihren 1,62 Metern klein.
+
+Als Colette das Mädchen sah, dachte sie: „Sie sieht für mich wie eine Riesin aus. Das wird interessant.“
+
+Matrona, die auf dem Boden in einem Besprechungsraum saß, war sehr schüchtern und wollte zunächst nicht sprechen.
+
+Colette setzte sich auf ein Sofa in ihrer Nähe. Nach einigen unangenehmen Minuten fiel ihr ein, dass sie Matrona ein Geschenk mitgebracht hatte, eine Enzyklopädie über Tiere. Colette öffnete das Buch und begann, schweigend darin zu blättern. Matronas Neugierde war geweckt und sie rückte langsam näher an Colette heran. Bald saß Matrona neben Colette und betrachtete die Bilder mit ihr.
+
+Es war ein angenehmer erster Besuch, der drei Stunden dauerte.
+
+Im nächsten Monat trafen sie sich wieder und Colette schenkte Matrona eine Bibel. Sie schlug vor, die Bibel gemeinsam am Telefon zu lesen. Aber als sie anrief, war Matrona nicht zu sprechen.
+
+Dann zog Matrona in eine Einrichtung in Anchorage. Sie fühlte sich einsam und vermisste ihre Freunde aus Fairbanks. Sie begann, Colette jeden Tag anzurufen, und versuchte sie zu überreden, sie zu adoptieren.
+
+Inzwischen war Colette dabei, ihre Arbeitsstelle zu wechseln. Ihre Arbeit als Kinderärztin in Anchorage endete und sie bereitete sich darauf vor, nach Bethel zu ziehen, der größten Stadt im Westen Alaskas mit einer Bevölkerung von 6000 Einwohnern. Sie würde dort in einem Krankenhaus arbeiten.
+
+„Wie blöd“, sagte Matrona, als sie von dem Umzug erfuhr. Sie hielt Bethel für ein kleines Dorf und dachte, es würde dort langweilig sein.
+
+Nächste Woche erfährst du mehr über Colette und Matrona.
+
+_Geliefert vom Büro der Generalkonferenz für Adventist Mission: www.AdventistMission.org_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/10/teacher-comments.md b/src/de/ss/2025-01/10/teacher-comments.md
index d6d0b5714b..9ca6be1f01 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/10/teacher-comments.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/10/teacher-comments.md
@@ -1,7 +1,66 @@
 ---
-title:  Lehrerteil
-date:   07/03/2025
+title: Lehrerteil
+date: 07/03/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### TEIL I: ÜBERSICHT
+
+**Schlüsseltext:** 1. Johannes 3,8
+
+**Studienschwerpunkt:** Hiob 1,1–12; 2,1–7; Daniel 10; Lukas 4,6; Johannes 12,31
+
+**Einführung**
+
+Satan ist in seiner Herrschaft durch Gott begrenzt. Er ist ein illegitimer Herrscher, besonders angesichts seines Charakters.
+
+**Themen der Lektion**
+
+In der Lektion dieser Woche werden drei wichtige Themen beleuchtet:
+
+1. Satan ist ein illegitimer und übergangsweiser „Herrscher“: Nachdem die Sünde in diese Welt eintrat, gewährte Gott Satan begrenzte und vorübergehende Herrschaft, aber diese Herrschaft ist keine legitime Macht. Obwohl Gott seine eigene Aktivität bei der Beseitigung des Bösen in dieser Welt eingeschränkt hat, hat Jesus den Teufel überwunden. Christi Sieg über die Versuchungen in der Wüste und die Niederlage Satans am Kreuz zeigen, dass Satans Herrschaft illegitim und vorübergehend ist.
+2. Satan verleumdet und macht unter seiner „Herrschaft“ Gefangene: Trotz der Tatsache, dass Satan ein illegitimer und übergangsweiser Herrscher ist, können Menschen rechtmäßige Gefangene seiner Herrschaft werden. Unser menschlicher Wille neigt dazu, Satans Vorschlägen zu folgen, es sei denn, Christus wohnt in uns und leitet unsere Wünsche und unser Leben.
+3. Satan ist in seiner „Herrschaft“ begrenzt: Er hat Raum und Zeit, um zu „herrschen“, aber er wird von Gott in dieser „Herrschaft“ eingeschränkt. Im Verlauf der menschlichen Geschichte stellen sich den bösen Mächten gute entgegen und die Gebete der Gläubigen sind ein wirksames Hilfsmittel.
+
+**Anwendung**
+
+Satan ist in seiner vorübergehenden Herrschaft begrenzt. Aufgrund von Jesu Sieg brauchen wir keine Angst vor dem Tod zu haben. Aber wir müssen trotzdem wachsam und von Gottes Kraft abhängig bleiben. Inwiefern kann euch euer Gebetsleben helfen, Satans illegitimer Herrschaft erfolgreich zu widerstehen?
+
+### TEIL II: KOMMENTAR
+
+**1. Satan ist ein illegitimer und übergangsweiser „Herrscher“.**
+
+In den synoptischen Evangelien liegt der Fokus des Antagonismus zwischen Satan und Jesus auf der Versuchung in der Wüste (Mt 4,1–11; Mk 1,12–13; Lk 4,1–13). Unter den drei Synoptikern gibt Lukas zusätzliche Details zur dritten Versuchung, die sich um Satans angebliche Autorität dreht. Der Teufel zeigt Jesus „alle Reiche der ganzen Welt in einem Augenblick“ (Lk 4,5) und bietet ihm an: „Alle diese Macht will ich dir geben und ihre Herrlichkeit; denn sie ist mir übergeben und ich gebe sie, wem ich will“ (V. 6).
+
+Es ist zweifelhaft, ob Satan wirklich die Autorität hatte, die er zu besitzen behauptete, und wenn ja, wie er sie erlangt hatte. Sicher ist, dass Gott Satan nach dem Eintritt der Sünde in die Welt „beträchtliche Freiheit gewährte, um seinen verderblichen Einfluss auf der ganzen Welt auszuüben“ (Sydney H. T. Page, Powers of Evil, A Biblical Study of Satan and Demons, Grand Rapids, Michigan 1995, S. 98). Diese Freiheit bedeutet jedoch nicht, dass Satan eine legitime Autorität in der Welt hat. Fakt ist, dass Jesus durch die Ablehnung von Satans Angebot die Legitimität einer solchen Autorität nicht anerkennt.
+
+Im Johannesevangelium wird die Kluft zwischen Satan und Jesus besonders in den Verweisen auf den „Fürsten dieser Welt“ hervorgehoben (Joh 12,31; 14,30; 16,11). In Johannes 12,31–33 betont Jesus das Gericht über die Welt und die Austreibung ihres Herrschers/Fürsten, insbesondere in Bezug auf seinen Tod. In Johannes 14,30 weist Jesus im Kontext seiner Abschiedsrede an die Jünger darauf hin, dass „der Fürst der Welt kommt“ (EB). Jesus unterstreicht den Antagonismus dieser Aussage, indem er hinzufügt: „und in mir hat er gar nichts“ (EB). Diese Aussage bezieht sich wahrscheinlich auf das Kommen von Judas Iskariot, der der Agent ist, durch den „der Teufel selbst Jesu Tod herbeiführt“. Dennoch ist das Kreuz nicht der Triumph des Teufels, sondern überraschenderweise seine Niederlage (siehe D. A. Carson, The Gospel According to John, The Pillar New Testament Commentary, Grand Rapids, Michigan 1991, S. 508). Als Jesus die Jünger hinsichtlich des Parakletos, des Heiligen Geistes unterrichtet, macht er erneut deutlich, dieses Mal in Johannes 16,11, „dass der Fürst dieser Welt gerichtet ist“. Das scheint ein Widerhall auf den Himmelssturz des Teufels in Johannes 12,31 zu sein.
+
+Deshalb betonen die Synoptiker den Sieg Christi über Satan in der Versuchung in der Wüste zu Beginn seines öffentlichen Dienstes, während das Johannesevangelium die Niederlage Satans, des Herrschers/Fürsten dieser Welt, am Kreuz hervorhebt, das heißt am Ende von Jesu irdischem Dienst (siehe auch Page, Powers of Evil. A Biblical Study of Satan and Demons, S. 129). In beiden Fällen erfahren wir, dass Satan ein illegitimer und übergangsweiser Herrscher einer sündigen Welt ist, einer Welt, die paradoxerweise von Gott geliebt, aber auch gerichtet wird, weil sie Jesus ablehnt (Joh 1,10.29; 3,16–17.19; 9,39; 12,31.47; 14,17; 15,18–19; 16,8; 17,9.14.16.21). Robert Recker legt nahe, dass Satan „ein entmachteter Fürst ist oder einer, der im Begriff ist, entthront zu werden“ (Robert Recker, „Satan, In Power or Dethroned?“, 6, Nr. 2, 1971, S. 147).
+
+**2. Satan verleumdet und macht unter seiner „Herrschaft“ Gefangene.**
+
+Trotz seiner illegitimen Herrschaft wurden Menschen aufgrund der Sünde rechtmäßige Gefangene von Satans Herrschaft. Ellen White macht deutlich: „Der gefallene Mensch ist Satans rechtmäßiger Gefangener. … Der Mensch ist von Natur aus geneigt, Satans Vorschlägen zu folgen, und er kann einem so schrecklichen Feind nicht erfolgreich widerstehen, es sei denn, Christus, der mächtige Sieger, wohnt in ihm, lenkt seine Wünsche und gibt ihm Kraft“ (Testimonies for the Church, Band 1, S. 341). Es ist nicht Gott, der „Satan zum ‚Fürsten dieser Welt‘ gemacht hat, sondern … die Menschen haben ihn durch ihre Sünde dazu gemacht“ (Page, Powers of Evil. A Biblical Study of Satan and Demons, S. 129).
+
+Obwohl Satan aus der Perspektive der menschlichen Sünde ein rechtmäßiger Herrscher über verdorbene Menschen ist, ist er angesichts seines Charakters und seiner Handlungen dennoch ein illegitimer Herrscher. Jesus beschreibt ihn nachdrücklich als Lügner und Mörder. Nach seinen Worten ist Satan „ein Mörder von Anfang an und steht nicht in der Wahrheit, denn die Wahrheit ist nicht in ihm. Wenn er die Lüge redet, so redet er aus dem Eigenen; denn er ist ein Lügner und der Vater der Lüge“ (Joh 8,44). Grundsätzlich sind Lügen/Verleumdung und die Gefangennahme Sterblicher das Wesen seiner „Herrschaft“, die durch Jesus überwunden werden muss.
+
+Das Johannesevangelium scheint hervorzuheben, dass „der Fürst dieser Welt“ durch Christi Opfer am Kreuz, seine Auferstehung und Himmelfahrt besiegt und ausgestoßen wird (Joh 12,31–33; 16,11). Dennoch zeigt das hohepriesterliche Gebet Jesu für seine Jünger in Johannes 17, dass der Einfluss Satans über die Menschheit nicht mit dem Kreuz endet. „Im Gegenteil, Johannes deutet an, dass der Widerstand, den Satan gegen Jesus anstachelt, auch gegen die Nachfolger Jesu gerichtet sein wird“ (Page, Powers of Evil. A Biblical Study of Satan and Demons, S. 130). In Johannes 17,15 betet Jesus, dass der Vater sie „vor dem Bösen“ bewahrt, weil sie in der Welt, aber nicht von ihr sind (Joh 17,15–16). In 1. Johannes 5,19 wird zwischen denen, die an Gott glauben, und denen, die nicht an Gott glauben (denen von der Welt), unterschieden, wobei das Volk Gottes denjenigen gegenübergestellt wird, die unter der Macht des Teufels stehen: „Wir wissen, dass wir Kinder Gottes sind und dass die Welt um uns herum vom Bösen beherrscht wird“ (NLB).
+
+Hebräer 2,14–15 beschreibt die Macht, die der Teufel über sündige Menschen hat, indem er sie der Knechtschaft, nämlich der „Macht des Todes“ (SLT) unterwirft. Dieser Abschnitt lehrt auch, dass Jesus diese Macht durch seinen Tod zerstört. Aufgrund von Jesu Sieg sind wir nicht mehr der tiefen Angst vor dem Tod unterworfen. Dennoch müssen wir wachsam sein und uns auf die Kraft Gottes verlassen. Die Erlösungsgeschichte ist noch nicht zu Ende, und unser „Widersacher, der Teufel, geht umher wie ein brüllender Löwe und sucht, wen er verschlinge“ (1 Ptr 5,8). Darüber hinaus wird Satan vor seiner endgültigen Vernichtung (Offb 20,10) weiterhin die Gläubigen vor Gott anklagen (Offb 12,10), und die Geschichte Hiobs deutet darauf hin, dass Verleumdung (Hiob 1,9–11; 2,5) Teil von Satans Anklagestrategie ist.
+
+**3. Satan ist in seiner „Herrschaft“ begrenzt.**
+
+Sündige Menschen haben Satan zum Herrscher gemacht und seine verleumderischen Anklagen werden von Gott nicht einfach abgewiesen, sondern geprüft. Gott lässt dies zu, damit diese Anklagen eindeutig als falsch entlarvt werden können. Aus diesem Grund hat Satan Raum und Zeit zum „Herrschen“, aber wie auch die Geschichte Hiobs zeigt – „an ihn selbst lege deine Hand nicht“ (Hiob 1,12), „ihn selbst aber rühre nicht an“ (NLB) – ist er in dieser „Herrschaft“ von Gott begrenzt.
+
+Außerdem erfahren wir in Daniel 10 etwas über die Grenzen der bösen Macht. Laut diesem Kapitel „wird der Verlauf der menschlichen Geschichte nicht ausschließlich von den Entscheidungen der Menschen bestimmt, denn es gibt eine unsichtbare Dimension der Realität, die ebenfalls berücksichtigt werden muss. Insbesondere gibt es bösartige Kräfte im Universum, die einen schädlichen Einfluss im soziopolitischen Bereich ausüben, besonders wenn es um Gottes Volk geht. Dennoch ist die Macht dieser bösen Agenturen begrenzt, denn übernatürliche Kräfte des Guten stehen ihnen entgegen, und die treuen Gebete der Gläubigen wirken ihnen ebenfalls entgegen. Wie antagonistisch die Kräfte des Bösen auch gegen den Willen Gottes sein mögen, sie können nicht verhindern, dass er vollzogen wird“ (Page, Powers of Evil. A Biblical Study of Satan and Demons, S. 64).
+
+Ellen White bekräftigt das Vorhandensein eines ähnlichen kosmischen Konflikts im Leben eines jeden Menschen und betont auch die Bedeutung des Gebets in diesem Zusammenhang. Im Kapitel „The Power of Satan“ [Die Macht Satans] in Testimonies for the Church, Bd. 1 unterstreicht sie, dass „allein Gott die Macht Satans begrenzen kann“ (S. 341) und dass sie „böse Engel sah, die um Seelen kämpften, und Engel Gottes, die ihnen widerstanden. Der Konflikt war heftig“ (S. 345). Sie fügt jedoch hinzu: „Es ist nicht die Aufgabe guter Engel, das Denken der Menschen gegen ihren Willen zu kontrollieren. Wenn diese dem Feind nachgeben und keine Anstrengungen unternehmen, um ihm zu widerstehen, können die Engel Gottes kaum mehr tun, als die Heerschar Satans zurückzuhalten, damit sie nicht Schaden anrichten, bis den Gefährdeten weitere Erkenntnis gegeben wird, um sie dazu zu bewegen, sich aufzurichten und beim Himmel nach Hilfe Ausschau zu halten“ (S. 345). In diesem Zusammenhang betont sie, dass „der große Befehlshaber im Himmel und auf Erden Satans Macht begrenzt hat“, während sie gleichzeitig die Bedeutung des Gebets hervorhebt, weil „unser Heiland auf das ernste Glaubensgebet hört und eine Verstärkung durch äußerst starke Engel sendet, um ihn [den Gläubigen] zu retten“ (S. 346).
+
+### TEIL III: ANWENDUNG
+
+Das Buch Hiob bietet faszinierende Einblicke in die Realität des Großen Kampfes. Hiob entschied sich, trotz der Umstände Gott zu fürchten. Sprecht unter Berücksichtigung dieser Tatsache über die folgenden Fragen:
+
+`1. Wie kann uns Gottes Schutz dazu inspirieren, ihn noch mehr zu fürchten, mehr nach ihm zu verlangen und ihn mehr zu lieben? Wie kann sein Schutz für manche von uns ein Problem oder ein Hindernis in unserer Antwort auf ihn sein?`
+
+`2. Satan hat in seiner Herrschaft Einschränkungen auferlegt bekommen, was sich in der himmlischen Ratsszene in Hiob zeigt. Was sagen uns die bestehenden Grenzen von Satans Macht über Gottes Macht und Handeln?`
+
+`3. In dem Kapitel „The Power of Satan“ [Die Macht Satans] (Testimonies for the Church, Bd. 1, S. 345) betont Ellen White, wie wichtig das Gebet ist, damit Gott Engel sendet, um uns zu retten. Wie wichtig ist also euer Gebetsleben, um Wege für göttliches Handeln zu öffnen?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/11/01.md b/src/de/ss/2025-01/11/01.md
index 9d76871825..996f568fb4 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/11/01.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/11/01.md
@@ -1,7 +1,16 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   08/03/2025
+title: Was hätte ich sonst noch tun können?
+date: 08/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Lies für das Studium dieser Woche
+Johannes 18,37; Römer 3,23–26; 5,8; Jesaja 5,1–4; Matthäus 21,33–39; Jesaja 53,4; Römer 3,1–4
+
+> <p>Merktext</p>
+> Da sprach Pilatus zu ihm: So bist du dennoch ein König? Jesus antwortete: Du sagst es: Ich bin ein König. Ich bin dazu geboren und in die Welt gekommen, dass ich die Wahrheit bezeuge. Wer aus der Wahrheit ist, der hört meine Stimme. (Joh 18,37)
+
+Vor einigen Jahren wurde in der Zeitschrift Guide eine aufschlussreiche Kindergeschichte abgedruckt. Im Mittelpunkt der Geschichte steht ein Junge namens Denis, ein Waisenkind, das im Mittelalter als Pflegekind bei einer Familie lebt. Denis hasst den König seines Landes sehr. Der Grund: Als seine Eltern krank waren, wurde er von den Soldaten des Königs weggebracht und sah sie nie wieder. Erst später erfuhr er, dass der König sie getrennt hatte, um den Lebenden die Schrecken des Schwarzen Todes (der Pest) zu ersparen. Die Wahrheit über den König befreite Denis von dem Hass, den er fast sein ganzes Leben lang gehegt hatte. Der König hatte immer und in jedem Fall aus Liebe zu seinem Volk gehandelt.
+
+Viele Menschen sehen Gott heute in etwa so, wie Denis den König sah. Das Böse, das sie gesehen oder erlebt haben, veranlasst sie, Gott zu hassen oder abzulehnen. Wo ist Gott, wenn Leid passiert? Wenn Gott gut ist, warum gibt es dann so viel Böses? Der kosmische Konflikt wirft ein Licht auf diese entscheidende Frage, aber es bleiben viele Fragen offen. Doch wenn all unsere Versuche, Antworten zu finden, nicht befriedigend sind, können wir auf Jesus am Kreuz schauen und in ihm sehen, dass wir Gott vertrauen können, trotz all der Fragen, die vorläufig unbeantwortet bleiben.
+
+_* Studiere diese Lektion zur Vorbereitung auf Sabbat, den 15. März._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/11/02.md b/src/de/ss/2025-01/11/02.md
index 19a0deb3ea..3a5bd0b5b5 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/11/02.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/11/02.md
@@ -1,7 +1,24 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   09/03/2025
+title: Christus der Sieger
+date: 09/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Obwohl ein Feind am Werk ist, den Christus selbst als den (unrechtmäßigen) „Herrscher dieser Welt“ bezeichnet, ist der wahre König des Universums Jesus Christus. Jesus erringt den Sieg für uns und in ihm können wir siegreich sein, selbst inmitten von Not und Leid. Das Werk Christi stellt sich dem Feind in der Tat auf Schritt und Tritt entgegen.
+
+Wir haben gesehen, dass die Heilige Schrift den Teufel beschreibt als:
+
+1. Verführer der ganzen Welt von Anfang an (Offb 12,9; Mt 4,3; Joh 8,44; 2 Kor 11,3; 1 Joh 3,8),
+2. Verleumder und Ankläger Gottes und seines Volkes im Himmel (Offb 12,10; 13,6; Hiob 1–2; Sach 3,1–2; Jud 9),
+3. unrechtmäßigen Herrscher dieser Welt (Joh 12,31; 14,30; 16,11; Apg 26,18; 2 Kor 4,4; Eph 2,2; 1 Joh 5,19).
+
+`Lies Johannes 18,37. Was sagt uns das darüber, wie Christus wirkt, um den Täuschungen des Feindes entgegenzutreten? Was bedeutet es, dass Jesus König ist?`
+
+Obwohl die Heilige Schrift lehrt, dass Satan der Erzbetrüger, Verleumder, Ankläger und unrechtmäßige Herrscher dieser Welt ist, lehrt sie auch, dass Jesus in jeder Hinsicht Sieger über Satan ist.
+
+1. Jesus ist „gekommen, um der Welt die Wahrheit zu bringen“ (Joh 18,37 NLB),
+2. Jesus bewies durch das Kreuz die vollkommene Gerechtigkeit und Liebe Gottes in höchstem Maße (Röm 3,25–26; 5,8) und widerlegte damit die verleumderischen Behauptungen des Teufels (Offb 12,10–11) und
+3. Jesus wird schließlich das Reich des Teufels, der „weiß, dass er wenig Zeit hat“ (Offb 12,12; vgl. Röm 16,20), zerstören und Christus „wird in alle Ewigkeit herrschen“ (Offb 11,15 NLB).
+
+Letztendlich ist Satan, egal was er tut, bereits ein besiegter Feind, und der Schlüssel für uns liegt darin, den Sieg Christi und ebenso die Verheißungen, die uns das Kreuz gegeben hat, jeden Tag, jeden Augenblick für uns in Anspruch zu nehmen.
+
+`Wir wissen, welche Seite im Großen Kampf gewinnt. Wie wirken sich unsere täglichen Entscheidungen darauf aus, auf welcher Seite wir am Ende stehen? Wie können wir sicherstellen, dass wir auch jetzt schon auf der Gewinnerseite stehen?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/11/03.md b/src/de/ss/2025-01/11/03.md
index 33c0c592d0..7eb5fe053c 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/11/03.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/11/03.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   10/03/2025
+title: Der Gerechte und der Rechtfertiger
+date: 10/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Das Werk Christi macht auf Schritt und Tritt das Werk des Teufels rückgängig. Laut 1. Johannes 3,8 ist Jesus „erschienen … dass er die Werke des Teufels zerstöre“ (1 Joh 3,8) und um „den zunichtezumachen, der die Macht des Todes hat, das ist den Teufel“ (Hbr 2,14 EB). Der völlige Sieg über die feindliche Herrschaft geschieht jedoch in zwei Stufen. Zunächst widerlegt Christus durch das Werk des Kreuzes die verleumderischen Behauptungen Satans. Später werden Satan und sein Reich vernichtet.
+
+`Lies Römer 3,23–26 und 5,8. Was offenbaren diese Verse über die Art und Weise, wie Christus die Behauptungen des Teufels niederschlägt?`
+
+Wie wir gesehen haben, behauptet der Feind, dass Gott nicht vollkommen gerecht und liebevoll ist. In Christus jedoch zeigt Gott die ultimative Manifestation seiner Gerechtigkeit und Liebe. Er tat dies durch das Kreuz.
+
+Nach dem Tod Jesu erkannte Satan, „dass seine Maske heruntergerissen war. Seine Führungsweise wurde den ungefallenen Engeln und der himmlischen Welt offenbar. Er hatte sich selbst als Mörder zu erkennen gegeben. Indem er das Blut des Sohnes Gottes vergoss, hatte er selbst das Wohlwollen der himmlischen Wesen verspielt“ (SDL 742).
+
+`Lies Offenbarung 12,10–12 zusammen mit 1. Mose 3,15. Wie erhellen diese Verse die kosmische Bedeutung des Sieges Christi am Kreuz?`
+
+Die Geschichte der Erlösung liefert uns reichlich Beweise für die Zuversicht, dass Gott immer so handelt, dass am Ende das Gute für alle Beteiligten herauskommt. Der Gott der Heiligen Schrift tut immer das, was gut und vorteilhaft ist angesichts der Möglichkeiten, die ihm im Großen Kampf zur Verfügung stehen (5 Mo 32,4; 1 Sam 3,18; Ps 145,17; Dan 4,37; Hab 1,13; Offb 15,3; 1 Mo 18,25).
+
+`Warum ist die Demonstration von Gottes Gerechtigkeit und Liebe in der kosmischen Auseinandersetzung so wichtig? Wenn du über das Kreuz und alle Werke Gottes im Erlösungsplan nachdenkst, wie gibt dir das, was Gott tut, Vertrauen in seine Liebe, selbst inmitten von Prüfungen und Leiden?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/11/04.md b/src/de/ss/2025-01/11/04.md
index d9149f57dc..7cfbd5addf 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/11/04.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/11/04.md
@@ -1,7 +1,14 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   11/03/2025
+title: Das Lied meines lieben Freundes
+date: 11/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Gott zeigte auf erstaunliche Weise seine Liebe und Gerechtigkeit inmitten des kosmischen Konflikts. Dennoch könnten einige fragen: Hätte Gott noch mehr tun sollen, um das Böse zu verhindern und/oder zu beseitigen? Wir haben einen Rahmen für den kosmischen Konflikt gesehen, der darauf hinweist, dass Gott handelte, um den freien Willen zu respektieren, der für das maximale Gedeihen der Beziehungen der Liebe zwischen ihm und der Menschheit notwendig ist. Darüber hinaus hat er offensichtlich innerhalb moralischer Zwänge oder Spielregeln gehandelt, und zwar im Rahmen eines kosmischen Streits über sein Wesen, der nur durch die Demonstration seiner Liebe beigelegt werden kann.
+
+`Lies Jesaja 5,1–4. Wer spricht in diesen Versen? Von wem spricht Jesaja? Wen stellen der Weinberg und der Weinbergbesitzer dar? Welche Bedeutung hat das Vorgehen des Weinbergbesitzers für den Weinberg? Was ist das Ergebnis?`
+
+In diesen Versen singt Jesaja ein Lied über seinen Freund und dessen Weinberg. Der Weinbergbesitzer ist Gott und der Weinberg steht für Gottes Volk (siehe z. B. Jes 1,8; Jer 2,21). Aber die Folgerungen lassen sich hier auch auf Gottes weiteres Wirken in dieser Welt ausdehnen. Laut diesen Versen hat der Besitzer des Weinbergs (Gott) alles getan, was vernünftigerweise erwartet werden konnte, um das Gedeihen seines Weinbergs sicherzustellen. Der Weinberg hätte gute Trauben hervorbringen sollen, aber er brachte nur „schlechte“ Trauben hervor, die andere Übersetzungen als „wertlos“ bezeichnen. Tatsächlich könnte der hebräische Wortlaut hier wörtlich mit „stinkende Früchte“ übersetzt werden. Gottes Weinberg bringt faule Trauben hervor.
+
+In Jesaja 5,3 ergreift Gott das Wort und fordert die Menschen auf, zwischen ihm und seinem Weinberg zu „richten“. In Jesaja 5,4 stellt Gott die alles entscheidende Frage: „Was sollte man noch mehr tun an meinem Weinberg, das ich nicht getan habe an ihm? Warum hat er denn schlechte Trauben gebracht, während ich darauf wartete, dass er gute brächte?“ Was könnte er sonst noch tun? Wie faszinierend, dass er sogar andere bittet, sein Tun zu beurteilen.
+
+`Wenn man sich das Kreuz ansieht, an dem Gott sich selbst als Opfer für all unsere Sünden dargebracht hat, inwiefern erhalten dann seine Worte „Was sollte man noch mehr tun an meinem Weinberg, das ich nicht getan habe an ihm?“ eine ausgesprochen erstaunliche Bedeutung?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/11/05.md b/src/de/ss/2025-01/11/05.md
index ff463dbb1a..4e12ccd08d 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/11/05.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/11/05.md
@@ -1,7 +1,16 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   12/03/2025
+title: Christi Gleichnis vom Weinberg
+date: 12/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Im Gleichnis vom Weinbergbesitzer in Matthäus 21 knüpft Jesus an Jesaja 5 an und beleuchtet zusätzlich den Charakter des Weinbergbesitzers und sein Handeln für seinen Weinberg.
+
+`Lies Matthäus 21,33–39 mit der Frage aus Jesaja 5,4 im Hinterkopf. Was könnte Gott noch mehr tun als das, was er getan hat?`
+
+Der erste Teil des Gleichnisses Christi zitiert direkt aus dem Lied in Jesaja 5 vom Weinbergbesitzer und seinem Weinberg. Dann, so fügt Jesus hinzu, „verpachtete“ der Weinbergbesitzer seinen Weinberg „an Weingärtner und ging außer Landes“ (Mt 21,33). Doch als der Besitzer des Weinbergs zweimal seine Knechte (die Propheten) schickte, um die Erzeugnisse einzuziehen, schlugen und töteten die Pächter seines Weinbergs seine Knechte (V. 34–36). Schließlich sandte er seinen Sohn (Jesus) und sagte: „Sie werden sich vor meinem Sohn scheuen“ (V. 37). Aber sie töteten auch seinen Sohn und sagten: „Das ist der Erbe; kommt, lasst uns ihn töten und sein Erbe an uns bringen! Und sie nahmen ihn und stießen ihn zum Weinberg hinaus und töteten ihn“ (V. 38–39).
+
+Was hätte Gott noch tun können? Der Vater liebt uns so sehr, dass er seinen geliebten Sohn gab (Joh 3,16). Wenn der kosmische Konflikt so ist, wie er hier angedeutet wird, dann konnte er nicht vorzeitig durch die Ausübung göttlicher Macht beigelegt werden, sondern erforderte zunächst eine öffentliche Demonstration des Wesens Gottes. Diese Demonstration geschah letztlich im Wirken Christi (Röm 3,25–26; 5,8). Was könnten wir mehr verlangen, als dass Gott (in Christus) sich selbst hingibt, um für uns zu sterben und uns folglich zu rechtfertigen, ohne seine Gerechtigkeit und vollkommene Liebe in irgendeiner Weise zu schmälern?
+
+Das Kreuzesgeschehen zeigt, dass Gott alles Erdenkliche tat, um das Böse zu minimieren und zu beseitigen, ohne jedoch den Rahmen zu zerstören, in dem echte Liebe gedeihen kann. Wenn es für Gott einen besseren Weg gegeben hätte, hätte er ihn dann nicht gewählt? Während die Menschen in diesem kosmischen Konflikt sehr leiden, leidet Gott selbst am meisten. Wenn wir das Kreuz betrachten, können wir in der Tat sehen, welches Leid und welchen Schmerz die Sünde Gott zugefügt hat. Doch die der Liebe innewohnende Freiheit war so heilig, dass Christus bereit war, dies für uns zu ertragen.
+
+`Lies Jesaja 53,4. Wessen „Krankheit“ und „Schmerzen“ trug Christus am Kreuz? Was sollte uns das über all das sagen, was Gott für uns tat und welchen Preis ihn die Erlösung kostete?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/11/06.md b/src/de/ss/2025-01/11/06.md
index a156e02388..0f241602a5 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/11/06.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/11/06.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   13/03/2025
+title: Die Rechtfertigung des Namens Gottes
+date: 13/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Letztlich wird Gottes Name in jeder Hinsicht gerechtfertigt. Durch das Wirken des Vaters, des Sohnes und des Heiligen Geistes im Erlösungsplan wird die vollkommene Gerechtigkeit und Liebe Gottes über jeden vernünftigen Zweifel erhaben offenbart (siehe Röm 3,25–26; 5,8).
+
+`Lies Römer 3,1–4 zusammen mit Jesaja 5,3–4. Was lehrt dies darüber, dass Gott in der kosmischen Auseinandersetzung gerechtfertigt wird?`
+
+In Römer 3 und Jesaja 5 sehen wir, dass Gott (in einem gewissen eingeschränkten Sinne) einfache Geschöpfe dazu einlädt, sein Wesen zu beurteilen, obwohl wir kein Recht dazu haben und nicht in der entsprechenden Position sind. Am Ende, wenn alle „Bücher“ aufgeschlagen sind, werden wir den Beweis sehen, dass Gott vollkommen fair und gerecht ist. Gott wird sich vor der gesamten intelligenten Schöpfung rechtfertigen.
+
+`Lies Offenbarung 15,3 und 19,1–6. Was lehren diese Verse über die Rechtfertigung von Gottes Namen am Ende?`
+
+In der ganzen Heiligen Schrift zeigt Gott seine Sorge um seinen Namen. Warum? Man kann keine tiefe Liebesbeziehung zu jemandem haben, dessen Charakter man verabscheut oder dem man nicht vertraut. Wenn jemand deinem Ehepartner oder deinem zukünftigen Ehepartner schreckliche Lügen über deinen Charakter erzählt, würdest du alles in deiner Macht Stehende tun, um solche Behauptungen zu widerlegen, denn wenn solche Behauptungen geglaubt werden, würde eure Liebesbeziehung daran zerbrechen.
+
+Am Ende wird Gott am Kreuz und durch den gesamten Erlösungsplan gerechtfertigt. Im Vorwiederkunftsgericht wird Gott vor den Augen des ganzen Universums bestätigt.
+
+Im Gericht nach der Wiederkunft, in dem die Erlösten sogar „über Engel richten werden“ (1 Kor 6,2–3), wird Gott gerechtfertigt, da die Erlösten die Möglichkeit haben, die Aufzeichnungen zu überprüfen und selbst zu sehen, warum Gott so handelte, wie er handelte, und dass alle Urteile Gottes immer und ausschließlich vollkommen gerecht und liebevoll waren. Wer von uns hat nicht eine Menge Fragen, die beantwortet werden müssen? Bevor alles vorbei ist, werden wir diese Fragen beantwortet bekommen (siehe 1 Kor 4,5).
+
+Schließlich wird sich jedes Knie beugen und jede Zunge bekennen, dass Jesus der Herr ist (Phil 2,10–11). Das alles ist Teil der Rechtfertigung des Wesens Gottes.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/11/07.md b/src/de/ss/2025-01/11/07.md
index 831cb2151d..30b3e8e6ed 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/11/07.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/11/07.md
@@ -1,7 +1,22 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   14/03/2025
+title: Weiterführendes Studium
+date: 14/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Lies von Ellen White in Testimonies for the Church (Bd. 9) „The Reward of Earnest Effort”, S. 285–288.
+
+„Alles, was uns an der göttlichen Vorsehung verunsichert hat, wird in der kommenden Welt verständlich werden. Die schwer verständlichen Dinge werden dann eine Erklärung finden. Die Geheimnisse der Gnade werden sich vor uns entfalten. Wo unser endlicher Verstand nur Durcheinander und gebrochene Versprechen entdeckte, werden wir vollkommene und schönste Harmonie sehen. Wir werden erkennen, dass unendliche Liebe die Erfahrungen geordnet hat, die uns am herausforderndsten erschienen. Wenn wir die einfühlsame Fürsorge dessen erkennen, der alle Dinge zu unserem Wohl zusammenwirken lässt, werden wir uns mit unaussprechlicher Freude und voller Herrlichkeit freuen“ (Ellen White, Testimonies for the Church, Bd. 9, S. 286).
+
+**Fragen für ein Gespräch**
+
+`1. Wart ihr schon einmal ratlos bei dem Versuch, die Vorsehung Gottes zu verstehen? Wie tröstet es euch zu wissen, dass all diese Dinge am Ende klar werden?`
+
+`2. Denkt darüber nach, was Christus aufgegeben hat, um Mensch zu werden und für diese Welt zu sterben. Denkt außerdem darüber nach, was uns dies über Gottes Liebe sagt und ob man Gott vertrauen kann. Was könnte er noch tun?`
+
+`3. Was ist so wichtig an Gottes „Namen“? Was bedeutet das für diejenigen von uns, die sich Christen nennen? Auf welche Weise haben Christen den Namen Christi manchmal in Verruf gebracht, und was können wir in unserem Umfeld tun, um den Menschen zu zeigen, wie Nachfolge Christi in der Praxis aussieht?`
+
+`4. Letztendlich sind auch unsere besten „Antworten“ auf das Problem des Bösen vorerst unvollständig. Was können wir konkret tun, um den Leidenden nahe zu sein und das Leid in dieser Welt zu lindern, während wir auf die endgültige, eschatologische Lösung des Problems des Bösen warten, die nur Gott bringen kann?`
+
+`5. Befasst euch näher mit Jesaja 53,4, der Tatsache, dass Christus unsere „Krankheit“ und „Schmerzen“ trug. Was geschah gemeinschaftlich am Kreuz, das uns hilft, den Erlösungsplan zu verstehen und was es Gott kostete, uns zu retten?`
+
+_Sabbatanfang: 18:24 Uhr Kassel / 17:57 Uhr Wien_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/11/inside-story.md b/src/de/ss/2025-01/11/inside-story.md
index 19d2d159fe..9e5a32b012 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/11/inside-story.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/11/inside-story.md
@@ -1,7 +1,26 @@
 ---
-title:  Mit Gott erlebt
-date:   14/03/2025
+title: Mit Gott erlebt
+date: 14/03/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Die hartnäckige Mutter (Teil 3)
+
+_Andrew McChesney, Adventist Mission_
+
+Die Kinderärztin Colette Reahl hoffte, das dreizehnjährige alaskische Ureinwohnermädchen noch vor Sabbatbeginn nach Hause zu bringen. Sie hatte Matrona gesagt, dass sie Adventistin sei, aber es schien ihr eine gute Idee, sich in Anchorage einzuleben, bevor sie ihren ersten Sabbat gemeinsam verbrachten. Die alaskische Adoptionsbehörde hatte jedoch andere Pläne. Sie teilte Colette mit, dass sie das Mädchen am Sabbat abholen könne.
+
+Am Tag vor dem großen Umzug rief Colette Matrona in ihrer Einrichtung in Anchorage an. „Ich gehe normalerweise am Sabbat in die Kirche“, sagte sie. „Möchtest du mitkommen?“ „Nein“, antwortete Matrona.
+
+Als Matrona am nächsten Morgen bei Colette ankam, verkündete sie, dass sie fernsehen wolle. „An Sabbaten schauen wir in meinem Haus christliche Sendungen oder Naturvideos“, entgegnete Colette. Matrona war überrascht. Sie fragte, ob sie stattdessen eine Zeichentricksendung über wilde Tiere ansehen könne.
+
+Colette und Matrona verbrachten zwei Monate gemeinsam in Anchorage, bevor sie nach Bethel zogen, wo Colette eine neue Stelle in einem Krankenhaus antrat. In dieser Zeit entwickelten sie eine Routine und bauten ihre Beziehung auf. Sie hielten Morgenund Abendandachten, und Matrona wuchs geistlich.
+
+Heute ist Matrona fünfzehn Jahre alt und liebt das Leben in Bethel, wo sie zu Hause unterrichtet wird, Klavierunterricht nimmt, viele Freunde hat und aktiv am Leben der Bethel-Adventgemeinde beteiligt ist.
+
+„Gott hat einfach alles richtig geleitet“, sagt Colette, die neben ihrer Arbeit als Kinderärztin auch als Bibelarbeiterin und Co-Leiterin der Gemeinde tätig ist. „Die freche Matrona, die ich am Telefon kennengelernt habe, ist sehr anders als die Matrona von heute“, erzählt sie. „Sie ist eine Führungspersönlichkeit für die Kinder in der Gemeinde und in der Umgebung. Ich sehe, wie Gott in ihrem Leben wirkt und ihren Glauben wachsen lässt.“
+
+Heute ist Matrona dankbar für Colettes hartnäckige Telefonanrufe damals und für ihre beständige mütterliche Liebe jetzt als Mutter. „Wenn sie nicht versucht hätte, immer wieder zu mir durchzudringen, wüsste ich nicht, wer Gott ist“, sagt sie.
+
+Sie meint, Gott habe Colette gebraucht, um ihr Leben zu verändern. „Wie sie mich gefunden hat, war kein Zufall“, sagt sie. „Ich glaube, dass Gott sie zu mir und mich zu ihr geführt hat. Gott hat mich an einen guten Ort gebracht und mir Frieden gegeben.“
+
+_Geliefert vom Büro der Generalkonferenz für Adventist Mission: www.AdventistMission.org_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/11/teacher-comments.md b/src/de/ss/2025-01/11/teacher-comments.md
index 66a3d4a1f7..f2879f9fa8 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/11/teacher-comments.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/11/teacher-comments.md
@@ -1,7 +1,64 @@
 ---
-title:  Lehrerteil
-date:   14/03/2025
+title: Lehrerteil
+date: 14/03/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### TEIL I: ÜBERSICHT
+
+**Schlüsseltext:** Johannes 18,37
+
+**Studienschwerpunkt:** Jesaja 5,1–4; Matthäus 21,33–41; Römer 3,25–26; 5,8; Offenbarung 15,3; 19,2
+
+**Einführung**
+
+Wir sind aufgefordert, Gottes Gerechtigkeit und seine liebevollen Absichten gegenüber seinem Volk anzuerkennen und zu verkünden.
+
+**Themen der Lektion**
+
+In der Lektion dieser Woche werden drei wichtige Themen beleuchtet:
+
+1. Wir dürfen Gottes Gerechtigkeit anerkennen: Wir sind aufgefordert anzuerkennen, dass Gott gerecht ist. Im Gleichnis vom Weinberg wird die Gerechtigkeit Gottes bildlich bekräftigt und von den Zuhörern bejaht. Jesus erzählt das Gleichnis so, dass die Zuhörer die Legitimität der Handlungen des Landbesitzers im Gegensatz zu den Winzern anerkennen.
+2. Wir dürfen Gottes liebevolle Absichten anerkennen: In Matthäus 21,33–41 bestätigen die Zuhörer, dass der Landbesitzer alles, was er konnte, getan hatte, bevor er Gericht hielt. Auch in Jesaja 5 weist Gott selbst darauf hin, dass er alles getan hatte, was er für sein Volk tun konnte. Die Frage „Was hätte ich für meinen Weinberg noch mehr tun können, das ich nicht getan habe?“ ist ein Aufruf, Gottes liebevolle Absichten und Taten für sein Volk wahrzunehmen (Jes 5,4 NLB).
+3. Wir dürfen Gottes Gerechtigkeit und liebevolle Absichten verkünden: Die Bibel lädt uns ein, nicht nur Gottes Gerechtigkeit und seine liebevollen Taten anzuerkennen, sondern auch zu verkünden, dass Gott vollkommen gerecht und rechtschaffen ist. In Offenbarung 15,3 singen und verkünden die Heiligen: „Groß und wunderbar sind deine Taten, Herr, Gott, Allmächtiger. Gerecht und wahrhaftig sind deine Wege, König der Völker“ (NLB).
+
+**Anwendung**
+
+Wie können wir Gottes Gerechtigkeit und seine liebevollen Absichten in unserem Alltag und unseren Gesprächen über Gott anerkennen und verkünden?
+
+### TEIL II: KOMMENTAR
+
+**1. Wir dürfen Gottes Gerechtigkeit anerkennen.**
+
+Laut der Heiligen Schrift sind wir als schwache und begrenzte Geschöpfe nicht in der Lage, Gottes Wege zu beurteilen (siehe Gottes Rede am Ende des Buches Hiob, Hiob 38–42; siehe auch Röm 9,20). Gleichzeitig sind wir aufgefordert anzuerkennen, dass Gott gerecht ist. Römer 3,26 weist darauf hin, dass das Blut Christi eine Demonstration (das griechische Wort ist endeixis) der Gerechtigkeit Gottes ist, weil er geduldig „die Sünden vergibt, die früher begangen wurden“ (Röm 3,25). Daher zeigt das Blut Christi, dass Gott nicht nur vergibt (Rechtfertiger), sondern auch gerecht ist. Es ist bemerkenswert, dass das griechische Substantiv endeixis, (dt. „Erweis“ (EB) – wie in er „erweist“ (LB, Hfa), er hat „unter Beweis gestellt“ (NGÜ)) die Bedeutung von „etwas, das die Akzeptanz von etwas mental oder emotional erzwingt, Demonstration, Beweis“ vermittelt (Danker et al., A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature, S. 332).
+
+Daher betont die Verwendung dieses Substantivs in Römer 3,26, dass Gott nicht nur gerecht ist, sondern dass er beabsichtigt, uns zu demonstrieren, zu zeigen, zu beweisen, dass er gerecht ist. Thomas Schreiner führt an, dass wir in diesem Abschnitt Gottes „Wunsch finden, seine Gerechtigkeit zu demonstrieren“. Er fügt hinzu: „Indem er seine rettende und richtende Gerechtigkeit demonstriert, hat Gott seinen Namen vor der Welt gerechtfertigt“ (Thomas R. Schreiner, Romans, Baker Exegetical Commentary on the New Testament, Grand Rapids, Michigan 1998, S. 198–199).
+
+Im Gleichnis vom Weinberg (Mt 21,33–41; siehe auch Mk 12,1–12; Lk 20,9–19) wird die Gerechtigkeit Gottes bildlich bestätigt und daher von den Zuhörern anerkannt. In der erzählerischen Abfolge des Gleichnisses präsentiert Jesus eine Reihe vernünftiger Entscheidungen des Weinbergbesitzers als Reaktion auf die unvernünftige Haltung der Winzer, denen er den Weinberg verpachtet hatte. Da der Weinbergbesitzer in ein fernes Land gegangen war, war es plausibel, dass er Diener schickte, um die Früchte des Weinbergs um die Zeit der Weinlese herum entgegenzunehmen. Absurd war die Tatsache, dass die Winzer die Diener zweimal misshandelten und sogar einen von ihnen töteten. Wiederum war es plausibel, dass der Weinbergbesitzer schließlich seinen Sohn schickte in der Annahme, dass die Winzer ihm Respekt entgegenbringen würden. In einer noch absurderen Reaktion töteten die Winzer jedoch auch den Sohn, um sein Erbe zu stehlen.
+
+Jesus erzählt dieses Gleichnis so, dass die Zuhörer in der Lage sind, die Legitimität der Handlungen des Weinbergbesitzers im Gegensatz zum Irrsinn der Winzer nachzuvollziehen und schrittweise anzuerkennen. Jesus ist sogar in der Lage, die Schlussfolgerung des Gleichnisses direkt von den Lippen seiner Zuhörer formulieren zu lassen. Er fragt sie: „Wenn nun der Herr des Weinbergs kommen wird, was wird er mit diesen Weingärtnern tun? Sie sprachen zu ihm: Er wird den Bösen ein böses Ende bereiten und seinen Weinberg andern Weingärtnern verpachten, die ihm die Früchte zur rechten Zeit geben“ (Mt 21,40–41).
+
+So können die Zuhörer des Gleichnisses den Schluss ziehen, dass der Weinbergbesitzer nicht mehr hätte tun können. Wie sie klar erkennen, hat er alles getan, was er konnte, um mit den Winzern angemessen umzugehen. Daher wird er in den Augen der Zuhörer bei der erwarteten Bestrafung der bösen Winzer als gerecht angesehen. Da es sich bei diesem Gleichnis um eine bildhafte Lehre über die Gerechtigkeit Gottes handelt, ist Gott nicht nur gerecht, sondern wird auch so wahrgenommen. Diese Wahrnehmung scheint Teil der Absicht Jesu zu sein, wie wir an der interaktiven Art und Weise, in der er das Gleichnis abschließt, beobachten können. Die Zuhörer nehmen Gott als gerecht wahr, weil sie erkennen, dass der Weinbergbesitzer alles in seiner Macht Stehende getan hatte, um eine angemessene Beziehung zu denen aufrechtzuerhalten, die böse handelten, bevor er sie mit Vernichtung strafen musste.
+
+**2. Wir dürfen Gottes liebevolle Absichten anerkennen.**
+
+So wie die Zuhörer im Gleichnis vom Weinberg, das Jesus in Matthäus 21,33–41 erzählt, erkennen, dass der Grundbesitzer vor seinem Urteil alles ihm Mögliche getan hatte, bestätigt Gott selbst im „Lied von meinem Freund und seinem Weinberg“ in Jesaja 5, dass er alles in seiner Macht Stehende für sein Volk getan hat. Im Gleichnis vom Weinberg, das Jesus erzählte, lag das Problem bei den Weingärtnern, was eine figurative Anspielung auf „die Hohenpriester und die Pharisäer“ (Mt 21,45) ist. Im Lied von Jesaja 5 liegt das Problem beim Weinberg selbst, der sinnbildlich für „das Haus Israel“ (Jes 5,7), die „Bürger zu Jerusalem“ (V. 3.7) steht.
+
+Wie der Grundbesitzer im Gleichnis, der alles tat, um eine angemessene Beziehung zu den Weingärtnern zu pflegen, tat der Freund im Lied alles, um den Weinberg dazu zu bringen, gute Trauben hervorzubringen. Genauer gesagt legte er ihn an „auf einer fetten Höhe. Und er grub ihn um und entsteinte ihn und pflanzte darin edle Reben. Er baute auch einen Turm darin und grub eine Kelter“ (Jes 5,1–2). All diese Vorbereitungsarbeiten wurden von der hoffnungsvollen Erwartung angetrieben, dass der Weinberg „gute Trauben brächte; aber er brachte schlechte“. Konkret suchte Gott unter seinem Volk „Rechtsspruch“, aber was er sah, war „Rechtsbruch“. Er suchte „Gerechtigkeit“, aber was er hörte, war „Geschrei über Schlechtigkeit“ (V. 7).
+
+Während Jesus sein Publikum fragt, was der Grundbesitzer im Gleichnis nach allem, was er getan hatte, nun vernünftigerweise tun sollte, lädt Gott in Jesaja das Volk Juda ein, zwischen ihm und seinem Weinberg zu richten (V. 3). Dieses Urteil soll sich an der folgenden Frage orientieren: „Was sollte man noch mehr tun an meinem Weinberg, das ich nicht getan habe an ihm?“ (V. 4). Diese rhetorische Frage sollte zu der Schlussfolgerung führen, dass Gott alles ihm Mögliche getan hatte, damit sein Volk sozusagen „gute Früchte“ hervorbrachte. Daher ist diese Frage letztlich eine Einladung, all die liebevollen Absichten, Handlungen und Erwartungen anzuerkennen, die Gott im Interesse seines Volkes hegt und tut.
+
+Darüber hinaus liebt Gott sein Volk nicht nur, wie Römer 5,8 unterstreicht, sondern er zeigt ihm diese Liebe auch. Wenn etwas praktisch demonstriert wird, kann es von uns leichter anerkannt oder erkannt werden. Wie in Römer 3,26 der Begriff der Demonstration (endeixis) verwendet wird, um zu bestätigen, dass Gott aufgrund des Blutes Christi gerecht ist, so nutzt auch Römer 5,8 diese Ausdrucksweise im Zusammenhang mit dem Tod Christi für uns, nun mit dem Verb synistemi, um zu bestätigen, dass Gott uns liebt. Dieses griechische Verb vermittelt die Bedeutung von „durch Handeln einen persönlichen Charakterzug oder Anspruch beweisen, demonstrieren, zeigen, hervorheben“ (Danker et al., A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature, S. 973). Verschiedene Bibelversionen betonen diese Idee mit ähnlichen Worten: „Gott aber erweist seine Liebe zu uns“ (LB, EB), „Gott dagegen beweist uns seine große Liebe“ (NLB), „Doch Gott hat seine Liebe zu uns ganz deutlich gezeigt“ (Das Buch).
+
+**3. Wir dürfen Gottes Gerechtigkeit und liebevolle Absichten verkünden.**
+
+Die Bibel lädt uns nicht nur ein, Gottes Gerechtigkeit und seine liebevollen Absichten gegenüber seinem Volk anzuerkennen. Wir sollen auch das verkünden, was wir bei Gott anerkennen oder erkennen. Zum Beispiel finden wir diese Art von Verkündigung von den Heiligen in der Offenbarung gesungen. In Offenbarung 15,3 singen sie: „Groß und wunderbar sind deine Werke, Herr, allmächtiger Gott! Gerecht und wahrhaftig sind deine Wege, du König der Völker.“ Gleichermaßen sagt in Offenbarung 19,2 eine große Schar im Himmel mit lauter Stimme: „Denn wahrhaftig und gerecht sind seine Gerichte, dass er die große Hure verurteilt hat, die die Erde mit ihrer Hurerei verdorben hat, und hat das Blut seiner Knechte gerächt, das ihre Hand vergossen hat.“
+
+### TEIL III: ANWENDUNG
+
+Römer 3,26 macht deutlich, dass Gott nicht nur gerecht ist, sondern auch beabsichtigt, zu zeigen oder zu beweisen, dass er gerecht ist. Besprecht mit diesem Gedanken im Hinterkopf die folgenden Fragen:
+
+`1. Wie beruhigend ist es zu wissen, dass Gott alles tut, um seinem Volk seine Rechtschaffenheit und Gerechtigkeit zu zeigen? Was empfindet ihr dadurch für Gott?`
+
+`2. Wie beeinflusst die Anerkennung der Gerechtigkeit Gottes und seiner liebevollen Absichten gegenüber seinem Volk unsere Verkündigung seiner Gerechtigkeit gegenüber anderen? Wie können wir Gottes Gerechtigkeit in unserer Verkündigung verdeutlichen?`
+
+`3. Wie können wir bewusst unsere Liebe zu Gott zeigen, selbst in Zeiten des Leides?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/12/01.md b/src/de/ss/2025-01/12/01.md
index 8981c08750..47233d9f2f 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/12/01.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/12/01.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   15/03/2025
+title: Liebe und Gerechtigkeit, die beiden größten Gebote
+date: 15/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Lies für das Studium dieser Woche
+Matthäus 22,34–40; Sacharja 7,9–12; Psalm 82; Micha 6,8; Matthäus 23,23–30; Lukas 10,25–37
+
+> <p>Merktext</p>
+> Wenn jemand spricht: Ich liebe Gott, und hasst seinen Bruder, der ist ein Lügner. Denn wer seinen Bruder nicht liebt, den er sieht, der kann nicht Gott lieben, den er nicht sieht. (1 Joh 4,20)
+
+Auch wenn wir darauf vertrauen, dass Gott am Ende alles in Ordnung bringen wird, ist es doch wichtig, was wir als Christen im Hier und Jetzt tun. Auch wenn es viel Ungerechtigkeit und Böses geben mag, das Gott jetzt nicht beseitigt (aufgrund der Parameter des kosmischen Konflikts), bedeutet das nicht, dass wir nicht dazu gebraucht werden können, Leid und Böses, das uns begegnet, zu lindern, zumindest so weit wie möglich. In der Tat sind wir als Christen verpflichtet, genau das zu tun.
+
+Wie wir gesehen haben, gehören Liebe und Gerechtigkeit zusammen; sie sind untrennbar. Gott liebt Gerechtigkeit. Wenn wir also Gott lieben, werden wir auch die Gerechtigkeit lieben.
+
+Analog dazu werden wir einander lieben, wenn wir Gott lieben. Zur Liebe zueinander gehört die Sorge um das Wohlergehen der Menschen um uns herum. Wenn andere von Armut, Unterdrückung oder irgendeiner Art von Ungerechtigkeit betroffen sind, sollte uns das beschäftigen. Wenn andere unterdrückt werden, sollten wir nicht die Augen davor verschließen. Stattdessen sollten wir uns fragen, was wir als Einzelne und als Gemeinschaft tun können, um Gottes Liebe und Gerechtigkeit in einer Weise zur Geltung zu bringen, die das vollkommene Wesen unseres Herrn in unserer zerbrochenen Welt widerspiegelt.
+
+_* Studiere diese Lektion zur Vorbereitung auf Sabbat, den 22. März._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/12/02.md b/src/de/ss/2025-01/12/02.md
index d275b59721..2832d7fe3c 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/12/02.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/12/02.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   16/03/2025
+title: Die beiden größten Gebote
+date: 16/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Um darüber nachzudenken, was wir als Einzelne und als Gemeinschaft tun können, um Gottes Liebe und Gerechtigkeit in unserer Welt mehr Geltung zu verschaffen, ist es angebracht, sich zunächst auf das zu konzentrieren, was Gott uns geboten hat.
+
+`Lies Matthäus 22,34–40. Wie beantwortet Jesus die Frage des Gesetzeslehrers?`
+
+Laut Jesu Aussage ist das „höchste und erste Gebot“: „Du sollst den Herrn, deinen Gott, lieben von ganzem Herzen, von ganzer Seele und von ganzem Gemüt.“ Und Jesus fügt hinzu: „Das andere aber ist dem gleich: ‚Du sollst deinen Nächsten lieben wie dich selbst‘.“ Diese Gebote stehen jedoch nicht allein. Jesus lehrt weiter: „In diesen beiden Geboten hängt das ganze Gesetz und die Propheten“ (Mt 22,37–40). Tatsächlich sind es Zitate aus dem Alten Testament.
+
+`Lies Matthäus 19,16–23. Wie hängen die Antworten Jesu auf die Fragen des reichen jungen Mannes aus der Oberschicht mit seinen Antworten auf die Frage des Gesetzeslehrers in Matthäus 22 zusammen?`
+
+Was ging hier vor sich? Warum gab Jesus diesem Mann diese Antwort? Was sollten diese Begegnungen uns allen sagen, unabhängig von unserer Stellung oder unserem Status im Leben?
+
+„Christus stellte dem einflussreichen Mann nur das zur Bedingung, was ihm ermöglichen würde, einen vollkommenen christlichen Charakter zu entwickeln. Seine Worte waren Worte der Weisheit, obwohl sie ernst und streng klangen. Der Mann konnte nur auf Erlösung hoffen, wenn er diese Worte annahm und ihnen gehorchte. Beinahe unmerklich beeinflussten seine hohe Stellung und sein Besitz seinen Charakter zum Schlechten hin. Wenn er daran festhielte, würde dies die Liebe zu Gott aus seinem Leben verdrängen. Alles, was er Gott vorenthielt – ob viel oder wenig –, würde seine moralische Kraft und seine Leistungsfähigkeit beeinträchtigen. Wer sein Herz an weltliche Dinge hängt – wie unbedeutend und wertlos sie auch sein mögen –, wird schließlich ganz davon beherrscht werden“ (SDL 503).
+
+`Auch wenn wir nicht alle wie dieser reiche junge Mann aus der Oberschicht dazu aufgerufen sind, alles zu verkaufen, was wir haben, woran könntest du dich klammern, das, wenn du es nicht aufgibst, zu einem ewigen Ruin führen könnte?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/12/03.md b/src/de/ss/2025-01/12/03.md
index c0aabea31a..2fd2004c84 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/12/03.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/12/03.md
@@ -1,7 +1,22 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   17/03/2025
+title: Die zwei größten Sünden
+date: 17/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Laut Jesu Worten sind die beiden größten Gebote die Liebe zu Gott und die Liebe zueinander. Die Erfüllung dieser Gebote erfordert Opfer, die die Liebe zu anderen spürbar machen – und das ist es, worum es bei der Nachfolge Jesu wirklich geht.
+
+Wenn nun die beiden größten Gebote die Liebe zu Gott und die Liebe zu anderen sind, was sind dann die beiden größten Sünden?
+
+`Lies Psalm 135,13–19. Was verrät dieser Psalm über eine häufige Sünde, die in der ganzen Heiligen Schrift gebrandmarkt wird?`
+
+Das Alte Testament betont immer wieder, wie wichtig die Liebe zu Gott ist und dass sie über allem steht (siehe 5 Mo 6,5). Dies steht in engem Zusammenhang mit der großen Sünde des Götzendienstes, der das Gegenteil von Liebe zu Gott ist.
+
+`Lies Sacharja 7,9–12. Was beklagt Gott laut dem Propheten  Sacharja in diesem Abschnitt? In welchem Verhältnis stehen dies und die Sünde des Götzendienstes zu den beiden großen Geboten?`
+
+Es ist nicht nur Götzendienst, auf den Gott mit dem Zorn der Liebe reagiert, sondern auch die Misshandlung seines Volkes, ob nun Einzelpersonen oder das Volk als Ganzes betroffen sind. Gott wird zornig über Ungerechtigkeit, weil Gott Liebe ist.
+
+Die beiden großen Sünden, die im gesamten Alten Testament gebrandmarkt werden, sind Versäumnisse in Bezug auf die beiden großen Gebote, Gott zu lieben und einander zu lieben. Die beiden größten Sünden sind Versäumnisse in der Liebe. Kurz gesagt, man kann die Gebote nicht halten, wenn man Gott nicht liebt und wenn man die anderen nicht liebt.
+
+In der Tat heißt es in 1. Johannes 4,20–21: „Wenn jemand spricht: Ich liebe Gott, und hasst seinen Bruder, der ist ein Lügner. Denn wer seinen Bruder nicht liebt, den er sieht, der kann nicht Gott lieben, den er nicht sieht. Und dies Gebot haben wir von ihm, dass, wer Gott liebt, dass der auch seinen Bruder liebe.“
+
+`Wie erklärst du dir, dass die Liebe zu Gott nicht von der Liebe zu anderen getrennt werden kann? Wie verstehst du diese untrennbare Verbindung?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/12/04.md b/src/de/ss/2025-01/12/04.md
index c1c640e604..414621a825 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/12/04.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/12/04.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   18/03/2025
+title: Gott liebt Gerechtigkeit
+date: 18/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Die Heilige Schrift erklärt, dass Gott Gerechtigkeit liebt und das Böse hasst (z. B. Ps 33,5; Jes 61,8). Er ist zutiefst besorgt über die Ungerechtigkeit, was aufrichtige Entrüstung im Namen all derer hervorruft, die Opfer von Ungerechtigkeit sind. Im gesamten Alten und Neuen Testament setzt sich Gott immer wieder leidenschaftlich für die Geknechteten und Unterdrückten ein und bringt gleichzeitig seinen gerechten Zorn gegen die Täter und Unterdrücker zum Ausdruck.
+
+`Lies Psalm 82. Wie bringt dieser Psalm Gottes Sorge um die Gerechtigkeit in dieser Welt zum Ausdruck? Was könnte der Psalm für uns heute bedeuten?`
+
+Viele Ausleger verstehen diesen Abschnitt so, dass er sowohl die irdischen Herrscher anprangert, die für die Ungerechtigkeit in der Gesellschaft verantwortlich sind, als auch darauf hinweist, dass Gott die himmlischen Herrscher (die „Götter“) richten wird, die hinter den korrupten irdischen Richtern und Herrschern (offensichtlich dämonische Kräfte) stehen. Konkret werden die Herrscher gefragt: „Wie lange wollt ihr unrecht richten und die Frevler vorziehen?“ (Ps 82,2).
+
+Weiter werden sie aufgefordert: „Schaffet Recht dem Armen und der Waise und helft dem Elenden und Bedürftigen zum Recht. Errettet den Geringen und Armen und erlöst ihn aus der Gewalt der Frevler“ (V. 3–4). Hier und an anderen Stellen rufen die Propheten des Alten Testaments in aller Deutlichkeit zur Gerechtigkeit auf. Dies ist kein Randthema der Heiligen Schrift, sondern steht im Mittelpunkt der Botschaft der Propheten des Alten Testaments und der Worte Jesu, während er hier auf der Erde war.
+
+Es ist kein Geheimnis, was Gott von denen wünscht und verlangt, die behaupten, ihn zu lieben und ihm zu gehorchen. In Micha 6,8 (und in ähnlichen Abschnitten an anderer Stelle) sagt er ganz klar: „Es ist dir gesagt, Mensch, was gut ist und was der HERR von dir fordert: nichts als Gottes Wort halten und Liebe üben und demütig sein vor deinem Gott.“
+
+Dieser Gedanke findet sich in der ganzen Heiligen Schrift wieder. Jesus sagte zum Beispiel: „Daran wird jedermann erkennen, dass ihr meine Jünger seid, wenn ihr Liebe untereinander habt“ (Joh 13,35; vgl. 1 Joh 4,8–16).
+
+`Wie würden unsere Familien und Gemeinden aussehen, wenn wir uns auf Micha 6,8 konzentrieren und dies bewusst in Wort und Tat in die Praxis umsetzen würden? In welchem Kontext auch immer du dich befindest, wie könnte die Anwendung dieser Prinzipien besser zum Ausdruck gebracht werden?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/12/05.md b/src/de/ss/2025-01/12/05.md
index 96e558432f..c9eb11a14f 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/12/05.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/12/05.md
@@ -1,7 +1,17 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   19/03/2025
+title: Aufgerufen, für Gerechtigkeit zu sorgen
+date: 19/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Die Propheten betonen in der Heiligen Schrift kontinuierlich Gottes Ruf nach Gerechtigkeit in der Gesellschaft. Immer wieder schreckt die Heilige Schrift nicht davor zurück, Fragen der Ungerechtigkeit und Unterdrückung zu thematisieren. Die Bitte an Gott, Gericht zu halten, ist letztendlich die Bitte, Gott möge Gerechtigkeit herstellen.
+
+Der Prophet Jesaja zum Beispiel nimmt beim Thema Ungerechtigkeit in Israel zu seiner Zeit kein Blatt vor den Mund. Seine Worte und sein Ruf nach Gerechtigkeit sollten uns heute laut und deutlich in den Ohren klingen. „Lernt Gutes tun! Trachtet nach Recht, helft den Unterdrückten, schafft den Waisen Recht, führt der Witwen Sache!“ (Jes 1,17). Weiter verkündet er: „Wehe denen, die unrechte Gesetze machen … um die Sache der Armen zu beugen und Gewalt zu üben am Recht der Elenden“ (Jes 10,1–2). Und er warnt: „Was wollt ihr tun am Tage der Heimsuchung und des Unheils, das von ferne kommt? Zu wem wollt ihr fliehen um Hilfe? Und wo wollt ihr eure Herrlichkeit lassen?“ (V. 3).
+
+Ebenso verkündet der Prophet Jeremia Gottes Botschaft: „Weh dem, der sein Haus mit Sünden baut und seine Gemächer mit Unrecht, der seinen Nächsten umsonst arbeiten lässt und gibt ihm seinen Lohn nicht … Hat dein Vater nicht auch gegessen und getrunken und hielt dennoch auf Recht und Gerechtigkeit, und es ging ihm gut? Er half dem Elenden und Armen zum Recht, und es ging ihm gut. Heißt dies nicht, mich recht erkennen?, spricht der HERR“ (Jer 22,13.15–16).
+
+
+`Lies Matthäus 23,23–30. Was lehrt Jesus hier über das, was am wichtigsten ist? Was denkst du, meint er, wenn er vom „Wichtigsten“ spricht?`
+
+Damit man nicht denkt, dass Ungerechtigkeit nur ein Anliegen der alttestamentlichen Propheten war, sehen wir hier und an anderen Stellen im Wirken Jesu deutlich, dass dies für Christus von größter Bedeutung ist. Jesus formuliert es so: „Weh euch, Schriftgelehrte und Pharisäer, ihr Heuchler, die ihr den Zehnten gebt von Minze, Dill und Kümmel und lasst das Wichtigste im Gesetz beiseite, nämlich das Recht, die Barmherzigkeit und den Glauben! Doch dies sollte man tun und jenes nicht lassen“ (Mt 23,23). In der Parallelstelle in Lukas beklagt Jesus, dass sie „am Recht und an der Liebe Gottes“ vorbeigehen (Lk 11,42).
+
+`Wie sähe es aus, wenn du dich heute auf „das Wichtigste“ konzentrieren würdest, im Gegensatz zum „Zehnten von Minze, Dill und Kümmel“, auf den wir uns stattdessen konzentrieren könnten?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/12/06.md b/src/de/ss/2025-01/12/06.md
index 5355c92009..6befa5bce1 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/12/06.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/12/06.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   20/03/2025
+title: Wer ist mein Nächster?
+date: 20/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Nachdem Jesus die beiden größten Gebote, die Gottesund die Nächstenliebe, verkündet hatte, fragte ihn ein Gesetzeslehrer, der sich rechtfertigen wollte: „Wer ist denn mein Nächster?“ (Lk 10,29). Als Antwort darauf erzählte Jesus das heute bekannte, aber damals schockierende Gleichnis vom barmherzigen Samariter.
+
+`Lies das Gleichnis vom barmherzigen Samariter in Lukas 10,25–37. Was sagt dieser Abschnitt angesichts des Rufs der Propheten nach Barmherzigkeit und Gerechtigkeit und angesichts der Arten von Ungerechtigkeiten, die verschiedene Menschengruppen im Laufe der Menschheitsgeschichte den „anderen“ zugefügt haben?`
+
+Jesus redete nicht nur über Gerechtigkeit; er kam, um sie zu bringen. Er war und wird die Erfüllung des prophetischen Rufs und der Sehnsucht nach Gerechtigkeit sein (siehe Lk 4,16–21 zusammen mit Jes 61,1–2). Er ist die Sehnsucht aller Völker, vor allem derer, die ihr Bedürfnis nach Rettung erkennen.
+
+Im direkten Gegensatz zum Feind, der nach der Macht griff und Gottes Thron an sich reißen wollte, erniedrigte sich Jesus. Er identifizierte sich mit denen, die unter Sünde, Ungerechtigkeit und Unterdrückung litten (ohne von der Sünde angesteckt zu werden). Er besiegte den Feind, indem er sich in Liebe hingab, um als der Gerechte und der Rechtfertiger aller, die glauben, Gerechtigkeit herzustellen. Wie können wir behaupten, dass wir uns um das Gesetz, für das Christus gestorben ist, kümmern, wenn wir uns nicht um das kümmern, was Christus das Wichtigste im Gesetz nennt?
+
+Psalm 9,9–10 verkündet: „Er wird den Erdkreis richten mit Gerechtigkeit und die Völker regieren, wie es recht ist. Der HERR ist des Armen Schutz, ein Schutz in Zeiten der Not.“ Dementsprechend fügt Psalm 146,7–9 hinzu: Gott „schafft Recht den Bedrückten, er gibt den Hungrigen Brot. Der HERR macht die Gefangenen frei. Der HERR öffnet die Augen der Blinden. Der HERR richtet die Gebeugten auf. Der HERR liebt die Gerechten. Der HERR behütet die Fremdlinge, Waisen und Witwen hilft er auf; aber er krümmt den Weg der Gottlosen“ (EB).
+
+Wie viel deutlicher könnte das Wort Gottes sein, wenn es darum geht, wie wir versuchen sollten, denen um uns herum zu dienen, die Not und Leid erleben?
+
+`Was können wir aus dem Leben und Wirken Jesu in Sachen Hilfe für Bedürftige lernen? Auch wenn wir keine Wunder wie er vollbringen können – wie könnte unsere Hilfe vielen leidenden Menschen „wundersam“ vorkommen?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/12/07.md b/src/de/ss/2025-01/12/07.md
index c20d0b90f0..91e2cdd916 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/12/07.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/12/07.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   21/03/2025
+title: Weiterführendes Studium
+date: 21/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Lies von Ellen White in Der Sieg der Liebe „Der Sabbat“, S. 263–271.
+
+„Die Pharisäer wagten es nicht, Jesus vor den vielen Anwesenden zu antworten. Sie hatten Angst, sich selbst in Schwierigkeiten zu bringen. Sie wussten genau, dass er die Wahrheit gesprochen hatte. Lieber würden sie einen Menschen leiden lassen, als ihre Vorschriften und Satzungen zu übertreten. Ein Tier aber würden sie aus seiner Notlage retten, um dem Eigentümer den Verlust zu ersparen. Also kümmerten sie sich mehr um ein einfaches Tier als um einen Menschen, der doch zum Bild Gottes geschaffen worden war. Dies veranschaulicht das Werk aller falschen Religionen. Sie entstehen aus dem menschlichen Wunsch heraus, sich über Gott zu erheben, und haben zur Folge, dass der Mensch erniedrigt und geringer geachtet wird als das Vieh. Jede Religion, die gegen die Herrschaft Gottes kämpft, raubt dem Menschen die Herrlichkeit, die er bei seiner Erschaffung besaß und ihm durch Christus wiedergegeben werden soll. Jede falsche Religion lehrt ihre Anhänger, mit menschlichen Bedürfnissen, Leiden und Rechten gleichgültig umzugehen. Das Evangelium verleiht dem Menschen einen hohen Wert, weil Gott ihn durch das Blut von Christus freigekauft hat. Es lehrt uns, sorgfältig auf die Bedürfnisse und Nöte der Menschen zu achten. Der Herr sagt, ‚dass ein Mann kostbarer sein soll als Feingold und ein Mensch wertvoller als Goldstücke aus Ophir‘ (Jesaja 13,12b). Als sich Jesus mit der Frage an die Pharisäer wandte, ob es rechtmäßig sei, am Sabbat Gutes oder Böses zu tun, Leben zu retten oder zu töten, konfrontierte er sie mit ihren eigenen üblen Absichten. In bitterem Hass trachteten sie ihm nach dem Leben, während er dabei war, Leben zu retten und Unzähligen wahres Glück zu bringen. War es nun besser, am Sabbat zu töten, wie sie es planten, oder Leidende zu heilen, wie er es getan hatte? Was war gerechter: An Gottes heiligem Tag Mordgedanken zu hegen oder alle Menschen zu lieben und dies durch Taten der Barmherzigkeit auszudrücken?“ (SDL 268–269).
+
+**Fragen für ein Gespräch**
+
+`1. Warum und inwiefern ist es wahr, dass „jede falsche Religion … ihre Anhänger [lehrt], mit menschlichen Bedürfnissen, Leiden und Rechten gleichgültig umzugehen“? Was können wir konkret tun, um eine solche Sorglosigkeit in unseren Ortsgemeinden und darüber hinaus zu vermeiden?`
+
+`2. Wer ist mein Nächster? Wer ist euer Nächster? Auf welche praktische Weise sollte die Nachfolge Christi uns dem Samariter ähnlicher machen, der die Grenzen seiner Zeit überschritt, um Liebe zu üben?`
+
+`3. Wenn Gott Gerechtigkeit und Barmherzigkeit liebt, wie sollten wir dann in Übereinstimmung mit dem handeln, was für Gott am wichtigsten ist? Wie können wir uns mehr auf das konzentrieren, was Jesus „das Wichtigste im Gesetz“ nennt?`
+
+`4. Wenn wir über das Gericht nachdenken und darüber sprechen, wie oft betonen wir dann, dass Jesus das Gericht in erster Linie unter dem Gesichtspunkt betrachtet, ob und in welchem Ausmaß wir andere, insbesondere die Unterdrückten und Geknechteten, aktiv lieben? Denkt darüber im Zusammenhang von Matthäus 25,31–46 nach.`
+
+_Sabbatanfang: 18:36 Uhr Kassel / 18:07 Uhr Wien_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/12/inside-story.md b/src/de/ss/2025-01/12/inside-story.md
index 35d72fa37e..fc8896a018 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/12/inside-story.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/12/inside-story.md
@@ -1,7 +1,22 @@
 ---
-title:  Mit Gott erlebt
-date:   21/03/2025
+title: Mit Gott erlebt
+date: 21/03/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Visumprobleme im Nahen Osten
+
+_Andrew McChesney, Adventist Mission_
+
+Ki-nams Welt brach zusammen, als sie aus Südkorea kam, um als Studentenmissionarin im Nahen Osten zu arbeiten. Sie war mit einem befristeten Touristenvisum angekommen, das in ein Aufenthaltsvisum umgewandelt werden musste, um ihr einen Aufenthalt von einem Jahr zu ermöglichen. Ihr Vermieter hatte zugestimmt, ihr für das neue Visum einen Nachweis über ihren Wohnsitz zu geben. Doch plötzlich änderte er seine Meinung und forderte eine hohe Summe für das Dokument.
+
+Weder Ki-nam noch der Missionsleiter, der die kleine Gruppe von Studentenmissionaren betreute, hatte ausreichend Geld. Die kleine Adventgemeinde, die hauptsächlich aus armen Flüchtlingen bestand, die in einer Hausgemeinde Gottesdienste feierten, hatte das Geld ebenso wenig. Ki-nams Möglichkeiten waren begrenzt. Sie konnte nicht einfach in eine andere Wohnung ziehen, da es schwierig war, Vermieter zu finden, die bereit waren, an Ausländer zu vermieten. Illegal im Land zu bleiben war keine Option und sie wollte die Beamten nicht für das Aufenthaltsvisum bestechen.
+
+Sie betete: „Herr, wenn du mich hierhergeschickt hast, solltest du mein Problem lösen.“ Sie betete zwei Monate lang jeden Tag. Ihre Eltern in Südkorea beteten. Der Missionsleiter setzte Ki-nams Namen auf die Gebetsliste der Hausgemeinde und die Gemeindeglieder beteten.
+
+Zwei Monate vergingen, und der Vermieter unterschrieb das Dokument nicht.
+
+Dann kam der Tag, an dem Ki-nam zu einem Gespräch für ein neues Visum gehen musste. Aber sie hatte nicht die Unterlagen, die für ein solches nötig waren. Kurz vor dem Termin klingelte Ki-nams Handy. Es war der Missionsleiter. „Es könnte eine Lösung geben“, sagte er. Er erklärte, dass ein Gemeindeglied sich gedrungen gefühlt hatte, wenige Minuten zuvor bei einer Immobilienagentur vorbeizuschauen. Das Gemeindeglied kannte den Inhaber der Agentur und hatte gefragt: „Kannst du meiner Freundin helfen?“ Der Inhaber hatte geantwortet: „Bring ihren Reisepass und ich werde ihr einen Nachweis über ihren Wohnsitz ausstellen.“ Ki-nam war verblüfft. Sie konnte nur sagen: „Danke, Gott.“ Der Inhaber unterschrieb das Dokument und Ki-nam erhielt das Aufenthaltsvisum.
+
+Danach hatte Ki-nam keinen Zweifel mehr daran, dass Gott ihr Jahr im Nahen Osten segnen würde. Und das tat er. Durch ihre Arbeit wurden sieben Personen getauft. „Gott hat mich berufen und gebraucht, um Menschen zu retten“, sagt Ki-nam. „Er war jeden Schritt des Weges bei mir und half mir. Ich habe erkannt, dass es keine Fehler in Gottes Berufung gibt. Es war ein Jahr der Dankbarkeit.“
+
+_Geliefert vom Büro der Generalkonferenz für Adventist Mission: www.AdventistMission.org_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/12/teacher-comments.md b/src/de/ss/2025-01/12/teacher-comments.md
index d68f2381e2..126e815c67 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/12/teacher-comments.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/12/teacher-comments.md
@@ -1,7 +1,61 @@
 ---
-title:  Lehrerteil
-date:   21/03/2025
+title: Lehrerteil
+date: 21/03/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### TEIL I: ÜBERSICHT
+
+**Schlüsseltext:** 1. Johannes 4,20
+
+**Studienschwerpunkt:** Matthäus 19,16–22; 22,35–40; 25,40.45; Lukas 10,30–37; 1. Johannes 4,20
+
+**Einführung**
+
+Wenn wir Gott lieben, lieben wir uns untereinander und sorgen uns umeinander.
+
+**Themen der Lektion**
+
+In der Lektion dieser Woche werden zwei wichtige Themen beleuchtet:
+
+1. Die untrennbare Verbindung von Gottesliebe und Nächstenliebe (Gerechtigkeit): In der Heiligen Schrift beinhaltet die Liebe zu einem Mitgläubigen konkrete liebevolle Handlungen, wie das Teilen materieller Güter mit einem Bruder oder einer Schwester in Not. Einander zu lieben impliziert, sich um das Wohlergehen des anderen zu sorgen. Christi selbstaufopfernde Liebe zu uns ist die Grundlage dafür, dass wir Liebe überhaupt erkennen und anderen erweisen können – wobei andere nicht zu lieben bedeutet, den Gott, der sich in Jesus Christus offenbart, nicht zu erkennen.
+2. Mangelnde Liebe – wenn Liebe und Gerechtigkeit getrennt sind: Wenn wir Gott lieben, werden wir auch andere lieben und uns für Gerechtigkeit, die auf das Wohlergehen der Menschen ausgerichtet ist, einsetzen. Umgekehrt zeigt eine Trennung zwischen der Liebe zu Gott und der Gerechtigkeit gegenüber anderen einen Mangel an Hingabe, Gottes Gebote zu halten. Dies ist in der Geschichte des reichen jungen Mannes der Fall, der vorgab, die Gebote zu befolgen, aber es versäumte, Liebe zu den Armen zu zeigen. Ein weiteres Beispiel in den Evangelien sind der Priester und der Levit im Gleichnis vom barmherzigen Samariter. Auch sie gaben vor, die Reinheitsgebote zu befolgen, versäumten es jedoch, Mitgefühl und Liebe zu zeigen.
+
+**Anwendung**
+
+Inwieweit entspricht euer Leben dem Grundsatz, dass die Liebe zu Gott beinhaltet, sich um die Bedürfnisse anderer zu kümmern?
+
+### TEIL II: KOMMENTAR
+
+**1. Die untrennbare Verbindung von Gottesliebe und Nächstenliebe (Gerechtigkeit).**
+
+Die Verbindung zwischen der Liebe zu Gott und der Liebe zu anderen in 1. Johannes 4,20 bietet eine wichtige Erläuterung zu Johannes‘ pastoralen Warnungen davor, Brüder und Schwestern nicht zu lieben, wie in vorhergehenden Passagen betont. Karen H. Jobes weist darauf hin, dass Johannes in 1. Johannes 4,20 „zum Ausgangspunkt seiner Diskussion über Liebe, insbesondere zu Mitgläubigen, zurückkehrt“ (Karen H. Jobes, 1, 2, & 3 John. Zondervan Exegetical Commentary on the New Testament, Grand Rapids, Michigan 2014, S. 206). Mindestens drei Passagen im ersten Johannesbrief befassen sich mit dieser Diskussion.
+
+In 1. Johannes 2,9–11 verbindet Johannes die Einstellungen der Liebe und des Nichtliebens/Hassens von Mitgläubigen mit den gegensätzlichen Bildern von Licht und Dunkelheit. Er drückt es so aus: „Wer sagt, er sei im Licht, und hasst seinen Bruder, der ist noch in der Finsternis. Wer seinen Bruder liebt, der bleibt im Licht, und durch ihn kommt niemand zu Fall. Wer aber seinen Bruder hasst, der ist in der Finsternis und wandelt in der Finsternis und weiß nicht, wo er hingeht; denn die Finsternis hat seine Augen verblendet“ (1 Joh 2,9–11).
+
+In gleicher Weise wird in 1. Johannes 3,10–11 der Unterschied zwischen den Kindern Gottes und den Kindern des Teufels gemacht. „Daran wird offenbar, welche die Kinder Gottes und welche die Kinder des Teufels sind: Wer die Gerechtigkeit nicht tut, der ist nicht von Gott, und auch, wer seinen Bruder nicht lieb hat. Denn das ist die Botschaft, die ihr gehört habt von Anfang an, dass wir uns untereinander lieben sollen“ (1 Joh 3,10–11).
+
+Dann finden wir in 1. Johannes 3,14–17 mehr Details über Johannes‘ Warnungen in dieser Angelegenheit, nun mit dem Gegensatz zwischen Leben und Tod. „Wir wissen, dass wir aus dem Tod in das Leben hinübergegangen sind; denn wir lieben die Brüder. Wer nicht liebt, der bleibt im Tod. Wer seinen Bruder hasst, der ist ein Mörder, und ihr wisst, dass kein Mörder das ewige Leben bleibend in sich hat. Daran haben wir die Liebe erkannt, dass Er sein Leben für uns gelassen hat; und wir sollen auch das Leben für die Brüder lassen. Wenn aber jemand dieser Welt Güter hat und sieht seinen Bruder darben und verschließt sein Herz vor ihm, wie bleibt dann die Liebe Gottes in ihm?“ (V. 14–17).
+
+Zwei bedeutende Details werden in diesem Abschnitt angesprochen. Erstens wird die Liebe zu einem Mitgläubigen sichtbar im Teilen materieller Güter mit einem Bruder oder einer Schwester in Not. Diese konkrete liebevolle Handlung ist eine wichtige Form der Gerechtigkeit, denn Gerechtigkeit oder gesellschaftliches Wohlergehen zu fördern, bedeutet, das Wohlergehen anderer zu fördern, was dazu führt, dass das Leiden in der Welt verringert wird. Leiden wird hier als eine greifbare Form von Ungerechtigkeit verstanden. Zweitens ist die Liebe, die für Gerechtigkeit steht, im Sinne der Versorgung der Bedürfnisse anderer christologisch in 1. Johannes 3,16 verankert („Daran haben wir die Liebe erkannt, dass Er sein Leben für uns gelassen hat; und wir sollen auch das Leben für die Brüder lassen“). Das heißt, Christi selbstaufopfernde Liebe zu uns ist die Grundlage dafür, dass wir Liebe überhaupt erkennen und anderen erweisen können.
+
+Wenn wir 1. Johannes 4,20 („Wenn jemand spricht: Ich liebe Gott, und hasst seinen Bruder, der ist ein Lügner. Denn wer seinen Bruder nicht liebt, den er sieht, der kann nicht Gott lieben, den er nicht sieht“) im Licht von 1. Johannes 2,9–11; 3,10–11 und besonders 3,14–17 lesen, können wir die folgenden Schlussfolgerungen ziehen: Erstens drückt sich das Versagen in der Liebe zu den Mitgläubigen besonders in der Vernachlässigung der materiellen Bedürfnisse der Brüdern und Schwestern aus. Nach 1. Johannes 4,20 ist dieses Versagen ein Beweis dafür, dass der bekennende Gläubige Gott nicht liebt. Die theologische Anthropologie könnte die Grundlage für diese Schlussfolgerung bieten, da Gott die Menschen nach seinem Bild geschaffen hat (1 Mo 1,27).
+
+Jedoch scheint die Grundlage der Schlussfolgerung von 1. Johannes 4,20 auch christologisch zu sein. Das heißt, wie bereits in 1. Johannes 3,16 gesehen, ist Christi selbstaufopfernde Liebe sowohl die Grundlage dafür, dass wir Liebe überhaupt erkennen können, als auch das anregende Vorbild/die Kraft für unsere Liebe zu anderen. Diese christologische Grundlage wird in 1. Johannes 4,9–11 erneut bestätigt. Während „niemand … Gott jemals gesehen“ hat (1 Joh 4,12), wurde seine Liebe sichtbar oder „uns offenbart“ (V. 9 EB), weil er „seinen eingebornen Sohn gesandt hat in die Welt“ (V. 9). Tatsächlich wird die Aussage, dass „wir [Gott] lieben, weil er uns zuerst geliebt hat“ (V. 19 EB), christologisch in dem Sinne erklärt, dass nicht wir es waren, die Gott zuerst geliebt haben, „sondern dass er uns geliebt hat und gesandt seinen Sohn zur Versöhnung für unsre Sünden“ (V. 10). Und „weil Gott uns so sehr geliebt hat, sollen wir auch einander lieben“ (V. 11 NLB).
+
+Der Gedanke, dass Christus die sichtbare Manifestation der für uns unsichtbaren Liebe Gottes ist (V. 12), wird durch Johannes‘ Zeugnis als Augenzeuge Jesu verstärkt: „Und wir haben gesehen und bezeugen, dass der Vater den Sohn gesandt hat als Retter der Welt“ (V. 14 EB; siehe auch Joh 1,14.18). Daher fasst Jobes zusammen: „Ein Versagen, andere zu lieben, bedeutet, dass die Person es versäumt hat, den Gott zu sehen, der in Jesus Christus offenbart ist, und daher unfähig ist, Gott überhaupt zu lieben“ (Jobes, 1, 2, & 3 John. Zondervan Exegetical Commentary on the New Testament, S. 207). Aus christologischer Perspektive erinnert uns diese untrennbare Verbindung von Gottesliebe und Nächstenliebe (im Sinne der Förderung von Gerechtigkeit, d. h. des Wohlergehens anderer) an das, was Jesus in Matthäus 25,40 bekräftigte: „Was ihr getan habt einem von diesen meinen geringsten Brüdern, das habt ihr mir getan“ (siehe auch Mt 25,45, wo dieses Prinzip negativ ausdrückt wird).
+
+**2. Fehlende Liebe – wenn Liebe und Gerechtigkeit getrennt sind.**
+
+Die Verbindung zwischen der Liebe zu Gott und der Liebe zu anderen, insbesondere in Form von Gerechtigkeit (Förderung ihres Wohlergehens und Linderung ihres Leidens), sorgt für die notwendige praktische Umsetzung aller Gebote, die wir in der Heiligen Schrift finden. Anders ausgedrückt: Die Trennung zwischen der Liebe zu Gott und der Gerechtigkeit gegenüber anderen (sie zu lieben) bedeutet, dass es in unserem Leben beim Versuch, Gottes Gebote zu halten, keine Harmonie gibt. Ein Beispiel für dieses Prinzip ist der reiche Jüngling (Mt 19,16–22), der vorgab, die Gebote zu befolgen, es aber versäumte, den Armen mit seinem materiellen Besitz Liebe zu erweisen, und der letztlich scheiterte, Jesus nachzufolgen. Ein weiteres bedeutendes Beispiel in den Evangelien sind der Priester und der Levit im Gleichnis vom barmherzigen Samariter (Lk 10,30–37), die vorgaben, die Reinheitsvorschriften im Zusammenhang mit dem Tempel zu befolgen, es aber versäumten, dem halbtoten Mann auf der Straße von Jerusalem nach Jericho Barmherzigkeit und Liebe zu erweisen.
+
+In einem Gespräch mit einem Gesetzeslehrer betont Jesus – wie in Matthäus 22,35–40 aufgezeichnet –, dass die Liebe zu Gott und die Liebe zu den Mitmenschen „zwei Haken“ sind, an denen alle biblischen Lehren (das Gesetz und die Propheten) hängen. Während manche Übersetzungen von Matthäus 22,40 das griechische Verb kremánnymi mit „sich gründen auf“ wiedergeben („Alle anderen Gebote und alle Forderungen der Propheten gründen sich auf diese beiden Gebote“ NLB), wird in anderen Übersetzungen die wörtlichere Bedeutung von „hängen“ verwendet („In diesen beiden Geboten hängt das ganze Gesetz und die Propheten“ LB; siehe auch EB, SLT).
+
+### TEIL III: ANWENDUNG
+
+Im Kontext der untrennbaren Verbindung zwischen der Liebe zu Gott und der Liebe zu anderen ist die opferbereite Liebe Christi am Kreuz die Grundlage für eure Liebe zu anderen. Sprecht mit dieser Aussage im Hinterkopf über die folgenden Fragen:
+
+`1. In welcher Weise ist Gottes Liebe, wie sie am Kreuz offenbart wurde, euer Vorbild dafür, andere zu lieben?`
+
+`2. Welche Opfer bringt ihr persönlich, um andere zu lieben und ihnen Gerechtigkeit widerfahren zu lassen/ihre Bedürfnisse zu stillen?`
+
+`3. Was können wir als Gemeinde tun, um Menschen, die unter Armut, Unterdrückung oder irgendeiner Art von Ungerechtigkeit leiden, zu unterstützen?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/13/01.md b/src/de/ss/2025-01/13/01.md
index 92e9a49790..a1cb986fe1 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/13/01.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/13/01.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   22/03/2025
+title: Liebe ist die Erfüllung des Gesetzes
+date: 22/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Lies für das Studium dieser Woche
+2. Mose 20,1–17; Römer 6,1–3; 7,7–12; Jeremia 31,31–34; Matthäus 23,23–24; Jakobus 2,1–9
+
+> <p>Merktext</p>
+> Seid niemandem etwas schuldig, außer dass ihr euch untereinander liebt; denn wer den andern liebt, der hat das Gesetz erfüllt. (Röm 13,8)
+
+Während sie sich mit einem problematischen Gemeindeglied befassten, sagte jemand aus dem Gemeinderat zum Pastor: „Wir können keine Entscheidungen aus Mitgefühl treffen.“ Das können wir nicht? Der Pastor fragte sich, was diese Person wohl für ein Verständnis von Gott und Gottes Gesetz habe. Mitgefühl muss sicherlich im Mittelpunkt unseres Umgangs mit Menschen stehen, insbesondere mit solchen, die sich auf Irrwegen befinden. Mitgefühl ist ein wesentlicher Bestandteil der Liebe und wie Römer 13,8 sagt, ist die Liebe zum Nächsten die Erfüllung des Gesetzes.
+
+Wenn die Liebe tatsächlich die Erfüllung des Gesetzes ist, dann sollten wir uns davor hüten, das Gesetz getrennt von der Liebe zu sehen oder die Liebe losgelöst vom Gesetz zu betrachten. In der Heiligen Schrift gehören Liebe und Gesetz zusammen. Der göttliche Gesetzgeber ist die Liebe und dementsprechend ist das Gesetz Gottes das Gesetz der Liebe. Oder wie Ellen White es ausdrückte: „Gottes Gesetz spiegelt sein Wesen wider” (BRG 249).
+
+Gottes Gesetz ist keine Sammlung abstrakter Prinzipien, sondern es sind Gebote und Anweisungen, die zu unserem Gedeihen beitragen sollen. Gottes Gesetz ist in seiner Gesamtheit ein Ausdruck der Liebe, wie Gott selbst sie ausdrückt.
+
+_* Studiere diese Lektion zur Vorbereitung auf Sabbat, den 29. März._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/13/02.md b/src/de/ss/2025-01/13/02.md
index 4f5d4566c9..1bc83f0019 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/13/02.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/13/02.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   23/03/2025
+title: Das Gesetz der Liebe
+date: 23/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Gottes Gesetz besteht nicht aus abstrakten Prinzipien, sondern ist Ausdruck von Beziehung. Das zeigt sich explizit in den Zehn Geboten. Die Grundprinzipien der Zehn Gebote waren bereits im Garten Eden vorhanden, die Prinzipien der Liebe, die die Beziehung zwischen Gott und den Menschen und den Menschen untereinander regeln sollten.
+
+Als die Zehn Gebote in 2. Mose 20 verkündet und anschließend auf Stein geschrieben wurden, wurden sie Israel im Rahmen der Bundesbeziehung gegeben. Die Gebote wurden niedergeschrieben, nachdem Gott das Volk bereits aus Ägypten befreit hatte. Sie basieren auf Gottes Liebe und seinen Verheißungen an das Volk (siehe 2 Mo 6,7–8 und 3 Mo 26,12). An der Zweiteilung der Zehn Gebote kann man erkennen, dass sie auf das Gedeihen der Beziehung zwischen Mensch und Gott und der Beziehungen untereinander abzielen.
+
+`Lies 2. Mose 20,1–17. Wie offenbaren diese Verse die beiden Prinzipien: das der Liebe zu Gott und das der Liebe zu anderen?`
+
+Die ersten vier Gebote befassen sich mit den Beziehungen der Menschen zu Gott, die letzten sechs mit den Beziehungen der Menschen untereinander. Unsere Beziehung sowohl zu Gott als auch zu anderen Menschen muss durch die Grundsätze von Gottes Gesetz geregelt werden.
+
+Diese beiden Teile des Gesetzes entsprechen direkt dem, was Jesus als die beiden größten Gebote bezeichnete: „Du sollst den Herrn, deinen Gott, lieben von ganzem Herzen“ (Mt 22,37; vgl. 5 Mo 6,5) und „Du sollst deinen Nächsten lieben wie dich selbst“ (Mt 22,39; vgl. 3 Mo 19,18).
+
+Die ersten vier Gebote sind die Art und Weise, wie wir Gott mit unserem ganzen Wesen lieben sollen, und die letzten sechs sind die Art und Weise, wie wir einander sowie uns selbst lieben sollen. Jesus macht deutlich, dass diese beiden großen Liebesgebote untrennbar mit dem Gesetz verbunden sind. „In diesen beiden Geboten hängt das ganze Gesetz und die Propheten“ (Mt 22,40).
+
+Die Gesamtheit des Gesetzes Gottes ist also in Gottes Liebe begründet. Gottes Liebe und sein Gesetz sind untrennbar miteinander verbunden. Wir hören oft, dass Menschen sagen: Wir müssen das Gesetz nicht halten, wir müssen nur Gott lieben und andere lieben. Warum ergibt dieser Gedanke keinen Sinn?
+
+`Wie könnten wir unsere Liebe zu Gott oder zu anderen Menschen ausdrücken, wenn wir gegen eines der Zehn Gebote verstoßen?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/13/03.md b/src/de/ss/2025-01/13/03.md
index 06c484559e..c96641b410 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/13/03.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/13/03.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   24/03/2025
+title: Das Gesetz ist heilig und gerecht und gut
+date: 24/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Die Liebe ist die Grundlage von Gottes Gesetz. Wenn Gott das Gesetz aufrechterhält, hält er die Liebe aufrecht. Jesus starb, um die Sünder zu retten, damit er das Gesetz aufrechterhalten und uns gleichzeitig Gnade gewähren kann. So kann er sowohl der Gerechte als auch der Rechtfertiger derer sein, die glauben (Röm 3,25–26). Welch ein Ausdruck der Liebe! Das Gesetz wird also durch den Erlösungsprozess nicht außer Kraft gesetzt, sondern weiter bestätigt.
+
+`Lies Römer 6,1–3 und dann 7,7–12 mit besonderer Betonung auf Vers 12. Was sagen uns diese Verse über das Gesetz, auch nach dem Tod Christi?`
+
+Während manche glauben, dass Gnade und Erlösung das Gesetz aufheben, sagt Paulus klar, dass wir nicht in der Sünde bleiben sollen, damit die Gnade zunimmt. Vielmehr sind diejenigen, die durch den Glauben in Christus sind, „in seinen Tod getauft“ und sollen sich daher als tot für die Sünde und lebendig für Christus betrachten.
+
+Das Gesetz Gottes ist keine Sünde, aber es macht uns (unter anderem) die Sünde und unsere Sündhaftigkeit deutlich. Deshalb, ja, ist „das Gesetz heilig, und das Gebot ist heilig, gerecht und gut“ (Röm 7,12). Es offenbart wie nichts anderes unsere große Bedürftigkeit nach Errettung und Erlösung – Errettung und Erlösung, die nur durch Christus kommen. Wir heben also nicht „das Gesetz auf durch den Glauben“, sondern im Gegenteil, „wir richten das Gesetz auf“ (Röm 3,31).
+
+Christus ist nicht gekommen, um das Gesetz abzuschaffen, sondern um alles zu erfüllen, was im Gesetz und den Propheten verheißen ist. Deshalb betont er: „Bis Himmel und Erde vergehen, wird nicht vergehen der kleinste Buchstabe noch ein Tüpfelchen vom Gesetz“ (Mt 5,18).
+
+Das Gesetz Gottes stellt Gottes Heiligkeit dar – sein vollkommenes Wesen der Liebe, Gerechtigkeit, Güte und Wahrheit (3 Mo 19,2; Ps 19,8–9; 119,142.172). In diesem Zusammenhang ist es bedeutsam, dass Gott nach 2. Mose 31,18 die Zehn Gebote selbst auf die Steintafeln geschrieben hat. Diese in Stein geschriebenen Gesetze sind ein Zeugnis für den unveränderlichen Charakter Gottes und seiner moralischen Regierung, die auf Liebe beruht – ein zentrales Thema des Großen Kampfes.
+
+`Wie hilft uns diese Verbindung zwischen Gesetz und Liebe, die Worte Jesu besser zu verstehen: „Liebt ihr mich, so werdet ihr meine Gebote halten“ (Joh 14,15)?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/13/04.md b/src/de/ss/2025-01/13/04.md
index 75c27d0072..2489b84464 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/13/04.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/13/04.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   25/03/2025
+title: Gesetz und Gnade
+date: 25/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Wie wir gesehen haben, stehen Gesetz und Gnade nicht im Widerspruch zueinander. Vielmehr erfüllen sie gemäß der Liebe und Gerechtigkeit Gottes unterschiedliche Funktionen. Ein scharfer Gegensatz zwischen Gesetz und Gnade hätte die Israeliten im Altertum vor Fragen gestellt, denn sie sahen in der Tatsache, dass Gott das Gesetz gegeben hatte, einen großen Beweis seiner Gnade. Während die „Götter“ der umliegenden Völker wankelmütig und völlig unberechenbar waren, sodass die Menschen nicht wissen konnten, was die „Götter“ wollten und was ihnen gefiel, gab der Gott der Bibel seinem Volk ganz klare Anweisungen, was ihm gefällt. Und was ihm gefällt, ist genau das, was dem Wohl seines Volkes dient, sowohl jedem Einzelnen als auch allen gemeinsam.
+
+Dennoch kann das Gesetz uns nicht von der Sünde erlösen oder das Herz der Menschen verändern. Wegen unserer angeborenen Sündhaftigkeit benötigen wir eine geistliche Herztransplantation.
+
+`Lies Jeremia 31,31–34. Was lehrt dies über Gottes Versprechen, uns ein neues Herz zu geben? Vergleiche dies mit den Worten Christi an Nikodemus in Johannes 3,1–21 über die Wiedergeburt. Siehe auch Hebräer 8,10.`
+
+Die Zehn Gebote wurden von Gott selbst auf Steintafeln geschrieben (2 Mo 31,18), aber das Gesetz sollte auch in das Herz des Volkes Gottes geschrieben werden (Ps 37,30–31). Im Idealfall wäre Gottes Gesetz der Liebe nicht äußerlich, sondern innerer Bestandteil unseres Charakters. Gott allein kann sein Gesetz den Menschen ins Herz schreiben und er hat versprochen, dies für sein Bundesvolk zu tun (siehe Hbr 8,10).
+
+Wir können uns nicht durch das Halten des Gesetzes retten. Vielmehr werden wir aus Gnade durch den Glauben gerettet, nicht aus uns selbst, sondern als Gabe Gottes (Eph 2,8). Wir halten das Gesetz nicht, um gerettet zu werden; wir halten das Gesetz, weil wir bereits gerettet sind. Wir halten das Gesetz nicht, um geliebt zu werden, sondern weil wir geliebt sind. Deshalb wollen wir Gott und andere lieben (siehe Joh 14,15).
+
+Gleichzeitig weist uns das Gesetz auf unsere Sünde hin (Jak 1,22–25; Röm 3,20; 7,7). Es zeigt uns, dass wir einen Erlöser brauchen (Gal 3,22–24). Es leitet uns an, wie wir am besten leben können, und es offenbart Gottes liebenden Charakter.
+
+`Was ist deine Hoffnung im Gericht? Ist es deine fleißige und gewissenhafte Gesetzestreue oder ist es die Gerechtigkeit Christi, die dich bedeckt? Was sagt deine Antwort über die Funktion des Gesetzes Gottes in Bezug auf das, was es tun kann und was nicht?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/13/05.md b/src/de/ss/2025-01/13/05.md
index 949bde73ae..5490a3b7c9 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/13/05.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/13/05.md
@@ -1,7 +1,16 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   26/03/2025
+title: Liebe ist die Erfüllung des Gesetzes
+date: 26/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Die Beziehung zwischen Liebe und Gesetz kann nicht genug betont werden. In der Tat bedeutet Liebe nach der Heiligen Schrift, das Gesetz zu erfüllen.
+
+In Römer 13,8–10 lehrt Paulus: „Wer den andern liebt, der hat das Gesetz erfüllt“ (Röm 13,8). Nachdem er viele der letzten sechs der Zehn Gebote aufgezählt hat, erklärt Paulus: Das alles „wird in diesem Wort zusammengefasst: ‚Du sollst deinen Nächsten lieben wie dich selbst.‘“ (V. 9). Tatsächlich lehrt Paulus ausdrücklich, dass „die Liebe des Gesetzes Erfüllung“ ist (V. 10). Und in Galater 5,14 erklärt Paulus: „Das ganze Gesetz ist in dem einen Wort erfüllt: ‚Liebe deinen Nächsten wie dich selbst!‘“ (Gal 5,14). Aber was für eine Liebe ist das, die das Gesetz erfüllt? Wie sieht eine solche Liebe aus?
+
+`Lies Matthäus 23,23–24. Was ist „das Wichtigste im Gesetz“? Lies 5. Mose 5,12–15 und Jesaja 58,13–14. Wie zeigen diese Abschnitte die Beziehung zwischen dem Gesetz (insbesondere dem Sabbatgebot) und Gottes Sorge um Gerechtigkeit und Befreiung?`
+
+Jesus identifiziert „das Wichtigste im Gesetz“ als „das Recht, die Barmherzigkeit und den Glauben“. In Bezug auf ein Gesetz im Besonderen – den Sabbat – können wir in der Heiligen Schrift sehen, dass der Sabbat untrennbar mit Befreiung und Gerechtigkeit verbunden ist.
+
+In 5. Mose 5 wird das Sabbatgebot mit der Befreiung Israels aus der Sklaverei durch Gott in Verbindung gebracht. Das heißt, der Sabbat ist nicht nur ein Gedenken an die Schöpfung, sondern auch ein Gedenken an die Befreiung aus Sklaverei und Unterdrückung. In Jesaja geht es darum, Sabbatfreude zu erleben, in dem man sich von seinem eigenen Vergnügen abwendet und sich am Herrn erfreut (Jes 58,13–14); die Betonung liegt auf Werken der Liebe und Gerechtigkeit für andere – darauf, Gutes zu tun, die Hungrigen zu speisen, die Obdachlosen zu beherbergen (siehe V. 3–10).
+
+In Anbetracht all dieser Lehren (und vieler anderer) sollten diejenigen, die das Gesetz durch Liebe erfüllen wollen, nicht nur Tatsünden, sondern auch Unterlassungssünden bedenken. Die Liebe als Erfüllung des Gesetzes beinhaltet nicht nur das Halten des Gesetzes in dem Sinne, dass keine Sünden begangen werden, sondern besteht auch darin, aktiv Gutes zu tun – nämlich Werke der Liebe, die in aller Treue Gerechtigkeit und Barmherzigkeit fördern. Gott treu zu sein bedeutet mehr, als dass man lediglich nicht gegen den Buchstaben des Gesetzes verstößt.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/13/06.md b/src/de/ss/2025-01/13/06.md
index 9968ba9cd1..8cc321e230 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/13/06.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/13/06.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   27/03/2025
+title: Vor allem liebt einander
+date: 27/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Wenn Liebe die Erfüllung des Gesetzes ist, dann reicht es nicht, nichts Falsches zu tun, um das Gesetz Gottes in vollem Umfang zu halten. Das Gesetz der Liebe selbst (das in der Fülle der Heiligen Schrift zum Ausdruck kommt) gebietet uns nicht nur, Böses zu unterlassen, sondern das Gesetz veranlasst uns auch zu Handlungen, die anderen die Liebe Gottes offenbaren – nicht nur anderen Gemeindegliedern, sondern auch der Welt insgesamt, die ein echtes christliches Zeugnis so dringend braucht.
+
+`Lies Jakobus 2,1–9. Welche entscheidenden Botschaften werden uns hier gegeben?`
+
+Hier prangert Jakobus die Ungerechtigkeit in der Gesellschaft an und nennt insbesondere die Entehrung der Armen und die Unterdrückung durch einige Reiche. Dann macht er auf das Gesetz der Nächstenliebe aufmerksam und sagt: Wenn ihr dieses Gesetz erfüllt, dann „handelt ihr richtig“ (Jak 2,8 Hfa).
+
+Ellen White drückte es so aus: „Gottes Liebe wird auf unserer Erde sichtbar, wenn wir uns untereinander lieben. Um diese Liebe in uns einzupflanzen und uns zu Mitgliedern der einen großen Familie zu machen, wurde der König der Herrlichkeit einer von uns. Vor seinem Abschied sagte er zu seinen Jüngern: ‚Das ist mein Gebot, dass ihr einander liebt, wie ich euch geliebt habe.‘ (Johannes 15,12 Elb.) Wenn dieses Gebot von uns erfüllt wird, wenn wir die Welt so lieben, wie er sie geliebt hat, dann ist sein Auftrag an uns erfüllt. Wir sind bereit für den Himmel, denn wir tragen ihn in unserem Herzen“ (SDL 624–625).
+
+Wenn wir die Welt lieben, wie Christus die Welt geliebt hat, dann sind wir für den Himmel gerüstet. Welch kraftvoller Ausdruck dessen, was es bedeutet, ein Nachfolger Jesu zu sein!
+
+Jesus gebietet seinen Nachfolgern, „dass ihr euch untereinander liebt, wie ich euch geliebt habe“ (Joh 13,34). Jesus verkündet auch: „Daran wird jedermann erkennen, dass ihr meine Jünger seid, wenn ihr Liebe untereinander habt“ (V. 35). Die Liebe ist deshalb so zentral für den christlichen Glauben, weil Gott Liebe ist (1 Joh 4,8.16). Menschen, die behaupten, Gott zu lieben, müssen sich auch gegenseitig lieben (vgl. 1 Joh 3,11; 4,20–21).
+
+Dementsprechend werden Christen in 1. Petrus 4,8 ermahnt: „Vor allen Dingen habt untereinander beharrliche Liebe; denn ‚Liebe deckt der Sünden Menge zu‘“ (vgl. auch Hbr 10,24 und 1 Ths 3,12).
+
+`Beschäftige dich näher mit dem Gedanken, die Welt zu lieben, wie Christus die Welt geliebt hat. Wie könnte uns dies beim Verständnis des Konzepts der christlichen Vollkommenheit und der Vorbereitung auf das ewige Leben helfen? Bereite dich darauf vor, am Sabbat darüber zu diskutieren.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/13/07.md b/src/de/ss/2025-01/13/07.md
index d5658f1446..f60b2130ef 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/13/07.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/13/07.md
@@ -1,7 +1,22 @@
 ---
-title:  Tägliche Lektion
-date:   28/03/2025
+title: Weiterführendes Studium
+date: 28/03/2025  
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+Lies von Ellen White in Der Sieg der Liebe „Der Geringste dieser meiner Brüder“, S. 620–625.
+
+„Wer anderen dient, dem wird Christus, ‚der Oberhirte‘ (1 Ptr 5,4 Elb.), dienen. Er wird selbst vom Lebenswasser trinken und volle Genüge haben. Er wird sich nicht nach aufregenden Vergnügungen oder nach Abwechslung im Leben sehnen. Sein größtes Ziel wird sein, Menschen zu retten, die dem Verderben nahe sind. Gesellschaftliche Kontakte werden von Nutzen sein, und die Liebe zum Erlöser wird die Herzen der Menschen miteinander verbinden.
+
+Wenn uns bewusst wird, dass wir Gottes Mitarbeiter sind, werden wir seine Verheißungen nicht gleichgültig aussprechen. Sie werden in unseren Herzen brennen und unsere Lippen bewegen. Als Mose aufgefordert wurde, einem unwissenden, ungehorsamen und rebellischen Volk zu dienen, versprach ihm Gott: ‚Ich selbst werde mit dir gehen, Mose. Ich will dir Ruhe verschaffen.‘ (2. Mose 33,14 NLB) Und weiter: ‚Ich werde mit dir sein.‘ (2. Mose 3,12a NLB) Diese Zusage gilt allen, die sich an Stelle von Christus für die Betrübten und Notleidenden unter den Seinen einsetzen“ (SDL 624).
+
+**Fragen für ein Gespräch**
+
+`1. Lest 1. Korinther 13,4–8. Inwiefern zeigt 1. Korinther 13, welche Art von Menschen wir sein sollten?`
+
+`2. Was unterscheidet die Schafe von den Böcken in Matthäus 25,31–46? Wie können wir das, was Jesus hier sagt, so verstehen, dass nicht Erlösung durch Werke dabei herauskommt?`
+
+`3. Was bedeutet für euch die Aussage: „Wenn dieses Gebot von uns erfüllt wird, wenn wir die Welt so lieben, wie er sie geliebt hat, dann ist sein Auftrag an uns erfüllt. Wir sind bereit für den Himmel, denn wir tragen ihn in unserem Herzen“ (siehe Donnerstagsabschnitt)? Was sagt dies sowohl über das Wesen Gottes als auch über das Wesen des Himmels aus? Wie können wir in dieser Hinsicht mehr wie Bürger des Himmels leben, die Gottes Liebe auf eine Weise verbreiten, die den Unterdrückten Licht und Gerechtigkeit bringt?`
+
+`4. Welche praktischen Schritte sollten in eurer Ortsgemeinde unternommen werden, um Gottes Anliegen der Liebe und Gerechtigkeit in eurer Kommune widerzuspiegeln? Was macht ihr in eurem Umfeld gut? Was müsst ihr verbessern und stärker in den Mittelpunkt rücken? Welche konkreten Schritte könnt ihr persönlich und gemeinsam unternehmen, um das, was wir über Gottes Liebe und Gerechtigkeit gelernt haben, in die Tat umzusetzen?`
+
+_Sabbatanfang: 18:47 Uhr Kassel / 18:18 Uhr Wien_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/13/inside-story.md b/src/de/ss/2025-01/13/inside-story.md
index 8aae42e2ee..5d76d4952e 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/13/inside-story.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/13/inside-story.md
@@ -1,7 +1,26 @@
 ---
-title:  Mit Gott erlebt
-date:   28/03/2025
+title: Mit Gott erlebt
+date: 28/03/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### Sich vor einer Statue verneigen
+
+_Andrew McChesney, Adventist Mission_
+
+Maria ist Verehrung gewohnt. Als Opernsängerin hat sie vor bewundernden Zuschauern im Hauptopernhaus ihres Heimatlandes sowie in einem Dutzend anderer Länder gesungen und mehrere renommierte Preise erhalten. Doch nichts bereitete sie auf die Verehrung vor, die sie in Nordkorea erlebte. Die Bewunderung galt nicht ihrer Darbietung, sondern einer 22 Meter hohen Bronzestatue des nordkoreanischen Gründers Kim Il Sung.
+
+Maria ist eine gläubige Adventistin. Zu ihrem Schutz gibt Adventist Mission ihren echten Namen und ihre Nationalität nicht preis. In einem Zoom-Interview sprach sie mit Adventist Mission.
+
+Während ihres Besuchs in Nordkorea besichtigte Maria zusammen mit einer Gruppe anderer Sänger das Großmonument Mansudae in Pjöngjang, einen Komplex von Denkmälern, die Helden aus der revolutionären Geschichte des Landes darstellen. Das Herzstück des Komplexes war die riesige Statue von Kim Il Sung. (Später wurde eine zweite 22 Meter hohe Statue von Kims Sohn, Kim Jong Il, hinzugefügt.)
+
+Massen von Menschen drängten sich um die Statue von Kim Il Sung. Maria sah, wie sich sowohl ausländische Touristen als auch Nordkoreaner vor der Statue verbeugten. Dann erfuhr sie vom Dolmetscher der Gruppe, dass auch von ihr erwartet wurde, sich als Zeichen des Respekts zu verbeugen. Marias Gedanken schweiften zum ersten Gebot. Dann bemerkte sie einen Beamten, der Videoaufnahmen von allen Anwesenden machte. Sie wollte keine Schwierigkeiten bekommen.
+
+Während sie dort stand, erinnerte sie sich an Schadrach, Meschach und Abed-Nego, die sich weigerten, sich vor dem 27 Meter hohen goldenen Standbild von König Nebukadnezar zu verbeugen. Sie dachte: „Das Buch Daniel ist keine Legende und kein Märchen. Dieselbe Szene spielt sich jeden Tag im wirklichen Leben ab.“ Sie blieb aufrecht stehen.
+
+Während manche das Verbeugen am Großmonument Mansudae vielleicht als kulturelles Erlebnis im Zusammenhang mit dem Personenkult um Kim Il Sung abtun könnten, war es für Maria viel mehr. Für sie war es der Moment, in dem sie aufgefordert wurde, öffentlich Stellung für den zu beziehen, den sie verehrt.
+
+Mehrere Tage später, als sie sich auf die Abreise aus Nordkorea vorbereitete, gab Maria ihrem Dolmetscher ein Exemplar von Schritte zu Christus. Sie betet, dass der Dolmetscher und alle Nordkoreaner von Jesus erfahren, dem Mann, den sie am meisten bewundert.
+
+Die Menschen in Nordkorea mit dem Evangelium zu erreichen, ist ein wichtiger Schwerpunkt der Arbeit der Nordasien-Pazifik-Division, die in diesem Quartal die besonderen Missionsgaben erhält. Bitte unterstütze sie großzügig!
+
+_Geliefert vom Büro der Generalkonferenz für Adventist Mission: www.AdventistMission.org_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/13/teacher-comments.md b/src/de/ss/2025-01/13/teacher-comments.md
index c6d28b2919..d0a46ae839 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/13/teacher-comments.md
+++ b/src/de/ss/2025-01/13/teacher-comments.md
@@ -1,7 +1,60 @@
 ---
-title:  Lehrerteil
-date:   28/03/2025
+title: Lehrerteil
+date: 28/03/2025
 ---
 
-### <center>Wir arbeiten noch an dieser Lektion.</center>
-<center>Bitte komme später zurück.</center>
\ No newline at end of file
+### TEIL I: ÜBERSICHT
+
+**Schlüsseltext:** Römer 13,8
+
+**Studienschwerpunkt:** 2. Mose 20,2; Römer 13,8–10
+
+**Einführung**
+
+Die Zehn Gebote sind ein Ausdruck von Gottes persönlicher Beziehung mit jedem Einzelnen und seiner Bundesbeziehung mit seinem Volk.
+
+**Themen der Lektion**
+
+In der Lektion dieser Woche werden drei wichtige Themen beleuchtet:
+
+1. Bei Gottes Gesetz geht es um Beziehung statt um abstrakte Prinzipien: Gottes Gesetz ist keine Aufreihung abstrakter Prinzipien, sondern ein Ausdruck von Beziehung. Die Beschreibung der Zehn Gebote impliziert bundesspezifische Beziehungen zwischen Gott und seinem Volk. Gottes Dialog mit Mose unterstreicht diese Beziehungssprache, in der Gott als ein Adler, der sein Volk auf seinen Flügeln aus Ägypten herausträgt, dargestellt wird. Die Hauptidee dieser Darstellung ist, dass Gott sein Volk zu sich gebracht hat.
+2. Die Zehn Gebote beschreiben die wahre Form unserer Liebe zu Gott und zu den Mitmenschen: Die Zehn Gebote beginnen – noch vor der Aufzählung der verschiedenen „Du sollst“ – mit einer persönlichen, liebevollen Aussage: „Ich bin der HERR, dein Gott“ (2 Mo 20,2). Die Liste der Gebote ist eine beziehungsorientierte, liebevolle Antwort auf den Gott Israels, der sein Volk gerettet hat. Die ersten vier Gebote beschreiben die treue Liebe, die die Menschen Gott erweisen sollen. Die letzten sechs Gebote drücken konkrete Formen der Nächstenliebe aus, die letztlich zeigen, dass wir Gott lieben.
+3. Gottes Gesetz findet seine Erfüllung in der Liebe: Im Römerund Galaterbrief wird das Erfüllen des Gesetzes mit dem gegenseitigen Dienst in der Liebe in Verbindung gebracht. Paulus erklärt im Galaterbrief, dass das Gesetz erfüllt wird, wenn wir unseren Nächsten lieben. Im Römerbrief bedeutet die Liebe zueinander die Erfüllung des Gesetzes. Die letzten sechs der Zehn Gebote erläutern, was es bedeutet, seinen Nächsten wie sich selbst zu lieben.
+
+**Anwendung**
+
+Wie verändert sich eure Beziehung zu Gott, wenn ihr versteht, dass die Zehn Gebote nicht nur eine Aufstellung von Regeln sind, sondern ein Ausdruck der Liebe und eine Reaktion auf Gottes persönliche und liebevolle Beziehung?
+
+### TEIL II: KOMMENTAR
+
+**1. Bei Gottes Gesetz geht es um Beziehung statt um abstrakte Prinzipien.**
+
+Die Vorstellung, dass Gottes Gesetz aus kalten Abstraktionen oder unpersönlichen Prinzipien besteht, ist unvereinbar mit dem biblischen Bild von Gott, der dem Volk Israel am Berg Sinai den Dekalog gibt. Es ist wichtig, die Beschreibung der Zehn Gebote (2 Mo 20) im Licht der entstehenden Bundesbeziehung, die in 2. Mose 19 beschrieben wird, zu lesen. Seit der Ankunft Israels in der Wüste Sinai (2 Mo 19,1) unterstrich der Dialog Gottes mit Mose am Berg Sinai die Vorstellung einer Bundesbeziehung zwischen Gott und dem Volk Israel. Genauer gesagt beauftragte der Herr Mose, den Kindern Israels folgende Worte mitzuteilen: „Ihr habt gesehen, was ich an den Ägyptern getan habe und wie ich euch getragen habe auf Adlerflügeln und euch zu mir gebracht. Werdet ihr nun meiner Stimme gehorchen und meinen Bund halten, so sollt ihr mein Eigentum sein vor allen Völkern; denn die ganze Erde ist mein. Und ihr sollt mir ein Königreich von Priestern und ein heiliges Volk sein“ (2 Mo 19,4–6).
+
+Die Beziehungssprache dieses Abschnitts ist beeindruckend. Die göttliche Befreiung aus Ägypten wird so dargestellt, dass Gott die Kinder Israel wie ein Adler trägt. Interessanterweise liegt der Schwerpunkt nicht nur darauf, dass das Volk Ägypten verlässt oder in das verheißene Land zieht. Im Vordergrund steht vielmehr, dass das Volk zu Gott gebracht wird.
+
+In diesem Zusammenhang wird das Volk Israel eingeladen, Gottes Bund in einem persönlichen Sinn zu halten, indem es auf die Stimme Gottes hört. Während viele Bibelübersetzungen das hebräische Verb sama korrekt im Sinne von der Stimme Gottes „gehorchen“ wiedergeben (siehe LB, EB, NLB), beschreibt das Verb im Hebräischen wörtlicher den Akt des Hörens oder Lauschens auf seine Stimme (siehe Hfa, SLT, NeÜ) (Ludwig Koehler et al., The Hebrew and Aramaic Lexicon of the Old Testament, Leiden 1994–2000, S. 1571). Wenn sie sich entscheiden, auf die Stimme Gottes zu hören, werden die Kinder Israels Gottes „Eigentum“ (2 Mo 19,5) oder sein „persönliches Eigentum“ (NeÜ) sein (siehe die Bedeutung des Nomens segula in Koehler et al., The Hebrew and Aramaic Lexicon of the Old Testament, S. 742). Dieser Ausdruck bezeugt auch die persönliche Natur der Bundesbeziehung, die zwischen Gott und seinem Volk entsteht, welche durch die Darlegung der Zehn Gebote in Kapitel 20 formalisiert wird.
+
+**2. Die Zehn Gebote beschreiben die wahre Form unserer Liebe zu Gott und zu den Mitmenschen.**
+
+Bemerkenswert ist, dass Gott – vor der „Du sollst“-Aufzählung – die Zehn Gebote in 2. Mose 20,2 mit einer persönlichen Anmerkung einführt („Ich bin der HERR, dein Gott“; Herv. d. Verf.) und seine liebevolle, rettende Tat zugunsten Israels (Befreiung aus der Sklaverei in Ägypten) betont. Anders ausgedrückt: Die Gebote beginnen nicht mit einem kalten „Du sollst“, sondern mit einem persönlichen, liebevollen Ton. Darüber hinaus sind die folgenden Gebote nicht als bloße abstrakte Gesetze zu verstehen, sondern als eine beziehungsorientierte, liebevolle Reaktion auf den Gott Israels, der die Israeliten kraftvoll und mitfühlend aus Ägypten gerettet hat.
+
+Im Lichte des persönlichen, liebevollen Tons von 2. Mose 20,2 beschreiben die ersten vier Gebote deutlich, wie die Kinder Israels ihre liebevolle, beziehungsorientierte Reaktion auf ihren persönlichen Gott zum Ausdruck bringen sollen. Erstens sollen sie keine anderen Götter neben dem Herrn haben. Liebe zu Gott wird hier in Form exklusiver Loyalität formuliert. Zweitens impliziert diese loyale Liebe notwendigerweise, dass sie sich kein geschnitztes Bild (Götzenbild) machen, um es anzubeten. Wahre Anbetung statt Götzendienst ist ein echter Ausdruck der Liebe zu Gott. Drittens wird die Liebe zu Gott in einem respektvollen Umgang mit seinem Namen offenbart. Wie Kenneth Harris aufzeigt, bezieht sich der Missbrauch des Namens Gottes besonders auf „das Ablegen eines trügerischen Eides im Namen Gottes oder das Anrufen des Namens Gottes zur Billigung einer Handlung, bei der die Person unehrlich ist (3 Mo 19,12). Es verbietet auch die Verwendung des Namens Gottes in der Magie sowie ihn respektlos oder despektierlich zu verwenden (3 Mo 24,10–16)“ (Kenneth Harris, ESV Study Bible, Wheaton, Illinois 2008, S. 176). Viertens bedeutet die Liebe zu Gott, dass der Sabbat am siebten Tag als notwendige Erinnerung an Gottes Schöpfung heiliggehalten wird. Während wir Gott jeden Tag lieben sollen, ist der Sabbat eine besondere Zeit, um unsere liebevolle Beziehung zu ihm auszudrücken.
+
+Zweifellos zeigen die ersten vier Gebote direkter, was die Liebe zu Gott beinhaltet, während die verbleibenden sechs Gebote konkreter ausführen, wie man andere liebt. Aus einer umfassenderen Perspektive stellt sich die Sache jedoch so dar: In der Einleitung der Zehn Gebote als Ganzes wird der Herr als göttlicher Retter Israels identifiziert (2 Mo 20,2); daher sind die konkreten Weisen, in denen wir gemäß den letzten sechs Geboten Liebe zu anderen ausdrücken sollen, im Umkehrschluss wichtige Formen der Liebe zu Gott. Das fünfte Gebot zum Beispiel verbindet die Liebe zu den Eltern, das Erweisen von Ehre, mit einem langen Leben in dem Land, das der Herr Israel gibt. Daher ist das liebevolle Versprechen Gottes direkt mit der Art und Weise verbunden, wie die Kinder Israels ihre Eltern lieben/ehren. Ebenso schließt die Liebe zu anderen – und letztlich die Liebe zu Gott – durch diese horizontale Liebe notwendigerweise die Achtung vor dem Leben (nicht zu morden), sexuelle Reinheit und das Wertschätzen der Ehe (die Ehe nicht zu brechen), das Respektieren des Eigentums anderer (nicht zu stehlen), das Eintreten für die Wahrheit über deinen Nächsten (nicht falsches Zeugnis gegen ihn/sie abzulegen) und das Pflegen von Wünschen, die von einem Geist der Zufriedenheit geprägt sind (nicht zu begehren, was deinem Nächsten gehört), ein.
+
+**3. Gottes Gesetz findet seine Erfüllung in der Liebe.**
+
+Der Apostel Paulus hebt den Gedanken der Erfüllung des Gesetzes im Römerund Galaterbrief hervor. Nachdem er die Galater ermahnt hat, einander in Liebe zu dienen, erklärt er: „Denn das ganze Gesetz ist in dem einen Wort erfüllt: ‚Liebe deinen Nächsten wie dich selbst!‘“ (Gal 5,14). Ebenso spricht Paulus in Römer 8,4 davon, dass „die Rechtsforderung des Gesetzes“ durch Christus und den Heiligen Geist „erfüllt wird in uns“ (EB). In Römer 13,8–10 erwähnt er zweimal, dass die Liebe Gottes Gesetz erfüllt: „Seid niemandem etwas schuldig, außer dass ihr euch untereinander liebt; denn wer den andern liebt, der hat das Gesetz erfüllt. Denn was da gesagt ist: ‚Du sollst nicht ehebrechen; du sollst nicht töten; du sollst nicht stehlen; du sollst nicht begehren‘, und was da sonst an Geboten ist, das wird in diesem Wort zusammengefasst: ‚Du sollst deinen Nächsten lieben wie dich selbst.‘ Die Liebe tut dem Nächsten nichts Böses. So ist nun die Liebe des Gesetzes Erfüllung“ (Herv. d. Verf.).
+
+Von der Diskussion der christlichen Pflichten gegenüber den staatlichen Behörden (Röm 13,1–7), die das Zahlen von Steuern einschließt (Röm 13,6–7), hin zur christlichen Verpflichtung der Liebe, verwendet Paulus in beiden Diskussionen Formulierungen wie bei finanzieller Schuld. In Bezug auf die christliche Verpflichtung zur Liebe „soll [der Christ] keine Schuld offen lassen, außer der einen, die niemals abbezahlt werden kann – die Schuld, einander zu lieben. Die Verpflichtung zur Liebe hat keine Grenze“ (Robert Mounce, Romans, The New American Commentary, Nashville, Tennessee 1995, S. 245). Genau wie finanzielle Schulden eine Verpflichtung gegenüber einer anderen Person oder Institution bedeuten, erlegt uns das Gesetz Verpflichtungen gegenüber anderen Menschen auf. Im Kontext von Gottes Gesetz – mit besonderem Bezug auf die letzten fünf Gebote, die unsere Beziehungen zu unseren Nächsten betreffen und über unsere Verpflichtung gegenüber unserer eigenen Familie hinausgehen – besteht das Wesen unserer fortwährenden Verpflichtung oder Schuld in der Liebe.
+
+### TEIL III: ANWENDUNG
+
+Besprecht die folgenden Fragen:
+
+`1. Was könnt ihr jemandem antworten, der das Gesetz Gottes infrage stellt und es lediglich als eine Ansammlung von Regeln betrachtet?`
+
+`2. Wie kann euer Sabbaterlebnis bedeutungsvoller werden und euch daran erinnern, dass Gottes Gesetz uns zu einer beziehungsorientierten, liebevollen Reaktion einlädt?`
+
+`3. Wie könnt ihr Gottes Liebe den Menschen, denen ihr täglich begegnet, einschließlich Fremden, Freunden und Familienmitgliedern, auf praktische Weise zeigen?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/de/ss/2025-01/video.yml b/src/de/ss/2025-01/video.yml
index 8932df8b6a..f1f3352730 100644
--- a/src/de/ss/2025-01/video.yml
+++ b/src/de/ss/2025-01/video.yml
@@ -1,2 +1,17 @@
 ---
-  video: []
\ No newline at end of file
+  video:
+    - artist: Joel Media
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/de/jm/de-jm-2025-01-01.mp4
+          target: de/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/de/jm/de-jm-2025-01-01.webp
+    - artist: Adventgemeinde Fürstenfeld
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/de/af/de-af-2025-01-01.mp4
+          target: de/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/de/af/de-af-2025-01-01.webp
+    - artist: Seminar Schloss Bogenhofen
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/de/ssb/de-ssb-2025-01-01.mp4
+          target: de/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/de/ssb/de-ssb-2025-01-01.webp
diff --git a/src/en/ss/2025-01-cq/video.yml b/src/en/ss/2025-01-cq/video.yml
index 8932df8b6a..edd55add7c 100644
--- a/src/en/ss/2025-01-cq/video.yml
+++ b/src/en/ss/2025-01-cq/video.yml
@@ -1,2 +1,7 @@
 ---
-  video: []
\ No newline at end of file
+  video:
+    - artist: InVerse Bible
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/inv/en-2025-01-inv-01.mp4
+          target: en/ss/2025-01-cq/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/inv/en-2025-01-inv-01.webp
diff --git a/src/en/ss/2025-01/video.yml b/src/en/ss/2025-01/video.yml
index 8932df8b6a..e253a9c37c 100644
--- a/src/en/ss/2025-01/video.yml
+++ b/src/en/ss/2025-01/video.yml
@@ -1,2 +1,22 @@
 ---
-  video: []
\ No newline at end of file
+  video:
+    - artist: Hope Sabbath School
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/en/hopess/en-hopess-2025-01-01.mp4
+          target: en/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/en/hopess/en-hopess-2025-01-01.webp
+    - artist: Hope Lives 365
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/en/365/365-en-2025-01-01.mp4
+          target: en/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/en/365/365-en-2025-01-01.webp
+    - artist: It Is Written
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/iiw/iiw-en-2025-01-01.mp4
+          target: en/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/iiw/iiw-en-2025-01-01.webp
+    - artist: Sabbath School Talking Points
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/tp/tp-en-2025-01-01.mp4
+          target: en/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/tp/tp-en-2025-01-01.webp
diff --git a/src/es/ss/2025-01-cq/video.yml b/src/es/ss/2025-01-cq/video.yml
index 8932df8b6a..646451ba4f 100644
--- a/src/es/ss/2025-01-cq/video.yml
+++ b/src/es/ss/2025-01-cq/video.yml
@@ -1,2 +1,7 @@
 ---
-  video: []
\ No newline at end of file
+  video:
+    - artist: Juventud Adventista de España
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/es/inv/es-2025-01-inv-01.mp4
+          target: es/ss/2025-01-cq/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/es/inv/es-2025-01-inv-01.webp
diff --git a/src/es/ss/2025-01/info.yml b/src/es/ss/2025-01/info.yml
index cd8268d550..9e185e0135 100644
--- a/src/es/ss/2025-01/info.yml
+++ b/src/es/ss/2025-01/info.yml
@@ -15,6 +15,7 @@ start_date: 28/12/2024
 end_date: 28/03/2025
 color_primary: '#1C2D1C'
 color_primary_dark: '#0D200D'
+splash: true
 credits:
   - name: Autor
     value: John C. Peckham
diff --git a/src/es/ss/2025-01/video.yml b/src/es/ss/2025-01/video.yml
index 8932df8b6a..32facb148b 100644
--- a/src/es/ss/2025-01/video.yml
+++ b/src/es/ss/2025-01/video.yml
@@ -1,2 +1,17 @@
 ---
-  video: []
\ No newline at end of file
+  video:
+    - artist: Escuela Sabática Viva
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/es/viva/es-2025-01-01.mp4
+          target: es/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/es/viva/es-2025-01-01.webp
+    - artist: Escrito Está
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/es/ee/es-2025-01-01.mp4
+          target: es/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/es/ee/es-2025-01-01.webp
+    - artist: Pastor Alejandro Bullon
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/es/bul/es-2025-01-01.mp4
+          target: es/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/es/bul/es-2025-01-01.webp
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/01/01.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..eb0a7f2437
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/01.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+---
+title:  Tentative de détournement
+date:   28/12/2024
+---
+
+### InTroduire
+
+Lecture de la semaine: Romains 12.1-3
+
+**Tentative de détournement**
+
+Le monde d’aujourd’hui a soif d’une paix, d’une joie et d’un amour véritables. Ils sont trop nombreux ceux qui souffrent en silence de la solitude, de la peur, de la tristesse; ceux qui, en proie à la douleur, sont sans espoir ni guérison. Lorsque les blessures émotionnelles s’aggravent ou ne sont pas traitées, on peut sombrer dans un état dépressif ou être confronté à d’autres problèmes mentaux. Selon l’Organisation mondiale de la santé (OMS), une personne sur huit dans le monde présente un trouble mental (2022, https://www.who.int/fr/news-room/fact-sheets/detail/mental-disorders). Lorsque l’état mental d’une personne devient incontrôlable, il peut conduire à diverses formes d’automutilation, ou au suicide. Le suicide est la quatrième cause de décès chez les jeunes adultes âgés de 15 à 29 ans (OMS, 2023, www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/suicide). Plus de 700 000 personnes se suicident chaque année. Pour chaque suicide, on dénombre de nombreuses autres tentatives de suicide.
+
+Ces statistiques sont particulièrement pertinentes pour les jeunes adultes, qui sont touchés de manière disproportionnée par les problèmes de santé mentale. Des sondages menés auprès de presque 1 demi-million d’internautes dans 64 pays indiquent que les jeunes adultes (18 à 24 ans) sont trois à quatre fois plus susceptibles d’avoir des problèmes de santé mentale que la génération de leurs parents (Global Mind Project, 2022, https://mentalstateoftheworld.report). En observant le monde, et peut-être même notre propre vie, nous nous rendons compte que quelque chose doit absolument changer. Après un mauvais virage que nous avons pris quelque part, il est grand temps de nous remettre sur la bonne voie.
+
+Ces statistiques résultent d’une tentative intentionnelle de l’ennemi des âmes de détourner l’esprit. Alors que les industries d’aujourd’hui cherchent à contrôler l’esprit par la technologie moderne et les médias, ainsi que par la restauration rapide et la malbouffe (des sujets bien documentés), quelque chose de plus grand est à l’œuvre dans les coulisses. Dans le livre de Job, lors d’une réunion universelle avec Dieu, ce dernier demanda à Satan d’où il venait. Satan répondit: « Je viens de faire un tour sur terre. » (Jb 1.7) Dans les coulisses, un adversaire est à l’œuvre, cherchant à prendre le contrôle de l’esprit humain. Par conséquent, prenons la résolution de ne pas nous conformer à la pensée et aux conditions de ce monde. Dieu attend avec impatience que nous nous tournions vers lui et que nous lui permettions de nous transformer par le renouvellement de l’esprit.
+
+- Écrivez Romains 12.1-3 à partir de la version biblique de votre choix.
+- Vous pouvez aussi paraphraser ce passage avec vos propres mots, en tracer les grandes lignes, ou en faire une mind map.
+
+`Écrivez-le ici`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/01/02.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..5f977f5566
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/02.md
@@ -0,0 +1,29 @@
+---
+title:  Dans les coulisses
+date:   29/12/2024
+---
+
+### InTérioriser
+
+Dans son épître inspirée adressée à l’Église de Rome, l’apôtre Paul donne un aperçu du désir de Dieu de voir les croyants faire l’expérience d’un renouvellement de l’esprit (Rm 12.2). L’esprit, c’est la partie du cerveau où l’on forme des idées et des objectifs, où l’on acquiert des connaissances, où l’on résout des problèmes, où l’on répond à des questions, et où l’on prend des décisions. Salomon résume bien l’importance de l’esprit: « Prends garde à ce que tu penses au fond de toi-même, car ta vie en dépend » (Pr 4.23). Renouveler l’esprit, c’est remplacer les anciens schémas de pensée, les anciennes attitudes et motivations par de nouveaux schémas, attitudes et motivations. Renouveler les esprits brisés implique de surmonter les peurs, de se débarrasser de l’amertume, de trouver un sens à la vie, et de retrouver l’espoir.
+
+Un tel renouvellement change la façon dont nous nous percevons et dont nous percevons les autres. Paul décrit l’attitude humble d’un esprit renouvelé dans Romains 12.3 (NBS): « […] Je dis à chacun d’entre vous de ne pas entretenir de prétentions excessives, mais de tendre à vivre avec pondération ». Paul ne parlait pas seulement de sobriété (pondération) au sens propre, mais aussi d’une description métaphorique d’un état d’esprit. Alors qu’un esprit sobre est vif et alerte, un esprit intoxiqué est engourdi, ce qui provoque des vertiges, de la faiblesse, de la paralysie, une perte de mémoire, et parfois, une perte de conscience. L’ivresse altère la perception que les gens ont d’eux-mêmes et de leur environnement, ce qui les empêche de marcher et de conduire en toute sécurité. L’intoxication, qu’elle soit physique ou spirituelle, altère gravement la capacité de penser correctement. La sobriété spirituelle consiste à garder un esprit sain et réceptif.
+
+Pierre, un disciple de Jésus, a averti les croyants de penser sobrement afin de pouvoir résister aux avances de l’ennemi. « Soyez bien éveillés, lucides ! Car votre ennemi, le diable, rôde comme un lion rugissant, cherchant quelqu’un à dévorer. » (1 P 5.8) S’adressant tout particulièrement aux croyants des derniers jours, Pierre a écrit: « La fin de toutes choses est proche. Vivez donc d’une manière raisonnable et gardez l’esprit éveillé afin de pouvoir prier. » (1 P 4.7) Ce que l’ennemi veut, c’est rendre notre pensée inefficace. Il est en colère et fait l’impossible pour nous détruire, car il sait que son temps est compté (Ap 12.12). Les premiers enseignants de l’Église ont appris aux croyants à discerner les stratégies de l’ennemi afin qu’ils ne soient pas surpris par ses attaques, ou ignorants de ses intentions (2 Co 2.11). Les croyants d’aujourd’hui doivent eux aussi être à l’affût des stratégies de l’ennemi pour détourner leur esprit et brouiller leur pensée.
+
+Pierre parlait à partir de son expérience personnelle. La nuit même où il avait trahi Jésus, celui-ci ne l’avait-t-il pas encouragé à être vigilant (Mt 26.40,41)? Le Seigneur ne l’avait-t-il pas averti que s’il n’était pas spirituellement sur ses gardes, il le renierait (Lc 22.31-34)? Le manque de conscience spirituelle de Pierre le conduisit à négliger la prière. Résultat? Il renia Jésus et, étant sorti de la cour, pleura amèrement (Mt 26.74,75). Il avait négligé d’écouter les conseils de son sauveur, qui lui auraient permis de voir comment Satan tentait de ruiner sa vie. Plus tard, Pierre se rendit compte de son besoin du Christ, se repentit, fut rétabli dans sa relation avec Jésus, et devint un grand prédicateur du salut.
+
+**Revenez à votre texte écrit et étudiez le passage.**
+
+- Encerclez les mots/expressions/idées répétés.
+- Soulignez les mots/expressions qui sont importants et qui signifient quelque chose pour vous.
+- Reliez par une flèche les mots/expressions aux autres mots/expressions associés ou connexes.
+- Quels éclairages particuliers vos notes semblent-elles indiquer dans l’ensemble?
+
+`Écrivez-le ici`
+
+`Mémorisez votre verset préféré tiré de Romains 12.1-3. Écrivez-le plusieurs fois pour vous le rappeler plus facilement.`
+
+`Nommez trois choses qu’une personne peut faire pour vivre l’expérience d’un renouvellement de l’esprit.`
+
+`Citez quelques façons dont Satan a retenu captif l’esprit de l’humanité. Comment a-t-il retenu votre esprit captif?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/01/03.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..ccacbdbe0c
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/03.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+---
+title:  Restaurer l’image de Dieu
+date:   30/12/2024
+---
+
+### InTerpréter
+
+Avez-vous déjà souhaité remonter le temps et redevenir un petit enfant insouciant et innocent? Dieu a des souhaits semblables pour votre vie. Il a créé les êtres humains pour qu’ils reflètent son image dans leur personnalité et leur caractère. Dans le livre Éducation, Ellen White commente: « Quand Adam sortit des mains de son Créateur, il lui ressemblait physiquement, mentalement et spirituellement. “Dieu créa l’homme à son image”. (Gn 1.27) Le dessein de Dieu était que l’homme lui ressemble toujours plus, à mesure qu’il avancerait dans la vie. Mieux encore: il refléterait la gloire du Créateur » — Ellen G. White, Éducation, IADPA, 2013, chap. 1, p. 15. Après que le péché eut corrompu la nature de l’humanité, Dieu s’est donné pour objectif de restaurer son image dans ses enfants. Son dessein originel ne peut s’accomplir que si nous lui permettons de réinitialiser notre pensée et de renouveler notre esprit. L’esprit nouveau devient une réalité lorsque nous apprenons à avoir « la pensée du Christ » (1 Co 2.16). Lorsque nous acceptons Jésus comme notre sauveur personnel et Seigneur, nous devenons un être nouveau (2 Co 5.17). Nous le cherchons quotidiennement; nous aspirons à grandir en lui en nous engageant dans la prière, en lisant sa Parole, et en visant à lui ressembler (obéissance). Par la puissance du Saint-Esprit, nos pensées se confondent avec les siennes. Ses désirs deviennent les nôtres, de sorte que nous pensons et agissons comme lui.
+
+La grande nouvelle, c’est qu’une telle transformation est possible grâce à l’aide du Saint-Esprit ! Comme le dit Ellen White, « restaurer en l’homme l’image de son Créateur, le rendre à la perfection pour laquelle il avait été créé, assurer le développement de son corps, de sa pensée, de son âme pour que le plan divin de la création soit réalisé étaient l’œuvre de la rédemption. C’est le but de l’éducation, l’objet grandiose de la vie » — Ellen G. White, Ibid. p. 15. La rédemption vise à restaurer et à développer l’être humain pour qu’il reflète la ressemblance avec le Divin ! Cela se produit lorsque nous contemplons constamment « comme dans un miroir la gloire du Seigneur », afin que nous puissions être « transformés en la même image, de gloire en gloire, comme par le Seigneur, l’Esprit » (2 Co 3.18, LSG). Il nous faut abandonner nos vies au Saint-Esprit chaque jour, parfois à chaque instant, afin qu’il puisse les transformer.
+
+Dieu nous offre son Saint-Esprit pour nous reconstruire, nous restaurer et nous renouveler de l’intérieur – peu importe à quel point notre pensée est brisée, ou à quel point nos émotions sont endommagées. Notre créateur est assez puissant pour gérer tous nos fardeaux, nos blessures, nos peurs et nos sensibilités. Il important de noter que le cerveau n’est pas détaché du corps, mais qu’il fait plutôt partie du corps. Aucune montagne mentale ou émotionnelle n’est si grande que Dieu ne puisse nous aider et nous guérir. Comme d’autres maladies physiques, certaines affections mentales peuvent ne pas être guéries dans cette vie. Cependant, dans tous les cas, la grâce de Dieu suffit.
+
+**Après avoir regardé votre texte écrit et annoté,**
+
+- Quels éclairages particuliers vos notes semblent-elles indiquer dans l’ensemble?
+- Quelles questions émergent après l’étude d’aujourd’hui?
+- Quelles parties trouvez-vous difficiles?
+- Quels autres principes et conclusions découvrez-vous?
+
+`Écrivez-le ici`
+
+`Que voulez-vous que Dieu fasse de votre esprit?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/01/04.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..292b21401d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/04.md
@@ -0,0 +1,30 @@
+---
+title:  InVestiguer
+date:   31/12/2024
+---
+
+### InVestiguer
+
+Quelle relation ces versets ont-ils avec le passage principal?
+
+Un esprit renouvelé:
+
+`Éphésiens 4.22-24`
+
+`2 Corinthiens 4.16-18`
+
+`2 Timothée 1.7`
+
+`Psaume 51.7-12`
+
+Un esprit spirituellement sobre:
+
+`Ésaïe 5.20-22`
+
+`1 Thessaloniciens 5.8`
+
+`1 Pierre 1.13-16`
+
+`Quels autres versets/promesses vous viennent à l’esprit en rapport avec Romains 12.1-3?`
+
+Révisez votre verset à mémoriser tiré de Romains 12.1-3.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/01/05.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..8f1122856d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/05.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  Premières étapes
+date:   01/01/2025
+---
+
+### InViter
+
+Àpartir des Écritures que nous avons étudiées dans cette leçon, Jésus nous invite à faire l’expérience d’un esprit renouvelé par la puissance du Saint-Esprit. Nous pouvons lui répondre aujourd’hui en suivant les trois étapes fondamentales suivantes.
+
+**1. Priez chaque jour pour avoir l’esprit du Christ.** Ne laissez pas vos échecs passés vous définir. Permettez à Dieu de réinitialiser votre pensée et vos impulsions. Invitez-le à vous donner l’esprit du Christ par la présence et la puissance de son Saint-Esprit. Comme l’a écrit l’apôtre Paul, « Comportez-vous entre vous comme on le fait quand on connaît Jésus-Christ » (Ph 2.5). Avoir l’esprit du Christ signifie que nous pensons comme il pense et que nous voyons son point de vue. En étudiant la vie de Jésus, nous apprenons à penser comme lui. Nous devenons ce sur quoi nous nous focalisons.
+
+**2. Remettez votre esprit à Dieu.** Donnez à Dieu la possibilité d’agir en vous et renoncez à tout ce qui y fait obstacle. Demandez à Dieu de vous aider à lui donner votre esprit, de vous influencer et de vous diriger. Il ne vous forcera jamais à lui donner votre cœur; vous devez le lui remettre de votre plein gré. Avec amour et respect, donnez-lui la première place dans votre vie en le plaçant sur le trône de votre cœur et de votre esprit. Vous pouvez le faire en faisant la prière consignée dans Psaume 51.12: « Ô Dieu, crée en moi un cœur pur; renouvelle et affermis mon esprit. »
+
+**3. Veillez et soyez sobre.** Veiller exige que vous soyez spirituellement éveillé, sobre d’esprit et vigilant (1 Th 5.6). Qu’est-ce que ça veut dire? Simplement que vous devez maintenir une attitude de prière dans laquelle vous dépendez de Dieu pour être alertes et discerner les approches de l’ennemi. Il est important de garder les avenues de votre âme, d’être conscient de ce qui vient par le biais de vos sens, et de l’impact que cela a sur vous. Les sentinelles fidèles évitent tout ce qui pourrait nuire à leur esprit. Elles se concentrent sur ce qui est vrai et bon.
+
+Le fait de suivre ces étapes ne garantit pas que nous nous sentirons mieux immédiatement, ou que nous ne tomberons plus jamais. Bien que Dieu puisse nous donner une paix immédiate, notre esprit, lui, peut rester dans le brouillard. Nous pouvons encore avoir des doutes sur notre confiance en Dieu. Ne laissons pas la lenteur de la croissance spirituelle nous décevoir ou nous abattre. Le progrès et la guérison ne sont pas linéaires ! Si nous continuons à faire ce qui est juste, les sentiments suivront avec le temps. Tandis que nous obéissons par la foi, des choses surnaturelles se produisent. Jean l’a dit en ces termes: « Si quelqu’un obéit à sa parole, l’amour de Dieu est véritablement parfait en lui. » (1 Jn 2.5) Lorsque nous avançons dans la foi en nous appuyant sur la Parole de Dieu et avec la puissance du Saint-Esprit, l’amour de Dieu nous transforme. Notre créateur se tiendra personnellement responsable de nous. On peut lui faire confiance !
+
+**Méditez de nouveau Romains 12.1-3.**
+
+- Où voyez-vous Jésus dans ce passage?
+- Que vous dit Jésus par ce passage?
+- En quoi voyez-vous Jésus différemment ou le voyez-vous de nouveau?
+- Comment réagissez-vous en voyant Jésus de cette manière?
+
+`Y a-t-il un obstacle qui vous empêche de recevoir plus pleinement la pensée du Christ? Comment pouvez-vous enlever cet obstacle?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/01/06.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..5512dbaa63
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Fixer l’esprit sur les choses célestes
+date:   02/01/2025
+---
+
+### S’imPliquer
+
+«Pour se garder du mal, appliquer son esprit au bien est plus efficace que toutes les barrières dressées par les lois et les règlements » — Ellen G. White, Éducation, IADPA, 2013, chap. 23, p. 185.
+
+« Aucune pratique extérieure ne peut remplacer une foi simple et une entière abnégation. Mais n’oublions pas que nul ne peut se dépouiller du moi si ce n’est par Jésus-Christ. C’est pourquoi le croyant dira: “Seigneur, prends mon cœur, car je ne puis te le donner. Il t’appartient. Garde-le pur, car j’en suis incapable. Sauve-moi en dépit de moi-même, de ce moi faible et si peu conforme à ton image. Modèle-moi, façonne-moi, élève-moi dans une atmosphère pure et sainte où les puissants courants de ton amour pourront atteindre mon âme” » — Idem, Les paraboles de Jésus, section « Deux adorateurs », p. 132.
+
+« En faisant du Christ l’objet de leur méditation, il deviendra leur sujet de conversation; et, en contemplant, nous serons finalement changés en la même image, de gloire en gloire, par l’Esprit même du Seigneur. L’homme, l’homme déchu, peut être transformé par le renouvellement de l’intelligence, de sorte qu’il puisse discerner “quelle est la volonté de Dieu: ce qui est bon, agréable et parfait” (Rm 12.2). Comment peut-il le discerner? Par le Saint-Esprit prenant possession de son intelligence, de son esprit, de son cœur et de son caractère. Qui en sont les témoins? « Nous avons été en spectacle au monde, aux anges et aux hommes” » — Idem, Vous recevrez une puissance, 11 février, p. 50.
+
+**Suite à l’étude de Romains 12.1-3,**
+
+- Quelles applications devez-vous faire dans votre vie personnelle?
+- Quelles sont les applications pratiques que vous devez faire à votre école, dans votre famille, au travail et à l’église?
+- Révisez le verset à mémoriser. En quoi s’applique-t-il à votre vie cette semaine?
+
+`Écrivez-le ici`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/01/07.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..8395a28064
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/07.md
@@ -0,0 +1,28 @@
+---
+title:  S’inTerroger
+date:   03/01/2025
+---
+
+### S’inTerroger
+
+Partagez les idées tirées de l’étude biblique de cette semaine, de même que toute découverte, observation et question avec votre classe de l’École du sabbat (ou votre groupe d’étude biblique). Considérez les questions à discuter suivantes avec le reste du groupe.
+
+`De quelle manière notre esprit a-t-il besoin d’être renouvelé?`
+
+`Avez-vous du mal à renouveler votre esprit? Si oui, pourquoi?`
+
+`En matière de santé mentale, quels sont, selon vous, les plus grands défis pour les jeunes adultes?`
+
+`Quelles sont les stratégies les plus efficaces de Satan pour captiver et distraire les jeunes esprits?`
+
+`Quelles sont les habitudes et pratiques régulières qui peuvent aider à protéger l’esprit?`
+
+`Que signifie avoir l’esprit du Christ? Comment le recevoir?`
+
+`Quelle est la différence entre l’esprit charnel (Rm 8.7) et l’esprit du Christ (1 Co 2.16)?`
+
+`Comment pouvons-nous contempler le Christ de manière significative et transformatrice?`
+
+`À quoi ressemble l’abandon total et quotidien de notre esprit et de notre cœur entre les mains du Christ?`
+
+`Dans quelle mesure le renouvellement de l’esprit est-il notre œuvre? L’œuvre de Dieu en nous?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/01/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..140ee9a5e0
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/01/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Renouveler l’esprit brisé"
+  start_date: "28/12/2024"
+  end_date: "03/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/02/01.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..02d6fbe801
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/01.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Un prophète déprimé
+date:   04/01/2025
+---
+
+### InTroduire
+
+Lecture de la semaine: 1 Rois 19
+
+**Un prophète déprimé**
+
+Même les plus grands héros de la Bible ont traversé de sombres périodes de dépression. La Bible ne cache pas les luttes de ses propres héros; elle ne passe pas sous silence les détails gênants, y compris leurs problèmes de santé mentale. Par sa victoire éclatante sur les prophètes de Baal au mont Carmel, le prophète Élie attira l’attention de toute la nation d’Israël. Son histoire figure parmi les plus importantes de l’histoire d’Israël, son nom étant placé juste à côté de celui de Moïse (Mt 17.4,5). L’histoire d’Élie serait certainement un peu plus reluisante si la plus grande victoire de ce prophète (1 R 18) n’avait pas été immédiatement suivie de sa pire défaite – lorsqu’il fut soudainement saisi de l’esprit paralysant de la peur et de la mélancolie (1 R 19). En une seule nuit, Élie glissa de la plus haute expérience de sa vie au sommet d’une montagne à la plus basse vallée de la dépression – un état mental si puissant qu’il souhaita mourir (v. 4). Les histoires bibliques sont désordonnées; cependant, c’est grâce aux échecs humains consignés dans la Bible que celle-ci est si pertinente pour chacun d’entre nous aujourd’hui.
+
+Lorsque nous sommes au plus bas, il est facile de penser que nous n’avons rien de bon à offrir à qui que ce soit, et qu’ainsi, Dieu ne pourra plus jamais nous utiliser. Il est tout naturel de penser que toutes les promesses bibliques sont destinées à quelqu’un d’autre. Cependant, même des histoires comme celle d’Élie nous montrent que nous ne sommes pas les premiers à mener ces batailles de l’esprit. Même les chrétiens les plus fidèles et les gens les plus prospères ont été confrontés à la dépression et à des pensées suicidaires. Dieu a fait preuve de compassion et de compréhension à l’égard d’Élie dans ses moments les plus faibles. L’histoire d’Élie devrait nous donner l’espoir que Dieu nous aidera aussi à voir le bout du tunnel.
+
+_*Veuillez noter que ce guide d’étude biblique est destiné uniquement à l’accompagnement spirituel. Par conséquent, il ne doit pas être considéré comme un substitut à un traitement professionnel de la santé mentale._
+
+- Écrivez 1 Rois 19 à partir de la version biblique de votre choix.
+- Si vous êtes pressé, écrivez 1 Rois 19.4-6.
+- Vous pouvez aussi paraphraser ce chapitre avec vos propres mots, en tracer les grandes lignes, ou en faire une mind map.
+
+`Écrivez-le ici`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/02/02.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..8c3c13e5c1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/02.md
@@ -0,0 +1,29 @@
+---
+title:  La connexion corps-esprit
+date:   05/01/2025
+---
+
+### InTérioriser
+
+En un sens, Élie s’était opposé au monde entier; le roi Achab avait envoyé des gens dans toutes les nations à sa recherche (1 R 18.10). Trois années de sécheresse, de famine et de mort mirent finalement la nation à genoux au sommet du mont Carmel. Dans un combat épique pour savoir quel Dieu était le vrai Dieu, les prières d’Élie furent exaucées devant la nation tout entière. Si quelqu’un avait des raisons d’avoir confiance en la protection divine, c’était bien Élie ! Dieu l’avait miraculeusement nourri et abrité pendant les trois dernières années (1 R 17.4-6,16). Le ministère d’Élie fut couronné de succès et d’honneur lorsque ce dernier se dressa sans crainte devant Achab et son armée. Il pourrait sembler qu’Élie était plus en sécurité à ce moment-là qu’il ne l’avait été depuis longtemps… mais les apparences sont parfois trompeuses ! Souvent, nos moments de plus grande victoire deviennent nos moments de plus grande vulnérabilité. Le succès comme l’échec peut conduire à la dépression. À l’instar d’Élie au mont Carmel, beaucoup d’entre nous s’effondrent après une expérience au sommet d’une montagne. Certaines de nos pires dépressions spirituelles surviennent juste après un sommet spirituel.
+
+Surpris par un message menaçant au beau milieu de la nuit, Élie fut pris de panique (1 R 19.3). Craignant le pire, il se leva d’un bond et s’enfuit pour sauver sa vie. Sa frayeur se transforma rapidement en désespoir total. Son accablement fut si profond qu’il demanda la mort (v. 4).
+
+Alors qu’Élie sombrait dans le découragement, Dieu envoya un ange pour calmer ses nerfs à vif et l’aider à reprendre ses esprits. L’ange accorda une attention particulière aux besoins les plus élémentaires d’Élie: nourriture, eau, sommeil, exercice, air frais et soleil. Dieu n’essaya même pas de raisonner Élie alors qu’il était affamé et épuisé (1 R 19.5-8). La guérison de l’esprit commence par la guérison du corps. C’est pourquoi Satan attaque souvent notre esprit en attaquant notre corps.
+
+Le rétablissement d’Élie fut beaucoup plus lent que sa chute. Lorsqu’il finit par se calmer après 40 jours de fuite, Dieu le fit asseoir et lui dit qu’il était temps de parler (v. 9). Il aurait certainement pu utiliser le leadership d’Élie à Jizréel environ 39 jours plus tôt ! Nous voyons ici sa patience avec nous pendant nos moments de vulnérabilité. Dans sa tendresse, il était disposé à faire attendre son œuvre pour qu’Élie ait le temps de se rétablir. Cela dit, il n’allait pas non plus laisser Élie vivre en ermite dans une caverne pour le reste de sa vie ! Il releva doucement son fidèle prophète et le replaça au cœur même de l’action (v. 15,16). Voilà ce que Dieu veut faire avec tous ceux qui sont émotionnellement brisés – renouveler leurs esprits et les rétablir à son service.
+
+**Revenez à votre texte écrit et étudiez le passage.**
+
+- Encerclez les mots/expressions/idées répétés.
+- Soulignez les mots/expressions qui sont importants et qui signifient quelque chose pour vous.
+- Reliez par une flèche les mots/expressions aux autres mots/expressions associés ou connexes.
+- Quels éclairages particuliers vos notes semblent-elles indiquer dans l’ensemble?
+
+`Écrivez-le ici`
+
+`Mémorisez vos versets préférés tirés de 1 Rois 19. Écrivez-les plusieurs fois pour vous les rappeler plus facilement.`
+
+`Quelles conditions vous rendent le plus vulnérable à une chute brutale?`
+
+`De combien de temps avez-vous besoin pour rebondir après une chute?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/02/03.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..95f366d46f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/03.md
@@ -0,0 +1,25 @@
+---
+title:  En déséquilibre
+date:   06/01/2025
+---
+
+### InTerpréter
+
+Avec patience, Dieu aida Élie à sortir de son désespoir. Aujourd’hui, il veut aussi nous aider ! Mais beaucoup d’entre nous sont, hélas, coincés dans un découragement sans fin. Alors qu’Élie a pu commencer à réinitialiser son état d’esprit en mangeant sainement et en se reposant, beaucoup d’entre nous sont coincés dans des schémas de manque de sommeil, de mauvaises habitudes alimentaires, et de manque d’exercice. La nuit, nous naviguons sur les médias sociaux ou regardons des vidéos en boucle au lieu de dormir. Pendant la journée, nous sommes trop pressés pour manger sainement et boire suffisamment d’eau. Nous sommes trop dépendants et stressés pour accorder de l’importance à l’exercice physique, au soleil et à l’air frais. Plus notre santé physique s’affaiblit, plus nous devenons vulnérables sur le plan mental et émotionnel.
+
+Les progrès technologiques de notre époque ont rendu la lutte pour un mode de vie sain encore plus difficile. Aujourd’hui, les entreprises tentent délibérément de manipuler les émotions et les habitudes de consommation des internautes. Les smartphones sont truffés d’applis conçues pour stimuler les désirs et rentabiliser les comportements addictifs. Les notifications incessantes de nos cellulaires peuvent pousser notre cerveau à être dans un état de stress quasi permanent. De nombreuses personnes ont peur de manquer quelque chose (syndrome FOMO) – un phénomène observé en partie chez les utilisateurs de médias sociaux qui se mettent à croire que d’autres personnes mènent une vie meilleure et plus satisfaisante que la leur. Ces personnes consultent compulsivement les médias sociaux pour voir ce que les autres font, puis se sentent mal dans leur peau lorsque leur vie leur semble bien décevante en comparaison.
+
+Beaucoup d’entre nous gagneraient à prendre le contrôle de leur consommation de médias et à rééquilibrer leur vie. L’amélioration commence par le suivi du temps que vous passez à utiliser les technologies, pour ensuite vous fixer des objectifs pour réduire ce temps à un niveau plus équilibré. Par exemple, vous pouvez vous engager à ne plus utiliser de technologie entre 20 heures et 8 heures du matin. Voici une autre bonne idée: passez une journée sans utiliser la technologie. Vous pouvez aussi vous engager à mettre la technologie de côté pendant les repas. Établissez un plan avec un membre de votre famille ou un partenaire de responsabilisation. Consacrez une partie de ce temps à une activité qui vous plaît, par exemple une sortie dans la nature, une activité créative (lecture, écriture, bricolage, musique) ou une activité qui renforce votre cœur (marche, vélo, natation, etc.).
+
+Faisons tous un effort sérieux pour échapper à la stimulation constante de notre esprit, et pour écouter à nouveau la voix de Dieu. Lorsqu’Élie se trouva enfin dans une position favorisant l’écoute, Dieu lui parla dans un léger souffle (1 R 19.12). Au milieu d’un bruit constant, il est facile de ne pas entendre une voix douce. Il se peut que nous n’entendions pas la voix de Dieu lorsque nous en avons le plus besoin – à moins de faire abstraction du bruit de ce monde et de prêter attentivement l’oreille.
+
+**Après avoir regardé votre texte écrit et annoté,**
+
+- Quels éclairages particuliers vos notes semblent-elles indiquer dans l’ensemble?
+- Quelles questions émergent après l’étude de la leçon d’aujourd’hui?
+- Quelles parties trouvez-vous difficiles?
+- Quels autres principes et conclusions découvrez-vous?
+
+`Écrivez-le ici`
+
+`Que pouvez-vous faire aujourd’hui pour vous déconnecter de la technologie et des médias sociaux, et pour vous brancher davantage sur Dieu et sur vos amis?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/02/04.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..d5ea0a4897
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/04.md
@@ -0,0 +1,30 @@
+---
+title:  InVestiguer
+date:   07/01/2025
+---
+
+### InVestiguer
+
+Quelle relation ces versets ont-ils avec le passage principal?
+
+Élie n’est pas le seul à avoir souhaité mourir:
+
+`Nombres 11.15`
+
+`Job 3.20-22`
+
+`Jonas 4.3,8`
+
+Le lien entre le corps et l’esprit:
+
+`Proverbes 3.7,8`
+
+`Proverbes 16.24`
+
+`Proverbes 17.22`
+
+`Daniel 1.5-20`
+
+`Quels autres versets/promesses vous viennent à l’esprit en rap­port avec 1 Rois 19?`
+
+Révisez votre verset à mémoriser tiré de 1 Rois 19. Pensez à une façon de l’appliquer pour qu’il devienne un outil de transformation de votre vie quotidienne.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/02/05.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..02032eb233
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/05.md
@@ -0,0 +1,33 @@
+---
+title:  Créer les bonnes conditions
+date:   08/01/2025
+---
+
+### InViter
+
+Dieu veut que nous jouissions d’une excellente santé mentale et que nous connaissions le vrai bonheur. Pendant son séjour sur la terre, Jésus a accordé une attention particulière aux personnes qui, affamées et fatiguées, avaient besoin de nourriture et de repos (Mt 14.20; Lc 8.55; Mc 6.31). Il a à cœur de fournir des conditions optimales pour la santé de l’esprit et du corps.
+
+Dans son livre The Hacking of the American Mind, le Dr Robert Lustig présente quatre bonnes habitudes, qui peuvent contribuer à améliorer la santé sociale, émotionnelle et mentale.
+
+**1. Connectez-vous à des gens en présentiel.** Trouvez des moyens significatifs de passer du temps ensemble en vue du bien-être de chacun. Rester en contact, parler, écouter, résoudre des problèmes, jouer et profiter de la vie ensemble apporte au cerveau humain la stimulation sociale dont il a besoin. Rangez vos appareils électroniques et ne les utilisez qu’au besoin. Par-dessus tout, gardez du temps pour vous connecter à Dieu (Gn 3.8; Ex 25.8).
+
+**2. Contribuez au bien-être de vos semblables.** C’est là une clé importante pour une bonne santé mentale. La Bible nous dit que le christianisme véritable, sain et vivifiant, implique de prendre le temps de considérer les besoins des autres: de chercher à donner de son temps, de ses talents et de ses ressources pour soulager la souffrance humaine (Mt 25.34-40).
+
+**3. Surmontez les difficultés de la vie.** Prenez le temps de vous reposer et d’apprécier les plaisirs simples de la vie. Faire de l’exercice, s’adonner à des loisirs intéressants, profiter du plein air et dormir suffisamment permettent d’équilibrer les hormones du cerveau. Le cortisol, la mélatonine, la sérotonine et la dopamine sont quatre hormones majeures qui peuvent être déséquilibrées lorsque nous ne prenons pas le temps de nous reposer et de nous détendre. Un déséquilibre de ces hormones peut entraîner un manque de sommeil, une augmentation du niveau de stress, un cerveau embrumé et un système immunitaire affaibli. Nous avons désespérément besoin de ralentir, d’adorer véritablement le Créateur, de profiter de la vie et de nous reposer un peu (Ex 20.8-11; Mc 6.31).
+
+**4. Cuisinez avec d’autres personnes.** Ce faisant, discutez avec elles et appréciez leur compagnie. Ce type de relation donne du piquant à la vie. En outre, utilisez les meilleurs aliments disponibles en vue d’une santé mentale et physique optimale (Gn 1.29; 1 Co 10.31). Le régime alimentaire idéal est le régime à base d’aliments complets et de végétaux. Il fournit les vitamines, les minéraux et la nutrition générale néces­saires. Les cultures qui vivent le plus longtemps dans le monde se nourrissent de fruits, de légumes, de noix, de graines et de céréales.
+
+Reconnaître le lien étroit que Dieu a créé entre l’esprit et le corps nous permet de créer des habitudes qui donneront à notre esprit les meilleures chances de s’épanouir. Beaucoup d’entre nous sont comme le prophète Élie épuisé et découragé. Ils ont besoin de l’essentiel: un bon repos et une alimentation de qualité. Nous pouvons nous engager à suivre le plan de Dieu pour une vie saine, même s’il est contraire à la culture qui nous entoure (Dn 1.8). Alors que nous offrons notre corps en sacrifice vivant par l’adoption d’un mode de vie sain, Dieu peut remodeler notre esprit pour qu’il reflète son image (Rm 12.1).
+
+**Méditez de nouveau sur 1 Rois 19.**
+
+- Où voyez-vous Jésus dans ce passage?
+- Que vous dit Jésus par ce passage? Comment vous parle-t-il?
+- En quoi voyez-vous Jésus différemment ou le voyez-vous de nouveau?
+- Comment réagissez-vous en voyant Jésus de cette manière?
+
+`Écrivez-le ici`
+
+`Identifiez dans ce chapitre quelques principes que Jésus a suivis dans son ministère.`
+
+`Dans quelle bonne habitude devez-vous vous améliorer? Quelle mesure pouvez-vous prendre aujourd’hui pour y arriver?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/02/06.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..2be3346e61
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/06.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Jamais abandonné
+date:   09/01/2025
+---
+
+### S’imPliquer
+
+«L’espoir et le courage sont essentiels dans un service agréable à Dieu. Ce sont les fruits de la foi. Le découragement est coupable et déraisonnable. Dieu peut et désire “montrer avec plus d’évidence” la force dont ont besoin ses serviteurs dans les difficultés. Les plans des ennemis de sa cause peuvent sembler solidement établis; mais le Seigneur est capable de renverser les mieux assurés. Il le fait en son temps, lorsqu’il voit que la foi de ses enfants a été suffisamment mise à l’épreuve. […]
+
+Le Seigneur avait-il abandonné Élie au moment de l’épreuve? Certes non. Il aimait tout autant son serviteur lorsque celui-ci se crut délaissé de Dieu et des hommes qu’au moment où il répondit à sa prière en lui envoyant le feu du ciel qui embrasa le sommet du Carmel.
+
+Et voici, alors qu’Élie dormait, une main légère et une voix caressante le réveillèrent. Il tressaillit de peur, et il voulut s’enfuir, craignant que l’ennemi ne l’ait découvert. Cependant, le visage compatissant qui se penchait sur lui n’était pas celui d’un ennemi, mais d’un ami. Dieu avait envoyé un ange chargé de nourriture à l’intention de son serviteur. “Lève-toi, lui dit-il, mange.” Élie “regarda, et il y avait à son chevet un gâteau cuit sur des pierres chauffées et une cruche d’eau” » — Ellen G. White, Prophètes et rois, IADPA, 2020, chap. 12, p. 113.
+
+« En tant qu’organe de l’esprit, le cerveau régit le corps tout entier. Pour que toutes les autres parties de l’organisme fonctionnent normalement, le cerveau doit être en bon état, et pour cela, le sang doit être pur. Si la pureté du sang est assurée grâce à de bonnes habitudes en matière d’aliments et de boissons, le cerveau sera convenablement nourri » — Idem, Pour un bon équilibre mental et spirituel, vol. 1, chap. 7, p. 60.
+
+**Suite à l’étude de 1 Rois 19,**
+
+üQuels ajustements ou changements devez-vous faire dans votre vie personnelle?
+- Quelles sont les applications pratiques que vous devez faire dans votre utilisation de la technologie, dans vos habitudes alimentaires, ou dans votre routine de sommeil?
+- Révisez votre verset à mémoriser. En quoi l’avez-vous appliqué à votre vie cette semaine?
+
+`Écrivez-le ici`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/02/07.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..45ced2880e
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/07.md
@@ -0,0 +1,26 @@
+---
+title:  S’inTerroger
+date:   10/01/2025
+---
+
+### S’inTerroger
+
+Partagez les idées tirées de l’étude biblique de cette semaine, de même que toute découverte, observation et question avec votre classe de l’École du sabbat (ou votre groupe d’étude biblique). Considérez les questions à discuter suivantes avec le reste du groupe.
+
+`Quelles mesures Dieu a-t-il prises pour sortir Élie de son état de profond désespoir?`
+
+`Comment pouvons-nous devenir plus sensibles à la voix douce et légère de Dieu?`
+
+`Quelles sont les conséquences de l’alimentation sur la santé mentale (Dn 1.5-20)?`
+
+`Quels sont les plus grands défis à relever pour maintenir un bon équilibre dans notre vie, notre emploi du temps et nos habitudes (sommeil, alimentation, exercice physique, etc.)? Quelles solutions suggérez-vous?`
+
+`En matière d’utilisation des technologies, quelles sont les limites saines à respecter?`
+
+`Quelles sont les mesures spécifiques que vous pourriez prendre pour améliorer votre sommeil et vos habitudes alimentaires?`
+
+`De quelles manières vos amis, ou vous-même, pouvez mettre en pratique les quatre habitudes de vie saines (se connecter, contribuer, surmonter les difficultés, cuisiner)?`
+
+`Que pouvons-nous faire pour qu’il soit plus facile pour les personnes ayant des problèmes de santé mentale de parler de leur état à l’église?`
+
+`Qu’est-ce que la sollicitude de Dieu envers Élie nous apprend sur la patience dont nous devons faire preuve envers des personnes découragées?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/02/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..0fc888c7c0
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/02/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Restaurer la personne dans sa globalité"
+  start_date: "04/01/2025"
+  end_date: "10/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/03/01.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..70fbaa6f49
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/01.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Deux esprits qui pensent de la même manière
+date:   11/01/2025
+---
+
+### InTroduire
+
+Lecture de la semaine: Philippiens 2.1-11
+
+**Deux esprits qui pensent de la même manière**
+
+Un sabbat matin, je me trouvais sur l’estrade, écoutant tranquillement les annonces avant de passer à la prédication. Alors que le directeur d’un ministère faisait quelques commentaires et partageait des informations relatives à son département, j’ai fait un mouvement sur ma chaise, un mouvement qui n’a pas échappé à ma femme, qui m’a regardé d’un air entendu. Après le sermon, alors que nous rentrions de l’église en voiture, elle m’a demandé pourquoi je m’étais senti comme ça pendant l’annonce en question, puis m’a dit exactement ce que j’avais pensé. Elle savait ce qui m’était passé par la tête, mot pour mot ! Je lui ai demandé comment elle avait fait pour deviner ça. Elle m’a répondu qu’étant mariés depuis un certain temps déjà, elle avait appris à me connaître plutôt bien !
+
+Lorsque deux individus ne font plus qu’un, ils peuvent en arriver à savoir exactement ce que l’autre pense, rien qu’en regardant sa posture, ses mouvements corporels et l’expression de son visage. Mieux encore: non seulement quelqu’un peut savoir ce que nous pensons, mais il peut aussi commencer à penser de la même manière que nous ! Si cela peut se produire pour vous et moi, imaginez alors ce qui peut se produire lorsque nous invitons Dieu dans notre vie, que nous lui demandons d’avoir la pensée du Christ, et que nous développons une relation intime avec lui ! La Bible dit: « “Qui connaît la pensée du Seigneur? Qui peut lui donner des conseils?” Mais nous, nous avons la pensée du Christ. » (1 Co 2.16) Recevoir la pensée du Christ, c’est absolument extraordinaire ! Quelle offre pourrait égaler ça?
+
+Lorsque Jésus entre dans notre vie, les deux esprits ne font plus qu’un, de sorte que ses pensées deviennent nos pensées; ses actes, nos actes. Cette semaine, nous allons découvrir comment avoir en nous l’esprit du Christ.
+
+_*Veuillez noter que ce guide d’étude de la Bible est destiné uniquement à l’accompagnement spirituel. Par conséquent, il ne doit pas être considéré comme un substitut à un traitement professionnel de la santé mentale._
+
+- Écrivez Philippiens 2.1-11 à partir de la version biblique de votre choix.
+- Si vous êtes pressé, écrivez Philippiens 2.4-8.
+- Vous pouvez aussi paraphraser ce passage avec vos propres mots, en tracer les grandes lignes, ou en faire une mind map.
+
+`Écrivez-le ici`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/03/02.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..30d4e94534
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/02.md
@@ -0,0 +1,29 @@
+---
+title:  Avoir les dispositions qui sont en Jésus-Christ
+date:   12/01/2025
+---
+
+### InTérioriser
+
+En tant que chrétiens, avoir l’esprit du Christ est essentiel à notre marche spirituelle. Si davantage de chrétiens professaient réellement l’esprit du Christ dans leurs attitudes et leurs pensées, le monde serait bien meilleur ! Paul a exhorté les croyants du monde entier en ces termes: « Ayez en vous la pensée qui était en Christ-Jésus » (Ph 2.5, COL). Laisser faire quelque chose, ou ne pas empêcher qu’elle se produise, c’est permettre que cette chose se produise. Cela nécessite un choix. Nous devons choisir de laisser Dieu faire ce que nous ne pouvons pas faire nous-mêmes. Puisque Dieu nous conduit dans la bonne direction, il ne nous reste qu’à lui demander de nous donner la force de s’engager dans cette direction. À chaque étape du chemin, nous dépendons entièrement de lui. Comme l’a écrit Paul, « Dieu agit parmi vous, il vous rend capables de vouloir et de réaliser ce qui est conforme à son propre plan » (v. 13).
+
+Paul a écrit sa lettre aux Philippiens depuis sa prison à Rome, où sa liberté et ses déplacements étaient très limités. Si quelqu’un avait le droit de se plaindre, c’était bien lui ! Et cependant, sa lettre souligne l’importance de se réjouir même dans les circonstances les plus difficiles – ce qui, une fois de plus, nécessite un choix. La foi de Paul en la providence divine est restée forte même dans les circonstances les plus décourageantes (Ph 1.12-14).
+
+L’Église de Philippes connaissait certaines tensions réelles entre ses membres (4.2). Vous savez peut-être à quoi ça ressemble, parce que vous l’avez constaté dans votre propre église ou université. Paul demanda aux membres d’église d’avoir « un même sentiment, un même amour, une même âme, une même pensée » (2.2, LSG). L’unité de pensée n’est possible que si chacun de nous reçoit l’esprit du Christ. Cette unité ne peut se réaliser qu’à condition de renoncer à nos ambitions égoïstes et à notre orgueil, et de considérer humblement les autres comme étant supérieurs à nous-mêmes (v. 3). Ceux qui ont la pensée du Christ ne se préoccupent pas uniquement de leurs propres intérêts, mais considèrent aussi ceux des autres (v. 4). Avoir l’esprit du Christ, c’est avoir la même attitude que Jésus et nous comporter avec les autres de la même manière que lui. La Nouvelle Bible Segond (NBS) apporte un éclairage supplémentaire par cette simple déclaration: « Que chacun, au lieu de regarder à ce qui lui est propre, s’intéresse plutôt aux autres. Ayez entre vous les dispositions qui sont en Jésus-Christ » (v. 4,5).
+
+Pour nous servir d’exemple, Jésus a renoncé à sa gloire et s’est abaissé jusqu’aux profondeurs de ce monde pécheur en devenant homme, en vivant comme un serviteur, et en mourant sur la croix comme un criminel (v. 6-8). Jésus est l’exemple suprême de l’amour et de l’humilité. En lui, nous avons le modèle parfait. Aujourd’hui, notre défi à vous et à moi consiste à avoir l’humble disposition du Christ, à nous traiter les uns les autres avec gentillesse et honneur, et à nous apprécier les uns les autres comme Dieu nous apprécie.
+
+**Revenez à votre texte écrit et étudiez le passage.**
+
+- Encerclez les mots/expressions/idées répétés.
+- Soulignez les mots/expressions qui sont importants et qui signifient quelque chose pour vous.
+- Reliez par une flèche les mots/expressions aux autres mots/expressions associés ou connexes.
+- Quels éclairages particuliers vos notes semblent-elles indiquer dans l’ensemble?
+
+`Écrivez-le ici`
+
+`Mémorisez votre verset préféré tiré de Philippiens 2.1-11. Écrivez-le plusieurs fois pour vous le rappeler plus facilement.`
+
+`Comment votre façon de penser changerait-elle si vous aviez davantage les dispositions du Christ en vous?`
+
+`En quoi vos relations seraient-elles différentes si vous aviez davantage les dispositions du Christ en vous?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/03/03.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..3585a47b2c
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/03.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+---
+title:  La foi et l’obéissance à un niveau supérieur
+date:   13/01/2025
+---
+
+### InTerpréter
+
+Dieu désire que nous ayons les mêmes dispositions qui sont en son Fils. Jésus a fait confiance à son Père et s’est accroché à sa foi – même dans les moments les plus sombres. C’est de ce genre de foi dont nous avons besoin pour suivre son exemple. Tout comme Jésus, nous pouvons nous écrier: « Mon Dieu, mon Dieu, pourquoi m’as-tu abandonné? » (Mt 27.46) Tout comme Jésus, nous pouvons nous sentir abandonnés de Dieu et avoir l’impression qu’il ne nous entend pas. Cependant, même lorsqu’il nous arrive de ne pas avoir l’assurance de son amour, nous pouvons choisir de continuer à croire. C’est une foi qui s’élève au-dessus des sentiments et qui s’accroche à Dieu en dépit des circonstances. En vivant par la foi à l’instar de Jésus, nous ferons l’expérience de la puissance de salut de Dieu (Rm 1.16). Sa foi vivant en nous, nous aurons la force de surmonter les plus grands défis.
+
+Lorsque nous avons la pensée du Christ, la loi de Dieu est écrite dans nos cœurs et nous nous réjouissons de faire sa volonté (Ps 40.9). La loi de Dieu guidait Jésus et tout ce qu’il faisait. Le Seigneur n’est pas venu pour abolir la loi; il est venu pour accomplir la loi par une obéissance et une soumission parfaites (Mt 5.17). Romains 8.7 nous dit qu’en raison de notre nature pécheresse, nous sommes intrinsèquement hostiles à Dieu; nous sommes incapables de nous soumettre pleinement à sa loi par nos propres forces. Recevoir la pensée du Christ implique donc une reprogrammation totale de notre esprit pour aimer la loi de Dieu au lieu de la haïr. Tous ceux qui ont l’esprit de Jésus feront l’expérience directe de la promesse de la nouvelle alliance: « Je mettrai mes lois dans leur cœur, et je les écrirai dans leur esprit » (He 10.16). La loi de Dieu étant inscrite dans nos cœurs, nous aimerons, tout comme Jésus, faire l’œuvre de Dieu et obéir à ses instructions.
+
+Le livre de l’Apocalypse promet que lorsque Jésus reviendra, Dieu aura encore un peuple sur la terre qui gardera ses commandements et aura la foi de Jésus (14.12). Jusqu’à la toute fin, il y aura toujours des croyants qui révéleront la pensée du Christ par la foi et l’obéissance. S’il nous arrive d’être tentés de croire que l’offre de recevoir la pensée du Christ est destinée à des personnes meilleures que nous, sachons que Jésus offre sa pensée aux personnes les plus brisées. Nous pouvons tous faire partie des fidèles enfants de Dieu – non pas par notre propre bonté, discipline ou intelligence, mais par Dieu qui nous impute la justice du Christ pour qu’elle nous couvre, habite en nous et coule à travers nous.
+
+**Après avoir regardé votre texte écrit et annoté,**
+
+- Quels éclairages particuliers vos notes semblent-elles indiquer dans l’ensemble?
+- Quelles questions émergent après l’étude de ce passage?
+- Quelles parties trouvez-vous difficiles?
+- Quels autres principes et conclusions découvrez-vous?
+
+`Écrivez-le ici`
+
+`En quoi la pensée du Christ est-elle différente de la pensée charnelle? (Rm 8.7)`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/03/04.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..5eea926f8e
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/04.md
@@ -0,0 +1,38 @@
+---
+title:  InVestiguer
+date:   14/01/2025
+---
+
+### InVestiguer
+
+Quelle relation ces versets ont-ils avec le passage principal?
+
+L’esprit charnel:
+
+`Romains 8.7`
+
+`Éphésiens 2.3`
+
+`Philippiens 3.19`
+
+L’esprit du Christ:
+
+`1 Corinthiens 2.13-16`
+
+`2 Timothée 1.7`
+
+`Psaume 51.12`
+
+L’unité d’esprit:
+
+`Philippiens 1.27`
+
+`Philippiens 3.15,16`
+
+`Philippiens 4.2`
+
+`Quels autres versets/promesses vous viennent à l’esprit en rap­port avec Philippiens 2.1-11?`
+
+Révisez vos versets à mémoriser.
+
+Révisez votre verset à mémoriser tiré de Philippiens 2.1-11.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/03/05.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..19251ee186
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/05.md
@@ -0,0 +1,29 @@
+---
+title:  Est-ce vraiment possible?
+date:   15/01/2025
+---
+
+### InViter
+
+Un jour, j’ai reçu dans mon bureau une nouvelle cliente pour une séance de counseling. Avant de commencer la séance, nous avons prié. Après la prière, elle s’est exprimée librement: elle faisait du stress, de l’anxiété et avait mal partout. Au fil de notre discussion, elle a fini par avouer que sa relation avec son mari s’était détériorée avec le temps. Soudain, je me suis senti poussé à lui poser la question suivante: « Dites-moi, quels sont vos sentiments à l’égard de votre mari? » Et elle m’a immédiatement répondu: « Je le déteste ! » À ces paroles, elle a craqué. Pendant environ soixante secondes, nous sommes restés assis en silence, alors qu’elle pleurait. J’ai décidé de lui donner le temps d’assimiler ce qu’elle avait dit, et de donner au Saint-Esprit le temps d’agir. Au bout d’un moment, elle s’est mise à parler de l’origine de son amertume et des événements qui avaient conduit à ces sentiments. Je lui ai suggéré de prier pour avoir en elle l’esprit du Christ afin qu’elle puisse voir son mari avec les yeux du Christ et se comporter avec lui d’une nouvelle manière.
+
+Deux semaines plus tard, elle est revenue à mon bureau. D’emblée, je lui ai demandé comment les choses se passaient avec son mari. Elle m’a répondu que tout allait très bien !
+
+« Dites-moi, à quoi attribuez-vous un si grand changement? » lui ai-je demandé.
+
+« Eh bien, chaque matin et parfois tout au long de la journée, j’ai fait ce que vous m’avez suggéré, a-t-elle répondu. J’ai prié pour avoir l’esprit du Christ ! J’ai remarqué qu’un changement a alors commencé à s’opérer dans mon cœur: je me suis mise à voir mon mari différemment. Jésus m’a montré comment réagir avec amour, patience et gentillesse envers mon mari. À la fin de la première semaine, mon mari m’a dit qu’il était profondément touché par ma façon de le traiter. Il a alors commencé à changer lui aussi ! Sabbat dernier, pour la première fois depuis plusieurs années, nous sommes allés à l’église ensemble. Prier pour avoir l’esprit du Christ était si simple, mais si profond ! » À Dieu soit la gloire !
+
+Aujourd’hui, au moment même où vous lisez ces lignes, Jésus guérit des mariages, réconcilie les membres d’une même famille, donne la victoire sur les dépendances, et change la vie des gens de façons extraordinaires. Ce n’est pas toujours immédiat. Ce n’est pas toujours en deux semaines. Dieu n’impose jamais le changement à qui que ce soit. Si nous ne pouvons pas dicter l’attitude ou le destin de quelqu’un, en revanche, nous pouvons choisir Jésus pour nous-mêmes. Nous pouvons confesser nos propres péchés et accepter son pardon. Nous pouvons accepter son offre de vie éternelle et lui permettre de transformer notre manière de nous traiter les uns les autres. Dans des situations plus intenses, s’il y a maltraitance physique, émotionnelle ou sexuelle, il faut aussi prendre des mesures pour se protéger et entreprendre des démarches pour être en sécurité.
+
+Avoir l’esprit du Christ, c’est vraiment possible ! Les Écritures disent: « Vous n’avez pas ce que vous voulez, parce que vous ne savez pas le demander à Dieu. » (Jc 4.2) Aujourd’hui, je vous invite à commencer à prier pour avoir l’esprit du Christ. De grandes choses vous attendent et de merveilleux changements peuvent se produire !
+
+**Méditez de nouveau Philippiens 2.1-11.**
+
+- Où voyez-vous Jésus dans ce passage?
+- Que vous dit Jésus par ce passage?
+- En quoi voyez-vous Jésus différemment ou le voyez-vous de nouveau?
+- Comment réagissez-vous en voyant Jésus de cette manière?
+
+`Écrivez-le ici`
+
+`Selon vous, quels changements Jésus peut-il faire dans votre vie lorsque vous priez pour avoir l’esprit du Christ?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/03/06.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..550016788c
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Purifié, élevé et raffiné
+date:   16/01/2025
+---
+
+### S’imPliquer
+
+«L’homme devait porter l’image de Dieu, aussi bien physiquement que par son caractère. Le Fils de Dieu seul est “l’empreinte de la personne” du Père; mais l’homme a été fait “selon sa ressemblance”. Sa nature était en harmonie avec la volonté du Créateur; son intelligence capable de comprendre les choses divines; ses sentiments étaient purs; ses envies et ses passions, sous le contrôle de la raison. Il était saint, heureux de porter l’image de Dieu, et parfaitement soumis à sa volonté » — Ellen G. White, Patriarches et prophètes, IADPA, 2020, chap. 2, p. 24, 25.
+
+« Cependant, prier au nom du Christ implique beaucoup de choses. Cela nous engage à accepter son caractère, à manifester son Esprit, à réaliser ses œuvres. La promesse du Sauveur est conditionnelle. “Si vous m’aimez, dit-il, vous garderez mes commandements.” Il sauve les hommes, non pas dans le péché, mais du péché; et ceux qui l’aiment montreront leur amour par l’obéissance » — Idem, Jésus-Christ, IADPA, 2018, chap. 73, p. 609.
+
+« Ceignez les reins de l’esprit pour qu’il puisse agir dans la bonne direction et d’après des plans bien établis; ainsi, chaque pas franchi est un pas en avant, et aucun effort et aucun temps ne sont perdus à suivre des idées imprécises et des plans faits au hasard. Nous devons prendre en compte le but de la vie et garder à l’esprit des objectifs valables. Chaque jour les pensées doivent être maîtrisées et maintenues dans la bonne direction comme la boussole est orientée au nord. Chacun doit avoir ses propres objectifs, et faire en sorte que toutes les pensées et tous les actes visent à les atteindre. Les pensées doivent être contrôlées. Il doit y avoir une fermeté d’objectif pour réaliser ce que vous entreprenez » — Idem, Pour un bon équilibre mental et spirituel, vol. 2, chap. 72, p. 680.
+
+**Suite à l’étude de Philippiens 2.1-11,**
+
+- Quelles applications devez-vous faire dans votre vie personnelle? Quelles sont les premières mesures que vous pouvez prendre pour y arriver?
+- Quelles sont les applications pratiques que vous devez faire à votre école, dans votre famille, au travail et à l’église?
+- Révisez votre verset à mémoriser. En quoi s’applique-t-il à votre vie cette semaine?
+
+`Écrivez-le ici`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/03/07.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..e739f09102
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/07.md
@@ -0,0 +1,26 @@
+---
+title:  S’inTerroger
+date:   17/01/2025
+---
+
+### S’inTerroger
+
+Partagez les idées tirées de l’étude biblique de cette semaine, de même que toute découverte, observation et question avec votre classe de l’École du sabbat (ou votre groupe d’étude biblique). Considérez les questions à discuter suivantes avec le reste du groupe.
+
+`Que signifie avoir l’esprit du Christ?`
+
+`Quel est l’impact de l’esprit du Christ sur nos relations? (Ph 2.3-5)`
+
+`D’après Philippiens 2, comment le fait d’avoir l’esprit du Christ change-t-il la façon dont nous nous percevons nous-mêmes?`
+
+`À votre avis, quelles idées fausses les gens ont-ils sur ce que signifie avoir l’esprit du Christ?`
+
+`Comment le fait d’avoir l’esprit du Christ change-t-il notre façon de réagir à la maltraitance, à la manipulation et à la violence? (Ps 82.3,4)`
+
+`Si chacun avait l’esprit du Christ au sein de votre église locale, quelles possibilités verriez-vous?`
+
+`Quelle place occupe la loi de Dieu dans notre esprit lorsque nous reflétons Jésus? (Ps 40.9; He 10.16)`
+
+`Quelle sorte de foi aurons-nous si nous avons l’esprit du Christ? (Ap 14.12)`
+
+`Quelles mesures pouvez-vous prendre pour recevoir personnel­lement l’esprit du Christ au cours de la semaine qui vient?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/03/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..b9a1d7da8d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/03/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Recevoir l’esprit du Christ"
+  start_date: "11/01/2025"
+  end_date: "17/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/04/01.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..ab6c1b37f5
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   18/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/04/02.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..5d86de7f84
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   19/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/04/03.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..000b1ebc17
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   20/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/04/04.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..64ab05688e
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  InVestiguer
+date:   21/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/04/05.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..3d8c995dc9
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   22/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/04/06.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..81e97e0402
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   23/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/04/07.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..0751d1120a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  S’inTerroger
+date:   24/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/04/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..37102fcc31
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/04/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Corriger les distorsions cognitives"
+  start_date: "18/01/2025"
+  end_date: "24/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/05/01.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..9096d76b8e
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   25/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/05/02.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..31eea5f196
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   26/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/05/03.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..81bdf5f95d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   27/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/05/04.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..0f557d6bf8
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  InVestiguer
+date:   28/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/05/05.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..581d0b12a9
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   29/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/05/06.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..3f9a7a2f3f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   30/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/05/07.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..31fbba4dfa
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  S’inTerroger
+date:   31/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/05/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..080422dad1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/05/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Vaincre les forteresses"
+  start_date: "25/01/2025"
+  end_date: "31/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/06/01.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..a0a4e29c30
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   01/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/06/02.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..ac8ee48693
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   02/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/06/03.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..93f532c6f1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   03/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/06/04.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..0708441afc
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  InVestiguer
+date:   04/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/06/05.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..4a3c0fb5dc
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   05/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/06/06.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..a99251f451
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   06/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/06/07.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..bc099f582c
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  S’inTerroger
+date:   07/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/06/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..177d1704bb
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/06/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Résister à la tentation"
+  start_date: "01/02/2025"
+  end_date: "07/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/07/01.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..8b92a63297
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   08/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/07/02.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..5ad66786cd
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   09/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/07/03.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..661dc89d72
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   10/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/07/04.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..d1a5415cbe
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  InVestiguer
+date:   11/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/07/05.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..6fc42f5e9f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   12/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/07/06.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..488aefb5af
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   13/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/07/07.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..947bbff5f7
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  S’inTerroger
+date:   14/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/07/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..6543e16bc1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/07/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Calmer l’esprit en colère"
+  start_date: "08/02/2025"
+  end_date: "14/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/08/01.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..177c85ed88
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   15/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/08/02.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..8e861bdb4b
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   16/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/08/03.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..97599cb24d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   17/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/08/04.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..32cd68a04a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  InVestiguer
+date:   18/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/08/05.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..03882bde50
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   19/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/08/06.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..8beee4b17d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   20/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/08/07.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..5a163f6fc5
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  S’inTerroger
+date:   21/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/08/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..e7469c6ff5
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/08/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "L’expérience du pardon"
+  start_date: "15/02/2025"
+  end_date: "21/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/09/01.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..74317acd32
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   22/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/09/02.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..8c477cdbcf
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   23/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/09/03.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..62810d9e4f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   24/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/09/04.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..9276ec0d9e
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  InVestiguer
+date:   25/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/09/05.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..89dce29a6a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   26/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/09/06.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..8134e23b1a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   27/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/09/07.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..8e5f40845f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  S’inTerroger
+date:   28/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/09/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..b452825254
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/09/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Trouver la paix intérieure"
+  start_date: "22/02/2025"
+  end_date: "28/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/10/01.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..731b662495
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   01/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/10/02.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..78ea8378bc
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   02/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/10/03.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..f38bd6382a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   03/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/10/04.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..2accca8886
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  InVestiguer
+date:   04/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/10/05.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..ca4ee088b2
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   05/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/10/06.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..7fabdc2799
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   06/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/10/07.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..165b1403a8
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  S’inTerroger
+date:   07/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/10/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..f8666754fb
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/10/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Gérer le stress"
+  start_date: "01/03/2025"
+  end_date: "07/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/11/01.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..e4eebdf421
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   08/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/11/02.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..f2887ef622
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   09/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/11/03.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..a4c442aa55
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   10/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/11/04.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..00931c09f8
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  InVestiguer
+date:   11/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/11/05.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..5635e31ac9
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   12/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/11/06.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..41e64d3126
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   13/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/11/07.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..521e63911d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  S’inTerroger
+date:   14/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/11/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..09b8010fce
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/11/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Guérir du deuil"
+  start_date: "08/03/2025"
+  end_date: "14/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/12/01.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..b5c12eacc9
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   15/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/12/02.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..b903c254af
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   16/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/12/03.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..52fa3e7afb
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   17/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/12/04.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..4db611d3cc
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  InVestiguer
+date:   18/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/12/05.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..ce410922b6
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   19/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/12/06.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..7d17179dca
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   20/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/12/07.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..e433d15bbd
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  S’inTerroger
+date:   21/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/12/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..997f138c77
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/12/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Une âme satisfaite"
+  start_date: "15/03/2025"
+  end_date: "21/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/13/01.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..f9ed05f422
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   22/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/13/02.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..f680b42417
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   23/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/13/03.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..0de21e5f50
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   24/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/13/04.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..8076c05ad1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  InVestiguer
+date:   25/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/13/05.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..7d3ea0c1a0
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   26/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/13/06.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..4c1d6839fc
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   27/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/13/07.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..004f5fc9ed
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  S’inTerroger
+date:   28/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/13/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..3e48bd4f8b
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/13/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Sauver les personnes blessées"
+  start_date: "22/03/2025"
+  end_date: "28/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..153465a521
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/info.yml
@@ -0,0 +1,37 @@
+title: Renouveler l’esprit
+description: >-
+  Au cours des dernières années, la vie dans notre monde a radicalement changé.
+  La pandémie de coronavirus, les émeutes, les troubles civils et politiques,
+  l’érosion de la famille et la multiplication des catastrophes naturelles ont
+  plongé de nombreuses personnes dans la peur, l’anxiété et la dépression. Les
+  maladies mentales n’ont jamais été aussi nombreuses. Le taux de suicide chez
+  les ados augmente. Les gens recherchent la paix et le bonheur là où ils
+  pensent pouvoir les trouver. Malheureusement, beaucoup cherchent au mauvais
+  endroit et par des voies débilitantes. La consommation de drogues est devenue
+  incontrôlable. La promiscuité est désormais acceptée en bien des endroits. Le
+  bonheur recherché à travers l’argent, les divertissements, les dépendances et
+  la technologie n’aboutit souvent qu’à un plus grand malheur.
+human_date: Janvier · Février · Mars 2025
+start_date: 28/12/2024
+end_date: 28/03/2025
+color_primary: '#5784A6'
+color_primary_dark: '#3C6685'
+splash: true
+credits:
+  - name: Contributeur principal
+    value: David Guerrero
+  - name: Rédacteur en chef
+    value: Joe Reeves
+  - name: Rédactrice en chef adjointe
+    value: Paige J. Swanson
+  - name: Traduction et édition française
+    value: Monique Lemay Révision
+  - name: Révision
+    value: Francine Schweitzer
+covers:
+  landscape: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/fr/ss/2025-01-cq/assets/cover-landscape.png
+  square: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/fr/ss/2025-01-cq/assets/cover-square.png
+  portrait: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/fr/ss/2025-01-cq/assets/cover.png
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/introduction.md b/src/fr/ss/2025-01-cq/introduction.md
new file mode 100644
index 0000000000..2207ac503a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/introduction.md
@@ -0,0 +1,15 @@
+### Introduction générale
+
+Au cours des dernières années, la vie dans notre monde a radicalement changé. La pandémie de coronavirus, les émeutes, les troubles civils et politiques, l’érosion de la famille et la multiplication des catastrophes naturelles ont plongé de nombreuses personnes dans la peur, l’anxiété et la dépression. Les maladies mentales n’ont jamais été aussi nombreuses. Le taux de suicide chez les ados augmente. Les gens recherchent la paix et le bonheur là où ils pensent pouvoir les trouver. Malheureusement, beaucoup cherchent au mauvais endroit et par des voies débilitantes. La consommation de drogues est devenue incontrôlable. La promiscuité est désormais acceptée en bien des endroits. Le bonheur recherché à travers l’argent, les divertissements, les dépendances et la technologie n’aboutit souvent qu’à un plus grand malheur.
+
+L’humanité peut-elle vraiment trouver le bonheur et la paix? La réponse, c’est oui ! L’une des clés, c’est de se rappeler que nous devenons ce sur quoi nous nous focalisons. Comme nous l’avons mentionné plus haut, ce sur quoi l’humanité s’est focalisée n’a conduit qu’à la décadence mentale, sociale, familiale et physique. La véritable réponse vient de celui qui nous a créés et réside en lui: Dieu. La solution peut être reçue et vécue par l’intermédiaire de son Saint-Esprit.
+
+Ce trimestre est conçu pour vous conduire à Celui qui peut vous donner la vraie paix. Je souhaite accomplir trois choses au cours de ce trimestre: 1° créer chez vous une « envie cérébrale », c’est-à-dire instiller un profond désir de prendre soin de l’esprit que Dieu vous a donné; 2° vous équiper pour protéger votre esprit des influences et des schémas destructeurs; 3° vous inciter à adopter des habitudes cérébrales saines et cohérentes.
+
+Les leçons de ce trimestre vous offrent l’occasion d’apprendre à renouveler votre vie par le renouvellement de votre esprit. Mon plus grand espoir est que mes lecteurs mettent en pratique ce qu’ils apprennent afin de passer de la simple compréhension à l’expérience d’une vie de joie durable. Le choix vous appartient ! En Christ, vous pouvez vraiment faire l’expérience d’un Dieu qui « a le pouvoir de vous combler de toutes sortes de biens, afin que vous ayez toujours tout le nécessaire et, en plus, de quoi contribuer à toutes les œuvres bonnes » (2 Co 9.8). Dieu attend avec impatience de « vous remplir de toute joie et de toute paix dans la foi, afin que vous abondiez en espérance par la puissance du Saint-Esprit » (Rm 15.13).
+
+Je suis conseiller chrétien, pasteur, mari et père de quatre enfants. Je suis aussi un être humain qui a quotidiennement besoin de la grâce de Dieu pour m’aider à me relever quand je tombe, et pour m’aider à vivre ma vie chrétienne de façon cohérente. Dans ce parcours, je suis votre compagnon. Par le passé, je n’arrivais pas à empêcher mes pensées négatives automatiques de devenir incontrôlables et de gâcher ma journée. Une telle incapacité m’a parfois fait tomber en dépression. Dieu merci, je ne suis plus ce que j’étais ! Aujourd’hui, j’ai davantage de bonnes journées que de mauvaises. Mon anxiété et mes peurs ne m’envahissent plus comme avant. Chaque jour, je vois de plus en plus que la grâce de Dieu peut être la puissance transformatrice dans ma vie, me donnant la joie, l’espérance et la force d’abonder en toute bonne œuvre. Tandis que nous appliquons ce que nous apprenons ensemble ce trimestre, je prie Dieu de nous aider à faire l’expérience d’un renouvellement dynamique de notre esprit. Puisse Dieu, par son Esprit, donner à chacun de nous le véritable esprit de force, d’amour et de maîtrise de soi (2 Tm 1.7, TOB) !
+
+Votre compagnon de parcours
+
+_David Guerrero_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-cq/pdf.yml b/src/fr/ss/2025-01-cq/pdf.yml
new file mode 100644
index 0000000000..d8c2dd3ddb
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-cq/pdf.yml
@@ -0,0 +1,31 @@
+---
+  pdf:
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-CQ-Intro.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-cq/01
+      title: Intro
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-CQ-01.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-cq/01
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-CQ-02.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-cq/02
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-CQ-03.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-cq/03
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-CQ-04.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-cq/04
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-CQ-05.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-cq/05
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-CQ-06.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-cq/06
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-CQ-07.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-cq/07
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-CQ-08.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-cq/08
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-CQ-09.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-cq/09
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-CQ-10.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-cq/10
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-CQ-11.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-cq/11
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-CQ-12.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-cq/12
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-CQ-13.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-cq/13
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/01/01.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..e96e1ff5ee
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  Dieu aime librement
+date:   28/12/2024
+---
+
+### Étude de la semaine
+
+Exode 33.15-22; Osée 14.1-4; Apocalypse 4.11; Jean 17.24; Matthieu 22.1-14; Jean 10.17-18.
+
+> <p>Verset à mémoriser</p>
+> Je guérirai leur abandon de moi, je les aimerai librement, car ma colère s’est détournée d’eux (Osée 14.5, DRB).
+
+Pierre avait beau avoir renié Jésus trois fois, tout comme Jésus l’avait prédit (Mt 26.34), l’histoire ne s’arrêta pas là. Après la résurrection, Jésus demanda à Pierre: «M’aimes-tu plus que ne le font ceux-ci? Il lui répondit: Oui, Seigneur, tu sais que je t’aime. Jésus lui dit: Prends soin de mes agneaux! Il lui dit une seconde fois: Simon, fils de Jonas m’aimes-tu? Pierre lui répondit: Oui, Seigneur, tu sais que je t’aime. Jésus lui dit: Sois le berger de mes brebis. Il lui dit pour la troisième fois: Simon, fils de Jonas, m’aimes-tu? Pierre fut attristé de ce qu’il lui avait dit pour la troisième fois: M’aimes-tu? et il lui répondit: Seigneur, tu sais toutes choses, tu sais que je t’aime. Jésus lui dit: Prends soin de mes brebis» (Jn 21.15-17, SG21). Pierre avait renié Jésus à trois reprises, et Jésus, en lui posant la question cruciale: «M’aimes-tu?», restaura Pierre à trois reprises également.
+
+Notre situation est peut-être différente de celle de Pierre, mais sur bien des plans, le principe reste le même. La question que Jésus avait posée à Pierre est la question ultime que Dieu pose à chacun de nous, dans notre situation particulière: M’aimes-tu?
+
+Toute notre vie dépend de notre réponse à cette question.
+
+_Étudiez la leçon de cette semaine pour le sabbat 4 janvier._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/01/02.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..475bb919d4
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Dieu dépasse les attentes raisonnables
+date:   29/12/2024
+---
+
+Dieu ne se contente pas de nous demander: «M’aimes-tu?» Il aime chacun, et il l’aime librement. En effet, il vous aime librement, vous, ainsi que chaque personne, plus qu’on ne peut l’imaginer. Et c’est par le biais de l’action de Dieu dans l’histoire de son peuple que nous connaissons cet amour.
+
+`Lisez Exode 33.15-22 et réfléchissez au contexte de ces versets, et au récit dans lequel ils apparaissent. Que révèle ce passage, et notamment le verset 19, sur la volonté et l’amour de Dieu?`
+
+Tout semblait perdu. Peu de temps après avoir été délivré de l’esclavage en Égypte, le peuple d’Israël s’était rebellé contre Dieu et avait adoré un veau d’or. Quand Moïse descendit de la montagne, il vit ce qu’ils avaient fait, il jeta les tablettes des Dix Commandements à terre et les brisa. Le peuple avait perdu tous ses droits aux privilèges de l’alliance et aux bénédictions que Dieu lui avait librement accordés. Pourtant, Dieu choisit malgré tout de poursuivre avec eux la relation d’alliance, alors qu’ils étaient indignes des bénédictions de l’alliance.
+
+Les paroles d’Exode 33.19: «Je ferai grâce à qui je ferai grâce, et j’aurai compassion de qui j’aurai compassion» sont souvent mal comprises. On pense que Dieu a choisi arbitrairement d’avoir compassion et de faire grâce à certains, mais pas à d’autres. Mais dans le contexte, ce n’est pas ce que Dieu dit. Dieu n’est pas comme ça, contrairement à certaines théologies populaires qui voudraient que Dieu prédestine certains à la perdition et à la condamnation éternelle.
+
+Alors qu’est-ce que Dieu est en train de proclamer ici? Fondamentalement, Dieu proclame qu’en tant que Créateur de toutes choses, il a le droit et l’autorité d’accorder sa grâce et sa compassion librement, même à ceux qui les méritent le moins. Et il le fait dans la situation présente, même après la rébellion du veau d’or, en accordant sa miséricorde à son peuple, Israël, même s’il ne la méritait pas.
+
+`C’est l’un des nombreux exemples où Dieu manifeste son amour et qu’il le fait au-delà de toute attente raisonnable. C’est une bonne nouvelle pour nous tous, non? De quelles manières Dieu a-t-il continué à vous révéler et à vous manifester son amour, même au-delà de toute attente raisonnable?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/01/03.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..08ae6ab532
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/03.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Un amour non réciproque
+date:   30/12/2024
+---
+
+C’est dans l’histoire d’Osée que l’on trouve l’exemple le plus frappant de l’amour de Dieu pour l’humanité perdue. Dieu ordonne au prophète Osée: «Va, prends une prostituée et des enfants de la prostitution; car le pays se vautre dans la prostitution, en abandonnant le Seigneur» (Os 1.2). Osée et son épouse infidèle devaient être une illustration vivante de l’amour de Dieu pour son peuple, malgré l’infidélité et la prostitution spirituelle d’Israël. C’est donc une histoire de l’amour librement consenti par Dieu envers ceux qui ne le méritent pas.
+
+En effet, malgré la fidélité et l’amour de Dieu, le peuple se rebella contre lui, encore et encore. En conséquence, l’Écriture ne cesse de décrire Dieu comme un mari amoureux de sa femme infidèle, qui ne l’aime pas en retour. Il avait aimé son peuple parfaitement et fidèlement, mais eux l’avaient méprisé. Ils avaient servi et adoré d’autres dieux, en lui faisant beaucoup de peine et en brisant la relation, apparemment de manière irréparable.
+
+`Lisez Osée 14.1-4. Que révèlent ces versets sur l’amour indéfectible de Dieu pour son peuple?`
+
+À la suite des rébellions répétées de son peuple, Dieu déclare: «Je guérirai leur abandon de moi, je les aimerai librement» (DRB). Le terme «librement» dans cette phrase traduit un terme hébreu (nedabah) qui dénote ce qui est offert volontairement. C’est le même terme employé pour les offrandes volontaires dans le système du sanctuaire.
+
+D’un bout à l’autre du livre d’Osée, et dans les récits de la Bible, Dieu fait montre d’un engagement et d’une compassion extraordinaires envers son peuple. Eux ne cessaient d’aller vers d’autres amants, brisant ainsi la relation d’alliance, de manière irréparable en apparence, mais Dieu, usant de son libre arbitre, continua à leur accorder son amour. Ils ne méritaient pas l’amour de Dieu. Ils l’avaient rejeté, et avaient ainsi abandonné tout droit légitime à cet amour. Pourtant, Dieu continua à leur accorder son amour sans aucune contrainte, sans leur faire la morale, ou quoi que ce soit. Ici et ailleurs, la Bible démontre invariablement que l’amour de Dieu est libre et volontaire.
+
+`Beaucoup de gens imaginent Dieu comme un chef et un Juge distant et impitoyable. En quoi l’image de Dieu comme un mari amoureux d’une épouse infidèle vous aide-t-elle à voir Dieu sous un autre jour? En quoi change-t-elle la manière dont vous voyez votre propre relation avec Dieu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/01/04.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..ecc285cb5c
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/04.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Un amour librement accordé
+date:   31/12/2024
+---
+
+Dieu a non seulement continué à accorder son amour librement aux Israélites, malgré leurs rébellions répétées, mais il continue également à nous accorder librement son amour, bien que nous soyons pécheurs. Nous ne méritons pas l’amour de Dieu, et nous ne pourrons jamais le gagner. Inversement, Dieu n’a pas besoin de nous. Le Dieu de la Bible n’a besoin de rien (Ac 17.25). C’est de son plein gré que Dieu accorde son amour, à vous, à moi, et à tout le monde.
+
+`Comparez Apocalypse 4.11 et Psaumes 33.6. Que nous apprennent ces versets sur la liberté de Dieu par rapport à la Création?`
+
+Dieu a créé ce monde librement. Et pour cela, Dieu est digne de toute gloire, de tout honneur, et de tout pouvoir. Dieu n’avait nullement besoin de créer aucun monde. Avant la fondation du monde, Dieu connaissait déjà la relation d’amour qui existait au sein de la Divinité.
+
+`Lisez Jean 17.24. Que nous indique ce verset sur l’amour de Dieu avant la création du monde?`
+
+Dieu n’avait pas besoin de créatures comme objets de son amour. Mais, conformément à son caractère d’amour, Dieu choisit de créer le monde et d’entrer dans une relation d’amour avec ses créatures.
+
+Non seulement Dieu a créé librement ce monde comme un don de son amour généreux, mais il a également continué à aimer librement les humains, même après qu’ils sont tombés dans le péché en Éden, et il continue à nous aimer même après que nous péchons personnellement.
+
+Après la Chute en Éden, Adam et Ève n’avaient plus aucun droit de continuer à vivre et à recevoir l’amour de Dieu. Mais Dieu, qui soutient «tout par sa parole puissante» (He 1.3), dans son grand amour, sa grande miséricorde, et sa grâce, a soutenu leurs vies et a trouvé un moyen de réconcilier l’humanité avec lui. Et nous faisons, nous aussi, partie de cette réconciliation.
+
+`Dieu continue à accorder son amour à ce monde, malgré sa condition de péché et le mal qui y règne. Qu’est-ce que cela nous indique sur son amour et son caractère? Cette vérité ne devrait-elle pas nous pousser à l’aimer en retour?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/01/05.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..cf11d00540
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/05.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Beaucoup sont appelés, mais peu sont choisis
+date:   01/01/2025
+---
+
+Dieu aime les gens de son plein gré, mais pas seulement. Il les invite aussi à l’aimer en retour. On voit que Dieu leur accorde la capacité de choisir librement d’accepter ou de rejeter son amour dans la parabole du repas de noces (entre autres).
+
+`Lisez Matthieu 22.1-14. Que signifie cette parabole?`
+
+Dans la parabole du banquet de noces, un roi arrange un mariage pour son fils et envoie ses serviteurs «appeler ceux qui étaient invités aux noces», mais «ils ne voulurent pas venir» (Mt 22.2, 3). Plus d’une fois, le roi envoie ses serviteurs pour les appeler, mais ils ignorent son appel et, pire encore, ils se saisissent de ses serviteurs pour les tuer (Mt 22.4-6).
+
+Plus tard, après s’être occupé de ceux qui avaient assassiné certains de ses serviteurs, le roi dit à ses serviteurs: «Les noces sont prêtes, mais les invités n’en étaient pas dignes. Allez donc aux carrefours, et invitez aux noces tous ceux que vous trouverez» (Mt 22.8, 9). S’ensuit un autre épisode avec un homme sans vêtement de noces qui se retrouve dehors. Cet incident montre la nécessité de recevoir un vêtement de noces de la part du roi si l’on veut assister au repas de noces. Après cela, Jésus conclut la parabole avec une expression à la fois énigmatique et extrêmement éloquente: «beaucoup sont appelés, mais peu sont choisis» (Mt 22.14).
+
+Qu’est-ce que cela signifie? Ceux qui sont finalement «choisis», les «élus» sont ceux qui ont accepté l’invitation du Seigneur aux noces. Le terme traduit par «appeler» et «inviter» tout au long de la parabole est le terme grec kaleo (appeler, inviter). L’élément déterminant pour savoir qui est finalement «élu» (eklektos), c’est si la personne a, oui ou non, accepté librement l’invitation.
+
+En fait, Dieu appelle (c’est-à-dire, invite) tout le monde au repas de noces. Mais chacun de nous peut refuser l’amour de Dieu. La liberté est essentielle à l’amour. Dieu ne forcera jamais quiconque à l’aimer en retour. C’est triste à dire, mais nous pouvons rejeter la possibilité d’avoir une relation d’amour avec Dieu.
+
+Les «élus» sont ceux qui acceptent l’invitation. Pour ceux qui aiment Dieu, Dieu a préparé des choses plus merveilleuses que tout ce que l’on pourrait imaginer. À nouveau, tout revient à la même question, celle de l’amour et de la liberté inhérente à l’amour.
+
+`Dans votre vie, qu’est-ce qui révèle que vous avez accepté l’invitation aux noces, et que vous viendrez habillés du vêtement adéquat?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/01/06.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..cfbfee4856
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Crucifié pour nous
+date:   02/01/2025
+---
+
+Dieu nous invite tous à entrer dans une relation d’amour avec lui, mais seuls ceux qui acceptent librement l’invitation pourront bénéficier des résultats éternels. Comme nous l’avons vu dans la parabole du repas de noces, parmi ceux que le roi avait appelés, beaucoup «ne voulurent pas venir» (Mt 22.3).
+
+Par conséquent, peu avant sa crucifixion, Christ se lamenta: «Jérusalem, Jérusalem, toi qui tues les prophètes et qui lapides ceux qui te sont envoyés, combien de fois j’ai voulu rassembler tes enfants, comme une poule rassemble ses poussins sous ses ailes! Mais vous ne l’avez pas voulu» (Mt 23.37). Christ voulait les rassembler, mais ils ne l’ont pas voulu. Le verbe grec qui signifie «vouloir» (thelo) est le même employé à la fois pour signifier la volonté de Christ de les sauver, et le manque de volonté de ceux qui ne voulaient pas l’être (c’est également le même terme dans Matthieu 22.3, ci-dessus).
+
+Pourtant, Christ est allé à la croix pour eux et pour nous. Quel amour extraordinaire! Le péché humain mérite la mort, et Dieu lui-même (en Christ) a payé le prix et a trouvé une solution pour restaurer la relation brisée entre le ciel et la terre. Et il continue de nous donner son amour, alors qu’il n’en a nullement l’obligation, en-dehors de son engagement libre à le faire.
+
+`Lisez Jean 10.17, 18. Comparez ce passage avec Galates 2.20. Quel message nous est adressé dans ces textes?`
+
+Dans la manifestation ultime de l’amour de Dieu, la Croix, nous voyons que Christ s’est donné de son plein gré pour nous. Christ s’est défait de sa vie de sa «propre initiative». Personne ne lui a pris sa vie. Il l’a offerte librement, selon le plan de rédemption convenu au ciel avant la fondation du monde.
+
+«Il ne faut pas voir dans le plan de la rédemption le produit d’une réflexion tardive, consécutive à la chute d’Adam. Il s’agit de “la révélation du mystère tenu secret dès l’origine des temps”. (Romains 16.25) Cette révélation dévoila les principes qui dès les âges éternels sont à la base du trône de Dieu. Dieu et le Christ ont prévu dès le commencement l’apostasie de Satan et la chute de l’homme, amenée par le pouvoir trompeur de cet apostat. Dieu n’est pas l’auteur du péché, mais il en a prévu l’existence et il s’est préparé à faire face à cette terrible éventualité. Si grand était son amour pour le monde qu’il s’est engagé à donner son Fils unique, “afin que quiconque croit en lui ne périsse pas mais qu’il ait la vie éternelle”» – Ellen G. White, Jésus-Christ, Doral, Floride, éditions IADPA, 2018, chap. 1, p. 14-13.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/01/07.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..1daa52b35a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/07.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Pour aller plus loin…
+date:   03/01/2025
+---
+
+Lisez Ellen White, Les paraboles de Jésus, «À la rencontre de l’Époux», p. 357-369.
+
+«Les ténèbres de la méconnaissance de Dieu enveloppent la terre. Les hommes ont oublié son caractère. On l›a mal compris et faussement interprété. Il faut qu›un message venant du Seigneur soit proclamé à notre époque, message lumineux par son influence et salutaire par sa puissance. Nous avons à révéler au monde le caractère de Dieu. L›éclat de sa gloire, de sa bonté, de sa miséricorde et de sa vérité doit se répandre au milieu des ténèbres.
+
+Telle est l’œuvre annoncée par le prophète Ésaïe en ces termes:“Monte sur une haute montagne, Sion, pour publier la bonne nouvelle; élève avec force ta voix, Jérusalem, pour publier la bonne nouvelle; élève ta voix, ne crains point, dis aux villes de Juda: Voici votre Dieu! Voici, le Seigneur, l’Éternel vient avec puissance, et de son bras il commande; voici, le salaire est avec lui, et les rétributions le précèdent.”
+
+Ceux qui attendent l’arrivée de l’Époux doivent dire au monde: “Voici votre Dieu!” Les derniers rayons de la lumière de la grâce, le dernier message de miséricorde qu’il faut porter à l’humanité, c’est une révélation de son amour. Les enfants de Dieu sont appelés à manifester sa gloire. Dans leur vie et leur caractère, ils ont à témoigner de ce que la grâce de Dieu a fait pour eux.
+
+La lumière du Soleil de justice doit produire des paroles de vérité et des œuvres de sainteté» – Ellen G. White, Les paraboles de Jésus, Dammarie-lès-Lys, France, éditions S.D.T. 1977, p. 364.
+
+**Questions pour discuter**
+
+`L’idée que Dieu pourrait nous détester serait pire que l’idée qu’il n’existe pas. Comment serait le monde si c’était la vérité?`
+
+`Selon vous, pourquoi y a-t-il autant d’incompréhension sur le caractère de Dieu dans notre monde aujourd’hui? Réfléchissez à des moyens d’aider les gens à voir plus clairement le caractère d’amour de Dieu.`
+
+`Quel est le message qui doit être proclamé aujourd’hui sur le caractère de Dieu? Comment expliqueriez-vous ce message à quelqu’un qui ne connaît pas déjà la réalité de l’amour de Dieu? Quelles preuves pouvez-vous avancer pour montrer la réalité de son amour et son merveilleux caractère?`
+
+`Parler de l’amour de Dieu est une chose. Révéler et refléter cet amour dans nos vies en est une autre. Quelles «œuvres de sainteté» peuvent révéler l’amour de Dieu à ceux qui nous entourent?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/01/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..739af97845
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/01/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Dieu aime librement"
+  start_date: "28/12/2024"
+  end_date: "03/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/02/01.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..564404480f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  L’amour et l’alliance
+date:   04/01/2025
+---
+
+### Étude de la semaine
+
+2 Pierre 3.9; Deutéronome 7.6-9; Romains 11.22; 1 Jean 4.7-20; Jean 15.12; 1 Jean 3.16.
+
+> <p>Verset à mémoriser</p>
+> Jésus lui répondit: Si quelqu’un m’aime, il gardera ma parole, et mon Père l’aimera; nous viendrons à lui et nous ferons notre demeure auprès de lui (Jean 14.23).
+
+Beaucoup ont appris qu’en grec, le mot agape renvoie à un amour qui n’est propre qu’à Dieu, tandis que les autres termes pour désigner l’amour, comme phileo, renvoient à des types d’amour différents, moins forts qu’agape. Certains avancent aussi qu’agape fait référence à un amour unilatéral, un amour qui donne sans jamais recevoir, un amour entièrement indépendant des réactions humaines.
+
+Mais quand on étudie attentivement l’amour divin d’un bout à l’autre de la Bible, nous voyons que ces idées, bien que répandues, sont fausses. D’abord, le terme grec agape fait référence, non seulement à l’amour de Dieu, mais aussi à l’amour humain, et parfois même à un amour humain mal employé (2 Tm 4.10). Deuxièmement, dans la Bible, de nombreux termes font référence à l’amour de Dieu en-dehors d’agape. Par exemple, Jésus a enseigné: «le Père lui-même vous aime [phileo] parce que vous m’avez aimé [phileo]» (Jn 16.27, SG21). Ici, le terme grec phileo est employé non seulement pour parler de l’amour humain, mais aussi de l’amour de Dieu pour les humains. Ainsi, phileo ne fait pas référence à un amour défaillant, mais à l’amour de Dieu lui-même.
+
+La Bible enseigne également que l’amour de Dieu n’est pas unilatéral, mais profondément relationnel: pour Dieu, cela fait une grande différence que les humains reflètent ou non son amour.
+
+_Étudiez la leçon de cette semaine pour le sabbat 11 janvier._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/02/02.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..029fd8993f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  L’amour éternel de Dieu
+date:   05/01/2025
+---
+
+La Bible est claire: Dieu aime tout le monde. Le verset le plus célèbre des Écritures, Jean 3.16, proclame cette vérité: «Car Dieu a tant aimé le monde qu’il a donné son Fils unique, afin que quiconque croit en lui ne périsse pas, mais qu’il ait la vie éternelle» (COL).
+
+`Lisez Psaumes 33.5 et Psaumes 145.9. D’après ces versets, jusqu’où peuvent aller l’affection, la compassion et la miséricorde de Dieu?`
+
+Certaines personnes pensent peut-être qu’elles ne sont pas dignes d’être aimées, ou que Dieu peut aimer tous les autres, mais pas elles. Pourtant, la Bible ne cesse de proclamer que Dieu aime chaque personne. Il n’y en a aucune qu’il n’aime pas. Et puisque Dieu aime chacun, il veut également que chacun soit sauvé.
+
+`Lisez 2 Pierre 3.9, 1 Timothée 2.4 et Ézéchiel 33.11. Qu’enseignent ces textes sur le désir qu’a Dieu de sauver chacun?`
+
+Le verset qui suit Jean 3.16 ajoute: «Dieu, en effet, n’a pas envoyé son Fils dans le monde pour juger le monde, mais pour que par lui le monde soit sauvé» (Jn 3.17). Si cela ne dépendait que de Dieu, chaque être humain accepterait son amour et serait sauvé. Mais le Seigneur n’impose son amour à personne. Nous sommes libres de l’accepter ou de le rejeter.
+
+Bien que certains le rejettent, Dieu ne cesse pas de les aimer pour autant. Dans Jérémie 31.3, il proclame à son peuple: «Je t’aime d’un amour éternel; c’est pourquoi je te conserve ma fidélité». La Bible enseigne à maintes reprises que l’amour de Dieu dure toujours (voir, par exemple, Psaume 136). L’amour de Dieu ne s’épuise jamais. Il est éternel. Nous avons du mal à comprendre cela, car nous trouvons qu’il est difficile d’aimer les autres, n’est-ce pas?
+
+Pourtant, si nous pouvions apprendre individuellement à vivre la réalité de cet amour, c’est-à-dire à connaître personnellement l’amour de Dieu, comme notre vie et notre manière de traiter autrui seraient différentes.
+
+`Si Dieu aime chacun, cela veut dire qu’il doit aimer certains personnages plutôt ignobles, parce qu’il en existe (et même beaucoup). Que nous enseigne l’amour que Dieu a pour ces personnes sur la manière dont nous devons chercher à les traiter?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/02/03.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..37dc7a3667
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  L’amour et l’alliance
+date:   06/01/2025
+---
+
+La Bible décrit souvent la relation d’amour que Dieu a avec nous à l’aide de métaphores royales ou familiales, notamment des métaphores de l’amour entre un mari et sa femme, ou d’une bonne mère pour son enfant. Ces métaphores sont employées particulièrement pour décrire la relation particulière entre Dieu et son peuple de l’alliance. C’est une relation d’amour d’alliance, qui implique non seulement l’amour de Dieu pour son peuple, mais aussi l’attente que les gens accepteront cet amour et l’aimeront (et s’aimeront les uns les autres) en retour.
+
+`Lisez Deutéronome 7.6-9. Qu’enseignent ces versets sur le rapport entre Dieu qui conclut des alliances et l’affection de Dieu?`
+
+Deutéronome 7.9 décrit un type d’amour particulier que Dieu a avec son peuple de l’alliance, une relation qui dépend en partie de leur fidélité. L’amour de Dieu n’est pas conditionnel, mais la relation d’alliance avec son peuple, si.
+
+Le mot traduit par «bienveillance» ou «bonté» dans Deutéronome 7.9, hesed, illustre lui-même l’aspect «alliance» de l’amour divin (et beaucoup plus). Hesed est souvent employé pour décrire la grandeur de la miséricorde, de la bonté et de l’amour de Dieu. Entre autres choses, hesed fait référence à la bonté, ou à l’amour indéfectible, au sein d’une relation d’amour réciproque existante. Il initie également une telle relation, avec l’attente que l’autre montre la même bienveillance en retour.
+
+Le hesed de Dieu montre que sa bienveillance est extrêmement fiable, inébranlable et durable. Mais en même temps, la réception des avantages du hesed est conditionnelle. Elle dépend de la bonne volonté de son peuple à obéir et à respecter leur part du marché dans la relation (voir 2 S 22.26, 1 Rois 8.23, Psaumes 25.10, Psaumes 32.10, 2 Ch 6.14).
+
+L’amour indéfectible de Dieu est le fondement de toutes les relations d’amour, et nous ne pourrons jamais égaler cet amour. Non seulement Dieu nous donne librement l’existence, mais en Christ, il s’est donné librement pour nous. «Personne n’a de plus grand amour que celui qui se défait de sa vie pour ses amis» (Jn 15.13). Cela ne fait aucun doute: c’est quand le Seigneur «s’est abaissé lui-même en devenant obéissant jusqu’à la mort – la mort sur la croix» (Ph 2.8) que l’amour de Dieu a trouvé sa plus sublime expression.
+
+`Comment garder constamment à l’esprit la réalité de l’amour de Dieu? Pourquoi est-ce important?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/02/04.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..832f4d066c
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Une relation conditionnelle
+date:   07/01/2025
+---
+
+Dieu appelle et invite chacun à entrer dans une relation d’amour avec lui (voir Mt 22.1-14). Une réponse adaptée à cet appel implique d’obéir à l’ordre d’aimer Dieu et d’aimer les autres (voir Mt 22.37-39). Pour profiter des avantages de cette relation avec Dieu, tout dépend si l’on décide librement d’accepter ou de rejeter son amour.
+
+`Lisez Osée 9.15, Jérémie 16.5, Romains 11.22 et Jude 21. D’après ces textes, peut-on rejeter, voire perdre, les bénéfices de l’amour de Dieu?`
+
+Dans ces textes, entre autres, le fait de jouir des bienfaits d’une relation d’amour avec Dieu est décrit comme dépendant de la réponse humaine à cet amour. Cependant, ne commettons pas l’erreur de croire que Dieu peut cesser d’aimer quelqu’un. Comme nous l’avons vu, l’amour de Dieu est éternel. Et bien que Dieu dise à son peuple dans Osée 9.15: «je ne continuerai pas à les aimer», il est important de ne pas oublier que dans le même livre, Dieu déclare de son peuple: «je les aimerai librement» (Os 14.4, DRB). Osée 9.15 ne peut pas vouloir dire que Dieu cesse complètement d’aimer son peuple. Ce verset doit renvoyer à la conditionnalité d’un certain aspect ou avantage d’une relation d’amour avec Dieu. Et la manière dont nous réagissons à son amour est cruciale pour que cette relation se poursuive.
+
+«Celui qui m’aime, c’est celui qui a mes commandements et qui les garde. Or celui qui m’aime sera aimé de mon Père; moi aussi, je l’aimerai et je me manifesterai à lui» (Jn 14.21). De même, Jésus proclame à ses disciples: «le Père lui-même vous aime parce que vous m’avez aimé et que vous avez cru que je suis sorti de Dieu» (Jn 16.27, SG21).
+
+Ces textes, entre autres, enseignent que pour continuer à profiter d’une relation salvatrice avec Dieu, nous devons accepter son amour (ce qui implique également de devenir des canaux de cet amour). À nouveau, cela ne veut pas dire que l’amour de Dieu peut s’arrêter. Mais plutôt que, tout comme nous ne pouvons pas empêcher le soleil de briller, nous pouvons nous couper des rayons du soleil. De même, nous ne pouvons rien faire pour arrêter l’amour éternel de Dieu, mais nous pouvons rejeter une relation avec lui, et ainsi nous couper de ce qu’il offre, notamment la promesse de la vie éternelle.
+
+`Comment peut-on voir, et vivre, la réalité de l’amour de Dieu, qu’il soit réciproque ou non? Par exemple, comment la nature, même après le péché, révèle-t-elle son amour?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/02/05.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..6fda6422a5
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Miséricorde perdue
+date:   08/01/2025
+---
+
+L’amour de Dieu est éternel et toujours immérité. Cependant, les humains peuvent le rejeter. Nous avons la possibilité d’accepter ou de rejeter cet amour, mais uniquement parce que Dieu nous aime librement d’un amour parfait et éternel, avant même que nous ne fassions quoi que ce soit (Jr 31.3). Notre amour pour Dieu est une réaction à ce qui nous a déjà été donné avant que nous ne le demandions.
+
+`Lisez 1 Jean 4.7-20, en faisant particulièrement attention aux versets 7 et 19. Que nous indique ce passage sur la priorité de l’amour de Dieu?`
+
+L’amour de Dieu vient toujours en premier. Si Dieu ne nous avait pas aimé le premier, nous ne pourrions pas l’aimer en retour. Tandis que Dieu nous a créés avec la capacité à aimer et à être aimé, il est lui-même la raison et la source de tout amour. Cependant, nous avons le choix de l’accepter et de le refléter dans nos vies ou non. Cette vérité est illustrée dans la parabole du serviteur qui refuse de pardonner (voir Mt 18.23-35).
+
+Dans la parabole, on constate que le serviteur n’avait aucun moyen de rembourser ce qu’il devait à son maître. D’après Matthieu 18, le serviteur devait 10 000 talents à son maître. Un talent valait environ six mille deniers. Et un denier correspondait environ à ce que gagnait un ouvrier pour une journée de travail (comparez Mt 20.2). Ainsi, il aurait fallu à un ouvrier lambda environ 6 000 jours de travail pour gagner un talent. En tenant compte des jours de congé, supposez qu’un ouvrier pouvait travailler 300 jours par an, et donc gagner 300 deniers en une année. Il aurait donc fallu environ vingt ans pour rembourser un talent, c’est-à-dire 6 000 deniers (6 000/300 = 20). Pour gagner 10 000 talents, un ouvrier aurait ainsi dû travailler 200 000 ans. En bref, le serviteur n’aurait jamais pu rembourser sa dette. Pourtant, le maître eut compassion de son serviteur et lui remit librement sa dette colossale.
+
+Pourtant, ce serviteur pardonné refusa de faire grâce à l’un de ses compagnons, qui avait envers lui une dette bien plus infime de 100 deniers, et il le fit même jeter en prison. Le maître se mit en colère et changea d’avis sur l’annulation de la dette. Le serviteur perdit l’amour et le pardon de son maître. Bien sûr, la compassion et la miséricorde de Dieu ne viennent jamais à manquer, mais on peut finalement rejeter, et même perdre, les bienfaits de la compassion et de la miséricorde de Dieu.
+
+`Réfléchissez à la remise de dette que Dieu vous a accordée, et à ce que cela vous a coûté d’être pardonné par Jésus. Qu’est-ce que cela devrait vous apprendre sur le fait de pardonner aux autres?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/02/06.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..2f35b83ca5
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Vous avez reçu gratuitement, donnez gratuitement
+date:   09/01/2025
+---
+
+Tout comme le serviteur ne pouvait rembourser sa dette, nous ne pourrons jamais rembourser Dieu. Nous ne pourrons jamais gagner ou mériter l’amour de Dieu. «Dieu prouve son amour envers nous, en ce que, lorsque nous étions encore des pécheurs, Christ est mort pour nous» (Rm 5.8, LSG). Quel amour extraordinaire! Comme le dit 1 Jean 3.1, «Voyez quel amour le Père nous a donné, pour que nous soyons appelés enfants de Dieu».
+
+Cependant, ce que nous pouvons, et devons, faire, c’est refléter l’amour de Dieu aux autres autant que possible. Si nous avons reçu une compassion et un pardon aussi grands, combien nous devrions accorder notre compassion et notre pardon aux autres? Rappelez-vous que le serviteur a perdu la compassion et le pardon de son maître parce qu’il ne les avait pas accordés à son compagnon. Si nous aimons véritablement Dieu, nous ne manquerons pas de refléter son amour.
+
+`Lisez Jean 15.12, 1 Jean 3.16 et 1 Jean 4.7-12. Qu’enseignent ces passages sur le rapport entre l’amour de Dieu, notre amour pour Dieu et notre amour pour les autres?`
+
+Juste après Jean 15.12, Jésus a dit à ses disciples: «Vous, vous êtes mes amis si vous faites ce que moi, je vous commande» (Jn 15.14) Et que leur a commandé Jésus? Entre autres choses, Jésus leur (et nous) a commandé d’aimer les autres comme il les a aimés. Ici et ailleurs, le Seigneur nous commande d’aimer Dieu et de nous aimer les uns les autres.
+
+En bref, nous devons reconnaître que nous avions une dette colossale, une dette que nous n’aurions jamais pu rembourser, une dette qui a été payée à la croix pour nous, et qui nous a donc été remise. Par conséquent, aimons et louons Dieu et faisons preuve d’amour et de grâce envers les autres. Comme l’enseigne Luc 7.47, celui qui a été beaucoup pardonné aime beaucoup, tandis que «celui à qui l’on pardonne peu aime peu». Et qui n’a pas encore pris conscience de tout ce pour quoi il ou elle a été pardonné(e)?
+
+Si aimer Dieu implique que nous aimions les autres, alors nous devrions partager de toute urgence le message de l’amour de Dieu, en paroles et en actes. Nous devrions aider les gens dans leur vie quotidienne ici et maintenant, et chercher également à être des canaux de l’amour de Dieu, et leur indiquer celui qui leur offre la promesse de la vie éternelle dans un nouveau ciel et une nouvelle terre. Ce monde est aujourd’hui marqué et ravagé par le péché et la mort, conséquence du rejet de l’amour de Dieu. Mais il sera une création entièrement nouvelle,
+
+`Quelles mesures précises pouvez-vous prendre pour aimer Dieu en aimant les autres? Que pouvez-vous faire, aujourd’hui et dans les jours à venir, pour montrer aux gens l’amour de Dieu, et (à la fin) les inviter à profiter de la promesse de la vie éternelle?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/02/07.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..f5271fac4e
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Pour aller plus loin…
+date:   10/01/2025
+---
+
+Lisez Ellen White, «Prière et louange», p. 141-159 dans Vers Jésus.
+
+«Celui qui compte les cheveux de votre tête n’est pas indifférent aux besoins de ses enfants. “Le Seigneur est plein de miséricorde et de compassion”. (Jacques 5.11) Son cœur est touché par nos douleurs, et par le récit même que nous lui en faisons. Apportez-lui tous vos sujets de préoccupation. Rien n’est trop lourd pour celui qui soutient les mondes et dirige l’univers. Rien de ce qui touche à notre paix ne lui est indifférent. Il n’est pas dans notre vie chrétienne de chapitre trop sombre pour qu’il en prenne connaissance, ni de problème si troublant qu’il n’en trouve la solution. Nulle calamité ne fond sur le moindre de ses enfants, nulle angoisse ne torture son âme, nulle joie ne le ranime, nulle prière sincère ne monte de ses lèvres sans que notre Père céleste y soit attentif et y prenne un intérêt immédiat. “Il guérit ceux qui ont le cœur brisé, et il panse leurs blessures”. (Psaume 137.4) Les rapports entre chaque âme et Dieu sont aussi intimes que s’il n’y avait que cette seule âme pour laquelle il ait donné son Fils bien-aimé» — Ellen G. White, Vers Jésus, Doral, Floride, éditions IADPA, chap. 11, p. 154-152.
+
+**Questions pour discuter**
+
+`Méditez sur la déclaration suivante: «Les rapports entre chaque âme et Dieu sont aussi intimes que s’il n’y avait que cette seule âme pour laquelle il ait donné son Fils bien-aimé». Ces paroles vous réconfortent-elles? Comment devriez-vous vivre, sachant que Dieu est aussi proche de vous et qu’il prend soin de vous? Comment apprendre à vivre avec la réalité de cette merveilleuse promesse? Imaginez si, jour après jour, vous pouviez y croire vraiment.`
+
+`À la lumière de la leçon de cette semaine, comment comprenez-vous Psaumes Que révèle ce texte sur l’immutabilité de l’amour de Dieu? En quoi les avantages d’une relation avec Dieu dépendent-ils de notre acceptation de cet amour?`
+
+`Quelle différence tout cela fait-il dans votre relation avec Dieu? De quelle manière cela affecte-t-il la manière dont vous pensez aux souffrances des autres?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/02/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..ded9d51610
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/02/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "L’amour et l’alliance"
+  start_date: "04/01/2025"
+  end_date: "10/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/03/01.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..9e26372bbb
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/01.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+---
+title:  Agréable à Dieu
+date:   11/01/2025
+---
+
+### Étude de la semaine
+
+Luc 15.11-32; Sophonie 3.17; Éphésiens 5.25-28; Ésaïe 43.4; Romains 8.1; Romains 5.8; Marc 9.17-29.
+
+> <p>Verset à mémoriser</p>
+> L’Éternel, ton Dieu, au milieu de toi, est puissant; il sauvera; il se réjouira avec joie à ton sujet: il se reposera dans son amour, il s’égayera en toi avec chant de triomphe (Sophonie 3.17, DRB).
+
+Imaginez le scénario suivant: le jour de la Fête des pères, un enfant de cinq ans vient voir son père. Tout content, il lui tend un cadeau mal emballé.
+
+Imaginez maintenant que le père dise: «Fiston, je me moque de ton cadeau. Après tout, rien de ce que tu pourrais me donner ne me fera plaisir. Ce que tu peux me donner, je peux déjà l’avoir, et ce que tu me donnes a été acheté avec mon argent, ou fait avec du matériel que j’ai acheté. Alors garde ton cadeau. Je n’en ai pas besoin, et je n’en veux pas. Mais je t’aime quand-même».
+
+Aïe.
+
+Que pensez-vous de la réaction du père? Des mots comme «sans cœur», «dur,» et «insensible» vous viennent peut-être à l’esprit. Dieu nous répond-il ainsi? Peut-on faire plaisir à Dieu? C’est difficile à imaginer, mais même si nous sommes des êtres déchus, corrompus par le péché, et enclins au péché, oui, nous pouvons faire plaisir à Dieu! En d’autres termes, Dieu n’est pas comme ce père de l’histoire. Il ne nous considère pas, et ne considère pas les cadeaux que nous lui apportons, avec l’attitude de ce père. Au contraire, nous pouvons être agréables à Dieu, mais seulement à travers Christ.
+
+_Étudiez la leçon de cette semaine pour le sabbat 18 janvier._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/03/02.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..21d52295b1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Plus précieux que tu n’imagines
+date:   12/01/2025
+---
+
+Comme nous l’avons vu dans une leçon précédente, il n’y a personne, même le pire des pécheurs ou le pire malfaiteur, que Dieu n’aime pas. Et puisque Dieu attache plus d’importance aux gens que nous ne pouvons l’imaginer, le péché lui déplaît car il nous aime et sait ce que le péché nous fait.
+
+`Lisez Luc 15.11-32. Que révèle la parabole du fils prodigue sur la compassion et l’amour de Dieu? Quel avertissement donne-t-elle à ceux qui, comme l’autre fils, sont restés à la maison?`
+
+Dans cette histoire racontée par Jésus, le fils demande une avance sur son héritage, rejetant ainsi son père et la maison de son père. Le fils prodigue dilapide son héritage, et en est réduit à la pauvreté et à l’indigence. Il va jusqu’à envier la nourriture dans l’auge des cochons. Subitement, il prend conscience que les serviteurs dans la maison de son père ont plus qu’assez de nourriture, et il décide de retourner chez lui dans l’espoir de devenir un serviteur.
+
+La suite du récit est très forte. Certains pères chasseraient ce fils dès son retour: «Tu as pris ton héritage, tu t’es coupé de ma maison. Tu n’es plus chez toi, ici». Ce serait une réaction logique, et même raisonnable, non? Aux yeux de certains parents humains, le fils est allé trop loin pour être de nouveau accepté dans la maison, et encore moins en tant que fils.
+
+Mais dans la parabole, le père (qui représente Dieu lui-même) ne réagit pas du tout comme ça. «Comme il était encore loin, son père le vit et fut ému; il courut se jeter à son cou et l’embrassa» (Lc 15.20). À l’époque, il était inconcevable qu’un maître de maison se mette à courir à la rencontre de quelqu’un. Pourtant, le père, dans sa grande compassion, court à la rencontre de son fils, et plus étonnant encore, il lui rend sa place dans sa maison, en donnant même une fête en son honneur. Quelle démonstration de la grande compassion de Dieu pour chaque enfant rebelle, et de la grande joie qu’il éprouve quand un seul d’entre eux revient à la maison! Quelle image de Dieu!
+
+`La réaction de l’autre fils est intéressante. Pourquoi sa réaction, tellement humaine et fondée au moins sur une certaine idée de l’équité, est-elle si compréhensible? Nos conceptions humaines de l’équité saisissent-elles la profondeur de l’évangile ou l’amour de Dieu pour nous?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/03/03.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..5677dc215f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Se réjouir avec joie
+date:   13/01/2025
+---
+
+Nous avons beaucoup du mal à l’imaginer, et pourtant Dieu considère que chacun a une valeur inestimable, et c’est pourquoi il se réjouit même quand une seule âme est sauvée.
+
+`Lisez Sophonie 3.17. En quoi ce verset éclaire-t-il la parabole du fils prodigue?`
+
+Sophonie 3.17 montre avec insistance la grande joie de Dieu à propos de son peuple racheté. À peu près tous les mots qui existent en hébreu pour décrire la joie apparaissent dans ce seul verset. C’est un peu comme si aucun mot ne suffisait à décrire l’ampleur de la grande joie de Dieu ce jour-là.
+
+Remarquez également où est Dieu dans ce verset: «au milieu de» son peuple. La présence immédiate de Dieu permet la réconciliation qui découle de cette relation d’amour. Tout comme le père (qui accourt quand il voit son fils de loin), Dieu est ici au milieu de son peuple.
+
+Ésaïe 62.3 formule ces images avec une analogie conjugale. Selon Ésaïe 62.4, le peuple de Dieu sera appelé «Mon plaisir est en elle» et le pays sera appelé «l’Épousée.» Pourquoi? Parce que, dit le texte, «le Seigneur prend plaisir en toi, et la terre sera épousée». Le comble de la joie de Dieu est réservé pour le jour de la restauration, quand il recevra son peuple et se réjouira à notre sujet, comme le père s’est réjoui au sujet de son fils prodigue.
+
+`Lisez Éphésiens 5.25-28. Que signifie ce passage sur le genre d’amour que nous sommes également appelés à manifester?`
+
+Ce passage exhorte les maris à aimer leur femme «comme le Christ a aimé l’Église [et] s’est livré pour elle,» «comme leur propre corps» (Ep 5.25,28). Ces textes soulignent non seulement le genre d’amour altruiste et sacrificiel qu’un mari doit avoir pour sa femme, mais ils montrent également que Christ aime son peuple (l’Église) comme une partie de lui-même.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/03/04.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..95f47017ef
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Être agréable à Dieu?
+date:   14/01/2025
+---
+
+Comment le Dieu de l’univers peut-il prendre plaisir en de simples humains, qui ne sont que des masses indistinctes de protoplasme sur une planète minuscule, au sein de ce qui est probablement un univers infini? Comment les humains peuvent-ils compter autant pour l’Être suprême, lui qui est tout-puissant et qui n’a besoin de rien? On peut analyser ces questions sous deux aspects. D’abord, comment Dieu lui-même peut-il éprouver une grande joie? Deuxièmement, comment les humains peuvent-ils lui être agréables, notamment quand on prend en compte notre condition de pécheurs? Le premier aspect de ces questions est le sujet de l’étude d’aujourd’hui et le second de celle de demain.
+
+`Lisez Ésaïe 43.4, Psaumes 149.4 et Proverbes 15.8-9. Que nous indiquent ces textes sur le fait que Dieu prend plaisir en son peuple?`
+
+Comme nous l’avons en partie vu hier, Dieu peut prendre plaisir en son peuple car Dieu aime les gens d’une manière qui prend en compte leur intérêt, comme le ferait quelqu’un qui aime les autres et se soucie d’eux.
+
+À l’inverse, quand nous faisons le mal, cela déplaît à Dieu. En effet, Proverbe enseigne que tandis que le «sacrifice» et la «voie» des méchants sont tous deux une «abomination pour le Seigneur», «la prière des hommes droits lui est agréable» et «il aime celui qui poursuit la justice» (DRB). Ce passage montre non seulement que Dieu est mécontent du mal, mais que le bien lui est agréable. Il met également en parallèle la joie de Dieu et l’amour, montrant ainsi le lien profond entre les deux, qui apparaît tout au long de l’Écriture.
+
+Selon Psaumes 146.8, «le Seigneur aime les justes». 2 Corinthiens 9.7 ajoute: «Dieu aime celui qui donne avec joie.» Remarquez d’abord ce que ces textes ne disent pas. Ils ne disent pas que Dieu n’aime que les justes ou celui qui donne avec joie. Dieu nous aime tous. Mais pour que ces textes aient un sens, ils doivent signifier que Dieu aime le juste et celui qui donne avec joie d’une manière particulière. Ce que nous avons vu dans Proverbes 15.8-9 nous donne un indice: Dieu aime ceux-là, ainsi que les autres au sens où ils lui sont agréables.
+
+`Réfléchissez aux liens étroits qui doivent exister entre le ciel et la terre pour que Dieu, le Créateur de l’univers, soit impliqué aussi intimement, et même émotionnellement, avec nous. Quel espoir cette idée extraordinaire devrait-elle vous donner, surtout si vous traversez des moments difficiles?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/03/05.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..b68ef3ede1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Des pierres vivantes
+date:   15/01/2025
+---
+
+Comment se fait-il que nous autres, êtres déchus, pouvons être agréables à un Dieu saint?
+
+`Lisez Romains 8.1 et Romains 5.8. Qu’enseignent ces textes sur notre statut devant Dieu?`
+
+Dieu accorde sa grâce aux humains avant toute réponse de leur part. Avant que nous disions ou fassions quoi que ce soit, Dieu nous tend la main et nous donne l’occasion d’accepter ou de rejeter son amour. Comme le dit Romains 5.8: «Mais voici comment Dieu prouve son amour envers nous: alors que nous étions encore des pécheurs, Christ est mort pour nous» (SG21; comparez avec Jr 31.3). Et nous pouvons être réconciliés avec lui, et même lui être agréables, par la foi, grâce à l’œuvre de notre Rédempteur.
+
+`Lisez 1 Pierre 2.4-6 et comparez avec Hébreux 11.6. Que nous indiquent ces textes sur la manière dont nous pouvons être agréables à Dieu?`
+
+Sans l’intervention de Dieu, les êtres déchus sont incapables de lui apporter quelque chose de valeur. Pourtant, Dieu, dans sa grâce et sa miséricorde, a bien trouvé une solution, à travers l’œuvre de Christ. Plus précisément, «par Jésus-Christ» nous pouvons «offrir des sacrifices spirituels agréés de Dieu» (1 P 2.5). Bien que «sans la foi il [soit] impossible de lui plaire» (He 11.6), grâce à l’œuvre de médiation de Christ, Dieu «rend [les chrétiens] accomplis en toute bonne œuvre pour faire sa volonté, faisant en vous ce qui est agréable devant lui, par Jésus Christ, auquel soit la gloire aux siècles des siècles! Amen» (He 13.21, DRB). Dieu considère ceux qui viennent à lui par la foi comme justes grâce à la médiation de Christ, dont la justice seule est acceptable. Et ceux qui répondent aux offres aimantes de Dieu sont considérés comme dignes par le biais de la médiation de Christ (Lc 20.35), et il les transforme à sa ressemblance (1 Co 15.51-57, 1 Jn 3.2). L’œuvre de rédemption de Dieu ne se fait pas seulement pour nous, mais aussi en nous.
+
+`Pourquoi l’idée que Christ intercède pour vous au ciel est-elle si encourageante?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/03/06.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..b2922f63b1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Un objectif digne
+date:   16/01/2025
+---
+
+Sous l’égide de la miséricorde et de la médiation de Dieu, Dieu prend plaisir même aux plus petites réponses positives à son amour. Par celui qui est seul digne d’amour et qui est lui-même parfaitement juste, chacun de nous peut être considéré comme juste, et compté parmi les bien-aimés de Dieu qui vivront avec lui dans un amour parfait pour l’éternité. C’est le grand espoir de la rédemption, qui implique l’œuvre que Christ fait pour nous au ciel.
+
+Vous vous demandez peut-être: mais est-ce que j’en fais partie, moi aussi? Et si je n’étais pas assez bien? Et si j’ai peur de ne pas avoir assez de foi?
+
+`Lisez Marc 9.17-29. Comment Jésus réagit-il face à l’homme de cette histoire? Assez de foi, c’est quelle quantité de foi?`
+
+Les disciples n’avaient pas pu chasser le démon. Tout espoir semblait perdu. Mais Jésus arrive et dit au père: «Si tu peux croire, toutes choses sont possibles pour celui qui croit» (Mc 9.23, OST). Et le père répond en pleurant: «Je crois, Seigneur, viens au secours de mon incrédulité!» (Mc 9.24, SG21).
+
+Remarquez que Jésus ne dit pas à l’homme: «Reviens me voir quand tu auras plus de foi». Le cri de l’homme: «Viens au secours de mon incrédulité!» est suffisant.
+
+Sans la foi, il est impossible de plaire à Dieu (He 11.6). Pourtant, Jésus accepte même la plus petite foi, et par la foi (par la médiation de Christ), nous pouvons être agréables à Dieu. Par la foi et grâce à l’œuvre de Christ en notre faveur, nous pouvons répondre de manière à plaire à Dieu, un peu comme un père humain est content quand son enfant lui offre un cadeau pourtant sans valeur.
+
+Suivons donc le conseil de Paul, et fixons-nous cet objectif en lui étant «agréables» (2 Co 5.9, 10, COL; comparez avec Col 1.10, 1 Th 4.1, He 11.5). Demandons à Dieu de transformer nos intérêts afin qu’ils incluent aussi les intérêts de ceux que nous aimons, et de développer notre amour afin qu’il atteigne les autres. «Par amour fraternel soyez pleins d’affection les uns pour les autres et rivalisez d’estime réciproque. Ayez du zèle, et non de la paresse. Soyez fervents d’esprit et servez le Seigneur. Réjouissez-vous dans l’espérance et soyez patients dans la détresse. Persévérez dans la prière. Pourvoyez aux besoins des saints et exercez l’hospitalité avec empressement» (Rm 12.10-13, SG21).
+
+Si Dieu nous accepte à travers Christ, jusqu’où devrions-nous accepter les autres? Pour nous aider à répondre à cette question, que nous apprennent l’ordre d’aimer son prochain comme soi-même (Lv 19.18, Mt 22.39) ainsi que la règle d’or qui consiste à traiter les gens comme on voudrait être traité
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/03/07.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..4862e44f53
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Pour aller plus loin…
+date:   17/01/2025
+---
+
+Lisez Ellen White, «Que votre cœur ne se trouble pas», p. 605-620, dans Jésus-Christ.
+
+«Le Seigneur est désappointé quand les siens ont peu d’estime d’eux-mêmes. Il désire que ses héritiers s’estiment en proportion du prix de leur rachat. Si Dieu ne s’était pas soucié d’eux, il n’aurait pas envoyé son Fils accomplir une mission de sauvetage aussi coûteuse. Il sait quoi faire d’eux, et il est ravi de recevoir d’importantes requêtes de leur part afin qu’ils puissent glorifier son nom. Ils peuvent s’attendre à de grandes choses s’ils ont confiance en ses promesses.
+
+Cependant, prier au nom du Christ implique beaucoup de choses. Cela nous engage à accepter son caractère, à manifester son Esprit, à réaliser ses œuvres. La promesse du Sauveur est conditionnelle. “Si vous m’aimez, dit-il, vous garderez mes commandements”. Il sauve les hommes, non pas dans le péché, mais du péché; et ceux qui l’aiment montreront leur amour par l’obéissance.
+
+Toute véritable obéissance procède du cœur. Le Christ mettait tout son cœur dans ce qu’il faisait. Si nous le voulons, il s’identifiera tellement avec nos pensées et nos aspirations, il rendra nos cœurs et nos esprits tellement conformes à sa volonté, qu’en lui obéissant nous ne ferons que suivre nos propres impulsions. La volonté, épurée et sanctifiée, trouvera son plus grand bonheur à le servir. Quand nous connaîtrons Dieu comme il est possible de le connaître, notre vie deviendra une obéissance continuelle. Si nous apprécions le caractère du Christ, si nous sommes en communion avec Dieu, le péché nous deviendra odieux» — Ellen G. White, Jésus-Christ, Doral, Floride, éditions IADPA, 2018, chap. 74, p. 608-608.
+
+**Questions pour discuter**
+
+`Que signifie «recevoir de manière désintéressée»? D’après vous, comment se passera la dynamique entre donner et recevoir au ciel et sur la nouvelle terre?`
+
+`Du fin fond du cosmos, peut-être hors de portée du télescope James Webb, des messagers célestes ont qualifié le prophète Daniel de chamudot, «bien-aimé, désirable, précieux». Et ils l’ont fait à trois reprises. Dans Daniel 9.23, Gabriel dit ki chamudot attah, «car tu es un bien-aimé». Dans Daniel 10.11, un être céleste (peut-être encore Gabriel) l’appelle ish chamudot, «homme bien-aimé», expression répétée plus tard à Daniel (Dn 10.19). Réfléchissez à ce que cela indique sur Dieu et sur sa proximité envers nous. Quelle espérance tirer pour vous-mêmes de cette vérité extraordinaire?`
+
+`Quel est le rapport entre l’exemple des héros de la foi mentionnés dans Hébreux 11 et la leçon de cette semaine? Plus précisément, que révèle ce genre d’exemples sur comment nous pouvons être «agréables à Dieu» par la foi? Que peut-on apprendre et appliquer dans notre vie quotidienne à partir de tels exemples de foi et de fidélité?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/03/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..224fd8b14d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/03/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Agréable à Dieu"
+  start_date: "11/01/2025"
+  end_date: "17/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/04/01.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..090743895f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Un Dieu plein de passion et de compassion
+date:   18/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/04/02.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..5d86de7f84
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   19/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/04/03.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..000b1ebc17
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   20/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/04/04.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..d1d08cc593
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   21/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/04/05.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..3d8c995dc9
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   22/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/04/06.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..81e97e0402
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   23/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/04/07.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..a722a6c45b
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Pour aller plus loin…
+date:   24/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/04/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..dc5317301c
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/04/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Un Dieu plein de passion et de compassion"
+  start_date: "18/01/2025"
+  end_date: "24/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/05/01.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..d6ed966bfc
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  L’amour divin et la colère
+date:   25/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/05/02.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..31eea5f196
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   26/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/05/03.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..81bdf5f95d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   27/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/05/04.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..aaf2b3503f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   28/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/05/05.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..581d0b12a9
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   29/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/05/06.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..3f9a7a2f3f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   30/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/05/07.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..0c5e0ce017
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Pour aller plus loin…
+date:   31/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/05/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..17127abb15
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/05/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "L’amour divin et la colère"
+  start_date: "25/01/2025"
+  end_date: "31/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/06/01.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..9555287755
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Dieu aime la justice
+date:   01/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/06/02.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..ac8ee48693
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   02/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/06/03.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..93f532c6f1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   03/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/06/04.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..e17debc864
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   04/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/06/05.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..4a3c0fb5dc
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   05/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/06/06.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..a99251f451
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   06/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/06/07.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..43bd41a1d3
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Pour aller plus loin…
+date:   07/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/06/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..6c8e467158
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/06/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Dieu aime la justice"
+  start_date: "01/02/2025"
+  end_date: "07/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/07/01.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..12a5c76a69
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Le problème du mal
+date:   08/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/07/02.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..5ad66786cd
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   09/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/07/03.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..661dc89d72
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   10/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/07/04.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..c2e519e990
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   11/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/07/05.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..6fc42f5e9f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   12/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/07/06.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..488aefb5af
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   13/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/07/07.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..82d7f2947e
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Pour aller plus loin…
+date:   14/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/07/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..36f92c8466
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/07/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Le problème du mal"
+  start_date: "08/02/2025"
+  end_date: "14/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/08/01.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..d65890e857
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Libre arbitre, amour et providence divine
+date:   15/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/08/02.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..8e861bdb4b
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   16/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/08/03.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..97599cb24d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   17/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/08/04.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..4ba8706b56
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   18/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/08/05.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..03882bde50
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   19/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/08/06.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..8beee4b17d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   20/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/08/07.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..e7e246ec45
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Pour aller plus loin…
+date:   21/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/08/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..2d1177ddab
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/08/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Libre arbitre, amour et providence divine"
+  start_date: "15/02/2025"
+  end_date: "21/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/09/01.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..2355f3e442
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Le conflit cosmique
+date:   22/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/09/02.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..8c477cdbcf
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   23/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/09/03.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..62810d9e4f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   24/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/09/04.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..d6795e04bb
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   25/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/09/05.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..89dce29a6a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   26/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/09/06.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..8134e23b1a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   27/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/09/07.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..3fff028b79
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Pour aller plus loin…
+date:   28/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/09/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..7a7bb5d093
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/09/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Le conflit cosmique"
+  start_date: "22/02/2025"
+  end_date: "28/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/10/01.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..25bfb513d4
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Règles d’engagement
+date:   01/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/10/02.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..78ea8378bc
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   02/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/10/03.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..f38bd6382a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   03/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/10/04.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..5ba42b1459
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   04/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/10/05.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..ca4ee088b2
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   05/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/10/06.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..7fabdc2799
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   06/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/10/07.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..0d9442d77a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Pour aller plus loin…
+date:   07/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/10/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..9a1b75e1ba
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/10/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Règles d’engagement"
+  start_date: "01/03/2025"
+  end_date: "07/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/11/01.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..e1882b7af1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Qu’y avait-il encore à faire que je n’aie pas fait?
+date:   08/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/11/02.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..f2887ef622
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   09/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/11/03.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..a4c442aa55
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   10/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/11/04.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..e6b925369d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   11/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/11/05.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..5635e31ac9
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   12/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/11/06.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..41e64d3126
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   13/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/11/07.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..10ec32c0ea
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Pour aller plus loin…
+date:   14/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/11/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..d3741b2ea1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/11/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Qu’y avait-il encore à faire que je n’aie pas fait?"
+  start_date: "08/03/2025"
+  end_date: "14/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/12/01.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..e63463465d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  "Amour et justice: les deux plus grands commandements"
+date:   15/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/12/02.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..b903c254af
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   16/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/12/03.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..52fa3e7afb
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   17/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/12/04.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..c3ac6d28c6
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   18/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/12/05.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..ce410922b6
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   19/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/12/06.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..7d17179dca
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   20/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/12/07.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..c6f1f57908
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Pour aller plus loin…
+date:   21/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/12/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..4dbe3d2dcb
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/12/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Amour et justice: les deux plus grands commandements"
+  start_date: "15/03/2025"
+  end_date: "21/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/13/01.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..492b817b7b
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  L’amour est l’accomplissement de la loi
+date:   22/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/13/02.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..f680b42417
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   23/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/13/03.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..0de21e5f50
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   24/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/13/04.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..09c7552954
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   25/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/13/05.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..7d3ea0c1a0
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   26/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/13/06.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..4c1d6839fc
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   27/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/13/07.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..ae2f242b0b
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Pour aller plus loin…
+date:   28/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/13/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..31d7a8154d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/13/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "L’amour est l’accomplissement de la loi"
+  start_date: "22/03/2025"
+  end_date: "28/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/info.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..24236ab9a2
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/info.yml
@@ -0,0 +1,36 @@
+title: L’amour et la justice de Dieu
+description: >-
+  Dieu est amour. C’est ce que dit 1 Jean 4.8 et 16. L’intégralité de la Bible
+  en atteste. La foi chrétienne gravite autour du caractère d’amour de Dieu.
+  L’amour est au cœur même de l’identité de Dieu, au cœur de tout ce que nous
+  croyons, et il devrait être au cœur de tout ce que nous faisons. Par
+  conséquent, la manière dont nous comprenons l’amour affecte toute notre foi et
+  nos pratiques. Si, par exemple, je crois que je dois gagner ou mériter l’amour
+  de Dieu, alors je peux penser que Dieu ne m’aime pas, parce que je suis
+  pécheur et indigne. Et sur le plan des relations avec autrui, je peux
+  considérer que les autres doivent mériter mon amour. Ce genre d’idées, c’est
+  la catastrophe assurée.
+human_date: Janvier · Février · Mars 2025
+start_date: 28/12/2024
+end_date: 28/03/2025
+color_primary: '#1C2D1C'
+color_primary_dark: '#0D200D'
+splash: true
+credits:
+  - name: Contributeur principal
+    value: John C. Peckham
+  - name: Rédacteur en chef
+    value: Clifford R. Goldstein
+  - name: Rédactrice adjointe IADPA
+    value: Dina Albicy
+  - name: Traduction
+    value: Fay Sainte-Rose, Ana Aurouze
+  - name: Responsable de publication
+    value: Lea Alexander Greve
+covers:
+  landscape: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/fr/ss/2025-01-iad/assets/cover-landscape.png
+  square: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/fr/ss/2025-01-iad/assets/cover-square.png
+  portrait: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/fr/ss/2025-01-iad/assets/cover.png
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/introduction.md b/src/fr/ss/2025-01-iad/introduction.md
new file mode 100644
index 0000000000..4a199c85b1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/introduction.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+### L’amour et la justice de Dieu
+
+Dieu est amour. C’est ce que dit 1 Jean 4.8 et 16. L’intégralité de la Bible en atteste. La foi chrétienne gravite autour du caractère d’amour de Dieu. L’amour est au cœur même de l’identité de Dieu, au cœur de tout ce que nous croyons, et il devrait être au cœur de tout ce que nous faisons. Par conséquent, la manière dont nous comprenons l’amour affecte toute notre foi et nos pratiques. Si, par exemple, je crois que je dois gagner ou mériter l’amour de Dieu, alors je peux penser que Dieu ne m’aime pas, parce que je suis pécheur et indigne. Et sur le plan des relations avec autrui, je peux considérer que les autres doivent mériter mon amour. Ce genre d’idées, c’est la catastrophe assurée.
+
+Dans ce domaine, et dans bien d’autres, la manière dont nous comprenons l’amour de Dieu a des implications colossales pour notre foi et nos pratiques. Mais qu’est-ce que l’amour? Si vous demandez à dix personnes de définir l’amour, vous obtiendrez peut-être dix réponses différentes. Même parmi les chrétiens, il y a beaucoup de mythes et de malentendus au sujet de l’amour de Dieu.
+
+Par exemple, les chrétiens donnent des réponses différentes aux questions comme:
+
+L’amour de Dieu se contente-t-il de donner, mais sans jamais recevoir? L’amour divin est-il purement désintéressé, ou bien les humains peuvent-ils faire la joie de Dieu? L’amour de Dieu est-il affectif? Dieu se soucie-t-il vraiment des humains? Peut-on rejeter ou perdre l’amour de Dieu? Dieu est-il dans une relation d’amour donnant-donnant avec ses créatures? La colère et l’amour sont-ils compatibles? Comment l’amour et la justice peuvent-ils aller de pair? Si Dieu est amour, pourquoi le mal existe-t-il dans ce monde, et dans de telles proportions? Les humains peuvent-ils aimer comme Dieu aime? Et si oui, comment cela se manifeste-t-il concrètement?
+
+Les réponses à certaines de ces questions peuvent sembler évidentes, mais elles font souvent l’objet de débats parmi les chrétiens. Par ailleurs, beaucoup d’entre elles, considérées comme évidentes, se révèlent, après examen, incompatibles avec ce que la Bible enseigne sur l’amour de Dieu.
+
+Nous n’évoquerons pas toutes ces questions tout de suite, mais nous y répondrons au fur et à mesure de l’étude de ce trimestre, ainsi que d’autres questions encore. Et nous verrons que l’amour de Dieu est bien plus grand que nous ne le pensons. L’amour de Dieu, tel qu’il est décrit dans les Écritures, est bien supérieur aux conceptions de «l’amour» dans notre monde aujourd’hui. Dans les semaines qui viennent, nous examinerons de plus près certains des aspects les plus frappants et les plus beaux de l’amour de Dieu, tels que la Bible nous les révèle.
+
+À mesure que nous progresserons, nous verrons combien l’amour et la justice de Dieu sont indissociables. Le Dieu de la Bible aime la justice (voir par exemple Es 61.8). L’amour et la justice de Dieu vont de pair, à tel point qu’on ne peut avoir l’un sans l’autre. Dieu étant amour, il est profondément concerné par l’injustice et la souffrance qui règnent dans ce monde, et il comprend les opprimés, car il est entré de son plein gré dans la douleur et la souffrance que le mal a causées dans la création. C’est lui qui souffre le plus, au point d’être la plus grande victime du mal.
+
+D’un bout à l’autre de la Bible, Dieu est chagriné et affligé par le mal et la souffrance, car il aime chaque personne plus que nous ne pouvons l’imaginer. On peut voir la profondeur de l’amour de Dieu dans cette fameuse plainte de Christ: «Jérusalem, Jérusalem, toi qui tues les prophètes et qui lapides ceux qui te sont envoyés, combien de fois j’ai voulu rassembler tes enfants, comme une poule rassemble ses poussins sous ses ailes! Mais vous ne l’avez pas voulu» (Mt 23.37).
+
+Le Dieu de la Bible, qui est amour, est souvent décrit comme ayant le cœur brisé et peiné par l’amour rejeté et l’amour perdu. Tout le récit de l’Écriture parle de ce que Dieu a fait et fait encore pour restaurer l’amour dans le moindre recoin de l’univers. Tout cela, et plus encore, constitue le thème des leçons de ce trimestre.
+
+_John C. Peckman est directeur adjoint du magazine Adventist Review. Au moment où ce guide a été écrit, il était professeur de théologie et de philosophie chrétienne au Séminaire théologique adventiste de l’Université Andrews._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/pdf.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/pdf.yml
new file mode 100644
index 0000000000..659a47c86f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/pdf.yml
@@ -0,0 +1,31 @@
+---
+  pdf:
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-IAD-Intro.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-iad/01
+      title: Intro
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-IAD-01.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-iad/01
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-IAD-02.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-iad/02
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-IAD-03.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-iad/03
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-IAD-04.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-iad/04
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-IAD-05.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-iad/05
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-IAD-06.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-iad/06
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-IAD-07.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-iad/07
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-IAD-08.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-iad/08
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-IAD-09.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-iad/09
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-IAD-10.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-iad/10
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-IAD-11.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-iad/11
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-IAD-12.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-iad/12
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-IAD-13.pdf
+      target: fr/ss/2025-01-iad/13
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01-iad/video.yml b/src/fr/ss/2025-01-iad/video.yml
new file mode 100644
index 0000000000..c9a32d6a67
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01-iad/video.yml
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+  video:
+    - artist: Églises Adventistes du Nord de la France
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/ffn/fr-ffn-2025-01-01.mp4
+          target: fr/ss/2025-01-iad/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/ffn/fr-ffn-2025-01-01.webp
+    - artist: Espoir Médias
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/em/fr-em-2025-01-01.mp4
+          target: fr/ss/2025-01-iad/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/em/fr-em-2025-01-01.webp
+    - artist: An Ti Kozé
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/hope/fr-hope-2025-01-01.mp4
+          target: fr/ss/2025-01-iad/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/hope/fr-hope-2025-01-01.webp
+    - artist: Autrement Dit
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/esj/fr-esj-2025-01-01.mp4
+          target: fr/ss/2025-01-iad/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/esj/fr-esj-2025-01-01.webp
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/01/01.md b/src/fr/ss/2025-01/01/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..bacb1c3ea0
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/01/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  L’amour divin inconditionnel
+date:   28/12/2024
+---
+
+### Lecture de la semaine
+
+Ex 33:15-22; Os 14:1-4; Apo 4:11; Jn 17:24; Mt 22:1-14; Jn 10:17, 18.
+
+> <p>Verset à mémoriser</p>
+> « Je réparerai leur infidélité, J’aurai pour eux un amour sincère; Car ma colère s’est détournée d’eux » (Osée 14:4, LSG).
+
+B ien que Pierre ait renié Jésus trois fois, tout comme Il l’avait prédit (Mt 26:34), ces reniements ne furent pas la fin de l’histoire. Après la résurrection, Jésus demanda à Pierre: « m’aimes-tu plus que ne m’aiment ceux-ci? » Pierre répondit: « Oui, Seigneur, tu sais que je t’aime ». Et Jésus dit: « Pais mes agneaux ». Alors, Jésus demanda de nouveau à Pierre: « m’aimes-tu? » Et Pierre répondit: « Oui, Seigneur, tu sais que je t’aime » Et Jésus dit: « Pais mes brebis ». Puis, pour la troisième fois, Jésus demanda à Pierre: « M’aimes-tu? ». Et « Pierre fut attristé de ce qu’il lui avait dit pour la troisième fois: M’aimes-tu? Et il lui répondit: Seigneur, tu sais toutes choses, tu sais que je t’aime ». Et Jésus dit: « Pais mes brebis » (Jn 21:15-17, LSG). Tout comme Pierre avait renié Jésus trois fois, Jésus – par le biais de la question cruciale: « M’aimes-tu? » – avait rétabli Pierre trois fois.
+
+Aussi différentes que puissent être nos circonstances de celles de Pierre, à bien des égards, le principe est le même. C’est-à-dire, la question que Jésus avait posée à Pierre est la question ultime que Dieu pose à chacun de nous à notre époque et dans nos lieux: M’aimes-tu?
+
+Tout dépend de notre réponse à cette question.
+
+_* Étudiez cette leçon pour le sabbat 4 janvier_
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/01/02.md b/src/fr/ss/2025-01/01/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..f01b14522b
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/01/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Au-delà de toute attente
+date:   29/12/2024
+---
+
+Dieu ne nous demande pas seulement: « M’aimes-tu? », mais Dieu Lui-même aime chaque personne, et le fait sans condition. En effet, Il nous aime inconditionnellement, vous et moi et toute autre personne, plus que nous ne pourrions l’imaginer. Et nous connaissons cet amour par la façon dont Il a agi dans l’histoire de Son peuple.
+
+`Lisez Exode 33:15-22 et considérez le contexte de ces versets et le récit dans lequel ils apparaissent. Que révèle ce passage, en particulier le verset 19, sur la volonté et l’amour de Dieu?`
+
+Tout semblait perdu. Peu de temps après la merveilleuse délivrance de Son peuplede l’esclavage en Égypte, le peuple d’Israël se rebella contre Dieu et commença à adorer un veau d’or. Quand Moïse descendit de la montagne, il vit ce qu’ils avaient fait, et il jeta à terre les tables contenant les dix commandements et les brisa. Bien que le peuple ait perdu tout droit aux privilèges et aux bénédictions de l’alliance que Dieu lui avait librement accordés, Dieu avait librement choisi de continuer avec lui dans une relation d’alliance de toute façon, malgré son indignité pour les bénédictions de l’alliance.
+
+Les paroles d’Exode 33:19: « Je ferai passer devant toi toute ma bonté, et jeproclamerai devant toi le nom de l’Éternel; je fais grâce à qui je fais grâce, et miséricorde à qui je fais miséricorde » (LSG), sont souvent mal comprises, comme signifiant que Dieu choisit arbitrairement d’être compatissant et gracieux envers certains, mais pas envers d’autres. Cependant, selon le contexte, Dieu ne dit pas qu’Il sera arbitrairement gracieux et compatissant envers certains et pas envers d’autres. Dieu n’agit pas ainsi, contrairement à certaines théologies populaires dans lesquelles Dieu prédestine certains à être perdus et à faire face à la condamnation éternelle.
+
+Qu’est-ce donc ce que proclame Dieu ici? Essentiellement, Dieu proclame qu’en tant que Créateur de tout, Il a le droit et l’autorité d’accorder gratuitement la grâce et la compassion même aux personnes les plus indignes. Et Il le fait dans cette situation, même après la rébellion du veau d’or, en accordant la miséricorde à Son peuple, Israël, alors qu’il ne le méritait pas.  C’est l’un des nombreux cas où Dieu manifeste Son amour et le fait au-delà de toute attente raisonnable. Bonne nouvelle pour nous tous, n’est-ce pas?
+
+`De quelles manières Dieu a-t-Il continué à manifester Son amour envers vous, même au-delà de toute attente raisonnable?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/01/03.md b/src/fr/ss/2025-01/01/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..68ae5f0abc
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/01/03.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Un amour non réciproque
+date:   30/12/2024
+---
+
+L’exemple frappant de l’amour de Dieu pour l’humanité déchue se trouve dans l’histoire d’Osée. Dieu avait ordonné au prophète Osée: « Va, prends une femme prostituée et des enfants de prostitution; car le pays se prostitue, il abandonne l’Éternel! » (Os 1:2, LSG). Osée et sa femme infidèle devaient être une leçon vivante de l’amour de Dieu pour Son peuple, même en dépit de l’infidélité et de la prostitution spirituelle d’Israël. C’est-à-dire, c’est l’histoire de l’amour librement accordé par Dieu à ceux qui ne le méritent pas.
+
+En effet, malgré la fidélité et l’amour de Dieu, les gens s’étaient rebellés contre Lui, à maintes reprises. En conséquence, les Écritures décrivent à plusieurs reprises Dieu comme étant Celui qui avait un amour non réciproque pour un conjoint infidèle. Il avait aimé Son peuple parfaitement et fidèlement, mais il L’avaient méprisé et avait servi et adoré d’autres dieux, L’attristant profondément et brisant la relation, apparemment irréparable.
+
+`Lisez Osée 14:1-4. Que révèlent ces versets sur l’amour inébranlable de Dieu pour Son peuple?`
+
+À la suite de la rébellion répétée de Son peuple, Dieu déclara: « Je réparerai leur infidélité, J’aurai pour eux un amour sincère » (LSG). Le terme « sincère » dans l’expression « J’aurai pour eux un amour sincère » traduit un mot hébreu (nedabah), qui connote ce qui est offert volontairement. C’est le même terme utilisé pour les offrandes volontaires dans le système des sanctuaires.
+
+Tout au long d’Osée et dans les récits des Écritures, Dieu fait preuve d’un engagement et d’une compassion étonnants envers Son peuple. Bien qu’ils soient allés vers d’autres dieux à plusieurs reprises, rompant la relation d’alliance apparemment irréparable, Dieu avait volontairement continué à leur accorder Son amour. Le peuple ne méritait pas l’amour de Dieu; il avait rejeté et renoncé à toute revendication légitime de cet amour. Pourtant, Dieu avait continué à leur accorder de l’amour sans aucune contrainte. Ici et ailleurs, les Écritures montrent constamment l’amour de Dieu comme étant libre et volontaire.
+
+`Beaucoup de gens pensent que Dieu est un dirigeant et un juge distant et dur. Comment l’image d’un Dieu méprisé et affligé en tant que Celui qui a un amour non réciproque pour un conjoint infidèle vous aide-t-elle à voir Dieu différemment? Comment cela change-t-il la façon dont vous voyez votre propre relation avec Dieu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/01/04.md b/src/fr/ss/2025-01/01/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..88dcad1b63
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/01/04.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Un amour sans condition
+date:   31/12/2024
+---
+
+Non seulement Dieu avait continué à accorder Son amour inconditionnellement à Israël, malgré des rébellions répétées, mais Dieu continue égalementà nous accorder l’amour inconditionnellement, même lorsque nous sommespécheurs. Nous ne méritons pas l’amour de Dieu. Inversement, Dieu n’a pasbesoin de nous. Le Dieu de la Bible n’a besoin de rien ni de personne (Ac17:25). L’amour de Dieu pour vous, pour moi et pour tout le monde est entièrement de Son plein gré.
+
+`Comparez Apo 4:11 et Ps 33:6. Que nous disent ces versets sur la liberté de Dieu par rapport à la création?`
+
+Dieu a créé ce monde; et, pour cela, Dieu est digne de toute gloire, honneur et puissance. Dieu n’avait pas besoin de créer un quelconque monde. Avant la fondation du monde, Dieu jouissait déjà de la relation d’amour qui existait au sein de la divinité.
+
+`Lisez Jean 17:24. Que nous dit ce passage sur l’amour de Dieu avant que le monde n’existe?`
+
+Dieu n’avait pas besoin de créatures comme objet de Son amour. Mais, conformément à Son caractère d’amour, Dieu avait choisi de créer le monde et d’entrer dans une relation d’amour avec Ses créatures.
+
+Non seulement Dieu a librement créé ce monde en tant que don de Son amour généreux, mais Il continue aussi à aimer inconditionnellement les humains, même après que les humains soient tombés dans le péché en Éden, et même après que nous ayons personnellement péché.
+
+Après la chute en Éden, Adam et Ève n’avaient plus le droit de continuer à vivre et à être objets de l’amour de Dieu. Mais Dieu, qui soutient « toutes choses par sa parole puissante » (Hb 1:3), dans Son grand amour, Sa miséricorde et Sa grâce, avait soutenu leur vie et avait rendu possible le fait de réconcilier l’humanité avec Lui dans l’amour. Et cette réconciliation nous inclut aussi.
+
+`Qu’est-ce que le fait que Dieu continue d’aimer ce monde, malgré la chute et le péché, nous dit sur Son amour et Son caractère? Comment cette vérité devrait-elle nous amener à L’aimer en retour?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/01/05.md b/src/fr/ss/2025-01/01/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..0faff3e61f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/01/05.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Beaucoup sont appelés, mais peu sont élus
+date:   01/01/2025
+---
+
+Dieu n’aime pas seulement les gens de Son plein gré, Il les invite aussi à L’aimer en retour. Le fait que Dieu leur accorde la capacité de choisir librement d’accepter ou de rejeter Son amour est évident dans la parabole du banquet de noces de Christ.
+
+`Lisez Matthieu 22:1-14. Quelle est la signification de cette parabole?`
+
+Dans la parabole du banquet de noces, un roi organise un mariage pour son fils et envoie ses serviteurs pour « appeler ceux qui étaient invités aux noces », mais « ils ne voulurent pas venir » (Mt 22:2, 3). Plus d’une fois, le roi envoya ses serviteurs les appeler, mais ils ignorèrent son appel et, pire encore, saisirent ses serviteurs et les tuèrent (Mt 22:4-6).
+
+Plus tard, après avoir réglé le sort de ceux qui avaient tué certains de ses serviteurs, le roi dit: « Les noces sont prêtes; mais les invités n’en étaient pas dignes. Allez donc dans les carrefours, et appelez aux noces tous ceux que vous trouverez » (Mt 22:8, 9). Après un autre épisode d’un homme sans habit de noces qui fut chassé, signifiant la nécessité de recevoir un habit de noces du roi pour prendre part au banquet de noces, Jésus termina la parabole avec cette expression énigmatique mais très significative: « Car il y a beaucoup d’appelés, mais peu d’élus ». (Mt 22:14).
+
+Qu’est-ce que cela signifie? Ceux qui sont finalement « choisis », les « élus », sont ceux qui avaient accepté l’invitation du Seigneur aux noces. Le terme traduit par « appeler » et « inviter » tout au long de la parabole est le terme grec kaleo (appeler, inviter), et ce qui détermine celui qui est finalement « élu » (eklektos) est le fait de savoir si l’on a librement accepté l’invitation ou pas.
+
+En effet, Dieu invite tout le monde au festin de noces. Cependant, chacun d’entre nous peut refuser l’amour de Dieu. La liberté est essentielle à l’amour. Dieu n’imposera jamais Son amour à personne. Malheureusement, nous pouvons refuser d’avoir une relation d’amour avec Dieu.
+
+Les « élus » sont ceux qui acceptent l’invitation. Pour ceux qui aiment Dieu, Dieu a préparé des choses plus merveilleuses que tout ce que nous pouvons imaginer. Encore une fois, tout se résume à la question de l’amour et de la liberté inhérente à l’amour.
+
+`Dans votre vie, qu’est-ce qui révèle le fait que vous avez accepté l’invitation aux noce et que vous êtes venu habillé de manière appropriée?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/01/06.md b/src/fr/ss/2025-01/01/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..b8652ad774
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/01/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Crucifié pour nous
+date:   02/01/2025
+---
+
+Dieu invite tout le monde à une relation d’amour avec Lui, mais seuls ceux qui acceptent librement l’invitation jouissent des résultats éternels. Comme onle voit dans la parabole du banquet de noces, beaucoup de ceux que le roi avaitappelés « ne voulurent pas venir ». (Mt 22:3).
+
+C’est pourquoi, peu de temps avant Sa crucifixion, Christ se lamentait:« Jérusalem, Jérusalem, qui tues les prophètes et qui lapides ceux qui tesont envoyés, combien de fois ai-je voulu rassembler tes enfants, comme unepoule rassemble ses poussins sous ses ailes, et vous ne l’avez pas voulu! » (Mt23:37). Christ voulait les rassembler, mais ils ne voulurent pas. Le même verbegrec qui signifie « vouloir » (thelo) est utilisé à la fois pour dire que Christ veutles sauver et qu’ils ne veulent pas être sauvés (et le même terme se trouve également dans Matthieu 22:3 ci-dessus).
+
+Toutefois, Christ est allé à la croix pour ces gens et pour nous. Un amourincroyable! Alors que le péché humain mérite la mort, Dieu Lui-même (enChrist) a payé le prix et a trouvé un moyen de réparer la relation rompue entrele ciel et la terre. Pendant ce temps, Il continue à nous accorder Son amour, bienqu’Il ne soit pas obligé de le faire au-delà de Son propre engagement libre.
+
+`Lisez Jean 10:17, 18. Comparez à Galates 2:20. Quel message y a-t-il dans ces textes?`
+
+Dans la manifestation ultime de l’amour de Dieu – la croix, nous voyonsque Christ s’est donné Lui-même pour nous de Son plein gré. Christ a donnéSa vie de Sa « propre initiative ». Personne ne Lui avait é la vie; Il l’avaitofferte librement, selon le plan de rédemption convenu dans le ciel avant lafondation du monde.
+
+« Il ne faut pas voir dans le plan de la rédemption le produit d’une réflexiontardive, consécutive à la chute d’Adam. Il s’agit de “la révélation du mystèretenu secret dès l’origine des temps”. Cette révélation dévoila les principes quidès les âges éternels sont à la base du tre de Dieu. Dieu et le Christ ont prévudès le commencement l’apostasie de Satan et la chute de l’homme, amenéepar le pouvoir trompeur de cet apostat. Dieu n’est pas l’auteur du péché, maisil en a prévu l’existence et il s’est préparé à faire face à cette terrible éventualité. Si grand était son amour pour le monde qu’il s’est engagé à donner sonFils unique, “afin que quiconque croit en lui ne périsse pas, mais qu’il ait lavie éternelle”. » Ellen G. White, Jésus-Christ, p. 12.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/01/07.md b/src/fr/ss/2025-01/01/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..095b8c503c
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/01/07.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Réflexion avancée
+date:   03/01/2025
+---
+
+Lisez Ellen G. White, « A la rencontre de l’Époux », pp. 357-369 dans Les paraboles de Jésus.
+
+« Les ténèbres de la méconnaissance de Dieu enveloppent la terre. Les hommes ont oublié son caractère. On l’a mal compris et faussement interprété. Il faut qu’un message venant du Seigneur soit proclamé à notre époque, message lumineux par son influence et salutaire par sa puissance. Nous avons à révéler au monde le caractère de Dieu. L’éclat de sa gloire, de sa bonté, de sa miséricorde et de sa vérité doit se répandre au milieu des ténèbres.
+
+Telle est l’œuvre annoncée par le prophète Ésaïe en ces termes: “Monte sur une haute montagne, Sion, pour publier la bonne nouvelle; élève avec force ta voix, Jérusalem, pour publier la bonne nouvelle; élève ta voix, ne crains point,dis aux villes de Juda: Voici votre Dieu! Voici, le Seigneur, l’Éternel vient avec puissance, et de son bras il commande; voici, le salaire est avec lui, et les rétributions le précèdent.”
+
+Ceux qui attendent l’arrivée de l’Époux doivent dire au monde: “Voici votre Dieu!” Les derniers rayons de la lumière de la grâce, le dernier message de miséricorde qu’il faut porter à l’humanité, c’est une révélation de son amour. Les enfants de Dieu sont appelés à manifester sa gloire. Dans leur vie et leur caractère, ils ont à témoigner de ce que la grâce de Dieu a fait pour eux.
+
+La lumière du Soleil de justice doit produire des paroles de vérité et des œuvres de sainteté. » Ellen G. White, Les paraboles de Jésus, p. 364.
+
+**Discussion**:
+
+`Pire que la pensée qu’il n’y a pas de Dieu serait la pensée que Dieu nous hait. À quel point le monde serait-il différent si cela était la vérité?`
+
+`À votre avis, pourquoi y a-t-il tant d’incompréhension sur le caractère de Dieu dans notre monde aujourd’hui? Pensez et discutez des façons dont vous pourriez aider les gens à voir plus clairement le caractère d’amour de Dieu.`
+
+`Quel est le message qui doit être proclamé sur le caractère de Dieu aujourd’hui? Comment expliqueriez-vous ce message à quelqu’un qui n’est pas encore familier avec la réalité de l’amour de Dieu? Quelles preuves pouvez-vous indiquer, montrant la réalité de Son amour et de Son merveilleux caractère?`
+
+`Parler de l’amour de Dieu est une chose. Révéler et refléter cet amour dans nos vies en est une autre. Quels « actes de sainteté » peuvent révéler l’amour de Dieu à ceux qui nous entourent?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/01/info.yml b/src/fr/ss/2025-01/01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..26ebadc06c
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/01/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "L’amour divin inconditionnel"
+  start_date: "28/12/2024"
+  end_date: "03/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/01/inside-story.md b/src/fr/ss/2025-01/01/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..ec401b08a1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/01/inside-story.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Histoire Missionnaire
+date:   03/01/2025
+---
+
+### Ouverture du rideau de bambou
+
+_Par Andrew McChesney_
+
+S’agenouillant devant l’étudiant sud-coréen, je lui ai demandé s’il avait des requêtes de prière avant de lui laver les pieds pendant une cérémonie de sainte cène à l’église adventiste internationale du septième jour de Moscou en Russie. « Priez pour la Corée du Nord », déclara le jeune homme, qui étudiait dans une université de Moscou. « L’évangile doit atteindre le Nord pour que Jésus revienne. »
+
+À travers cette requête de prière en 2006, j’ai appris que les adventistes du septième jour de la Corée du Sud portent un fardeau spécial pour leurs frères et sœurs du Nord. Jésus dit: « Cette bonne nouvelle du royaume sera prêchée dans le monde entier, pour servir de témoignage à toutes les nations. Alors viendra la fin » . Les adventistes sud-coréens voient le Nord comme une dernière frontière dans la mission de l’Église de proclamer l’évangile au monde, et aujourd’hui, beaucoup cherchent dans la prière des moyens d’ouvrir le rideau de bambou.
+
+L’œuvre de l’Église adventiste avait commencé dans le Nord en 1904 et s’était ensuite étendue au Sud. Aujourd’hui, l’église compte 285 000 membres vivant parmi une population de 52 millions d’habitants dans le Sud. Mais aucun adventiste n’est connu dans le Nord, qui compte 26 millions d’habitants. Pourtant, un filet d’informations indique que Dieu a un peuple au Nord, déclara Beom Seok Oh, directeur de la Division Asie-Pacifique Nord qui supervise les activités de l’église en Corée du Nord. Lors d’un voyage en Corée du Sud, il m’avait parlé d’une femme nord-coréenne qui buvait une boisson de soja chaque sabbat matin afin d’avoir de la fièvre et d’être dispensée du travail obligatoire du samedi. Lorsqu’elle fut emprisonnée, elle introduisit clandestinement une Bible en prison et l’enterra dans le sol, la déterrant furtivement pour la lire. Plus tard, elle avait réussi à se glisser de l’autre côté de la frontière vers la Corée du Sud, où elle pouvait adorer Dieu librement.Les dirigeants de l’Église se préparent pour le jour où la frontière nord sera ouverte. Après l’ouverture, ils planifient d’envoyer un flot de missionnaires dans le pays.
+
+Pendant ce temps, les adventistes sud-coréens s’occupent des réfugiés nord-coréens. Un diacre et sa femme appelaient régulièrement un nouveau réfugié pour l’aider à nettoyer son appartement, à préparer les repas et à soumettre les documents gouvernementaux. Après six mois, le réfugié affirma qu’il croyait en Dieu, déclara Chang-Seop Lee (photo), pasteur de l’église du diacre et sa femme.
+
+Un autre réfugié n’arrivait pas à dormir parce qu’il pensait à sa femme et à ses enfants qui étaient dans le Nord. Le pasteur Lee pria avec lui et, par la suite, le réfugié reconnut qu’il croyait en Dieu et qu’il lisait la Bible dans le Nord. L’incident redynamisa la détermination du pasteur à aider les réfugiés. « Je crois que nous pouvons étendre notre portée au Nord en commençant par les personnes que nous rencontrons aujourd’hui », me dit-il.
+
+_Priez pour la Corée du Nord. Merci d’avoir planifié une offrande généreuse pour le treizième sabbat 29 mars pour faire avancer la propagation de l’évangile dans la Division Asie- Pacifique Nord._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/01/teacher-comments.md b/src/fr/ss/2025-01/01/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..41f6520daa
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/01/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,62 @@
+---
+title:  Approfondissement
+date:   03/01/2025
+---
+
+### Ire partie: Aperçu
+
+**Texte clé**: Osée 14:4
+
+**Étude contextuelle**: Jn 17:24; Mt 22:1-14; Jn 10:17, 18.
+
+**Introduction**: Dieu aime tout le monde plus que nous ne pouvons l’imaginer. Son amour est tout à fait généreux et miséricordieux, car Il choisit volontairement de révéler Son amour sacrificiel, même lorsque nous sommes infidèles.
+
+**Thèmes de la leçon**: La leçon de cette semaine met l’accent sur trois thèmes principaux.
+
+1\. L’amour de Dieu n’est pas défini par la nécessité: Son amour est au cœur de notre compréhension de Sa relation avec l’humanité. L’amour divin est une expression de la bienveillance spontanée et abondante de Dieu. Son amour n’est pas causé ou rendu nécessaire par une action de notre part, ni par un potentiel humain. Dieu manifeste Son amour sans aucune attente d’obtenir un avantage pour Lui-même. Il aime chaque personne et le fait librement, comme dans le cas d’Osée, d’Israël et de nous.
+
+2\. La portée de l’amour de Dieu ne doit pas être calculée: l’amour de Dieu n’est pas basé sur des conditions causales. Il s’est volontairement donné pour nous, et Son amour constant et indéfectible révèle plus pleinement Sa miséricorde. Son amour dépasse toute attente, car Il accorde gratuitement la grâce, la miséricorde et la compassion même aux personnes les plus indignes.
+
+3\. On peut résister à l’amour de Dieu: Dieu nous offre la révélation la plus complète de Son amour désintéressé, mais ne prédétermine pas la réaction des gens à Son égard. Son amour n’est pas dominateur ou coercitif, mais nous offre la liberté de l’accepter ou de le résister.
+
+**Application**: L’amour de Dieu dépasse toutes les attentes humaines, car Il accorde librement la grâce, la miséricorde et la compassion même aux personnes les plus indignes. Comment cette notion de l’amour de Dieu change-t-elle notre attitude envers ceux qui, dans notre sphère, n’ont rien fait pour mériter de la compassion de notre part?
+
+### IIe partie: Commentaire
+
+**1. L’amour de Dieu n’est pas défini par la nécessité**
+
+La liberté est une caractéristique cruciale de l’amour de Dieu. Son amour n’est pas causé par autre chose. Dans la relation de cause à effet, l’effet est le résultat nécessaire d’une cause. Cependant, au lieu d’être défini par la logique de cause à effet de la nécessité, l’amour de Dieu est remarquablement volontaire. Cette idée est développéedans l’expérience d’Osée et de sa femme infidèle. À travers le récit de leur expérience, comme nous le verrons, émergent les concepts selon lesquels l’amour de Dieu n’implique pas la nécessité de la création et que l’amour de Dieu donne gratuitement.
+
+**Osée et la liberté de l’amour de Dieu**: Osée 14:4 relie la réparation de l’infidélité d’Israël, promise par Dieu à Sa promesse d’aimer Son peuple librement. Cette promesse réitère la restauration miséricordieuse du peuple apostat de Dieu, envisagée dans Osée 2:14-23, et illustrée dans la relation miséricordieuse d’Osée avec sa femme infidèle (Os 3:1-5). La comparaison avec l’expérience biographique d’Osée suggère que l’amour de Dieu est tout à fait généreux. « C’est un amour qui ne se gagne pas: qu’est-ce qu’Israël pourrait bien présenter à Yahvé comme un paiement acceptable? » Au contraire, le terme hébreu Nedabash, qui souligne que Dieu aimera Israël librement, véhicule l’idée d’une « offrande volontaire » ou d’une « offrande faite par générosité ». (Douglas Stuart, “Hosea–Jonah,” Word Biblical Commentary, Dallas: Word, Incorporated, 1987, vol. 31, p. 215). Par conséquent, l’amour de Dieu n’est pas causé ou rendu nécessaire par une action accomplie par Israël. C’est plutôt une expression de Sa liberté et, par conséquent, complètement volontaire. En effet, le langage de la réparation ou la guérison divine dans Osée 14:4 (voir aussi Os 5:13, Os 6:1, Os 7:1, Os 11:3) semble souligner le caractère volontaire de l’amour de Dieu, car Israël est incapable de devenir fidèle par Ses propres forces. Ainsi, la nature volontaire de cet amour implique que ceux qui sont aimés de Dieu ne le méritent pas.
+
+**L’amour de Dieu et la création**: L’idée que l’amour nécessite une relation avec l’autre semble impliquer que Dieu a besoin de créer des créatures pour devenir un Dieu d’amour. En d’autres termes, la création serait nécessaireà l’amour de Dieu. Cependant, cette idée n’est pas soutenue par les Écritures, qui mettent l’accent sur la liberté et l’autonomie de Dieu. Il n’a besoin de rien venant de Ses créatures (Ac 17:25). De plus, l’amour divin existait éternellement avant la création de l’univers, comme Jésus l’a souligné lorsqu’Il avait déclaré que le Père L’aimait « avant la fondation du monde » (Jn 17:24). Ainsi, la création du monde n’était pas une nécessité pour l’existence de l’amour de Dieu. Au contraire, la création était une activité divine volontaire qui résultait de la liberté de Son amour éternel débordant.
+
+**1. L’amour de Dieu donne gratuitement**: La mort sacrificielle de Jésus sur la croix était une offrande d’amour volontaire. Jésus n’était pas victime d’une exécution violente. Comme Il le souligne Lui-même, « Je donne ma vie... Personne ne me l’ôte, mais je la donne de moi-même » (Jn 10:17, 18, LSG). De même, Paul explique que Christ « m’a aimé et… s’est livré lui-même pour moi » (Gal 2:20, LSG). Par conséquent, la crucifixion de Jésus n’était pas une nécessité, encadrée par les mauvaises actions de Ses bourreaux, mais Il s’était plutôt donné volontairement comme une manifestation extraordinaire de la liberté de l’amour divin.
+
+**2. La portée de l’amour de Dieu ne doit pas être calculée.**
+
+L’idée que l’amour de Dieu ne suit pas la logique de cause à effet signifie qu’il ne doit pas être calculé, ce qui conduit donc à une attente raisonnable présumée. Deux exemples d’intercession devant Dieu dans le Pentateuque illustrent le problème d’une telle présomption.
+
+Le premier exemple est l’intercession d’Abraham (Gn 18:23-33) dans le contexte du jugement divin annoncé contre Sodome et Gomorrhe (Genèse 18:20). Au début, Abraham fit appel à la justice de Dieu et demanda s’Il détruirait réellement la ville s’il y avait cinquante justes (Gn 18:24, 25). On peut dire que cinquante semblait être un nombre raisonnable pour Abraham dans son invocation de la justice divine. Cependant, dans la mesure où ce nombre diminue progressivement dans la poursuite persistante de l’intercession d’Abraham, de cinquante à quarante-cinq (Gn 18:28), de quarante-cinq à quarante (Gn 18:29), de quarante à trente (Gn 18:30), de trente à vingt (Gn 18:31) et de vingt à dix (Gn 18:32), il ne fit plus appel à la justice divine mais plutôt à la miséricorde de Dieu (Gn 18:27, 30, 32). Il semble que cinquante serait raisonnable pour la justice, mais dix est bien au-delà d’une attente légitime. Si le début de l’intercession donne l’impression qu’Abraham essayait de convaincre Dieu d’être juste puis miséricordieux, la progression du dialogue d’intercession révèle qu’une telle intention n’est certainement pas le cas. Au contraire, le processus d’intercession révèle que la miséricorde de Dieu est plus élevée que ce à quoi on pourrait raisonnablement s’attendre ou vraisemblablement calculer.
+
+Le deuxième exemple d’intercession est l’intervention de Moïse en faveur des Israélites au Sinaï. Certes, la première impression est qu’il essayait de convaincre Dieu d’être miséricordieux envers eux (Ex 32:11-14, 31-33). Mais, encore une fois, ce n’était pas le cas. Le point culminant de l’interaction entreMoïse et l’Éternel est la révélation de la gloire divine, qui est une manifestation remarquable de l’amour de Dieu (Ex 34:6, 7). Outre l’affirmation de la liberté divine d’être miséricordieux envers ceux qui ne méritent clairement pas l’amour de Dieu (Ex 33:19), la comparaison asymétrique aigue entre le fait de conserver l’amour « jusqu’à mille générations » et le fait de punir « l’iniquité... jusqu’à la troisième et à la quatrième génération » (Ex 34:7, LSG) suggère qu’en fin de compte, la portée de l’amour de Dieu ne peut pas être calculée, ce qui met particulièrement en évidence la liberté de Son amour.
+
+**3. On peut résister à l’amour de Dieu.**
+
+La liberté de l’amour divin signifie également qu’elle ne prédétermine pas la réaction de l’humanité à cet amour. Encore une fois, l’amour de Dieu est essentiellement volontaire et n’implique pas une logique nécessaire de cause à effet. Dans Sa lamentation sur Jérusalem, Jésus révèle tristement des désirs inassouvis concernant le salut de Ses enfants. Il souligne « Combien de fois » Il a « voulu rassembler » Ses « enfants, comme une poule rassemble ses poussins sous ses ailes » et ils ne l’avaient « pas voulu » (Mt 23:37, LSG). Le verbe grec thelo est utilisé deux fois dans ce passage, mais de différentes manières. La première occurrence dépeint la volonté de Christ concernant ceux qu’Il voulait sauver, tandis que la seconde occurrence indique qu’ils ne partageaient pas le même désir. Par conséquent, ce que l’amour divin offre ne détermine pas une réaction d’amour de la part de ceux qui reçoivent cette offre. Malheureusement, puisque ce désir d’amour n’est pas réciproque, il ne peut pas être réellement satisfait.
+
+Un autre exemple biblique de résistance à l’amour divin se trouve dans la parabole du banquet de noces, auquel beaucoup étaient appelés, mais avaient rejetés l’invitation (Mt 22:3). Ensuite, l’appel fut étendu à d’autres, qui allèrent effectivement au mariage (Mt 22:9, 10). Cependant, même parmi ceux qui étaient allés, il y avait quelqu’un « qui n’avait pas revêtu un habit de noces » (Mt 22:11, LSG). La conclusion de la parabole souligne qu’« il y a beaucoup d’appelés, mais peu d’élus » (Mt 22:14). Dans cette parabole sur « le royaume des cieux » (Mt 22:2), le langage de l’élection ne véhicule pas l’idée d’un choix divin déterministe (prédestination) mais est lié à l’acceptation ou au rejet de l’invitation de Dieu par les gens. En d’autres termes, « Beaucoup sont invités; mais certains refusent de venir, et d’autres qui viennent refusent de se soumettre aux normes du royaume et sont donc rejetés. Ceux qui restent sont appelés ‘’élus’’ » (D. A. Carson, Matthew, The Expositor’s Bible Commentary: Matthew, Mark, Luke, Grand Rapids, MI: Zondervan, 1984, p. 457). Ainsi, notre capacité à choisir est une autre indication de la liberté de l’amour de Dieu, qui est ouvert à des réactions vraiment libres d’acceptation ou de résistance. Nous sommes invités à l’accepter librement.
+
+### IIIe partie: Application
+
+Sur la base de la perspective susmentionnée concernant la liberté de l’amour de Dieu, discutez des questions suivantes:
+
+1\. Comment le fait de comprendre que l’amour de Dieu n’est causé par aucune action de notre part nous rapproche-t-il de Sa présence? Donnez au moins un exemple pratique.
+
+2\. Quels aspects de la notion fascinante selon laquelle l’amour de Dieu dépasse les attentes raisonnables, alors qu’Il montre librement de la compassion aux personnes les plus indignes, pourraient être utilisés dans des dialogues avec des incroyants?
+
+3\. De quelles manières pratiques pouvons-nous, malheureusement, résister à l’amour de Dieu?
+
+4\. Considérant que l’amour de Dieu n’emploie pas la coercition, que devonsnous apprendre de cet amour, alors que nous pensons aux façons dont nous, chrétiens, pouvons aimer les autres de manière plus authentique?
+
+` `
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/02/01.md b/src/fr/ss/2025-01/02/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..fa729ab0d8
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/02/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  L’amour d’alliance
+date:   04/01/2025
+---
+
+### Lecture de la semaine
+
+2 Pi 3:9, Dt 7:6-9, Rm 11:22, 1 Jn 4:720, Jn 15:12, 1 Jn 3:16.
+
+> <p>Verset à mémoriser</p>
+> « Jésus lui répondit: Si quelqu’un m’aime, il gardera ma parole, et mon Père l’aimera; nous viendrons à lui, et nous ferons notre demeure chez lui » (Jean 14:23, LSG).
+
+Il a été enseigné à beaucoup que le mot grec agape fait référence à un amour qui est unique à Dieu, tandis que d’autres termes pour l’amour, tels que philía, se réfèrent à différents types d’amour, plus déficients qu’agape. Certains affirment aussi qu’agape fait référence à l’amour unilatéral, un amour qui ne fait que donner mais ne reçoit jamais, un amour entièrement indépendant de la réponse humaine.
+
+Cependant, une étude attentive de l’amour divin dans toute l’Écriture montre que ces idées, bien que courantes, sont erronées. Tout d’abord, le terme grec agape se réfère non seulement à l’amour de Dieu, mais aussi à l’amour humain, même parfois mal orienté (2 Tim 4:10). Deuxièmement, dans toute l’Écriture, de nombreux termes autres qu’agape se réfèrent à l’amour de Dieu. Par exemple, Jésus a enseigné: « car le Père lui-même vous aime [philía], parce que vous m’avez aimé [philía] » (Jn 16:27, LSG). Ici, le terme grec philía est utilisé non seulement pour l’amour humain mais aussi pour l’amour de Dieu pour les humains. Ainsi philía ne se réfère pas à un type d’amour déficient, mais à l’amour de Dieu lui-même.
+
+Les Écritures enseignent également que l’amour de Dieu n’est pas unilatéral, mais profondément relationnel, en ce sens que cela fait une profonde différence pour Dieu que les humains reflètent ou non Son amour envers Lui et envers les autres.
+
+_* Étudiez cette leçon pour le sabbat 11 janvier._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/02/02.md b/src/fr/ss/2025-01/02/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..6973adaf47
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/02/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  L’amour éternel de Dieu
+date:   05/01/2025
+---
+
+Les Écritures sont claires: Dieu aime tout le monde. Le verset le pluscélèbre de l’Écriture, Jean 3:16, proclame cette vérité: « Car Dieu a tant aimé le monde qu’il a donné son Fils unique, afin que quiconque croit en lui ne périsse point, mais qu’il ait la vie éternelle » (LSG).
+
+`Lisez Ps 33:5 et Ps 145:9. Qu’enseignent ces versets sur l’étendue de la bonté, de la compassion et de la miséricorde de Dieu?`
+
+Certains pourraient penser qu’ils ne sont pas dignes d’être aimés, ou que Dieu pourrait aimer tout le monde, mais pas eux. Pourtant, la Bible proclame constamment que chaque personne est aimée de Dieu. Il n’y a personne qu’Il n’aime pas. Et puisque Dieu aime tout le monde, Il veut aussi que tout le monde soit sauvé.
+
+`Lisez 2 Pi 3:9, 1 Tim 2:4 et Ez 33:11. Qu’enseignent ces textes sur le désir de Dieu de sauver tout le monde?`
+
+Le verset qui suit Jean 3:16 ajoute: « Dieu, en effet, n’a pas envoyé son Fils dans le monde pour qu’il juge le monde, mais pour que le monde soit sauvé par lui » (Jn 3:17, LSG). Si cela ne dépendait que de Dieu, chaque être humain accepterait Son amour et serait sauvé. Toutefois, le Seigneur n’impose Son amour à personne. Les gens sont libres de l’accepter ou de le rejeter. Et même si certains le rejettent, Dieu ne cesse jamais de les aimer.
+
+Dans Jérémie 31:3, Dieu proclame à Son peuple: « Je t’aime d’un amour éternel; C’est pourquoi je te conserve ma bonté » (LSG). Ailleurs, la Bible enseigne à plusieurs reprises que l’amour de Dieu dure éternellement (voir, par exemple, Psaumes 136). L’amour de Dieu ne s’épuise jamais. Il est éternel. Cela est difficile à comprendre pour nous, car nous trouvons souvent qu’il est facile de ne pas aimer les autres, n’est-ce pas? Cependant, si seulement nous, en tant qu’individus, pouvions apprendre à faire l’expérience de la réalité de cet amour, c’est-à-dire, connaitre par nous-mêmes l’amour de Dieu, à quel point nous pourrions vivre et traiter les autres différemment!
+
+`Si Dieu aime tout le monde, cela signifie qu’Il doit aimer des personnes assez méprisables, parce qu’il y a des gens (beaucoup, en fait) méprisables. Que devrait nous enseigner l’amour de Dieu pour ces gens sur la façon dont nous devons également chercher à entrer en relation avec eux?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/02/03.md b/src/fr/ss/2025-01/02/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..11ff25a4c1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/02/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  L’amour d’alliance
+date:   06/01/2025
+---
+
+La Bible dépeint souvent la relation d’amour spéciale de Dieu avec nous en utilisant des métaphores familiales ou de parenté, en particulier des métaphores de l’amour entre un homme et sa femme ou d’une bonne mère pour son enfant. Ces métaphores sont particulièrement utilisées pour dépeindre la relation spéciale entre Dieu et Son peuple de l’alliance. Il s’agit d’une relation d’alliance, qui implique non seulement l’amour de Dieu pour Son peuple, mais aussi l’attente que les gens acceptent cet amour et L’aiment (et s’aiment les uns les autres) en retour.
+
+`Lisez Deutéronome 7:6-9. Qu’enseignent ces versets sur la relation entre les alliances de Dieu et la bonté de Dieu?`
+
+Deutéronome 7:9 décrit un type d’amour spécial que Dieu a envers Son peuple de l’alliance, une relation qui dépend en partie de leur fidélité ou non. L’amour de Dieu n’est pas conditionnel, mais la relation d’alliance avec Son peuple l’est.
+
+Le mot traduit par « bonté » ou « miséricorde » dans Deutéronome 7:9, ḥesed, illustre lui-même l’aspect d’alliance de l’amour divin (et bien plus encore). Ḥesed est souvent utilisé pour décrire la grandeur de la miséricorde, de la bonté et de l’amour de Dieu. Entre autres, ḥesed fait référence à la bonté, ou à l’amour inébranlable, pour autrui dans une relation d’amour réciproque existante. Il initie également une telle relation, dans l’espoir que l’autre partie fera preuve de cette bonté en retour.
+
+Hesed montre que la bonté de Dieu est entièrement fiable, inébranlable et durable. Pourtant, au même moment, la réception des avantages de ḥesed est conditionnelle, dépendante de la volonté de Son peuple d’obéir et de maintenir sa part de la relation (voir 2 S 22:26, 1 R 8:23, Ps 25:10, Ps 32:10, 2 Ch 6:14).
+
+L’amour inébranlable de Dieu est la base de toutes les relations d’amour, et nous ne pourrions jamais égaler cet amour. Dieu nous a non seulement donné l’existence, mais en Christ Il s’est aussi donné librement pour nous. « Il n’y a pas de plus grand amour que de donner sa vie pour ses amis » (Jn 15:13, LSG). Il ne fait aucun doute que la plus grande expression de l’amour de Dieu s’est révélée lorsque le Seigneur « s’est humilié lui-même, se rendant obéissant jusqu’à la mort, même jusqu’à la mort de la croix » (Phil 2:8, LSG).
+
+`Comment pouvez-vous constamment garder la réalité de l’amour de Dieu dans vos pensées? Pourquoi est-ce important de faire cela?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/02/04.md b/src/fr/ss/2025-01/02/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..f74afaf2ca
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/02/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Une relation conditionnelle
+date:   07/01/2025
+---
+
+Dieu appelle et invite chaque personne à une relation d’amour intime avec Lui (voir Mt 22:1-14). Répondre de manière appropriée à cet appel implique une obéissance au commandement d’aimer Dieu et d’aimer les autres (voir Mt 22:37-39). Le fait de jouir des avantages de cette relation avec Dieu dépend de la décision libre d’accepter ou de rejeter Son amour.
+
+`Lisez Os 9:15, Jer 16:5, Rm 11:22 et Jd 21. Qu’enseignent ces textes sur la question de savoir si les bienfaits de l’amour de Dieu peuvent être rejetés, voire perdus?`
+
+Dans ces textes et dans bien d’autres, le fait de profiter des avantages d’une relation d’amour avec Dieu est décrit à plusieurs reprises comme étant conditionné par la réponse humaine à Son amour. Pourtant, nous ne devons pas faire l’erreur de penser que Dieu cesse d’aimer quelqu’un. Comme nous l’avons vu, l’amour de Dieu est éternel. Et, bien qu’Osée 9:15 présente Dieu disant de Son peuple: « Je ne les aimerai plus », il est important de se rappeler que plus loin dans le même livre, Dieu déclare de Son peuple: « J’aurai pour eux un amour sincère ». (Os 14:4, LSG). Osée 9:15 ne peut pas signifier que Dieu cesse complètement d’aimer Son peuple. Cela doit plutôt se référer à la conditionnalité d’un aspect particulier ou d’un bénéfice d’une relation d’amour avec Dieu. Et la façon dont nous répondons à Son amour est cruciale pour que cette relation se poursuive.
+
+« Celui qui a mes commandements et qui les garde, c’est celui qui m’aime; et celui qui m’aime sera aimé de mon Père, je l’aimerai, et je me ferai connaitre à lui. » (Jn 14:21, LSG). De même, Jésus proclame à Ses disciples: « car le Père lui-même vous aime, parce que vous m’avez aimé, et que vous avez cru que je suis sorti de Dieu » (Jn 16:27, LSG).
+
+Ces textes et d’autres enseignent que le maintien des avantages d’une relation salvatrice avec Dieu dépend de notre acceptation de Son amour (ce qui implique également la volonté d’être des véhicules de cet amour). Encore une fois, cela ne signifie pas que l’amour de Dieu a une fin. Au contraire, tout comme nous ne pouvons pas empêcher le soleil de briller mais que nous pouvons nous priver des rayons du soleil, nous ne pouvons rien faire pour arrêter l’amour éternel de Dieu, mais nous pouvons finalement rejeter une relation avec Dieu et, ainsi, nous priver de ce qu’elle offre, en particulier la promesse de la vie éternelle.
+
+`Comment les gens peuvent-ils voir et expérimenter la réalité de l’amour de Dieu, qu’ils répondent à cet amour ou non? Par exemple, comment le monde naturel, même après le péché, révèle-t-il Son amour?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/02/05.md b/src/fr/ss/2025-01/02/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..f78017c244
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/02/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Une miséricorde perdue
+date:   08/01/2025
+---
+
+L’amour de Dieu est éternel et toujours immérité. Cependant, les humains peuvent le rejeter. Nous avons la possibilité d’accepter ou de rejeter cet amour, mais seulement, Dieu nous aime inconditionnellement de Son amour parfait et éternel au-delà de tout ce que nous faisons (Jer 31:3). Notre amour pour Dieu est une réponse à ce qui nous a déjà été donné avant même que nous ne le demandions.
+
+`Lisez 1 Jean 4:7-20, en mettant l’accent sur les versets 7 et 19. Que nous dit cela sur la priorité de l’amour de Dieu?`
+
+L’amour de Dieu vient toujours en premier. Si Dieu ne nous avait pas aimé en premier, nous ne pourrions pas L’aimer en retour. Alors que Dieu nous a créés avec la capacité d’aimer et d’être aimés, Dieu Lui-même est le fondement et la source de tout amour. Nous avons le choix, cependant, de l’accepter et de le refléter dans notre vie. Cette vérité est illustrée par la parabole de Christ qui parle du serviteur impitoyable (voir Mt 18:23-35).
+
+Dans la parabole, nous pouvons voir qu’il n’y avait aucun moyen que le serviteur ait pu rembourser ce qu’il devait au maitre. Selon Matthieu 18, le serviteur devait 10 000 talents à son maitre. Un talent s’élevait à environ six mille deniers. Et un denier était le salaire journalier d’un ouvrier moyen (Voir aussi Mt 20:2). Ainsi, il faudrait en moyenne 6 000 jours de travail à un ouvrier pour gagner un talent. Supposons qu’après avoir pris en compte les jours de congé, un ouvrier moyen puisse travailler 300 jours par an et, par conséquent, gagner 300 deniers par an. Il faudrait donc environ vingt ans à un ouvrier moyen pour rembourser un talent, qui consistait en 6 000 deniers (6 000/300 = 20). Pour gagner 10 000 talents, un ouvrier moyen devrait donc travailler 200 000 ans. Bref, le serviteur ne pourrait jamais rembourser cette dette. Pourtant, le maitre éprouva de la compassion pour son serviteur et lui pardonna librement son énorme dette.
+
+Cependant, lorsque ce serviteur pardonné avait refusé de laisser tomber la dette beaucoup plus petite de 100 deniers de l’un de ses compagnons de service et l’avait fait jeter en prison pour cette dette, le maitre fut ému de colère et annula son pardon. Le serviteur perdit ainsi l’amour et le pardon de son maitre. Bien que la compassion et la miséricorde de Dieu ne s’épuisent jamais, on peut finalement rejeter, voire perdre, les bienfaits de la compassion et de la miséricorde de Dieu.
+
+`Pensez à ce qui vous a été pardonné et à ce que cela vous a couté d’être pardonné par Jésus. Que devrait vous dire cela sur le pardon aux autres?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/02/06.md b/src/fr/ss/2025-01/02/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..e7a267ac62
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/02/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Vous avez reçu gratuitement, donnez gratuitement
+date:   09/01/2025
+---
+
+Tout comme le serviteur ne pourrait jamais rembourser sa dette envers son maitre, nous ne pourrons jamais rembourser Dieu. Nous ne pourrions jamais gagner ou mériter l’amour de Dieu. « Mais Dieu prouve son amour envers nous, en ce que, lorsque nous étions encore des pécheurs, Christ est mort pour nous » (Rm 5:8, LSG). Quel amour merveilleux! Comme le dit 1 Jn 3:1: « Voyez quel amour le Père nous a témoigné, pour que nous soyons appelés enfants de Dieu! » (LSG).
+
+Cependant, ce que nous pouvons et devons faire, c’est refléter l’amour de Dieu envers les autres autant que possible. Si nous avons reçu une telle compassion et un tel pardon, à combien plus forte raison devrions-nous accorder de la compassion et du pardon aux autres? Rappelez-vous que le serviteur avait perdu la compassion et le pardon de son maitre parce qu’il ne les avait pas accordés à son compagnon de service. Si nous aimons vraiment Dieu, nous ne manquerons pas de refléter Son amour aux autres.
+
+`Lisez Jn 15:12, 1 Jn 3:16 et 1 Jn 4:7-12. Qu’enseignent ces passages sur la relation entre l’amour de Dieu, notre amour pour Dieu et l’amour pour les autres?`
+
+Juste après Jean 15:12, Jésus dit à Ses disciples: « Vous êtes mes amis, si vous faites ce que je vous commande » (Jn 15:14, LSG). Et qu’est-ce que Jésus leur avait commandé? Entre autres choses, Jésus leur avait ordonné (et à nous) d’aimer les autres comme Il les a aimés. Ici et ailleurs, le Seigneur nous commande d’aimer Dieu et de nous aimer les uns les autres.
+
+En bref, nous devons reconnaitre que nous avons reçu le pardon d’une dette infinie, une dette que nous ne pourrons jamais rembourser, une dette payée seulement à la croix pour nous. Par conséquent, nous devons aimer et louer Dieu et vivre avec amour et grâce envers les autres. Comme l’enseigne Luc 7:47, celui à qui on pardonne beaucoup, aime beaucoup, mais « celui à qui on pardonne peu aime peu » (LSG). Et qui d’entre nous ne se rend pas compte à quel point il ou elle a été pardonné?
+
+Si aimer Dieu implique le fait d’aimer les autres, nous devons partager avec urgence le message de l’amour de Dieu, tant en paroles qu’en actes. Nous devons aider les gens dans leur vie quotidienne ici et maintenant, et aussi chercher à être un canal de l’amour de Dieu et à diriger les gens vers Celui qui leur offre la promesse de la vie éternelle dans un nouveau ciel et une nouvelle terre – une création entièrement nouvelle de ce monde, si gâché et ravagé par le péché et la mort, les fruits lugubres du rejet de l’amour de Dieu.
+
+`Quelles mesures spécifiques pouvez-vous prendre pour aimer Dieu en aimant les autres? Que pourriez-vous faire aujourd’hui et dans les jours à venir pour montrer aux gens l’amour de Dieu et (éventuellement) les inviter à apprécier ce que signifie le fait d’avoir la promesse de la vie éternelle?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/02/07.md b/src/fr/ss/2025-01/02/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..3941a49e04
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/02/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Réflexion avancée
+date:   10/01/2025
+---
+
+Lisez Ellen G. White, « Prière et louange », pp. 91-102, dans Le meilleur chemin.
+
+« Placez constamment devant Dieu vos besoins, vos joies, vos tristesses, vos soucis et vos craintes. Vous ne le fatiguerez pas; vous ne pourrez jamais le lasser. Celui qui compte les cheveux de votre tête n’est pas indifférent aux besoins de ses enfants. “Le Seigneur est plein de miséricorde et de compassion.” Jacques 5:11. Son cœur est touché par nos douleurs, et par le récit même que nous lui en faisons. Apportez-lui tous vos sujets de préoccupation. Rien n’est trop lourd pour celui qui soutient les mondes et dirige l’univers. Rien de ce qui touche à notre paix ne lui est indifférent. Il n’est pas dans notre vie chrétienne de chapitre trop sombre pour qu’il en prenne connaissance, ni de problème si troublant qu’il n’en trouve la solution. Nulle calamité ne fond sur le moindre de ses enfants, nulle angoisse ne torture son âme, nulle joie ne le ranime, nulle prière sincère ne monte de ses lèvres, sans que notre Père céleste y soit attentif et y prenne un intérêt immédiat. “Il guérit ceux qui ont le cœur brisé, et il panse leurs blessures.” Psaumes 147:3. Les rapports entre chaque âme et Dieu sont aussi intimes que s’il n’y avait que cette seule âme pour laquelle il ait donné son Fils bienaimé. » Ellen G. White, Le meilleur chemin, p. 98.
+
+**Discussion**:
+
+`Méditez sur la phrase ci-dessus: « Les rapports entre chaque âme et Dieu sont aussi intimes que s’il n’y avait que cette seule âme pour laquelle il ait donné son Fils bienaimé. » Quel réconfort cela vous apporte-t-il, et comment devriez-vous vivre votre vie, sachant que Dieu est proche de vous et qu’Il prend soin de vous? Comment pouvez-vous apprendre à vivre avec la réalité de cette merveilleuse promesse? Imaginez si, jour après jour, vous pouviez vraiment y croire.`
+
+`À la lumière de la leçon de cette semaine, comment comprenez-vous Psaumes 103:17, 18? Que révèle cela sur la façon dont l’amour de Dieu est éternel, et sur la manière dont les avantages d’une relation avec Dieu dépendent de notre acceptation de Son amour?`
+
+`En quoi le fait de savoir cela fait-il une différence dans votre relation avec Dieu? Comment cela affecte-t-il la façon dont vous pensez aux chagrins des autres?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/02/info.yml b/src/fr/ss/2025-01/02/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..b0e7087618
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/02/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "L’amour d’alliance"
+  start_date: "04/01/2025"
+  end_date: "10/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/02/inside-story.md b/src/fr/ss/2025-01/02/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..4f5c24d1eb
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/02/inside-story.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Histoire Missionnaire
+date:   10/01/2025
+---
+
+### Le Sibde la Bible
+
+_Par Andrew McChesney_
+
+Melvin ne savait pas si l’homme avait été créé à partir de la poussière de la terre ou du maïs. Dans la Bible, il avait lu que « L’Éternel Dieu forma l’homme de la poussière de la terre, il souffla dans ses narines un souffle de vie et l’homme devint un être vivant » (Genèse 2:7). Mais les Cabécars, le plus grand groupe indigène du Costa Rica, comptant environ 17 000 personnes, lui avaient appris que Sibú, signifiant « Dieu » dans leur langue, avait créé l’homme à partir du maïs.
+
+En grandissant, Melvin avait toujours pensé que le Sibú de la tradition et le Sibú de la Bible étaient la même divinité. Cependant, en étudiant la Bible avec un adventiste du septième jour, il se rendit compte que les caractéristiques du Sibú dans la Bible étaient très différentes de celles de la tradition. Il décida alors d’accepter le Sibú de la Bible et se fit baptiser avec ses parents et ses deux frère et sœur. Un an plus tard, sa mère fut victime d’un accident vasculaire cérébral qui lui coûta la vie à l’âge de 40 ans.
+
+Melvin, qui avait alors 22 ans, croyait que la mort est un sommeil inconscient. Cependant, la tradition cabécar enseignait que sa mère était toujours en vie et risquait d’être perdue dans les ténèbres pour toujours à moins que sa famille ne participe à quatre jours de rituels qui la guideraient vers l’autre monde. Dans le cadre des funérailles traditionnelles, ils devaient abattre deux cochons et trois poules pour nourrir la famille en deuil. Refuser de le faire serait perçu comme très égoïste. La tradition cabécar condamnait les égoïstes et les traitait comme une abomination. Malgré l’énorme pression exercée par ses grands-parents et d’autres membres de la famille pour suivre la tradition, Melvin et sa famille avaient décidé de respecter les enseignements de la Bible. Un pasteur adventiste les avait aidés à trouver un endroit en dehors du territoire cabécar pour enterrer leur mère.
+
+C’est alors que Melvin décida de devenir pasteur. Depuis son baptême, il ressentait que Dieu l’appelait au ministère de l’évangile, mais il avait toujours résisté. Après la mort de sa mère, il décida de consacrer le reste de sa vie à faire connaitre le Sibú de la Bible. Il voulait détourner son peuple du Sibú qui avait créé l’homme à partir du maïs vers le Sibú qui avait formé l’homme à partir de la poussière. Il souhaitait qu’ils se réjouissent de savoir que les sacrifices d’animaux n’étaient pas nécessaires pour obtenir la vie éternelle, car le Sibú de la Bible avait donné Sa propre vie en sacrifice pour sauver l’humanité.
+
+Aujourd’hui, Melvin Madriz est étudiant en pastorat à l’Université adventiste d’Amérique centrale, au Costa Rica. Après avoir obtenu son diplôme, il sera le premier pasteur adventiste cabécar. Actuellement, seulement une trentaine de Cabécars sont adventistes.
+
+« Je crois au Sibú, mais seulement au Sibú de la Bible, pas au Sibú de la tradition », déclare Melvin.
+
+_Priez pour que le Dieu de la Bible soit proclamé aux Cabécars et à tous les peuples autochtones du monde entier. Merci pour vos offrandes missionnaires, qui aident à partager l’Évangile avec des groupes de personnes non atteints ou sous-atteints._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/02/teacher-comments.md b/src/fr/ss/2025-01/02/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..83b8eac8ea
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/02/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,62 @@
+---
+title:  Approfondissement
+date:   10/01/2025
+---
+
+### Ire partie: Aperçu
+
+**Texte clé**: Jean 14:23
+
+**Étude contextuelle**: Dt 7:9, Ps 145:9, Ez 33:11, Mt 18:23-25, 2 Pi 3:9, Jd 21.
+
+**Introduction**: L’amour de Dieu est profondément relationnel. Une relation aimante et intime avec Dieu ne peut exister sans la réciprocité humaine en réponse à Sa bonté.
+
+**Thèmes de la leçon**: La leçon de cette semaine se centre sur trois idées clés.
+
+1\. L’amour de Dieu est inconditionnel: Dieu aime tout le monde et veut établir une relation mutuellement engageante. La manifestation de Son amour ne dépend pas de l’action humaine et n’est pas limitée à un certain type de personnes. Il voit de la valeur dans chaque personne et nous considère comme un objet de Ses bénédictions bienveillantes.
+
+2\. L’amour de Dieu entend initier une relation conditionnelle: la bienveillance de Dieu est universelle et inconditionnelle, mais Il désire avoir une relation spécifique et intime avec l’humanité, impliquant des conditions. C’est-à-dire, Il attend une réponse à l’amour qu’on reçoit de Lui, un amour spontané en retour sous forme d’obéissance et de fidélité.
+
+3\. L’amour de Dieu est destiné à se refléter dans les relations humaines: Dieu cherche universellement une relation d’amour réciproque; la poursuite d’une relation intime implique une réponse humaine appropriée. Le côté humain de l’amour qui maintient l’alliance implique le fait de garder les commandements de Dieu et de s’aimer les uns les autres, des activités humaines renforcées par l’amour de Dieu.
+
+**Application**: Dieu désire avoir une relation d’amour avec les êtres humains, mais cette relation exige une réponse authentique et une obéissance de notre part. Demandez aux membres de la classe de méditer en silence sur ce qui met en danger leur relation d’alliance et d’amour avec Dieu (et avec les autres).
+
+### IIe partie: Commentaire
+
+**1. L’amour de Dieu est inconditionnel.**
+
+Psaumes 145:8, 9 met en évidence la réalité remarquable et globale del’amour de Dieu: « L’Éternel est miséricordieux et compatissant, lent à lacolère et plein de bonté. L’Éternel est bon envers tous, et ses compassions s’étendent sur toutes ses œuvres ». L’idée d’amour dans ce passage est énoncée en termes de grâce, de compassion, de patience, de miséricorde et de bonté. Cette liste fait écho à la révélation de la gloire et du caractère de Dieu à Moïse dans Exode 34:6. Dans Psaumes 145:8, le terme hébreu khesed, qui apparait également dans Exode 34:6, est traduit par « miséricordieux » par la version LSG et traduit par amour ou bonté, dans diverses autres versions: « tendresse » (PDV2017), « plein de bonté » (CRA), « riche en bonté » (SYN) et « riche en amour » (BDS). Le terme khesed véhicule les notions de loyauté, de fidélité, de bonté et de grâce (Ludwig Koehler et al., The Hebrew and Aramaic Lexicon of the Old Testament [Leiden: Brill, 1994-2000], pp. 336, 337), et appartient au domaine sémantique de l’amour (loyal/fidèle) (James Swanson, Dictionary of Biblical Languages with Semantic Domains : Hebrew [Old Testament] [Oak Harbor: Logos Research Systems, Inc., 1997)].
+
+La réalité globale de l’amour de Dieu est soulignée plus précisément dans le Psaume 145:9, qui souligne que « L’Éternel est bon envers tous ». La portée universelle de la bonté divine énoncée dans ce verset indique implicitement que l’amour de Dieu est inconditionnel; c’est-à-dire, il ne dépend pas des actions ou des réactions humaines. Dans le Psaume 145, le langage universel est utilisé au verset 12 pour décrire les « fils de l’homme », qui sont censés entendre parler des actions merveilleuses de Dieu. De plus, le Psaume 145:15 dépeint « les yeux de tous » regardant le Seigneur avec attente et recevant de Lui « la nourriture en son temps » (LSG). Ensuite, Psaumes 145:16 ajoute: « Tu ouvres ta main, et tu rassasies à souhait tout ce qui a vie » (LSG). Enfin, le Psaume se termine par une invitation générale: « que toute chair bénisse son saint nom, à toujours et à perpétuité! » (Ps 145:21, LSG). Ce langage met en évidence l’universalité et la nature inconditionnelle de l’amour de Dieu, car toutes les créatures sont l’objet de Ses bénédictions bienveillantes.
+
+Cette image de l’amour inconditionnel de Dieu est cohérente avec l’idéequi véhicule ce message à propos de l’Éternel: « ce que je désire, ce n’est pas que le méchant meure, c’est qu’il change de conduite et qu’il vive » (Ez 33:11, LSG). La même conception est affirmée dans 2 Pierre 3:9, qui souligne que Dieu ne veut qu’aucun périsse, mais que tous arrivent à la repentance. (LSG). Comme l’indique 1 Timothée 2:4, le Seigneur « veut que tous les hommes soient sauvés » (LSG).
+
+**2. L’amour de Dieu a pour but d’initier une relation conditionnelle.**
+
+Alors que le Psaume 145 met l’accent sur la réalité globale et inconditionnelle de l’amour de Dieu, il fait également la distinction entre les fidèles (Ps 145:10, 11) et les méchants (Ps 145:20). De plus, le chapitre met en évidence une relation plus spécifique et conditionnelle de Dieuavec ceux qui Le cherchent et Le servent. « L’Éternel est près de tous ceux qui l’invoquent, De tous ceux qui l’invoquent avec sincérité; Il accomplit les désirs de ceux qui le craignent, Il entend leur cri et il les sauve » (Ps 145:18, 19, c’est nous qui soulignons). Il est intéressant de noter que, selon Psaumes 145:20, la distinction clé entre les fidèles et les méchantsest que le premier groupe aime l’Éternel: « L’Éternel garde tous ceux qui l’aiment, et il détruit tous les méchants » (LSG). Cette distinction suggère que, alors que la miséricorde de Dieu est universelle et inconditionnelle, Il désire avoir une relation d’amour avec les êtres humains individuellement, et cette relation implique la conditionnalité; c’est-à-dire, elle ne peut être établie sans une réponse humaine à l’amour de Dieu.
+
+Certes, l’amour bienveillant de Dieu est inconditionnel et englobe tout. Mais une relation d’amour avec Lui est conditionnelle, dans la mesure où une relation d’amour ne peut pas vraiment exister si l’être humain ne répond pas avec amour à la bonté de Dieu. En d’autres termes, une relation amoureuse authentique implique un certain niveau de réciprocité.
+
+Cette idée d’une mesure de réciprocité dans une relation d’amour authentique est cruciale pour la compréhension de la relation d’alliance de Dieu avec Son peuple. Tout d’abord, cette alliance est basée sur l’amour inconditionnel de Dieu. Comme le souligne Deutéronome 7:6-8, à propos d’Israël: « l’Éternel, ton Dieu, t’a choisi, pour que tu fusses un peuple qui lui appartînt entre tous les peuples qui sont sur la face de la terre. Ce n’est point parce que vous surpassez en nombre tous les peuples, que l’Éternel s’est attaché à vous et qu’il vous a choisis, car vous êtes le moindre detous les peuples. Mais, parce que l’Éternel vous aime » (LSG). Cependant, même si l’amour de Dieu n’est pas basé sur ce qu’Israël est ou fait, la relation d’alliance entre Dieu et Israël implique un certain degré de réciprocité. Dieu garde certainement Son alliance avec fidélité et miséricorde. La réponse adéquate du peuple est d’aimer Dieu et de garder Ses commandements. Comme le souligne Deutéronome 7:9, Dieu est « fidèle » et « garde son alliance et sa miséricorde jusqu’à la millième génération envers ceux qui l’aiment et qui observent ses commandements » (LSG).
+
+**3. L’amour de Dieu était destiné à se refléter dans les relations humaines.**
+
+Si la relation avec notre Dieu d’amour (et non l’amour de Dieu lui-même, qui est éternel [Jer 31:3]) est conditionnelle, elle peut être perdue, compte tenu de la part humaine de la relation. Par exemple, à cause de la méchanceté et du péché d’Israël, Osée 9:15 souligne que leur relation d’amour avec Dieu n’existe plus. Une idée similaire apparait dans Jérémie 16:5. Romains 11:22 souligne l’idée que la poursuite de la relation d’amour avec Dieu dépend des êtres humains, qui sont censés demeurer « fermes dans cette bonté » (LSG). C’est dans cette perspective globale que Jude 21 appelle les croyants à se maintenir « dans l’amour de Dieu ». Une relation d’amour avec Dieu implique, de la part des humains, le fait de garder Ses commandements (Jn 14:21) et de s’aimer les uns les autres (1 Jn 4:7). Ces choses ne sont pas simplement des actions humaines, mais sont en fait renforcées par l’amour de Dieu, qui nous a aimés en premier (1 Jn 4:19; Voir aussi 1 Jean 4:7).
+
+La parabole du serviteur impitoyable dans Matthieu 18:23-35 indique que la relation d’amour de Dieu avec nous peut être perdue si Son amour, qui nous a été offert en premier, ne se reflète pas dans notre relation avec les autres. La parabole compare l’acte miséricordieux de pardon du maitre envers son serviteur à l’étonnant manque de miséricorde et de pardon de ce même serviteur envers un compagnon de service. À la lumière de la divergence de cette comparaison, Jésus enseigne que le pardon de Dieu, qui vient en premier, est conditionné par notre attitude de pardon envers les autres. En d’autres termes, la relation d’amour avec Dieu est conditionnellement censée se refléter dans les relations humaines (voir Jn 15:12, 1 Jn 3:16, Jn 4:7-12). Sinon, notre relation d’amour avec Dieu sera perdue. Cette malheureuse possibilité ne doit pas être considérée comme une froide conditionnalité de la part de Dieu, mais comme un grave manque de compréhension, de la part des humains, quant à la profondeur de la miséricorde de Dieu. Comme le souligne Luc 7:47, le sentiment du nombre de fois que nous avons été pardonnés par Dieu est observé dans notre expression d’amour. Ainsi, si nous n’exprimons pas d’amour aux autres, nous n’avons pas vraiment compris, ni suffisamment apprécié, la profondeur de l’amour de Dieu envers nous.
+
+### IIIe partie: Application
+
+Dieu aime inconditionnellement tout le monde. Lorsque nous acceptons et répondons à Son amour, nous ressentons aussi, comme un effet pratique de notre relation d’amour avec Dieu, le désir d’établir une relation d’amour avec les autres. Par conséquent, Dieu ne se contente pas d’accorder Son amour à Ses créatures, mais les laisse aussi répondre librement (positivement ou négativement) à Son amour et est prêt à permettre à chaque personne d’exprimer son amour envers Lui et envers les autres. Sur la base de cette idée, discutez des questions suivantes:
+
+1\. Comment pouvons-nous exprimer inconditionnellement notre amour et notre respect pour chaque être humain, indépendamment de la position sociale, des caractéristiques individuelles ou des réalisations personnelles?
+
+2\. Pensez à une histoire qui illustre la distinction entre l’amour inconditionnel et une relation amoureuse conditionnelle. Comment cet exemple illustret-il les notions d’inconditionnalité et de conditionnalité dans notre explication de l’amour de Dieu et de Sa relation d’amour avec nous?
+
+3\. Notre relation d’amour avec Dieu nous conduit à désirer et à prendre plaisir à faire du bien aux autres, ce qui contraste avec l’indifférence aux besoins des autres. Comment notre relation avec Dieu change-t-elle notre façon de nous comporter et d’agir avec les membres de notre famille, nos collègues et nos voisins?
+
+4\. Comment pouvez-vous encore exprimer un amour inconditionnel envers quelqu’un qui ne veut pas entrer dans une relation respectueuse et aimante avec vous? Pensez-vous qu’une attitude continue d’amour inconditionnel a le potentiel d’influencer cette personne à changer d’avis? Expliquez.
+
+5\. Que pourrions-nous faire pour créer des liens et exprimer un amour, un respect et un soutien inconditionnels aux adolescents de notre église? Comment pouvons-nous développer des liens intergénérationnels positifs pour une relation plus aimante avec les jeunes?
+
+` `
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/03/01.md b/src/fr/ss/2025-01/03/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..c5bbedd576
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/03/01.md
@@ -0,0 +1,17 @@
+---
+title:  Plaire à Dieu
+date:   11/01/2025
+---
+
+### Lecture de la semaine
+
+Lc 15:11-32, So 3:17, Eph 5:25-28, Esa 43:4, Rm 8:1, Rm 5:8, Mc 9:17-29.
+
+> <p>Verset à mémoriser</p>
+> « L’Éternel, ton Dieu, est au milieu de toi, comme un héros qui sauve; Il fera de toi sa plus grande joie; Il gardera le silence dans son amour; Il aura pour toi des transports d’allégresse » (Sophonie 3:17, LSG).
+
+Imaginez le scénario suivant: un enfant de cinq ans va voir son père avec un cadeau mal emballé le jour de la fête des pères. Avec enthousiasme, il remet le cadeau à son père. Imaginez que le père dise: « Mon fils, ton cadeau ne m’intéresse pas. Après tout, il n’y a rien que tu puisses me donner qui me plaise. Je peux obtenir moi-même tout ce que tu peux me donner, et tout ce que tu me donnes était soit acheté avec mon argent, soit fabriqué à partir de matériaux pour lesquels j’avais payé. Alors, garde ton cadeau. Je n’en ai pas besoin. Mais je t’aime, quand même. » Aïe!
+
+Que pensez-vous de la réaction de ce père? Des mots comme « sans cœur », « froid » et « insensible » viennent à l’esprit. Est-ce ainsi que Dieu nous répond? Pouvons-nous vraiment plaire à Dieu? Aussi difficile que cela puisse être à imaginer, même nous, en tant qu’êtres déchus, corrompus par le péché et enclins au mal, oui, nous pouvons plaire à Dieu! En d’autres termes, Dieu ne nous regarde pas, ni les dons que nous Lui apportons, avec l’attitude de ce père. Au contraire, nous pouvons plaire à Dieu, mais seulement en Christ.
+
+_* Étudiez cette leçon pour le sabbat 18 janvier._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/03/02.md b/src/fr/ss/2025-01/03/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..b6160a6f9f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/03/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Plus précieux que vous ne pouvez l’imaginer
+date:   12/01/2025
+---
+
+Comme nous l’avons vu dans une leçon précédente, il n’y a personne, même le pire pécheur ou le pire malfaiteur, que Dieu n’aime pas. Et étant donné que Dieu apprécie les gens plus que nous ne pourrions l’imaginer, il est mécontent du péché parce qu’Il nous aime et sait comment le péché nous affecte.
+
+`Lisez Luc 15:11-32. Que révèle la parabole du fils prodigue sur la compassion et l’amour de Dieu? Quelle mise en garde donne-t-il à ceux qui, comme l’autre fils, sont restés à la maison?`
+
+Dans cette histoire racontée par Jésus, le fils de cet homme avait demandé son héritage très tôt, rejetant ainsi son père et sa maison. Le fils prodigue dilapida alors son héritage et fut réduit à la pauvreté et à la faim, enviant les cochons qui mangeaient dans une auge. Réalisant que les serviteurs de la maison de son père ont plus qu’assez de nourriture, il décida de rentrer chez lui dans l’espoir de devenir serviteur.
+
+Ce qui suit est frappant. Certains pères auraient refusé un tel fils à son retour. « Tu as pris ton héritage et tu t’es séparé de ma maison. Tu n’as plus de maison
+
+ici. » Ce serait une attitude logique, voire raisonnable, n’est-ce pas? Aux yeux de certains parents humains, le fils était allé trop loin pour être accepté à la maison, surtout en tant que fils.
+
+Mais, dans la parabole, le père (représentant Dieu Lui-même) ne répondit d’aucune de ces manières. Plutôt « Comme [le fils prodigue] était encore loin, son père le vit et fut ému de compassion, il courut se jeter à son cou et le baisa » (Lc 15:20, LSG). Bien qu’à l’époque, il fût considéré comme indigne qu’un maitre de maison courût à la rencontre de quelqu’un, le père, dans sa grande compassion, courut à la rencontre de son fils et, plus étonnant, le rétablit dans sa maison, organisant même une fête en son honneur, signifiant la grande compassion de Dieu pour chaque personne égarée et le plaisir qu’Il prend à ce qu’une seule personne rentre à la maison. Quelle image de Dieu!
+
+`La réaction de l’autre fils est intéressante. Pourquoi cette réaction était-elle si humaine, basée du moins en partie sur l’équité, et aussi si compréhensible? Cependant, que nous enseigne cette partie de l’histoire sur la façon dont les concepts humains d’équité ne saisissent pas la profondeur de l’évangile ou de l’amour de Dieu pour nous?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/03/03.md b/src/fr/ss/2025-01/03/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..4daeecdb93
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/03/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Tressaillir de joie
+date:   13/01/2025
+---
+
+Aussi difficile que cela puisse être pour nous d’imaginer, tout le monde est d’une valeur inestimable devant Dieu; c’est pourquoi Il se réjouit du salut d’une seule âme.
+
+`Lisez Sophonie 3:17. Comment ce verset éclaire-t-il la parabole du fils prodigue?`
+
+Sophonie 3:17 insiste sur la joie de Dieu à l’égard de Son peuple racheté.À peu près tous les mots qui décrivent la joie et le plaisir en langue hébraïque sont emballés dans ce seul verset, décrivant le plaisir de Dieu pour Son peuple racheté. C’est comme si aucun de ces termes ne suffisait à décrire la joie de Dieu ce jour-là.
+
+Remarquez aussi là où Dieu se trouve selon ce verset – au « milieu » de Son peuple. La réconciliation qui nait de la relation d’amour vient avec la présence immédiate de Dieu. Tout comme le père – qui vit son fils venir de loin, et accourut – Dieu se trouve ici au milieu de Son peuple.
+
+Dans Ésaïe 62:4, une imagerie similaire est formulée au moyen d’uneanalogie du mariage. Selon Ésaïe 62:4 (LSG), le peuple de Dieu « sera appelé Hephzibah », ce qui signifie « mon plaisir en elle », et le pays sera appelé « Beulah », ce qui signifie « épouse ». Pourquoi? Parce que,dit le texte, « l’Éternel met son plaisir en toi, Et ta terre aura un époux » Le summum de la joie de Dieu est réservé au jour de la restauration, lorsqu’Il recevra Son peuple et se réjouira pour nous, tout comme le père s’était réjoui pour son fils prodigue.
+
+`Lisez Éphésiens 5:25-28. Que dit ce passage sur le genre d’amour que nous sommes également appelés à manifester?`
+
+Sophonie 3:17 insiste sur la joie de Dieu à l’égard de Son peuple racheté. Ce passage exhorte les hommes à aimer leurs femmes « comme Christ a aimél’Église, et s’est livré lui-même pour elle », et comme « leurs propres corps » (Eph 5:25, 28, LSG). Ces textes soulignent non seulement le genre d’amour désintéressé et sacrificiel qu’un mari doit avoir pour sa femme, mais montrentégalement que Christ Lui-même aime Son peuple (l’Église) comme une partie de Lui-même.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/03/04.md b/src/fr/ss/2025-01/03/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..0de114114a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/03/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Plaire à Dieu?
+date:   14/01/2025
+---
+
+Comment le Dieu de l’univers se réjouirait-Il de simples humains, de taches fugaces de protoplasme sur une petite planète au milieu de ce qui est probablement un univers infini? Comment serait-il possible que les humains puissent compter autant pour l’Être suprême, qui est tout-puissant et qui n’a besoin de rien? Ces questions peuvent être analysées en deux aspects. Premièrement, comment Dieu Lui-même peut-Il se réjouir? Deuxièmement, comment les humains peuvent-ils Lui apporter du plaisir, en particulier compte tenu de notre état de pécheur? Le premier aspect de ces questions est le sujet d’aujourd’hui. Le second sera analysé demain.
+
+`Lisez Esa 43:4; Ps 149:4; et Pr 15:8, 9. Que nous disent ces passages sur le fait que Dieu se réjouit de Son peuple?`
+
+Comme nous l’avons vu en partie hier, Dieu peut se réjouir des humains parce que Dieu aime les gens d’une manière qui tient compte de leurs meilleurs intérêts, comme le ferait quiconque aime et prend soin des autres.
+
+Inversement, Dieu est mécontent de Son peuple quand il fait le mal. En effet, Proverbes 15:8, 9 enseigne que, pendant que le « sacrifice » et la « voie » desméchants sont chacun « en horreur à l’Éternel », la « prière des hommes droits Lui est agréable » et « il aime celui qui poursuit la justice » (LSG). Ce passage montre non seulement que Dieu est mécontent du mal, mais aussi qu’Il se réjouit du bien. Il met également la joie divine et l’amour en parallèle direct l’un avec l’autre, montrant le lien profond entre l’amour de Dieu et Sa joie, qui apparaitdans toute l’Écriture.
+
+Selon Psaumes 146:8, « L’Éternel aime les justes » (LSG). 2 Corinthiens 9:7 ajoute: « Dieu aime celui qui donne avec joie » (LSG). Remarquez, d’abord, ce que ces textes ne disent pas. Ils ne disent pas que Dieu aime seulement les justes ou que Dieu aime seulement celui qui donne avec joie. Dieu aime tout le monde. Pourtant, pour que ces textes aient un sens, ils doivent signifier que Dieu aime le « juste » et « celui qui donne avec joie » dans un sens particulier. Ce que nous avons vu dans Proverbes 15:8, 9 donne l’indice: Dieu aime ceux-ci et d’autres dans le sens de se réjouir d’eux.
+
+`Pensez à quel point le ciel et la terre doivent être étroitement liés pour que Dieu, le Créateur de l’univers, puisse être si intimement impliqué, même émotionnellement, avec nous. Quel espoir cette idée merveilleuse devrait vous donner, surtout si vous traversez une période difficile?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/03/05.md b/src/fr/ss/2025-01/03/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..3a930394a3
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/03/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Des pierres vivantes
+date:   15/01/2025
+---
+
+Comment pouvons-nous, en tant qu’êtres déchus et pécheurs, plaire à un Dieu saint?
+
+`Lisez Qu’enseignent ces textes sur notre position devant Dieu?`
+
+Dieu accorde Sa grâce aux gens avant toute réponse humaine. Avant tout ce que nous disons ou faisons, Dieu nous tend la main et nous donne l’occasion d’accepter ou de rejeter Son amour. Comme le dit Romains 5:8, « Dieu prouve son amour envers nous, en ce que, lorsque nous étions encore des pécheurs, Christ est mort pour nous » (LSG; Voir aussi Jer 31:3). Et nous pouvons être réconciliés avec Dieu et être agréables à Ses yeux, par la foi en notre Rédempteur.
+
+`Lisez 1 Pi 2:4-6 et comparez-le à Heb 11:6. Que nous dit ces passages sur la façon dont nous pouvons plaire à Dieu?`
+
+Sans l’intervention de Dieu, les personnes déchues ne peuvent rien Lui apporter de précieux. Toutefois, Dieu, dans Sa grâce et Sa miséricorde, a frayé un chemin, à travers l’œuvre de Christ. Plus précisément, « par Jésus-Christ », nous pouvons offrir « des sacrifices spirituels » agréables à Dieu (1 Pi 2:5, S21). Bien que « sans la foi il est impossible de lui être agréable » (Heb 11:6, LSG), par l’œuvre médiatrice de Christ, Dieu rendra les croyants « capables de toute bonne œuvre pour l’accomplissement de sa volonté, et fasse en vous ce qui lui est agréable, par Jésus Christ, auquel soit la gloire aux siècles des siècles! Amen! » (Heb 13:21, LSG). Ceux qui répondent à Dieu par la foi sont considérés comme justes à Ses yeux par la médiation de Christ, dont seule la justice est acceptable. Et ceux qui répondent aux ouvertures d’amour de Dieu sont jugés dignes par la médiation de Christ (Lc 20:35), et Il les transforme à Sa ressemblance (1 Cor 15:51-57, 1 Jn 3:2). L’œuvre rédemptrice de Dieu agit non seulement pour nous, mais également en nous.
+
+`Pourquoi est-ce si encourageant de savoir que Christ est votre médiateur au ciel?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/03/06.md b/src/fr/ss/2025-01/03/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..db2ca96f39
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/03/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Un objectif louable
+date:   16/01/2025
+---
+
+Sous l’égide de Sa miséricorde et de Sa médiation, Dieu prend plaisir à la moindre réponse positive à Son amour. Par Celui qui seul est digne d’amour et qui est Lui-même parfaitement juste, chacun de nous peut être considéré comme juste et compté parmi les bienaimés de Dieu qui vivront avec Lui dans un amour parfait pour l’éternité. C’est la grande espérance de la rédemption, qui implique l’œuvre de Christ pour nous au ciel.
+
+Mais, vous vous demandez peut-être, cela peut-il m’inclure aussi? Et si je n’étais pas assez bon? Que se passera-t-il si je n’ai pas assez de foi?
+
+`Lisez Marc 9:17-29. Comment Dieu avait-Il réagi face à l’homme dans l’histoire? Quel est le degré de foi suffisante?`
+
+Les disciples ne purent chasser le démon; tout espoir semblait perdu. Mais Jésus vint et dit au père: « Si tu peux!... Tout est possible à celui qui croit » (Mc 9:23, LSG). Et le père répondit en larmes: « Je crois! viens au secours de mon incrédulité! » (Mc 9:24, LSG).
+
+Remarquez que Jésus n’avait pas dit à l’homme: « Reviens à moi quand tu auras plus de foi. » Au contraire, le cri de l’homme: « viens au secours de mon incrédulité! » était suffisant.
+
+Sans la foi, il est impossible de plaire à Dieu (Heb 11:6), et pourtant Jésus accepte même la plus petite foi et, par la foi (par la médiation de Christ), nous pouvons Lui plaire. Par la foi et grâce à l’œuvre de Christ en notre faveur, nous pouvons répondre d’une manière qui plait à Dieu, de la même manière qu’un père humain est heureux lorsqu’un enfant lui apporte un cadeau qui n’a, tout de même, aucune valeur.
+
+Ainsi, nous devons suivre le conseil de Paul et nous fixer l’objectif d’« être agréables » à Dieu (2 Cor 5:9, 10, LSG; Voir aussi Col 1:10, 1 Thes 4:1, Heb 11:5). Et nous devons demander à Dieu de transformer nos intérêts pour inclure les meilleurs intérêts de ceux que nous aimons, et d’étendre notre amour afin qu’il atteigne les autres. « Par amour fraternel, soyez pleins d’affection les uns pour les autres; par honneur, usez de prévenances réciproques. Ayez du zèle, et non de la paresse. Soyez fervents d’esprit. Servez le Seigneur. Réjouissez-vous en espérance. Soyez patients dans l’affliction. Persévérez dans la prière. Pourvoyez aux besoins des saints. Exercez l’hospitalité. » (Rom 12:10-13, LSG).
+
+`Si Dieu nous accepte par Christ, à combien plus forte raison devons-nous accepter les autres? Comment le commandement d’aimer son prochain comme soi-même (Lv 19:18, Mt 22:39) et la règle d’or de traiter les gens comme nous voulons être traités éclairent cette idée?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/03/07.md b/src/fr/ss/2025-01/03/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..2c15f6c0f5
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/03/07.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Réflexion avancée
+date:   17/01/2025
+---
+
+Lisez Ellen G. White, « Que votre cœur ne se trouble pas », pp. 666-686, dans Jésus-Christ.
+
+« Le Seigneur est désappointé quand les siens montrent peu de respect pour
+
+eux-mêmes. Il désire que ses élus s’estiment en proportion de la valeur de leur rachat. Si Dieu ne s’était pas soucié d’eux, Il n’aurait pas envoyé Son Fils pour accomplir une mission aussi douloureuse assurant leur salut. Il sait que faire d’eux, et il aime à recevoir d’eux les requêtes les plus importantes pour que son nom soit glorifié. Ils peuvent s’attendre à de grandes choses s’ils ont confiance en ses promesses.
+
+Cependant cela implique beaucoup que de prier au nom du Christ. Cela nous engage à accepter son caractère, à manifester son Esprit, à exécuter ses œuvres. La promesse du Sauveur est conditionnelle. “Si vous m’aimez, dit-il, vous garderez mes commandements.” Il sauve les hommes, non pas dans le péché, mais du péché; et ceux qui l’aiment montreront leur amour par l’obéissance.
+
+Toute vraie obéissance procède du cœur. Le Christ mettait tout son cœur dans ce qu’il faisait. Si nous le voulons, il s’identifiera tellement avec nos pensées et nos aspirations, il rendra nos cœurs et nos esprits tellement conformes à sa volonté, qu’en lui obéissant nous ne ferons que suivre nos propres impulsions. La volonté, épurée et sanctifiée, trouvera son plus grand bonheur à le servir. Quand nous connaitrons Dieu comme il est possible de le connaitre, notre vie deviendra une obéissance continuelle. Si nous apprécions le caractère du Christ, si nous sommes en communion avec Dieu, le péché nous devient odieux. » Ellen G. White, Jésus-Christ, p. 670-671.
+
+**Discussion**:
+
+`Que signifie le fait de « recevoir de manière désintéressée »? À votre avis, à quoi ressemblera la relation entre le donner et le recevoir au ciel et sur la nouvelle terre?`
+
+`Venant d’une partie éloignée du cosmos – plus loin peut-être que les yeux les plus plissés du télescope spatial James Webb ne peuvent atteindre – les messagers célestes avaient appelé le prophète Daniel chamudot, « bienaimé, désirable, précieux ». Et ils l’avaient fait trois fois. Dans Daniel 9:23, Gabriel dit ki chamudot attah, « car tu es un bienaimé ». Dans Daniel 10:11, un être céleste (peut-être encore Gabriel) l’appella ish chamudot, un « homme bienaimé », une expression répétée à Daniel plus tard (Dn 10:19). Pensez à ce que cela nous dit de Dieu et à quel point Il est proche de nous. Quel espoir pouvez-vous tirer de cette vérité merveilleuse?`
+
+`Quel est le lien entre les exemples des héros de la foi dont il est question dans Hébreux 11 et le contenu de la leçon de cette semaine? Plus précisément, que révèlent ces exemples sur la façon dont on peut être « agréable à Dieu » par la foi? Que pouvez-vous apprendre et appliquer à votre vie quotidienne à partir de ces exemples de foi et de fidélité?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/03/info.yml b/src/fr/ss/2025-01/03/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..5abd5e59e2
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/03/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Plaire à Dieu"
+  start_date: "11/01/2025"
+  end_date: "17/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/03/inside-story.md b/src/fr/ss/2025-01/03/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..a55f178c82
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/03/inside-story.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Histoire Missionnaire
+date:   17/01/2025
+---
+
+### Le diacre reconnaissante
+
+_Par Andrew McChesney_
+
+Jong-Moon Yoon était connu comme un diacre reconnaissant. Le premier mot qui sort de sa bouche, quelles que soient les circonstances, est « Merci ». Quand quelqu’un demande de l’aide, il dit: « Merci. » Lorsqu’il est confronté à un conflit, il dit: « Merci ». Lorsque des difficultés et même des pertes l’assaillent, il dit: « Merci. »
+
+Ce diacre d’une église adventiste du septième jour en Corée du Sud avait pris à cœur les paroles de l’apôtre Paul, qui dit dans 1 Thessaloniciens 5:18: « Rendez grâces en toutes choses, car c’est à votre égard la volonté de Dieu en Jésus Christ » (LSG); et les gens l’avaient remarqué.
+
+Jong-Moon est le propriétaire de longue date d’un café sur une plage de Jeongdongjin, l’un des endroits les plus populaires pour regarder les levers de soleil en Corée du Sud, en particulier le jour du nouvel an. Parmi ses clients se trouvait Nanum. Adolescente, elle passait parfois au café pour profiter du lever du soleil autour d’un simple petit-déjeuner composé de thé et d’un sandwich grillé avec un œuf au plat, de la laitue et du fromage. En grandissant, elle se maria et eut une fille, Azsa. Les deux étaient devenues des clientes régulières du petit-déjeuner, et la mère était étonnée de la gratitude de Jong-Moon. Quand elle passe une commande, il dit: « Merci. » Quand elle paie pour le petit-déjeuner, il dit: « Merci. » Quand elle le remercie pour le repas, il dit: « Merci. »
+
+Lors d’une visite, elle avait entamé une conversation et apprit qu’il allait à l’église le samedi. Elle n’avait jamais entendu parler de gens qui priaient le samedi. « Puis-je venir à l’église avec vous samedi prochain? » demanda-t-elle.
+
+Le sabbat suivant, elle et sa fille de 5 ans accompagnèrent Jong-Moon à son église, située à environ 30 minutes de route de son café. Les membres de l’église accueillirent chaleureusement la mère et la fille, et ils demandèrent avec empressement comment ils avaient entendu parler de l’église. Elle dit qu’elle était venue grâce au diacre reconnaissant.
+
+Après le culte, Nanum dit à Jong-Moon qu’elle voulait revenir. « Si c’est l’église que vous fréquentez, je vous suivrai », déclara-t-elle.
+
+Bien que Nanum n’ai jamais entendu le nom de Jésus au café, elle avait vu Jésus à travers l’esprit reconnaissant de Jong-Moon. L’évangile ne doit pas non seulement être prêché, mais aussi transmis à travers la vie d’une personne. Grâce à l’exemple de Jong-Moon, la jeune mère et sa fille avaient commencé à aller régulièrement à l’église. Maintenant, elle prie pour que son mari se joigne à eux les sabbats matins.
+
+_Une partie de l’offrande du treizième sabbat de ce trimestre aidera à répandre l’évangile en Corée du Sud. Merci d’avoir prévu une offrande généreuse le 29 mars._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/03/teacher-comments.md b/src/fr/ss/2025-01/03/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..9dd6eab26b
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/03/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,70 @@
+---
+title:  Approfondissement
+date:   17/01/2025
+---
+
+### Ire partie: Aperçu
+
+**Texte clé**: Sophonie 3:17
+
+**Étude contextuelle**: Soph 3:17, Lc 15:4-32.
+
+**Introduction**: Notre Dieu d’amour se réjouit et est heureux d’avoir une relation d’amour avec Ses créatures.
+
+**Thèmes de la leçon**: La leçon de cette semaine met en évidence trois points fondamentaux.
+
+1\. Le fait que Dieu se réjouisse de Ses créatures montre à quel point nous sommes appréciés à Ses yeux: chaque personne aux yeux de Dieu est précieuse et d’une valeur inestimable. Pour cette raison, Il se réjouit et prend plaisir à Ses fils et à Ses filles lorsqu’ils se repentent et Le cherchent. Les paraboles de Luc 15 mettent en évidence la joie et la célébration de Dieu pour le salut d’une personne perdue. Sa réjouissance à propos de notre salut montre à quel point nous sommes précieux à Ses yeux.
+
+2\. La réjouissance de Dieu est la raison de la joie et de la louange humaines: Dieu veut remplir nos cœurs d’une joie débordante, et Il prend plaisir à la joie et à la louange humaines. Il invite Son peuple à éprouver du plaisir en Lui en Le louant avec joie par des prières et des chants. De plus, les louanges à Dieu nous aident à envisager, par anticipation, Son plaisir et Sa joie futurs avec Son peuple.
+
+3\. Nous avons besoin de Christ pour plaire à Dieu: nous sommes invités à plaire à Dieu, en Lui offrant des sacrifices spirituels par la louange de nos lèvres en action de grâces et en faisant le bien. Toutefois, nous ne pouvons faire ces choses que par la médiation de Christ. Notre foi n’est agréable à Dieu qu’au moyen de l’œuvre de Christ en notre faveur.
+
+**Application**: Le fait que Dieu se réjouisse de Ses créatures montre à quel point nous sommes précieux à Ses yeux et combien Il chérit Sa création. Comment pouvons-nous estimer la valeur de chaque personne?
+
+### IIe partie: Commentaire
+
+**1. Le fait que Dieu se réjouisse de Ses créatures montre à quel point nous sommes précieux à Ses yeux.**
+
+La parabole du fils prodigue illustre remarquablement à quel point nous sommes précieux dans l’estime de Dieu. En effet, les trois paraboles combinées de Luc 15, qui sont racontées aux pharisiens et aux scribes récriminateurs (Lc 15:2), soulignent l’incroyable valeur des êtres humains (perdus) aux yeux de Dieu. Il est à noter que les pharisiens et les scribes ne voient aucune valeur dans les gens (« pécheurs ») qui sont chaleureusement reçus par Jésus (Lc 15:2). Ellen G. White souligne ceci: « Alors que les pharisiens les méprisaient et les condamnaient, le Christ accueillait ces pécheurs comme des enfants de Dieu, égarés loin de la maison paternelle, mais présents dans le cœur du Père. » Les paraboles de Jésus, p. 156.
+
+Avec les trois paraboles, Jésus reproche la mentalité dédaigneuse des pharisiens, soulignant le plaisir divin de récupérer et de recevoir celui qui était perdu. En d’autres termes, l’expression de la joie et du plaisir dans chaque parabole indique la valeur de celui qui a été perdu. Dans la parabole de la brebis perdue, le berger s’était empressé pour aller à sa recherche « jusqu’à ce qu’il la retrouve » (Lc 15:4). Il revint avec elle et « la met avec joie sur ses épaules » (Lc 15:5, LSG). Plus nous réalisons à quel point le berger est joyeux, plus nous percevons à ses yeux la valeur de la brebis qui a été perdue. En effet, la joie et le plaisir du berger débordèrent, alors qu’il invita ses voisins et ses amis à se réjouir avec lui (Lc 15:6).
+
+Le même schéma apparait dans les deux autres paraboles. Dans la parabole de la pièce perdue, la femme chercha soigneusement la pièce « jusqu’à ce qu’elle la retrouve » (Lc 15:8, LSG). Puis, avec une joie débordante, elle invita ses voisins et amis à se réjouir avec elle (Lc 15:9). En ce qui concerne la parabole du fils prodigue, qui est le point culminant des trois paraboles, le fils n’était pas seulement perdu, mais on nous dit qu’il avait obstinément pris des mesures progressives vers cette condition, car il n’avait pas discerné les véritables implications de ses décisions irréfléchies. Finalement, lorsqu’il avait repris ses sens, le fils prodigue sentit que sa dignité et sa valeur devant son père avaient été perdues à cause de son propre péché: « je ne suis plus digne d’être appelé ton fils » (Lc 15:19, LSG).
+
+Cependant, les actions du père furent différentes des attentes raisonnables du fils. Aussitôt, le père « courut se jeter à son cou et le baisa » (Lc 15:20, LSG). Étonnamment, ce ne furent pas les seules expressions de bonne volonté et de joie de la part du père. Sans prêter attention à la demande du fils d’être accepté comme serviteur, le père souligna la dignité de son fils en demandant aux serviteurs de lui apporter « la plus belle robe », « un anneau » et des « souliers » (Lc 15:22, LSG). Mais cela n’était pas tout. L’affirmation de la valeur du fils au moyen de vêtements distinctifs fut intensifiée par la célébration remarquable que le père promut: « Amenez le veau gras, et tuez-le. Mangeons et réjouissons-nous » (Lc 15:23, LSG). En bref, le père ne se contenta pas seulement de recevoir le fils, mais il était aussi heureux de son retour.
+
+Jusqu’à présent, nous trouvons dans la parabole du fils prodigue le même schéma général identifié dans les paraboles de la brebis perdue et de la pièce perdue; à savoir, la chose perdue est retrouvée et il y a une célébration de cette nouvelle. Cependant, la parabole du fils prodigue va un peu plus loin, car la célébration est fortement remise en cause par le fils ainé (Lc 15:28-30). Ce point est pertinent car il illustre l’attitude des pharisiens au début du chapitre (voir Lc 15:2). Le fils ainé de la parabole et les pharisiens critiquèrent fortement la réception des pécheurs et la communion/célébration à table avec eux. Cette critique révèle à quel point ils sous-estiment la valeur de l’accueil chaleureux de ces personnes. En revanche, la parabole enseigne comment Dieu apprécie Ses fils et Ses filles et Se réjouit lorsqu’ils se repentent et Le cherchent. C’est pourquoi la parabole se termine par la réponse du père à la critique du fils ainé: « il fallait bien s’égayer et se réjouir » (Lc 15:32, LSG).
+
+Le mot grec pour l’expression traduite par « il fallait bien » est le verbe dei, qui signifie littéralement « il est nécessaire, on doit, on devrait ». Ce mot souligne aussi que quelque chose « devrait arriver parce que cela est approprié » (Frederick W. Danker, et al., A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature [Chicago: University of Chicago Press, 2000], p. 214). Le concept sous-jacent dans ce langage est nécessairement la valeur précieuse de celui qui était perdu mais qui est maintenant retrouvé. C’est dans cette perspective que le père souligna qu’« il fallait bien » célébrer. Il n’y avait rien d’autre à faire à la lumière de la valeur de celui qui est retrouvé. Tout comme dans les deux paraboles précédentes, le père ne voulut pas célébrer seul. Les serviteurs semblaient être impliqués (Lc 15:22-27), et le père appela avec insistance le fils ainé à participer également. Le fils prodigue n’était pas seulement le « fils » du père, pour utiliser le langage du frère ainé (Lc 15:30, LSG), mais, comme le père l’appela, « ton frère » (Lc 15:32, LSG).
+
+Par conséquent, les paraboles racontées par Jésus, dans Luc 15, enseignent que la joie de Dieu à propos du salut de Ses fils et de Ses filles montre à quel point nous sommes précieux à Ses yeux. Il veut non seulement que nous nous sentions valorisés par Sa joie et Son amour, mais que nous célébrions aussi avec Lui (et donc que nous appréciions de tout cœur) le salut de nos frères et sœurs.
+
+**2. La réjouissance de Dieu est la raison de la joie et de la louange humaines.**
+
+Sophonie 3:17 et Psaumes 149:4 sont quelque peu similaires dans leur accent sur le plaisir de Dieu. Le Psaume 149 est une invitation à louer Dieu avec joie: « Qu’Israël se réjouisse en celui qui l’a créé! Que les fils de Sion soient dans l’allégresse à cause de leur roi! » (Ps 149:2, LSG). La raison de cette invitation est présentée dans le Psaume 149:4: « Carl’Éternel prend plaisir à son peuple » (LSG). Par conséquent, le Psaume affirme le plaisir dans une relation à double sens. Dieu est satisfait du peuple et, sur cette base, le peuple est invité à éprouver du plaisir dans le Seigneur en Le louant avec joie.
+
+De même, Sophonie 3:14 exhorte le peuple de Dieu à louer joyeusementl’Éternel. « Pousse des cris de joie, fille de Sion! Pousse des cris d’allégresse, Israël! Réjouis-toi et
+
+triomphe de tout ton cœur, fille de Jérusalem! » (LSG). Cette exhortation est suivie de l’accent mis dans Sophonie 3:17 sur le fait que le Dieu puissant et rédempteur est au milieu de Son peuple et que « Il fera de toi sa plus grande joie; Il gardera le silence dans son amour; Il aura pour toi des transports d’allégresse » (LSG). Alors que dans Psaumes 149, le plaisir de Dieu est la raison de la louange et de la joie humaines, dans Sophonie 3, les louanges qui Lui sont adressées sont censées envisager le plaisir et la joie futurs de Dieu avec Son peuple.
+
+**3. Nous avons besoin de Christ pour plaire à Dieu.**
+
+Parmi les différentes façons dont nous sommes invités à plaire à Dieudans les Écritures (voir, par exemple, Hb 11:5, 6; 2 Cor 5:9; Col 1:10; 1 Thes 4:1), Hébreux 13:15 nous exhorte à offrir continuellement des sacrifices spirituels à Dieu, qui incluent la louange de nos lèvres en action de grâces envers Lui et le fait de faire le bien et de partager. Le verset qui suit conclut: « c’est à de tels sacrifices que Dieu prend plaisir » (Hb 13:16, LSG). Il est intéressant de noter que les premiers mots d’Hébreux
+
+13:15 indiquent que nous ne sommes pas censés offrir ces sacrifices par nous-mêmes. Nous devons plutôt offrir les sacrifices spirituels à Dieu par Jésus, « Par lui » (LSG). En d’autres termes, nous ne sommes pas capables de plaire à Dieu avec nos propres louanges et bonnes œuvres. Ce n’est que par Christ que nos louanges et nos œuvres peuvent être offertes comme des sacrifices spirituels qui plaisent vraiment à Dieu.
+
+### IIIe partie: Application
+
+Les êtres humains sont dotés d’une valeur extraordinaire. Vous avez de la valeur parce que vous êtes créés à l’image de Dieu. Il est merveilleux de savoir que Dieu valorise les humains plus que nous ne pourrions l’imaginer. Dans cette perspective, discutez des questions ci-dessous:
+
+1\. Comment notre respect et notre amour pour les personnes que nous rencontrons dans la vie de tous les jours peuvent-ils leur montrer à quel point elles sont précieuses aux yeux de Dieu?
+
+2\. De quelle manière les personnes qui se disent religieuses peuventelles malheureusement mépriser la dignité et la valeur des autres?
+
+3\. Ceux qui aiment Dieu voudront savoir comment Lui plaire. Mais comment, en réalité, pouvons-nous plaire à Dieu? Dans quelle mesure la façon dont nous apprécions les autres est-elle liée à la joie de Dieu pour le salut de Son peuple?
+
+4\. Que pouvez-vous faire pour valoriser chaque personne au point de prendre plaisir à son salut et de proclamer la bonté et l’amour inébranlable de Dieu?
+
+5\. Donnez un exemple pratique de la façon dont la médiation de Christ nous permet de plaire à Dieu par nos actions.
+
+` `
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/04/01.md b/src/fr/ss/2025-01/04/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..595a1b6649
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/04/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Le Dieu passionné et compatissant
+date:   18/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/04/02.md b/src/fr/ss/2025-01/04/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..5d86de7f84
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/04/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   19/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/04/03.md b/src/fr/ss/2025-01/04/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..000b1ebc17
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/04/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   20/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/04/04.md b/src/fr/ss/2025-01/04/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..d1d08cc593
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/04/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   21/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/04/05.md b/src/fr/ss/2025-01/04/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..3d8c995dc9
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/04/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   22/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/04/06.md b/src/fr/ss/2025-01/04/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..81e97e0402
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/04/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   23/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/04/07.md b/src/fr/ss/2025-01/04/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..7103434b08
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/04/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Réflexion avancée
+date:   24/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/04/info.yml b/src/fr/ss/2025-01/04/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..001d929c83
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/04/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Le Dieu passionné et compatissant"
+  start_date: "18/01/2025"
+  end_date: "24/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/04/inside-story.md b/src/fr/ss/2025-01/04/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..985a700f64
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/04/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Histoire Missionnaire
+date:   24/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/04/teacher-comments.md b/src/fr/ss/2025-01/04/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..1dfe39a415
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/04/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Approfondissement
+date:   24/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/05/01.md b/src/fr/ss/2025-01/05/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..cba7d1e840
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/05/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  La colère de l’amour divin
+date:   25/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/05/02.md b/src/fr/ss/2025-01/05/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..31eea5f196
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/05/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   26/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/05/03.md b/src/fr/ss/2025-01/05/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..81bdf5f95d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/05/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   27/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/05/04.md b/src/fr/ss/2025-01/05/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..aaf2b3503f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/05/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   28/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/05/05.md b/src/fr/ss/2025-01/05/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..581d0b12a9
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/05/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   29/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/05/06.md b/src/fr/ss/2025-01/05/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..3f9a7a2f3f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/05/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   30/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/05/07.md b/src/fr/ss/2025-01/05/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..3de580d458
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/05/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Réflexion avancée
+date:   31/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/05/info.yml b/src/fr/ss/2025-01/05/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..8c58fee695
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/05/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "La colère de l’amour divin"
+  start_date: "25/01/2025"
+  end_date: "31/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/05/inside-story.md b/src/fr/ss/2025-01/05/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..3e4dac89f4
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/05/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Histoire Missionnaire
+date:   31/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/05/teacher-comments.md b/src/fr/ss/2025-01/05/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..727b3377e7
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/05/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Approfondissement
+date:   31/01/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/06/01.md b/src/fr/ss/2025-01/06/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..4b99416a9b
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/06/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  L’amour de Dieu pour la justice
+date:   01/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/06/02.md b/src/fr/ss/2025-01/06/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..ac8ee48693
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/06/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   02/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/06/03.md b/src/fr/ss/2025-01/06/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..93f532c6f1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/06/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   03/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/06/04.md b/src/fr/ss/2025-01/06/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..e17debc864
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/06/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   04/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/06/05.md b/src/fr/ss/2025-01/06/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..4a3c0fb5dc
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/06/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   05/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/06/06.md b/src/fr/ss/2025-01/06/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..a99251f451
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/06/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   06/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/06/07.md b/src/fr/ss/2025-01/06/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..a2fd3bd9ea
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/06/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Réflexion avancée
+date:   07/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/06/info.yml b/src/fr/ss/2025-01/06/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..6c694213c4
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/06/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "L’amour de Dieu pour la justice"
+  start_date: "01/02/2025"
+  end_date: "07/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/06/inside-story.md b/src/fr/ss/2025-01/06/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..d9edf8db11
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/06/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Histoire Missionnaire
+date:   07/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/06/teacher-comments.md b/src/fr/ss/2025-01/06/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..70a58d2027
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/06/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Approfondissement
+date:   07/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/07/01.md b/src/fr/ss/2025-01/07/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..12a5c76a69
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/07/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Le problème du mal
+date:   08/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/07/02.md b/src/fr/ss/2025-01/07/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..5ad66786cd
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/07/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   09/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/07/03.md b/src/fr/ss/2025-01/07/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..661dc89d72
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/07/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   10/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/07/04.md b/src/fr/ss/2025-01/07/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..c2e519e990
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/07/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   11/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/07/05.md b/src/fr/ss/2025-01/07/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..6fc42f5e9f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/07/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   12/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/07/06.md b/src/fr/ss/2025-01/07/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..488aefb5af
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/07/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   13/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/07/07.md b/src/fr/ss/2025-01/07/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..3cf0f35e20
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/07/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Réflexion avancée
+date:   14/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/07/info.yml b/src/fr/ss/2025-01/07/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..36f92c8466
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/07/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Le problème du mal"
+  start_date: "08/02/2025"
+  end_date: "14/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/07/inside-story.md b/src/fr/ss/2025-01/07/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..8fb0f1cdbb
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/07/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Histoire Missionnaire
+date:   14/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/07/teacher-comments.md b/src/fr/ss/2025-01/07/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..9a797db362
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/07/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Approfondissement
+date:   14/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/08/01.md b/src/fr/ss/2025-01/08/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..ab61304ada
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/08/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Le libre arbitre, l’amour et la providence divine
+date:   15/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/08/02.md b/src/fr/ss/2025-01/08/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..8e861bdb4b
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/08/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   16/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/08/03.md b/src/fr/ss/2025-01/08/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..97599cb24d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/08/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   17/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/08/04.md b/src/fr/ss/2025-01/08/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..4ba8706b56
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/08/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   18/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/08/05.md b/src/fr/ss/2025-01/08/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..03882bde50
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/08/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   19/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/08/06.md b/src/fr/ss/2025-01/08/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..8beee4b17d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/08/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   20/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/08/07.md b/src/fr/ss/2025-01/08/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..1a548d38c9
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/08/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Réflexion avancée
+date:   21/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/08/info.yml b/src/fr/ss/2025-01/08/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..bf85f72aab
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/08/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Le libre arbitre, l’amour et la providence divine"
+  start_date: "15/02/2025"
+  end_date: "21/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/08/inside-story.md b/src/fr/ss/2025-01/08/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..e90d79691d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/08/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Histoire Missionnaire
+date:   21/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/08/teacher-comments.md b/src/fr/ss/2025-01/08/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..816c4c2f15
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/08/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Approfondissement
+date:   21/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/09/01.md b/src/fr/ss/2025-01/09/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..2355f3e442
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/09/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Le conflit cosmique
+date:   22/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/09/02.md b/src/fr/ss/2025-01/09/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..8c477cdbcf
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/09/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   23/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/09/03.md b/src/fr/ss/2025-01/09/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..62810d9e4f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/09/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   24/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/09/04.md b/src/fr/ss/2025-01/09/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..d6795e04bb
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/09/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   25/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/09/05.md b/src/fr/ss/2025-01/09/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..89dce29a6a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/09/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   26/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/09/06.md b/src/fr/ss/2025-01/09/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..8134e23b1a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/09/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   27/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/09/07.md b/src/fr/ss/2025-01/09/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..17e6f31741
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/09/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Réflexion avancée
+date:   28/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/09/info.yml b/src/fr/ss/2025-01/09/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..7a7bb5d093
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/09/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Le conflit cosmique"
+  start_date: "22/02/2025"
+  end_date: "28/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/09/inside-story.md b/src/fr/ss/2025-01/09/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..51cbff006b
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/09/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Histoire Missionnaire
+date:   28/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/09/teacher-comments.md b/src/fr/ss/2025-01/09/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..4f4702826f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/09/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Approfondissement
+date:   28/02/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/10/01.md b/src/fr/ss/2025-01/10/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..1668c581f2
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/10/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Les protocoles d’engagement
+date:   01/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/10/02.md b/src/fr/ss/2025-01/10/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..78ea8378bc
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/10/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   02/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/10/03.md b/src/fr/ss/2025-01/10/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..f38bd6382a
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/10/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   03/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/10/04.md b/src/fr/ss/2025-01/10/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..5ba42b1459
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/10/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   04/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/10/05.md b/src/fr/ss/2025-01/10/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..ca4ee088b2
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/10/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   05/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/10/06.md b/src/fr/ss/2025-01/10/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..7fabdc2799
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/10/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   06/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/10/07.md b/src/fr/ss/2025-01/10/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..14dfd83ee7
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/10/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Réflexion avancée
+date:   07/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/10/info.yml b/src/fr/ss/2025-01/10/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..f242443846
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/10/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Les protocoles d’engagement"
+  start_date: "01/03/2025"
+  end_date: "07/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/10/inside-story.md b/src/fr/ss/2025-01/10/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..530a86d104
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/10/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Histoire Missionnaire
+date:   07/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/10/teacher-comments.md b/src/fr/ss/2025-01/10/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..d1595e192f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/10/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Approfondissement
+date:   07/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/11/01.md b/src/fr/ss/2025-01/11/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..61109269b1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/11/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Qu’aurais-je pu faire de plus?
+date:   08/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/11/02.md b/src/fr/ss/2025-01/11/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..f2887ef622
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/11/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   09/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/11/03.md b/src/fr/ss/2025-01/11/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..a4c442aa55
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/11/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   10/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/11/04.md b/src/fr/ss/2025-01/11/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..e6b925369d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/11/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   11/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/11/05.md b/src/fr/ss/2025-01/11/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..5635e31ac9
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/11/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   12/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/11/06.md b/src/fr/ss/2025-01/11/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..41e64d3126
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/11/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   13/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/11/07.md b/src/fr/ss/2025-01/11/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..24597444e5
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/11/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Réflexion avancée
+date:   14/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/11/info.yml b/src/fr/ss/2025-01/11/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..91c97db22f
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/11/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Qu’aurais-je pu faire de plus?"
+  start_date: "08/03/2025"
+  end_date: "14/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/11/inside-story.md b/src/fr/ss/2025-01/11/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..372ffa7857
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/11/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Histoire Missionnaire
+date:   14/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/11/teacher-comments.md b/src/fr/ss/2025-01/11/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..8815c43226
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/11/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Approfondissement
+date:   14/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/12/01.md b/src/fr/ss/2025-01/12/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..cd5ebc43da
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/12/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  "L’amour et la justice: les deux plus grands commandements"
+date:   15/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/12/02.md b/src/fr/ss/2025-01/12/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..b903c254af
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/12/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   16/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/12/03.md b/src/fr/ss/2025-01/12/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..52fa3e7afb
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/12/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   17/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/12/04.md b/src/fr/ss/2025-01/12/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..c3ac6d28c6
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/12/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   18/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/12/05.md b/src/fr/ss/2025-01/12/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..ce410922b6
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/12/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   19/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/12/06.md b/src/fr/ss/2025-01/12/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..7d17179dca
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/12/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   20/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/12/07.md b/src/fr/ss/2025-01/12/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..65c1e246c8
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/12/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Réflexion avancée
+date:   21/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/12/info.yml b/src/fr/ss/2025-01/12/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..4e4571469d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/12/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "L’amour et la justice: les deux plus grands commandements"
+  start_date: "15/03/2025"
+  end_date: "21/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/12/inside-story.md b/src/fr/ss/2025-01/12/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..70943307b6
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/12/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Histoire Missionnaire
+date:   21/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/12/teacher-comments.md b/src/fr/ss/2025-01/12/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..d00a9c22d1
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/12/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Approfondissement
+date:   21/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/13/01.md b/src/fr/ss/2025-01/13/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..492b817b7b
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/13/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  L’amour est l’accomplissement de la loi
+date:   22/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/13/02.md b/src/fr/ss/2025-01/13/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..f680b42417
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/13/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   23/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/13/03.md b/src/fr/ss/2025-01/13/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..0de21e5f50
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/13/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   24/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/13/04.md b/src/fr/ss/2025-01/13/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..09c7552954
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/13/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   25/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/13/05.md b/src/fr/ss/2025-01/13/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..7d3ea0c1a0
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/13/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   26/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/13/06.md b/src/fr/ss/2025-01/13/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..4c1d6839fc
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/13/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Leçon quotidienne
+date:   27/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/13/07.md b/src/fr/ss/2025-01/13/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..0749a732a2
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/13/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Réflexion avancée
+date:   28/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/13/info.yml b/src/fr/ss/2025-01/13/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..31d7a8154d
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/13/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "L’amour est l’accomplissement de la loi"
+  start_date: "22/03/2025"
+  end_date: "28/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/13/inside-story.md b/src/fr/ss/2025-01/13/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..0c1da21991
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/13/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Histoire Missionnaire
+date:   28/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/13/teacher-comments.md b/src/fr/ss/2025-01/13/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..f8c30f91b2
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/13/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Approfondissement
+date:   28/03/2025
+---
+
+### Nous travaillons sur cette leçon.
+Revenez plus tard, s'il vous plaît.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/info.yml b/src/fr/ss/2025-01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..f88bc6c02e
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/info.yml
@@ -0,0 +1,37 @@
+title: L’amour et la justice de Dieu
+description: >-
+  Dieu est amour. C’est ce que dit 1 Jean 4:8 et 16. Toute la Bible témoignede
+  ce fait. La foi chrétienne est centrée sur le caractère d’amour de Dieu.
+  L’amour est au cœur de la nature de Dieu, au cœur de tout ce quenous croyons,
+  et devrait être au cœur de tout ce que nous faisons. En conséquence,notre
+  compréhension de l’amour affecte l’ensemble de notre foi et de notre pratique.
+  Si, par exemple, on croit que l’amour de Dieu doit être gagné ou mérité,on
+  peut penser que Dieu ne nous aime pas parce que nous sommes pécheurs
+  etindignes. On pourrait s’attendre alors que les autres méritent l’amour – ce
+  qui aurait des résultats désastreux.
+human_date: Janvier · Février · Mars 2025
+start_date: 28/12/2024
+end_date: 28/03/2025
+color_primary: '#304465'
+color_primary_dark: '#032C48'
+splash: true
+credits:
+  - name: Contributeur principal
+    value: John C. Peckham
+  - name: Rédacteur en chef
+    value: Clifford R. Goldstein
+  - name: Rédactrice associée
+    value: Soraya Scheidweiler
+  - name: Traducteur assermenté
+    value: Cyril H. Kparou
+  - name: Directrice de Publication
+    value: Lea Alexander Greve
+  - name: Assistante éditoriale
+    value: Sharon Thomas-Crews
+covers:
+  landscape: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/fr/ss/2025-01/assets/cover-landscape.png
+  square: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/fr/ss/2025-01/assets/cover-square.png
+  portrait: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/fr/ss/2025-01/assets/cover.png
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/introduction.md b/src/fr/ss/2025-01/introduction.md
new file mode 100644
index 0000000000..a0414b6869
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/introduction.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+### Le Dieu d’amour et de justice
+
+Dieu est amour. C’est ce que dit 1 Jean 4:8 et 16. Toute la Bible témoignede ce fait. La foi chrétienne est centrée sur le caractère d’amour de Dieu. L’amour est au cœur de la nature de Dieu, au cœur de tout ce quenous croyons, et devrait être au cœur de tout ce que nous faisons. En conséquence,notre compréhension de l’amour affecte l’ensemble de notre foi et de notre pratique. Si, par exemple, on croit que l’amour de Dieu doit être gagné ou mérité,on peut penser que Dieu ne nous aime pas parce que nous sommes pécheurs etindignes. On pourrait s’attendre alors que les autres méritent l’amour – ce qui aurait des résultats désastreux.
+
+De cette manière et de bien d’autres, notre compréhension de l’amour de Dieua des implications profondes sur notre foi et notre pratique. Cependant, qu’est-ceque l’amour? Si vous demandez à dix personnes de définir l’amour, vous obtiendrez peut-être dix réponses différentes. Même parmi les chrétiens, il existe denombreux mythes et malentendus sur l’amour de Dieu.
+
+Par exemple, les chrétiens donnent différentes réponses à des questions tellesque:
+
+L’amour de Dieu donne-t-Il seulement, mais ne reçoit jamais? L’amour divinest-il purement sacrificiel, ou Dieu pourrait-Il aussi se réjouir et être satisfaitdes humains? L’amour de Dieu est-il émotionnel? Dieu se soucie-t-Il vraiment des humains? L’amour de Dieu peut-il être rejeté ou perdu? Dieu entre-t-Il dansune relation d’amour avec Ses créatures? La colère est-elle incompatible avecl’amour? Comment l’amour et la justice vont-ils de pair? Si Dieu est amour, pourquoi y a-t-il tant de mal dans ce monde? Les humains peuvent-ils aimercomme Dieu? Si oui, à quoi cela ressemblerait-il?
+
+Les réponses à certaines de ces questions peuvent sembler évidentes, mais ellessont souvent contestées dans les traitements chrétiens sur des sujets de l’amourdivin. Et de nombreuses réponses qui sont parfois considérées comme évidentess’avèrent, en y regardant de plus près, peint, l’amour et la justiceincompatibles avec ce que les Écritures enseignent sur l’amour de Dieu.
+
+Tout au long de ce trimestre, nous que l’un ne peut exister sansaborderons ces questions et d’autres, mais nous ne les aborderons pas toutes enmême temps. Nous verrons que l’amourde Dieu est bien plus grand que nous ne lepensons. L’amour de Dieu, tel qu’il est décrit dans les Écritures, dépasse largement les conceptions courantes de l’amour dans notre monde contemporain. Dansles semaines à venir, nous examinerons de plus près certains des aspects les plusimportants et les plus beaux de l’amour de Dieu qui sont révélés dans la Bible.
+
+Par la suite, nous verrons comment l’amour et la justice divins sont inextricablement liés. Le Dieu de la Bible aime la justice (voir, par exemple, Es 61:8).Et, comme la Bible les dépeint, l’amour et la justice divins vont de pair au pointque l’un ne peut exister sans l’autre. Puisque Dieu est amour, Il est profondémentpréoccupé par l’injustice et la souffrance dans ce monde, et Il s’identifie auxopprimés et aux affligés, entrant volontairement dans la douleur et le chagrin quele mal a causés dans la création – Lui-même souffrant le plus, à tel point que DieuLui-même est la plus grande victime du mal.
+
+Tout au long de la Bible, Dieu est attristé et peiné à plusieurs reprises par lemal et la souffrance parce qu’Il aime chaque personne plus que nous ne pouvonsl’imaginer. On peut voir la profondeur de l’amour de Dieu dans la lamentationde Christ à propos de Son peuple lorsqu’Il dit: « Jérusalem, Jérusalem, qui tuesles prophètes et qui lapides ceux qui te sont envoyés, combien de fois ai-je voulurassembler tes enfants, comme une poule rassemble ses poussins sous ses ailes, etvous ne l’avez pas voulu! » (Mt 23:37, LSG).
+
+Le Dieu de la Bible, qui est amour, est souvent dépeint dans les Écriturescomme ayant le cœur brisé et attristé par l’amour rejeté et l’amour perdu. Toutel’histoire des Écritures parle de ce que Dieu a fait et fait pour restaurer l’amourdans tous les coins et crevasses de l’univers. Ce sera le sujet, et bien plus encore,des leçons de ce trimestre.
+
+_John C. Peckham est rédacteur en chef adjoint de la Revue adventiste. Au moment où ce guide a été écrit, il était professeur de théologie et de philosophie chrétienne au Séminaire de théologie adventiste du septième jour, Andrews University._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/pdf.yml b/src/fr/ss/2025-01/pdf.yml
new file mode 100644
index 0000000000..c9a59cd527
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/pdf.yml
@@ -0,0 +1,31 @@
+---
+  pdf:
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-Intro.pdf
+      target: fr/ss/2025-01/01
+      title: Intro
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-01.pdf
+      target: fr/ss/2025-01/01
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-02.pdf
+      target: fr/ss/2025-01/02
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-03.pdf
+      target: fr/ss/2025-01/03
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-04.pdf
+      target: fr/ss/2025-01/04
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-05.pdf
+      target: fr/ss/2025-01/05
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-06.pdf
+      target: fr/ss/2025-01/06
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-07.pdf
+      target: fr/ss/2025-01/07
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-08.pdf
+      target: fr/ss/2025-01/08
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-09.pdf
+      target: fr/ss/2025-01/09
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-10.pdf
+      target: fr/ss/2025-01/10
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-11.pdf
+      target: fr/ss/2025-01/11
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-12.pdf
+      target: fr/ss/2025-01/12
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/fr/2025-01/ABSG-2025-01-FR-13.pdf
+      target: fr/ss/2025-01/13
\ No newline at end of file
diff --git a/src/fr/ss/2025-01/video.yml b/src/fr/ss/2025-01/video.yml
new file mode 100644
index 0000000000..87ff3278d0
--- /dev/null
+++ b/src/fr/ss/2025-01/video.yml
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+  video:
+    - artist: Églises Adventistes du Nord de la France
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/ffn/fr-ffn-2025-01-01.mp4
+          target: fr/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/ffn/fr-ffn-2025-01-01.webp
+    - artist: Espoir Médias
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/em/fr-em-2025-01-01.mp4
+          target: fr/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/em/fr-em-2025-01-01.webp
+    - artist: An Ti Kozé
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/hope/fr-hope-2025-01-01.mp4
+          target: fr/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/hope/fr-hope-2025-01-01.webp
+    - artist: Autrement Dit
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/esj/fr-esj-2025-01-01.mp4
+          target: fr/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/fr/esj/fr-esj-2025-01-01.webp
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/01/01.md b/src/iba/ss/2025-01/01/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..5a659d2435
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/01/01.md
@@ -0,0 +1,17 @@
+---
+title:  Allah Taala Rindu Enggau Sukarela
+date:   28/12/2024
+---
+
+### Bacha ka Pelajar Minggu Tu
+
+P'sut. 33:15–22; Hosea 14:1–4; P'dang. 4:11; John 17:24; Matt. 22:1–14; John 10:17, 18.
+
+> <p>Ayat Dikingat</p>
+> “Aku deka mai bala nembiak Aku pulai baru ngagai Aku. Aku deka rinduka sida enggau pengabis ati Aku. Aku enda agi ringat ngagai sida” (Hosea 14:4, NKJV).
+
+Taja pen Peter udah besangkalka Jesus tiga kali, baka ti udah ditilit Jesus (Matt. 26:34), penyangkal nya ukai pengujung jerita. Udah Iya ke angkat idup baru, Jesus nanya Peter, “Kati nuan rinduka Aku lebih ari sida ti bukai tu rinduka Aku?” Disaut Peter, 'Sigi amat, Tuhan. Nuan nemu aku rinduka Nuan.'Lalu ku Jesus bejaku ngagai iya, “Beri anak domba Aku makai.” Jesus lalu nanya iya kedua kali, “Simon anak John, kati nuan rinduka Aku?” Peter lalu nyaut Iya, “Sigi amat, Tuhan. Nuan nemu aku rinduka Nuan.” Jesus lalu bejaku ngagai iya, “Ibun bedus Aku.” Jesus lalu nanya iya ketiga kali, “Simon anak John, kati nuan rinduka Aku?” Peter lalu tusah ati laban Jesus nanya iya ketiga kali, “Kati nuan rinduka Aku?” Nya alai ku iya bejaku ngagai Jesus, “Tuhan, Nuan nemu semua utai. Nuan nemu aku rinduka Nuan!” Jesus lalu bejaku ngagai iya, “Beri bedus Aku makai.” (John 21:15–17, NASB 1995). Sama baka Peter ke udah besangkalka Jesus tiga kali, Jesus—ngena chara tanya ti penting amat, "Kati nuan rinduka Aku?"—udah ngangkatka Peter baru tiga kali.
+
+Taja pen gaya pengidup tauka keadaan kitai engka lain ari enggi Peter, tang ari mayuh segi prinsip iya sebaka aja. Reti nya, tanya ti ditanyaka Jesus ngagai Peter nya ke bendar iya endang siti tanya ti penting amat ti ditanyaka Tuhan ngagai genap iku kitai dalam timpuh enggau tempat kitai empu" Kati nuan rinduka Aku? Semua utai bepanggai ba saut kitai ngagai tanya nya.
+
+_*Pelajarka pelajar minggu tu kena nyediaka Sabat, January 4._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/01/02.md b/src/iba/ss/2025-01/01/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..b390b79ade
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/01/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Ngelui Pengarap Ati (Ekspektasi) ti Patut
+date:   29/12/2024
+---
+
+Allah Taala ukai semina nanya kitai, "Kati nuan rinduka Aku," tang Allah Taala Empu rinduka genap iku kitai, lalu ngereja nya enggau percuma tauka sukarela. Enggau pengamat, Iya enggau chara sukarela serata percuma rinduka nuan enggau aku enggau genap iku orang ke bukai ngilah ke ulih disagam ati kitai. Lalu kitai nemu pengerindu nya ari chara Tuhan ti udah bekereja dalam seluruh sejarah sida nembiak Iya.
+
+`Bacha Pemansut 33:15–22 lalu peratika konteks ayat-ayat nya sereta enggau jerita ke alai sida pegari. Nama ti dipandangka ayat-ayat tu, lebih agi ayat 19, pasal peneka enggau pengerindu Allah Taala?`
+
+Semua utai baka ti deka puntan magang. Enda lama udah bekau Allah Taala ngelepaska sida nembiak Iya ari nyadi ulun di menua Ejip ngena jalai ti pemadu ngalitka ati, sida bansa Israel udah angkat ngelaban Allah Taala lalu nyau nyembah engkeramba chapi emas. Lebuh Moses nurun ari Bukit Sinai, lalu meda utai ti udah dikereja sida, iya pen ngempaska lampang batu ke endur Sepuluh Pesan nya ditulis lalu mechahka iya. Taja pen sida udah madamka sebarang hak sida ngagai penguntung enggau berekat ari sempekat nya ti diberi Allah Taala percuma ngagai sida, agi meh Allah Taala milih deka terus enggau sida dalam kaul sempekat nya—taja pen sida enda patut [enda layak] nerima berekat sempekat nya.
+
+Jaku Pemansut 33:19, “'Aku deka ngayanka pengasih enggau penyiru Aku ke orang ke dipilih Aku’” (NKJV), suah disalahpaham orang ngumbai Tuhan suka-ati milih sekeda orang ti diberi Iya pengasih enggau penyinu, lalu sekeda ke bukai, enda. Tang, nitihka konteks ti betul ditu, Allah Taala ukai madah Iya deka sesuka-ati meri pengasih enggau penyinu ngagai sekeda orang lalu enda ngagai orang ke bukai. Nya ukai chara Allah Taala bekereja, enda munyi sekeda ajar theologi ti popular ke madahka Allah Taala udah netapka [ditakdirka] sekeda orang ngambika enda diselamatka lalu deka kena ukum mati belama iya.
+
+Enti baka nya, nama ti ku Allah Taala ditu deh? Iya ke bendar, Allah Taala madahka Iya, sebagai Penengkebang semua, endang bisi hak enggau kuasa meri pengasih enggau penyiru enggau chara sukarela [percuma] ngagai genap orang, nyengkaum orang ke pemadu enda patut [layak] pen. Lalu tu ti dipeda kitai dikereja Iya ditu, taja pen bansa Israel baru udah ngelaban Iya lalu nyembah engkeramba chapi emas, agi meh Iya meri pengasih Iya ngagai sida nembiak Iya, Israel, taja pen sida enda layak nerima pengasih Iya.
+
+Tu meh siti ari mayuh chunto ke alai Allah Taala udah mandangka pengerindu Iya, lalu ngereja nya ngelui sebarang ekspektasi ti patut. Tu meh berita ti pemadu manah ungkup kitai, enda iya?
+
+`Enggau chara baka ni Allah Taala udah terus mandangka pengerindu Iya ngagai nuan—nyentukka ngelui sebarang ekspektasi ti patut?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/01/03.md b/src/iba/ss/2025-01/01/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..99c8909086
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/01/03.md
@@ -0,0 +1,17 @@
+---
+title:  undefined
+date:   30/12/2024
+---
+Pengerindu ti Enda Dibalas
+
+Chunto pengerindu Allah Taala ngagai mensia ti bedosa tu bisi dipeda dalam jerita Hosea. Allah Taala merintah nabi Hosea ngambika ngereja tu, “‘Hosea, alai nuan jadi enggau indu sundal, ngambika iya ngadaka anak ke nyundal baka iya, laban nya gaya menua tu udah butang ketegal iya udah ninggalka Aku’” (Hos. 1:2, NKJV). Hosea enggau bini iya ti enda taluk nya deka nyadika pelajar objek ti idup senentang pengerindu Allah Taala ka bala nembiak Iya, taja pen bansa Israel enda taluk sereta nyundal ari segi spiritual. Tu meh jerita pasal Allah Taala ti meri pengerindu Iya enggau nadai sekat ngagai orang ke enda layak [patut] nerima iya.
+
+Iya ke bendar, amat pen Allah Taala taluk sereta rinduka sida, bansa Israel beulang-kali angkat ngelaban Iya. Nya meh kebuah Bup Kudus beulang-kali bejaku pasal Allah Taala nya meh Ambai ngagai bini ti enda taluk sereta enda malas pengerindu Iya. Iya udah rinduka sida nembiak Iya enggau sempurna sereta taluk, tang sida udah ngemeluka Iya lalu nyembah sereta betuaika petara bukai, ke balat ngenusahka ati Iya sereta lalu mutuska tali kaul enggau Iya, baka ti enda ulih dibiki agi.
+
+`Bacha Hosea 14:1–4. Nama ti dipandangka ayat-ayat tu pasal pengerindu Allah Taala ti tetap meruan ka bala nembiak Iya?`
+
+Udah bekau sida nembiak Iya ke beulang-kali udah ngelaban Iya, Allah Taala bejaku: “Aku deka mai bala nembiak Aku pulai baru ngagai Aku. Aku deka rinduka sida enggau pengabis ati Aku [enggau sukarela]” (NKJV). Leka jaku "sukarela" [freely] dalam frasa "Aku deka rinduka sida enggau sukarela" udah disalin ari leka jaku Hebrew (nedabah), reti nya utai nya dikereja enggau sukarela. Nya mega leka jaku ti sama ti dikena bejaku pasal pemeri sukarela ti diberi dalam sistem rumah sembiang kaaba.
+
+Dalam seluruh Hosea, enggau dalam seluruh jerita dalam Bup Kudus, Allah Taala mandangka komitmen enggau penyiru ti ngalitka ati ngagai sida nembiak Iya. Taja pen sida beulang-kali limpang ngagai ambai bukai, mutuska tali kaul sempekat, ti ngujungka iya baka ti enda ulih dibiki agi, Allah Taala enggau sukarela terus majak meri pengerindu Iya ngagai sida. Sida enda patut diberi Tuhan pengerindu Iya; laban sida udah nulak sereta ngelenyauka hak sida bulih iya. Tang, taja pia, Allah Taala terus meri sida pengerindu Iya enggau nadai pejal. Ditu enggau ba tempat bukai, Bup Kudus endang konsisten mandangka pengerindu Allah Taala nya endang percuma sereta diberi enggau sukarela.
+
+`Mayuh orang nganggap Allah Taala baka siku raja enggau hakim ti mangah sereta kasar. Baka ni ku gambar Allah Taala ti dikemelu sereta dikenusahka ati sebagai ambai ti enda dibalas pengerindu ulih bini ti enda taluk tu nyaup nuan meda Allah Taala enggau perening ke lain agi? Baka ni ku iya ngubah chara nuan meda kaul nuan enggau Allah Taala?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/01/04.md b/src/iba/ss/2025-01/01/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..5dac0a16be
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/01/04.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Pengerindu Diberi Enggau Sukarela
+date:   31/12/2024
+---
+
+Allah Taala ukai semina terus meri pengerindu Iya enggau sukarela ngagai orang Israel, taja pen sida beulang-kali ngelaban Iya, tang Allah Taala mega terus meri pengerindu Iya enggau sukarela ngagai kitai, taja pen kitai bedosa. Kitai enda patut [layak] diberi pengerindu Iya, lalu kitai mega enda bulih iya ari utai ti dikereja kitai. Iya ke bendar, Allah Taala enda begunaka kitai. Allah Taala Bup Kudus tu enda begunaka sebarang utai (Rasul 17:25). Pengerindu Allah Taala ka nuan enggau ka aku enggau ke semua orang nya endang sepenuh iya ari sukarela ati Iya Empu.
+
+`Bandingka Pemandang 4:11 enggau Masmur 33:6. Nama ti dipadahka ayat-ayat tu ngagai kitai pasal kebebasan Allah Taala bekaul enggau pengawa Iya ti Nengkebang?`
+
+Allah Taala ari peneka ati Iya Empu udah nengkebang dunya tu. Lalu, ketegal nya, Allah Taala endang patut diberi semua mulia, basa, enggau kuasa. Allah Taala enda perlu ngaga sebarang dunya. Sebedau dunya tu digaga, Allah Taala endang udah enggau lantang ngasaika kaul pengerindu ke bisi dalam Allah Taala Kepala [Godhead].
+
+`Bacha John 17:24. Nama ti dipadahka ayat tu pasal pengerindu Allah Taala sebedau dunya tu bisi?`
+
+Allah Taala enda begunaka mensia nyadika objek pengerindu Iya. Tang, engkeman enggau perangai Iya ti rindu, Allah Taala udah milih deka ngaga dunya tu lalu masuk kaul pengerindu enggau mensia ti udah digaga Iya.
+
+Ukai semina Allah Taala udah enggau sukarela ngaga dunya tu ke endur Iya nuang pengerindu Iya, tang Allah Taala mega terus enggau sukarela rinduka mensia, taja pen mensia udah labuh kedalam dosa di Eden, lalu lebuh kitai empu udah bedosa.
+
+Sapengudah Pengelabuh di Eden, Adam seduai Awa endang nadai agi hak terus idup sereta nerima pengerindu Allah Taala. Tang Allah Taala ti “ngempung semua utai di dunya enggau di dunya luar ngena jaku Iya ti bekuasa” (Heb. 1:3, NKJV), dalam pengerindu, penyiru, enggau pengasih Iya ti besai udah terus ngidupka sida lalu udah nyediaka jalai kena mai mensia bebaik baru enggau Tuhan dalam pengerindu. Lalu pengawa bebaik nya udah nyengkaum kitai mega.
+
+`Nama ti dipelajarka kitai pasal pengerindu enggau perangai Allah Taala lebuh kitai meda baka ni Iya terus meri pengerindu Iya ngagai dunya tu, taja pen dunya tu udah bedosa sereta penuh penyai? Baka ni pemendar tu ulih ngasuh kitai deka malas pengerindu Iya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/01/05.md b/src/iba/ss/2025-01/01/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..407a4009bd
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/01/05.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Mayuh Dikangau, Tang Mimit Aja Dipilih
+date:   01/01/2025
+---
+
+Allah Taala ukai semina rinduka orang ari suka ati Iya Empu, tang Iya mega ngangauka sida ngambika rinduka Iya. Allah Taala meri mensia peluang milih enggau sukarela sekalika sida deka nerima tauka nulak pengerindu Iya. Tu nyata dipeda kitai dalam jerita sempama Jesus pasal gawai tikah.
+
+`Bacha Matthew 22:1–14. Nama reti jerita sempama tu neh?`
+
+Dalam jerita sempama Jesus pasal gawai tikah nya, siku raja ngatur penikah anak lelaki iya lalu "ngasuh bala orang gaji iya ngangauka orang ke udah diambi ngabang datai ngagai gawai tikah nya. Tang sida enggai datai” (Matt. 22:2, 3, NKJV). Lebih ari sekali raja ngasuh bala orang gaji iya ngangauka sida, tang sida enda ibuhka kangau nya, lalu lebih jai ari nya, sida nangkap orang gaji iya lalu munuh sida (Matt. 22:4–6).
+
+Udah nya, lebuh iya udah mutarka bala orang ke udah munuh orang gaji iya, raja nya bejaku enggau bala orang gaji iya, “‘Gawai tikah udah sedia, tang orang ke udah diambi ngabang enda tau [enda layak] datai. Nya alai bejalai kita ngagai jalai raya lalu ambi ngabang ngagai gawai tikah tu semua orang ke ditemu kita’” (Matt. 22:8, 9, NKJV). Udah bekau episod siti agi ke alai siku lelaki diburu pansut ketegal iya nadai ngena ngepan tikah, ti nyempamaka orang enda tau enda nerima ngepan tikah ari raja ngambika iya ulih enggau ngabang ngagai gawai tikah nya, Jesus nutup jerita sempama Iya ngena genteran jaku ti penuh enggau reti besai, “mayuh dikangau, tang mimit aja dipilih” (Matt. 22:14, NKJV).
+
+Nama reti tu? Sida ti pengujung iya "dipilih," nya meh sida ti udah nyaut kangau Tuhan ngagai gawai tikah. Leka jaku ti disalin "kangau" enggau "panggil" ti dikena dalam jerita sempama nya meh leka jaku Grika kaleo (ngangauka, manggil), lalu utai ti netapka sapa ti pengujung iya "dipilih" (eklektos) nya meh enti orang nya udah enggau sukarela nyaut kangau nya tauka nerima panggil nya.
+
+Iya ke bendar, Allah Taala ngangauka (tauka manggil) semua orang ngagai gawai tikah nya. Taja pia, barang sapa kitai ulih nulak pengerindu Allah Taala nya. Pengerindu Kebebasan nya utai ti penting amat dalam pengerindu. Allah Taala enda kala mejal pengerindu Iya ngagai sebarang orang. Sinu ka nyebut, kitai ulih nulak diri ari bisi kaul pengerindu enggau Allah Taala.
+
+Orang ti "dipilih" nya meh sida ti nerima tauka nyaut kangau nya. Ungkup sida ti rinduka Allah Taala, Iya udah nyediaka utai ti jauh manah ari ti ulih dirunding kitai. Sekali agi, semua tu pulai baru ngagai tanya pasal pengerindu enggau kekebasan ke bisi dalam pengerindu.
+
+`Nama utai senentang pengidup nuan ti mandangka nuan udah nerima kangau ngagai gawai tikah nya lalu udah datai ngena ngepan gawai tikah ti engkeman?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/01/06.md b/src/iba/ss/2025-01/01/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..e052ac8ded
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/01/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Diregang Ungkup Kitai
+date:   02/01/2025
+---
+
+Allah Taala ngangauka genap iku orang masuk kaul pengerindu enggau Iya, tang semina sida ti enggau sukarela nerima kangau nya ti deka ngasaika penguntung ti meruan belama iya. Baka ti dipeda dalam jerita sempama pasal gawai tikah nya, mayuh ari orang ti dikangauka raja “enggai datai” (Matt. 22:3, NKJV).
+
+Beduduk ari nya, enda lama sebedau Iya diregang, Jesus besebana: “O Jerusalem, Jerusalem! Nuan munuh sida nabi lalu nuku ngena batu bala seruan ke dikirumka Allah Taala ngagai nuan! Aku suah udah deka ngaul semua nembiak nuan, baka indu manuk ti ngempuruka anak di baruh sayap iya, tang nuan enggai nejuka Aku!” (Matt. 23:37, NKJV). Jesus deka ngempuruka sida, tang sida enggai. Leka jaku Grika ti sama ke mai reti "deka" (thelo) sama dikena bejaku pasal Jesus ti deka nyelamatka sida lalu sida enggai diselamatka (lalu leka jaku ti sama mega dikena dalam Matthew 22:3 diatas).
+
+Taja pia, Jesus sanggup diregang ketegal sida nya enggau kitai. Pengerindu ti luar biasa! Ketegal dosa, mensia patut diukum mati, tang Allah Taala Empu (dalam Kristus) mayar ukum nya lalu nyediaka jalai kena miki kaul ti rusak nya entara serega enggau dunya. Nyerumba nya, Iya terus meri pengerindu Iya ngagai kitai, taja pen Iya tau enda ibuh ngereja nya kelimpah ari pilih Iya Empu ti sukarela deka ngereja nya.
+
+`Bacha John 10:17, 18. Bandingka enggau Galatia 2:20. Nama mesej [berita] ungkup kitai dalam ayat-ayat tu?`
+
+Dalam pemandang ti pemadu iya pasal pengerindu Allah Taala ka kitai—iya nya, ba regang nya, kitai meda Kristus udah meri Diri ungkup kitai ari peneka Iya Empu. Kristus meri nyawa Diri ari "inisiatif" [peneka] Iya Empu. Nadai orang ngambi nyawa Iya ari Iya; Iya meri nyawa Diri enggau sukarela, nitihka pelan penebus kitai ti udah dipesetujuka di serega sebedau dunya tu digaga.
+
+“Pelan dikena nyelamatka kitai nya ukai utai ti dikira dudi, tauka pelan ti digaga sapengudah pengelabuh Adam. Tu meh 'pemandang pasal misteri ti lama udah dilalaika [ari] dulu kelia’ Rome 16:25, R. V. Ditu meh diayanka prinsip-prinsip ti ari kelia udah nyadika pelasar penuduk diraja Allah Taala. Endang ari terubah iya, Allah Taala enggau Kristus nemu Sitan deka mungkir, lalu mensia deka labuh ketegal kuasa Sitan ti landik nipu. Ukai Allah Taala ti merambuka dosa bisi, tang Iya ulih meda ari dulu dosa deka bisi, lalu nyediaka jalai kena mutarka penanggul ti jai nya. Pemadu besai pengerindu Allah Taala ka dunya tu, dataika Iya besemaya deka meri Anak tunggal Iya, ‘ngambika genap iku orang ke arapka Iya enda mati tang bulih pengidup ti meruan belama iya.’ John 3:16.”—Ellen G. White, The Desire of Ages, p. 22.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/01/07.md b/src/iba/ss/2025-01/01/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..6b13dcc1b8
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/01/07.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Tambah Penemu
+date:   03/01/2025
+---
+
+Bacha Ellen G. White, “To Meet the Bridegroom” pp. 405–421 in Christ’s Object Lessons.
+
+“Dunya tu dilamun pemetang ti datai ari penyaru penemu pasal Allah Taala. Mensia udah lenyau penemu pasal perangai [karakter] Iya. Mensia udah salah paham sereta saru penemu pasal Iya. Ba maya tu siti pesan ari Allah Taala enda tau enda ditaburka, siti pesan ti ngembuan 'pengaruh' ti meri penerang sereta kuasa ti ngidupka. Karakter Tuhan enda tau enda dipadahka. Penampak mulia Iya, penerang pemadas, pengasih, enggau pemendar Iya enda tau enda dipancharka kedalam pemetang dunya tu.
+
+“Tu meh pengawa ti dilangkarka nabi Isaiah dalam jaku tu, 'Jerusalem, alai nuan niki ngagai sigi bukit ti tinggi lalu padahka berita manah! Sion, alai nuan ngangau enggau nyawa ti inggar. Padahka berita manah! Anang takut bejaku. Padahka ngagai semua nengeri di menua Judah pasal Allah Taala ti deka datai! TUHAN Allah Taala deka datai lalu merintah ngena kuasa, mai upah ke bala nembiak Iya’ Isa. 40:9, 10.
+
+“Sida ke nganti penatai Pengantin Lelaki nya enda tau enda madah ngagai orang, 'Peda tu meh Allah Taala kita.' Panchar pengasih ti penudi, pesan pengasih ti penudi ti enda tau enda diberi ngagai dunya, nya meh pemandang pasal karakter Iya ti penuh pengerindu. Sida anak Allah Taala enda tau enda mandangka mulia Iya. Dalam pengidup enggau karakter sida empu, sida enda tau enda mandangka utai ti udah dikereja pengasih Allah Taala ka sida.
+
+“Penampak Matahari Pengelurus [Jesus] enda tau enda bepanchar dalam kereja badas—dalam jaku ti bendar enggau kereja badas ti kudus.”—Ellen G. White, Christ’s Object Lessons, pp. 415, 416.
+
+**Tanya ti Deka Dipejuraika**:
+
+`Penemu ti madahka Allah Taala nya begedika kitai nya lebih jai agi ari penemu ti madahka Allah Taala nya nadai bisi. Enti nya utai tu amat baka nya, baka ni meh pengelain dunya ti endur kitai diau tu deka nyadi neh?`
+
+`Dalam runding nuan nama kebuah mensia dalam dunya kitai diatu balat amat saru penemu pasal karakter [perangai] Allah Taala? Perundingka sereta pejuraika jalai kita ulih nyaup mensia bukai ngambika meda perangai Allah Taala ti penuh pengerindu enggau lebih terang agi.`
+
+`Nama mesej [pesan] pasal perangai Allah Taala ti enda tau enda ditusi kitai diatu? Baka ni ku nuan deka nerangka mesej tu ngagai orang ke bedau tentu nemu pasal pengamat pengerindu Allah Taala? Nama bukti ti tau dikena nunjukka pengamat pengerindu Iya enggau pemanah perangai Iya?`
+
+`Bejaku pasal pengerindu Allah Taala nya siti pekara. Mandangka sereta ngemantulka pengerindu nya dalam pengidup kitai nya siti pekara ke lain. Nama "kereja ti kudus" ti tau dikereja kitai kena mandangka pengerindu Allah Taala ngagai orang ti diau ngelingi kitai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/01/info.yml b/src/iba/ss/2025-01/01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..dcd2befcbe
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/01/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Allah Taala Rindu Enggau Sukarela"
+  start_date: "28/12/2024"
+  end_date: "03/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/02/01.md b/src/iba/ss/2025-01/02/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..641cf24e2e
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/02/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  Pengerindu Dalam Sempekat
+date:   04/01/2025
+---
+
+### Bacha ka Pelajar Minggu Tu
+
+2 Pet. 3:9, Ul.Adat 7:6–9, Rom. 11:22, 1 John 4:7–20, John 15:12, 1 John 3:16.
+
+> <p>Ayat Dikingat</p>
+> “Ku Jesus nyaut iya, 'Orang ke rinduka Aku deka ngasika pesan Aku, lalu Apai Aku deka rinduka iya, lalu kami duai Apai deka datai ngagai iya, lalu diau enggau iya’” (John 14:23, NKJV).
+
+Mayuh orang udah diajar madahka leka jaku Grika agape nya meh pengerindu ti unik ka Allah Taala aja, lalu leka jaku bukai kena nyebut pengerindu, baka phileo, nya bejaku pasal bansa pengerindu ke lain agi, kurang agi ari agape. Sekeda ke bukai, mega, madahka agape tu bejaku pasal pengerindu ti sepiak jalai aja, iya nya pengerindu ti semina meri aja tang nadai kala nerima, pengerindu ti begantung penuh ba respons mensia aja.
+
+Tang, pansik ti silik pasal pengerindu Tuhan dalam seluruh Bup Kudus nunjukka penemu nya salah magang, taja semua orang ngembuan penemu baka nya. Ti keterubah, leka jaku Grika agape ukai semina bejaku pasal pengerindu Allah Taala tang pengerindu mensia mega, nyengkaum pengerindu mensia ti enda betul tuju (2 Tim. 4:10). Kedua, dalam seluruh Bup Kudus, mayuh leka jaku kelimpah ari agape dikena bejaku pasal pengerindu Allah Taala. Ngambika chunto, ku Jesus ngajar, “Apai Empu rinduka [phileo] kita, laban kita udah rinduka [phileo] Aku’” (John 16:27, NASB). Ditu, leka jaku Grika phileo dikena ukai semina bejaku pasal pengerindu mensia tang mega pengerindu Tuhan ngagai mensia. Nya alai, phileo enda bejaku pasal pengerindu ti kurang agi, tang pasal pengerindu Allah Taala empu.
+
+Bup Kudus mega ngajar madahka pengerindu Allah Taala nya enda sepiak jalai aja, tang dalam kaul ti penuh, ke alai iya meri reti ti besai ngagai Allah Taala sekalika mensia ngemantulka pengerindu nya pulai baru ngagai Iya enggau ngagai orang bukai.
+
+_*Pelajarka pelajar minggu tu kena nyediaka Sabat, January 11._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/02/02.md b/src/iba/ss/2025-01/02/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..ac69f81e38
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/02/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Pengerindu Allah Taala ti Kekal
+date:   05/01/2025
+---
+
+Bup Kudus terang madah: Allah Taala rinduka genap iku mensia. Ayat ti pemadu tebilang dalam Bup Kudus, John 3:16, madahka pemendar tu: “Laban Allah Taala balat rinduka dunya, nya alai Iya meri Anak Tunggal Iya, ngambika genap iku orang ke arapka Iya enda mati tang bulih pengidup ti meruan belama iya” (NKJV).
+
+`Bacha Masmur 33:5 enggau Masmur 145:9. Nama ku jaku ayat-ayat tu ngajar kitai pasal ni naka pemesai japai pengerindu, penyiru, enggau pengasih Allah Taala?`
+
+Sekeda orang ngumbai diri enda dikerinduka Allah Taala, tauka Allah Taala semina rinduka orang bukai aja, tang enda rinduka sida. Taja pia, Bup Kudus enggau terang madahka Tuhan rinduka genap iku mensia. Nadai bisi siku orang ti enda dikerinduka Tuhan. Lalu laban Allah Taala rinduka genap iku orang, Iya mega dekaka genap iku mensia, diselamatka.
+
+`Bacha 2 Peter 3:9, 1 Timoti 2:4, and Esekiel 33:11. Nama ti diajar ayat-ayat tu pasal pengeka Allah Taala nyelamatka semua orang?`
+
+Ayat ti nangkan John 3:16 madah: “Laban Allah Taala ukai ngirumka Anak Iya ngagai dunya ngambika Iya ngakim dunya, tang ngambika Iya nyelamatka dunya” (John 3:17, NKJV). Enti pemutus tu bepanggai ba Allah Taala aja, Iya sigi dekaka genap iku mensia nerima pengerindu Iya lalu diselamatka. Tang, taja pia, Tuhan enda deka mejal pengerindu Iya ngagai sebarang orang. Mensia bebas milihka diri deka nerima iya tauka nulak iya.
+
+Tang, taja pen sekeda orang deka nulak iya, Allah Taala enda badu rinduka sida. Dalam Jeremiah 31:3, Iya madah ngagai sida nembiak Iya: “Aku endang seruran rinduka kita. Nya kebuah Aku seruran ngayanka pengerindu Aku ti meruan belama iya ngagai kita” (NKJV). Ba tempat bukai, Bup Kudus seruran ngajar madahka pengerindu Allah Taala deka bisi meruan belama iya (ke chunto, peda Psalm 136). Pengerindu Allah Taala nadai nemu abis. Iya kekal meruan belama iya. Pedis kitai deka meretika utai tu laban kitai mensia tu mudah amat enda rinduka orang, enda iya?
+
+Taja pia, enti kitai siku-siku ulih belajar ngasaika pengamat pengerindu nya—iya nya, nemu ka diriempu pengerindu Allah Taala nya—udah tentu chara kitai idup sereta mela orang bukai deka lain agi.
+
+`Enti Allah Taala rinduka semua orang, reti nya Iya mega rinduka bala orang ke balat jai perangai, ke bisi mayuh amat di dunya tu, enda pia?. Nama ti ulih diajar pengerindu Allah Taala ka sida nya ngagai kitai pasal baka ni kitai patut nguji nyapai ngagai sida nya, mega?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/02/03.md b/src/iba/ss/2025-01/02/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..62eb841e1f
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/02/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Pengerindu Dalam Sempekat
+date:   06/01/2025
+---
+
+Bup Kudus suah nyempamaka kaul pengerindu ti spesel entara Allah Taala enggau kitai ngena sempama [metafora] kaul diri sebilik, lebih agi pengerindu entara laki enggau bini tauka entara indai ti manah enggau anak iya. Metafora nya dikena lebih agi mandangka kaul spesel ti bisi entara Allah Taala enggau sida nembiak Iya ti enggau Iya ngaga sempekat. Tu meh kaul pengerindu dalam sempekat, ke mungkur ukai semina pengerindu Allah Taala ka sida nembiak Iya tang mega pengarap ka sida nembiak Iya deka nerima pengerindu nya lalu deka malas pengerindu nya ngagai Iya sereta ngagai pangan diri.
+
+`Bacha Ulang Adat 7:6–9. Nama ti diajar ayat-ayat tu pasal kaul entara Allah Taala ti ngaga sempekat enggau pengerindu Allah Taala?`
+
+Ulang Adat 7:9 bejaku pasal pengerindu ti spesel entara Allah Taala enggau sida nembiak Iya ti enggau Iya besempekat, iya nya siti kaul ti setengah begantung ba sekalika sida deka terus taluk ngagai Iya tauka enda. Pengerindu Allah Taala endang nadai bisi syarat, tang kaul sempekat Iya enggau sida bisi syarat.
+
+Leka jaku ti disalin nyadi "pengerindu" tauka "penyiru" dalam Ulang Adat 7:9, ḥesed, nya empu nyempamaka aspek pengerindu Tuhan (enggau lebih ari nya) dalam sempekat. Ḥesed tu suah dikena bejaku pasal pemesai penyiru, pemadas, enggau pengerindu Allah Taala. Entara reti bukai, ḥesed bejaku pasal kasih-sayau, tauka pengidup ti meruan, ungkup orang bukai ke bisi didalam kaul pengerindu ti bela bebalas. Iya mega ngambi langkah kena ngepunka kaul ti baka nya, enggau pengarap ati ka raban sepiak nyin deka malas mandangka kasih-sayau ti sama.
+
+Kasih-sayau [ḥesed] Allah Taala mandangka kasih-sayau Iya endang pemadu tau dikarapka, meruan, sereta teguh belama. Tang, taja pia, dalam masa ti sama, penguntung ari hesed nya begatung ba syarat, bepanggai ba pengeka bala nembiak Iya ngasika atur sempekat nya sereta ngereja bagi pengawa sida dalam kaul nya (peda 2 Sam. 22:26, 1 Raja 8:23, Mas. 25:10, Mas. 32:10, 2 Bansa Israel 6:14).
+
+Pengerindu Allah Taala ti kekal meruan nya meh nyadika pelasar semua kaul pengerindu, lalu kitai sigi enda ulih nanding pengerindu nya. Allah Taala ukai semina enggau sukarela penuh meri kitai idup, tang dalam Kristus Iya udah enggau sukarela penuh meri Diriempu ungkup kitai. “Nadai orang ngembuan pengerindu ti besai agi ari tu, datai ke iya nyerahka nyawa diri ke pangan iya” (John 15:13, NKJV). Nadai ditanyaka agi, pemandang ti pemadu besai ka pengerindu Allah Taala dipeda lebuh Jesus “ngemaruhka Diri, lalu ngasi nyentuk ke mati, indah mati ba kayu regang” (Pil. 2:8, NKJV).
+
+`Nama chara ke ulih dikena nuan ngambika seruran ngingatka pengamat pengerindu Allah Taala dalam runding nuan? Nama kebuah penting nuan ngereja baka tu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/02/04.md b/src/iba/ss/2025-01/02/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..31d4dfbfe6
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/02/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Kaul ti Nitihka Syarat
+date:   07/01/2025
+---
+
+Allah Taala ngangauka sereta mai genap iku orang ke dalam kaul pengerindu ti rapat enggau Iya (peda Matt. 22:1–14). Nyaut kangau tu enggau betul nyengkaum ngasika pesan rinduka Allah Taala, sereta rinduka orang bukai (peda Matt. 22:37–39). Sekalika kitai bulih penguntung ari kaul enggau Allah Taala tu tauka enda bepanggai ba sekalika kitai enggau sukarela nerima tauka nulak pengerindu Iya.
+
+`Bacha Hosea 9:15, Jeremiah 16:5, Rome 11:22, enggau Jude 21. Nama ti diajar ayat-ayat tu pasal sekalika penguntung ari pengerindu Allah Taala nya ulih ditulak—tauka diambi ari kitai?`
+
+Jkebang kitai ngambika kitai ulih rinduka orang lalu dikerinduka orang, Allah Taala Empu meh pelasar sereta penatai semua pengerindu. Tang, kitai bisi pilihan, sekalika kitai nerima iya lalu mandangka iya dalam pengidup kitai. Pemendar tu disempamaka dalam jerita sempama Jesus pasal orang gaji ti enda nemu ngampun (peda Matt. 18:23–35).
+
+Dalam jerita sempama nya, kitai meda orang gaji nya sigi nadai jalai ulih mayar utang iya ba tuan iya. Nitihka Matthew 18, orang gaji nya ngutang tuan iya 10,000 talenta. Satu talenta nya kira enam ribu denarius. Lalu satu denarius nya kira gaji purata sehari pengereja pengawa biasa (bandingka enggau Matt. 20:2). Reti nya, siku pengereja pengawa deka bekereja 6,000 hari kena ngulihka gaji satu talenta. Enti ditulak hari iya ngambi "off," iya bekereja 300 hari dalam setaun, lalu ari nya iya bulih 300 denarius dalam setaun. Reti nya, iya beguna deka bekereja kira dua puluh taun kena mayar utang satu talenta, iya nya 6,000 denarius (6,000/300 = 20). Kena ngulihka 10,000 talenta nya, pengereja pengawa nya mesti bekereja 200,000 taun. Disimpul pandak, orang gaji nya sigi nadai jalai ulih mayar utang iya nya. Taja pia, tuan iya sinuka iya lalu ngampun utang iya ti besai nya.
+
+Tang, lebuh orang gaji ke udah diampun utang tu enggai ngampun orang ti sama orang gaji enggau iya ke berutang semina 100 denarius aja, lalu nempalungka orang nya kedalam rumah jil, tuan iya pedis amat ati lalu narit pulai pengampun ke udah diberi iya tadi. Orang gaji tu udah telepas pengerindu enggau pengampun ari tuan iya. Taja pen penyiru enggau pengasih Allah Taala nadai nemu abis, kitai ulih nulak iya, lalu ngelenyauka penguntung ti datai ari penyiru enggau pengasih nya.
+
+`Perundingka utai ti udah diampun Tuhan ba nuan sereta enggau rega tauka kos ti dibayar Jesus kena ngampun nuan. Nama ti dipadahka nya ngagai nuan pasal ngampun orang bukai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/02/05.md b/src/iba/ss/2025-01/02/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..2ddcd34533
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/02/05.md
@@ -0,0 +1,6 @@
+---
+title:  undefined
+date:   08/01/2025
+---
+
+undefined
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/02/06.md b/src/iba/ss/2025-01/02/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..ceb17fe0a3
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/02/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Nuan Udah Nerima Enggau Percuma; Beri Meh Enggau Percuma
+date:   09/01/2025
+---
+
+Sama baka orang gaji nya sigi nadai jalai ulih mayar utang iya ngagai tuan iya, kitai mega nadai jalai ulih mayar Allah Taala. Nadai jalai kitai ulih bekereja ngulihka pengerindu Allah Taala. “Tang Allah Taala udah ngayanka pengerindu Iya ke kitai, iya nya lebuh kitai agi nyadi orang ke bedosa, Kristus mati ngarika kitai!” (Rom. 5:8, NKJV). Naka-naka iya pengerindu ti ngalitka ati! Munyi ku 1 John 3:1 madah, “Peda kita pemesai pengerindu Apai ke kitai, datai ke kitai nyau dikumbai anak Allah Taala!” (NKJV).
+
+Nyadi, utai ke ulih sereta patut dikereja kitai nya meh ngemantulka [ngayanka] pengerindu Allah Taala nya ngagai orang bukai naka ni ke ulih dikereja kitai. Enti kitai udah bulih penyinu enggau pengampun Tuhan ti pemadu besai nya, enda ka lebih agi kitai patut meri penyiru enggau pengampun nya ngagai orang bukai? Ingatka orang gaji nya telepas penyiru enggau pengampun tuan iya ketegal iya enggai meri nya ngagai pangan orang gaji iya. Enti kitai amat rinduka Allah Taala, udah tentu kitai enda deka gagal ngemantulka pengerindu Iya nya ngagai orang bukai.
+
+`Bacha John 15:12, 1 John 3:16, enggau 1 John 4:7–12. Nama ti diajar ayat-ayat tu ngagai kitai pasal kaul entara pengerindu Allah Taala, pengerindu kitai ka Allah Taala, enggau pengerindu kitai ka orang bukai?`
+
+Selepas John 15:12, Jesus madah ngagai sida murid Iya, “Kita pangan Aku enti kita ngasika pesan Aku” (John 15:14, NKJV). Lalu nama ti dipesan Jesus ngagai sida? Entara utai bukai, Jesus mesan sida (enggau kitai) ngambika rinduka orang baka Iya ti udah rinduka sida. Ditu enggau di tempat bukai, Tuhan mesan kitai rinduka Allah Taala lalu rinduka pangan diri.
+
+Enggau jaku pandak, kitai enda tau enda nemu diri udah diampun utang ti pemadu besai, utang ti nadai jalai kitai ulih mayar iya, utang ti semina ulih dibayar ba regang ungkup kitai. Nya kebuah kitai patut rinduka Allah Taala lalu muji Iya lalu idup penuh enggau pengerindu enggau pengasih ka orang bukai. Baka ti diajar Luke 7:47, orang ke udah diampun mayuh, deka balat rindu, “tang orang ke diampun mimit, deka rindu mimit aja” (NKJV). Lalu sapa kitai ke enda nemu ni pemayuh diri udah diampun?
+
+Enti rinduka Allah Taala ngeletak kitai rinduka orang bukai, dia deh kitai patut beberatka pengawa bekunsika berita pengerindu Allah Taala tu, dalam jaku enggau utai ti dikereja kitai. Kitai patut nulung orang dalam pengidup tiap hari sida ditu enggau diatu, sereta mega nyadika churung pengerindu Allah Taala lalu nguluka orang ngagai Tuhan ti meri semaya pengidup meruan dalam langit enggau dunya ti baru—iya nya dunya ti digaga baru ari dunya ti lama tu, ti udah dirusakka dosa enggau pemati, ti buah tauka asil ari nulak pengerindu Allah Taala.
+
+`Nama langkah-langkah spesifik ke ulih diambi nuan kena rinduka Allah Taala nengah rinduka orang bukai? Nama ke ulih dikereja nuan sehari tu enggau hari bukai udah nya kena mandangka pengerindu Allah Taala ngagai orang lalu (pengujung iya) mai sida ngambika sama enjoi ka nama reti bisi semaya ka pengidup ti meruan belama iya nya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/02/07.md b/src/iba/ss/2025-01/02/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..d3e54274fc
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/02/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Tambah Penemu
+date:   10/01/2025
+---
+
+Bacha Ellen G. White, “The Privilege of Prayer,” pp. 93–104, in Steps to Christ.
+
+“Bai ngagai Allah Taala penyuntuk nuan, pengaga nuan, penusah nuan, pengirau ati nuan, enggau penangi nuan. Nuan enda ulih ngeribatka Iya; nuan enda ulih ngelelakka Iya. Iya ti ulih ngitung lambar buk ba pala nuan nadai Iya enda ibuhka penyuntuk bala anak Iya. ‘Tuhan ke penuh laban penyiru enggau pengasih.’ James 5:11. Ati Iya ti penuh pengasih nya berasai tetegu laban penusah kitai enggau jaku kitai ti nyebut pasal penusah nya. Bai meh ngagai Iya semua utai ti nyekutka runding kitai. Nadai utai ti kelalu berat ti enda ulih ditanggung Iya, indah dunya-dunya ditanggung Iya, lalu Iya merintah atas semua pekara ti nyadi di seluruh universe tu. Nadai utai ti besangkut paut enggau pengelantang kitai kelalu mit datai ka enda dipeda Iya. Nadai bisi bab dalam pengalaman kitai ti kelalu petang ti enda ulih dibacha Iya; nadai bisi penyekut runding kitai ti kelalu tusah deka diputarka Iya. Nadai bisi penyai ti ninggang anak Iya ti pemadu mit pen, nadai bisi pengirau ati ti ngeruga runding, nadai pengaga ti ngelantangka, nadai sampi ti datai ari ati ti bendar, ti enda diperatika Apai kitai ti di serega, tauka ti enda dikibuhka Iya kemaya nya. ‘Iya ngeraika orang ke tusah ati lalu malut telih sida.’ Masmur 147:3. Kaul entara Allah Taala enggau genap iku mensia endang nyata sereta penuh baka ke nadai mensia bukai di dunya tu ti enggau bekunsika pengibun Iya, nadai mensia bukai ke alai Iya udah meri Anak ti dikerinduka Iya nya."—Ellen G. White, Steps to Christ, p. 100.
+
+**Tanya ti Deka Dipejuraika**:
+
+`Perundingka genteran jaku diatas tadi: “Kaul entara Allah Taala enggau genap iku mensia endang nyata sereta penuh baka ke nadai mensia bukai di dunya tu ti enggau bekunsika pengibun Iya, nadai mensia bukai ke alai Iya udah meri Anak ti dikerinduka Iya nya.” Baka ni jaku nya ngelantangka ati nuan, lalu baka ni nuan patut idup, lebuh nuan nemu pengerapat Allah Taala ngagai nuan enggau pengibuh Iya ka nuan? Baka ni nuan belajar deka idup dalam pengamat jaku semaya ti pemadu manah nya? Bayangkan, enti, tiap-tiap hari, nuan ulih arapka nya amat-amat.`
+
+`Ari utai ti dipelajarka kitai minggu tu, baka ni ku nuan meretika Masmur 103:17, 18? Nama ti dipandangka iya pasal pengerindu Allah Tala ti meruan belama iya nya, tang taja pia, baka ni penguntung ari kaul enggau Allah Taala nya begantung ba sekalika kitai nerima pengerindu nya tauka enda?`
+
+`Enggau chara baka ni penemu kitai pasal utai tu mai ubah ngagai kaul kitai enggau Allah Taala? Baka ni iya bisi empas ba chara nuan berunding pasal penusah orang bukai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/02/info.yml b/src/iba/ss/2025-01/02/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..9d8ecbacfe
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/02/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Pengerindu Dalam Sempekat"
+  start_date: "04/01/2025"
+  end_date: "10/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/03/01.md b/src/iba/ss/2025-01/03/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..9a5187634a
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/03/01.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+---
+title:  Ngelantangka Ati Tuhan
+date:   11/01/2025
+---
+
+### Bacha ka Pelajar Minggu Tu
+
+Luke 15:11–32, Sepaniah 3:17, Epe. 5:25–28, Isa. 43:4, Rom. 8:1, Rom. 5:8, Mark 9:17–29.
+
+> <p>Ayat Dikingat</p>
+> “TUHAN Allah Taala nuan bisi enggau nuan. Kuasa Iya ngasuh nuan menang. TUHAN deka gaga ati ke nuan, lalu ulih pengerindu Iya, Iya deka meri nuan pengidup ti baru. Iya deka belagu, lalu gaga ati ke nuan” (Sepaniah 3:17, NKJV).
+
+Gambar dalam ati nuan senario tu: siku anak mit umur lima taun datai ngagai apai iya mai siti pemeri ti enda dibungkus enggau manah lebuh Hari Apai. Enggau gagit ati iya nyuaka nya ngagai apai iya.
+
+Gambar dalam ati nuan apai iya bejaku munyi tu, “Anak, nadai aku pedulika pemeri nuan nya. Iya ke bendar, nadai utai ke ulih diberi nuan ke ulih ngelantangka ati aku. Sebarang utai ke ulih diberi nuan ngagai aku, aku ulih meli nya ka diriempu, lalu sebarang utai ti diberi nuan ngagai aku nya pen dibeli nuan ngena duit aku tauka digaga ari utai ke udah dibeli aku. Nya alai, simpan aja pemeri nuan nya. Enda aku nguna iya tauka deka ngempu iya. Taja pia, aku rinduka nuan.”
+
+Akai daiii!
+
+Nama runding nuan pasal reaksi apai baka nya? Nyau pansut leka jaku baka "nadai ati perut," "nadai empedu," "nadai mereti," "nadai adat," enda iya? Kati baka nya chara Allah Taala meri respons ngagai kitai? Kati ulih ka kitai ngelantangka ati Tuhan? Taja pen tusah kitai deka ngambar iya dalam ati, sebagai mensia ti udah bedosa, tauka kamah laban dosa, lalu chundung ngagai penyai—ya, kitai ulih ngelantangka Allah Taala! Enggau jaku bukai, Allah Taala enda merening kitai, tauka meda pemeri ti dibai kitai, baka sikap apai nya tadi. Sebalikanya, kitai ulih ngelantangka Allah Taala, tang semina nengah Jesus Kristus.
+
+_*Pelajarka pelajar minggu tu kena nyediaka Sabat, January 18._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/03/02.md b/src/iba/ss/2025-01/03/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..1da807582d
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/03/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Lebih Berega Ari ti Dirunding Nuan
+date:   12/01/2025
+---
+
+Baka ti udah dipeda kitai dalam pelajar dulu agi, nadai bisi orang—nyentukka orang bedosa ti pemadu jai tauka orang ti ngereja penyai ti pemadu jai—ti enda dikerinduka Allah Taala. Lalu laban Allah Taala meda orang lebih berega ari ti ulih dirunding kitai, Iya sigi enda lantang ketegal dosa laban Iya rinduka kitai lalu nemu utai ti udah dikereja dosa ka kitai.
+
+`Bacha Luke 15:11–32. Nama ti dipandangka jerita sempama pasal anak ti lelang nya pasal pengasih enggau pengerindu Tuhan? Nama jaku tangkan [amaran] ti diberi iya ngagai sida, ti baka anak ke siku da, ti tinggal di rumah?`
+
+Dalam jerita tu Jesus nusi pasal anak lelaki apai orang nya ke minta reta ti ungkup iya tumu diberi ngagai iya, lalu enggau nya nulak apai iya enggau ruang-bilik apai iya. Anak lelaki nya pen lalu belelang lalu ngayahka semua reta iya nyentukka iya nyau seranta sereta teberuran, lalu tetengukka pemakai ti dipakai bala babi. Ngingatka bala orang gaji apai iya bisi lebih ari chukup pemakai di rumah din, iya pen mutuska runding deka mulaika diri ke rumah lalu ngarapka diri ulih nyadi orang gaji.
+
+Utai ti nyadi udah nya meri empas ke balat amat. Sekeda apai engka enggai agi nerima anak ti baka nya pulai. “Nuan udah ngambi reta ungkup nuan udah mutuska kaul nuan enggau rumah aku. Nadai agi bagi nuan dalam rumah tu. Nadai agi endur nuan ditu." Enda kitai ngutuk enti apai iya bisi sikap ti baka nya, enda iya? Laban nya sigi patut. Dalam runding sekeda apai mensia, anak nya udah ngelebus batas lalu enda patut diterima pulai baru, lebih agi nyadi anak.
+
+Tang, dalam jerita sempama tu, apai nya (ti nyempamaka Allah Taala Empu) enda meri respons baka nya. Tang, sebaliknya, “lebuh iya [anak lelang nya] agi jauh ari rumah, apai iya tepedaka iya, lalu sinu ati ke iya. Iya belanda lalu merap iya, lalu nyium iya” (Luke 15:20, NKJV). Taja pen dikira enda tentu manah enti tuan rumah nyau belawa pansut betemu enggau orang ke datai, apai tu pansut lalu belawa betemu enggau anak iya, empa penyinu ati iya, lalu ke lebih agi ngalitka ati, iya mulaika anak nya nyadi sida sebilik baru, nyentukka ngatur gawai besai kena nyambut pemulai iya, nyempamaka pengasih Allah Taala ti pemadu besai ungkup genap iku mensia ke lelang sereta nunjukka pengaga ati Iya ka siku orang lelang ke mulaika diri. Naka-naka pemanah gambar Allah Taala ditu!
+
+`Reaksi [ulah] anak lelaki iya ti siku da nya pen amat narit ati. Nama kebuah reaksi iya nya sigi aruh reaksi mensia, ari segi keadilan, sereta ulih dipahamka kitai, mega? Tang, nama ti diajar ulah anak nya ngagai kitai senentang baka ni konsep [penemu] mensia pasal keadilan nya ti enda nyentuk nunjukka penalam injil tauka pemesai pengerindu Allah Taala ka kitai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/03/03.md b/src/iba/ss/2025-01/03/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..782c499215
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/03/03.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Begaga Enggau Ati Andal
+date:   13/01/2025
+---
+
+Taja pen pedis kitai deka ngambar iya dalam ati, Allah Taala nganggap genap iku kitai nya berega ti enda ulih dikira, lalu nya meh kebuah Iya begaga amat ati meda kitai diselamatka, taja pen siku kitai aja.
+
+`Bacha Sepaniah 3:17. Baka ni ku ayat tu nyaup nerangka jerita sempama pasal anak ti lelang nya?`
+
+Sepaniah 3:17 enggau terang bejaku pasal pengaga ati Allah Taala meda mensia diselamatka. Nyau ka semua leka jaku pasal pengaga, pengandal, pengerindu, dalam jaku Hebrew dikena magang dalam siti ayat tu aja, ti bejaku pasal pengaga ati Allah Taala meda mensia ti diselamatka. Baka ke enda umbas seleka jaku aja dikena nusi pemalat pengaga ati Allah Taala sehari nya.
+
+Peratika mega, dini Allah Taala nya nitihka ayat tu—Iya "bisi enggau" sida nembiak Iya. Kaul pengerindu ti mai mensia bebaik baru enggau Tuhan nya ngujungka Tuhan terus bisi enggau sida. Sama baka apai nya—lebuh iya meda anak iya ari jauh, belawa ngagai iya—ditu Allah Taala bisi enggau sida nembiak Iya. Dalam Isaiah 62:4, gambar ti nyau deka sebaka ditu dikena dalam sempama penikah. Nitihka Isaiah 62:4 (NKJV), Sida nembiak Allah Taala deka "dikumbai Hephzibah,” reti nya "Allah Taala gaga ati ke iya,' lalu menua sida deka dikumbai "lantang ati belaki." Nama kebuah pia? Laban, ku ayat nya madah, “Laban Tuhan gaga ati ke nuan, lalu Iya deka nyadi laki ke menua nuan." Kemunchak pengaga Allah Taala digalau Iya ungkup hari lebuh Iya ngaga semua utai nyadi baru, lebuh Iya deka nyambut sida nembiak Iya lalu begaga ati ketegal kitai, indah baka apai nya ti begawai ketegal gaga ka pemulai anak iya.
+
+`Bacha Epesus 5:25–28. Nama ku ayat tu pasal bansa pengerindu ti diasuh Tuhan dipandangka kitai?`
+
+Ayat tu merintah sida ke laki ngambika rinduka bini sida “baka Kristus ke rinduka eklisia, lalu nyerahka Diri Empu ke eklisia,” lalu rinduka bini sida “baka iya ke rinduka tubuh diri empu” (Epe. 5:25, 28, NKJV). Ayat-ayat tu ukai semina ngemesaika pengerindu ti enda ngerunding diri sereta sanggup berkorban ke patut dikembuan laki ungkup bini iya tang iya mega mandangka baka ni Kristus Empu rinduka umat Iya (gerija) sebagai tubuh Diriempu.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/03/04.md b/src/iba/ss/2025-01/03/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..db29e0403f
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/03/04.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title:  Ngelantangka Ati Tuhan?
+date:   14/01/2025
+---
+
+Baka ni ku Allah Taala ti bekuasa atas seluruh universe tu tau bulih pengelantang ari mensia ti pemadu mit tu enti dibandingka enggau pemesai alam semesta tu? Baka ni ku mensia tau penting amat ba Allah Taala ti Pemadu Besai Kuasa lalu enda begunaka nama-nama nya? Tanya-tanya tu ulih dibagi ngagai dua aspek. Keterubah, baka ni ku Allah Taala Empu ulih dikelantangka? Kedua, baka ni chara mensia ulih mai pengelantang ka Iya, lebih agi ngira mensia ti bedosa tu? Aspek ti keterubah nya dikerandauka kitai sehari tu, iya ti kedua nya pagila.
+
+`Bacha Isaiah 43:4; Masmur 149:4; enggau Jaku Dalam 15:8, 9. Nama ku ayat-ayat tu pasal Allah Taala begaga ati ka sida nembiak Iya?`
+
+Baka ti udah dipeda kitai mimit kemari, Allah Taala ulih dikelantangka mensia laban Iya rinduka sida nembiak Iya ngena chara ti ngira pemanah ungkup sida iya, baka ti dikereja mensia ngagai orang ti dikerinduka iya.
+
+Sebaliknya, Allah Taala enda lantang ati enti sida nembiak Iya ngereja penyai. Enggau bendar, Jaku Dalam 15:8, 9 ngajar kitai, Tuhan "begedika piring ti dibai orang ke jai," Iya "gaga ati lebuh orang menyana besampi" lalu Iya "rinduka orang ke ngereja utai ti ngena” (NKJV). Ayat tu ukai semina madahka Allah Taala begedika penyai, tang Iya mega gaga ati ke pemanah. Iya mega ngaulka pengaga ati enggau pengerindu nya ngagai pangan diri, ti nunjukka kaul rat entara pengerindu Allah Taala enggau pengaga ati Iya, ti ulih dipeda kitai dalam seluruh Bup Kudus. Ku Masmur 146:8, Tuhan “rinduka bala nembiak Iya ke lurus" (NKJV). Lalu 2 Korint 9:7 madah, “Allah Taala rinduka orang ke meri enggau ati ti gaga” (NKJV). Terubah iya, peratika dulu utai ke enda disebut ayat-ayat tu. Iya enda madahka Allah Taala semina rinduka orang ke lurus aja tauka Allah Taala semina rinduka orang ke meri enggau ati gaga aja. Allah Taala rinduka semua orang. Taja pia, enti ayat-ayat tu meri sebarang reti ngagai kitai, udah tentu meh reti nya Allah Taala rinduka orang ke "lurus" enggau orang "ke meri enggau ati gaga" ngena chara ti spesel. Utai ke udah dipeda kitai dalam Jaku-dalam 15:8, 9 meri kitai ulu lungga iya: Allah Taala rinduka sida nya enggau sida ke bukai dalam reti Iya gaga ati enggau sida nya.
+
+`Perundingka berapa rapat kaul serega enggau dunya tu dataika Allah Taala, ti Penengkebang langit enggau dunya, tu ulih rapat amat begulai enggau kitai. Nama pengadang ati ti tau diambi nuan ari penemu tu, lebih agi enti nuan benung nempuh pemar dalam pengidup nuan diatu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/03/05.md b/src/iba/ss/2025-01/03/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..5e76917699
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/03/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Batu ti Idup
+date:   15/01/2025
+---
+
+Baka ni kitai, mensia ti udah labuh, ti bedosa tu, ulih ngelantangka Allah Taala ti kudus?
+
+`Bacha Rome 8:1 enggau Rome 5:8. Nama ti dipadahka ayat-ayat tu pasal penuduk kitai ba mua Allah Taala?`
+
+Allah Taala meri pengasih Iya ngagai mensia sebedau mensia meri respons iya. Sebedau sebarang utai disebut tauka dikereja kitai, Allah Taala udah nyapai kitai lalu meri kitai peluang nerima tauka nulak pengerindu Iya. Munyi ku Rome 5:8 madah, “Allah Taala udah ngayanka pengerindu Iya ke kitai, iya nya lebuh kitai agi nyadi orang ke bedosa, Kristus mati ngarika kitai!” (NKJV; bandingka enggau Jer. 31:3). Lalu kitai ulih bebaik baru enggau Allah Taala sereta ngelantangka Iya, ulih pengarap nengah pengawa Juruselamat kitai.
+
+`Bacha 1 Peter 2:4–6 lalu bandingka iya enggau Hebrews 11:6. Nama ti dipadahka ayat tu pasal baka ni kitai ulih ngelantangka Allah Taala?`
+
+Enti enda ari bantu Tuhan, kitai mensia ke bedosa tu endang enda ulih mai nama-nama pen utai ti bisi guna ngagai Tuhan. Taja pia, dalam pengasih enggau penyiru Iya, Allah Taala udah muka jalai, nengah utai ti dikereja Kristus. Lebih spesifik agi, "nengah Jesus Kristus" kitai ulih "ngenjuk piring ti dikerinduka Allah Taala” (1 Pet. 2:5, NKJV). Taja pen, “nadai orang ulih ngerinduka ati Allah Taala enti iya enda arapka Allah Taala” (Heb. 11:6, NKJV), ulih pengawa Kristus ti nyadi pengentara [seruan] kitai, Allah Taala deka "nyikap kita enggau semua utai ti badas, ngambika kita ulih ngereja peneka Iya, ngereja dalam kami utai ti ngerinduka ati Iya, ulih Jesus Kristus, ke dipuji belama-lama iya. Amin” (Heb. 13:21, NKJV). Sida ke meri respons ngagai Allah Taala ulih pengarap diitung Iya lurus nengah seruan Kristus, ke siku Iya aja ke bisi pengelurus ti diterima Tuhan. Lalu sida ti meri respons ngagai pengerindu Allah Taala deka diitung layak nengah pengentara Kristus (Luke 20:35), lalu Iya ngubah sida nyadi baka Iya (1 Kor. 15:51–57, 1 John 3:2). Pengawa penyelamat Allah Taala ukai semina bekereja ke kitai tang mega didalam kitai.
+
+`Nama kebuah idea pasal Kristus ti nyadi pengentara [seruan] kitai di serega amat meransang kitai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/03/06.md b/src/iba/ss/2025-01/03/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..7b8b588518
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/03/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Tuju ti "Berbaloi"
+date:   16/01/2025
+---
+
+Dibaruh payung pengasih enggau seruan Tuhan, Allah Taala berasai gaga ka respons ti manah ari kitai ngagai pengerindu Iya taja pen mimit aja. Nengah Jesus, ti Siku aja ti layak dikerinduka sereta Iya Empu ti pemadu lurus, genap iku kitai ulih diitung lurus sereta disengkaum enggau bala orang ti dikerinduka Tuhan, ti deka idup begulai enggau Iya dalam kaul pengerindu ti sempurna selama belama iya. Tu meh pengadang keselamatan ti pemadu besai, ti dikereja Jesus ungkup kitai di serega.
+
+Tang, engka nuan bisi betanya, kati ku tu nyengkaum aku kah? Kati enti aku enda chukup manah deh? Kati enti aku bisi penangi ka diri nadai chukup pengarap deh?
+
+`Bacha Mark 9:17–29. Baka ni ku respons Jesus ngagai lelaki dalam jerita tu? Ni pemayuh pengarap ti chukup deh?`
+
+Bala murid Jesus enda ulih muru antu nya; baka ke nadai harapan ungkup iya. Tang Jesus datai lalu madah ngagai apai nya, “Enti nuan ulih arap, semua utai ulih magang ke orang ke arap” (Mark 9:23, NKJV). Lalu apai nya nyaut enggau ai mata, “Tuhan, aku arap! Tulung aku ngambika pengarap aku besai agi!” (Mark 9:24, NKJV).
+
+Peratika Jesus enda madah ngagai apai nya, “Datai baru ngagai Aku lebuh pengarap nuan udah besai agi ila." Iya semina madah, 'Tulung aku ngambika pengarap aku besai agi,' lalu nya aja udah chukup.
+
+Nadai orang ulih ngerinduka ati Allah Taala enti iya enda arapka Allah Taala (Heb. 11:6), tang taja pia Jesus nerima pengarap ke mimit pen lalu, ulih pengarap (nengah seruan Kristus), kitai ulih ngerinduka Allah Taala. Ulih pengarap sereta ketegal utai ti udah dikereja Kristus ngarika kitai, kitai ulih respons ngena chara ti ngerinduka ati Allah Taala, kurang lebih baka chara apai mensia ti rindu ati lebuh anak iya meri iya pemeri taja pen pemeri nya baka ti nadai rega.
+
+Baka nya meh kitai patut nitihka ajar Paul ngaga tuju ati kitai “seruran deka ngelantangka ati" Allah Taala (2 Kor. 5:9, 10, NKJV; bandingka enggau Kol. 1:10, 1 Tes. 4:1, Heb. 11:5). Lalu kitai patut minta Tuhan ngubah niat ati kitai ngambika nyengkaum niat ti pemadu manah ungkup sida ti dikerinduka kitai, sereta ngerembaika pengerindu kitai nya ngambika ulih nyapai orang bukai mega. “Rinduka pangan diri enggau ati ti angkun laban kita diri menyadi enggau pangan diri; awakka kita berebut ngayanka basa ngagai pangan diri. Anang lembau, seruran rajin nitihka Roh Kudus, bekereja ke Tuhan. Gaga ati ke pengadang kita, liat ati natka pemerinsa, majak besampi. Beri utai ngagai nembiak Tuhan ke suntuk, lalu sambut temuai ngagai rumah kita” (Rom. 12:10–13, NKJV).
+
+`Enti Allah Taala nerima kitai nengah Kristus, enda ka kitai patut lebih agi nerima orang bukai? Nama empas pesan ti ngasuh kitai rinduka orang baka ti rinduka diriempu (Adat Lewi 19:18, Matt. 22:39) enggau adat emas ti ngajar kitai ngereja ngagai orang utai ti kadeka kitai orang ngereja ngagai kitai, ba penemu tu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/03/07.md b/src/iba/ss/2025-01/03/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..5d89cc5a3f
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/03/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Tambah Penemu
+date:   17/01/2025
+---
+
+Bacha Ellen G. White, “Let Not Your Heart Be Troubled,” pp. 662–680, in The Desire of Ages.
+
+“Tuhan asa amat ati lebuh sida nembiak Iya ngemaruhka rega diri. Iya dekaka bala waris ti udah dipilih Iya ngengkah rega diri setipak enggau rega ti udah diengkah Iya atas sida. Allah Taala endang dekaka sida, enti enda pia tentu Iya enda udah ngirumka Anak Iya bejalai ngereja pengawa nyelamatka sida ti pemadu mar nya. Iya bisi gunaka sida, lalu Iya deka gaga amat ati enti sida nuntut utai ti pemadu tinggi ari Iya, ngambika sida ulih ngemuliaka nama Iya. Sida tau ngarapka utai ti besai-besai ari Iya enti sida arapka semaya Iya.
+
+“Besai reti besampi dalam nama Kristus. Reti nya kitai deka nerima karakter [perangai] Iya, mandangka semangat Iya, lalu ngereja pengawa Iya. Semaya Jesus diberi nitihka syarat. ‘Enti kita rinduka Aku,' ku Iya, 'ngasika pesan Aku.’ Iya nyelamatka mensia, ukai dalam dosa, tang ari dosa; lalu orang ke rinduka Iya deka mandangka pengerindu sida dalam pengasi sida.
+
+“Semua pengasi ti bendar endang datai ari ati. Iya sigi pengawa ati ba Kristus. Lalu enti kitai nyagi, Iya Empu deka senyadi enggau runding enggau tuju ati kitai, lalu ngaga ati enggau runding kitai nyadi sebaka enggau peneka Iya, ngambika lebuh kitai ngasika Iya, kitai ke bendar, ngereja peneka ati kitai. Peneka kitai, ti udah diberesi sereta dituchi, deka bulih pengaga besai dalam ngereja pengawa Iya. Lebuh kitai nemu Allah Taala baka ti endang peluang kitai nemu Iya, pengidup kitai deka nyadi pengidup ti semampai ngasi. Ari kitai ti beregaka karakter Kristus, ari kitai ti begulai enggau Allah Taala, kitai deka begedika dosa.”—Ellen G. White, The Desire of Ages, p. 668.
+
+**Tanya ti Deka Dipejuraika**:
+
+`Nama reti "nerima enggau ati ti enda ngerunding diri" kini? Dalam runding nuan baka ni gamal kaul entara meri enggau nerima di serega enggau dunya baru ila, kini?`
+
+`Datai ari tisi langit [kosmos] ti pemadu jauh—engka lebih jauh ari ti ulih dipeda ngena terupung James Webb Space Telescope—bala melikat ari serega ngumbai nabi Daniel nya chamudot, reti nya, “iya ti dikerinduka, dikinginka, pemadu berega." Tiga kali sida ngereja baka nya. Dalam Daniel 9:23, Gabriel nyebut ki chamudot attah, “laban nuan iya ti pemadu dikerinduka.” Dalam Daniel 10:11, siku melikat (engka Gabriel baru) ngumbai iya ish chamudot, reti nya, “mensia ti pemadu dikerinduka,” siti frasa ti ditandu baru ngagai Daniel udah nya (Dan. 10:19). Perundingka utai ti disebut jaku nya pasal Allah Taala enggau berapa rapat Iya bisi ngagai kitai. Nama pengadang [harapan] ti ke diambi kitai ari pemendar ti besai tu ka diriempu?`
+
+`Baka ni ku chunto sida bujang berani [hero] pengarap ke dikenang dalam Hebrews 11 bekait enggau isi pelajar kitai minggu tu? Lebih spesifik agi, nama ti dipandangka chunto-chunto nya pasal baka ni kitai ulih “ngerinduka [ngelantangka] ati Allah Taala" ulih pengarap kitai? Nama ti ulih dipelajarka nuan lalu dititihka nuan dalam pengidup tiap hari nuan ari teladan pengarap enggau penaluk sida nya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/03/info.yml b/src/iba/ss/2025-01/03/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..37184eb553
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/03/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Ngelantangka Ati Tuhan"
+  start_date: "11/01/2025"
+  end_date: "17/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/04/01.md b/src/iba/ss/2025-01/04/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..af43fd9d7a
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/04/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  Allah Taala Ransing Sereta Sinu
+date:   18/01/2025
+---
+
+### Bacha ka Pelajar Minggu Tu
+
+Mas. 103:13, Isa. 49:15, Hos. 11:1–9, Matt. 23:37, 2 Kor. 11:2, 1 Kor. 13:4–8.
+
+> <p>Ayat Dikingat</p>
+> “Kati indu enda ingatka anak diri lalu enda rinduka anak ke diadaka iya empu? Enti sema indai enda ingatka anak diri, Aku deka seruran ingatka kita” (Isa. 49:15, NKJV).
+
+Emosi suah dianggap enda manah lalu patut diseliahka. Ungkup sekeda orang, emosi nya utai ti enda rasional, nya alai, lelaki ti manah tauka indu ti manah ukai orang ti "beremosi." Dalam sekeda falsafah orang Grika kelia, idea pasal lelaki ti "rasional" nya meh lelaki (ti suah agi) kebal pengasai tauka iya ulih ngawal emosi iya ngena chara ti nadai beremosi, nya meh lelaki ti dipuji tauka dikumbai pungka lelaki.
+
+Sigi amat, emosi ke enda dikawal sigi ulih mai penanggul. Tang anang kitai enda ingat, Allah Taala nempa mensia ngambika ulih ngasaika emosi, lalu Bup Kudus mandangka Allah Taala Empu ngasaika emosi ti balat. Enti Allah Taala ulih ngasaika emosi ti dalam, baka ti dipandangka Bup Kudus berari, reti nya emosi nya ukai utai ti jai tauka enda rasional—laban Allah Taala Bup Kudus nya endang chukup manah sereta ngembuan penemu-dalam ti sempurna.
+
+Iya ke bendar, bisi mayuh pemendar ti manah ti ulih ditemu kitai ari nemu pengerindu Allah Taala ka kitai nya pengerindu ti penuh emosi ti dalam, semina kitai mesti ingatka pengerindu Allah Taala nya (sekalika iya emosi tauka ukai) endang sempurna, lalu enda tau disebakaka enggau emosi ti diasaika mensia.
+
+_*Pelajarka pelajar minggu tu kena nyediaka Sabat, January 25._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/04/02.md b/src/iba/ss/2025-01/04/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..a473f9bc43
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/04/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Lebih Ari Penyayau Indai
+date:   19/01/2025
+---
+
+Engka bansa pengerindu ti pemadu besai ti biasa diasaika kitai mensia nya meh pengerindu apai-indai ka anak sida. Bup Kudus suah ngena gambar kaul pengerindu apai indai enggau anak, kena ngambar pemesai penyiru Allah Taala ka mensia, lalu nekanka penyiru Allah Taala nya enda ulih dibandingka pemesai iya enggau pengerindu ti pemadu dalam ti ulih diberi sereta diasaika mensia.
+
+`Bacha Masmur 103:13, Isaiah 49:15, enggau Jeremiah 31:20. Nama!q gambar ti diberi ayat-ayat tu pasal bansa enggau penalam pengerindu [penyiru] Allah Taala?`
+
+Nitihka ayat-ayat tu, Allah Taala mela kitai baka bala anak ti dikerinduka Iya, rinduka kitai baka apai indai ti manah rinduka anak sida. Taja pia, munyi ku Isaiah 49:15 madah, indai mensia tau "enda ingatka anak diri" tauka "enda rinduka anak ti diadaka iya empu" (NKJV), tang Allah Taala enda kala enda ingatka sida nembiak Iya, lalu pengerindu enggau pengasih Iya enda nemu abis (Sabak Kenang 3:22).
+
+Peratika ditu, leka jaku Hebrew raḥam ti disalin nyadi pengasih ditu enggau ba mayuh ayat ke bukai bejaku pasal pengasih Allah Taala ti mayuh amat, ti dipelabaka datai ari leka jaku Hebrew kena nyebut kandung (reḥem)[rahim, ku Melayu datai ari jaku nya meh]. Nya alai, bala skolar madahka, pengasih Allah Taala nya "pengerindu-indai-baka-kandung." Iya ke bendar, pengasih Tuhan nya jauh besai ari pengasih mensia, lalu lebih besai ari pengasih indai ungkup anak iya ti baru ada.
+
+Nundaka Jeremiah 31:20 (NKJV), Allah Taala nganggap sida nembiak sempekat Iya baka “anak ke balat dikesayauka Aku ke balat dikerinduka Aku,” taja pen sida suah ngelaban Iya lalu ngenusahka ati Iya. Taja pia, Allah Taala madah, “Ati Aku lelengauka nuan. Aku deka kasihka nuan.” Leka jaku ti disalin nyadi pengasih ditu endang leka jaku ti dikena nyebut pengasih (raḥam) Tuhan. Nambahka nya, genteran jaku "Ati Aku lelengau" tau disalin terus nyadi "aku nyerauh didalam." Jaku tu bejaku pasal penalam emosi ti diasaika Tuhan, ti nunjukka penalam pengasih Allah Taala ka sida nembiak Iya. Taja pen sida enda taluk ngagai Iya, Allah Taala terus meri pengasih enggau pengerindu besai ngagai sida nembiak Iya lebih ari semua ti dikarapka.
+
+`Ungkup sekeda kitai, nemu pengasih Allah Taala nya nyemaka pengasih apai tauka indai ati kitai amat berasai nyamai. Taja pia, sekeda orang tusah berunding baka tu laban apai tauka indai sida enda rinduka sida. Baka ni chara bukai kena mandangka pengasih Allah Taala nya ngagai sida tu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/04/03.md b/src/iba/ss/2025-01/04/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..09f27754bb
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/04/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Pengerindu ti Mulaska Ati
+date:   20/01/2025
+---
+
+Penalam pengerindu enggau pengasih Allah Taala ka mensia ke enda ulih dikira bisi dipeda dalam Hosea. Allah Taala merintah nabi Hosea, “Hosea, alai nuan jadi enggau indu sundal, ngambika iya ngadaka anak ke nyundal baka iya, laban nya gaya menua tu udah butang ketegal iya udah ninggalka Aku” (Hos. 1:2, NKJV). Hosea 1l udah nya bejaku pasal kaul Allah Taala enggau sida nembiak Iya, tang ngena metafora [sempama] apai ti penuh pengerindu ka anak iya.
+
+`Bacha Hosea 11:1–9. Baka ni ku gambar dalam ayat-ayat tu ngidupka baru chara Allah Taala rinduka sereta ibuhka nembiak Iya?`
+
+Pengerindu Allah Taala ka sida nembiak Iya dibandingka enggau penyiru apai indai ka anak iya. Bup Kudus ngena gambar ngajar anak bejalai; merap anak ti dikerinduka; ngeraika sereta ngidupka sida; lalu enggau penelap ati ibuhka sida. Bup Kudus mega madahka Allah Taala "mai" sida nembiak Iya "baka apai ke mai anak iya" (Ulang Adat 1:31, NKJV). "Iya nebus sida ketegal pengerindu enggau penyiru Iya ke sida. Dulu kelia Iya endang seruran ngibun sida” (Isa. 63:9, NASB).
+
+Bebida enggau penaluk Allah Taala ti enda berubah nya, sida nembiak Iya beulang-kali enda taluk ngagai Iya, lalu ulah sida nya udah nulak Allah Taala makin jauh ari sida lalu ngenataika ukum ngagai sida empu lalu balat ngenusahka ati Tuhan. Allah Taala nelap sereta kasih, tang ukai reti nya Iya enda beberatka pengelurus tauka keadilan. (Baka ti deka dipeda kitai dalam pelajar dudi ila, pengerindu enggau pengelurus [keadilan] endang begulai sejalai.)
+
+Kala nuan balat ringat dataika perut nuan nyau berasai pedis? Nya meh gambar ti dikena ditu kena nunjukka penalam asai emosi Tuhan ka sida nembiak Iya. Gambar ati kitai bepulas lalu pengasih diidupka nya jaku bebungai kena nunjukka penalam emosi, dalam ati Tuhan enggau ati mensia.
+
+Gambar tu pasal pengasih diidupka (kamar), dikena bejaku pasal kes dua iku indai ke datai ngagai Solomon, ke berebutka anak ke agi idup. Lebuh Solomon merintah ngambika anak ke idup nya dibelah dua (nadai iya amai deka ngemediska anak nya), gambar tu bejaku pasal reaksi emosi ari indai anak nya ke amat (1 Raja 3:26; bandingka enggau Pemungkal 43:30).
+
+`Orang ke udah nyadi apai indai nemu utai ti dikejakuka pelajar tu. Nadai bisi pengerindu di dunya tu ulih ngelaban nya. Baka ni ku tu ulih nyaup kitai meretika pengamat pengerindu Allah Taala ka kitai, lalu nama pengibur ke ulih, sereta patut, diambi kitai ari pemereti nya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/04/04.md b/src/iba/ss/2025-01/04/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..68a2af5286
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/04/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Pengasih Jesus
+date:   21/01/2025
+---
+
+Dalam Penyanggup Baru, gambar ti sama baka ti dikena dalam Penyanggup Lama mega dikena bejaku pasal pengasih Allah Taala. Paul bejaku pasal "Apai ti pun semua pengasih, Allah Taala ti pun semua pengelantang” (2 Kor. 1:3, NKJV). Nambahka nya, Paul madah dalam Epesus 2:4 pengasih Allah Taala nya besai, lalu iya nyelamatka mensia ketegal Iya balat rinduka mensia” (NKJV).
+
+Dalam mayuh bengkah jerita sempama, Jesus Empu bekenaka leka jaku ti penuh emosi kena ngambar pangasih Apai (Matt. 18:27, Luke 10:33, Luke 15:20). Lalu jaku ti sama ti dikena bejaku pasal pengasih Tuhan dalam Penyanggup Lama enggau Penyanggup Baru mega dikena di dalam surat Injil kena mandangka respons pengasih Jesus ngagai orang ke dalam penusah.
+
+`Bacha Matthew 9:36, Matthew 14:14, Mark 1:41, Mark 6:34, enggau Luke 7:13. Peda mega Matthew 23:37. Baka ni ku ayat-ayat nya ngenang chara Jesus berasai sinu ati ketegal penanggul ti nuntung orang?`
+
+Beulang-kali Injil madahka Jesus berasai sinu ati tauka kasihka orang ti dalam penusah enggau penyuntuk. Lalu Iya enda semuti ngasai sinu tauka kasihka orang, Iya mega ngereja utai kena napi penyuntuk orang.
+
+Jesus suah labuh ai mata empa penyinu Iya ka sida nembiak Iya. Udah tentu ai mata Iya labuh lebuh Iya merening ke baruh ngagai nengeri nya lalu mansutka jaku tu, “Aku suah udah deka ngaul semua nembiak nuan, baka indu manuk ti ngempuruka anak di baruh sayap iya, tang nuan enggai nejuka Aku!” (Matt. 23:37, NKJV). Ditu, kitai meda jaku sebana Kristus nya nyau deka sama munyi enggi Allah Taala dalam seluruh Penyanggup Lama. Iya ke bendar, mayuh bala skolar [orang pakar Bup Kudus] meratika gambar banding indu burung [manuk] ke ngibun anak iya nya gambar ti semina dikena bejaku pasal petara ba menua Timur Semak kelia. Gambar ditu ngingatka kitai gambar burung dalam Ulang Adat 32:11, ke ngambar Allah Taala nya baka burung ngindang diatas, ngelindung, serata ngibun anak iya.
+
+`Nadai agi chunto ti lebih besai senentang pengasih Allah Taala ti besai ka kitai kelimpah ari Jesus Empu—ti sanggup meri nyawa Diriempu ungkup kitai ti nyadika pemandang pengerindu ti pemadu besai. Taja pia, Jesus nya ukai semina gambar Allah Taala ti chukup manah, Iya mega teladan ti chukup manah ungkup mensia. Baka ni ku kitai ulih neladanka pengidup Kristus dalam pengidup kitai, numpuka penyiru kitai ngagai penyuntuk orang, lalu, ari nya, ukai semina bejaku pasal pengerindu Allah Taala tang lebih beguna agi mandangka iya ngena chara ti nyata dipeda?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/04/05.md b/src/iba/ss/2025-01/04/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..8eb761c3c7
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/04/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Allah Taala ti Chemburu?
+date:   22/01/2025
+---
+
+Allah Taala Bup Kudus nya meh Allah Taala ti "penuh pengasih." Dalam jaku Hebrew, Allah Taala dikumbai el raḥum (Deut. 4:31). Leka jaku “el” retinya “Allah Taala,” lalu raḥum nya dalam bentuk ke lain mimit ari leka jaku asal ka pengasih (raḥam). Taja pia, Allah Taala ukai semina dikumbai Allah Taala ti penuh pengasih tang Iya meh dikumbai Allah Taala ti chemburu, el qana’. Munyi ku Ulang Adat 4:24, “Tuhan Allah Taala kita baka api, Allah Taala ti chemburu [el qana’]” (Peda Ulang Adat 4:24, Ulang Adat. 6:15, Josh. 24:19, Nah. 1:2.)
+
+`Satu Korint 13:4 madah “pengerindu enda kepapas [chemburu]" (RSV). Baka ni ku tu ka nyadi deh, enti Allah Taala nya chemburu? Bacha 2 Korint 11:2 lalu peratika baka ni chara sida nembiak Tuhan udah enda taluk ngagai Iya dalam jerita Bup Kudus (ambi ke chunto, peda, Mas. 78:58). Baka ni ku ayat-ayat tu nyaup kitai paham ka reti Tuhan "chemburu"?`
+
+Suah orang salah paham ka reti Allah Taala "chemburu." Enti kitai ngumbai orang nya laki tauka bini ti chemburu [ninding], ukai jaku puji nya, enda iya? Jaku chemburu tu suah agi mai reti negatif dalam semua bansa jaku. Tang, dalam Bup Kudus, Tuhan chemburu enda mai reti ti negatif. Iya bejaku pasal pengagit ti tuchi ti diasaika laki ti penuh penyayau ka bini iya lalu dekaka kaul ti rapat semina enggau bini iya aja.
+
+Taja pen bisi chemburu ti ngelaban pengerindu (1 Kor. 13:4), ku 2 Korint 11:2 bisi bansa "chemburu" ti manah sereta lurus. Paul bejaku pasal chemburu ti baka enggi Allah Taala (2 Kor. 11:2). Chemburu Allah Taala tu meh selalu iya bansa chemburu ti lurus tauka tuchi lalu manah agi dikumbai pengerindu Allah Taala ti balat ka sida nembiak Iya.
+
+Pengasih (qana’) Allah Taala ungkup nembiak Iya endang datai ari penyayau Iya ti balat ka sida iya. Allah Taala dekaka mensia bisi kaul pengerindu semina enggau Iya Siku aja; Iya Siku aja ti patut nyadi Petara sida. Taja pia, Allah Taala suah dikumbai sulu tauka ambai ti dikenggaika, lalu pengerindu Iya enda diterima (peda Hosea 1–3, Jer. 2:2, Jer. 3:1–12). Ari nya, "chemburu" Allah Taala nya sigi nadai kala diasut, tang semampai meri respons ngagai mensia ti enda taluk sereta jai. Chemburu Allah Taala (tauka pengasih ti balat) nadai mai reti ti negatif baka chemburu mensia. Iya nadai kala kepapas tang semampai pengasih ti tuchi ti dekaka kaul rapat ti esklusif enggau sida nembiak Iya sereta mai pemanah ngagai sida iya.
+
+`Baka ni ku kitai belajar ngemantulka "chemburu" bansa ti manah tu ngagai orang bukai baka ti dipandangka Tuhan ngagai kitai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/04/06.md b/src/iba/ss/2025-01/04/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..4d3403f4e8
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/04/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Penyinu enggau Pengagit
+date:   23/01/2025
+---
+
+Allah Taala Bup Kudus nya penuh penyinu enggau pengagit, lalu emosi Tuhan tu nyata dipandangka dalam Jesus Kristus. Allah Taala nya penuh penyinu (bandingka enggau Isa. 63:9, Heb. 4:15), Iya balat ngasaika penusah enggau pemerinsa sida nembiak Iya (Pengulu 10:16, Luke 19:41), lalu sedia deka ninga, nyaut, sereta ngibur ati (Isa. 49:10, 15; Matt. 9:36; Matt. 14:14).
+
+`Bacha 1 Korint 13:4–8. Baka ni chara ayat tu ngangauka kitai ngambika ngemantulka penyiru enggau pengerindu Allah Taala dalam kaul kitai enggau orang?`
+
+Kitai rindu deka begulai enggau orang ke neladanka bansa pengerindu ti diterangka dalam 1 Korint 13:4–8. Tang ni penyuah kitai empu udah nguji deka nyadi orang ke bansa tu ngagai orang bukai deh? Kitai enda ulih nempa diri nyadi orang ke liat ati sereta nelap; kitai enda ulih ngaga diri nyadi orang ke enda kepapas, enda sumbung, enda jai adat enggau orang, tauka ngerunding diri. Kitai enda ulih ngadaka "pengerindu ti ulih natka semua utai, arapka semua utai, ngadang semua utai, tan dalam semua utai," sereta "enda nemu abis” (1 Kor. 13:7, 8, NKJV). Pengerindu ke bansa tu semina ulih nyadi dalam pengidup kitai sebagai buah Roh Kudus. Lalu puji Tuhan, Roh Kudus nya nuang pengerindu Allah Taala ke dalam ati orang, ke ulih pengarap, diau dalam Jesus Kristus (Rom. 5:5).
+
+Ulih pengasih Allah Taala enggau kuasa Roh Kudus, enggau chara ti praktikal baka ni kitai deka ulih meri respons ngagai, sereta ngemantulka, pengerindu Allah Taala ti penuh emosi, tang semampai lurus sereta rasional [masuk akal]? Keterubah, semina siti aja respons ti betul, iya nya nyembah Allah Taala ti pengerindu. Kedua, kitai patut respons [malas] pengerindu Allah Taala ari mandangka pengasih enggau penelap ngagai orang bukai. Kitai enda patut semina ngasai nyamai sereta lantang dalam pengarap Kristen diri, tang kitai patut tegerak ati deka ngenyamai sereta ngelantangka orang bukai. Ke penudi iya, kitai patut ingatka kitai enda ulih ngubah ati diri, tang semina Tuhan Allah Taala aja ulih ngubah ati kitai.
+
+Nya alai, aram meh kitai minta Allah Taala meri kitai ati ti baru ungkup Iya enggau ungkup orang bukai—pengerindu ti tuchi sereta ngenuchi, ti ngangkatka semua ti manah lalu muai semua ti jai ari dalam kitai.
+
+Ambi tu nyadika leka sampi kitai, “awakka Tuhan ngasuh kita majak balat agi rinduka pangan diri, enggau rinduka semua orang, . . . awakka Iya ngeringka ati kita kudus sereta nadai bepenyalah di mua Allah Taala ti Apai kitai, lebuh Tuhan Jesus datai, sama enggau semua nembiak Iya ti kudus” (1 Tes. 3:12, 13, NKJV).
+
+`Nama kebuah pemati ka diriempu enggau ka penyai ati ti semina ngerunding diriempu, nya aja jalai kena mandangka pengerindu ti bansa tu? Nama pilihan ti ulih digaga kitai ngambika kitai ulih mati dalam pemati ka diriempu tu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/04/07.md b/src/iba/ss/2025-01/04/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..ac2841a53c
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/04/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Tambah Penemu
+date:   24/01/2025
+---
+
+Bacha Ellen G. White, “The Beatitudes,” pp. 6–44, in Thoughts From the Mount of Blessing.
+
+“Semua orang ke ngasaika penyeranta semengat diri, lalu ngasaika nadai bisi utai manah dalam diriempu, ulih tetemuka pengelurus enggau pengering ari merening ngagai Jesus. Iya madah, ‘Datai ngagai Aku semua kita ke lelak ngema utai ti berat.’ Matthew 11:28. Iya ngasuh kitai nyilih penyeranta kitai enggau pengaya pengasih Iya. Kitai endang enda patut [layak] nerima pengerindu Allah Taala, tang Kristus, ti nyadika jamin kitai, patut [layak], lalu ulih amat nyelamatka semua orang ti datai ngagai Iya. Enda ngira baka ni pen pengidup nuan ke dulu suba, enda ngira baka ni pen keadaan pengidup nuan ke diatu, enti nuan ka datai ngagai Jesus baka nuan ke diatu, lemi, nadai daya, lemah semengat, Juruselamat kitai ti penuh penyiru deka ngambat nuan ari jauh agi, lalu Iya deka merap nuan ngena lengan pengerindu Iya lalu nyerayung nuan ngena jubah pengelurus Iya. Iya deka mai kitai ngadap mua Apai ngena jubah putih pengelurus Iya Empu. Iya bejaku ngarika kitai ba mua Allah Taala, ku Iya: Aku udah ngambi tempat orang ke bedosa tu. Nya alai, anang merening ngagai iya, tang merening ngagai Aku. Lebuh Sitan bejaku enggau nyawa inggar ngelaban kitai, nawa dosa kitai, lalu ngambu kitai nya mangsa iya, darah Kristus bejaku enggau kuasa ke lebih besai agi.”—Ellen G. White, Thoughts From the Mount of Blessing, pp. 8, 9.
+
+**Tanya ti Deka Dipejuraika**:
+
+`Peratika jaku inspirasi diatas pasal baka ni, terima kasih ka Jesus, kitai dibai ngagai mua Apai. “Iya mai kitai ngagai Apai bengepanka jubah burak perangai Iya Empu.” Enda ngira berapa suah kitai ngasai patah ati ketegal penyalah enggau pengurang kitai, tauka berapa suah kitai enda ngemantulka ngagai orang bukai bansa pengerindu ti udah di tuang Allah Taala ngagai kitai, nama kebuah kitai mesti selalu ngingatka berita manah ti madahka kitai diterima Apai laban Jesus “mai kitai ngagai Apai bengepanka jubah burak perangai Iya Empu”?`
+
+`Gambar dalam ati nuan baka ni asai ati indai dalam kes dua iku indu ti datai ngagai Solomon ti sama beambuka anak siku nya. Perundingka baru jaku emosi ti disebut dalam 1 Raja 3:26. Baka ni ku nya nyaup kitai meretika jaku ti sama ti dikena ngenang emosi Tuhan ungkup sida nembiak Iya, dalam Hosea 11:8?`
+
+`Dalam seluruh Injil, kitai udah meda Jesus suah berasai sinuka mensia ti bisi penyuntuk. Lalu nama ti dikereja Iya? Iya ngereja utai kena napi penyuntuk orang. Nama chara tauka utai ti praktikal ke ulih dikereja kitai siku-siku tauka kitai sekelas, kena napi orang ke begunaka pengibur ari kitai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/04/info.yml b/src/iba/ss/2025-01/04/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..e8bcf34e06
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/04/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Allah Taala Ransing Sereta Sinu"
+  start_date: "18/01/2025"
+  end_date: "24/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/05/01.md b/src/iba/ss/2025-01/05/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..b0ad1a3839
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/05/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  Pengeringat ari Pengerindu Tuhan
+date:   25/01/2025
+---
+
+### Bacha ka Pelajar Minggu Tu
+
+Mas. 78; Jonah 4:1–4; Matt. 10:8; Matt. 21:12, 13; Jer. 51:24, 25; Rom. 12:17–21.
+
+> <p>Ayat Dikingat</p>
+> “Tang Allah Taala kasihka nembiak Iya. Iya ngampun dosa sida lalu enda ngerusak sida. Iya suah nagang Diri ringat lalu nagang Diri ngeransi” (Masmur 78:38, NKJV).
+
+Taja pen pengasih Allah Taala suah dikemesaika, mayuh orang enda nyamai ati berundingka pengeringat Iya. Enti Allah Taala nya pengerindu, dalam runding sida Iya enda patut mandangka pengeringat. Tang penemu baka nya, salah. Pengeringat Iya datai ari pengerindu Iya.
+
+Sekeda orang ngumbai Allah Taala Penyanggup Lama nya Allah Taala pengeringat lalu Allah Taala Penyanggup Baru nya Allah Taala pengerindu. Tang Allah Taala semina siku aja, lalu Allah Taala ke sama nya dipandangka dalam kedua-dua Penyanggup. Allah Taala pengerindu nya tau ringat meda penyai—tang Iya baka nya laban Iya pengerindu. Jesus Empu balat mandangka pengeringat ngelaban penyai, lalu Penyanggup Baru suah ngajar pasal pengeringat Tuhan ti tuchi sereta patut.
+
+Pengeringat Allah Taala nya endang selalu iya mandangka pengelurus enggau respons pengasih Iya ngelaban penyai enggau pengenda-adil. Pengeringat Tuhan nya meh pengeransi ti tuchi ti datai ari pengerindu Tuhan ti sempurna, lalu dekaka pemansang semua utai ti udah ditempa Iya. Pengeringat Allah Taala nya meh respons pengerindu ti patut ngagai penyai enggau pengenda-adil. Berindik ari nya, penyai ngasut Tuhan nyadi gagit ngeringka orang ke nyadi mangsa penyai lalu ngelaban sida ti ngereja penyai nya. Nya alai, pengeringat Tuhan, nya meh, ke bendar iya, pemandang pengerindu Tuhan.
+
+_*Pelajarka pelajar minggu tu kena nyediaka Sabat, February 1._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/05/02.md b/src/iba/ss/2025-01/05/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..2b12714052
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/05/02.md
@@ -0,0 +1,28 @@
+---
+title:  Tusah Ati Laban Penyai
+date:   26/01/2025
+---
+
+Allah Taala Bup Kudus rinduka 'keadilan' lalu begedika penyai. Nya alai, dosa enggau penyai, ngasut Iya nyadi gagit, pengagit ti dipandangka ngeringka ka sida ti ditekan sereta dipenyati, nyentukka dalam kes ke alai penyai orang ngemediska diriempu. Allah Taala begedika penyai laban penyai selalu ngemediska utai ti udah ditempa Iya, taja pen pemedis nya datai ari penyalah diriempu. Dalam jerita Bup Kudus, Allah Taala beulang-kali diasut ngasuh ringat laban utai ti dikumbai sida ke landik pasal Bup Kudus, pusin pengawa ti ngelaban. Tu gaya pusin iya:
+
+Sida nembiak Iya angkat ngelaban Tuhan lalu ngereja penyai, kekadang pengawa ti pemadu jai, baka ngenjuk anak sida nyadika piring genselan enggau penyai bukai ba mata Tuhan.
+
+Tuhan pen nyurutka Diri nitihka pemutus sida mensia nya.
+
+Sida pen diindik sereta ditekanka bansa bukai.
+
+Udah baka nya, sida pen ngangau minta Tuhan nyelamatka sida.
+
+Tuhan pen kasih lalu nyelamatka sida.
+
+Udah nya, sida pen ngelaban Tuhan baru, suah balat agi jai ari ke suba.
+
+Tang, dalam pusin penyai enggau pengenda-taluk tu, Allah Taala semampai napi pengenda-taluk mensia tu ngena penaluk Iya ti enda nemu abis, pengeliat ati ti tat lama, pengasih ti besai, enggau penyiru ti dalam.
+
+`Bacha Masmur 78. Nama ku jaku ayat tu pasal respons Tuhan ngagai umat Iya ti beulang-kali ngelaban Iya?`
+
+Nitihka Bup Kudus, pengerindu enggau keadilan endang berasuk-rasuk. Pengeringat Tuhan nya endang timbal-balas ti patut ari pengerindu kena ngelaban penyai laban penyai selalu ngemediska orang ti dikerinduka Tuhan. Bup Kudus nadai kala nyebut timpuh lebuh Tuhan ringat enggau nadai kebuah tauka enggau nadai patut.
+
+Lalu sekumbang umat Tuhan beulang-kali mungkir lalu limpang ari Iya, selama beratus taun Tuhan majak, enggau liat ati, meri sida pengasih lebih ari ti patut (Neh. 9:7–33), lalu enggau nya mandangka penalam enggau pemanjai pengasih enggau pengerindu Iya ngagai sida. Iya ke bendar, nitihka Masmur 78:38, “Allah Taala kasihka nembiak Iya. Iya ngampun dosa sida lalu enda ngerusak sida. Iya suah nagang Diri ringat lalu nagang Diri ngeransi” (NKJV).
+
+`Udah tentu nuan pen kala ringat meda penyai ti dikereja orang ngagai orang bukai. Baka ni ku emosi nuan nya nyaup nuan mereti manah ka agi, pasal pengeringat Tuhan ngagai penyai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/05/03.md b/src/iba/ss/2025-01/05/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..c1708e67d1
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/05/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Tuhan Lubah Ringat
+date:   27/01/2025
+---
+
+Tuhan ringatka penyai laban Iya nya Tuhan pengerindu. Allah Taala nya siru amat sereta kasih dataika siku ari nabi Bup Kudus nyau nganu Allah Taala laban Iya kelalu kasih!
+
+`Peratika jerita Jonah lalu perundingka reaksi Jonah ngagai pengasih Allah Taala ti ngampun orang Niniveh, dalam Jonah 4:1–4. Nama ti dipadahka tu ngagai kitai pasal Jonah, enggau pasal Allah Taala? (peda mega Matt. 10:8.)`
+
+Reaksi Jonah ngagai pengasih Allah Taala bisi amat utai dipadahka iya dalam dua chara. Keterubah, iya mandangka pengeras ati Jonah empu. Iya begedi amat ka orang Asiria ketegal utai ti udah dikereja sida ngagai orang Israel nyentukka iya enggai meda Tuhan nunjukka sebarang pengasih ngagai sida nya.
+
+Tu meh pelajar ti naka iya pemesai ungkup kitai! Kitai mesti bejimat nyaga diri ari sikap ti sama, taja pen iya asai ke bisi pematut. Ari semua orang, sida ke udah nerima pangasih ari Allah Taala patut amat nemu berapa enda patut sida bulih pengasih nya, lalu ketegal nya, sida patut enda sanggup nunjukka pengasih nya ngagai orang bukai.
+
+Kedua, reaksi Jonah ngukuhka agi berapa penyiru enggau pengasih Allah Taala nya nyadika tengah tauka puak perangai Iya. Jonah nemu amat pasal pengasih Allah Taala, laban Allah Taala nya "penuh laban pengerindu enggau pengasih" sereta “seruran liat ati, seruran nelap” (Jon. 4:2, NKJV)—Jonah nemu Tuhan deka ngubah runding diri lalu enda nyadi ngukum orang Niniveh. Allah Taala ngereja semua orang enggau semua bansa enggau adil sereta penuh pengasih.
+
+Frasa jaku Hebrew ke disalin nyadi "lubah ringat" tauka "liat ati" tau mega disalin terus nyadi "panjai idung." Dalam jaku sempama orang Hebrew, pengeringat nya bekaul enggau idung dalam metafora, lalu pemanjai idung secara metafora nunjukka berapa lama orang nya tat sebedau iya ringat.
+
+Nya alai, ngena jaku sempama "panjai idung" tu ngagai Allah Taala, reti nya, Allah Taala nya lubah deka ringat sereta liat ati. Lebuh kitai mensia tu jampat amat deka ringat, Allah Taala nya liat amat ati sereta sabar, lalu meri pengasih Iya percuma sereta enda betatak, tang taja pia, Iya enda ngeringka dosa tauka nutup mata Iya ari pengenda-adil. Sebaliknya, Allah Taala Empu ngenjuk piring genselan kena ngampun dosa enggau penyai nengah regang nya ngambika Iya ulih tetap lurus sereta ngaga lurus semua orang ti arapka Iya (Rom. 3:25, 26).
+
+`Kati kala nuan udah gagal nunjukka ka penyiru enggau pengasih ngagai orang ke udah ngereja penyalah ngagai nuan? Nama chara ti manah amat kena nuan ingatka utai ti udah dikereja Allah Taala ngagai nuan ngambika nuan deka lebih agi sinu sereta kasih ka orang bukai nyadika respons nuan ngagai pengasih Allah Taala ti chukup besai ti udah diberi Iya ngagai nuan? Lalu, baka ni ku kitai deka nunjukka ka penyiru enggau pengasih, tang, dalam kitai ngereja nya, kitai enda meri orang lisin bedosa tauka ngemediska orang tauka ngindik orang?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/05/04.md b/src/iba/ss/2025-01/05/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..008e1e2149
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/05/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Pengeringat ti Kudus
+date:   28/01/2025
+---
+
+Amat pen bisi mayuh bansa pengeringat ti enda patut tauka salah, Bup Kudus mega ngajar kitai pasal bisi "pengeringat ti kudus."
+
+Bayangkan siku indai ngemataka anak indu iya ti beumur tiga taun bemain ba mua rumah sida, lalu enda disangka, ngenyit, datai siku lelaki lalu nyerang anak iya nya. Kati, enda ka indai nya patut ringat? Sigi patut. Pengeringat nya endang respons pengerindu ti patut dalam keadaan ti baka nya. Chunto tu ulih nyaup kitai meretika "pengeringat Allah Taala ti kudus."
+
+`Bacha Matthew 21:12, 13 enggau John 2:14, 15. Nama ti dipadahka reaksi Jesus ngagai chara rumah sembiang nya dikena ngagai kitai pasal Allah Taala ti ringat meda penyai?`
+
+Dalam semua utai ti nyadi nya, Jesus mandangka pengeringat kudus Tuhan ngagai sida ke ngaga rumah sembiang Allah Taala baka rumah ngapa lalu ngaga iya “nyadi sarang perumpak” ngambika sida ulih ngambi ulih ari sida indu balu, anak patu-balu, enggau orang ke seranta (Matt. 21:13; bandingka enggau John 2:16). Rumah sembiang enggau servis iya, ke sepatut iya nyempamaka pengasih Tuhan ti ngampun sereta nuchi orang ke bedosa, nyau dikena sida nipu sereta ngindik orang ke nadai daya. Kati deh, enda ka Jesus patut ringat meda pengawa ti keji baka nya?
+
+Mark 10:13, 14 enggau Mark 3:4, 5 meri mayuh agi chunto pengeringat kudus Jesus. Lebuh orang datai mai anak mit ngagai Jesus lalu "sida murid nganu orang nya," Jesus balat "pedis ati”—taukat "ringat.” Iya lalu bejaku ngagai sida murid Iya, “'Awakka sida ke mit datai ngagai Aku’” (Mark 10:13, 14, NKJV).
+
+Ba endur bukai, lebuh sida Parisi ngiga peluang deka nyalahka Jesus pasal ngelanggar hari Sabat ketegal ngeraika orang, Jesus nanya sida, “Nitihka Adat, ni utai ti patut dikereja kitai lebuh hari Sabat, ngereja utai ti manah tauka utai ti jai; ngidupka nyawa tauka munuh?” (Mark 3:4, NKJV). Iya “merening ngagai sida enggau ati ti pedis tang sinu ati ke sida laban sida kieh” lalu udah nya Iya pen ngeraika lelaki nya (Mark 3:5, NKJV). Pengeringat Jesus ditu bekait enggau penyinu ati iya ketegal pengekieh sida; tu meh pengeringat kudus ke datai ari pengerindu, sama baka pengeringat Allah Taala dalam Penyanggup Lama nya meh pengeringat ti datai ari pengerindu. Baka ni ku pengerindu enda deka pedis ati ketegal penyai, lebih agi enti penyai nya ngemediska objek pengerindu nya?
+
+`Baka ni ku kitai deka bejimat enggaika kitai ngeringka pengeringat kitai ti beberatka diri nya lalu ngumbai iya "pengeringat kudus"? Nama kebuah kitai mudah amat deka ngereja baka nya, lalu baka ni ku chara kitai ulih nyaga diri ari tama panjuk ke baka nya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/05/05.md b/src/iba/ss/2025-01/05/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..edd9a1032f
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/05/05.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Tuhan Ukai Deka Ngemerinsa
+date:   29/01/2025
+---
+
+Dalam seluruh Bup Kudus, Tuhan beulang-kali ngayanka pengasih Iya nuju orang ti diindik, ti dikeduan, sereta mandangka pengeringat kudus Iya ngelaban sida ti ngindik sereta beduan sida nya. Enti nadai bisi penyai, enda meh Allah Taala ringat. Pengeringat Iya endang semina dituju sereta selalu ngelaban utai tauka orang ti ngemediska utai ti udah ditempa Iya.
+
+Nitihka Sabak Kenang 3:32, 33, Tuhan ukai deka ngemerinsa tauka ngenusah. Iya enggai ngukum orang ke ngereja penyai, tang pengujung iya pengerindu Iya nuntut pengelurus [tauka keadilan].
+
+Pemendar tu dipeda dalam berapa lama Tuhan deka terus ngampun sida nembiak Iya lalu beulang-kali meri sida peluang nesal lalu bebaik baru enggau Iya. Beulang-ulang kali, nengah bala nabi, Tuhan ngangauka sida nembiak Iya, tang sida kieh enggai ninga (peda Jer. 35:14–17, Mas. 81:11–14).
+
+`Bacha Esra 5:12 lalu bandingka iya enggau Jeremiah 51:24, 25, 44. Nama penerang ti diberi iya pasal ukum ti ninggang Jerusalem nengah orang Babilon? (Peda mega 2 Bansa Israel 36:16.)`
+
+Nitihka Esra 5, udah bekau orang Israel ke majak enda nesal tang ngeringatka Allah Taala, pengujung iya "Iya nejuka sida dialahka Raja Nebukadnesar menua Babilon” (Esra 5:12, NKJV). Tang Tuhan ngereja nya semina lebuh "nyau nadai jalai agi" kena nyeliahka ukum nya (2 Bansa Israel 36:16), lalu Tuhan udah nya ngukum Babilon ketegal ngereja pengerusak ti kelalu balat ngagai orang Judah (Jer. 51:24, 25, 44; bandingka enggau Sek. 1:15).
+
+Mayuh ukum bukai ti dipadahka Bup Kudus udah dikenataika Tuhan diterangka sebagai maya lebuh Allah Taala nejuka sida nembiak Iya dialahka munsuh sida (Pengulu 2:13, 14; Mas. 106:41, 42), setipak enggau pemutus sida ti ninggalka Tuhan lalu nyembah "petara" bansa bukai (Pengulu 10:6–16, Ulang Adat 29:24–26). Pengeringat Allah Taala ngelaban penyai, ti pengujung iya deka diluska abis lengis dudi hari, datai ari pengerindu Iya ungkup semua enggau pengingin Iya ti dekaka pemanah ungkup seluruh universe tu pengujung iya ila, iya ke bisi taruh dalam hal dosa enggau penyai enggau pengawa ti ngelaban.
+
+`Baka ni ku fakta ti madahka Allah Taala enggai ngelabuhka ukum ngagai sapa-sapa ngempaska pemereti ati nuan pasal pengeringat enggau pemedis ati Allah Taala? Enti Tuhan nya lubah deka ringat, enda ka kitai patut lebih agi sabar sereta liat ati ngagai orang ke bisi ngelingi kitai? Baka ni ku kitai ulih ngereja baka nya sambil mega ngelindung sereta ngibuhka orang ke nyadi mangsa penyalah?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/05/06.md b/src/iba/ss/2025-01/05/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..c0a36b7a61
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/05/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Pandangka Penyinu
+date:   30/01/2025
+---
+
+Amat pen pengeringat Tuhan nya utai ti "jai," ukai reti nya iya enda beradat tauka enda rindu. Sebaliknya, dalam Penyanggup Lama enggau Penyanggup Baru, Allah Taala mandangka pengeringat Iya ngelaban penyai ketegal pengerindu Iya. Pengeringat Tuhan nya "jai" laban gaya penyai ti lebih jai enti dibandingka enggau pemadas sereta mulia Allah Taala ti tuchi.
+
+Ari segi tu, pengerindu Allah Taala nya utai ti penting bisi; pengeringat enda. Dini endur nadai bisi penyai enggau pengenda-adil, pengeringat pen nadai ga. Pengujung iya ila, pengawa pengerindu Allah Taala ti deka munaska semua penyai ari universe tu, deka mega madamka pengeringat enggau pemedis ati. Lalu nya pen ketegal pengenda-adil enggau penyai deka nadai agi belama iya. Nambahka nya, dia deka semina bisi pengelantang enggau keadilan belama iya dalam kaul pengerindu ti sempurna. Nadai agi bisi pengeringat Allah Taala dia laban nadai agi bisi kebuah ka iya. Naka-naka iya runding penemu ti pemadu manah!
+
+`Sekeda orang irauka pengeringat Tuhan tu deka enggau chara enda sengaja dikena orang nyadika lisin kena mensia bebalas dendam. Bacha Ulang Adat 32:35, Jaku-Dalam 20:22, Jaku-Dalam 24:29, Roma 12:17–21, enggau Hebrews 10:30. Baka ni ku ayat-ayat tu nagang kitai mensia bebalas dendam?`
+
+Nitihka Bup Kudus, Allah Taala bisi hak ngukum, lalu lebuh Iya ngereja nya, Iya selalu ngereja nya enggau chukup lurus tauka adil. Kedua Penyanggup Lama enggau ke Baru chukup terang madahka pengawa bebalas nya pengawa Allah Taala. Baka ti ditulis Paul dalam Rome 12:19 (NASB), “Menyadi, anang malas, tang awakka Allah Taala ngayanka pengeringat Iya; laban endang udah ditulis, 'AKU KE MALAS, AKU DEKA MAYAR,' ku Tuhan bejaku.” (ngambi jaku ari Ulang Adat 32:35).
+
+Taja pen ba pengujung iya Allah Taala deka ngukum semua pengenda-adil enggau penyai, Kristus udah muka jalai ungkup semua orang ti arapka Iya. Enggau bendar, “Jesus ke ngelepaska kitai ari pengeringat ti deka datai” (1 Tes. 1:10, NKJV; bandingka enggau Rom. 5:8, 9). Lalu tu endang nitihka pelan Allah Taala: “Laban Allah Taala ukai milih kitai ngambika kitai ditinggang pengeringat, tang ngambika kitai bulih pengelepas ulih Tuhan kitai Jesus Kristus” (1 Tes. 5:9, NKJV). Pengeringat Tuhan enda dipadamka, tang orang ke bisi pengarap ka Jesus deka dilepaska ari pengeringat nya ketegal Kristus.
+
+`Baka ni ku pengawa Jesus ti nyadika piring kena bebaikka kitai enggau Tuhan udah ngeringka keadilan lalu dalam timpuh ti sama udah ngelepaska kitai ari pengeringat Tuhan? Ngingatka Tuhan udah muka jalai pengelepas ka nuan, taja pen nuan bisi mayuh pengurang, berapa mayuh pengasih patut diberi nuan ngagai orang bukai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/05/07.md b/src/iba/ss/2025-01/05/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..426909a4f7
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/05/07.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Tambah Penemu
+date:   31/01/2025
+---
+
+Bacha Ellen G. White, “Idolatry at Sinai,” pp. 315–330, in Patriarchs and Prophets.
+
+Dalam konteks dosa nyembah engkeramba anak chapi emas, Ellen G. White nulis tu: “Bansa Israel udah bedosa ngelaban Allah Taala, ti Raja ke udah meri penguntung enggau berekat ngagai sida sereta mega sida udah besumpah deka nunduk ngagai kuasa Iya sereta ngasika Iya. Kena ngukuhka perintah Tuhan nya keadilan mesti dipejalaika ngagai sida. Taja pia, ditu pen pengasih Allah Taala dipandangka. Amat pen Iya ngukuhka adat Iya, Tuhan udah meri sida kuasa bebas milih sereta meri peluang ngagai semua kena nesalka penyai. Semina sida ti kieh ngelaban aja deka disingkirka. 
+
+“Dosa tu enda tau enda diukum, nyadika saksi ngagai bansa-bansa bukai ti ngelingi dia, senentang pengeringat Tuhan ngelaban pengawa nyembah engkeramba. Ari bejalaika keadilan keatas sida ti bedosa nya, Moses, ti nyadi kereban Allah Taala, enda tau enda nulis dalam rikud ukum ti berat nya ngelaban penyalah sida. Baka orang Israel, udah nya, deka ngutuk pengawa orang bansa bukai ti nyembah engkeramba, tentu munsuh sida deka begendangka penyalah sida ti udah ngaga engkeramba anak chapi emas nya lalu nyembah iya ba Horeb, kena ngelaban sida, taja sida ngambu diri semina nyembah Jehovah aja nyadika Petara sida. Udah nya, taja pen enda ulih dikenggaika sida ngaku penyalah ti ngemaluka sida nya, bansa Israel ulih nunjuk ngagai ukum ti pemadu berat ti diterima sida ti ngereja penyalah nya, nyadika bukti dosa sida enda dilepaska pia aja tauka dilamun. 
+
+“Pengerindu enggau keadilan ngeletak dosa tu mesti diukum. . . . Pengasih Allah Taala nejuka beribu orang merinsa, kena nyeliahka ukum ninggang bejuta orang. Kena nyelamatka orang mayuh, Iya mesti ngukum sida ke mimit nya.”—Ellen G. White, Patriarchs and Prophets, pp. 324, 325.
+
+**Tanya ti Deka Dipejuraika**:
+
+`Dalam penemu nuan nama kebuah mayuh amat orang bibat enggau konsep pengeringat Tuhan tu? Nama ti udah nyaup nuan meretika konsep tu?  `
+
+`Nama penanggul [penusah] selalu nyadi lebuh mensia bebalas dendam, ke nadai kala nyadi enti Tuhan ti bebalas?  `
+
+`Baka ni ku ukum Tuhan ngelaban Israel sapengudah sida ti nyembah engkeramba anak chapi emas nya mega nunjukka pengasih Tuhan? Nama chunto bukai ari Bup Kudus ti mandangka ukum Tuhan nya mega pengawa pengasih Iya?`
+
+`Taja pen kitai meretika pengeringat Tuhan ngelaban penyai nya lurus tauka tuchi lalu meri ukum ti chukup adil, berapa penting kitai patut nyeliahka diri ari besalahka orang bukai? Pejuraika tu lebih agi dalam senawah jaku ayat 1 Korint 4:5.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/05/info.yml b/src/iba/ss/2025-01/05/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..cb11ce5d7a
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/05/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Pengeringat ari Pengerindu Tuhan"
+  start_date: "25/01/2025"
+  end_date: "31/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/06/01.md b/src/iba/ss/2025-01/06/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..aa0fab8ceb
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/06/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  Pengerindu Tuhan Ka Keadilan
+date:   01/02/2025
+---
+
+### Bacha ka Pelajar Minggu Tu
+
+Mas. 33:5, Mas. 85:10, Ul. Adat 32:4, James 1:17, Titus 1:2, P'sut. 32:14, Matt. 5:43–48.
+
+> <p>Ayat Dikingat</p>
+> “Enti orang deka temegah, sida patut temegahka diri ti bepenemu-dalam, lalu nemu Aku rindu ngayanka pengerindu enggau pengelurus di dunya tu, laban nya meh utai ti ngasuh ati Aku gaga. Aku ti TUHAN, udah bejaku.” (Jer. 9:24, NKJV).
+
+Di menua Timur Semak dulu kelia, "petara" orang di menua nya ukai semina beati hari, enda beradat, sereta enda ulih dikarapka, sida mega merintah orang ngereja pengawa jai, baka bepiringka anak mensia. Lalu taja pen sida udah ngereja baka nya, orang ke megai pengarap lama [orang kapir] nya, enda ulih ngarapka pemanah ari petara sida, nya ke ngujungka sida semampai nangika diri ngemediska ati "petara" sida.
+
+Nitihka Ulang Adat 32:17, "petara" sida nya ke bendar iya endang bala antu empu (peda mega 1 Kor. 10:20, 21). Lalu chara sida nyembah endang penuh enggau jalai tipu, ke ngujungka mensia diau dalam petang spiritual enggau moral ti pemadu besai. Tang Allah Taala Bup Kudus nya jauh lain ari bala petara antu nya. Yahweh nya pemadu manah lalu perangai [karakter] Iya enda berubah. Lalu semina laban pemanah Allah Taala ti enda berubah nya meh kitai tau bisi pengadang [harapan] diatu, enggau ungkup belama iya.
+
+Bebida amat ari petara pelesu orang dunya kelia, enggau "petara" orang dunya moden diatu, pen, Allah Taala Yahweh nya berat amat ati senentang penyai, pemerinsa, pengenda-adil, enggau penekan—semua nya semampai dikutuk Tuhan. Lalu, iya ti pemadu penting, semua nya deka dipunaska Iya magang ba siti hari ti deka datai dudi ila.
+
+_*Pelajarka pelajar minggu tu kena nyediaka Sabat, February 8._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/06/02.md b/src/iba/ss/2025-01/06/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..28008251df
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/06/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Pengerindu enggau Keadilan
+date:   02/02/2025
+---
+
+Dalam seluruh Bup Kudus, pengerindu enggau keadilan nya endang begulai sejalai. Pengerindu ke bendar begunaka keadilan, lalu keadilan ke bendar belalauka pengerindu sereta dipejalaika dalam pengerindu. Kitai enda biasa berundingka konsep dua iti tu begulai, tang kitai berunding baka nya laban konsep pengerindu enggau keadilan tu udah balat bilut tauka salah gambar laban mensia.
+
+`Bacha Masmur 33:5, Isaiah 61:8, Jeremiah 9:24, Masmur 85:10, enggau Masmur 89:14. Nama ku ayat-ayat tu bejaku pasal pengibuh Tuhan ka keadilan?`
+
+Ayat-ayat tu enggau terang madahka Allah Taala rindukua keadilan (Mas. 33:5, Isa. 61:8). Dalam Bup Kudus, penemu pasal pengerindu enggau keadilan nya endang bekempit enggau pangan diri. Pengerindu Allah Taala enggau pengelurus Allah Taala endang begulai sejalai, lalu Iya endang beberat amat ka pengelurus enggau keadilan dipejalaika di dunya tu.
+
+Ketegal nya, endang aruh iya, bala sida nabi semampai ngutuk semua macham pengenda-adil, nyengkaum adat ti enda lurus, timbang ti ngakal, enggau pengawa ti enda adil ti dikereja ngagai orang ti merinsa mensena enggau sida ke patu-balu tauka sebarang orang ti mudah nyadi mangsa. Taja pen mensia ngereja mayuh penyai enggau pengenda-adil, Allah Taala aja ti semampai “rindu ngayanka pengerindu enggau pengelurus di dunya tu” (Jer. 9:24, NKJV). Nya alai, senutuk enggau nya, dalam seluruh Bup Kudus, orang ke taluk ngagai Allah Taala sigi nganggap ukum ari Tuhan nya utai ti manah laban iya ngukum orang ke ngereja penyai sereta ngindik orang, lalu ngenataika keadilan enggau pengelepas ngagai sida ti nyadi mangsa pengenda-adil enggau kena indik.
+
+Iya ke bendar, pengelurus enggau keadilan nya endang pelasar perintah Allah Taala. Perintah moral Allah Taala ti penuh pengerindu nya endang adil sereta lurus, lalu bebida amat ari perintah orang dunya, ke suah ngereja utai ngena jalai ti enda adil laban deka ngambi untung lalu bulih kuasa ka diriempu. Dalam Allah Taala, “pengerindu [pengasih] enggau penetap ati [pemendar] deka betemu. Pengelurus enggau pemaik deka beberap” (Mas. 85:10, NKJV).
+
+Lalu Tuhan udah madah enggau terang utai ti kadeka Iya ari kitai. “TUHAN udah madahka ngagai kitai utai ti manah. Utai ti diguna Iya ari kitai nya baka tu: ngereja utai ti lurus, seruran ngayanka pengerindu, lalu diau begulai sejalai enggau Allah Taala kitai enggau ati ti baruh” (Mikah 6:8, NKJV). Enti bisi utai dalam perangai Allah Taala ti patut dipandangka kitai, nya meh pengerindu—enggau keadilan enggau pengasih ti datai ari iya—lebih ari semua utai bukai.
+
+`Nama sekeda chunto keadilan mensia ti enda adil, kemaya hari tu? Enti baka nya, kati ku kitai enda deka lebih bebendar agi ngangauka Tuhan ngambika Iya datai jampat ke agi, mai keadilan Iya ti sempurna nya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/06/03.md b/src/iba/ss/2025-01/06/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..f7de66d3e2
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/06/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Tuhan Pemadu Manah Sereta Lurus
+date:   03/02/2025
+---
+
+Allah Taala ukai semuti ngambu Diri rinduka keadilan lalu ngasuh mensia rinduka keadilan lalu ngereja iya, tang Allah Taala Empu neladanka enggau terang chiri-chiri nya. Bup Kudus ngajar kitai pasal Allah Taala ti pemadu kudus, taluk, lurus, sereta rindu. Allah Taala semina sereta semampai ngereja utai ti penuh pengerindu, pengelurus, enggau keadilan. Iya nadai kala ngereja utai ti salah.
+
+`Bacha Ulang Adat 32:4 enggau Masmur 92:15. Nama ti diajar ayat-ayat tu pasal penaluk enggau pengelurus Allah Taala?`
+
+Ayat-ayat tu enggau mayuh ayat ke bukai madahka Allah Taala lurus sereta rindu—“nadai utai ti enda lurus ba penyaga aku” (Mas. 92:15, bandingka enggau Mas. 25:8, Mas. 129:4). Allah Taala “nadai kala ngereja utai ti salah. Enda kala ngelaung sepagi, Iya mai atur ti lurus ngagai nembiak Iya. Tang taja pia, orang ke enda lurus di nengeri nya majak ngereja utai ti salah, lalu enda nemu malu” (Sepaniah 3:5, NKJV). Peratika bida besai entara perangai Allah Taala enggau sida ti rindu ngereja utai ti enda adil.
+
+Allah Taala nemu utai ti pemadu manah ungkup genap iku kitai, lalu Iya dekaka utai ti pemadu manah ungkup genap iku kitai, lalu semampai ngereja utai ti mai pemanah ngagai semua orang.
+
+`Bacha Masmur 9:7, 8 enggau Masmur 145:9–17. Nama ti diajar ayat-ayat tu senentang Allah Taala?`
+
+Allah Taala Bup Kudus nya “endang Hakim ti lurus” (Mas. 7:11, NKJV) lalu nadai bisi penyai begulai enggau Iya (Mas. 5:4). Munyi ti diajar 1 John 1:5, “Allah Taala nya penampak, lalu dalam Iya nadai pemetang” (NKJV). Iya ke bendar, Allah Taala nya ukai semina pemadu manah, tang munyi ku James 1:13 (NKJV) “Allah Taala enda ulih diuji penyai” (bandingka enggau Habakuk 1:13).
+
+Dalam semua tu, pemanah Allah Taala enggau mulia Iya endang enda ulih diperaraka. Mayuh mensia gilaka kuasa, tang Allah Taala pemadu bekuasa, taja pia, Iya bekenaka kuasa Iya semina ngena chara ti lurus, adil, sereta penuh pengerindu. Nya alai, enda nyempelah Moses lebuh iya minta ngagai Allah Taala, “Awakka aku meda mulia Nuan,” lalu Allah Taala nyaut iya, “Aku deka ngasuh mulia Aku mansa mua nuan” (Pemansut 33:18, 19, NKJV).
+
+`Nama kebuah Allah Taala ti pemadu manah nya ngelakka penyai balat nyadi di dunya tu deh? Pejuraika saut nuan dalam kelas.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/06/04.md b/src/iba/ss/2025-01/06/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..170c616ecb
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/06/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Perangai Allah Taala ti Enda Berubah
+date:   04/02/2025
+---
+
+`Bacha Malaki 3:6 enggau James 1:17. Nama ti diajar ayat-ayat tu pasal perangai [karakter] Allah Taala?`
+
+Dalam Malaki 3:6, Allah Taala madah, “Aku tu TUHAN, lalu Aku enda berubah” (NKJV). Taja bisi sekeda orang ngambi jaku ayat tu lalu ngumbai reti iya madahka Allah Taala enda berubah dalam semua segi, laluh ayat nya enggau konteks ayat nya mandangka utai ti enda berubah ba Allah Taala nya meh moral tauka [akhlak] Iya. Laluh ayat nya madahka Allah Taala tau berubah dalam segi kaul, laban Allah Taala madah: “Nya kebuah kita ke peturun Jakop enda lus.” Lalu dalam ayat ke nangkanka nya, Allah Taala bejaku ngagai sida nembiak Iya, “Pulai baru ngagai Aku, nya baru Aku deka pulai baru ngagai kita” (Mal. 3:7, NKJV).
+
+Nyadi Allah Taala endang bisi ngaga kaul ti surut-mansang enggau mensia ti udah ditempa Iya, tang dalam semua kaul surut-mansang nya, sereta dalam semua utai bukai, perangai Allah Taala tetap meruan. Tu mega ditetapka dalam James 1:17, ti madahka "semua pemeri ti menyana, ti pemadu badas endang datai ari atas magang, nurun ari Apai penampak ke enda berubah. Allah Taala ukai pun penatai penyai.
+
+Ditu enggau ba tempat bukai, Bup Kudus beulang-kali madahka perangai Allah Taala enda berubah. Reti nya, Bup Kudus semampai ngajar kitai pasal moral [akhlak] Allah Taala enda berubah. Taja pia, Tuhan ulih sereta bisi ngaga kaul ti amat enggau mensia, ke endur Tuhan meri respons ti selalu penuh pengerindu enggau keadilan.
+
+`Bacha 2 Timoti 2:13; Titus 1:2; enggau Hebrews 6:17, 18. Nama ti diajar ayat-ayat tu pasal Allah Taala?`
+
+Allah Taala enda ulih nyangkal Diriempu; Allah Taala enda kala bula; lalu semaya Allah Taala enda tau balang. Kitai tau arapka Allah Taala dalam Bup Kudus nya meh Allah Taala ti sama ti (dalam Kristus) ti sanggup meri Diriempu ungkup kitai datas regang. Iya meh Allah Taala ti tau dikarapka enggau penuh, lalu kitai tau bisi pengarap enggau pengadang ungkup dudi hari laban, munyi ku jaku Hebrews 13:8, “Jesus Kristus enda berubah kemari, sehari tu enggau ke belama iya” (NKJV).
+
+`Baka ni ku nuan deka belajar pechayaka Tuhan nya manah taja pen utai ti jai amat udah nyadi dalam pengidup nuan? Baka ni ku gambar Tuhan datas regang nya ulih nyaup nuan belajar pechayaka pemanah Allah Taala?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/06/05.md b/src/iba/ss/2025-01/06/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..7a073a48fb
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/06/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Allah Taala ti Nesal Ati?
+date:   05/02/2025
+---
+
+Kati ulih Tuhan "nesal ati"? Enti ulih, baka ni reti nya, kini? Kitai udah meda baka ni perangai Allah Taala nya enda berubah. Taja pia, bisi sekeda ayat Bup Kudus bejaku pasal Tuhan "nesal ati" tauka "ngubah runding Diri." Sekurang iya, ba kitai mensia, nesal reti nya kitai sedar tauka nemu diri udah ngereja utai salah. Nama reti sekeda ayat Bup Kudus ti bejaku pasal Allah Taala "nesal" deh?
+
+`Bacha Pemansut 32:14 lalu bandingka iya enggau Jeremiah 18:4–10. Baka ni ku runding di senentang jaku ayat tu ti madahka Tuhan "ngubah runding" Iya?`
+
+Dalam ayat-ayat tu enggau mayuh ke bukai, Tuhan dipadahka ditu ngubah runding Iya pasal ngukum dalam respons Iya ngagai mensia ke nesal tauka ngagai seruan ari mensia bukai. Allah Taala besemaya, enti sida badu agi ngereja penyai, Iya mega deka enda nyadi bejalaika ukum ti udah dilanggurka Iya. Siti ari batang randau [tauka tema] dalam seluruh Bup Kudus, iya nya pasal Allah Taala ngubah runding Iya pasal ngukum, ketegal mensia udah nesal ati lalu berubah.
+
+`Bacha Penyampau 23:19 enggau 1 Samuel 15:29. Nama ti diajar ayat-ayat tu pasal Tuhan, sekalika Iya "ngubah runding" tauka "nesal ati"?`
+
+Ayat-ayat tu enggau terang madahka Allah Taala nya “ukai mensia; Iya enda ngubah runding Diri” (1 Sam. 15:29, NKJV) lalu “Allah Taala ukai baka mensia ti bula. Iya ukai baka mensia ti ngubah runding diri. Utai ti disemaya Iya sigi deka dikereja Iya. Iya bejaku, lalu utai nya nyadi” (P'pau 23:19, NKJV). Enti dibacha dalam senawah ayat-ayat ke bukai, ayat-ayat tu enggai nyadi dikumbai kitai madahka Tuhan nya enda "berubah runding" sama sekali, tang iya ke amat, sida nya madahka pemendar ti madahka Tuhan nya enda "berubah runding" tauka "nesal ati" dalam chara ti sama enggau chara mensia. Iya ke bendar, Allah Taala selalu ngamatka semaya Iya, lalu, taja pen Iya ngubah utai ti deka dikereja Iya nitihka penesal ati mensia, Iya ngereja baka nya semampai nitihka pemanah Iya enggau Jaku Iya. Tuhan tau ngubah runding Iya lalu enda nyadi ngukum nitihka penesal ati mensia, ketegal perangai Iya ti manah, ti lurus, ti penuh pengerindu, sereta kasih.
+
+`Nama utai ti penting diambi kitai ari gambar Bup Kudus pasal Tuhan ti "nesal ati" tauka "berubah runding"? Nama ti dipadahka ka ku ngagai kitai pasal perangai Tuhan ti enda berubah nya, begulai enggau fakta ti madahka Tuhan nya masuk kaul ti betulak-ansur enggau mensia, ti penting ba Iya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/06/06.md b/src/iba/ss/2025-01/06/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..f161cfdd14
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/06/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Bepegai Rat Ka Pengerindu enggau Keadilan
+date:   06/02/2025
+---
+
+Bup Kudus semampai ngajar kitai pasal “TUHAN Allah Taala kita endang siku aja. Ati Iya endang tetap. Iya deka ngingatka sempekat Iya, lalu ngayanka pengerindu Iya ti meruan belama iya ngagai beribu serak orang ke rinduka Iya, sereta ngasika pesan Iya” (Ulang Adat 7:9, NKJV). Perangai Iya ti manah sereta rindu nya udah dipandangka enggau pemadu iya ulih Jesus datas regang (peda Rom. 3:25, 26; Rom. 5:8). Ku Masmur 100:5, “TUHAN endang badas. Pengerindu Iya meruan belama iya, lalu penetap ati [penaluk] Iya meruan belama iya” (ESV; bandingka enggau Mas. 89:2). Nya alai, Tuhan tau dikarapka; Iya meri semina pemeri ti manah ngagai bala anak Iya (James 1:17; bandingka enggau Luke 11:11–13). Iya ke bendar, Iya mega meri utai ti manah ngagai sida ti setanah enggau munsuh Iya.
+
+`Bacha Matthew 5:43–48. Nama ti diajar ayat tu paal pengerindu Tuhan ti pemadu manah nya? Baka ni kitai patut mela orang bukai belalauka ajar Jesus tu?`
+
+Matthew 5 bejaku pasal pengerindu Allah Taala nya sebagai pengerindu ti chukup manah [sempurna]. Pengerindu ti enda sempurna nya meh pengerindu ti semina rinduka orang ke rinduka nuan. Tang Tuhan rindu nyentukka sida ti begedika Iya, enggau sida ti nyadi munsuh Iya. Pengerindu Iya endang chukup penuh, nya alai, iya sempurna.
+
+Taja pen pengerindu Tuhan enggau pengasih Iya jauh ngelui pematut ti disadang, iya enda kala muai ke tisi tauka enda nuntut keadilan. Iya ke bendar, iya begulaika keadilan enggau pengasih (Mas. 85:10). Baka nya meh Bup Kudus merintah kitai ngambika: “Kita enda tau enda taluk sereta lurus [tauka 'kemeranka pengasih enggau keadilan], lalu enggau ati ti liat, anti meh Allah Taala kita” (Hos. 12:6, NKJV). Salin bukai munyi tu, “Pegai rat ka pengerindu enggau keadilan” (Hos. 12:6, ESV; bandingka enggau Luke 11:42).
+
+Ba pengujung iya, Allah Taala Empu deka bejalaika keadilan ti sempurna. Rome 2:5 madah, “pengelurus ukum Allah Taala [deka] dipandangka” (ESV). Penudi iya, sida ti udah diselamatka deka belagu: ““Naka meh pemesai enggau pemanah kereja Nuan, O Tuhan Allah Taala ti Pemadu Bekuasa! Jalai Nuan endang lurus sereta betul, O Raja ke belama-lama iya! Sapa enda nangi lalu muji nama Nuan, O Tuhan? Laban semina Nuan siku aja ti kudus. Semua bansa deka datai lalu nyembah Nuan, laban ukum ti diberi Nuan udah dipandangka” (P'dang. 15:3, 4, NKJV; bandingka enggau P'dang. 19:1, 2).
+
+`Isaiah 25:1 madah, “TUHAN, Nuan endang Allah Taala aku. Aku deka ngemesaika Nuan lalu muji nama Nuan. Nuan udah ngereja utai ti amat nyelai. Nuan udah tetap ati bejalaika pelan ti digaga Nuan kelia” (NKJV). Baka ni ku kitai ulih belajar muji Tuhan lebuh pengidup kitai pedis sereta dituntung mayuh penusah? Baka ni chara pengidup nuan empu ulih nyadika piring puji ngagai Allah Taala ngena jalai ti deka lebih agi ngenataika keadilan ngelingi nuan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/06/07.md b/src/iba/ss/2025-01/06/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..db9f80c312
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/06/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Tambah Penemu
+date:   07/02/2025
+---
+
+Bacha Ellen G. White, “God’s Love for Man,” pp. 9–15, in Steps to Christ.
+
+“Jaku Allah Taala mandangka perangai Iya. Iya Empu udah madahka pengerindu enggau pengasih Iya ti nadai nemu abis. Lebuh Moses besampi, ‘Awakka aku meda mulia Nuan.' Disaut TUHAN, “Aku deka ngasuh mulia Aku mansa mua nuan.’ Pemansut 33:18, 19. Tu meh mulia Iya. ‘Udah nya TUHAN mansa mua Moses, lalu ngangau, 'Aku tu TUHAN Allah Taala ti kasih sereta siru, lubah ringat, sereta mandangka penetap ati enggau pengerindu ti besai. Aku deka tetap rinduka beribu-ribu serak lalu ngampun penyai enggau dosa’ Pemansut 34:6, 7. Iya ‘lubah ringat, sereta mandangka penetap ati enggau pengerindu ti besai,’ ‘Nuan gaga ati ngayanka pengerindu Nuan.’ Jonah 4:2; Mikah 7:18.
+
+“Allah Taala udah nanggam ati kitai ngagai Iya ngena tanchang ti enda ulih diitung di serega enggau di dunya tu. Nengah utai dalam dunya asal, enggau tali kaul ti pemadu dalam sereta siru ti kala ditemu mensia, Iya udah naka alah mandangka Diriempu ngagai kitai. Tang, taja pia, semua nya enda chukup kena nyempamaka pengerindu Iya. Taja pen semua bukti tu udah diberi, munsuh ti enggai meda utai manah udah nutup runding mensia, ngambika sida merening ngagai Allah Taala enggau ati ti takut; sida nganggap Iya jai ati sereta enggai ngampun. Sitan mulaska runding mensia ngambika sida nganggap Tuhan nya tegas ba keadilan,—siku hakim ke mangah, ke kasar, penagih utang ke enggai rugi sesin pen. Iya ngambar Allah Taala baka siku orang ke meratika kitai enggau mata tajam laban deka nangkap genap iti penyalah ti dikereja mensia, ngambika Iya ulih ngukum sida. Nya alai Jesus datai ke dunya tu lalu idup begulai enggau mensia, ngambika Iya ulih muai gambar ti petang nya, lalu mandangka ngagai dunya tu pengerindu Allah Taala ti nadai nemu abis.”—Ellen G. White, Steps to Christ, pp. 10, 11.
+
+**Tanya ti Deka Dipejuraika**:
+
+`Nama kebuah penting amat kitai nemu mulia Allah Taala nya endang begulai enggau pamanah Iya? Baka ni ku penemu tu ngemetulka ajar pasal mulia ti semina nekanka kuasa aja tang enda nekanka pengerindu enggau perangai Allah Taala?`
+
+`Kati kala nuan kakang ati pasal pemanah Tuhan? Kati bisi nuan nemu orang ke kakang ati pasal pemanah Allah Taala ketegal ulah tauka pengawa orang ke ngambu diri nitihka Tuhan, tauka ketegal semua penyai ke bisi dalam dunya tu? Baka ni chara nuan mutarka pengakang ati nuan empu nya, lalu baka ni ku nuan deka ulih nolong orang bukai ke bisi pengakang ati pasal pemanah Tuhan tu? Peda pelajar minggu nyin ila.`
+
+`Dalam kelas, kerandauka saut ngagai tanya ba hari Senin. Baka ni ku pengamat bisi laya besai nya nyaup kitai meretika semua penyai ke bisi diatu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/06/info.yml b/src/iba/ss/2025-01/06/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..2a8952e884
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/06/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Pengerindu Tuhan Ka Keadilan"
+  start_date: "01/02/2025"
+  end_date: "07/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/07/01.md b/src/iba/ss/2025-01/07/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..b7e6d24146
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/07/01.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+---
+title:  Penanggul Laban Penyai
+date:   08/02/2025
+---
+
+### Bacha ka Pelajar Minggu Tu
+
+Jop 30:26; Matt.27:46; Jop 38:1–12; Masmur 73; P'kal. 2:16, 17; P'dang. 21:3, 4.
+
+> <p>Ayai Dikingat</p>
+> “Iya deka ngendas semua ai mata ari mata sida, lalu pemati nadai agi, nadai agi ngulit, nadai agi nyabak, nadai agi pedis, laban utai ti lama nyau nadai agi” (Pemandang 21:4, NKJV).
+
+Engka penanggul ti pemadu besai ti ditapi orang Kristen nya meh penanggul laban penyai—baka ni ku kitai deka betampilka fakta ti madahka Allah Taala nya pemadu manah, sereta rindu, enggau fakta ti madahka dunya tu penuh laban penyai. Enggau jaku pandak, enti Allah Taala pemadu manah sereta pemadu bekuasa, nama kebuah bisi mayuh amat penyai di dunya tu deh?
+
+Tu ukai semuti penanggul akademik aja tang siti utai ti balat ngeruga runding mayuh mensia dataika sida pedis amat deka nemu Allah Taala ke bendar sereta rinduka Iya.
+
+“Ba runding mayuh orang asal penatai dosa enggau kebuah iya bisi amat ngalitka ati sida. Sida meda utai ti dikereja penyai, ti ngenataika penusah, pemerinsa, pengerusak besai, lalu sida nanya baka ni semua tu tau bisi sedangka Tuhan ti pemadu bekuasa, pemadu rindu, sereta pemadu bepenemu-dalam bekuasa merintah dunya tu. Tu meh siti misteri ke nadai saut ditemu sida.”—Ellen G. White, The Great Controversy, p. 492.
+
+Mayuh orang 'atheists' [orang ke enda arapka Allah Taala bisi] madahka penanggul dosa tu meh kebuah sida nyadi orang ke enda arap. Tang, baka ti deka dipeda kitai minggu tu enggau minggu-minggu ti deka datai, Allah Taala dalam Bup Kudus nya endang pemadu manah, lalu kitai tau amat arapka Iya—taja pen dunya tu penuh laban penyai ketegal dosa.
+
+_*Pelajarka pelajar minggu tu kena nyediaka Sabat, February 15._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/07/02.md b/src/iba/ss/2025-01/07/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..8277c3be9e
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/07/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  “Ni Pengelama, O Tuhan?”
+date:   09/02/2025
+---
+
+Penanggul laban penyai tu ukai mina nyadika sebana dunya kemaya hari tu, tang dalam Bup Kudus mega.
+
+`Bacha Jop 30:26, Jeremiah 12:1, Jeremiah 13:22, Malaki 2:17, enggau Masmur 10:1. Baka ni ku ayat-ayat tu mantaika penanggul laban penyai tu ba mua pengalaman mensia?`
+
+Ayat-ayat tu nimbulka mayuh jaku tanya ti mengkang ditanya kitai kemaya hari tu. Nama kebuah orang ke jai baka ke maju lalu orang ke ngereja penyai beruntung ari penyai sida, enti enda selalu baka nya, chukup suah? Nama kebuah orang ke lurus balat merinsa? Dini meh Tuhan lebuh penyai nyadi? Nama kebuah Tuhan kekadang baka ke jauh amat ari kitai, tauka belalai ari kitai?
+
+Nama-nama pen jaku kitai nyaut tanya-tanya nya enggau penanggul pasal penyai, kitai patut bejimat kitai enda patut ngumbai penyai nya hal ti mit aja. Kitai enda patut nguji deka mutarka penanggul tu ngena chara ngurangka bansa penyai, tauka penyampau iya dalam dunya tu. Penyai nya endang utai ti jai amat—lalu Allah Taala begedika iya lebih agi ari kitai. Ari nya, kitai tau enggau orang di dalam seluruh Bup Kudus, sama bela meri respons kitai ngagai penyai enggau pengenda-adil ke mayuh dalam dunya tu: “Ni pengelama, O Tuhan?”
+
+`Bacha Matthew 27:46. Nama reti jaku Jesus ditu, ba nuan? Nama ti dipadahka jaku nya pasal baka ni penyai udah negu Allah Taala enggau jalai ti pemadu berat?`
+
+Datas regang nya, Jesus Empu mansutka tanya tu: “Allah Taala Aku, Allah Taala Aku, nama kebuah Nuan ninggalka Aku?” (Matt. 27:46, NKJV). Ditu kitai lebih agi meda Allah Taala Empu udah ditegu penyai, siti pemendar ti chukup besai ti nyata dipeda dalam pemerinsa enggau pemati Jesus datas kayu regang, ke alai semua penyai di dunya tu ditinggangka ngagai Iya magang.
+
+Tang, ba ditu mega bisi pengadang [harapan]. Utai ti udah dikereja Jesus datas regang nya udah ngalahka pun penatai semua penyai, iya nya, Sitan, lalu pengujung iya deka ngeluska semua penyai. Jesus nyebut jaku nya ari ayat Masmur 22:1, lalu laluh Masmur udah nya dataika pengujung iya tembu dalam pemenang.
+
+`Datas regang nya, Jesus merening ke mua ngagai pengadang, ti enda ulih dipeda Iya, lebuh nya. Baka ni ku kitai tau bulih penetap ati ari pengalaman Iya lebuh kitai mega enda ulih meda pengadang [harapan] ba mua kitai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/07/03.md b/src/iba/ss/2025-01/07/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..93a868e9bb
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/07/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  “Mayuh Utai ti Enda Ditemu Kitai”
+date:   10/02/2025
+---
+
+Ba pengujung sejarah dunya tu ila pengerindu deka menang ngalahka penyai. Tang, ke diatu, agi bisi mayuh tanya ngeruga runding kitai. Baka ni ku kitai deka berunding sereta berandau pasal penanggul penyai tu ngena chara ti tau mai pemanah tauka nyaup kitai?
+
+`Bacha Jop 38:1–12. Baka ni ku saut Tuhan ngagai Jop meri penerang senentang penanggul penyai? Ni pemayuh utai ti ditemu enggau enda ditemu kitai pasal utai ti nyadi ba belakang tabir?`
+
+Dalam cherita nya, Jop udah balat merinsa lalu udah mansutka mayuh tanya pasal nama kebuah penyai enggau pemerinsa udah balat ninggang iya. Iya minta deka berandau enggau Tuhan Empu ngambika iya tau bulih saut ngagai utai ti ditanya iya, enda nemu utai ti mayuh nyadi ba belakang tabir, dalam kort serega din (peda Jop 1–2).
+
+Balat respons Tuhan ngagai Jop. Lebih agi, “TUHAN lalu bejaku ngagai Jop ari biau-balai nya. Ko TUHAN, 'Sapa nuan nya ti berani betanyaka penemu-dalam ari Aku, ngena jaku ti beli sereta kusung?'” (Jop 38:1, 2, NKJV). Bisi salin siti nyebut iya munyi tu: “Nama ga di mayuh amat jaku sedangkan penemu nuan mimit aja?" (Jop 38:2, CEV). Lalu, Tuhan nambahka jaku Iya dalam Jop 38:4, “Kati nuan bisi dia lebuh Aku ngaga dunya? Enti nuan amat mayuh penemu, padahka nya ngagai Aku” (NKJV).
+
+`Bacha Jop 42:3. Baka ni ku saut Jop nerangka utai ti patut ditemu kitai pasal penuduk diriempu?`
+
+Ari saut Iya ngagai Jop, Tuhan dekaka Jop nemu bisi mayuh amat utai ti enda Jop nemu tauka meretika iya. Lalu, baka Jop, kitai mega, patut enggau ati baruh ngaku bisi mayuh amat utai ti nyadi dalam dunya tu, enggau di belakang tabir, ke enda ditemu kitai sekali pasal iya. Tang, taja pen kitai enda nemu saut ngagai tanya-tanya kitai nya, ukai reti iya nadai bisi saut ke betul tauka manah dia tauka semua utai enda deka ulih diputarka siti hari dudi ila. Nganti hari nya datai, kitai enda tau enda manggaika pengarap kitai ba pemanah Allah Taala, ti udah dipandangka ngagai kitai ngena mayuh macham chara.
+
+`Berundingka pasal berapa mimit utai ti ditemu kitai pasal sebarang utai. Enti baka nya, nama kebuah kitai patut belajar idup enggau tanya-tanya ke enda ulih disaut senentang pekara ti pemadu pedis deka disaut: iya nya, pasal penyai enggau pemerinsa?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/07/04.md b/src/iba/ss/2025-01/07/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..e2dff9b5be
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/07/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Orang ti Arapka Tuhan ti Skeptikal
+date:   11/02/2025
+---
+
+Ku Tuhan bejaku dalam Isaiah 55:8, 9, “Runding Aku enda baka runding kita, lalu jalai Aku enda baka jalai kita. Baka langit ti tinggi ari atas tanah, baka nya meh jalai enggau runding Aku tinggi agi ari jalai enggau runding kita” (NKJV).
+
+Runding Tuhan jauh tinggi ari enggi kitai. Enda kala mansa imaginasi kitai berapa kompleks pelan Tuhan ungkup sejarah kitai. Enti baka nya, ni jalai kitai tau ngarapka diri ulih nemu nama kebuah Tuhan ngaga utai ti dikereja Iya tauka enda dikereja Iya dalam mayuh bengkah keadaan [situasi]?
+
+Siti ari jalai kena besaraka penanggul penyai tu, sambil ngingatka kitai semina nemu mimit aja, dikumbai “skeptical theism” dalam jaku English. "Skeptical theist" tu meh orang ke arapka Tuhan bisi kebuah ti manah alai Iya ngereja utai ti dikereja Iya, tang laban penemu kitai tu serekat aja, kitai enda patut ngarapka diri ulih nemu nama kebuah-kebuah nya. Orang "skeptical theist" tu "skeptical" senentang pengulih mensia sedarka tauka pahamka enggau penuh kebuah-kebuah Tuhan nya ti besangkut-paut enggau penyai di dunya tu. Ngambika chunto, laban kitai enda ulih meda igi penyakit [kuman] terebai kin-kia dalam angin ti ngelingi kitai, ukai reti nya nadai bisi kuman penyakit dalam angin ti ngelingi kitai nya. Baka nya mega, laban kitai enda nemu kebuah-kebuah Tuhan nya ukai reti nya Tuhan nadai bisi kebuah ti manah ngereja utai.
+
+`Bacha Masmur 73. Baka ni ku penulis Masmur tu meda penyai enggau pengenda-adil ti nyadi ngelingi iya? Nama ti dipeda iya ti ngasuh pemereti iya pasal penyai nya lain?`
+
+Penulis Masmur balat tusah ati laban penyai di dunya tu. Iya malik ngelingi iya lalu meda orang ke jai nya mansang maju. Semua utai baka ti enda adil sereta enda asi. Iya nadai utai kena nyaut nya. Iya betanya dalam ati diri enti bisi penguntung iya arapka sereta betuaika Tuhan. Nya meh runding iya, nyentukka iya meda ke dalam rumah sembiang [kaaba] nya.
+
+Rumah sembiang nya meri sebagi ari kunchi ngagai penanggul penyai tu—iya nya, sedarka bisi siku Hakim ti lurus ti deka mai keadilan lalu ngukum nitihka timpuh Iya Empu.
+
+`Baka ni ku penemu orang Adventist senentang timpuh bechara [tauka ngakim] enggau ajar senentang rumah sembiang [kaaba] nya meri penerang pasal penanggul penyai tu? Taja pen kitai bisi mayuh utai tanya diatu, kati bisi nyaup kitai penemu ti madahka penerang ti silik senentang sejarah enggau pengakim Tuhan ti lurus deka dipandangka ba pengujung iya ila?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/07/05.md b/src/iba/ss/2025-01/07/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..a6446cf82b
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/07/05.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title:  Ngetanka Kebebasan Milih
+date:   12/02/2025
+---
+
+Taja pen kitai enda meretika jalai enggau runding Tuhan, Bup Kudus bisi mandangka sekeda utai ti ulih nyaup kitai betapi enggau penanggul penyai tu. Siti ari jalai ti tau dikena kitai besaraka penanggul penyai tu dikumbai "freewill defense" dalam jaku English [reti nya "ngetanka kebebasan milih."]
+
+"Ngetanka kebebasan milih" tu reti nya penemu ti ngumbai penyai bisi laban mensia nguna kebebasan milih tu enggau jalai ti salah. Nya alai, enti baka nya, kitai enda tau nyalah Tuhan ka penyai bisi, laban penyai bisi ketegal mensia ti salah guna kebebasan milih ti udah diberi Tuhan ngagai sida ungkup tuju ti manah. Tang, nama kebuah Tuhan meri kitai kebebasan milih baka nya deh? Kena nyara tu, C. S. Lewis bisi nulis baka tu, “kuasa kebebasan milih tu, taja iya ulih ngenataika penyai, endang siti tu aja utai ti ngasuh sebarang pengerindu tauka pemanah tauka pengaga 'berbaloi" dikembuan. Dunya "automata"—ke diwan jelu tauka mensia ti bekereja baka mesin—nya ukai dunya ke 'berbaloi' digaga. Pengelantang ti dikedekaka Tuhan ungkup mensia nya meh pengelantang tauka pengaga ti datai ari mensia ti bebas milih deka bekaul enggau Tuhan sereta enggau pangan diri. . . . Ngambika nya tau nyadi kitai mesti bebas milih.”—Mere Christianity (New York: MacMillan, 1960), p. 52.
+
+`Bacha Pemungkal 2:16, 17. Baka ni ku ayat-ayat tu mandangka kebebasan milih [moral] ti diberi Tuhan ngagai Adam seduai Awa?`
+
+Nama kebuah mesan tauka merintah sida baka nya enti sida nadai diberi kuasa milih ari pun? Adam seduai Awa udah makai buah ti enda disagi pakai nya, lalu kenyau ari nya dunya tu udah penuh laban penyai. Dalam Pemungkal 4, iya nya bagi ti nangkan cherita Pengelabuh dalam bagi 3, konsekuensi [akibat] ti jai ari dosa bisi dipeda kitai dalam hal Abel ti dibunuh menyadi iya. Cherita Pengelabuh nya mandangka baka ni penyalah Adam seduai Awa ti nguna kuasa milih nya enggau jalai ti salah udah mai dosa enggau penyai kedalam sejarah planet dunya kitai tu. Dalam seluruh Bup Kudus, kitai meda pengamat bisi kebebasan milih moral. (Peda Ulang Adat 7:12, 13; Josua 24:14, 15; Mas. 81:11–14; enggau Isa. 66:4.) Tiap-tiap hari dalam pengidup kitai, kitai mega, bekenaka kuasa bebas milih ti udah diberi Tuhan ti nengkebang kitai. Enti nadai kebebasan milih nya, kitai enda dikelala sebagai mensia. Tang kitai deka lebih agi baka mesin, tauka baka 'robot' ti nadai untak tauka runding.
+
+`Sony Corporation udah nengkebang siku ukui robot, ke diberi nama Aibo. Iya enda nemu sakit, nadai dipakai teka, enda ngetup, enda ibuh dituchuk, lalu enda nemu rarah bulu. Kati ka nuan nyilih ukui nuan ti idup, bedagin, bedarah, enggau Aibo nya? Enti nuan enggai, baka ni pilihan nuan ulih nyaup nuan mereti lebih manah agi ka kebuah Allah Taala udah nengkebang kitai baka kitai tu, lengkap enggau kuasa bebas milih—taja pen risiko iya bisi?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/07/06.md b/src/iba/ss/2025-01/07/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..d2fd919935
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/07/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Pengerindu enggau Penyai?
+date:   13/02/2025
+---
+
+Allah Taala udah meri mensia kebebasan milih laban pengerindu begunaka iya bisi; salah guna kebabasan milih tu meh ti ngenataika penyai. Sekali agi, mayuh utai tanya mengkang bisi. Tuhan nejuka penyai bisi (tang diberi Iya timpuh), taja disakal Iya enggau keras, laban enti penyai enda ditejuka nyadi, iya deka madamka pengerindu, lalu enti penyai dipupuska sebedau timpuh ti patut, iya deka madamka pengarap [pechaya] ti beguna dalam kaul pengerindu.
+
+“Dunya tu petang laban penyaru penemu pasal Allah Taala. Ngambika pemetang nya ulih ditampakka, ngambika dunya tu ulih dibai pulai baru ngagai Allah Taala, kuasa Sitan ti nipu nya mesti dipatahka. Tu enda ulih dikereja ngena jalai paksa. Jalai paksa baka tu endang ngelaban prinsip perintah Allah Taala; Tuhan semina dekaka kitai nyembah Iya ari pengerindu; lalu pengerindu enda ulih diperintah; iya mega enda ulih diulih ka ngena jalai pejal tauka ngena otoriti. Pengerindu semina digerak ulih pengerindu. Nemu Allah Taala reti nya rinduka Iya; perangai Iya mesti dipandangka bebida ari perangai Sitan.”—Ellen G. White, The Desire of Ages, p. 22.
+
+Enti nadai kebebasan milih, nadai mega bisi pengerindu, lalu enti Allah Taala nya pengerindu, nyata amat Iya nadai jalai deka madamka pengerindu nya tauka muai kebebasan nya, laban nya ti diguna ngambika bisi pengerindu. Kitai mega tau berunding baka tu, enti kitai nemu pengujung utai ari pun, baka Allah Taala ti nemu, tentu kitai enggai meda Tuhan muai kebebasan kitai nya. Laban enti nadai kebebasan nya, tentu nadai kitai deka diau dalam dunya [tauka universe] ti nadai bisi pengerindu, enda iya?
+
+`Bacha Rome 8:18 enggau Pemandang 21:3, 4. Baka ni ku ayat-ayat tu meri kitai penetap ati deka pechayaka pemanah Allah Taala, taja pen dunya tu penuh penyai?`
+
+Taja pen kitai enda ulih meda dalam pemetang nya, Allah Taala ulih meda pengujung ari pun. Iya mega ulih meda pengidup ti penuh pengelantang belama iya ti udah disemayaka Iya ngagai semua orang ti manggaika pengarap sida ba Jesus. Nitihka Rome 8:18, “pemerinsa ti ditatka kitai diatu, enda ulih dibandingka enggau mulia ti deka dipandangka ngagai kitai” (NKJV). Kati bisi kitai pengarap kena pechayaka jaku semaya ti pemadu manah tu? Pia mega, utai ti kudus, ti nyadi pun pelasar semua, nya meh pengerindu, enggau kebebasan ti bisi dalam pengerindu nya, Jesus milih deka meri kitai pengerindu nya, taja pen Iya nemu jalai nya deka mai Iya ngagai regang, ke endur Iya deka mati merinsa. Taja pia, Iya meri kitai kebebasan milih tu, taja Iya nemu rega ti deka ditanggung Iya. Nama kebuah batang runding tu beguna amat selalu dikingatka kitai?
+
+`Baka ni ku ngingatka Tuhan udah meri kitai kuasa kebebasan milih tu nyaup kitai nyeliahka penemu ti ngumbai semua utai ti nyadi nya nyadi nitihka peneka Allah Taala?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/07/07.md b/src/iba/ss/2025-01/07/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..0c8328eafb
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/07/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Tambah Penemu
+date:   14/02/2025
+---
+
+Bacha Ellen G. White, “Why Was Sin Permitted?” pp. 33–43, in Patriarchs and Prophets.
+
+“Taja lebuh iya dibuai ari serega, Allah Taala enda munuh Sitan. Laban Allah Taala semina nerima sembah ti datai ari pengerindu aja, dia deh penaluk genap iku mensia ti udah ditempa Iya enda tau enda bepanggai ba pengarap sida ka keadilan enggau pemadas Iya. Ari nya, sida ti nguan serega enggau dunya-dunya bukai, laban ke enda besedia deka nemu reti gaya dosa enggau konsekuensi dosa, tentu enda deka meda keadilan Tuhan enti iya munuh Sitan maya nya. Enti Sitan dibunuh tikala nya, tentu sekeda orang deka nyembah Tuhan ketegal takutka Iya lalu ukai ketegal rinduka Iya. Pengaruh Sitan tentu enda ulih dipadamka enggau penuh, pia mega ati ti deka angkat ngelaban tentu enda dipadamka enggau penuh. Ungkup pemanah ngagai seluruh universe selama belama iya, Sitan enda tau enda ngerembaika prinsip iya enggau penuh, ngambika jaku tuduh iya ngelaban perintah Allah Taala ulih dipeda semua utai idup ti udah ditempa Tuhan dalam penampak iya ti betul, lalu ngambika keadilan enggau pengasih Tuhan sereta enggau Adat Tuhan ti kekal enda berubah ulih dilepaska ari semua tanya belama iya.
+
+“Pengawa Sitan ti ngelaban nya deka nyadika pelajar ngagai seluruh universe dalam semua jeman ti deka datai—nyadika saksi ti kekal senentang gaya dosa enggau buah iya ti pemadu jai nya. Perintah ti dipejalaika Sitan, enggau empas iya ba mensia enggau sida melikat, deka mandangka buah pengawa ti muai ke tisi kuasa enggau perintah Tuhan. Iya deka nyadika saksi ti mandangka semina dalam perintah Allah Taala aja meh pengelantang enggau pengidup semua utai ti udah ditempa Iya. Nya alai sejarah eskperimen pengawa ngelaban tu deka belama iya nyadika penagang ngagai semua orang ti kudus, ti deka nagang sida ari kena tipu baru ulih pengawa ngelaban Tuhan,lalu nyeliahka sida ari ngereja dosa agi, lalu nerima pemerinsa ari ukum iya.”—Ellen G. White, Patriarchs and Prophets, pp. 42, 43.
+
+**Tanya ti Deka Dipejuraika**:
+
+`“Theodicy” nya jaku kena madahka Tuhan diitung lurus [justify] ba mua penyai. Tang nya ukai justifikasi ungkup penyai empu. Bayangkan bisi orang datai di serega bejaku munyi tu, “Oh, ya, Jesus, diatu baru aku paham nama kebuah bala aku sebilik diperinsa sereta dibunuh ba mua mata aku empu. Ya, diatu aku nemu reti iya. Terima kasih, Jesus!” Nya meh jaku ti pemadu mapap. Baka ni ku kitai deka paham, iya nya Tuhan ti deka diitung lurus, ukai penyai,ba pegujung laya besai nya ila? (Peda pelajar 9).`
+
+`Kati kala nuan ngasaika diri baka nabi Jop? Kala nuan bisi berunding ngumbai nadai bisi penerang ti manah kena nerangka kebuah pemerinsa ti nuntung nuan tauka bala nuan? Baka ni ku pengaku Jop pengujung iya ti madahka diri “bejakuka pasal utai ti enda ditemu” (Jop 42:3, NKJV) meri kitai penerang senentang penuduk kitai dalam utai ti ditanya kitai empu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/07/info.yml b/src/iba/ss/2025-01/07/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..d318ec70f5
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/07/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Penanggul Laban Penyai"
+  start_date: "08/02/2025"
+  end_date: "14/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/08/01.md b/src/iba/ss/2025-01/08/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..fac57305d7
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/08/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  Kebebasan Milih, Pengerindu, enggau Chara Tuhan Bekereja
+date:   15/02/2025
+---
+
+### Bacha ka Pelajar Minggu Tu
+
+Luke 13:34; Jer. 32:17–20; Heb. 1:3; Ulang Adat 6:4, 5; Epe. 1:9–11; John 16:33.
+
+> <p>Ayat Dikingat</p>
+> “Aku udah madahka tu ngagai kita, ngambika dalam Aku kita bisi pemaik. Di dunya tu kita kena perinsa. Tang anang tusah; Aku udah ngalahka dunya” (John 16:33, NKJV).
+
+Baka ni ku penemu tauka runding kitai pasal jalai Tuhan bekereja di dunya tu deka bisi empas ti besai dalam baka ni kaul kitai enggau Tuhan, baka ni kaul kitai enggau orang bukai, enggau baka ni penemu tauka runding kitai pasal penanggul penyai.
+
+Mayuh bengkah penemu orang Kristen pasal jalai Tuhan bekereja. Sekeda orang ngumbai Tuhan nguna kuasa Iya enggau chara ti nentuka semua utai ti nyadi nya nyadi baka nya. Iya milih ni orang ti deka diselamatka enggau ni orang ti enda diselamatka! Nitihka penemu tu, mensia nadai ulih milih jalai tauka utai ti udah diletak [ditakdir] Tuhan. Dalam runding sida ke ngembuan penemu baka tu, nyentukka pengingin mensia pen udah ditetapka Tuhan.
+
+Tang, bebida enggau nya, Bup Kudus meri chukup mayuh bukti ti kuat ti mandangka Tuhan enda netapka [takdir] semua utai ti nyadi. Iya ke bendar, Iya meri mensia kebebasan milih, nyentukka mensia (enggau sida melikat) ulih milih deka ngelaban peneka Allah Taala. Sejarah Pengelabuh, sejarah dosa, enggau penyai endang nyadi bukti ti tragis sereta dramatik orang ti salah guna kuasa milih nya. Pelan keselamatan digaga enggau tuju mutarka tragedi ti nyadi ketegal salah guna kebebasan milih nya.
+
+_*Pelajarka pelajar minggu tu kena nyediaka Sabat, February 22._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/08/02.md b/src/iba/ss/2025-01/08/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..64f1f47773
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/08/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Allah Taala Kitai ti 'Berdaulat.'
+date:   16/02/2025
+---
+
+“Allah Taala berdaulat,” ku pastor biak nya ngajar sida nembiak sekula. “Reti nya Iya nguasa [ngawal] semua utai ti nyadi.” Lalu siku ari nembiak sekula ke bingung runding nya nyaut, “Enti baka nya, Allah Taala meh ke bekawal lebuh ukui aku mati neh? Nama kebuah Allah Taala munuh ukui aku deh?”
+
+Pastor biak nya pen nyau kekalat deka nyaut tanya nya: “Pedis ka nyaut tanya nuan nya,” ku iya. Tang kekadang Tuhan nejuka kitai ngasaika timpuh ti pedis dalam pengidup kitai kena nyediaka kitai betapi enggau utai ti lebih pedis dudi hari ila. Aku ingatka pemedis ti diasaika aku lebuh ukui aku mati. Tang nengah pemedis nya aku udah kuat agi betapi enggau pemedis ti lebih besai agi udah nya lebuh ini aku mati. Kati masuk akal nya sepi nuan?”
+
+Lama iya enda bemunyi, tang udah nya nembiak sekula nya nyaut, "Nyadi Tuhan munuh ukui aku kena nyediaka aku betapi enggau maya Iya deka munuh ini aku, pia?”—Marc Cortez, quoted in John C. Peckham, Divine Attributes: Knowing the Covenantal God of Scripture (Michigan: Baker Academic, 2021), p. 141.
+
+Kekadang mensia nyangka semua utai ti nyadi nya nyadi nundaka utai ti dikedekaka Tuhan baka nya. Sebarang utai ti nyadi di dunya tu nyadi betul baka ti kadeka Tuhan. Kati enda pia deh, laban Allah Taala nya pemadu bekuasa? Nya alai, kati ku sebarang utai tau nyadi enti enda peneka Tuhan ngasuh iya nyadi deh? Nya alai, enda ngira nama utai ti nyadi, enda ngira berapa jai iya nyadi, semua nya endang nitihka peneka Tuhan. Tu meh penemu ti diajar theologi tu.
+
+`Bacha Masmur 81:11–14; Isaiah 30:15, 18; Isaiah 66:4; enggau Luke 13:34. Nama ku jaku ayat-ayat tu pasal sekalika peneka Allah Taala nya selalu dipejalaika Iya belama?`
+
+Sekumbang mayuh mensia pechaya Tuhan mesti selalu bulih utai ti dikedekaka Iya, Bup Kudus nusi jerita ke jauh lain. Beulang-kali Bup Kudus nusi pasal Tuhan ti enda bulih utai ti dikedekaka Iya. Reti nya, utai ti nyadi enda nitihka jaku Tuhan tauka utai didikedekaka Iya nyadi. Suah Tuhan madahka enggau nyemetak amat utai ti nyadi belaban amat enggau peneka Iya. Iya dekaka sesebengkah utai nyadi ungkup sida nembiak Iya, tang sida udah milih utai bukai. Lalu ku Allah Taala Empu besebana: “Tang bala nembiak Aku enggai mendingka Aku. . . . Naka meh pemanah enti bala nembiak Aku deka mendingka Aku. Naka meh pemanah enti sida deka ngasika Aku! Aku deka ngalahka munsuh sida enggau jampat lalu ngalahka semua munsuh sida” (Mas. 81:11, 13, 14, NKJV).
+
+`Perundingka empas sebarang ajar theologi ti ngajar semua utai ti nyadi nya endang nitihka peneka Allah Taala. Nama penanggul besai, lebih agi dalam konteks penyai, ti timbul ari theologi ti bansa nya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/08/03.md b/src/iba/ss/2025-01/08/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..0be3bfd1fb
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/08/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Pantokrator
+date:   17/02/2025
+---
+
+Kuasa Allah Taala ti amat ngalitka ati nya dipandangka dalam seluruh Bup Kudus. Bup Kudus penuh enggau jerita pasal Allah Taala bekenaka kuasa Iya sereta ngaga kereja ajih. Tang, taja pia, mayuh utai nyadi ke dikenggaika Tuhan nyadi.
+
+`Bacha Pemandang 11:17, Jeremiah 32:17–20, Luke 1:37, enggau Matthew 19:26. Peratika mega Hebrews 1:3. Nama ti diajar ayat-ayat tu senentang kuasa Allah Taala?`
+
+Ayat-ayat tu enggau ayat ke bukai ngajar kitai pasal Allah Taala ti pemadu bekuasa lalu Iya ngidupka dunya tu ngena kuasa Iya. Iya ke bendar, Pemandang beulang-kali nyebut Allah Taala nya "Tuhan Allah Taala ti Pemadu Bekuasa" (ke chunto, P'dang. 11:17; bandingka enggau 2 Kor. 6:18, P'dang. 1:8, P'dang. 16:14, P'dang. 19:15, P'dang. 21:22) lalu leka jaku (pantokrator) ti dikena ditu disalin nyadi "pemadu bekuasa." Pengamat Allah Taala tu pemadu bekuasa ukai semina disebut enggau jaku aja, tang dipandangka dalam mayuh bengkah maya lebuh Tuhan ngena kuasa Iya nyelamatka sida nembiak Iya tauka ngereja ajih dalam dunya tu.
+
+Tang, lebuh kitai madahka Allah Taala "pemadu bekuasa" ukai reti nya Allah Taala ulih ngereja sebarang aja utai. Bup Kudus madahka bisi sekeda utai ti enda ulih dikereja Allah Taala; ngambika chunto, 2 Timoti 2:13 madah, Allah Taala “enda ulih besangkalka Diri Empu” (NKJV).
+
+Berindik ari nya, ketebal agi orang Kristen sama setuju madahka Allah Taala nya pemadu bekuasa (omnipotent), reti nya Allah Taala bisi kuasa ngereja sebarang utai ke enda belaban enggau perangai Iya--iya nya, sebarang utai ti ulih dikereja nitihka lojik sereta setuju enggau perangai Iya. Chunto utai ti enda ulih dikereja Tuhan laban iya bechanggah enggau peneka Iya nyata dipeda kitai dalam sampi Jesus ba Getsemani. Amat pen Jesus madah, “ba Allah Taala semua utai ulih magang ” (Matt. 19:26), Jesus mega besampi ngagai Apai lebuh nyau semak deka diregang, “Apai, enti ulih, awakka mangkuk tu diambi ari Aku! Tang ukai nitihka peneka Aku, tang nitihka peneka Nuan” (Matt. 26:39, NKJV).
+
+Udah tentu, Apai bisi kuasa kena nyelamatka Jesus ari pemati ba regang nya, tang Iya enda ulih ngereja baka nya sambil nyelamatka mensia ti bedosa. Iya mesti milih entara siti tu ka siti nyin, ukai kedua-dua iya.
+
+`Bup Kudus mega madahka Tuhan deka nyelamatka genap iku orang (ke chunto, 1 Tim. 2:4–6, Titus 2:11, 2 Pet. 3:9, Esek. 33:11), tang enda genap iku orang deka diselamatka. Nama ti diajar fakta tu ngagai kitai pasal pengamat kitai bisi kuasa milih bebas enggau tikas tauka tatak kuasa Tuhan ba mensia ti udah diberi Iya kuasa bebas milih?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/08/04.md b/src/iba/ss/2025-01/08/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..d60e53128c
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/08/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Deka Rinduka Allah Taala
+date:   18/02/2025
+---
+
+Taja pen Allah Taala nya pemadu bekuasa ukai reti nya Iya ulih ngereja utai ti enda ulih dikereja nitihka lojik. Berindik ari nya, Tuhan enda ulih ngeletak pia aja ngambika siku-siku orang rinduka Iya enggau sukarela. Enti ngereja utai enggau bebas reti nya kitai ngereja utai nya ukai ari letak tauka udah ditetapka, reti nya kitai enda ulih sepeneka ati ngasuh orang ngereja sebarang utai. Disimpulka pandak, baka ti udah dipeda kitai, sereta enda tau enda ditekanka baru—Allah Taala enda ulih mejal sebarang orang rinduka Iya, laban, sereta iya dipejal, dia deh iya ukai agi pengerindu.
+
+`Bacha Matthew 22:37 enggau Ulang Adat 6:4, 5. Nama ti diajar ayat-ayat tu pasal pengamat bisi kuasa bebas milih?`
+
+Pesan ti lumur satu besai, iya nya, rinduka Allah Taala, meri kitai bukti ti nunjukka Tuhan endang amat dekaka semua orang rinduka Iya. Tang, taja pia, enda semua orang rinduka Tuhan. Enti baka nya, nama kebuah Tuhan enda ngaga [mejal] semua orang rinduka Iya deh? Sekali agi saut iya, laban ngambika pengerindu nya amat pengerindu, iya mesti diberi enggau peneka ati, ukai ari pejal.
+
+`Bacha Hebrews 6:17, 18 enggau Titus 1:2. Nama ti diajar ayat-ayat tu senentang Allah Taala?`
+
+Nitihka Penyampau 23:19, “Allah Taala ukai baka mensia ti bula” (ESV). Allah Taala enda kala bula (Titus 1:2); Allah Taala selalu ngamatka jaku Iya lalu nadai kala mungkir semaya Iya (Heb. 6:17, 18). Berindik ari nya, enti Tuhan udah besemaya tauka mutus ati deka ngereja utai, utai ti dikereja Iya dudi ila endang disekat nitihka letak jaku semaya Iya nya.
+
+Reti tu, iya nya, laban Allah Taala, dalam ketebal agi kes, udah meri mensia kebebasan milih utai ti ukai kedeka Tuhan, reti nya ukai tanggung-pengawa Tuhan netapka utai ti dipilih mensia. Enti Allah Taala udah mutus meri mensia kebebasan milih, dia deh mensia ulih bekenaka kebebasan nya ngena jalai ti ngelaban utai ti kedeka Tuhan. Utai ti tragis iya nya, mayuh mensia bekenaka kebebasan milih nya baka tu, lalu ketegal nya, mayuh utai ti nyadi nya ukai utai ti kadeka Tuhan, lalu ukai utai ti ni ku Tuhan.
+
+`Nama utai ti udah dikereja nuan ti ditemu nuan ukai utai ti kedeka Tuhan dikereja nuan? Nama ti diajar tu ngagai kitai pasal pengamat kitai bisi kebebasan milih--sereta utai ti nyadi ketegal nya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/08/05.md b/src/iba/ss/2025-01/08/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..4319ed2229
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/08/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Peneka Tuhan ti Pemadu Manah enggau Peneka Tuhan ti Mutarka Penanggul
+date:   19/02/2025
+---
+
+`Bacha Epesus 1:9–11. Nama ku ayat tu pasal "predestinasi"? Kati bisi sekeda orang udah ditetapka [predestinasi tauka ditakdirkan] Tuhan ngambika selamat lalu sida ke bukai enda selamat?`
+
+Leka jaku Grika (prohorizo) ti disalin nyadi "predestination" [takdir] ditu enggau ba tempat bukai dalam Bup Kudus ukai ngajar kitai Allah Taala sesuka ati netapka sejarah dunya. Iya ke bendar, leka jaku Grika nya mai reti, "udah netapka tauka milih dulu."
+
+Sigi amat, kitai ulih mutuska utai dulu, tauka mutuska siti-siti pekara ngena chara ti ngira orang bukai bisi kebebasan milih. Bup Kudus madahka Allah Taala ngereja baka ti dudi tu.
+
+Ditu enggau ba tempat bukai (ke chunto, Rom. 8:29, 30), leka jaku ti disalin nyadi "diletak" ditu bejaku pasal pelan Allah Taala ungkup dudi hari ila selepas ngingatka Allah Taala nemu ari pun pasal kebebasan milih ke udah diberi Iya ka mensia. Ari nya, Allah Taala ulih ngiring sejarah dunya tu nuju pemanah ungkup semua ba pengujung iya, sambil bebasaka kebebasan milih mensia ti mesti bisi enti Iya dekaka kaul pengerindu ti betul enggau sida.
+
+Epesus 1:11 madahka Allah Taala “ngereja semua utai nitihka juluk ati enggau peneka Iya” (NKJV). Kati reti nya Tuhan netapka semua utai ti nyadi betul nitihka peneka ati Iya? Enti dibacha kediri, Epesus 1:9–11 munyi ti ngeringka penemu nya. Tang, penerang baka nya deka bedanjang enggau mayuh ayat-ayat ke udah dipeda kitai ari dulu tadi ti nunjukka mensia kekadang nulak "peneka Allah Taala" (Luke 7:30, NKJV; bandingka enggau Luke 13:34, Mas. 81:11–14). Enti Bup Kudus enda bedanjang ngelaban jaku diriempu, baka ni ku kiti deka meretika ayat-ayat tu enggau chara ti ngasuh sida konsisten tauka setuju enggau pangan diri? Ayat-ayat tu meri reti ti betul amat enti kitai ngelala bida entara utai ti dikumbai kitai "peneka Tuhan ti pemadu manah" [God's 'ideal will'] enggau "peneka Tuhan ti mutarka penanggul" [God's 'remedial will']. Peneka 'ideal' Tuhan nya meh utai ti ke bendar iya dikedekaka Tuhan nyadi, lalu iya patut nyadi enti semua orang selalu ngereja utai ti nitihka peneka Tuhan. Peneka 'remedial' Tuhan, nya meh peneka Tuhan ke udah ngira semua faktor bukai, nyengkaum kuasa kebebasan milih, ke kekadang deka limpang ari peneka Tuhan. Epesus 1:11 baka ti bejaku pasal "peneka remedial" Tuhan tu.
+
+`Chukup besai penemu Tuhan pasal utai ti deka nyadi dudi hari, nyengkaum nemu semua pilihan ti deka digaga mensia, nyengkaum pilihan ke jai, agi meh Iya deka "dalam semua utai, . . . bekereja ke penguntung orang ke rinduka Iya” (Rom. 8:28, CEB). Baka ni ku pemendar tu meri pengibur ngagai nuan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/08/06.md b/src/iba/ss/2025-01/08/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..6602ef9fb6
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/08/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Kristus Udah Ngalahka Dunya
+date:   20/02/2025
+---
+
+Enti semua utai nyadi nitihka peneka Tuhan ti pemadu manah, tentu nadai deka bisi penyai tang semina pengelantang enggau pengerindu ti sempurna enggau harmoni. Pengujung iya ila, universe tu deka digaga sempurna baru, nitihka peneka Tuhan ti pemadu manah. Tang, ba timpuh ke diatu, Tuhan bejalaika peneka Iya ngena chara ti ngira pilihan tauka pemutus ti digaga mensia nitihka kebebasan sida milih.
+
+Ngambika banding seraban orang bepekit ngaga roti lalu enda tau enda ngena bahan ke udah ditetapka, tang kelimpah ari nya, sida tau nambahka bahan bukai mega. Ba pengujung iya, nama pen roti ti digaga pemekit deka diakim nitihka bahan ti udah ditetapka, ti enda dipilih pemekit.
+
+Kira baka nya meh banding iya, laban Tuhan udah mutus ati deka bebasaka kebebasan milih mensia laban nya beguna ungkup pengerindu, mayuh ari "bahan" ti ngaga sejarah dunya tu ukai utai ti dipilih Tuhan tang ke bendar iya ngelaban peneka Tuhan.
+
+Nitihka perening tu, pengawa ti dikereja Tuhan nya ukai semuti satu-dimensi aja, ke alai Tuhan kediri aja ngawal semua utai ti nyadi. Tang ke bendar, iya begunaka penemu ti dua-dimensi senentang kereja Tuhan. Bisi sekeda utai di dunya tu nyadi ari Tuhan, tang iya ke bukai (baka semua penyai) nyadi ketegal kuasa kebebasan mensia milih. Mayuh amat utai nyadi ke enggai Tuhan meda utai nya nyadi.
+
+`Bacha John 16:33. Nama pengadang [harapan], ti diberi ayat tu, taja benung kitai betapi enggau penusah?`
+
+Lebih agi lebuh maya pemerinsa tauka penguji, pengarap mensia deka beguyat laban penyaru penemu sida ngumbai Tuhan deka tauka patut nyeliahka sida ari pemerinsa enggau penguji dalam pengidup tu. Tang jaku Jesus ngagai kitai lain, Iya udah nangkan bala penitih Iya enggau jaku ti madahka sida deka kena perinsa enggau penusah di dunya tu, tang, taja pia, bisi pengadang ungkup sida, laban Kristus udah ngalahka dunya tu (John 16:33).
+
+Taja pen kitai ditinggang pemerinsa enggau penusah ukai reti nya meh utai ti dikedekaka Tuhan ungkup kitai. Kitai mesti selalu ingatka gambar besai nya: iya nya, laya besai entara Tuhan enggau Sitan. Amat pen baka nya, kitai ulih netapka ati kitai, taja pen penyai nya ukai utai ti manah, tang Tuhan ulih ngenataika pemanah ari utai jai ti nyadi ba kitai. Lalu, enti kitai pechayaka Tuhan, Iya ulih nguna pemerinsa kitai nya kena narit kitai semak agi ngagai Iya lalu meransang kitai ngambika lebih siru sereta ibuhka orang.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/08/07.md b/src/iba/ss/2025-01/08/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..72c960681d
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/08/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Tambah Penemu
+date:   21/02/2025
+---
+
+Bacha Ellen G. White, “God With Us,” pp. 19–26, in The Desire of Ages.
+
+“Pelan kena nyelamatka kitai nya ukai utai ti dirunding dudi, sapengudah Adam labuh ke dalam dosa. Iya nya 'pemandang pasal misteri ti lama udah dilalaika dulu kelia.’ Rom. 16:25, R. V. Iya ngayanka prinsip-prinsip ke ari kelia udah nyadi pelasar penuduk diraja Allah Taala. Ari pun iya, Allah Taala enggau Kristus udah nemu pasal Sitan ti deka mungkir, enggau pasal pengelabuh mensia laban kuasa tipu Sitan ti mungkir. Allah Taala nadai perambu ngambika bisi dosa, lalu Iya nyediaka jalai kena mutarka penyai ti nyadi tu. Pemadu besai penyayau Iya ka dunya tu, dataika Iya besemaya deka meri Anak tunggal Iya, 'ngambika genap iku orang ti arapka Iya enda mati tang bulih pengidup ti meruan belama iya.’ John 3:16.”—Ellen G. White, The Desire of Ages, p. 22.
+
+**Tanya ti Deka Dipejuraika**:
+
+`Enti Tuhan enda selalu bulih utai ti kadeka Iya, baka ni ku fakta tu meri empas ngagai chara nuan berunding pasal utai ti nyadi di dunya tu? Nama implikasi praktikal ari meretika pasal Tuhan ti bisi juluk ati ti enda nyadi nyata?`
+
+`Enti kitai ngenang baru banding pasal ngaga roti ba pelajar hari Khamis, kitai ulih paham, taja pen "Allah Taala enggau Kristus udah nemu Sitan deka mungkir," agi meh seduai neruska pengawa ngaga mensia. Pengerindu mesti bisi dalam champur nya, lalu pengerindu reti nya kebebasan. Ari ti enda ngaga kitai mensia ti enda nemu rindu, Tuhan udah ngaga kitai ngambika kitai ulih rindu, tang Iya ngereja baka nya taja Iya nemu pengujung iya ila, iya deka nguluka Jesus ngagai regang nya. Nama ti dipadahka tu ngagai kitai pasal berapa kudus, enggau berapa beguna pengerindu nya dalam perintah Allah Taala dataika Jesus sanggup mati merinsa datas regang ari ti enda meri kitai kebebasan ke bisi dalam pengerindu nya?`
+
+`Suah kitai besebanaka penyai enggau pemerinsa dalam dunya tu, tang berapa suah nuan ngambi masa berundingka baka ni Tuhan mega besebanaka pemerinsa enggau penyai ke bisi di dunya tu ti balat ngenusahka ati Iya? Baka ni ku iya ngubah pemereti nuan pasal penyai enggau pemerinsa lebuh nuan ingatka Tuhan Empu mega merinsa ketegal penyai?`
+
+`Baka ni ku pemendar tu—iya nya, mayuh utai ti nyadi di dunya tu ukai utai ti kadeka Tuhan—nyaup nuan napi pemerinsa nuan empu, lebih agi lebuh iya asai ke enda masuk akal lalu nadai pulai ke pamanah sekali?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/08/info.yml b/src/iba/ss/2025-01/08/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..27d1f3d12e
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/08/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Kebebasan Milih, Pengerindu, enggau Chara Tuhan Bekereja"
+  start_date: "15/02/2025"
+  end_date: "21/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/09/01.md b/src/iba/ss/2025-01/09/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..22fc12f09c
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/09/01.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Konflik Kosmik
+date:   22/02/2025
+---
+
+### Bacha ka Pelajar Minggu Tu
+
+Matt. 13:24–27; P'kal. 1:31; Esek. 28:12–19; Isa. 14:12–15; Matt. 4:1–11; John 8:44, 45.
+
+> <p>Ayat Dikingat</p>
+> “Aku deka ngasuh nuan enggau indu tu begedika pangan diri. Anak iya enggau anak nuan deka seruran bemunsuh pangan diri. Anak iya deka ngeredakka pala nuan, lalu nuan deka mantuk tumbit anak iya” (Pemungkal 3:15, NKJV).
+
+Puak ajar [theologi] Bup Kudus iya nya laya besai entara Kristus enggau Sitan. Taja pen idea pasal konflik kosmik [laya besai] tu entara Tuhan enggau sida melikat ke udah labuh lalu angkat ngelaban Tuhan tu endang nyata amat digambar dalam Bup Kudus (Matt. 13:24–30, 37–39; Rev. 12:7–10) sereta mega nyata amat dalam mayuh ajar tradisi orang Kristen, agi mayuh ga orang Kristen ke nulak tauka enda beberatka idea tu.
+
+Tang ari perening Bup Kudus, tema tauka batang randau pasal konflik kosmik tu, ke alai perintah Allah Taala disakal Sitan enggau bala melikat iya, nya ukai siti pekara ke patut enda dikibuhka kitai; laban enti kitai enda beberatka iya kitai deka lenyau mayuh amat ari isi jerita Bup Kudus. Bup Injil aja endang penuh enggau jaku pasal Sitan enggau antu ke ngelaban Tuhan.
+
+Kena kitai ngepunka pelajar minggu tu, kitai deka bejuraika baka ni ku dua iti tanya dibaruh tu ulih disaut ngena beberapa iti ayat ti penting dalam Bup Kudus:
+
+1. Dini dalam Bup Kudus bisi ngajar pasal konflik kosmik [laya besai kosmik] entara Allah Taala enggau Sitan tu?
+2. Nitihka ajar Bup Kudus, baka ni gaya konflik [laya] tu?
+
+_*Pelajarka pelajar minggu tu ke nyediaka Sabat, March 1._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/09/02.md b/src/iba/ss/2025-01/09/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..29639fe75a
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/09/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Nya Utai Dikereja Munsuh
+date:   23/02/2025
+---
+
+`Bacha Matthew 13:24–27. Baka ni ku jerita sempama tu nyaup kitai meretika pasal penyai dalam dunya kitai tu?`
+
+Jesus nusui jerita pasal siku orang bumai ke nanam leka benih ti manah ba umai iya. Tang udah nya rumput mega bisi tumbuh begulai enggau gandum iya. Meda baka nya, bala orang gaji iya nanya iya, “Tuan, ukai enda nuan naburka benih ti manah ba umai nya? Nama kebuah umai nya bisi rumput?” (Matt. 13:27, NKJV). Tanya tu nyau deka sebaka enggau tanya ti suah ditanyaka orang kemaya hari tu pasal penanggul penyai: Enti Allah Taala udah ngaga dunya tu chukup manah, nama kebuah bisi penyai dalam iya deh?
+
+`Bacha Matthew 13:28–30 dalam senawah penerang ti diberi Jesus dalam Matthew 13:37–40. Baka ni tu nerangka gaya konflik kosmik tu?`
+
+"Ku tuan nya nyaut, ‘Nya utai dikereja munsuh'" (Matt. 13:28, NKJV). Udah nya Jesus madahka orang ti "naburka benih ti manah nya" meh 'Anak Mensia,' iya nya, Jesus Empu (Matt. 13:37, NKJV), lalu madahka “umai nya dunya tu” (Matt. 13:38), "lalu munsuh ke nanam leka rumput nya Sitan” (Matt. 13:39, NKJV), enggau terang amat ditu bejaku pasal konflik kosmik entara Kristus enggau Sitan. Nama kebuah bisi penyai di dunya tu? Penyai nya utai ti dikereja munsuh [iya nya antu Sitan] ti ngelaban Tuhan. “Nya utai dikereja munsuh” (Matt. 13:28, NKJV).
+
+Saut Jesus tu terus nimbulka tanya ti nangkanka nya, “Kati nuan deka ngasuh kami nyabut rumput nya?” Reti tanya nya, nama kebuah kitai enda nyabut [madamka] penyai nya tikala tu deh? “Tang ku iya nyaut, ‘Anang, enggai ke kita techabutka gandum lebuh kita nyabut rumput. Awakka gandum enggau rumput nya sama tumbuh nyentuk ngagai maya ngetau” (Matt. 13:29, 30, NKJV; bandingka enggau Mark 4:29). Nitihka jaku sempama tu, Tuhan deka pengujung iya ila madamka penyai, tang nyabut iya dulu diatu deka mai pengerusak ngagai gandum mega.
+
+`Nama sekeda bahaya enti kitai nguji deka nyabut rumput ari selepak gandum nya diatu? Dalam timpuh ti sama, nama kebuah ngereja baka nya ukai reti iya kitai enda ibuhka penyai ti dipeda kitai nyadi?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/09/03.md b/src/iba/ss/2025-01/09/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..7a3bda67b3
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/09/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Asal Pun Laya Nya di Dunya Tu
+date:   24/02/2025
+---
+
+Begembar enggau tanya dalam jerita sempama nya—senentang nama kebuah bisi leka benih ke jai ba umai nya enti orang ke empu umai nya semina udah nanam leka benih ke manah—bisi tanya ti siti agi: enti Allah Taala udah nengkebang dunya tu chukup manah, baka ni ku penyai tau bisi timbul ditu deh?
+
+`Bacha Pemungkal 1:31. Nama ku jaku Tuhan ditu ti nunjukka gaya dunya tu lebuh Tuhan udah tembu ngaga iya, lalu nama kebuah saut nya penting amat?`
+
+Nitihka Pemungkal 1:31, lebuh Allah Taala udah tembu ngaga dunya tu, iya "manah amat." Dalam Pemungkal 1, mimit pen nadai meh utai jai dalam dunya ti udah digaga Tuhan tu. Enti baka nya, baka ni meh penyai datai ngagai pengidup mensia deh?
+
+`Bacha Pemungkal 3:1–7. Nama ti dipadahka ayat tu pasal baka ni penyai datai ngagai dunya tu? Nama ti dipadahka nya pasal gaya tauka bansa konflik kosmik tu? (Peda mega P'dang. 12:7–9.)`
+
+Dalam jerita tu, kitai meda jaku bula pasal perangai Allah Taala ti dibantaika ular nya, ti mega dikelala sebagai antu empu (dikumbai “ular ti tuai” [NKJV]) nya dalam Pemandang 12:7–9. Ular nya terubah iya ngena jaku tanya ti ngasuh ati kakang pasal jaku perintah Tuhan, nyau deka ditunsangka iya jaku perintah Tuhan dalam tanya iya. Udah nya, ular nya enggau terus terang nyakal jaku Allah Taala, bejaku enggau Awa, ku iya, “Enda seduai deka mati” (P'kal. 3:4, NKJV).
+
+Sapa ke bula ngagai Awa, ular tauka Tuhan? Lalu diatu Awa enda tau enda milih sekalika iya deka arapka jaku Tuhan tauka jaku ular nya.
+
+Ba tu enggau ba endur bukai dalam Bup Kudus, gaya [bansa[ konflik tu endang senentang nama tauka sapa ti deka dikarapka, lalu nya pen pekara ti bekait enggau pengerindu. Lalu kebuah iya laban utai ti diarapka nuan senentang orang, bansa ni orang nya, sekalika iya tau dikarapka tauka enda, deka bisi empas ti besai ba nuan sekalika nuan deka rinduka orang nya lalu pechayaka iya, lalu dalam kes tu, ngasika jaku orang nya.
+
+`Bacha Pemungkal 3:15. Jaku Tuhan ti madah ngagai ular nya pasal Anak indu nya, iya nya Messiah nya, ti deka ngeredakka pala ular nya suah dikelala sebagai injil ti keterubah (protoevangelium) dalam Bup Kudus. Baka ni ku tu ngeringka agi pengamat bisi konflik nya, tang dalam masa ti sama iya mega meri pengadang [harapan] ngagai kitai dalam konflik nya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/09/04.md b/src/iba/ss/2025-01/09/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..134ddad93e
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/09/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Asal Pun Laya Nya di Serega
+date:   25/02/2025
+---
+
+Kediri Pemungkal 1–3 mandangka penyai udah bisi sebedau Pengelabuh Adam seduai Awa. Amat pen penyai nya bedau nyata bisi ba Eden, konsep “penyai” endang udah pegari dalam nama “pun kayu penemu ti manah enggau penemu ti jai” (P'kal. 2:9, 17). Udah ular nya nuduh Tuhan nya bula, tang iya ke bendar, ular nya ke bula. Ular ke bisi nya (P'dang. 12:9), sereta enggau pemula tauka tipu iya, mandangka pengamat penyai nya bisi dia. Nya alai, apin Pengelabuh nya, penyai endang udah bisi pegari ba Eden.
+
+`Bacha Esekiel 28:12–19 ari segi penerang Pemansut 25:19, 20. Nama gaya [bansa] pengelabuh Sitan?`
+
+Nitihka ayat tu, asal pun penatai penyai ti mai konflik kosmik tu bepun di serega.
+
+Sebedau iya labuh, melikat ti nyadi Sitan tu dulu suba nyadi melikat cherub, ti ngerembap tudung Peti Janji nya. Kelimpah ari ti dikumbai melikat cherub nya, iya mega "suba udah nyadi teladan ke utai ti pemadu manah. Nuan suba endang bepenemu-dalam sereta sigat!” lalu “udah diau di menua Eden, kebun Allah Taala” (Esek. 28:12, 13, NKJV). Semua jaku tu enggai nyadi dikena bejaku pasal Raja Tire ti mensia nya (tauka sebarang mensia bukai). Ari nya, kitai nemu ayat tu bejaku pasal pengelabuh Lucifer.
+
+`Bacha Isaiah 14:12–15. Nama agi penerang bukai ti diberi ayat tu pasal asal pun penatai laya besai nya?`
+
+Nitihka Isaiah 14, Lucifer ngaga pemutus deka ngeninggika diri lalu deka ngaga diriempu nyadi baka Allah Taala. Ayat tu nyemaka iya ke udah dipeda kitai dalam Esekiel 28, ti madah, “nuan udah temegahka penyigat gamal diri” (Esek. 28:17), ke patut udah ngasuh iya ngemuliaka Allah Taala ti udah ngaga gamal iya sigat. Tang meh penyigat iya nya nyau ngasuh iya sumbung. Iya ke jai agi, dalam penyumbung iya nya, iya deka ngalahka penuduk Allah Taala, lalu betenahka Iya. Leka jaku Hebrew ti disalin ngagai "bejual-bebeli," dalam Esekiel 28:16 mega mai reti "betanah," ti nunjukka baka ni chara Sitan bekereja ngelaban Allah Taala enggau ngelaban kitai mega.
+
+`Baka ni ku kitai deka pahamka Lucifer tu “suba nadai jalai mantah [sempurna] kenyau ari maya iya ditempa nyentuk ngagai maya iya belabuh ngereja penyai" (Esek. 28:15)? Baka ni ku melikat ti sempurna tu ulih labuh enti gaya ti 'sempurna' nya enda nyengkaum kebebasan milih?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/09/05.md b/src/iba/ss/2025-01/09/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..f26a58bd9d
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/09/05.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Enti Nuan Nyembah Aku
+date:   26/02/2025
+---
+
+Juluk ati Sitan ti deka ngalahka penuduk diraja Allah Taala bisi mega dipeda dalam jerita Sitan ti nguji Jesus dalam Matthew 4 enggau Luke 4. Dalam jerita pasal Jesus ti besatup enggau Sitan ti nguji Iya tu, mayuh amat utai dipeda kitai pasal gaya [bansa] konflik nya. Ditu kitai meda pengamat bisi laya besai entara Kristus enggau Sitan, tang dipejalaika ngena gambar enggau jaku ti nyata.
+
+`Bacha Matthew 4:1–11. Baka ni ku pengamat laya besai entara Kristus enggau Sitan dipandangka ditu?`
+
+Roh Kudus udah "mai" Jesus ngagai menua puang ngambika Jesus "diuji Sitan" (Matt. 4:1, NKJV). Lalu sebedau ke besatup enggau Sitan tu, Jesus udah bepasa pengelama empat puluh hari. Nya alai lebuh antu Sitan datai, iya nguji Jesus ngasuh Iya ngaga batu nyadi roti, deka ngulihka Jesus lebuh Iya pemadu lapar. Tang Jesus nyakal penguji Sitan nya ngena jaku Bup Kudus, lalu puntan meh penguji Sitan nya.
+
+Udah nya, iya nguji deka ngasuh Jesus ngereja utai ngena pengarap ti salah tempat, ke alai antu Sitan nguji deka ngasuh Jesus muai diriempu ari legit Rumah Sembiang ti pemadu tinggi. Sitan ngemelitka jaku Bup Kudus dikena iya madahka enti Jesus nya endang amat Anak Allah Taala, bala melikat deka nyelamatka Iya. Tang ngena Bup Kudus dibacha enggau betul, Jesus sekali agi nyakal penguji Sitan nya.
+
+Penguji ti ketiga nya terang ngayanka juluk ati antu Sitan ke bendar iya. Iya dekaka Jesus nyembah iya. Sitan nguji deka ngalahka sembah ti patut diberi ngagai Allah Taala siku aja.
+
+Lalu kena ngulihka juluk ati nya, iya mandangka ngagai Jesus, “semua perintah di dunya tu, enggau semua pengaya sida” lalu udah nya iya ngambu: “Semua utai tu deka diberi aku ngagai Nuan, enti Nuan deka besugang lalu nyembah aku” (Matt. 4:8, 9, NKJV). Iya ke bendar, dalam Luke 4:6, ayat ke begembar enggau ayat Matthew tu, antu Sitan ngambu: “Aku deka meri semua kuasa enggau semua pengaya nya ngagai Nuan, laban semua utai nya udah diberi ngagai aku, lalu aku deka meri utai nya ngagai sebarang orang ke dipilih aku” (Luke 4:6, NKJV).
+
+Sekali agi Jesus nyakal penguji nya ngena ayat Bup Kudus, lalu sekali agi Sitan alah.
+
+Dalam tiga iti kes tu, Jesus bekenaka Bup Kudus kena ngalahka serang Sitan.
+
+`Epesus 6:12 madah, “kitai ukai beperang ngelaban isi enggau darah, tang ngelaban bala pemerintah, ngelaban perintah, ngelaban kuasa dunya ti petang tu, enggau ngelaban kuasa roh ti jai di langit” (NKJV). Taja pen kitai enda patut seruran idup takut, nama kebuah kitai mesti seruran ingat ke pengamat bisi laya besai ti nyadi ngelingi kitai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/09/06.md b/src/iba/ss/2025-01/09/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..fa56f2e6e3
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/09/06.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title:  Gaya [Bansa] Konflik Kosmik Tu
+date:   27/02/2025
+---
+
+Kitai udah meda beberapa ayat ti bejaku pasal konflik kosmik dientara Allah Taala enggau Sitan tu. Tang baka ni konflik [laya] bansa nya tau nyadi deh? Baka ni ku orang tau bisi deka ngelaban Allah Taala ti pemadu bekuasa nya? Enti konflik kosmik tu senentang kuasa, tentu iya udah tembu sebedau iya berengkah. Nya alai, udah tentu konflik tu senentang utai bukai. Iya ke bendar, Bup Kudus madahka konflik nya betalatka perangai [karakter] Allah Taala—iya nya konflik ti belalatka jaku petenah antu Sitan ngelaban Allah Taala, ti nuduh (entara mayuh petenah bukai) Tuhan nya enda amat manah tauka amat rindu. Jaku petenah nya enda ulih dialahka ngena kuasa tauka pengering tang ngena chara mandingka perangai [karakter] seduai dua iku nya.
+
+“Dalam pengawa Iya mutarka penanggul dosa, Allah Taala semina ulih ngena chara pengelurus enggau pemendar aja. Sitan ulih ngena chara ti enda ulih dikena Tuhan—iya nya, ngena puji ti 'ngangkatka burit' enggau tipu. Iya udah nguji deka bebulaka jaku Allah Taala lalu udah bejaku enda betul pasal atur perintah Tuhan ngagai bala melikat, madahka Allah Taala enda adil ngeletak adat enggau atur ngagai sida ke diau di serega; lalu pengawa Tuhan ti merintah semua utai idup ti udah digaga nya ngambika nunduk ngagai Iya lalu ngasika Iya, nya semina jalai Tuhan deka ngeninggika Diriempu aja. Nya kebuah, mesti dipandangka ngagai semua ti diau di serega, enggau sida ti diau dalam semua dunya, perintah Allah Taala nya amat lurus sereta adil, lalu adat Iya pemadu manah. Sitan ngaga diri ngambika dipeda orang baka iya empu ke bendar deka ngenataika pemanah ngagai seluruh universe tu. Perangai pengerempah nya ke bendar, enggau juluk ati iya ke bendar, mesti ditemu semua orang. Iya mesti diberi timpuh ngayanka diriempu ngena kereja jai iya.”—Ellen G. White, The Great Controversy, p. 498.
+
+`Bacha John 8:44, 45 dalam senawah ayat Pemandang 12:7–9. Nama ti dipadahka ayat-ayat tu pasal perangai antu enggau langgur kereja iya?`
+
+Pelan antu Sitan ari pun asal kelia endang deka nguji ngasuh semua utai ti idup pechayaka Tuhan nya enda amat adil, tauka lurus, sereta enda amat rindu, lalu adat Iya semina nekanka sida lalu ngemediska sida. Aruh iya Jesus ngumbai antu Sitan nya “endang pemula, lalu iya endang apai pemula" (John 8:44, NKJV). Bebida enggau nya, Jesus “udah datai ngagai dunya, ngambika Aku besaksika pasal pemendar” (John 18:37, NASB) lalu terus nyakal pemula enggau petenah Sitan, lalu ngalahka iya, lalu pengujung iya ila munuh antu Sitan lalu madamka kuasa iya (1 John 3:8, Heb. 2:14).
+
+Pemandang 12:9, 10 madahka Sitan nya meh (1) “ular ti tuai” (NKJV), (2) iya ti nawa sida nembiak Allah Taala di serega, lalu (3) iya meh naga ti merintah sereta nipu dunya. Leka jaku Grika ti disalin nyadi "antu" mega reti iya “orang ti betenah,” lalu sekali agi mandangka gaya [bansa] konflik nya meh penyarut senentang ajar pengarap, nyengkaum ajar pengarap senentang perangai Allah Taala.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/09/07.md b/src/iba/ss/2025-01/09/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..b02a63f2e9
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/09/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Tambah Penemu
+date:   28/02/2025
+---
+
+Bacha Ellen G. White, “The Origin of Evil,” pp. 492–504, in The Great Controversy.
+
+“Nadai utai ke lebih terang diajar Bup Kudus lebih ari ngajar pasal Allah Taala nya nadai betanggung-jawap ka penatai dosa; lalu pengasih Tuhan enda mega ditarit pulai sengapa, lalu nadai bisi pengurang dalam perintah Allah Taala, ti meri peluang ka pengawa ngelaban Tuhan nya nyadi. Dosa masuk nadai dikangauka, lalu nadai bisi kebuah alai iya tau bisi. Iya ngalitka ati, enda masuk akal; enti kitai meri iya kebuah reti nya kitai nyukung iya. . . . Enti Sitan dibunuh terus tikala nya, dia deh sida ke diau di serega enggau di dunya bukai din deka betuaika Allah Taala ari ati ti nangi lalu ukai ari pengerindu. Pengaruh Sitan ti penipu nya tentu enda ulih dipadamka enggau penuh, lalu pia mega ati ti deka ngelaban udah tentu enda ulih dipadamka abis lengis. Penyai mesti deka ditejuka mansau. Ngambika pulai ka pemanah seluruh universe selama timpuh belama iya, Sitan mesti ngemansangka prinsip iya enggau penuh, ngambika jaku petenah iya ngelaban perintah Tuhan ulih dipeda semua utai ti udah ditempa Tuhan enggau chukup terang pemula iya, lalu keadilan enggau pengasih Allah Taala sereta enggau adat Iya ti nadai berubah nya deka belama iya nadai ibuh ditanyaka agi.”—Ellen G. White, The Great Controversy, pp. 492, 493, 499.
+
+**Tanya ti Deka Dipejuraika**:
+
+`Mayuh orang alit ati berundingka baka ni melikat ti kudus baka Lucifer nya tau bedosa ke terubah iya? Nama kebuah dosa nya "misteri" ti ngalitka ati sereta "enda ulih diberi kebuah" iya? Baka ni ku kitai deka nerangka dosa ti keterubah nya tang enda meri iya kebuah [alasan] tauka 'ngemendarka'[justify] iya? Iya nya, nama kebuah enti kitai ulih nerangka asal penatai dosa, nya sama enggau 'ngemendarka' [justify] iya?`
+
+`Nama kebuah Allah Taala enda terus ngapuska Sitan tikala nya? Nama kebuah penyai mesti "deka ditejuka mansau"? Baka ni ku nya tau “pulai ka pemanah seluruh universe selama timpuh belama iya”?`
+
+`Nama kebuah penting amat kitai meretika konflik entara Allah Taala enggau Sitan tu ukai semuti senentang kuasa, tang iya nya meh bansa konflik ke lain agi? Baka ni ku konflik senentang perangai ulih masuk akal dalam chara konflik senentang kuasa enda ulih masuk akal?`
+
+`Baka ni pemereti kitai senentang gaya [bansa] konflik tu baka ti nyilakka tabir ngambika kitai meda baka ni konflik ti nyadi dalam pengidup kitai nya nyadi sempama ti mit ngagai konflik kosmik ti besai nya? Baka ni jalai nuan bisi ngasaika diatu pen pengamat bisi konflik nya? Baka ni ku respons nuan dalam chara ti nunjukka setanah enggau sapa nuan ke bendar iya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/09/info.yml b/src/iba/ss/2025-01/09/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..a45d99f97b
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/09/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Konflik Kosmik"
+  start_date: "22/02/2025"
+  end_date: "28/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/10/01.md b/src/iba/ss/2025-01/10/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..bc3b25bbce
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/10/01.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+---
+title:  Atur Kena Belaban
+date:   01/03/2025
+---
+
+### Bacha ka Pelajar Minggu Tu
+
+Dan. 10:1–14, P'dang. 13:1–8, Jop 1:1–12, Jop 2:1–7, John 12:31, John 14:30, Mark 6:5, Mark 9:29.
+
+> <p>Ayat Dikingat</p>
+> “Genap iku orang ke bedosa endang anak Sitan, laban Sitan endang udah bedosa kenyau ari pun. Kebuah Anak Allah Taala dipandangka nya ngambika Iya ngerusak pengawa Sitan” (1 John 3:8, NKJV).
+
+Jerita ti terang ti mandangka gaya [bansa] konflik kosmik nya bisi ditemu dalam 1 Raja 18:19–40, jerita Elijah datas Bukit Karmel, ke endur Tuhan mungkar "petara ti disembah bansa bukai." Taja pia, agi bisi mayuh utai bukai di belakang tabir senentang sida "petara" nya kelimpah ari sida petara nya ti ditempa bala orang pagan nitihka pengelandik sida. Di belakang semua "petara" ti disembah sida bansa bukai nya, iya ke bendar, bisi utai bukai.
+
+“Sida ngenjuk piring ngagai antu, ukai ngagai Allah Taala, ngagai bala petara ti nadai kala ditemu sida, bala petara ti baru, ti nadai kala dikenangika aki ini kita” (Ulang Adat 32:17, NKJV). Paul nambah, “piring ti diberi orang ke enda nangika Allah Taala, diberi sida ngagai antu, ukai ngagai Allah Taala. Aku enda nyagi kita besaum enggau antu” (1 Kor. 10:20, NKJV).
+
+Nya alai, di belakang semua "petara" ti disembah bansa bukai nya, ke bendar iya bala antu nyarung diri. Reti nya, semua ayat-ayat dalam Bup Kudus ti bejaku pasal nyembah engkeramba enggau nyembah petara bukai, semua nya endang ayat-ayat pasal "konflik kosmik."
+
+Enggau penerang tu, tema konflik kosmik tu lebih terang agi dipahamka kitai. Lalu pemendar tu bisi empas ti besai amat dalam meretika mayuh agi pasal gaya konflik tu enggau baka ni iya meri penerang pasal penanggul penyai.
+
+_*Pelajarka pelajar minggu tu kena nyediaka Sabat, March 8._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/10/02.md b/src/iba/ss/2025-01/10/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..fb4b44e4ff
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/10/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Melikat Ditangguh
+date:   02/03/2025
+---
+
+Baka ke udah dipeda kitai, bala "petara" orang bansa bukai ke bendar iya endang bala antu ti nyarung diri. Lalu ba tempat bukai kitai meda bukti baka ni pemerintah-pemerintah antu kekadang bekereja ba belakang sida pemerintah dunya tu. Nyentukka melikat ti dikirum Allah Taala ulih disakal bala melikat Sitan.
+
+`Bacha Daniel 10:1–14, lebih agi peratika ayat 12, 13. Nama ti diajar ayat-ayat tu ti releven ngagai konflik kosmik nya? Baka ni ku runding nuan pasal melikat ti dikirum Allah Taala nya udah "ditangguh" pengelama dua puluh satu hari?`
+
+Baka ni ku siku melikat ti dikirumka Allah Taala ulih "ditangguhka" pengelama tiga minggu? Allah Taala ti pemadu bekuasa nya, bisi kuasa nyaut Daniel tikala nya—enti Iya milih deka ngereja baka nya. Enti iya ngena kuasa Iya ngereja baka nya, Iya tentu ulih ngasuh melikat pegari ngagai Daniel tikala nya. Taja pia, melikat ti dikirumka Allah Taala nya udah tetangguh ulih "melikat ke megai menua Persia" pengelama tiga minggu. Nama utai ke nyadi ditu neh?
+
+“Selama tiga minggu Gabriel belaban enggau kuasa pemetang, deka nyakal 'pengaruh' ti bekereja dalam runding Sairus. . . . Semua utai ti ulih dikereja serega ungkup sida nembiak Allah Taala udah dikereja magang. Pengujung iya Tuhan menang; kuasa munsuh udah disekat selama Sairus nyadi raja, enggau sapemanjai anak iya Kambises merintah.”—Ellen G. White, Prophets and Kings, p. 572.
+
+Ngambika konflik baka tu tebantai, Allah Taala enda tau bekenaka semua kuasa Iya. Antu Sitan enda tau enda diberi kebebasan enggau kuasa ti enda dibuai pia aja, tang disekat nitihka atur ti ditemu kedua-dua raban nya (atur nya enda dipadahka enggau silik ngagai kitai). Atur ti nyekat konflik kosmik nya dipelabaka kitai sigi bisi nyentukka sida melikat Tuhan pen nitihka atur nya, iya ti deka disebut "rules of engagement" ["atur kena belaban"] dalam pelajar-pelajar ti deka datai.
+
+Ari siti segi, enda pedis kitai meretika pasal sekat tu enti kitai ngingatka idea, ke udah dikerandauka kitai, pasal Allah Taala ti bekereja semina ulih pengerindu, lalu pengerindu, ukai pejal, nya meh pelasar perintah Iya. Penemu tu, ti madahka Allah Taala semina bekereja ulih prinsip ti bepun ari pengerindu Iya, ulih nyaup kitai meretika agi pasal laya besai nya.
+
+`Kati kala nuan ngasaika sekat bekereja semina ulih prinsip pengerindu aja lalu ukai pejal? Nama pelajar ti udah dipelajarka nuan senentang sekat kuasa?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/10/03.md b/src/iba/ss/2025-01/10/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..0762c8addb
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/10/03.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Naga Dalam Pemandang
+date:   03/03/2025
+---
+
+Bup Pemandang ngambar bala pemerintah langit ke bisi dalam penyarut tauka konflik kosmik nya, ke endur antu Sitan digelar "naga ti besai nya" ti ngelaban Allah Taala sereta "nipu semua dunya" (P'dang. 12:9, NKJV).
+
+`Bacha Pemandang 13:1–8. Nama ti dipadahka ayat tu pasal pemesai rampa kuasa naga nya?`
+
+Naga (Sitan) nya ukai semina beperang ngelaban Allah Taala (P'dang. 12:7–9) enggau sida nembiak Iya (ambika chunto, P'dang. 12:1–6), tang iya mega digambar sebagai pemerintah ti ngeringka perintah dunya ke ngemerinsaka sida nembiak Allah Taala ari kelia-lia.
+
+“Naga nya meri pengering, enggau kerusi diraja, enggau kuasa iya ti besai, ngagai jelu" ti pansut ari tasik nya (P'dang. 13:2, NKJV; bandingka enggau P'dang. 13:5; P'dang. 17:13, 14). Jelu ke ari tasik nya udah “diberi kuasa bejaku sumbung sereta bejaku busung ngelaban Allah Taala, lalu iya dikemendarka ngena kuasa nya dalam pengelama empat puluh dua bulan” (P'dang. 13:5, NKJV).
+
+Nyadi, Sitan (naga besai nya) meri kuasa megai perintah ngagai jelu nya (iya nya siti kuasa politik-agama di dunya tu). Lalu kuasa tu dikena iya ngerampas sembah ti patut diberi ngagai Allah Taala aja. Jelu nya bejaku busung ngelaban nama Allah Taala; iya mega beperang ngelaban, sereta lalu ngalahka, sida nembiak Allah Taala ti kudus, pengelama siti timpuh ti udah diletak. Kuasa kena merintah dunya udah diberi naga nya ngagai iya, iya nya naga ti udah ngerampas kuasa nya ari Tuhan.
+
+Taja pia, bisi sekat tauka batas ti terang udah diletak ngagai Sitan enggau ejen-ejen iya, ti nyengkaum sekat sementara. “Nya alai, rami gaga ati meh kita serega, enggau semua kita ke diau dia! Tang naka meh penusah tanah enggau tasik, laban Sitan udah nurun ngagai kita, balat pedis ati, laban iya nemu timpuh diri nyau deka abis” (P'dang. 12:12, NKJV).
+
+Sitan “nemu timpuh diri nyau deka abis” (P'dang. 12:12, ESV), lalu pekara-pekara ti ditusi Pemandang tu nyadi nitihka garis timpuh nubuatan, ti mandangka sekat-sekat ti spesifik ti udah diletak ngagai kuasa penyai ti merintah (peda P'dang. 12:14, P'dang. 13:5).
+
+Iya ke bendar, ba pengujung iya Allah Taala deka menang. “Iya deka ngendas semua ai mata ari mata sida, lalu pemati nadai agi, nadai agi ngulit, nadai agi nyabak, nadai agi pedis, laban utai ti lama nyau nadai agi” (P'dang. 21:4, NKJV).
+
+`Taja pen pedis kitai deka meda iya diatu, ba pengujung iya ila pemanah deka tetap menang belama iya ngalahka penyai. Nama kebuah penting kitai anang lupaka semaya ti pemadu manah tu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/10/04.md b/src/iba/ss/2025-01/10/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..e2748da82b
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/10/04.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Kes Jop
+date:   04/03/2025
+---
+
+Dalam bup Jop, kitai diasuh meda pengamat bisi laya besai nya nyadi.
+
+`Bacha Jop 1:1–12 enggau Jop 2:1–7. Nama prinsip dalam laya besai nya bisi dipandangka ditu?`
+
+Mayuh pekara penting tau diambi kitai ari ayat-ayat tu. Keterubah, baka ke bisi siti aum kunsil diatur di serega, lalu ukai semina randau entara Allah Taala enggau Sitan aja dipeda ditu; tang bisi bala pengari bukai datai ari seluruh langit din.
+
+Kedua, baka ke bisi siti penyerekang ke lama udah bisi, tu dipeda kitai dalam jaku Allah Taala ti nanya Sitan sekalika iya bisi meratika Jop. Kapa iya meratika Jop? Tanya tu semina bisi reti dalam konteks tauka rampa penyerekang ke lebih besai ka benung nyadi.
+
+Ketiga, Allah Taala madahka Jop nya siku orang ti nadai penyalah, ti lurus ati, sereta nangika Allah Taala, tang Sitan madahka Jop dipeda baka ti nangika Allah Taala semina laban Allah Taala ngelindung iya. Jaku Sitan tu nyadi petenah ngelaban perngai Jop enggau perangai Allah Taala mega (bandingka enggau P'dang. 12:10, Sekeriah 3).
+
+Keempat, Sitan nuduh Allah Taala ti ngelindung [magar]Jop nya pengawa ke enda adil ke ngujungka Sitan enda ulih meri bukti ka jaku tuduh iya. Tu nunjukka bisi sekat ti diletak keatas Sitan (atur kena belaban), lalu Sitan pen baka ti udah kala nguji deka ngemediska Jop.
+
+Allah Taala nyaut jaku petenah Sitan nya ba mua kunsil serega sereta lalu ngemendarka Sitan nguji teori iya nya, tang nitihka sekat ti udah diletak. Keterubah Tuhan ngemendarka Sitan negu "semua utai ti dikemisi iya," tang "enda tau ngemediska" Jop(Jop 1:12, NKJV). Udah nya, sapengudah Sitan nuduh Jop semina pedulika diriempu aja, Tuhan ngemendarka Sitan ngemediska Jop, tang Sitan enda tau munuh iya (Jop 2:3–6).
+
+Sitan pen lalu ngereja sida Jop sebilik enggau mayuh macham penusah, tang dalam tiap iti kes nya Jop tetap merekat nama Tuhan (Jop 1:20–22, Jop 2:9, 10), nunjukka jaku petenah Sitan nya bula magang.
+
+Mayuh utai dipelajarka kitai ditu, baka, bisi atur kena belaban dalam konflik kosmik tu. Bisi atur dalam kort serega ke alai jaku petenah ngelaban Allah Taala ulih diputarka, tang dalam mutarka nya Allah Taala enda ngelanggar prinsip-prinsip ti kudus dalam pengerindu, ti nyadika pelasar perintah Allah Taala enggau baka ni chara Iya merintah seluruh universe tu enggau semua utai idup ti penuh pemintar dalam iya.
+
+Senario utai ti nyadi di serega tu ti ditulis dalam bup Jop tu meri kitai penerang pasal pengamat bisi laya besai nya, sereta enggau baka ni iya nyadi di dunya tu.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/10/05.md b/src/iba/ss/2025-01/10/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..fb370cfaad
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/10/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Raja [Sementara] ti Merintah Dunya Tu
+date:   05/03/2025
+---
+
+Dalam pelajar-pelajar dulu ari tu, kitai udah meda, dalam konflik kosmik nya, Sitan enggau bala melikat iya udah diberi kuasa sementara keatas dunya tu, nitihka sekat atur kena belaban ti udah diletak.
+
+Atur kena belaban tu ukai semina nyekat utai ti ulih dikereja Sitan enggau bala melikat iya, tang atur nya mega nyekat pengawa Allah Taala ti deka munaska tauka madamka penyai ti deka dikereja munsuh. Laban Tuhan enda mudah mungkir semaya Iya, sampai Iya setuju enggau atur kena belaban nya—ke ngujungka antu Sitan diberi peluang sementara merintah dunya tu—Allah Taala udah nyekat utai ti deka digaga Iya dudi hari ila (tang enda ngurangka kuasa besai Iya).
+
+`Bacha John 12:31, John 14:30, John 16:11, 2 Korint 4:4, enggau Luke 4:6. Nama ti dipadahka ayat-ayat tu pasal munsuh kitai Sitan ti merintah dunya tu?`
+
+Penyanggup Baru bejaku pasal perintah ti belaban, perintah penampak enggau pemetang, ke alai pemetang nya datai ari Sitan enggau pengawa iya ti ngelaban. Sebagi ari misi Kristus nya meh deka ngalahka perintah Sitan: “Kebuah Anak Allah Taala dipandangka nya ngambika Iya ngerusak pengawa Sitan” (1 John 3:8, NKJV).
+
+Taja pia, bisi “atur” ti nyekat utai ti ulih dikereja Allah Taala sambil taluk ngemeranka prinsip-prinsip perintah Iya. Sekat tu nyengkaum (1) meri kuasa milih bebas ngagai utai idup ti udah digaga Iya, lalu (2) atur belaban nitihka sempekat, ti enda dipadahka ngagai kitai ke diatu. Sekat ngagai tidakkan Tuhan baka tu bisi empas ti besai ba pengulih Tuhan ngurangka tauka munaska tikala nya penyai ari dunya tu. Nya meh kebuah kitai meda penyai enggau pemerinsa terus bisi nyadi, lalu tu ngujungka mayuh mensia tetanya-tanya sekalika Allah Taala amat bisi, lalu Iya amat badas. Taja pia, pama kitai udah nemu latarbelakang laya besai nya, sereta meda sekat ti udah diletak Tuhan senentang baka ni Iya deka napi tauka mutarka penyai, nya baru kitai deka meretika agi nama kebuah utai nyadi baka iya ti nyadi diatu—sekurang iya nyentuk ngagai pemenang Allah Taala ti penudi ila ngalahka penyai.
+
+`Baka ni ku jaku Jesus ti ngelar Sitan nya meh “raja” ti merintah dunya tu diatu, nyaup kitai meretika penyai ke bisi dalam dunya diatu? Berasai lantang ga ati kitai nemu, Sitan ti merintah nyadi raja dunya tu semina sementara aja, enda iya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/10/06.md b/src/iba/ss/2025-01/10/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..c52d280789
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/10/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Sekat enggau Atur
+date:   06/03/2025
+---
+
+Konflik kosmik tu ke batang iya laya senentang perangai Allah Taala, ketegal jaku petenah Sitan ngelaban pemadas, pengelurus Tuhan enggau perintah Iya. Tu kira ke baka kes orang bedawa pangan diri di langit din.
+
+Konflik bansa tu enda ulih diputarka ngena kuasa tauka pengering, tang, iya enda tau enda dipandangka.
+
+Enti bisi jaku dawa [jaku tuduh] ti berat ngelaban orang ti bekuasa, jalai ti pemadu manah [engka semina siti aja jalai] kena ngalahka jaku petenah tauka jaku tuduh nya, nya meh meri timpuh ti chukup, kena mansik iya enggau chara ti tebuka, ti bebasa, sereta adil. Enti jaku tuduh nya deka ngeruga seluruh perintah {pengerindu}, iya enda tau disurukka dibaruh tikai pia aja.
+
+Nama reti semua tu enti kitai deka nemu reti pasal konflik kosmik tu enggau kaul iya ngagai penanggul penyai tu? Enti Allah Taala ngaga semaya, kati bisi Iya bula ke samaya nya? Tentu enda. Laban Allah Taala udah setuju ka atur kena belaban, dia deh utai ti deka dikereja Iya dudi ila pen deka bisi sekat ari segi moral. Nya alai, penyai deka dikira sebagai kuasa sementara dalam perintah pemetang.
+
+`Bacha Mark 6:5 enggau Mark 9:29. Nama ti dipandangka ayat-ayat tu pasal baka ni tindakkan Tuhan nya bisi kaul enggau faktor pengarap enggau sampi?`
+
+Dalam kedua iti jerita tu, baka ke bisi sekeda sekat enggau atur kena belaban ti udah ditetapka, lalu bisi amat kaul ngagai pengarap enggau sampi. Ba tempat bukai kitai meda mayuh bukti ti nunjukka sampi [sembiang] bisi empas ti besai dalam dunya tu, lalu muka jalai ngagai Tuhan ngambi tindakkan, ti enda ulih dikereja Iya enti enda baka nya. Taja pia, kitai anang saru ngumbai semina pengarap enggau sampi nya aja meh faktor iya. Agi mayuh faktor bukai ke enda kitai sedarka bisi.
+
+Tu engkeman amat enggau utai ti udah dipeda dulu agi senentang atur kena belaban tu. Baka ti udah disebut kitai, bisi atur kena belaban ti dipesetujuka dalam laya besai nya, ti nyekat utai ti ulih dikereja Tuhan, sekurang iya diatu. Ari nya, bisi sekeda penyai nya masuk dalam kuasa sementara perintah pemetang.
+
+`Bacha Rome 8:18 enggau Pemandang 21:3, 4. Baka ni ku ayat-ayat tu meri nuan pengarap ati taja pen kitai enda nemu mayuh utai, kitai ulih pechayaka Allah Taala nemu utai ti pemadu manah, dekaka utai ti pemadu manah, ka kitai, lalu ba pengujung iya deka munaska penyai abis lengis sereta mai pengelantang belama iya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/10/07.md b/src/iba/ss/2025-01/10/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..02f6cf2097
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/10/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Tambah Penemu
+date:   07/03/2025
+---
+
+Bacha Ellen G. White, “The Power of Satan,” pp. 341–347, in Testimonies for the Church, vol. 1.
+
+“Mensia ke udah labuh nya, dikira ari segi adat nya meh orang ti udah ditangkap Sitan. Misi Kristus datai deka nyelamatka mensia ari kuasa munsuh besai Iya nya. Mensia sigi mudah deka nitihka jaku Sitan, lalu iya enda ulih ngelaban munsuh besai nya enti Kristus, ti Pemenang ti kering nya, nadai diau dalam iya, ngiring pengingin iya, lalu meri iya pengering. Allah Taala aja ulih nyekat kuasa Sitan. Iya [Sitan] bejalai kin-kitu di dunya tu, sereta bejalai katas ke baruh. Sekejap pen iya nadai kala ngetu ari pengawa iya, ketegal nangika diri lenyau peluang ngerusakka mensia. Penting amat bala nembiak Tuhan nemu pasal tu, ngambika sida ulih nyeliahka panjuk iya. Sitan benung nyediaka pengawa tipu iya ti pemadu besai, ngambika ba pengujung iya ila sida nembiak Tuhan enda nemu nya iya. 2 Korint 11:14: ‘Sigi aruh iya! Indah Sitan deh nemu nyaru diri nyadi melikat penampak.’ Lebuh sekeda mensia ke udah kena tipu iya madahka nadai bisi Sitan, iya udah nguasa sida nya, lalu bekereja nengah sida enggau mujur. Sitan lebih agi nemu ari sida nembiak Tuhan kuasa ke ulih dikembuan sida ngelaban iya enti pengering sida di dalam Kristus. Lebuh sida enggau baruh ati ngangau minta saup Kristus, mensia ke pemadu lemi pen, ke arapka pemendar, lalu bepanggai penuh ba Iya, deka ulih nyakal Sitan enggau enggau bala iya enggau mujur. Sitan kelalu pintar, iya enda deka datai ngena chara tebuka, sereta terus terang enggau penguji iya; laban enti iya baka nya tentu orang Kristen ti ngantuk nya deka tedani, lalu iya deka bepanggai ba Pengelepas ti bekausa nya. Nya alai, iya datai enggau chara ti enda disangka, lalu nyaru diri nengah mensia ti enda ngasika Tuhan tang ngambu diri arapka Iya.”—Ellen G. White, Testimonies for the Church, vol. 1, p. 341.
+
+**Tanya ti Deka Dipejuraika**:
+
+`Nama reti orang ti nyadi “orang tangkap Sitan ari segi adat”? Kati reti nya antu Sitan ulih ngereja sebarang utai ti kedeka iya ngagai mensia? Enti enda, nama kebuah enda? Baka ni ku tu bisi kaul ngagai utai ti dikumbai “atur kena belaban” dalam konflik kosmik tu?`
+
+`Nama kebuah Allah Taala meri Sitan kuasa merintah dalam konflik kosmik tu, taja pen sementara aja? Nama ti dipadahka nya ngagai kitai pasal baka ni Allah Taala nyaut jaku petenah tauka jaku tuduh Sitan?`
+
+`Baka ni nuan respons ngagai orang, nyengkaum orang Kristen, ke ngumbai nadai Sitan nya amat bisi? Taja pen kitai enda ulih nunjukka Sitan nya amat bisi, nama bukti ke ulih digumpul nuan ke ulih nyaup orang ke saru amat penemu baka nya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/10/info.yml b/src/iba/ss/2025-01/10/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..e4642edf50
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/10/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Atur Kena Belaban"
+  start_date: "01/03/2025"
+  end_date: "07/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/11/01.md b/src/iba/ss/2025-01/11/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..ff0f167f9b
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/11/01.md
@@ -0,0 +1,17 @@
+---
+title:  Nama Agi ke Ulih Digaga Aku?
+date:   08/03/2025
+---
+
+### Bacha ka Pelajar Minggu Tu
+
+John 18:37, Rom. 3:23–26, Rom. 5:8, Isa. 5:1–4, Matt. 21:33–39, Isa. 53:4, Rom. 3:1–4.
+
+> <p>Ayat Dikingat</p>
+> “Pilate lalu nanya Iya, ‘Reti nya Nuan tu Raja?’ Disaut Jesus, ‘Nuan ngumbai Aku Raja. Nya meh kebuah Aku ada, lalu ketegal nya meh Aku udah datai ngagai dunya,ngambika Aku gesaksika pasal pemendar. Semua nembiakpemendar mendingka nyawa Aku’” (John 18:37, NKJV).
+
+Bisi sekali suba, bisi siti jerita ungkup anak mit bisi dicelak dalam majalah Guide. Jerita nya nusi pasal siku nembiak lelaki benama Denis, siku anak patu-balu ke nyadi anak angkat siti ruang-bilik ba jeman pertengahan kelia. Denis tu balat amat begedika raja ti megai menua sida, laban lebuh apai indai iya sakit, bala sedadu raja datai lalu nabanka iya ke bukai, lalu iya nadai agi meda apai indai iya. Nyau kelama udah nya baru iya nemu kebuah raja nyeraraka orang ke gerai ari orang ke sakit ngambika sida selamat ari penyakit “Black Plague” [kira baka epidemic COVID] ke benung berampit ba menua nya.. Iya ke bendar, raja nya endang semampai ngereja utai ketegal pengasih enggau penyayau iya ka rayat iya.
+
+Mayuh orang kemaya hari tu meda Allah Taala nya baka Denis ke meda raja nya. Penyai ke udah dipeda tauka diasaika sida ngujungka sida begedika Allah Taala. Dini Tuhan lebuh pemerinsa datai? Enti Tuhan nya manah, nama kebuah bisi mayuh amat penyai deh? Konflik kosmik [tauka laya besai] nya nyaup kitai meretika isu ti penting tu, tang taja pia, agi bisi mayuh tanya kitai. Taja pen kitai nadai bulih saut ti ngemuaska ati, kitai ulih merening ngagai Jesus datas regang nya, lalu meda dalam Iya, baka ni Allah Taala nya endang tau dikarapka, taja pen agi mayuh tanya ti bedau ulih disaut diatu.
+
+_*Pelajarka pelajar minggu tu kena nyediaka Sabat, March 15._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/11/02.md b/src/iba/ss/2025-01/11/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..220fe5a793
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/11/02.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Kristus ti Pemenang
+date:   09/03/2025
+---
+
+Taja pen bisi munsuh ti bekereja ti dikumbai Kristus pengerampas ti nyadi “raja di dunya tu,” raja universe ke bendar nya meh Jesus Kristus. Jesus udah ngulihka pemenang nya ungkup kitai, lalu di dalam Iya kitai deka menang, taja pen di tinggang penusah enggau pemerinsa. Iya ke bendar, pengawa Kristus ngelaban munsuh nya ba tiap selikuh.
+
+Kitai udah meda Bup Kudus ngelar antu nya sebagai:
+
+1. penipu ke nipu semua dunya ari pun iya kelia (P’dang. 12:9, Matt. 4:3, John 8:44, 2 Cor. 11:3, 1 John 3:8).
+2. penuduh enggau penawa Allah Taala enggau bala nembiak Iya di serega (P’dang. 12:10; P’dang. 13:6; Jop 1–2; Sekeriah 3:1, 2; Jude 9).
+3. pemerintah ti ngerampas kuasa di dunya tu (John 12:31, John 14:30, John 16:11, Kereja Rasul 26:18, 2 Kor. 4:4, Epe. 2:2, 1 John 5:19).
+
+`Bacha John 18:37. Nama ti dipadahka ayat tu ngagai kitai pasal pengawa Kristus ti ngelaban penipu Sitan? Nama reti iya Jesus nya meh Raja?`
+
+Taja pen Bup Kudus madahka Sitan nya meh munsuh besai ti nipu, betenah, nuduh, sereta ngerampas kuasa merintah dunya tu, iya mega ngajar kitai pasal Jesus ti pemenang ti ngalahka Sitan dalam semua utai.
+
+1. Jesus “udah datai ngagai dunya tu ngambika besaksika pasal pemendar” (John 18:37, NASB),
+2. Nengah regang nya, Jesus mandangka enggau sepenuh iya pengelurus enggau pengerindu Allah Taala ti sempurna (Rom. 3:25, 26; Rom. 5:8), lalu enggau nya madamka jaku petenah Sitan ngelaban Tuhan (P’dang. 12:10, 11), lalu
+3. Jesus pengujung iya deka ngerusakka perintah antu Sitan, iya ke “nemu timpuh diri nyau deka abis” (P’dang. 12:12, ESV; bandingka enggau Rom. 16:20), lalu Kristus “deka merintah belama-lama iya” (P’dang. 11:15, NLT).
+
+Ba pengujung iya ila, enda ngira nama ti dikereja Sitan, iya nya munsuh ke udah alah, lalu kunchi pemenang kitai nya meh ngambu pemenang Kristus nya ungkup diriempu kitai tiap hari, tiap jam, sereta mega nuntut jaku semaya ti udah diberi regang Iya ngagai kitai.
+
+`Dalam laya besai nya, kitai nemu sapa ti deka menang. Baka ni ku pilihan kitai tiap hari, meri empas ngagai sepiak ni endur kitai ba pengujung iya ila? Baka ni ku kitai deka nentuka diri kitai setanah enggau raban ti menang ari diatu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/11/03.md b/src/iba/ss/2025-01/11/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..167057eb0f
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/11/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Iya ti Lurus Sereta Ngaga Lurus
+date:   10/03/2025
+---
+
+Ba tiap kuing, pengawa Kristus ngerusak pengawa antu Sitan. Lalu, munyi ku 1 John 3:8, Jesus “dipandangka ngambika Iya ngerusak pengawa Sitan” (1 John 3:8, NRSV) lalu “ngerusak Sitan ke megai kuasa pemati” (Heb. 2:14, NRSV). Taja pia, pengalah penuh pemerintah Sitan, nyadi dalam dua renggat. Keterubah, nengah pengawa Regang nya, Kristus ngayanka petenah enggau jaku tuduh Sitan nya bula magang. Lalu, kedua, dudi hari ila, Sitan enggau perintah iya deka dirusakka abis lengis.
+
+`Bacha Rome 3:23–26 enggau Rome 5:8. Nama ti dipadahka ayat-ayat tu pasal chara Jesus ngalahka jaku petenah Sitan?`
+
+Baka ke udah dipeda kitai, Sitan nuduh Allah Taala nya enda lurus sereta enda rindu enggau sepenuh iya. Tang, dalam Kristus, Allah Taala udah mandangka enggau sepenuh iya pengelurus enggau pengerindu Allah Taala, lalu Iya ngereja nya nengah Regang nya.
+
+Selepas pemati Jesus, “Sitan meda pengawa iya ti nipu nya udah tebungkar. Lalu perintah iya udah tebungkar terang ba mua bala melikat ti kudus sereta ba mua semua orang di langit din. Iya udah mandangka diri sebagai pembunuh. Lebuh iya munuh Anak Allah Taala, iya udah nyabut diri ari penyinu bala melikat di serega din.”—Ellen G. White, The Desire of Ages, p. 761.
+
+`Bacha Pemandang 12:10–12 dalam penerang Pemungkal 3:15. Baka ni ku ayat tu meri penerang ngagai pemesai reti pemenang Kristus datas Regang nya?`
+
+Sejarah pengawa Tuhan ti nyelamatka mensia meri kitai chukup mayuh bukti ti ngasuh kitai arapka Allah Taala semampai ngereja utai ti ba pengujung iya ila deka ngenataika pemanah ngagai semua orang. Allah Taala dalam Bup Kudus nya endang seruran ngereja utai ti badas ti dikedekaka, nitihka jalai ti bisi tebuka ngagai Iya dalam laya besai nya (Ulang Adat 32:4, 1 Sam. 3:18, Mas. 145:17, Dan. 4:37, Hab. 1:13, P’dang. 15:3, P’kal. 18:25).
+
+`Nama kebuah pemandang pengelurus enggau pengerindu Tuhan dalam konflik kosmik nya penting amat? Lebuh nuan berundingka Regang nya enggau semua utai ti dikereja Tuhan dalam pelan keselamatan Iya, baka ni ku pengawa ti dikereja Tuhan nya meri nuan pengarap dalam pengerindu Allah Taala, taja pen nuan benung betunga enggau penguji enggau pemerinsa?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/11/04.md b/src/iba/ss/2025-01/11/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..af6c291421
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/11/04.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title:  Lagu Pangan Aku
+date:   11/03/2025
+---
+
+Allah Taala mandangka pengerindu enggau pengelurus Iya ngena chara ti amat ngalitka ati dalam konflik kosmik tu. Taja pia, bisi sekeda orang nanya, Kati patut ka Allah Taala udah ngereja lebih mayuh agi ari ti udah dikereja Iya kena nagang sereta muai penyai? Kitai udah meda siti langkar konflik kosmik ti nunjukka Allah Taala udah ngereja utai kena bebasaka kuasa bebas milih ti udah diberi Iya laban nya beguna amat kena ngemansangka enggau penuh kaul pengerindu entara Iya enggau mensia. Nambahka nya, Iya udah betindak nitihka sekat moral, tauka atur kena belaban, dalam konteks konflik kosmik ti betalatka perangai Iya, ti semina ulih diputarka ngena pemandangka pengerindu Iya.
+
+`Bacha Isaiah 5:1–4. Sapa ke bejaku dalam ayat-ayat tu? Sapa ti dikejakuka Isaiah ditu? Sapa ti disempamaka kebun anggur enggau orang ti ngempu kebun anggur nya? Nama reti tindakkan orang ti ngempu kebun nya ngarika kebun iya? Nama penyadi iya udah nya?`
+
+Dalam ayat-ayat tu, Isaiah belagu siti lagu sulu iya, kebun anggur. Orang ke ngempu kebuh anggur nya meh Allah Taala Empu, lalu kebun anggur nya nyempamaka sida nembiak Allah Taala (ke chunto, peda, Isa. 1:8, Jer. 2:21). Tang implikasi iya ditu tau mega dikerembaika kitai ngagai pengawa Allah Taala ti lebih luas agi dalam dunya tu. Nitihka ayat-ayat tu, orang ke empu kebun nya [Allah Taala] udah ngereja semua utai ti patut kena nentuka kebun iya tumbuh enggau manah. Kebun nya patut udah ngeluarka buah anggur ti manah, tang iya semina mansutka buah anggur ti masam, ti nadai guna. Iya ke bendar, dalam jaku Hebrew, leka jaku nya meri reti buah bau buruk. Kebun anggur Allah Taala mansutka buah anggur ti udah buruk.
+
+Isaiah 5:3 nguing ngagai Allah Taala Empu bejaku, ngangau ngagai orang mayuh ngambika “ngakim” entara Iya enggau kebun anggur Iya. Lalu, dalam Isaiah 5:4, Allah Taala Empu meri siti tanya ti pemadu beguna: “Kati aku nadai udah ngereja sekeda utai ba kebun tu? Nama kebuah kebun tu mansutka buah anggur ti masam, lalu enda mansutka buah ti manah, ti diadang aku?”(NKJV). Nama agi ke ulih dikereja Iya? Alit ati kitai meda Tuhan minta orang ngakim utai ti udah dikereja Iya.
+
+`Lebuh nuan meda Regang nya, ke endur Allah Taala Empu udah meri diri nyadika piring genselan semua dosa kitai, baka ni ku jaku tanya Iya tu, “Nama agi utai ke ulih digaga aku ngagai kebun anggur Aku ke bedau dikereja aku ngagai iya”—mai reti ti pemadu besai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/11/05.md b/src/iba/ss/2025-01/11/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..23f9054257
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/11/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Jerita Sempama Kristus Pasal Kebun Anggur
+date:   12/03/2025
+---
+
+Dalam jerita sempama pasal orang ti ngempu kebun anggur, dalam Matthew 21, Jesus neruska jerita ke dilengkaka Isaiah 5, lalu meri penerang tambah senentang perangai enggau tindakkan orang ke ngempu kebun nya ngarika kebun anggur Iya.
+
+`Bacha Matthew 21:33–39 lebih agi numpuka runding nuan ngagai tanya dalam Isaiah 5:4. Nama agi ke ulih digaga Tuhan lebih ari utai ti udah digaga Iya?`
+
+Bagi ti keterubah dalam sempama Kristus nya diambi terus ari lagu dalam Isaiah 5 pasal tuan ti ngempu kebun nya enggau kebun anggur iya. Udah nya, Jesus nambah, orang ke ngempu kebun nya lalu “nyua kebun anggur nya ngagai orang bukai, lalu bejalai ngagai menua bukai” (Matt. 21:33, NKJV). Tang, lebuh orang ke ngempu kebun nya ngasuh bala ulun iya [sida nabi] mansang ngagai orang ke nyua kebun nya, deka ngambi buah, sida ke nyua kebun nya nangkap, malu, lalu munuh bala ulun nya (Matt. 21:34–36). Pengujung iya, Iya ngirumka Anak Iya Empu (Jesus), ku iya, “Sida tentu deka bebasaka anak lelaki aku” (Matt. 21:37, NKJV). Tang sida munuh Anak Iya nya mega, ku sida, “Tu orang bempu waris. Aram kitai munuh iya lalu ngerampas pesaka iya!’ Nya alai sida nangkap iya, muai iya ari kebun anggur nya, lalu munuh iya” (Matt. 21:38, 39, NKJV).
+
+Nama agi ulih dikereja Iya? Apai rindu amat ka kitai dataika iya meri Anak tunggal Iya ti dikerinduka Iya (John 3:16). Enti konflik kosmik nya bansa ti disangka kitai ditu, iya enda ulih diputarka ngena kuasa Tuhan sebedau chukup timpuh iya, tang enda tau enda dulu perangai Allah Taala dipandangka ngagai semua utai ti idup. Pemandang tu udah dikereja enggau penuh dalam pengawa Kristus (Rom. 3:25, 26; Rom. 5:8). Nama agi ke ulih dipinta kitai lebih agi ari nya ke alai Allah Taala (dalam Kristus) udah meri Diriempu mati ungkup kitai, ngambika Iya ulih ngeluruska kitai ngena chara ti enda ngurangka keadilan enggau pengerindu iya ti sempurna?
+
+Regang nya mandangka Allah Taala udah ngereja semua utai ti ulih dikereja Iya kena nagang sereta muai penyai, tang enda ngerusak konteks ke endur pengerindu ti bendar tau tumbuh mansang. Enti bisi jalai bukai ti tau dikena Allah Taala, udah tentu Iya milih jalai nya. Amat pen mensia balat merinsa sereta pedis laban konflik kosmik tu, Allah Taala Empu lebih agi merinsa sereta pedis. Lebuh kitai merening ngagai Regang nya, kitai tentu deka meda pemalat pemedis enggau pemerinsa ti udah dibai dosa ngagai Allah Taala Empu. Jesus sanggup natka semua pemedis enggau pemerinsa nya ba tempat kitai, ketegal kuasa bebas milih kitai nya enda tau enda bisi dalam pengerindu.
+
+`Bacha Isaiah 53:4. “Pemedis” enggau “pemerinsa” sapa ke ditanggung Jesus datas kayu Regang nya? Nama dipadahka tu ngagai kitai pasal semua utai ti udah dikereja Allah Taala ungkup kitai enggau berapa ungkus dikena Allah Taala nyelamatka kitai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/11/06.md b/src/iba/ss/2025-01/11/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..10378c5a65
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/11/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Meresi Nama Allah Taala
+date:   13/03/2025
+---
+
+Ba pengujung iya ila, nama Allah Taala deka diberesi ari semua segi. Nengah pengawa Apai, Anak, enggau Roh Kudus dalam pelan keselamatan, pengelurus enggau pengerindu Allah Taala udah dipandangka ngalahka semua pengakang ati (peda Rom. 3:25, 26; Rom. 5:8).
+
+`Bacha Rome 3:1–4 dalam penerang ari Isaiah 5:3, 4. Nama ti diajar tu ngagai kitai pasal Allah Taala Empu ti dilepaska ari semua penyalah dalam konflik kosmik tu?`
+
+Dalam Rome 3 enggau Isaiah 5, kitai meda Allah Taala (ari segi sekat ti bisi) minta utai idup ti udah digaga Iya ngambika ngakim perangai Iya, taja pen kitai nadai bisi hak sama sekali kena ngereja nya. Ba pengujung iya, lebuh semua “bup” dibuka, kitai deka meda bukti ti madahka Allah Taala nya chukup lurus sereta adil. Allah Taala deka meresi nama Diri ba mua semua utai idup ti udah digaga Iya.
+
+`Bacha Pemandang 15:3 enggau Pemandang 19:1–6. Nama ti diajar ayat-ayat tu pasal nama Allah Taala ti deka diberesi ba pengujung iya ila?`
+
+Dalam seluruh Bup Kudus, Allah Taala irauka pemanah nama Iya. Nama kebuah? Nuan enda ulih bisi kaul pengerindu ti dalam enggau orang ke ngembuan perangai ti enda dikerinduka nuan tauka enda ulih diarapka nuan. Enti bisi orang nusi utai bula ti jai amat pasal perangai nuan ngagai laki tauka bini nuan tauka tunang nuan, udah tentu nuan deka ngereja sebarang utai ke ulih dikereja nuan kena nyakal pemula tauka petenah nya, laban enti sida arapka jaku petenah nya, iya deka ngerusak ka kaul pengerindu nuan.
+
+Ba pengujung iya, nama Allah Taala deka diberesi ba Regang nya sereta nengah seluruh pelan keselamatan. Lebuh maya pengawa ngakim dipejalaika sebedau penatai Jesus ti kedua kali, nama Allah Taala udah diberesi ba seluruh universe ti ngemataka utai ti nyadi.
+
+Udah nya, lebuh maya ngakim selepas penatai Jesus ti kedua kali nya, ke endur orang ti udah diselamatka deka “ngakim bala melikat” (1 Kor. 6:2, 3), nama Allah Taala deka diberesi, lebuh orang ti selamat deka diberi peluang meresa rikod pengidup lalu meda ka diriempu nama kebuah Allah Taala udah ngereja utai ti dikereja Iya, lalu semua pemutus Allah Taala seruran betul sereta pemadu lurus sereta penuh pengerindu. Sapa kitai ke nadai bisi mayuh utai ditanya ti begunaka saut? Sebedau semua utai tembu, kitai deka bulih saut ngagai semua tanya kitai nya (peda 1 Kor. 4:5).
+
+Pengujung iya, genap iti patung deka ngenduk lalu genap iti mulut deka ngaku Jesus nya meh Tuhan (Pil. 2:10, 11). Semua tu nyadi kena meresi nama enggau perangai Allah Taala.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/11/07.md b/src/iba/ss/2025-01/11/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..b9632976ca
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/11/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Tambah Penemu
+date:   14/03/2025
+---
+
+Bacha Ellen G. White, “The Reward of Earnest Effort,” pp. 285–288, in Testimonies for the Church, vol. 9.
+
+“Semua utai ti ngalitka ati kitai pasal utai ti dikereja Allah Taala dalam dunya tu, deka dipeda enggau terang dalam dunya ti deka datai ila. Utai ti pedis amat kitai deka meretika iya diatu deka ditemu enggau terang dudi ila. Misteri pengasih Tuhan deka ayan enggau terang ba mua kitai. Diatu runding kitai ti mabu tu semina meda utai ti ngasuh bingung begulai enggau jaku semaya ti balang, dudi ila kitai deka meda harmoni ti pemadu manah. Kitai deka nemu baka ni pengerindu Tuhan ka kitai udah ngemendarka kitai ngasaika penguji ti pemadu berat. Lebuh kitai nyau nemu pengibuh Tuhan ka kitai ti ngasuh semua utai ti nyadi nya nyadika pemanah ngagai kitai, kitai deka begaga ati enggau pengaga ti enda ulih disebut enggau jaku sereta penuh enggau mulia.”—Ellen G. White, Testimonies for the Church, vol. 9, p. 286.
+
+**Tanya ti Deka Dipejuraika**:
+
+`Kala nuan ngasai bingung ati nguji deka meretika jalai Tuhan bekereja dalam pengidup nuan? Baka ni ku tu ulih ngelantangka runding nuan lebuh nuan nemu semua utai nya deka diterangka magang ba pengujung ila?`
+
+`Perundingka nama ti ditinggalka Jesus ngambika Iya ulih nyadi mensia lalu mati ungkup dunya tu. Nambahka nya perundingka nama ti dipadahka tu ngagai kitai pasal pengerindu Allah Taala enggau sekalika Allah Taala nya ulih dikarapka. Nama agi ti ulih dikereja Iya?`
+
+`Nama utai ti penting amat pasal “nama” Allah Taala? Nama implikasi tu ba kitai ke ngambu diri Kristen? Enggau jalai baka ni orang Kristen kekadang udah ngemaluka nama Kristus, lalu nama ke ulih dikereja kitai dalam komuniti kitai kena nunjukka ngagai orang nama reti tauka baka ni gamal nitihka Jesus dalam pengidup kitai?`
+
+`Ba pengujung iya, “saut” kitai ti pemadu manah ngagai penanggul penyai nya pen enda chukup manah ke diatu. Nama ke ulih digaga kitai kena ngerapatka kaul kitai ngagai sida ti pedis sereta merinsa ngambika kitai ulih nyadi ejen ti ngelempungka pemedis sida dalam dunya tu, seraya kitai nganti penatai Jesus ti deka munaska penanggul dosa enggau penyai tu?`
+
+`Perunding dalam ke agi Isaiah 53:4, pasal Jesus ti nanggung “pemedis” enggau “pemerinsa” kitai. Nama ti nyadi ba Regang nya ti ulih nyaup kitai mereti manah ka agi pasal pelan keselamatan enggau pemesai ungkus iya kena Allah Taala nyelamatka kitai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/11/info.yml b/src/iba/ss/2025-01/11/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..d38d07baea
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/11/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Nama Agi ke Ulih Digaga Aku?"
+  start_date: "08/03/2025"
+  end_date: "14/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/12/01.md b/src/iba/ss/2025-01/12/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..b7e0474352
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/12/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  "Pengerindu Enggau Keadilan: Dua Iti Pesan ti Pemadu Besai"
+date:   15/03/2025
+---
+
+### Bacha ka Pelajar Minggu Tu
+
+Matt. 22:34–40, Sek. 7:9–12, Masmur 82, Mikah 6:8, Matt. 23:23–30, Luke 10:25–37.
+
+> <p>Ayat Dikingat</p>
+> “Enti orang madahka diri rinduka Allah Taala, tang begedika menyadi diri, iya bula, laban orang ke enda rinduka menyadi diri ke ulih dipeda iya, enda ulih rinduka Allah Taala ke enda dipeda iya” (1 John 4:20, NKJV).
+
+Taja pen kitai bisi pengarapka Allah Taala deka ngaga semua utai betul magang ba pengujung iya, agi penting utai ti dikereja, kitai orang Kristen, ditu diatu. Taja pen bisi mayuh utai ke enda adil sereta jai ke enda dipunaska Tuhan diatu (ketegal sekat atur kena belaban dalam konflik kosmik nya), ukai reti nya kitai enda ulih dikena nyaup ngurangka pemerinsa enggau penyai ke ditemu kitai, sekurang iya ngagai tikas ke ulih kitai meh. Iya ke bendar, sebagai orang Kristen, kitai bisi tanggung-pengawa ngereja baka nya.
+
+Baka ke udah dipeda kitai, pengerindu enggau keadilan endang begulai sejalai; seduai nya enda ulih diperaraka. Allah Taala rinduka keadilan. Nya alai, baka nya mega, enti kitai rinduka Allah Taala, kitai mega deka rinduka keadilan.
+
+Pia mega, enti kitai rinduka Allah Taala, kitai deka rinduka pangan diri mega. Siti ari bagi pengawa rinduka pangan diri nya meh kitai bekunsika pengibuh ka pengelantang orang bukai ti diau ngelingi kitai. Lebuh orang ditating penyeranta, diindik orang, tauka kena sebarang atur ti enda adil, kitai patut ibuhka utai baka nya. Lebuh orang diindik tauka ditekan, kitai enda patut nutup mata. Tang, kitai patut nanya diriempu nama utai ke ulih digaga kitai, siku-siku enggau seraban, kena ngemansangka pengerindu enggau keadilan Tuhan ngena chara ti mandangka ngagai dunya kitai ke rusak tu perangai Tuhan ti lurus sereta rindu.
+
+_*Pelajarka pelajar minggu tu kena nyediaka Sabat, March 22._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/12/02.md b/src/iba/ss/2025-01/12/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..379aef66d9
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/12/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Dua Iti Pesan ti Pemadu Besai
+date:   16/03/2025
+---
+
+Lebuh berundingka utai ti ulih dikereja kitai, siku-siku enggau beraban, kena ngemansangka pengerindu enggau keadilan Allah Taala ngagai dunya kitai tu, patut amat kitai berengkah numpuka fokus kitai ngagai pesan ti udah diberi Tuhan ngagai kitai.
+
+`Bacha Matthew 22:34–40. Baka ni Jesus nyaut utai ti ditanya lawyer nya?`
+
+Ku Jesus Empu, “pesan ti keterubah sereta pemadu besai” nya meh “Rinduka Tuhan Allah Taala nuan enggau pengabis ati nuan, enggau pengabis semengat nuan, enggau pengabis runding nuan.” Lalu, ku Jesus nambah, “pesan ti kedua nya sebaka enggau nya: Rinduka pangan nuan baka nuan ke rinduka diri empu.” Tang pesan ti dua iti tu enda bediri kediri aja. Jesus nambahka jaku iya ajar Iya: “Semua Adat enggau ajar sida nabi beduduk ba pesan dua iti tu.” (Matt. 22:37–40, NKJV). Iya ke bendar pesan nya diambi ari Penyanggup Lama.
+
+`Bacha Matthew 19:16–23. Baka ni ku saut Jesus ngagai utai ti ditanya orang muda ti kaya nya bekaul enggau saut Iya ngagai utai ti ditanya lawyer dalam Matthew 22 tu?`
+
+Nama utai ti nyadi ditu? Nama kebuah Jesus nyaut lelaki tu munyi nya? Lalu nama ti patut dipadahka randau nya ngagai kitai semua, enda ngira penuduk tauka pangkat kitai dalam pengidup?
+
+“Kristus ngeletak siti aja atur ke ulih ngengkah pemesai nya ba tempat alai iya ulih ngemanahka perangai Kristen. Jaku Iya nya meh jaku ti penuh penemu-dalam, taja pen iya dipeda baka ti keras sereta mantang. Semina dalam nerima sereta ngasika jaku nya aja pemesai nya bisi harapan bulih selamat. Penuduk iya ti tinggi enggau reta iya ti mayuh nya bisi empas ti jai ngagai perangai iya. Pengerindu iya ka utai nya deka ngalahka pengerindu iya ka Tuhan. Enti iya ngetanka mimit tauka mayh ari Tuhan reti nya iya ngetanka utai ti deka ngurangka pengering moral enggau pengasi iya; laban enti iya rinduka utai dunya tu, enda ngira berapa enda tentu sereta enda patut utai nya, iya deka ngambi semua timpuh enggau tenaga kitai.”—Ellen G. White, The Desire of Ages, p. 520.
+
+`Taja pen Tuhan nadai minta semua kitai nyual semua utai ti dikimisi kitai, baka enggi pemesai muda ke kaya nya, nama kini utai ti dikesayauka nuan ti enggai nuan nyerahka iya, ke ulih mai nuan ngagai pengerusak belama iya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/12/03.md b/src/iba/ss/2025-01/12/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..369a1d9cf9
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/12/03.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Dua Iti Dosa ti Pemadu Besai
+date:   17/03/2025
+---
+
+Munyi ku Jesus Empu, dua iti pesan ti pemadu besai nya meh pengerindu ka Allah Taala enggau pengerindu ka pangan diri. Lalu ngereja nitihka pesan tu begunaka kitai berkorban ngena jalai ti nyata nunjuka pengerindu ngagai orang bukai, laban nya meh reti iya ke bendar kitai nitihka singkang Jesus.
+
+Nyadi, enti dua pesan ti pemadu besai nya meh rinduka Allah Taala enggau rinduka orang bukai, nama dua iti dosa ti pemadu besai deh?
+
+`Bacha Masmur 135:13–19. Nama ti dipadahka ayat tu pasal dosa ti pemadu suah dikereja dalam seluruh Bup Kudus?`
+
+Penyanggup Lama seruran nekanka pemesai guna pengerindu ka Allah Taala lebih ari semua utai bukai (peda Ulang Adat 6:5). Tu bekait amat enggau dosa besai nyembah engkeramba, ti ngelaban pengerindu ka Allah Taala.
+
+`Bacha Sekariah 7:9–12. Nitihka jaku nabi Sekariah dalam ayat tu, nama ti dikutuk Allah Taala? Baka ni ku tu enggau dosa nyembah engkeramba bisi kait ngagai dua iti pesan ti pemadu besai nya?`
+
+Ukai semina pengawa nyembah engkeramba aja ti dikeringatka pengerindu Tuhan, tang mega pengawa ti enda manah ti dikereja ngagai raban nembiak Iya, sekalika dikereja orang siku tauka beraban. Allah Taala ringat meda pengawa ti enda adil laban Tuhan nya pengerindu.
+
+Dua iti dosa ti pemadu besai ti selalu disebut dalam Penyanggup Lama nya meh pengawa ti enda ngereja utai ti disebut dalam dua iti pesan ti pemadu besai nya: iya nya, rinduka Allah Taala sereta rinduka pangan diri. Dua iti dosa ti pemadu besai nya meh dosa enda rindu. Enggau jaku pandak, reti nya, nuan enda ngasika pesan nya enti nuan enda rinduka Allah Taala, sereta enda rinduka orang bukai.
+
+Enggau terang 1 John 4:20, 21 madah: “Enti orang madahka diri rinduka Allah Taala, tang begedika menyadi diri, iya bula, laban orang ke enda rinduka menyadi diri ke ulih dipeda iya, enda ulih rinduka Allah Taala ke enda dipeda iya. Tu pesan ti udah diberi Allah Taala ngagai kitai: orang ke rinduka Allah Taala, enda tau enda mega rinduka menyadi diri” (NKJV).
+
+`Baka ni nuan deka nerangka nama kebuah pengerindu ka Allah Taala enda ulih diseraraka ari pengerindu ka orang bukai? Baka ni ku nuan meretika kaul seduai tu ti enda ulih diputuska?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/12/04.md b/src/iba/ss/2025-01/12/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..600f388241
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/12/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Allah Taala Rinduka Keadilan
+date:   18/03/2025
+---
+
+Bup Kudus madahka Allah Taala rinduka keadilan lalu begedika penyai (ambi ka chunto, Mas. 33:5, Isa. 61:8), lalu Iya beberat amat ka pengenda-adil, ti ngasuh pengeringat kudus Iya tebantai ngarika semua orang ti nyadi mangsa pengenda-adil nya. Dalam seluruh Penyanggup Lama enggau Penyanggup Baru, Allah Taala semampai bebendar ngarika sida ti diindik sereta ditekan sambil mandangka pengeringat ngagai sida ti ngindik sereta nekanka orang.
+
+`Bacha Masmur 82. Baka ni ku ayat tu bejaku pasal Allah Taala beberatka keadilan dalam dunya tu? Nama reti nya ngagai kitai kemaya hari tu neh?`
+
+Bala ti landik bejaku pasal Bup Kudus meretika ayat-ayat tu ngutuk mensia ti bekuasa, ti megai perintah ti ngereja pengawa ti enda adil nya ngagai mensia bukai sereta mega bejaku pasal maya Allah Taala deka ngakim bala sida ti bekuasa megai perintah di langit din [bala petara] ti nulung bala hakim enggau pemerintah dunya ti jai nya [bala kuasa antu, meh nya). Enggau nyemetak sida pemerintah nya ditanya, “Ni pengelama kita agi ngakim ngena chara ti enda lurus [enda adil], lalu ngeringka orang ke jai?” (Mas. 82:2, NKJV).
+
+Nambahka nya, sida diperintah ngereja baka tu: “Keringka orang ke seranta enggau orang ke nadai apai indai; jaga hak orang ke seranta enggau ke merinsa. Lepaska sida ari kuasa orang ke jai” (Mas. 82:3, 4, NKJV). Ditu enggau ba tempat bukai, sida nabi dalam Penyanggup Lama endang semampai minta keadilan dipejalaika. Tu ukai pekara ti mit dalam Bup Kudus; tang tu meh utai ti pemadu berat ti dikenataika bala sida nabi dalam Penyanggup Lama sereta mega utai ti dikemeratka Jesus lebuh Iya bisi di dunya kelia.
+
+Ukai utai ti dipelalaika utai ti kedeka Allah Taala sereta dipinta Iya ari mensia ti ngambu diri rindu sereta ngasika Iya. Iya udah madahka tu enggau terang dalam Mikah 6:8 (enggau ayat-ayat bukai): “Tuhan udah madahka ngagai kitai utai ti manah. Utai ti diguna Iya ari kitai nya baka tu: ngereja utai ti lurus, seruran ngayanka pengerindu, lalu diau begulai sejalai enggau Allah Taala kitai enggau ati ti baruh.” (NKJV).
+
+Utai ti kedeka Tuhan tu semampai disebut dalam seluruh Bup Kudus. Ngambika chunto, Jesus madah: “Enti kita rinduka pangan diri, nya baru semua orang deka nemu kita murid Aku” (John 13:35, NKJV; bandingka enggau 1 John 4:8–16).
+
+`Baka ni enda gamal ruang-bilik kitai enggau gerija kitai deka nyadi enti kitai sama nitihka Mikah 6:8 lalu sengaja ngereja iya dalam jaku enggau utai ti dikereja kitai neh? Dalam konteks genturung endur nuan diau, baka ni ku aplikasi prinsip-prinsip tu deka dipandangka lebih manah agi?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/12/05.md b/src/iba/ss/2025-01/12/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..db9acef887
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/12/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Kangau Minta Keadilan Ditegaska
+date:   19/03/2025
+---
+
+Bala nabi dalam Bup Kudus semampai bejaku pasal kangau Allah Taala ngambika keadilan ditegaska ba menua. Beulang kali, Bup Kudus enda kakang bejaku pasal hal enda adil enggau hal ngindik orang. Iya ke bendar, kangau ti minta Tuhan ngukum nya meh kangau minta Tuhan negaska keadilan.
+
+Ngambika chunto, nabi Isaiah enda ngalau jaku lebuh iya bejaku pasal pengenda-adil ba Israel lebuh maya nya. Jaku enggau kangau iya ti minta keadilan patut terang sereta inggar didinga pending kitai diatu. “Belajar ngereja utai ti ngena. Pejalaika atur ti lurus - tulung orang ke kena tekan, jaga hak orang ke nadai apai indai, lalu jaga indu ke balu” (Isa. 1:17, NKJV). Nambahka nya, iya madah, “'Tulah meh kita ke ngaga adat ti enda lurus’ lalu “nagang orang ke seranta bulih hak enggau atur ti lurus” (Isa. 10:1, 2, NKJV), meri amaran: “Nama utai ti deka dikereja kita, lebuh Allah Taala ngukum kita? Nama utai ti deka dikereja kita, lebuh Iya ngasuh penusah ti besai datai nuntung kita ari menua ti jauh? Kini ke tunga kita deka rari ngiga tulung? Dini alai kita deka ngelalaika pengaya kita?” (Isa. 10:3, NKJV).
+
+Baka nya mega nabi Jeremiah ngenataika pesan Allah Taala: “Tulah meh orang ke ngaga rumah beduduk ba atur ti enda lurus lalu nangkir rumah nya ngena jalai ngelakar, ke ngasuh bala nembiak iya gawa enggau nadai upah lalu enda mayar gaji sida. . . . Apai nuan lantang diau seumur idup. Iya endang seruran lurus sereta meri atur ti betul, iya mujur dalam semua utai ti dikereja iya. Iya meri atur ti betul lebuh iya ngatur pechara orang ke seranta, lalu semua utai ti dikereja iya mujur magang. Nya meh reti nemu TUHAN” (Jer. 22:13, 15, 16, NKJV).
+
+`Bacha Matthew 23:23–30. Nama ti diajar Jesus ditu pasal utai ti pemadu penting? Dalam runding nuan nama reti jaku Jesus ti nyebut “utai ti beguna agi”?`
+
+Enggai ka bisi orang ngumbai pengenda-adil nya semina dikemeratka sida nabi dalam Penyanggup Lama aja, ditu enggau di tempat bukai endur Jesus gawa, kitai terang meda Jesus Empu terang amat beberatka pekara tu mega. Munyi ku Iya: “Tulah meh kita pengajar Adat, enggau kita orang Parisi! Kita tu orang ke pura-pura ngapa! Laban kita meri sepuluh peratus ari rempah kita, baka telasih, adas manis, enggau jintan, tang kita enggai ngereja utai ti beguna agi dalam Adat, baka pengelurus, pengasih enggau pengarap. Semua utai nya patut dikereja kita, tang anang nejuka utai bukai nya enda dikereja” (Matt. 23:23, NKJV). Dalam ayat ke nyau ka sama enggau nya dalam Luke, Jesus mutap madahka sida “enggai ngereja pengelurus, enggau pengerindu Allah Taala” (Luke 11:42, NKJV).
+
+`Enti kitai fokus ngagai “utai ti beguna agi” kemaya hari tu, baka ni ku gamal iya enti dibandingka enggau sebarang “sepuluh peratus ari rempah kita, baka telasih, daun rempah, enggau semua macham rempah ti bukai” nyadi fokus kitai diatu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/12/06.md b/src/iba/ss/2025-01/12/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..f1c5f434f7
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/12/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Sapa Pangan [Jiran] Aku?
+date:   20/03/2025
+---
+
+Nitihka ditusi Luke, sapengudah Jesus madahka dua iti pesan ti pemadu besai nya pengerindu ka Allah Taala enggau pengerindu ka pangan diri, siku lawyer, deka ngemetulka diri nanya, ‘Sapa pangan aku’” (Luke 10:29, NKJV). Kena nyaut iya, Jesus pen lalu nusi siti jerita ke ditemu semua kitai diatu, tang balat ngenyitka ati maya nya kelia, iya nya jerita siku orang Samaria ti siru.
+
+`Bacha jerita sempama nya dalam Luke 10:25–37. Nama ku ayat tu dalam senawah kangau bala nabi ti minta pengasih enggau keadilan sereta enggau bansa pengenda-adil ti dikereja seraban orang ngagai raban bukai dalam Sejarah mensia?`
+
+Jesus ukai semina bejaku pasal keadilan; Iya datai mai keadilan. Iya meh, ari suba enggau dudi ila ti deka ngamatka kangau nubuatan sereta pengingin mensia ka keadilan (peda Luke 4:16–21 dalam senawah Isaiah 61:1, 2). Iya meh ti dikinginka semua bansa, lebih agi sida ti nemu diri begunaka penebus.
+
+Bebida amat ari Sitan ke ngerebut kuasa sereta ngerebut penuduk diraja Allah Taala, Jesus ngemaruhka Diriempu lalu setanah enggau mensia ti dibaruh dosa, pengenda-adil, sereta kena tekan [tang Iya enda kena rampit dosa], lalu udah ngalahka munsuh ari meri Diriempu dalam pengerindu ngambika Iya ulih netapka keadilan sebagai Iya ti adil [lurus] lalu Iya ti ngeluruska semua orang ti arap. Baka ni ku kitai ngumbai diri beberatka adat ti dikeringka Jesus ulih pemati Iya, enti kitai enda beberatka pasal utai ti dikumbai Jesus “utai ti beguna agi” dalam adat?
+
+Masmur 9:8, 9 madah, “Iya merintah dunya ngena pengelurus. Iya ngakim semua bansa enggau lurus. TUHAN nyadi kuta alai orang ngenduh lebuh sida kena perinsa, nyadi kuta alai sida diau lebuh maya tusah” (NKJV). Baka nya mega, Masmur 146:7–9 madah, “Lebuh Iya ngakim Iya ngeringka orang ke kena tekan, lalu meri pemakai ngagai orang ke lapar. TUHAN ngelepaska orang ke kena jil lalu ngasuh orang ke buta meda. Iya ngangkatka orang ke udah rebah. Iya rinduka bala nembiak Iya ke lurus. Iya nyaga orang kampar ti diau di menua kitai. Iya nulung indu ke balu enggau orang ke nadai apai indai, tang ngerusak orang ke jai” (NKJV).
+
+Nadai agi Jaku Allah Taala ke lebih terang ari nya senentang baka ni kitai patut mela orang ke ngelingi kitai ke dalam penyuntuk enggau dalam pemedis.
+
+`Nama ti tau dipelajarka kitai ari pengidup enggau pengawa Jesus senentang nunjukka penyiru ngagai orang dalam penyuntuk? Taja pen kitai enda ulih ngaga kereja ajih baka ti dikereja Jesus, baka ni ku bantu ti diberi kitai ngagai orang ke begunaka iya tau dikira baka “kereja ajih”?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/12/07.md b/src/iba/ss/2025-01/12/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..30aece27a7
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/12/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Tambah Penemu
+date:   21/03/2025
+---
+
+Bacha Ellen G. White, “The Sabbath,” pp. 281–289, in The Desire of Ages.
+
+“Sida mata-gelap nya enda berani nyaut Jesus ba mua mensia mayuh, laban nangika diri kena penusah. Sida nemu Iya udah nyebut utai ke amat. Ari ti ngelanggar adat tradisi sida, sanggup agi sida nejuka mensia nya merinsa, tang jelu enda kakang sida nyelamatka iya laban enti jelu nya mati iya nyadika pengerugi ngagai orang ke ngempu iya. Nya alai besai agi pengibuh sida ka jelu lebih ari mensia, ke udah digaga dalam gamal Allah Taala. Tu nyempamaka jalai pengarap agama ti pelesu. Penemu nya datai ari juluk ati mensia ti deka ngeninggika diri ari atas Allah Taala, tang pengujung iya ngelabuhka sida lebih baruh ari jelu. Tiap iti agama ti beperang ngelaban kedaulatan Allah Taala deka ngerampas mulia ari mensia ti enggi iya lebuh Tuhan nengkebang iya, ti deka diberi pulai baru ngagai iya dalam Jesus Kristus. Tiap iti agama ti pelesu ngajar orang ke nitihka agama nya enda pedulika penyuntuk, pemerinsa, enggau hak mensia. Tang injil ngengkah rega [nilai] ke besai ngagai mensia ke udah dibeli enggau darah Kristus, lalu iya ngajar mensia siru ka penyuntuk enggau penusah mensia. Tuhan madah, ‘Sida ke agi idup deka jarang agi ari emas’ [Aku deka ngaga mensia lebih berega agi ari emas tulin; lebih ari tekang emas Opir]’ Isa. 13:12.
+
+“Lebuh Jesus nguingka tanya Iya ngagai sida Parisi, ‘Nitihka Adat, ni utai ti patut dikereja kitai lebuh hari Sabat, ngereja utai ti manah tauka utai ti jai; ngidupka nyawa tauka munuh?,’ Iya nyatup sida ngena juluk ati sida empu ti jai nya. Sida ngiga jalai deka munuh Iya enggau ati sida ti balat begedi nya, tang Iya benung ngidupka nyawa mensia lalu mai pengaga ngagai sida. Ni ke lebih manah agi, munuh lebuh hari Sabat, baka ti deka dikereja sida, tauka ngeraika orang ti sakit, baka ti dikereja Jesus? Ni ati ke tuchi agi, berunding deka munuh orang lebuh hari kudus Tuhan, tauka meri pengerindu ngagai semua mensia, dalam kereja pengasih?”—Ellen G. White, The Desire of Ages, pp. 286, 287.
+
+**Tanya ti Deka Dipejuraika**:
+
+`Nama kebuah enggau baka ni utai tu amat, “Tiap iti agama ti pelesu ngajar orang ke nitihka agama nya enda pedulika penyuntuk mensia”? Baka ni ku kitai tau sengaja bertindak kena nyeliahka pengenda-ibuh baka nya dalam komuniti gerija kitai enggau ngilah nya?`
+
+`Sapa pangan [jiran] aku? Sapa pangan [jiran] nuan? Enggau chara ti praktikal baka ni patut nitihka Jesus ngaga kitai nyadi lebih agi baka orang Samaria ti siru nya ti enda kakang meraka batas maya nya kelia lalu ngereja pengawa pengasih?`
+
+`Enti Allah Taala rinduka keadilan enggau pengasih, baka ni patut kitai bertindak engkeman enggau utai ti pemadu beguna ngagai Allah Taala? Baka ni ku kitai ulih lebih agi fokus ba utai ti dikumbai Jesus “lebih beguna dalam adat”?`
+
+`Lebuh kitai berunding lalu bejaku pasal pengawa Tuhan ti ngakim, berapa suah kitai nekanka batang chara Jesus bejaku pasal pengawa ngakim nya meh ari segi sekalika, enggau naka ni, kitai ngena chara aktif rinduka orang bukai, lebih agi sida ti kena tekan sereta kena indik? Perundingka tu dalam senawah Matthew 25:31–46.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/12/info.yml b/src/iba/ss/2025-01/12/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..a62e2d3a94
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/12/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Pengerindu Enggau Keadilan: Dua Iti Pesan ti Pemadu Besai"
+  start_date: "15/03/2025"
+  end_date: "21/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/13/01.md b/src/iba/ss/2025-01/13/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..ebb5ccd1e7
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/13/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  Pengerindu Nya Ngamatka Adat
+date:   22/03/2025
+---
+
+### Bacha ka Pelajar Minggu Tu
+
+P’sut. 20:1–17; Rom. 6:1–3; Rom. 7:7–12; Jer. 31:31–34; Matt. 23:23, 24; James 2:1–9.
+
+> <p>Ayat Dikingat</p>
+> “Anang berutang ba orang, kelimpah ari berutang pengerindu ba pangan diri, laban orang ke rinduka pangan diri, udah ngamatka Adat” (Rome 13:8, NKJV).
+
+Lebuh komiti gerija miting deka mutarka siku kaban gerija ke selalu nyadi penanggul, bisi siku dalam komiti nya mansutka jaku tu ngagai pastor, “Nadai kitai ulih ngaga pemutus bepelasarka pengasih,” ku iya. Enda ulih pia? Pastor pen bingung berundingka pemereti orang nya pasal Allah Taala enggau adat Iya. Kitai enda tau enda bisi pengasih lebuh kitai ngatur orang, lebih agi sida ke udah ngereja penyalah. Pengasih nya sigi senyadi enggau pengerindu, baka isi enggau kukut, lalu munyi ku Rome 13:8 madah ngagai kitai, enti kitai rinduka pangan diri, kitai udah ngamatka Adat.
+
+Enti pengerindu nya amat ngamatka Adat, reti nya kitai patut bejimat enda ngerunding adat nya ngena chara ti nyeraraka iya ari pengerindu tauka ngerunding pengerindu nya enggau chara ti nyeraraka iya ari adat. Dalam Bup Kudus, pengerindu enggau adat nya endang segulai-sejalai. Allah Taala ti meri Adat nya endang pengerindu, lalu enti baka nya, adat Allah Taala nya meh adat pengerindu. Munyi ku Ellen G. White, Adat Allah Taala nya meh surat penerang senentang perangai Allah Taala. (Peda Christ’s Object Lessons, p. 305.)
+
+Adat Allah Taala nya ukai siti set prinsip ti enda dipeda tang jaku perintah [command] enggau jaku ajar ti diagihka meri pemansang ngagai kitai. Adat Allah Taala nya, dalam sepenuh iya, bejaku pasal pengerindu sama baka Allah Taala Empu ke bejaku pasal iya.
+
+_*Pelajarka pelajar minggu tu kena nyediaka Sabat, March 29._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/13/02.md b/src/iba/ss/2025-01/13/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..9fd9195d39
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/13/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Adat Pengerindu
+date:   23/03/2025
+---
+
+Adat Allah Taala ukai prinsip ke enda ulih dipeda; tang Adat Allah Taala nya mandangka kaul. Tu ulih dipeda enggau terang dalam Sepuluh Pesan. Prinsip-prinsip pelasar Sepuluh Pesan nya endang udah bisi ba Kebun Eden, iya nya prinsip pengerindu ti nyadika atur dalam kaul entara Allah Taala enggau mensia lalu entara mensia enggau pangan diri.
+
+Lebuh Sepuluh Pesan nya dipadahka dalam Pemansut 20 lalu udah nya ditulis datas lampang batu, iya pen diberi ngagai bansa Israel dalam konteks kaul dalam sempekat. Sepuluh Pesan nya ditulis sapengudah Tuhan ngelepaska sida ari Ejip, lalu pesan nya bepelasarka pengerindu Allah Taala sereta beduduk ba jaku semaya Iya ngagai bansa Israel (peda P’sut. 6:7, 8 enggau Adat Lewi 26:12). Kitai ulih meda dalam dua bagi Sepuluh Pesan nya, tuju iya diberi ngambika ngemansangka kaul mensia enggau Allah Taala, sereta kaul mensia enggau pangan diri.
+
+`Bacha Pemansut 20:1–17. Baka ni ku ayat-ayat tu ngayanka dua iti prinsip nya, iya nya, pngerindu ka Allah Taala enggau pengerindu ka orang bukai?`
+
+Empat iti pesan ti keterubah nya pasal kaul mensia enggau Allah Taala, lalu iya ke enam iti penudi nya pasal kaul mensia enggau pangan diri. Kaul kitai enggau Allah Taala sereta enggau orang bukai enda tau enda belalauka prinsip-prinsip Adat Allah Taala.
+
+Dua iti bagi adat tu bekaul terus ngagai utai ti disebut Jesus sebagai dua iti pesan ti pemadu besai—“Rinduka Tuhan Allah Taala nuan enggau pengabis ati nuan” (Matt. 22:37, NKJV; bandingka enggau Ulang Adat 6:5) lalu “Rinduka pangan nuan baka nuan ke rinduka diri empu” (Matt. 22:39, NKJV; bandingka enggau Adat Lewi 19:18).
+
+Empat iti pesan ti keterubah nya meh chara kitai rinduka Allah Taala enggau pengabis diri kitai, lalu enam iti ti penudi nya meh chara kitai rinduka pangan diri baka ti rinduka diriempu. Enggau terang Jesus madahka dua iti pesan ti pemadu besai tu endang bekait amat enggau Adat. “Semua Adat enggau ajar sida nabi beduduk ba pesan dua iti tu” (Matt. 22:40, NKJV).
+
+Reti nya, seluruh adat Allah Taala, endang beduduk ba pengerindu Allah Taala. Pengerindu enggau adat Allah Taala endang enda ulih diperaraka. Suah kitai ninga orang madah, Enda ibuh kitai ngasika Adat, kitai semina enda tau enda rinduka Allah Taala lalu rinduka pangan diri aja. Nama kebuah penemu baka nya enda betul?
+
+`Baka ni ku kitai nunjukka pengerindu ngagai Allah Taala, tauka pengerindu ngagai orang bukai, enti kitai ngelanggar siti ari Sepuluh Pesan nya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/13/03.md b/src/iba/ss/2025-01/13/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..b65f1373b2
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/13/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Adat Nya Kudus Sereta Lurus Sereta Badas
+date:   24/03/2025
+---
+
+Pelasar adat Allah Taala nya meh pengerindu. Lebuh Allah Taala ngeringka adat, Iya ngeringka pengerindu. Tu meh kebuah Jesus mati ngambika ulih nyelamatka orang ti bedosa, ngambika Iya ulih ngeringka adat sambil meri pengasih ngagai kitai. Nya alai, Iya adil tauka lurus, sereta mega ngeluruska sida ti arap (Rom. 3:25, 26). Naka-naka iya pemandang ka pengerindu! Enti pia, adat nya enda dibuai laban proses pengelepas kitai; tang iya lebih agi ditetapka.
+
+`Bacha Rome 6:1–3 lalu udah nya Rome 7:7–12, lebih agi peratika ayat 12. Nama ti dipadahka ayat-ayat tu ngagai kitai pasal adat nya, sapengudah Jesus ke mati?`
+
+Taja pen sekeda orang ngumbai pengasih enggau pengawa pengelepas udah madamka adat, Paul enggau terang madahka kitai enda tau terus bedosa ngambika pengasih ditambahka mayuh agi. Iya ke bendar, orang ke bisi dalam Kristus ulih pengarap udah “dibaptisa ke dalam pemati Iya” nya alai sida patut ngitung diri udah mati ngagai dosa lalu idup ngagai Kristus.
+
+Adat Allah Taala nya ukai dosa, tang [entara utai bukai] iya ngasuh kitai meda dosa nya enggau terang. Nya kebuah, ya, “Adat endang kudus, lalu pesan endang kudus, lurus, sereta badas” (Rom. 7:12, NKJV). Iya mandangka ngagai kitai [baka nadai utai bukai ulih] pemesai guna kitai ke keselamatan tauka pengelepas—keselamatan enggau pengelepas ti semina ulih datai nengah Kristus aja. “Enti pia, kati kitai muai Adat laban kitai bisi pengarap tu? Enda! Kitai ngeringka Adat” (Rom. 3:31, NKJV).
+
+Jesus datai ukai deka muai adat tang deka ngamatka semua utai ti udah disemayaka dalam Adat enggau dalam sida Nabi. Nya kebuah Iya madah, “enggau bendar Aku madah ngagai kita, sebedau langit enggau dunya lesap, nadai leka jaku tauka titik ti pemadu mit deka lenyau ari Adat, sebedau semua utai dikamatka” (Matt. 5:18, NASB 1995).
+
+Adat Allah Taala nya empu nyempamaka pengudus Allah Taala—iya nya perangai sempurna Iya ti pengerindu, pengelurus, pemadas, enggau pemendar Iya (Adat Lewi 19:2; Mas. 19:7, 8; Mas. 119:142, 172). Beduduk ari nya, penting amat, munyi ku Pemansut 31:18, Allah Taala Empu nulis Sepuluh Pesan nya datas lampang batu. Ditulis dalam batu, adat-adat nya nyadika saksi ka perangai Allah Taala ti enda berubah sereta enggau perintah Iya ti beradat, ti bepelasarka pengerindu—tu meh tema sentral dalam laya besai nya.
+
+`Baka ni ku kaul entara adat enggau pengerindu tu nyaup kitai meretika agi jaku Jesus ti madah, “Enti kita rinduka Aku, kita deka ngasika pesan Aku” (John 14:15, NASB)?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/13/04.md b/src/iba/ss/2025-01/13/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..cefd9fc1e0
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/13/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Adat Enggau Pengasih
+date:   25/03/2025
+---
+
+Baka ti udah dipeda kitai, adat enggau pengasih nya enda belaban enggau pangan diri. Iya ke bendar, seduai nya sama bisi pengawa [fungsi] ti lain ari pangan diri tang senutuk enggau pengerindu enggau keadilan Tuhan. Enti adat nya bechanggah enggau pengasih tentu bansa Israel kelia udah bingung, laban sida meda pengawa Allah Taala ti meri sida adat nya nunjukka pengasih besai Allah Taala. Lebuh “petara” orang bansa bukai mudah berubah runding lalu enda ulih dikarapka nya, ke ngujungka mensia enda nemu nama utai ti kedeka sida “petara” nya kena ngelantangka sida, Allah Taala dalam Bup Kudus udah meri jaku ajar ti terang ngagai sida nembiak Iya senentang utai ti ngelantangka ati Iya. Lalu utai ti ngelantangka Iya nya meh utai ti pemadu manah ungkup sida nembiak Iya, siku-siku tauka seraban.
+
+Taja pia, adat nya enda ulih nyelamatka kitai ari dosa tuka ngubah ati mensia. Laban ati kitai bedosa, nya alai kitai begunaka ati spiritual ti baru.
+
+`Bacha Jeremiah 31:31–34. Nama ti diajar ayat tu pasal jaku semaya Allah Taala di deka meri kitai ati ti baru? Bandingka tu enggau jaku Jesus ngagai Nikodemus dalam John 3:1–21 pasal diadaka baru. Peda mega Heb. 8:10.`
+
+Sepuluh Pesan nya ditulis Allah Taala Empu datas lampang batu (P’sut. 31:18), tang adat nya mega deka ditulis di dalam ati sida nembiak Allah Taala (Mas. 37:30, 31). Iya ti paling manah nya, Adat pengerindu Allah Taala nya ukai diluar kitai, tang patut di dalam kitai nyadika perangai kitai. Allah Taala aja ke ulih nuliska adat Iya dalam ati mensia, lalu Iya udah besemaya deka ngereja nya ngagai umat sempekat Iya (peda Heb. 8:10).
+
+Kitai enda ulih nyelamatka diri ngena chara ngasika adat Tuhan. Tang, kitai diselamatka ulih pengasih nengah pengarap kitai, ukai utai dikereja kitai empu, tang iya pemeri Allah Taala ngagai kitai (Epe. 2:8). Kitai ukai ngasika adat ngambika kitai diselamatka; kitai ngasika adat laban kitai udah diselamatka. Kitai ukai ngasika adat ngambika Tuhan rinduka kitai, tang laban kitai udah dikerinduka, lalu ketegal nya kitai bisi ati deka rinduka Allah Taala enggau rinduka orang bukai (peda John 14:15).
+
+Dalam timpuh ti sama, adat nya nunjukka dosa kitai (James 1:22–25, Rom. 3:20, Rom. 7:7), nunjukka kitai begunaka Pengelepas (Gal. 3:22–24), ngiring kitai dalam jalai pengidup ti pemadu manah, lalu mandangka perangai Allah Taala ti rindu.
+
+`Nama harapan nuan lebuh Tuhan ngakim dunya ila? Nama ti ngelepaska nuan, pengawa nuan ti rajin sereta taluk ngasika pesan tauka pengelurus Jesus? Nama ti dipadahka saut nuan ngagai nuan pasal fungsi adat Allah Taala senentang utai ti ulih enggau enda ulih dikereja iya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/13/05.md b/src/iba/ss/2025-01/13/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..53e8a75159
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/13/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Pengerindu Nya Ngamatka Adat
+date:   26/03/2025
+---
+
+Kaul entara pengerindu enggau adat enda nemu abis dikejakuka. Laban, iya ke bendar, ku Bup Kudus, enti kitai rinduka orang reti nya kitai ngamatka adat.
+
+Dalam Rome 13:8–10, Paul madahka, “orang ke rinduka pangan diri, udah ngamatka Adat” (Rom. 13:8, NKJV). Sapengudah iya ngerintaika mayuh ari enam iti Sepuluh Pesan ti penudi, Paul madahka, “semua pesan bukai, tau disimpul ngena jaku tu, ‘Rinduka pangan diri baka nuan ke rinduka diri empu’” (Rom. 13:9, NKJV). Enggau terang, Paul madah, “pengerindu ngamatka Adat” (Rom. 13:10, NKJV). Sekali agi, dalam Galatia, Paul nerangka, “semua Adat disimpul ngena siti aja pesan: ‘Rinduka pangan diri baka kita ke rinduka diri empu’” (Gal. 5:14, NKJV). Tang, pengerindu ke bansa ni nya deh ti ngamatka adat? Baka ni gamal pengerindu bansa nya kini?
+
+`Bacha Matthew 23:23, 24. Nama utai ti “beguna agi dalam adat”? Bacha Ulang Adat 5:12–15 enggau Isaiah 58:13, 14. Baka ni ku ayat-ayat tu mandangka kaul entara adat (lebih agi pesan hari Sabat) enggau pengirau Allah Taala ka keadilan enggau pengelepas?`
+
+Jesus madahka “utai ti beguna agi dalam adat” nya meh “pengelurus [keadilan] enggau pengasih enggau pengarap.” Lalu dalam kaul iya ngagai siti adat lebih agi—pesan Sabat—kitai ulih meda dalam Bup Kudus pasal Sabat nya empu endang bekait amat ngagai pengelepas enggau keadilan.
+
+Dalam Ulang Adat 5, pesan Sabat nya endang beduduk dalam kaul enggau pengelepas Tuhan ungkup orang Israel ari nyadi ulun. Reti nya, hari Sabat nya ukai semina hari pengingat ka pengawa Tuhan ti nengkebang dunya tang mega kena ngingatka pengelepas sida ari nyadi ulun. Lalu dalam konteks pasal enda ngereja utai ti ngelantangka diri tang gaga ati ba hari Sabat nya sereta gaga ati ka Tuhan (Isa. 58:13, 14), utai ti ditekanka ditu nya meh kereja pengerindu enggau keadilan ungkup orang bukai—ngereja utai ti badas, meri orang ke lapar makai, meri endur diau ngagai orang ke nadai endur diau (peda Isa. 58:3–10).
+
+Beduduk ari kitai ke udah diberi semua jaku ajar tu (enggau mayuh ke bukai), barang sapa ti deka ngamatka adat nengah pengerindu patut irauka ukai semina dosa ti dikereja tang mega dosa ketegal enda ngereja utai ti patut dikereja. Pengerindu ti ngamatka adat ukai reti nya semina ngintu tauka ngasika adat dalam reti nagang diri ari enda ngereja dosa tang mega nyengkaum chakah ngereja utai ti badas—ngereja pengawa pengerindu ti chakah ngeringka keadilan enggau pengasih. Penaluk ngagai Allah Taala nya lebih ari ti semuti enda ngelanggar adat.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/13/06.md b/src/iba/ss/2025-01/13/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..209a97b741
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/13/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Lebih Ari Semua, Rinduka Pangan Diri
+date:   27/03/2025
+---
+
+Enti pengerindu nya ngamatka adat, reti nya orang enda ulih ngasika adat Allah Taala enggau penuh semina ari nyeliahka diri ari ngereja utai ti salah. Adat pengerindu nya empu (ti ditusi enggau penuh dalam Bup Kudus) ukai semuti merintah kitai nyeliahka diri ari ngereja penyai, tang adat nya mega meransang kitai ngereja utai ti mandangka pengerindu Allah Taala ngagai orang bukai—ukai semina ngagai anggota gerija ke bukai tang mega ngagai seluruh dunya, ti amat begunaka saksi Kristen ke bendar.
+
+`Bacha James 2:1–9. Nama pesan ti penting amat diberi ngagai kitai ditu?`
+
+Ditu, James enggau keras ngutuk pengenda-adil dalam masyarakat, lebih agi pengawa sekeda orang ti kaya ti enda bebasaka orang ti seranta ti diindik sida. Udah nya, iya ngasuh kitai beberatka adat pengerindu ka pangan diri, madahka, enti nuan ngamatka adat tu, nya baru nuan udah ngereja utai ti manah” (James 2:8, NKJV).
+
+Munyi ku Ellen G. White: “Pengerindu ka mensia nya meh mandangka pengerindu Allah Taala ngagai dunya tu. Jesus, ti Raja Mulia, udah nyadi siku enggau kitai, ngambika Iya ulih nanam pengerindu nya, lalu ngaga kitai nyadi anak dalam siti ruang-bilik. Lalu lebuh jaku ti ditinggalka Iya lebuh Iya mulaika diri udah dikamatka, ‘Rinduka pangan diri, baka Aku ke udah rinduka kita’ (John 15:12); lebuh kitai rinduka dunya baka Iya ke udah rinduka iya, nya baru misi Iya udah dikamatka ungkup kitai. Kitai pen udah digaga layak [patut] tama ke serega; laban serega nya bisi dalam ati kitai.”—Ellen G. White, The Desire of Ages p. 641.
+
+Lebuh kitai rinduka dunya, baka Jesus udah rinduka dunya –nya baru kitai digaga layak tama ke serega. Tu meh penerang ti pemadu manah pasal nama reti kitai nyadi penitih Jesus!
+
+Jesus mesan [merintah] bala penitih Iya ngambika “rinduka pangan diri baka Aku ke udah rinduka kita” (John 13:34, NKJV). Jesus mega madah: “Enti kita rinduka pangan diri, nya baru semua orang deka nemu kita murid Aku” (John 13:35, NKJV). Pengerindu nya endang darah-dagin pengarap Kristen laban Allah Taala nya pengerindu (1 John 4:8, 16). Lalu orang ke ngambu diri rinduka Allah Taala enda tau enda rinduka pangan diri (bandingka enggau 1 John 3:11; 4:20, 21).
+
+Senutuk enggau nya, 1 Peter 4:8 mesan orang Kristen: “Iya ke lebih agi, seruran rinduka pangan diri, laban pengerindu muai mayuh macham dosa” (NKJV; peda mega Heb. 10:24 enggau 1 Tes. 3:12).
+
+`Berunding dalam ke agi senentang idea rinduka dunya baka Kristus rinduka dunya. Baka ni ku tu ulih nyaup kitai meretika lebih agi konsep kesempurnaan Kristen enggau baka ni kitai digaga patut bulih pengidup ti meruan belama iya? Bai saut nuan ngagai kelas lebuh hari Sabat.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/13/07.md b/src/iba/ss/2025-01/13/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..02a441a1f0
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/13/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Tambah Penemu
+date:   28/03/2025
+---
+
+Bacha Ellen G. White, “The Least of These My Brethren,” pp. 637–641, in The Desire of Ages.
+
+“Orang ke mela orang bukai deka dibela Tuai Pengibun. Sida empu deka ngirup ai ti idup, lalu sida deka puas. Sida enda deka inginka pemerindang dunya, tauka ubah dalam pengidup sida. Topik ti besai ti ngemenuhka ati sida, nya meh baka ni chara sida ulih nyelamatka mensia ti deka mati dalam dosa. Kaul rama sida deka mai asil. Pengerindu sida ka Penebus deka ngemenuhka ati sida dalam penyerakup.
+
+“Lebuh kitai sedarka diri kitai pengereja pengawa begulai enggau Allah Taala, dia deh jaku semaya Iya enda deka disebut pia aja. Tang sida deka ngapika ati kitai, lalu nungkun mulut kitai. Lebuh Moses dikangauka Tuhan ngambika nguluka seraban orang ti enda nemu utai, ti enda bedisiplin, ti keras ngelaban, Allah Taala meri iya semaya tu, ‘Aku Empu deka bejalai enggau nuan, lalu Aku deka ngasuh nuan belelak.’ Lalu ku Iya madah, ‘Aku deka meruan enggau nuan.’ P’sut. 33:14; 3:12. Jaku semaya tu mega diberi ngagai semua orang ti gawa ngarika Jesus ngagai orang ti dikeduan sereta diperinsa.”—Ellen G. White, The Desire of Ages, p. 641.
+
+**Tanya ti Deka Dipejuraika**:
+
+`Bacha 1 Korint 13:4–8. Baka ni ku 1 Korint 13 meri penerang senentang orang ti bansa ni kitai patut nyadi?`
+
+`Nama ti nyeraraka bedus ari kambin dalam Matthew 25:31–46? Baka ni ku kitai meretika jaku Jesus ditu enggau chara ti enda ngajar pasal ngulihka selamat ari utai ti dikereja kitai?`
+
+`Nama reti jaku tu ba nuan, “lebuh kitai rinduka dunya baka Iya udah rinduka dunya, nya baru misi Iya udah dikamatka ungkup kitai. Kitai udah digaga layak ungkup serega; laban serega bisi dalam ati kitai” (peda pelajar hari Khamis)? Nama ti dipandangka tu senentang gaya Allah Taala enggau gaya serega empu? Baka ni ku kitai ulih idup lebih agi baka peranak serega di dunya tu diatu, ari segi ngerembaika pengerindu Allah Taala ngena chara ti mai penampak enggau keadilan ngagai orang ti kena tekan?`
+
+`Nama langkah praktikal ti ulih diambi gereja tempat kita kena mandangka pengibuh Allah Taala ka pengerindu enggau keadilan dalam komuniti kita? Nama utai ti manah, ti mujur udah dikereja kita ba komuniti kita ke diatu? Nama ke ulih digaga kita lebih manah ke agi sereta lebih mayuh ke agi? Nama langkah ke ulih dipeda ke ulih diambi kita siku-siku enggau bebala mayuh kena ngamalka utai ti udah dipelajarka kitai senentang pengerindu enggau keadilan Allah Taala?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/13/info.yml b/src/iba/ss/2025-01/13/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..96fa280384
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/13/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Pengerindu Nya Ngamatka Adat"
+  start_date: "22/03/2025"
+  end_date: "28/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/info.yml b/src/iba/ss/2025-01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..49412ad921
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/info.yml
@@ -0,0 +1,25 @@
+title: Pengerindu Enggau Keadilan Allah Taala
+description: >-
+  Allah Taala nya pengerindu. Pia ku 1 John 4:8 enggau 16. Seluruh isi Bup Kudus
+  besaksika fakta tu. Pengarap Kristen sigi beduduk ari perangai Allah Taala ti
+  rindu. Pengerindu nya meh puak ari sapa Allah Taala nya, puak ka semua utai ti
+  dikarapka kitai, lalu patut nyadika puak ka semua utai ti digaga kitai.
+  Berindik ari nya, pemereti kitai pasal pengerindu deka bisi empas ba seluruh
+  pengarap enggau amalan kitai. Ngambika chunto, enti orang ngasaika pengerindu
+  Allah Taala nya mesti diulihka ari pengawa tauka utai ti dikereja, dia deh
+  orang nya deka ngumbai Allah Taala enda rinduka iya laban iya bedosa lalu enda
+  layak. Lalu, dalam kaul iya enggau orang bukai, iya deka ngarapka orang meri
+  iya pengerindu—tu meh resepi penusah tauka pengerusak.
+human_date: January · February · March 2025
+start_date: 28/12/2024
+end_date: 28/03/2025
+color_primary: '#304465'
+color_primary_dark: '#032C48'
+splash: true
+covers:
+  landscape: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/iba/ss/2025-01/assets/cover-landscape.png
+  square: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/iba/ss/2025-01/assets/cover-square.png
+  portrait: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/iba/ss/2025-01/assets/cover.png
diff --git a/src/iba/ss/2025-01/introduction.md b/src/iba/ss/2025-01/introduction.md
new file mode 100644
index 0000000000..21559477e2
--- /dev/null
+++ b/src/iba/ss/2025-01/introduction.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+### Allah Taala ti Rindu Sereta Adil
+
+Allah Taala nya pengerindu. Pia ku 1 John 4:8 enggau 16. Seluruh isi Bup Kudus besaksika fakta tu. Pengarap Kristen sigi beduduk ari perangai Allah Taala ti rindu. Pengerindu nya meh puak ari sapa Allah Taala nya, puak ka semua utai ti dikarapka kitai, lalu patut nyadika puak ka semua utai ti digaga kitai. Berindik ari nya, pemereti kitai pasal pengerindu deka bisi empas ba seluruh pengarap enggau amalan kitai. Ngambika chunto, enti orang ngasaika pengerindu Allah Taala nya mesti diulihka ari pengawa tauka utai ti dikereja, dia deh orang nya deka ngumbai Allah Taala enda rinduka iya laban iya bedosa lalu enda layak. Lalu, dalam kaul iya enggau orang bukai, iya deka ngarapka orang meri iya pengerindu—tu meh resepi penusah tauka pengerusak.
+
+Dalam tu enggau dalam mayuh jalai ke bukai, baka ni pemereti kitai pasal pengerindu Allah Taala deka bisi implikasi [empas] ti besai ba pengarap enggau amalan kitai. Taja pia, nama utai ti dikumbai pengerindu nya deh? Enti nuan nanya sepuluh orang nama reti pengerindu, nuan deka bulih sepuluh bengkah saut ti enda sama. Nyentukka ba entara orang Kristen pen, bisi mayuh mitos enggau penyaru penemu pasal pengerindu Allah Taala.
+
+Ngambika chunto, orang Kristen meri lain-lain saut ngagai jaku tanya, baka tu:
+
+Kati ku pengerindu Allah Taala nya semina meri, lalu nadai kala nerima? Kati ku pengerindu Tuhan nya semina sanggup meri nyawa diri, tauka Tuhan gaga ati dikelantangka mensia? Kati ku pengerindu Allah Taala bisi emosi? Kati Allah Taala nya amat ibuhka mensia? Kati ulih pengerindu Allah Taala ditulak tauka ditarit pulai? Kati ku Allah Taala nya masuk kaul ti surut-mansang enggau mensia ke udah digaga Iya? Kati pengeringat nya enda ulih begulai enggau pengerindu? Baka ni ku pengerindu enggau pengadil ulih begulai? Enti Allah Taala nya pengerindu, nama kebuah penyai bisi di dunya tu deh, nya pen mayuh amat? Kati ulih mensia rindu baka Allah Taala rindu? Enti ulih, baka ni gamal iya kini?
+
+Saut ngagai sekeda tanya nya baka ke nyata dipeda tang suah dipetalatka orang Kristen lebuh bejurai pasal pengerindu Tuhan. Lalu, mayuh saut ti asaika nyata dipeda, lebuh dipansik lenak ka agi nemu nya enda setuju enggau ajar Bup Kudus pasal pengerindu Allah Taala.
+
+Kitai enda deka bejuraika semua tanya nya serentak, tang kitai deka berandauka tanya-tanya nya enggau tanya ke bukai sekumbang kuarter tu. Lalu kitai deka meda pengerindu Allah Taala nya jauh besai agi ari ti dirunding kitai. Pengerindu Allah Taala ti dipandangka Bup Kudus nya jauh manah ari penemu mensia pasal utai ti dikumbai mensia "pengerindu" di dunya diatu. Dalam beberapa minggu ti deka datai tu, kitai deka meda enggau silik agi sekeda aspek pengerindu Allah Taala ti pemadu manah sereta tampak ti dipandangka dalam Bup Kudus.
+
+Lalu, sekumbang kitai neruska pelajar kitai, kitai deka meda baka ni pengerindu enggau pengadil Allah Taala endang berakit enggau pangan diri. Allah Taala ti ditusi Bup Kudus endang rinduka keadilan (ka chunto, peda Isa. 61:8). Lalu, baka ti diajar Bup Kudus, pengerindu enggau keadilan Tuhan nya endang begulai sejalai, lalu enti siti nadai, iya ke siti nyin pen nadai meh. Allah Taala nya pengerindu, lalu Iya ibuh amat ka pengenda-adil enggau pemerinsa di dunya tu, lalu Iya Empu ngengkah Diri setanah enggau orang ti kena keduan sereta merinsa, sanggup ngemasukka Diri kedalam pemedis enggau pemerinsa ti dikereja penyai dalam dunya ti udah digaga Iya tu—ke alai Iya Empu lebih agi merinsa, ti ngaga Allah Taala Empu ti nyadi mangsa penyai ti pemadu besai.
+
+Dalam seluruh Bup Kudus, Allah Taala beulang-kali dikenusahka sereta dikemediska ulih penyai enggau pemerinsa ketegal Iya rindu tauka sayau amat ke genap iku mensia lebih ari ti ulih dirunding kitai. Kitai ulih meda penalam pengerindu Allah Taala dalam jaku sebana Kristus ungkup umat Iya lebuh Iya madah: “O Jerusalem, Jerusalem! Nuan munuh sida nabi lalu nuku ngena batu bala seruan ke dikirumka Allah Taala ngagai nuan! Aku suah udah deka ngaul semua nembiak nuan, baka indu manuk ti ngempuruka anak di baruh sayap iya, tang nuan enggai nejuka Aku!" (Matt. 23:37, NKJV).
+
+Allah Taala Bup Kudus, ti pengerindu nya, endang suah dipandangka dalam seluruh Bup Kudus udah anchur ati sereta balat tusah ati ketegal pengerindu ti ditulak enggau pengerindu ti lenyau. Seluruh jerita Bup Kudus endang pasal utai ti udah dikereja Allah Taala sereta benung dikereja Iya kena ngenataika baru pengerindu Iya ngagai semua teluk enggau pelusuk universe tu. Tu enggau lebih mayuh agi ari tu meh topik pelajar Sekula Sabat kitai dalam kuarter tu.
+
+_John C. Peckman is an associate editor of the Adventist Review. At the time this guide was written, he was a professor of Theology and Christian Philosophy at the Seventh-day Adventist Theological Seminary at Andrews University._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/10/01.md b/src/in/ss/2024-04/10/01.md
index f5223dee43..6caad4345d 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/10/01.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/10/01.md
@@ -1,5 +1,5 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Jalan, Kebenaran dan Hidup
 date:   30/11/2024
 ---
 
@@ -13,5 +13,4 @@ Injil Yohanes terbagi dalam empat bagian: Pendahuluan (Yoh. 1: 1- 18), bagian mu
 
 Menariknya, tujuan pernyataan terkenal "AKULAH" menjadi jembatan yang menghubungkan bagian mukjizat-mukjizat dan bagian kemuliaan. Di antaranya adalah "roti hidup" (Yoh. 6: 35, 41, 48, 51) , "terang dunia" (Yoh. 8: 12; Yoh. 9:5), "pintu" (Yoh. 10: 7, 9), "gembala yang baik" (Yoh. 10: 11, 14) , "kebangkitan dan hidup" (Yoh. 11: 25), "jalan, kebenaran, dan hidup" (Yoh. 14: 6) dan "pokok anggur yang benar" (Yoh. 15: 1,5).
 
-Pelajaran pekan ini akan dimulai dengan tujuan dari khotbah perpisahan dan dimulai dengan peristiwa penting yaitu pembasuhan kaki murid-murid Yesus. Kemudian akan beralih ke pernyataan "AKULAH" dalam pasal 14 ("Akulah jalan, kebenaran, dan hidup").
-
+Pelajaran pekan ini akan dimulai dengan tujuan dari khotbah perpisahan dan dimulai dengan peristiwa penting yaitu pembasuhan kaki murid-murid Yesus. Kemudian akan beralih ke pernyataan "AKULAH" dalam pasal 14 ("Akulah jalan, kebenaran, dan hidup").
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/10/05.md b/src/in/ss/2024-04/10/05.md
index 6b37ec9faf..469ca543f2 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/10/05.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/10/05.md
@@ -3,5 +3,14 @@ title:  Akulah Kebenaran.
 date:   04/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+Bacalah Yohanes 1: 14, 17; Yohanes 8: 32, Yohanes 14: 6, dan Yohanes 15:26. Bagaimanakah Yohanes mengaitkan konsep kebenaran secara langsung kepada Yesus?
+
+Berulang kali dalam Injil Yohanes, kebenaran dihubungkan kepada Yesus, Bapa-Nya, dan Roh Kudus. Kebenaran dihubungkan dengan Yesus, Firman (logos), dan dengan terang-yang berlawanan dengan kegelapan (Yoh. 1: 1-14; Yoh. 3: 19-21). Dan juga, kepalsuan dihubungkan dengan kejahatan dan dosa (Yoh. 8: 44-46). Oleh karena itu, kebenaran dalam Yohanes bukan hanya soal fakta dan figur. Kebenaran memang melibatkan hal-hal seperti itu, tetapi lebih dari itu, gagasan tentang kebenaran mengandung aspek moral tentang kesetiaan kepada Allah dan kehendak-Nya.
+
+"Banyak orang yang berseru kepada Allah yang hidup, menginginkan kehadiran Ilahi. Teori-teori filsafat atau tulisan-tulisan sastra, betapa pun gemilangnya, tidak dapat memuaskan hati. Pernyataan dan penemuan manusia tidak berguna. Biarlah firman Allah berbicara kepada manusia. Biarlah orang yang hanya mendengarkan tradisi dan teori manusia dan perkara-perkara yang hebat mau mendengar suara-Nya yang bisa membarui jiwa orang kepada hidup yang kekal"--Ellen G. White, Membina Kehidupan Abadi, hlm. 24.
+
+Pikirkanlah tentang apa artinya Yesus sebagai Kebenaran. Yesus adalah logos, Firman yang bersama dengan Allah sejak semula dan yang adalah Pencipta segala sesuatu yang telah diciptakan (Yoh. 1: 1-4). Satu dengan Bapa dari kekekalan sampai kekekalan, Yesus memiliki karakteristik Bapa, dan dengan demikian juga adalah "AKU." Keberadaan-Nya tidak tunduk kepada siapa pun atau apa pun. Tidak ada sesuatu pun yang ada, termasuk pengetahuan, yang terpisah dari-Nya. Dan segala sesuatu yang ada, yang diciptakan, diciptakan hanya oleh Yesus dan hanya ada di dalam Dia. "Karena oleh Dia telah diciptakan segala sesuatu yang ada di sorga dan yang ada di bumi, yang kelihatan dan yang tidak kelihatan, baik singgasana, maupun kerajaan, baik pemerintah, maupun penguasa. Segala sesuatu diciptakan melalui Dia dan untuk Dia. Dan Ia ada sebelum segala sesuatu dan di dalam Dia segala sesuatu ada" (Kol. 1: 16, 17).
+
+Yesus bukan hanya perwujudan dari kebenaran. Dia adalah Kebenaran. Kebenaran bukanlah sebuah konsep atau rancangan. Kebenaran adalah suatu Pribadi!
+
+Kebenaran, Yesus Kristus, dapat diibaratkan sebagai matahari yang menerangi dunia (Yoh. 8: 12). Hal ini sejalan dengan apa yang dinyatakan oleh C.S. Lewis tentang kekristenan, "Saya percaya pada kekristenan sebagaimana saya percaya bahwa Matahari telah terbit, bukan hanya karena saya melihatnya, tetapi karena olehnya saya melihat segala sesuatu yang lain"--"ls Theology Poetry?" (n. p.: Samizdat University Press, 2014, hlm. 15, aslinya diterbitkan pada tahun 1944). Melalui Yesus, Sang Kebenaran, kita dapat menafsirkan dunia di sekitar kita dengan benar.>
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/11/01.md b/src/in/ss/2024-04/11/01.md
index 40f5e7dc33..cc3bae45a6 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/11/01.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/11/01.md
@@ -1,7 +1,16 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Bapa, Putra dan Roh Kudus
 date:   07/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+### Untuk Pelajaran Pekan Ini Bacalah
+Yoh. 14: 10, 24; Kej. 3: 7-9; Yoh. 16: 27, 28; Yoh. 16: 7- 11; Yoh. 17: 1- 26.
+
+> <p>Ayat Hafalan:</p>
+>  "Tetapi Penghibur, yaitu Roh Kudus, yang akan diutus Bapa dalam nama-Ku, Dialah yang akan mengajarkan segala sesuatu kepadamu dan akan mengingatkan kamu akan semua yang telah Kukatakan kepadamu" (Yohanes 14: 26).
+
+Injil Yohanes adalah tema mosaik. Yohanes menulis tanda-tanda (mukjizat-mukjizat) untuk menunjukkan bahwa Yesus adalah Mesias yang dijanjikan oleh para nabi. Yohanes menggunakan serangkaian saksi untuk menyatakan Yesus sebagai Kristus (yang diurapi/Mesias). Ia juga menggunakan pernyataan "AKULAH" untuk menunjukkan keilahian-Nya.
+
+Ketiga anggota Keallahan disebutkan dalam Yohanes 1 (Yoh. 1: 1-4, 14, 18, 32- 34). Selama berabad-abad manusia telah berusaha sepenuhnya untuk memahami sifat Keallahan, tetapi karena kita tidak bisa memahaminya, banyak yang menolak gagasan tersebut. Betapa bodohnya menolak sesuatu hanya karena kita tidak dapat sepenuhnya memahami hal tersebut atau menolak karena hal itu tidak sesuai dengan batas-batas penalaran manusia.
+
+Yohanes mengatakan bahwa jika engkau ingin memahami Allah, engkau harus melihat Yesus dan apa yang telah dinyatakan dalam Firman. Pendekatan ini membuka kepada kita sebuah pemahaman baru tentang hubungan-hubungan di antara ketiga anggota Keallahan, hubungan antara anggota Keallahan dengan manusia, dan hubungan antara manusia itu sendiri. Pelajaran pekan ini melihat bagaimana Injil Yohanes menampilkan Bapa, Anak, dan Roh Kudus, dalam konteks percakapan perpisahan (Yoh. 13- 17).
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/11/02.md b/src/in/ss/2024-04/11/02.md
index 4162a7f054..44566d66b7 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/11/02.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/11/02.md
@@ -1,7 +1,25 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Bapa Sorgawi.
 date:   08/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+Injil Yohanes ditulis dari sudut pandang narasi Kitab Suci secara keseluruhan, dimulai dari asal-usul kita. "Pada mulanya Allah menciptakan langit dan bumi" (Kej. 1:1). Atau: Pada mulanya Bapa, Anak, dan Roh Kudus menciptakan langit dan bumi. Mereka adalah Sumber dari segala sesuatu yang ada. Mereka menciptakan alam semesta, termasuk makhluk-makhluk yang menghuninya. Di planet kita, ada sebuah penciptaan kehidupan yang istimewa, dan yang paling istimewa dari penciptaan itu adalah manusia. Dan tujuan Allah menciptakan umat manusia adalah agar kita hidup dalam keharmonisan yang penuh kasih dengan Dia dan dengan satu sama lain.
+
+Sayangnya, Lusifer membawa dosa ke dalam dunia ini. Dosa, antara lain, merusak hubungan kita dengan Allah. Dosa menggambarkan secara keliru siapa Allah itu. Oleh karena itu, Yesus mengambil sifat manusia kita untuk memulihkan pengetahuan akan Allah dan membawa keselamatan kepada umat manusia.
+
+Sementara berada di bumi, Yesus memasrahkan hidup-Nya kepada Bapa, hidup sesuai dengan tuntunan-Nya. Dia berkata, "Aku dan Bapa adalah satu" (Yoh. 10: 30). "Bapa di dalam Aku dan Aku di dalam Bapa" (Yoh. 10: 38). "Jikalau Aku tidak melakukan pekerjaan-pekerjaan Bapa-Ku, janganlah percaya kepada-Ku" (Yoh. 10: 37).
+
+**Apakah beberapa peran Bapa yang digambarkan pada ayat-ayat berikut ini?**
+
+`Yoh. 3: 16, 17; Yoh. 6: 57_______`
+
+`Yoh. 5: 22, 30_______`
+
+`Yoh. 6: 32; Yoh. 14: 10, 24_______`
+
+`Yoh. 6: 45_______`
+
+`Yoh. 15: 16; Yoh. 16: 23_______`
+
+`Ayat-ayat ini menampilkan Bapa dalam hubungan yang erat dengan Yesus Kristus, Anak-Nya. Bapa memiliki hubungan yang intim dengan dunia kita dan investasi yang mendalam dalam keselamatan kita. Apakah yang kebenaran ini ajarkan kepada kita tentang kasih Allah kepada kita?`
+
diff --git a/src/in/ss/2024-04/11/03.md b/src/in/ss/2024-04/11/03.md
index 13ada95637..835185c8bb 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/11/03.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/11/03.md
@@ -1,7 +1,21 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Yesus dan Bapa.
 date:   09/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+
+Kita diciptakan oleh Allah untuk sebuah persekutuan/hubungan pribadi dengan Dia (Kej. 1: 26, 27). Namun, karena dosa, hubungan tersebut rusak secara drastis. Kita dapat melihat dampak langsung dari kerusakan ini dalam kisah Taman Eden.
+
+`Bacalah Kejadian 3: 7-9. Bagaimanakah hal ini menyingkapkan kerusakan yang disebabkan oleh dosa, dan apakah artinya bahwa Allahlah yang mencari mereka, bukan sebaliknya?`
+
+Kehendak Keallahan adalah untuk menawarkan pemulihan kepada seluruh umat manusia atas pelanggaran yang disebabkan oleh dosa, bahkan sekalipun jika seluruh umat manusia tidak mau menerima apa yang Dia tawarkan.
+
+Untuk mencapai pemulihan hubungan ini, salah satu Anggota Keallahan menjadi manusia. Dengan demikian, Firman itu telah menjadi manusia dan tinggal di antara kita, menyatakan kemuliaan Allah (Yoh. 1:14-18). Sebagai hasilnya, umat manusia telah menerima kepenuhan dan kasih karunia-Nya. Inilah sebabnya Yesus datang untuk berbagi, untuk menyatakan kemuliaan Allah sehingga hubungan yang telah rusak oleh dosa dapat dipulihkan, setidaknya kepada semua orang yang bersedia menerima dengan iman apa yang telah ditawarkan kepada mereka di dalam Kristus Yesus.
+
+`Pengharapan indah apakah yang terlihat bagi kita dalam ayat-ayat berikut ini? Yoh. 1: 1, 2; Yoh. 5: 16- 18; Yoh. 6: 69; Yoh. 10: 10, 30; Yoh. 20: 28.`
+
+"Di dalam Kristus ada kehidupan, asli, tidak dipinjam, tidak dipinjamkan"--Ellen G. White, Alfa dan Omega, jld. 6, hlm. 530. Namun, sebagai Putra yang berinkarnasi yang telah "mengosongkan diri-Nya" (Flp. 2: 7) dari pelaksanaan hak-hak prerogatif-Nya, Kristus, yang berbicara tentang keberadaan-Nya di bumi sebagai seorang manusia di antara manusia, dapat merujuk pada kepemilikan-Nya atas kehidupan sebagai sebuah karunia dari Allah. "Keilahian Kristus merupakan jaminan hidup kekal bagi orang percaya"-- Alfa dan Omega, jld. 6, hlm. 149.
+
+Allah tidak dikenal oleh manusia (Yoh. 17: 25). Oleh karena itu, Dia mengutus Anak-Nya yang tunggal (Yoh. 9: 4; Yoh. 16: 5) agar Dia, Bapa, dapat dikenal.
+
+`Dalam konteks kosmos, seorang ateis menulis, "Dalam ketidakjelasan kita, dalam semua yang sangat luas ini, tidak ada petunjuk bahwa pertolongan akan datang dari tempat lain untuk menyelamatkan kita dari diri kita sendiri." Apakah yang diajarkan Kitab Suci, yang menunjukkan bahwa pernyataan sang ateis salah?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/11/04.md b/src/in/ss/2024-04/11/04.md
index 728b287c1b..5c64d83a1e 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/11/04.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/11/04.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Mengenal Anak Berarti Mengenal Bapa.
 date:   10/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+
+Di keseluruhan Injil Yohanes, sang rasul menjelaskan bagaimana Yesus, Sang Anak, melakukan kegiatan yang mengarahkan kepada Bapa. Yesus menjelaskan siapa Bapa dan menunjukkan apa hubungan-Nya dengan dunia ini. Hal ini sesuai dengan Yohanes 1: 18, yang mengatakan bahwa Dia membuat Bapa dikenal "Dialah yang menyatakan Bapa" (bahasa Yunani exegeomai: menjelaskan, menafsirkan, eksposisi). Berkali-kali Yesus melakukan hal ini. Kata Bapa (pater) muncul 136 kali dalam Yohanes dan 18 kali dalam Yohanes 1- 3, lebih dari sepertiga dari seluruh penggunaan kata tersebut dalam Perjanjian Baru. Khotbah perpisahan adalah salah satu tempat utama dalam Injil di mana Yesus memperkenalkan Bapa.
+
+Yesus adalah perwakilan Bapa di bumi, dan Dia datang untuk menghidupkan kehendak Bapa, dalam daging manusia. Bahkan, Yesus mengatakan bahwa dalam segala hal Dia berusaha melakukan kehendak Bapa, dan bukan kehendak-Nya sendiri (Yoh. 5: 30). Hal ini mungkin pada awalnya terlihat mengejutkan, tetapi ini menunjukkan betapa berserahnya Yesus, sebagai seorang manusia, kepada Bapa.
+
+Yesus juga mengatakan bahwa Dia telah diutus oleh Bapa untuk menyelesaikan pekerjaan-Nya--keselamatan manusiadan Bapa sendiri memberikan kesaksian tentang pekerjaan-Nya (Yoh. 5: 36- 38).
+
+Yesus menyatakan bahwa Bapa mengutus-Nya untuk melayani sebagai satu-satunya jalan yang melaluinya manusia dapat datang kepada Bapa (Yoh. 6:40, 44). Bapa ingin agar manusia memiliki hidup yang kekal yang terdapat di dalam Yesus, yang berjanji untuk membangkitkan mereka pada waktu kebangkitan.
+
+`Apakah yang dikatakan oleh ayat-ayat berikut ini yang mengajarkan kepada kita tentang hubungan Yesus dan Bapa? Yoh. 7: 16; Yoh. 8: 38; Yoh. 14: 10, 23; Yoh. 15: 1, 9, 10; Yoh. 16: 27, 28; Yoh. 17: 3.`
+
+Pengakuan Yesus tentang hubungan-Nya dengan Bapa sungguh menakjubkan. Dia menegaskan bahwa semua ajaran-Nya adalah ajaran Bapa; bahwa semua yang Dia katakan secara pribadi telah Dia dengarkan dari Bapa; bahwa percaya kepada-Nya sama dengan percaya kepada Bapa; bahwa baik perkataan-Nya maupun pekerjaan-Nya semuanya berasal dari Bapa; dan bahwa Dia dan Bapa dipersatukan dalam mengasihi dan berkarya untuk keselamatan manusia. Sungguh sebuah kesaksian yang sangat kuat tentang kedekatan Yesus kepada Bapa-Nya di surga!
+
+`Bagaimanakah hidupmu akan diubahkan jika pikiran dan tindakanmu sepenuhnya merupakan ekspresi dari kehendak Allah bagi hidupmu? Artinya, bagaimanakah kita dapat menghidupkan dengan lebih baik apa yang kita ketahui dari Yesus sebagai kehendak Allah bagi kehidupan kita?`
+
diff --git a/src/in/ss/2024-04/11/05.md b/src/in/ss/2024-04/11/05.md
index aaa75c22db..dd6a127bbf 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/11/05.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/11/05.md
@@ -1,7 +1,16 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Roh Kudus.
 date:   11/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+Roh Kudus tidak begitu menonjol dalam Injil Yohanes seperti halnya Bapa dan Anak. Namun, peran-Nya sangat penting bagi keberhasilan misi Yesus.
+
+`Bacalah Yohanes 1: 10-13. Apakah yang diajarkan ayat ini kepada kita tentang pentingnya Roh Kudus bagi pertobatan?`
+
+Dalam pasal pertama kitab Yohanes, kita dapat melihat betapa sentralnya peran Roh Kudus. Yohanes mengatakan bahwa setiap orang yang menerima Firman, yaitu setiap orang yang percaya kepada-Nya, menjadi anak-anak Allah, yaitu mereka "yang diperanakkan bukan dari darah atau dari daging, bukan pula secara jasmani oleh keinginan seorang laki-laki, melainkan dari Allah" (Yoh. 1:13). Hal ini hanya berasal dari pekerjaan Roh Kudus.
+
+`Apakah yang dikatakan oleh ayat-ayat berikut ini tentang aktivitas dari Roh Kudus? Yoh. 3: 5- 8; Yoh. 6: 63; Yoh. 14: 26; Yoh. 15: 26; Yoh. 16: 7-11.`
+
+"Dalam menjelaskan kepada murid-murid-Nya tentang pekerjaan Roh Kudus, Yesus berusaha menginspirasi mereka dengan sukacita dan pengharapan yang mengilhami hati-Nya sendiri. Ia bersukacita karena pertolongan yang berlimpah yang telah Ia sediakan bagi gereja-Nya. Roh Kudus adalah karunia tertinggi dari semua karunia yang dapat Ia minta dari Bapa-Nya untuk meninggikan umat-Nya. Roh Kudus harus diberikan sebagai agen yang meregenerasi, dan tanpa hal ini pengorbanan Kristus tidak akan ada gunanya. Kuasa kejahatan telah menguat selama berabad-abad, dan tunduknya manusia pada tawanan setan ini sungguh menakjubkan. Dosa dapat dilawan dan dikalahkan hanya melalui kuasa dari Pribadi ketiga Keallahan, yang akan datang tanpa energi yang dimodifikasi, tetapi dalam kepenuhan kuasa Ilahi"--Ellen G. White, The Desire of Ages, hlm. 671.
+
+Maka, sungguh merupakan suatu berkat untuk menerima Roh Kudus, yang menyatakan bahwa Allah itu benar (Yoh. 3: 33). Roh Kuduslah yang menginsafkan kita akan dosa, akan kebenaran, dan akan penghakiman (Yoh. 16: 8- 11). Oleh karena itu, kunci bagi kita untuk mengetahui apa yang tepat, apa yang benar, apa yang baik, adalah dengan menaklukkan akal budi dan pengalaman hidup kita kepada Firman Allah melalui kuasa Roh Kudus yang menginsafkan dan meyakinkan.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/11/06.md b/src/in/ss/2024-04/11/06.md
index f1af5e3cbe..4a7ea9ea11 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/11/06.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/11/06.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Doa Yesus.
 date:   12/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+Yohanes 17 sering disebut sebagai doa imam besar Yesus. Doa ini merupakan penutup dari percakapan perpisahan. Yesus datang ke dunia ini agar umat manusia pada akhirnya dapat dipulihkan ke dalam hubungan pribadinya yang semula dengan Allah. Ia dengan setia melakukan mukjizat yang Allah berikan kepada-Nya. Dengan kata-kata dan tindakan, Dia mengkomunikasikan Allah kepada orang-orang.
+
+Yesus akan segera meninggalkan dunia ini. Dia ingin sekali lagi membagikan kasih-Nya kepada para murid-Nya. Dia ingin mereka memahami hubungan yang erat antara diri-Nya, Bapa, dan Roh Kudus. Dan Dia ingin membawa mereka ke dalam hubungan pribadi yang sama dengan Allah Bapa dan Roh Kudus seperti yang Dia miliki.
+
+`Bacalah Yohanes 17: 1-26. Kata-kata atau frasa apakah dalam pasal ini yang mengungkapkan kerinduan Yesus akan hubungan kasih yang erat antara Dia, Bapa, dan murid-murid-Nya?`
+
+Banyak yang membaca Yohanes 17 memahami bahwa hal yang penting di pasal itu adalah kesatuan dan kasih. Tidak diragukan lagi, tujuan Allah adalah untuk memulihkan kita ke dalam hubungan pribadi dengan-Nya dan dengan semua orang. Tetapi pembacaan yang lebih cermat menyatakan adanya hubungan yang jauh lebih penting antara kasih dan kebenaran.
+
+"Inilah hidup yang kekal itu, yaitu bahwa mereka mengenal Engkau, satu-satunya Allah yang benar" (Yoh. 17: 3), bukan Allah, seperti yang kita pikirkan. "Aku telah menyatakan nama-Mu kepada semua orang, yang Engkau berikan kepada-Ku, ...dan mereka telah menuruti firman-Mu...dan tahu dalam kebenaran, bahwa Aku datang daripada-Mu" (Yoh. 17: 6, 8). "Kuduskanlah mereka dalam kebenaran; firman-Mu adalah kebenaran" (Yoh. 17: 17).
+
+Kristus datang untuk menyatakan Bapa. Penyingkapan ini penting karena banyaknya kesalahpahaman tentang Allah. Injil Yohanes menunjukkan betapa seriusnya Yesus menjalankan misi ini. Dia dengan tepat merepresentasikan Firman dan tindakan Allah. Jika kebenaran tidak penting, mengapa harus bersusah payah?
+
+Yesus menjalani kehidupan yang penuh dengan kesulitan, yang pada akhirnya ditolak oleh para pemimpin agama. Dia menderita ketidakpedulian dari orang-orang dan bahkan kadang-kadang dari murid-murid-Nya sendiri. Salah satu murid-Nya mengkhianati-Nya, yang lain menyangkal-Nya tiga kali. Dia mengalami pencobaan yang tak henti-hentinya dan mati di kayu salib di tangan orang-orang yang ingin Dia selamatkan.
+
+`Bagaimanakah engkau dapat merefleksikan kasih Allah dengan lebih baik, seperti yang ada di antara Yesus dan Bapa, dalam kehidupanmu sendiri?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/11/07.md b/src/in/ss/2024-04/11/07.md
index 926f2893b2..c4bfad6857 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/11/07.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/11/07.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Pendalaman
 date:   13/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+Pendalaman:Bacalah Ellen G. White, "Janganlah Gelisah Hatimu," hlm. 304-326, dalam buku Alfa dan Omega, jld. 6; "Keterangan tambahan pada Yohanes pasal 1", The SDA Bible Commentary, jld. 5, hlm. 911-919.
+
+Dalam menilai siapa Yesus, para penentang-Nya menilai dengan standar manusia "menurut daging" (Yoh. 8: 15, NKJV). Ini bahkan mungkin lebih buruk daripada menghakimi "menurut apa yang kelihatan" (Yoh. 7: 24, NIV). Di sini mereka menggunakan kriteria daging, manusia yang telah jatuh ke dalam dosa di dalam dunia yang telah jatuh, tanpa kendali Roh Kudus (lihat Yoh. 3:3- 7). Mereka melihat "daging-Nya", sebagaimana adanya, tetapi tidak pernah merenungkan kemungkinan bahwa Dia adalah Firman yang menjadi manusia (Yoh. 1: 14). Memandang Kristus dengan kriteria yang begitu terbatas berarti menimbang Dia dari sudut pandang duniawi (2 Kor. 5: 16).
+
+"Penolong (Penghibur) itu disebut 'Roh Kebenaran.' Pekerjaan-Nya ialah menerangkan dan mempertahankan kebenaran. Ia mula-mula tinggal dalam hati sebagai Roh Kebenaran, dan dengan demikian Ia menjadi Penghibur. Ada penghiburan dan damai dalam kebenaran, tetapi tidak ada damai sejati atau penghiburan dapat diperoleh dalam kepalsuan. Melalui teori palsu dan tradisi, setan dapat menguasai pikiran. Oleh mengalihkan manusia kepada ukuran yang palsu, ia membuat tabiat bercacat. Melalui Kitab Suci Roh Kudus berbicara kepada pikiran, dan menanamkan kebenaran dalam hati. Dengan demikian Ia membeberkan kesalahan, dan mengusirnya dari jiwa. Dengan Roh Kebenaran, yang bekerja melalui sabda Allah, Kristus menaklukkan umat pilihan-Nya kepada-Nya"- Ellen G. White, Alfa dan Omega, jld. 6, hlm. 313.
+
+**Pertanyaan-Pertanyaan Diskusi:**
+
+`1. Hidup yang kekal adalah mengenal Allah (Yoh. 17: 3). Apakah artinya mengenal Allah, bukan sekadar mengetahui fakta-fakta tertentu tentang Dia, yaitu bahwa Dia adalah Allah yang perkasa, penuh kasih, atau Allah yang adil? Jika seseorang bertanya kepadamu, "Apakah engkau mengenal Allah?" apakah yang akan engkau katakan? Bagaimanakah Yesus cocok dengan jawabanmu?`
+
+`2. Dalam istilah praktis, apakah yang tersirat dari perkataan Yesus, "firman-Mu adalah kebenaran? (Yoh. 17: 17).`
+
+`3. Yesus berdoa, "Aku tidak berdoa supaya Engkau mengeluarkan mereka dari dunia, tetapi supaya Engkau melindungi mereka dari yang jahat" (Yoh. 17: 15). Bagaimanakah pilihan kita sendiri berdampak pada seberapa baik doa ini dapat dijawab dalam kehidupan kita?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/12/01.md b/src/in/ss/2024-04/12/01.md
index fee0a292b1..648198f42c 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/12/01.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/12/01.md
@@ -1,7 +1,16 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  "Saat Kemuliaan: Salib dan Kebangkitan"
 date:   14/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+### Untuk Pelajaran Pekan Ini Bacalah
+Yoh. 18: 33-19: 5; Yoh.19: 17-22; Yoh. 19: 25- 27; Luk. 2: 34, 35; Yoh. 20: 1- 18; 1Kor.15: 12- 20.
+
+> <p>Ayat Hafalan:</p>
+>  "Maka kata Pilatus kepada-Nya: 'Jadi Engkau adalah raja?' Jawab Yesus: 'Engkau mengatakan bahwa Aku adalah raja. Untuk itulah Aku lahir dan untuk itulah Aku datang ke dalam dunia, supaya Aku memberi kesaksian tentang kebenaran; setiap orang yang berasal dari kebenaran mendengarkan suara-Ku" (Yohanes 18: 37).
+
+Penyaliban dan kebangkitan Yesus adalah puncak dari kitab Yohanes. Sepuluh pasal pertama mencakup sekitar tiga setengah tahun; sedangkan pasal 11-20 mencakup sekitar satu sampai dua minggu.
+
+Keempat Injil menyajikan kematian Yesus dengan cara yang berbeda. Meskipun catatan mereka sejalan, setiap penulis menekankan poin-poin penting yang secara khusus berkaitan dengan tema-tema Injilnya. Matius menekankan penggenapan Kitab Suci; Markus menekankan kesejajaran antara baptisan Yesus dan salib; dan Lukas berfokus pada salib sebagai kesembuhan dan keselamatan (kisah pencuri di kayu salib).
+
+Tetapi Yohanes menggambarkan salib sebagai penobatan Yesus, khususnya terkait dengan gagasan tentang waktu, yang disebut berkali-kali dalam kitab ini (Yoh. 7: 30; Yoh. 8: 20; Yoh. 12: 27). Gagasan penobatan ini merupakan gambaran yang ironis karena penyaliban adalah cara yang paling hina dan memalukan untuk mati yang digunakan oleh orang Romawi. Pertentangan ini menunjukkan gambaran yang sangat ironis yang disajikan Yohanes: Yesus mati dalam kehinaan, tetapi pada saat yang sama, itu adalah penobatan-Nya yang mulia sebagai Juruselamat.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/12/02.md b/src/in/ss/2024-04/12/02.md
index 14ba094d43..1ec2c118ac 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/12/02.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/12/02.md
@@ -1,7 +1,21 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Apakah Kebenaran Itu?
 date:   15/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+
+Dalam Yohanes 18: 28- 32, persidangan Yesus tidak dijelaskan secara rinci. Fokusnya adalah Yesus dibawa ke hadapan Pontius Pilatus.
+
+`Bacalah Yohanes 18: 33-38. Apakah yang dibicarakan oleh Pilatus dan Yesus?`
+
+Gubernur bertanya kepada Yesus apakah Dia adalah raja orang Yahudi (Yoh. 18: 33). Ini adalah referensi pertama untuk gelar ini tetapi tidak akan menjadi yang terakhir. Yesus bertanya kepada Pilatus apakah ia menanyakan hal ini atas kemauannya sendiri atau orang lain yang mengatakan bahwa Dia adalah raja. Pertanyaan-Nya membalikkan keadaan sang gubernur, menanyakan apakah ia mengerti kepada siapa Ia berbicara. Pembaca sudah tahu bahwa Yesus adalah Raja. Akankah gubernur itu mengerti?
+
+Pilatus menjawab dengan pertanyaannya sendiri: "Apakah aku seorang Yahudi? Bangsa-Mu sendiri dan imam-imam kepala telah menyerahkan Engkau kepadaku; apakah yang telah Engkau perbuat?" (Yoh. 18: 35). Itu adalah sebuah penghindaran, yang berakar pada kejengkelan atas pertanyaan Yesus yang begitu dekat. Itu adalah langkah pertama gubernur menjauh dari kebenaran, membiarkan prasangka menghalangi persepsinya.
+
+Yesus menjawab bahwa kerajaan-Nya bukan dari dunia ini (Yoh. 18: 36). Pilatus kemudian dengan cepat menyimpulkan bahwa Yesus memang mengaku sebagai raja (Yoh. 18: 37). Hal ini mengarah pada penjelasan penting Yesus bahwa Ia dilahirkan untuk memberikan kesaksian tentang kebenaran dan bahwa setiap orang yang "berasal dari kebenaran" akan mendengar suara-Nya (Yoh. 18: 37).
+
+Pilatus kemudian bertanya, "Apakah kebenaran itu?" (Yoh. 18: 38). Namun, dia tidak menunggu jawabannya. Sebaliknya, dia pergi ke luar untuk mencoba menyelamatkan Yesus dari kerumunan orang banyak.
+
+Kebenaran adalah tema utama dalam Injil Yohanes. Sebagai Firman yang kekal (logos, Yoh. 1: 1- 5), Yesus adalah Terang dan Kebenaran. Semua ini berlawanan dengan kegelapan dan kepalsuan. Dia penuh dengan kasih karunia dan kebenaran (Yoh. 1: 14). Kasih karunia dan kebenaran datang melalui Dia (Yoh. 1: 17). Yohanes Pembaptis memberikan kesaksian tentang kebenaran (Yoh. 5:33). Yesus menegaskan bahwa Bapa-Nya adalah "benar" (Yoh. 7: 28). Yesus sendiri telah mendengar kebenaran dari Bapa-Nya (Yoh. 8: 40). Yesus adalah "jalan, kebenaran, dan hidup" (Yoh. 14: 6). Firman Allah adalah "kebenaran" (Yoh. 17: 17). Meskipun sudah mengajukan pertanyaan, Pilatus melewatkan kesempatan untuk mengetahui kebenaran karena prasangkanya, keputusan-keputusannya yang terdahulu, dan tekanan-tekanan yang menimpanya.
+
+`Bagaimanakah engkau memahami gagasan tentang Yesus sebagai Kebenaran?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/12/03.md b/src/in/ss/2024-04/12/03.md
index 4aff3c3190..74fd1ef618 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/12/03.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/12/03.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Lihatlah Manusia Itu!
 date:   16/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+`Bacalah Yohanes 18: 38-19: 5. Bagaimanakah Pilatus berusaha membujuk orang banyak untuk meminta pembebasan Yesus?`
+
+Pilatus tidak menunggu jawaban dari Yesus tentang kebenaran. Sebaliknya, dia kembali keluar untuk mencoba membujuk orang banyak. Dengan berdialog kepada mereka dan bukannya membebaskan Yesus, Pilatus justru menempatkan dirinya pada posisi yang kurang menguntungkan. Para pemimpin agama menyadari bahwa mereka dapat memanipulasi gubernur melalui orang banyak.
+
+Pilatus merujuk pada kebiasaan membebaskan seorang tahanan pada saat Paskah dan bertanya apakah orang banyak ingin dia membebaskan "raja orang Yahudi." Anehnya, dan cukup ironis, orang-orang meminta pembebasan seorang perampok bernama Barabas dan bukannya Yesus yang tidak bersalah.
+
+Sekarang dimulailah ejekan dan penghinaan terhadap Yesus. Para prajurit Romawi menganyam mahkota duri, memakaikan jubah ungu kepada-Nya, dan terus mendatangi dan mengejek-Nya sebagai raja orang Yahudi. Jenis penyambutan yang dilakukan oleh para prajurit ini mirip dengan cara mereka menyapa kaisar, tetapi di sini penyambutan itu dilakukan dengan ejekan.
+
+Dengan mempermainkan belas kasihan orang banyak, Pilatus tampaknya mencari cara untuk membebaskan Yesus. Dia membawa Yesus keluar dengan mengenakan mahkota duri dan jubah ungu. Adegan ini, yang tidak dikomentari oleh Yohanes, menampilkan Yesus dengan pakaian raja, dengan gubernur yang menyerukan kepada orang banyak untuk "Lihatlah manusia itu!" (Yoh. 19:5). Hal ini mengingatkan pembaca akan perkataan Yohanes Pembaptis dalam Yohanes 1: 29, "Lihatlah Anak Domba Allah, yang menghapus dosa dunia." Sungguh ironis bahwa gubernur kafir mempersembahkan Mesias dengan pakaian raja di hadapan bangsa Israel.
+
+Namun, seperti yang ditunjukkan oleh Yohanes 19: 6-16, orang banyak menyerukan agar Yesus disalibkan, berdasarkan pengakuan-Nya sebagai Anak Allah. Hal ini membuat Pilatus takut dan semakin berusaha untuk membebaskan Yesus. Tetapi para pemimpin memastikan nasib Yesus dengan menyatakan bahwa membebaskan-Nya berarti menentang Kaisar. Mereka tahu bahwa kesetiaan Pilatus kepada Kaisar berarti dia tidak dapat membebaskan seseorang yang mengaku memiliki peran yang sama. Para pemimpin mengatakan bahwa mereka tidak memiliki raja selain Kaisar. Dengan demikian, kebencian mereka yang mendalam terhadap Yesus lebih besar daripada aspirasi nasional mereka. Untuk menyingkirkan Yesus, mereka rela mengorbankan tuntutan mereka atas otonomi nasional.
+
+`Betapa menakutkan--seorang penguasa kafir ingin membebaskan Yesus sementara para pemimpin rohani bangsa itu, yang seharusnya mengakui Dia, justru menginginkan Dia disalibkan! Pelajaran apakah yang dapat kita ambil dari peristiwa ini untuk diri kita sendiri?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/12/04.md b/src/in/ss/2024-04/12/04.md
index d98356e151..ffa8c3795b 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/12/04.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/12/04.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Lesson
+title: "Sudah Selesai"
 date:   17/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+Seperti yang ditunjukkan dalam Yohanes 19: 17- 22, Pilatus menulis sebuah tulisan dalam bahasa Latin, Yunani, dan Ibrani yang berbunyi, "Yesus, orang Nazaret, Raja orang Yahudi" (Yoh. 19: 19). Para pemimpin agama ingin mengubahnya. Pilatus tidak mau mengubahnya, dan tulisan itu tetap ada, menjadi saksi bisu akan kebenaran tentang Yesus dan salah satu penanda bahwa Yesus telah dinobatkan di atas kayu salib sebagai Raja. Di sinilah Yesus, yang benar-benar Raja mereka, Raja orang Yahudi, tergantung di kayu salib seperti seorang penjahat.
+
+"Suatu kuasa yang lebih tinggi daripada Pilatus atau orang Yahudi telah memberi petunjuk tentang penempatan tulisan itu di atas kepala Yesus. Dalam kebijaksanaan Allah hal itu akan menggugah pikiran, serta penyelidikan akan Kitab Suci"- Ellen G. White, Alfa dan Omega, jld. 6, hlm. 397.
+
+`Bacalah Yohanes 19: 25-27. Adegan menyentuh apakah yang terjadi di kayu salib mengenai ibu Yesus?`
+
+Di antara mereka yang berdiri di kaki salib pada hari itu adalah Yohanes, murid yang dikasihi, bersama dengan Maria, ibu Yesus, dan yang lainnya. Bertahun-tahun sebelumnya, Simeon telah menubuatkan pengalaman ini ketika Yusuf dan Maria membawa Yesus ke Bait Allah untuk mempersembahkan-Nya (bandingkan dengan Luk. 2:34,35). Sekarang di saat-saat menjelang kematian-Nya, Yesus berbicara kepada ibu-Nya. "Ibu, inilah anakmu!" dan kepada Yohanes Ia berkata, "Inilah ibumu!" (Yoh. 19: 26, 27).
+
+`Bacalah Yohanes 19: 28-30. Apakah arti penting dari kata-kata Yesus ketika Ia wafat, "Sudah selesai"?`
+
+Kata kerja Yunani teleo (menyelesaikan, menggenapi, melaksanakan) dalam Yohanes 19: 28 ("semuanya telah selesai," ESV) adalah kata kerja yang sama dengan yang digunakan dalam ayat 30 ("Sudah selesai"). Selain itu, kata yang berhubungan, teleioo (menyelesaikan, menyempurnakan) juga muncul dalam ayat 28 yang mengacu pada penggenapan Kitab Suci ("untuk menggenapi Kitab Suci"). Betapa pun mengerikannya pemandangan itu, semuanya telah digenapi, diselesaikan, disempurnakan.
+
+Ketika Yesus berkata, "Sudah selesai!" Dia sedang menyelesaikan, menggenapi, pekerjaan yang Bapa berikan kepada-Nya untuk dilakukan.
+
+`Ketika Yesus berkata, "Sudah selesai," apakah artinya bagi kita masing-masing? Apakah yang sudah selesai, dan bagaimanakah hal itu berlaku dalam kehidupan kita?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/12/05.md b/src/in/ss/2024-04/12/05.md
index 499c34ece2..653e24bf61 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/12/05.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/12/05.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Kubur yang Kosong.
 date:   18/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+`Bacalah Yohanes 20: 1-7. Apakah pentingnya bagi kita sehubungan dengan apa yang digambarkan dalam ayat-ayat ini?`
+
+Yesus meninggal pada hari Jumat sore dan bangkit pada hari Minggu. Karena hari Sabat sudah dekat ketika Dia dikuburkan (Yoh. 19: 42), proses penguburan dilakukan dengan tergesa-gesa dan tidak selesai. Betapa pun mereka mengasihi Yesus, para pengikut-Nya tetap memegang hari Sabat dan tidak pergi ke kubur (bandingkan dengan Mrk. 16: 1; Luk. 23: 56). Setelah hari Sabat, sejumlah wanita membeli rempah-rempah untuk dibawa ke kubur pada hari Minggu pagi. Yang mengejutkan mereka, batu itu terguling dan kubur itu kosong.
+
+Maria Magdalena adalah salah satu dari mereka yang datang lebih awal ke kubur. Ia berlari untuk memberitahukan kepada Petrus dan Yohanes apa yang dilihatnya. Kedua orang itu berlari ke sana. Yohanes mendahului Petrus dan tiba lebih dulu. Sambil membungkuk, ia melihat ke dalam dan melihat kain kafan yang digunakan untuk membungkus tubuh Yesus tergeletak di sana. Tetapi ia tidak masuk ke dalam.
+
+Akan tetapi, Petrus masuk ke dalam dan melihat kain lenan tergeletak di sana. Dia juga melihat kain peluh yang ada di kepala Yesus, tetapi kain itu tidak berada di antara kain-kain lainnya. Kain itu tergulung dan tergeletak terpisah.
+
+`Bacalah Yohanes 20: 8-10. Apakah makna dari kain peluh yang sudah tergulung?`
+
+Setelah Petrus masuk ke dalam kubur, Yohanes juga masuk. Yohanes 20: 8 mengatakan bahwa ia masuk, melihat dan percaya. Mengapa melihat kain kafan yang tergeletak di sana dan kain peluh yang tergeletak terpisah, tergulung, membuat Yohanes percaya bahwa Yesus telah bangkit dari kematian?
+
+Untuk menjawab pertanyaan ini, kita perlu merenungkan mengapa makam itu kosong. Jawaban yang paling umum adalah perampok makam. Tetapi penjelasan ini gagal karena tiga alasan. Pertama, Matius mengatakan bahwa kubur itu dijaga (Mat 27: 62- 66), sehingga perampokan kubur tidak mungkin terjadi. Kedua, perampok kubur biasanya mencuri barang berharga, bukan mayat yang membusuk. Ketiga, perampok kubur biasanya terburu-buru dan tidak melipat kain kafan. Maka, tidak heran ketika Yohanes melihat kain peluh yang tergulung, ia percaya bahwa Yesus telah bangkit dari kematian.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/12/06.md b/src/in/ss/2024-04/12/06.md
index 16166ef6c8..1303bdecb9 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/12/06.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/12/06.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Yesus dan Maria.
 date:   19/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+`Bacalah Yohanes 20: 11-13. Apakah yang terjadi di sini yang menunjukkan mengapa Maria Magdalena masih belum mengerti arti dari kubur yang kosong itu?`
+
+Referensi terakhir tentang Maria dalam ayat ini adalah ketika ia memberi tahu Petrus dan Yohanes tentang kubur yang kosong (Yoh. 20: 2). Mereka berlari ke kubur itu, dan Maria kembali ke sana beberapa saat kemudian. Setelah Petrus dan Yohanes memeriksa kubur itu, mereka meninggalkannya. Tetapi Maria kembali dan, sambil menangis, ia tetap tinggal di sana. Tidak diragukan lagi bahwa ia telah banyak menangis selama beberapa hari terakhir. Dan sekarang, sambil membungkuk, ia melihat ke dalam.
+
+Yang mengejutkannya, dua malaikat berpakaian putih berada di dalam kubur, duduk di tempat tubuh Yesus terbaring. Mereka bertanya kepadanya, "Ibu, mengapa engkau menangis?" (Yoh. 20: 13). Dengan sedih ia menjawab bahwa mereka telah mengambil Tuhannya, dan ia tidak tahu di mana mereka membaringkan-Nya.
+
+`Bacalah Yohanes 20: 14-18. Apakah yang mengubah segalanya bagi Maria?`
+
+Dengan mata berkaca-kaca, Maria menoleh dan melihat seseorang berdiri di belakangnya. Dengan kata-kata yang mirip dengan para malaikat, orang asing itu bertanya, "Ibu, mengapa engkau menangis? Siapakah yang engkau cari (Yoh. 20: 15). Maria mengira bahwa ia sedang berbicara dengan tukang kebun dan meminta bantuannya untuk menemukan tubuh Yesus.
+
+Orang Asing itu mengucapkan satu kata, "Maria." Itu adalah wahyu satu kata yang mengubah dunia. Tiba-tiba, Maria yang terkejut menyadari bahwa Yesus yang telah bangkit sedang berbicara kepadanya dan mengenal-Nya. Yesus bersikeras agar Maria tidak memegang-Nya, karena Dia harus naik kepada BapaNya. Tetapi tugas Maria adalah pergi dan memberitahukan kepada para murid bahwa Dia akan naik "kepada Bapa-Ku dan Bapamu, dan kepada Allah-Ku dan Allahmu" (Yoh. 20: 17). Maria memenuhi misinya. Dia mengatakan kepada para murid bahwa dia telah melihat Tuhan dan juga menceritakan semua rincian lainnya yang telah Dia ceritakan kepadanya (Yoh. 20: 18).
+
+`Bacalah 1 Korintus 15: 12-20. Menurut Paulus, apakah gunanya iman Kristen kita jika Kristus tidak dibangkitkan dari antara orang mati?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/12/07.md b/src/in/ss/2024-04/12/07.md
index 703e2681ba..3fb384dbde 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/12/07.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/12/07.md
@@ -1,7 +1,22 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Pendalaman
 date:   20/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+Pendalaman: Bacalah Ellen G. White, "Sudah Selesai," hlm. 410-418; "Tuhan Sudah Bangkit," hlm. 432-439; dan "Mengapa Engkau Menangis?" hlm. 441-447, dalam buku Alfa dan Omega, jld. 6. Lihat juga, Clifford Goldstein, Risen: Finding Hope in the Empty Tomb (Nampa, ID: Pacific Press, 2020).
+
+"Pilatus ingin melepaskan Yesus. Tetapi ia melihat bahwa ia tidak dapat berbuat demikian dan sekaligus dapat mempertahankan kedudukan dan kehormatannya sendiri. Gantinya kehilangan kekuasaan duniawinya, ia memilih untuk mengorbankan suatu hidup yang tidak bersalah. Betapa banyaknya orang, untuk menghindari kerugian dan penderitaan, dalam keadaan seperti itu mengorbankan prinsip. Angan-angan hati dan kewajiban menunjuk pada satu jurusan, dan kepentingan diri sendiri menunjuk pada jurusan lain. Arus mengalir dengan derasnya pada jurusan yang salah, dan ia yang berkompromi dengan kejahatan dihanyutkan ke dalam kegelapan kesalahan yang tebal"- Ellen G. White, Alfa dan Omega, jld. 6, hlm. 388.
+
+"KRISTUS tidak menyerahkan hidup-Nya sampai Ia telah melaksanakan pekerjaan yang ditugaskan kepada-Nya, dan dengan napas perpisahan-Nya Ia berseru, 'Sudah selesai.' Yoh. 19: 30. Pertempuran telah dimenangkan. Tangan kanan-Nya yang suci telah mendapatkan kemenangan bagi-Nya. Sebagai pemenang Ia menancapkan panji-Nya pada ketinggian abadi. Bukankah ada kegembiraan di antara malaikat-malaikat? Segenap surga menang dalam kemenangan Juruselamat. Setan dikalahkan, dan mengetahui bahwa kerajaannya sudah hilang.
+
+"Kepada malaikat-malaikat dan dunia-dunia yang tidak jatuh seruan 'Sudah selesai,' mempunyai makna yang dalam. Bagi mereka dan juga bagi kitalah pekerjaan penebusan yang besar itu telah dilaksanakan. Mereka dengan kita mengambil bagian dari buah-buah kemenangan Kristus"--Ellen G. White, Alfa dan Omega, jld. 6, hlm. 410.
+
+**Pertanyaan-Pertanyaan Diskusi:**
+
+`1. Proses pengambilan keputusan apakah yang dapat membantumu menghindari kesalahan seperti yang dilakukan Pilatus?`
+
+`2. Mengapa Yesus harus mati menggantikan kita? Mengapa Ia harus menjadi Pengganti kita? Mengapa kematian-Nya diperlukan jika kita ingin memperoleh keselamatan? Ayat-ayat Kitab Suci apakah yang mendukung jawaban Anda?`
+
+`3. Apakah hubungan antara bukti Kitab Suci dan bukti sejarah dalam hal kepercayaan akan kebangkitan Yesus? Artinya, apakah bukti historis yang dengan kuat menegaskan kebangkitan Yesus?`
+
+`4. Pikirkanlah 1 Korintus 15: 12-20. Bagaimanakah orang dapat memahami gagasan bahwa, tanpa kebangkitan Kristus, "demikianlah binasa juga orang-orang yang mati dalam Kristus" (1 Kor. 15: 18), jika mereka yang telah "mati dalam Kristus" langsung masuk ke surga? Bagaimanakah perkataan Paulus di sini menegaskan kebenaran bahwa orang mati tertidur sampai kebangkitan pada saat Kristus datang kembali?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/13/01.md b/src/in/ss/2024-04/13/01.md
index 01a2fee70d..69f6690790 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/13/01.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/13/01.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  "Penutupan: Mengenal Yesus dan Firman-Nya"
 date:   21/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+### Untuk Pelajaran Pekan Ini Bacalah
+Yoh. 21; Yoh.11: 9, 10; Yoh. 8: 42- 44; Yoh. 4: 46- 54; 2 Tim. 3: 16; Yoh. 15: 1- 11.
+
+> <p>Ayat Hafalan:</p>
+>  "Kamu menyelidiki Kitab-kitab Suci, sebab kamu menyangka bahwa oleh-Nya kamu mempunyai hidup yang kekal, tetapi walaupun Kitab-kitab Suci itu memberi kesaksian tentang Aku" (Yohanes 5: 39).
+
+Injil Yohanes, seperti Injil Markus, diakhiri dengan pertemuan di Galilea. Pelajaran terakhir tentang Yohanes ini membahas tentang pertemuan tersebut, tetapi mengintegrasikannya dengan tema tentang bagaimana kita mengenal Yesus dan Firman Allah--sebuah konsep yang mengalir di sepanjang Injil keempat.
+
+Meskipun mereka telah bersama Yesus selama lebih dari tiga tahun, para murid masih sangat tidak siap untuk menghadapi penyaliban dan kebangkitan, meskipun Yesus telah memberitahukan kepada mereka berulang kali tentang apa yang akan terjadi.
+
+Sayangnya, mereka tidak menerima firman-Nya.
+
+Kita saat ini dapat berada dalam bahaya melakukan hal yang sama: mendengar atau bahkan membaca Firman Tuhan, tetapi tidak memperhatikannya; tidak tinggal di dalamnya; dan tidak menaatinya. Artinya, tidak menerimanya sebagai terang yang seharusnya menuntun pikiran dan tindakan kita. Sayangnya, inilah yang mungkin tanpa disadari terjadi pada banyak orang Kristen.
+
+Dalam pekan terakhir dari Injil Yohanes ini, kita akan melihat beberapa poin penting dari Injil ini, yang dapat menolong kita untuk bergerak lebih dari sekadar mengenal Yesus, tetapi juga untuk mengenal-Nya dengan lebih baik dan lebih dekat lagi tinggal di dalam Dia dan di dalam Firrnan-Nya.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/13/02.md b/src/in/ss/2024-04/13/02.md
index 813325a29a..d26641fcaf 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/13/02.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/13/02.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Pertemuan di Galilea.
 date:   22/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+`Bacalah Yohanes 21: 1-19. Kebenaran penting apakah yang diungkapkan di sini, terutama tentang kasih karunia Allah--dan kerendahan hati manusia?`
+
+Yohanes 20 diakhiri dengan tujuan buku ini, yang merupakan tempat yang logis untuk menyimpulkannya, tetapi masih ada satu pasal lagi. Pasal 21 dimulai dengan beberapa murid kembali ke Galilea, dan Petrus menyarankan untuk bermalam di danau. Sepertinya masa lalu telah kembali, dan para murid kembali ke pekerjaan lama mereka, yaitu menangkap ikan. Tetapi mereka tidak menangkap apa-apa malam itu.
+
+Di pagi hari, orang asing yang misterius di pantai menyuruh mereka untuk menebar jaring di sisi kanan perahu. Mereka kemudian menangkap begitu banyak ikan sampai-sampai mereka tidak dapat menarik jalanya. Ini seperti awal pelayanan mereka bersama Yesus (lihat Luk. 5:1-11). Yohanes segera mengenali Yesus dan memberi tahu Petrus yang segera melompat ke dalam air dan berenang ke darat.
+
+Yesus mengajukan tiga pertanyaan kepada Petrus, semuanya tentang kasih kepada Gurunya. Sebelum penyaliban, Petrus bersikeras bahwa ia akan menyerahkan nyawanya untuk Yesus (Yoh. 13:37). Pada saat itulah Yesus menubuatkan penyangkalannya sebanyak tiga kali (Yoh. 13:38). Pada pertemuan di Galilea ini, Petrus tidak menjadikan dirinya sebagai titik acuan, tetapi menjadikan Yesus sebagai titik acuan: "Tuhan, Engkau tahu segala sesuatu, Engkau tahu, bahwa aku mengasihi Engkau" (Yoh. 21: 17).
+
+Beberapa orang mencatat bahwa Yesus menggunakan kata kerja agapaò, yang berarti mengasihi, dalam menanyai Petrus (kecuali pada saat terakhir), dan Petrus selalu menjawab dengan phileò, yang berarti mengasihi, tetapi hanya sebagai teman. Implikasinya adalah bahwa Petrus belum mencapai jenis kasih yang lebih tinggi.
+
+Sebenarnya, tanggapan Petrus terfokus pada kerendahan hati. Dengan kegagalan Petrus yang pernah ia alami sebelumnya, kemungkinan besar ia dengan rendah hati menggunakan "istilah yang lebih rendah", tidak berani menuntut terlalu banyak untuk dirinya sendiri. Dan kerendahan hati inilah yang ditegaskan oleh Yesus yang menjadi sangat penting dalam mengembalikan Petrus ke dalam pelayanan. Tidak diragukan lagi, kerendahan hati adalah salah satu kualifikasi terbesar untuk pelayanan, karena fokusnya adalah Yesus Kristus, dan bukan diri sendiri.
+
+Pemulihan dan peran Petrus sebagai pemimpin dalam gereja mula-mula adalah salah satu bukti terkuat bahwa Yesus telah bangkit dari kematian. Akan sulit untuk menjelaskan keunggulan Petrus jika Yesus tidak memulihkannya ke dalam pelayanan di hadapan murid-murid yang lain.
+
+`Mengapa kerendahan hati menjadi kunci bagi setiap orang yang ingin mengenal Tuban? Dalam terang salib; apakah yang dapat kita banggakan dari diri kita?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/13/03.md b/src/in/ss/2024-04/13/03.md
index 5ab2ed6147..60ecf3274c 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/13/03.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/13/03.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Tetap Memandang kepada Yesus.
 date:   23/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+`Bacalah Yohanes 21: 20-22. Pertanyaan apakah yang membawa Petrus ke jalan yang salah Bagaimanakah Yesus meluruskan jalan itu?`
+
+Yesus baru saja memulihkan Petrus ke dalam pelayanan dan berkata kepadanya, "Ikutlah Aku" (Yoh. 21: 19). Mungkin ini adalah mengikuti Yesus secara fisik di pantai. Dan karena Petrus menoleh dan melihat Yohanes mengikuti Yesus juga, dan ia bertanya tentang Yohanes. "Tuhan, apakah yang akan terjadi dengan dia ini?" (Yoh. 21: 21).
+
+Ketika memulihkan Petrus ke dalam pelayanan, Yesus telah menubuatkan cara kematian Petrus (Yoh. 21: 18). Tampaknya Petrus juga ingin tahu tentang kematian Yohanes. Yesus mengalihkan perhatian Petrus untuk mengikut Dia, bukan mengkhawatirkan apa yang akan terjadi pada murid yang lain.
+
+`Bacalah Yohanes 21: 23- 25. Bagaimanakah pernyataan Yesus dapat disalahpahami? Bagaimanakah Rasul Yohanes mengoreksi kesalahpahaman itu?`
+
+Banyak orang salah mengerti apa yang Yesus maksudkan ketika Ia berkata, "Jikalau Aku menghendaki, supaya ia tinggal hidup sampai Aku datang, itu bukan urusanmu. Tetapi engkau: ikutlah Aku" (Yoh. 21 : 22). Mereka mengira itu berarti Yesus akan datang kembali sebelum Yohanes meninggal. Seiring berjalannya waktu dan Yohanes semakin tua, akan menjadi sebuah krisis jika ia mati dan Yesus tidak datang kembali. Yohanes mengoreksi kesalahpahaman ini dengan menunjukkan bahwa ini adalah kehendak Yesus, bukan nubuat tentang apa yang akan terjadi.
+
+Gagasan untuk berfokus pada Yesus, dan bukannya pada orang lain, adalah petunjuk yang kuat untuk pelajaran pekan ini. Yesus, dan hanya Yesus, adalah Juruselamat kita. Orang-orang pasti akan mengecewakanmu, bahkan mungkin menyakitimu.
+
+Kebenaran-kebenaran yang dibahas pada hari Selasa sampai Kamis akan mengangkat tema tentang memahami Firman Tuhan, dengan tujuan untuk mengenal dan mengikut Yesus, yang seharusnya menjadi Guru dan Penuntun kita--terlepas dari bantuan, nasihat, dan bimbingan yang diberikan orang lain kepada kita.
+
+`Seberapa sering orang lain, yang mungkin engkau jadikan panutan, mengecewakanmu? Pelajaran apakah, betapa pun sulitnya, yang engkau pelajari dari pengalaman tersebut?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/13/04.md b/src/in/ss/2024-04/13/04.md
index ee81c90a3b..38ad436b13 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/13/04.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/13/04.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Terang dan Gelap.
 date:   24/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+`Bacalah Yohanes 1: 4-10; Yohanes 3: 19-21; Yohanes 5: 35; Yohanes 8:12; Yohanes 9: 5; Yohanes 11: 9, 10; dan Yohanes 12: 35. Perbedaan besar apakah yang ada di sini, dan mengapa perbedaan ini begitu mendasar untuk meremehkan kebenaran?`
+
+Dunia berada dalam kegelapan; dunia menjauhi terang dan tidak dapat, dengan sendirinya, menemukan jalan menuju Allah yang sejati, Allah yang pribadi dari Penciptaan, Penyataan, dan Penebusan.
+
+"Manusia tidak pernah dapat memperoleh suatu pengetahuan Ilahi dengan kuasanya sendiri. Ia 'tingginya seperti langit- apa yang dapat kaulakukan? Dalamnya melebihi dunia orang mati- apa yang dapat kauketahui? Ayub 11:8. Hanyalah Roh pengangkatan dapat menyatakan kepada kita perkara Allah secara mendalam, 'Apa yang tidak pernah dilihat oleh mata, dan tidak pernah didengar oleh telinga, dan yang tidak pernah timbul di dalam hati manusia.' 'Karena kepada kita Allah telah menyatakannya oleh Roh"'- Ellen G. White, Alfa dan Omega, jld. 2, hlm. 20.
+
+Hanya Yesus Kristus yang "telah menyatakan Dia," yaitu Bapa (Yoh. 1: 18). Kata kerja dalam bahasa Yunani adalah exêgeomai, yang berarti "menafsirkan", "menjelaskan", "eksposisi". Yohanes menampilkan Yesus sebagai utusan surgawi, Dia yang menjelaskan apa artinya mengenal Allah. Hanya melalui Yesus kita dapat benar-benar mengenal Allah.
+
+`Bacalah Yohanes 8: 42-44. Bagaimanakah Yesus menggambarkan fondasi palsu yang menjadi dasar iman para pemimpin agama Israel?`
+
+Mereka yang tidak berdiri di dalam kebenaran berbicara dari sumber daya mereka sendiri. Mereka "melihat" makna sebuah ayat hanya dari sudut pandang manusia. Sebaliknya, kita harus menerima bahwa Kristus sebagai terang dunia dan mengikuti-Nya dalam menafsirkan Firman-Nya. Sebaliknya, Iblis berbicara dari "sumbernya sendiri" (Yoh. 8: 44). Jika kita tidak berhati-hati dan tidak berserah dalam iman dan penurutan kepada Allah, kita berada dalam bahaya melakukan hal yang sama: membaca ayat Kitab Suci hanya berdasarkan keinginan, kehendak, dan perspektif kita sendiri, yang mana hal ini jauh lebih mudah dilakukan daripada yang kita sadari.
+
+`Bagaimanakah engkau menanggapi kebenaran-kebenaran yang "menginjak jari-jari kaki Anda," dibandingkan dengan bagaimanakah engkau harus menanggapi kebenaran-kebenaran itu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/13/05.md b/src/in/ss/2024-04/13/05.md
index a960bdd13e..2f61e5e442 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/13/05.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/13/05.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  'Teologi dari "Atas" atau dari "Bawah"'
 date:   25/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+`Bacalah Yohanes 4: 46-54. Masalah apakah yang membawa pegawai istana itu kepada Yesus, dan apakah yang sebenarnya menjadi pokok permasalahan di sini?`
+
+Orang ini datang kepada Yesus, Sang Terang dunia, tetapi ia telah memutuskan untuk percaya hanya jika Yesus menyembuhkan anaknya. Kita dapat mengatakan bahwa teologi orang ini adalah "teologi dari bawah". Teologi dari bawah menetapkan aturan-aturan dan standar-standar bagi Allah dan Firman-Nya. Ide-ide manusia, betapa pun cacat dan terbatasnya serta betapa subjektifnya ide tersebut, menjadi otoritas terakhir tentang bagaimana manusia menafsirkan Firman Allah. Sungguh suatu perangkap yang sangat berbahaya untuk jatuh ke dalamnya!
+
+Sebaliknya, teologi "dari atas" merespons dengan iman, dengan mengutamakan kepercayaan kepada Allah dan Firman-Nya (Yoh. 4: 48; Yoh. 6: 14, 15; 2 Tim. 3: 16). Ketika Kitab Suci diterima dengan iman, maka Kitab Suci menjadi penafsirnya sendiri. Cara pandangan Kitab Suci, dan bukan filsafat, adalah panduan untuk memahami dan menafsirkan Kitab Suci. Pandangan manusia harus tunduk dan patuh kepada Firman Allah, dan bukan sebaliknya.
+
+Kita harus percaya pada kata-kata Kitab Suci jika kita ingin memercayai perkataan Yesus (Yoh. 5: 46, 47). "Jikalau kamu tetap dalam firman-Ku, kamu benar-benar adalah murid-Ku" (Yoh. 8: 31). Jika kita meragukan Firman Tuhan, Firman-Nya tidak dapat tinggal di dalam kita (Yoh. 5: 38). "Barangsiapa menolak Aku, dan tidak menerima perkataan-Ku, ia sudah ada hakimnya, yaitu firman yang telah Kukatakan, itulah yang akan menjadi hakimnya pada akhir zaman. Sebab Aku berkata-kata bukan dari diri-Ku sendiri, tetapi Bapa, yang mengutus Aku, Dialah yang memerintahkan Aku untuk mengatakan apa yang harus Aku katakan dan Aku sampaikan" (Yoh. 12: 48, 49).
+
+Mendengar Firman Tuhan lebih dari sekadar menerima informasi secara pasif. Ini juga berarti melakukan kehendak Allah. Dan ini adalah respons aktif dari mendengarkan Firman. "Barangsiapa mau melakukan kehendak-Nya, ia akan tahu entah ajaran-Ku ini berasal dari Allah, entah Aku berkata-kata dari diri-Ku sendiri" (Yoh. 7: 17).
+
+Selanjutnya, mendengarkan dan melakukan Firman Tuhan adalah ungkapan kasih kepada-Nya: "Jikalau seorang mengasihi Aku, ia akan menuruti firman-Ku dan Bapa-Ku akan mengasihi dia dan Kami akan datang kepadanya dan diam bersama-sama dengan dia" (Yoh. 14: 23).
+
+`Apakah hubungan antara kasih kita kepada Yesus dan penurutan? Mengapa segala jenis "penurutan" yang tidak didasarkan pada kasih berada dalam bahaya menjadi legisme?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/13/06.md b/src/in/ss/2024-04/13/06.md
index 4079c7c7de..5747148edf 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/13/06.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/13/06.md
@@ -1,7 +1,16 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Tinggal di dalam Yesus.
 date:   26/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+`Bacalah Yohanes 12: 32. Dengan cara apakah pernyataan yang mencolok ini menggambarkan otoritas Yesus Kristus?`
+
+Seperti yang telah kita lihat di sepanjang pelajaran triwulan ini, Injil Yohanes menarik kita kepada Yesus, tetapi hanya jika kita mau mengenal Allah dan melakukan kehendak-Nya. Di sepanjang Injilnya, orang-orang yang berjumpa dengan Yesus akan menerima terang dan bertumbuh, atau menolak terang itu dan menjadi buta. Nikodemus, perempuan di sumur, pegawai istana, orang di kolam Betesda, 5.000 orang yang diberi makan roti dan ikan, saudara-saudara Yesus, para pemimpin agama, orang yang terlahir buta, Maria dan Marta, Pilatus-semuanya berjumpa dengan Yesus dan membuat pilihan mengenai kebenaran dan terang yang dibawa oleh Yesus.
+
+Teologi dari bawah dimulai dengan argumentasi manusia untuk menentukan dan menguji keberadaan dan sifat Allah. Perspektif manusia, yang cacat, telah jatuh, berprasangka, lebih diprioritaskan dibandingkan dengan perspektif Ilahi yang kudus, sempurna, dan mahatahu. Teologi dari bawah dijamin akan menyesatkan manusia, seperti yang telah terjadi di masa lalu dan akan terjadi di masa depan (lihat Why. 14:1-12), ketika hikmat manusia, yang berusaha untuk menggantikan yang Ilahi, akan berusaha memaksakan penyembahan yang salah kepada dunia.
+
+`Bacalah Yohanes 15: 1-11. Apakah rahasia pertumbuhan dan kesehatan spiritual?`
+
+Rahasianya adalah tetap terhubung dengan Yesus. Dia adalah Firman Allah, Roti Hidup, Terang dunia, Pintu bagi domba-domba, Gembala yang baik, Kebangkitan dan Hidup, Jalan, Kebenaran dan Hidup, dan Pokok Anggur yang benar.
+
+Anggota Keallahan dan Firman-Nya, Kitab Suci, adalah seperti magnet. Jika tidak ditolak, mereka akan menarik kita kepada mereka. "Suara Allah berbicara kepada kita melalui firman-Nya, dan ada banyak suara yang akan kita dengar, tetapi Kristus telah berkata bahwa kita harus waspada terhadap mereka yang berkata: 'Ini Kristus atau itu Kristus'. Jadi bagaimanakah kita tahu, bahwa mereka tidak memiliki kebenaran, jika kita tidak menguji segala sesuatu dengan Kitab Suci?"--Ellen G. White, The Advent Review and Sabbath Herald, 3 April 1888. Dan kemudian, kita harus menyerahkan pandangan-pandangan kita kepada pandangan yang ada di dalam Firman Allah.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2024-04/13/07.md b/src/in/ss/2024-04/13/07.md
index e24bae4e43..7c9ec8406c 100644
--- a/src/in/ss/2024-04/13/07.md
+++ b/src/in/ss/2024-04/13/07.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Pendalaman
 date:   27/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-<center>Silahkan kembali lagi nanti</center>
\ No newline at end of file
+Pendalaman: Perspektif Tuhan sangat berbeda dengan perspektif manusia. Allah membagikan perspektif-Nya kepada kita melalui Firman-Nya, Kitab Suci, di bawah kuasa Roh Kudus. Adalah pilihan kita apakah kita ingin berjalan dalam kegelapan atau menerima terang yang datang dari Yesus Kristus seperti yang dinyatakan dalam Firman-Nya.
+
+Yang tidak terpisahkan dari pilihan ini adalah penyerahan diri kita secara pribadi kepada Yesus Kristus, Putra Allah dan Penebus manusia. Melalui kuasa Roh Kudus, Allah Bapa telah menyatakan kepada kita-dalam kehidupan, kematian, dan kebangkitan Yesus-kedalaman kasih-Nya. Dan kita tahu tentang Yesus karena kehidupan, kematian, dan kebangkitan-Nya telah dicatat dalam Firman Allah.
+
+"Malaikat-malaikat Allah selalu mondar-mandir dari bumi ke surga, dan dari surga ke bumi. Segala mukjizat Kristus bagi orang-orang yang teraniaya dan menderita diadakan oleh kuasa Allah dengan perantaraan malaikat-malaikat. Maka oleh Kristus, dengan perantaraan pesuruh-pesuruh semawi-Nya, setiap berkat datang dari Allah kepada kita. Dalam mengambil sifat manusia atas diriNya, Juruselamat kita mempersatukan kepentingan-Nya dengan kepentingan putra-putri Adam yang telah berdosa, sementara oleh Keilahian-Nya Ia berpegang teguh kepada takhta Allah. Demikianlah Kristus menjadi alat perhubungan manusia dengan Allah, dan Allah dengan manusia"- Ellen G. White, Alfa dan Omega, jld. 5, hlm. 143.
+
+**Pertanyaan-Pertanyaan Diskusi:**
+
+`1. Dari semua kisah dalam kitab Yohanes, kisah manakah yang paling jelas menunjukkan kasih dan karakter Allah kepadamu? Bagikanlah kepada UKSS Anda mengapa engkau menemukan kisah itu begitu menarik.`
+
+`2. Secara praktis, bagaimanakah seharusnya seseorang melakukan pencarian kebenaran?`
+
+`3. Mengapa biasanya sulit untuk mengesampingkan diri kita sendiri sebagai penilai kebenaran? Dapatkah kita sepenuhnya melakukannya, atau akankah kemanusiaan kita, pada tingkat tertentu, masih memengaruhi cara kita memandang Kitab Suci? Mengapa kita harus menyadari fakta ini, dan bagaimanakah kerendahan hati dapat menolong kita untuk menyerahkan prasangka-prasangka kita kepada Firman Allah?`
+
+`4. Sejarah Kekristenan Barat dipenuhi dengan contoh-contoh yang mengerikan tentang apa yang terjadi ketika Firman Allah tunduk pada politik dan prasangka manusia. Apa sajakah contoh-contoh tersebut, dan pelajaran apakah yang dapat kita pelajari dari contoh-contoh tersebut pada masa kini tentang betapa berbahayanya ketika perspektif manusia menjadi filter yang dominan untuk "menafsirkan" Kitab Suci?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2025-01/01/01.md b/src/in/ss/2025-01/01/01.md
index 51daf287b5..b8bbde5ecc 100644
--- a/src/in/ss/2025-01/01/01.md
+++ b/src/in/ss/2025-01/01/01.md
@@ -1,7 +1,17 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Allah Mengasihi Secara Sukarela
 date:   28/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-Silahkan kembali lagi nanti
\ No newline at end of file
+### Untuk Pelajaran Pekan Ini Bacalah
+Kel. 33: 15-22; Hos. 14: 1-4; Why. 4: 11; Yoh. 17: 24; Mat. 22: 1-14; Yoh. 10: 17, 18
+
+> <p>Ayat Hafalan:</p>
+>  "Aku akan memulihkan mereka dari penyelewengan, Aku akan mengasihi mereka dengan sukarela, sebab murka-Ku telah surut dari pada mereka" (Hos. 14: 5).
+
+Meskipun Petrus telah menyangkal Yesus tiga kali, seperti yang telah Yesus ramalkan (Mat. 26: 34), penyangkalan ini bukanlah akhir dari cerita. Setelah kebangkitan, Yesus bertanya kepada Petrus, "Apakah engkau mengasihi Aku lebih dari mereka ini?" Dan Petrus menjawab "Benar Tuhan; Engkau tahu bahwa Aku mengasihi Engkau." Dan Yesus berkata, "Gembalakanlah domba-domba-Ku." Kemudian Yesus bertanya pula kepada Petrus, "Apakah engkau mengasihi Aku?" Dan Petrus menjawab, "Benar Tuhan; Engkau tahu bahwa aku mengasihi Engkau." Dan Yesus berkata, "Gembalakanlah domba-domba-Ku." Lalu, untuk ketiga kalinya Yesus bertanya lagi kepada Petrus, "Apakah engkau mengasihi Aku?" Maka sedih hati Petrus karena Yesus berkata untuk ketiga kalinya: Apakah engkau mengasihi Aku? Dan ia berkata kepada-Nya: "Tuhan, Engkau tahu segala sesuatu, Engkau tahu, bahwa aku mengasihi Engkau." Kata Yesus kepadanya: "Gembalakanlah domba-domba-Ku" (Yoh. 21: 15-17). Sama seperti Petrus menyangkal Yesus tiga kali, melalui pertanyaan penting "Apakah engkau mengasihi Aku?"--Yesus memulihkan Petrus tiga kali.
+
+Betapa pun berbedanya keadaan kita dengan Petrus, dalam banyak hal prinsipnya sama. Artinya, pertanyaan yang Yesus ajukan kepada Petrus sebenarnya merupakan pertanyaan utama yang Allah ajukan kepada kita masing-masing di waktu dan tempat kita: Apakah engkau mengasihi Aku?
+
+Semuanya tergantung pada jawaban kita terhadap pertanyaan itu.
+
diff --git a/src/in/ss/2025-01/01/02.md b/src/in/ss/2025-01/01/02.md
index 3b3a6343ac..3f9a61ea30 100644
--- a/src/in/ss/2025-01/01/02.md
+++ b/src/in/ss/2025-01/01/02.md
@@ -1,7 +1,18 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Melampaui Harapan yang Masuk Akal.
 date:   29/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-Silahkan kembali lagi nanti
\ No newline at end of file
+Allah tidak hanya bertanya kepada kita, "Apakah engkau mengasihi Aku," tetapi Allah sendiri mengasihi setiap orang, dan Ia melakukannya dengan sukarela. Tentulah, Dia dengan rela mengasihi Anda, saya, dan setiap orang lebih dari yang dapat kita bayangkan. Dan kita mengetahui kasih ini melalui cara Dia bertindak dalam sejarah umat-Nya.
+
+`Bacalah Keluaran 33: 15-22 dan pikirkan konteksnya serta latar belakang munculnya ayat-ayat ini. Apakah yang diungkapkan ayat ini, khususnya ayat 19, tentang kehendak dan kasih Allah?`
+
+Semua tampaknya hilang. Tidak lama setelah penyelamatan luar biasa yang Allah buat atas umat-Nya dari perbudakan di Mesir, bangsa Israel memberontak melawan Allah dan menyembah anak lembu emas. Ketika Musa turun dari gunung, dia melihat apa yang telah mereka lakukan, dan dia melemparkan loh-loh batu yang berisi Sepuluh Perintah Allah dan menghancurkannya. Meskipun umat telah kehilangan semua hak atas berkat dan keistimewaan perjanjian yang telah Allah anugerahkan secara cuma-cuma kepada mereka, namun, Allah secara sukarela memilih untuk terus bersama mereka dalam hubungan perjanjian meskipun mereka tidak layak menerima berkat-berkat perjanjian.
+
+Kata-kata dalam Keluaran 33: 19, "Aku akan memberi kasih karunia kepada siapa yang Kuberi kasih karunia dan mengasihani siapa yang Kukasihani", sering disalah artikan sebagai Allah secara sewenang-wenang memilih untuk berbelaskasihan dan murah hati pada sebagian orang, tetapi tidak pada yang lain. Namun, dalam konteksnya, Allah tidak menyatakan di sini bahwa Dia secara sewenang-wenang bermurah hati dan berbelaskasihan kepada sebagian orang dan tidak kepada yang lain. Bukan demikian cara kerja Allah, berbeda dengan beberapa teologi populer yang menyatakan bahwa Allah telah menakdirkan sebagian orang akan hilang dan menghadapi hukuman kekal.
+
+Kalau begitu, apa yang Allah nyatakan di sini? Intinya, Allah sedang menyatakan bahwa, sebagai Pencipta dari segala sesuatu, Dia mempunyai hak dan wewenang untuk memberikan rahmat dan kasih sayang secara cuma-cuma bahkan kepada orang-orang yang paling tidak layak menerimanya. Dan Dia melakukan hal yang sama dalam situasi ini, bahkan setelah pemberontakan anak lembu emas, dengan memberikan belas kasihan kepada umat-Nya, Israel, meskipun mereka tidak layak menerimanya.
+
+Ini adalah salah satu dari banyak contoh di mana Allah menyatakan kasih-Nya dan melakukannya melebihi harapan yang masuk akal. Kabar baik bagi kita semua, bukan?
+
+`Dengan cara apakah Allah terus menyingkapkan dan menyatakan kasihNya kepada Anda-bahkan melampaui ekspektasi yang masuk akal?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2025-01/01/03.md b/src/in/ss/2025-01/01/03.md
index 6c8c745b2c..c236d5d575 100644
--- a/src/in/ss/2025-01/01/03.md
+++ b/src/in/ss/2025-01/01/03.md
@@ -1,7 +1,16 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Kasih Tak Berbalas.
 date:   30/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-Silahkan kembali lagi nanti
\ No newline at end of file
+Contoh nyata kasih Allah terhadap umat manusia yang telah jatuh dalam dosa dapat ditemukan dalam kisah Hosea. Allah memerintahkan Nabi Hosea, "Pergilah, kawinilah seorang perempuan sundal dan peranakkanlah anak-anak sundal, karena negeri ini bersundal hebat dengan membelakangi Tuhan" (Hos. 1: 2). Hosea dan istrinya yang tidak setia harus menjadi contoh nyata kasih Allah terhadap umat-Nya, meskipun Israel tidak setia dan melakukan pelacuran rohani. Artinya, ini adalah kisah tentang kasih Allah yang dianugerahkan secara cuma-cuma kepada mereka yang tidak pantas mendapatkannya.
+
+Memang benar, meskipun Allah setia dan mengasihi, umat manusia tetap saja memberontak kepada-Nya, lagi dan lagi. Oleh karena itu, Kitab Suci berulang kali menggambarkan Allah sebagai kekasih yang bertepuk sebelah tangan dari pasangan yang tidak setia. Dia telah mengasihi umat-Nya dengan sempurna dan setia, namun mereka telah mencemooh-Nya dan melayani serta menyembah dewa-dewa lain, hal itu sangat mendukakan dan memutuskan hubungan dengan Dia, yang tampaknya tidak dapat diperbaiki lagi.
+
+`Bacalah Hosea 14: 1-5. Apakah yang diungkapkan ayat-ayat ini mengenai kasih setia Allah terhadap umat-Nya?`
+
+Setelah pemberontakan berulang-ulang yang dilakukan umat-Nya, Allah berfirman: "Aku akan memulihkan mereka dari penyelewengan, Aku akan mengasihi mereka dengan sukarela." Istilah "dengan sukarela" dalam frasa "Aku akan mengasihi mereka dengan sukarela" diterjemahkan dari kata Ibrani (nedabah), yang berarti apa yang dipersembahkan secara sukarela. Ini adalah istilah yang sama yang digunakan untuk persembahan sukarela dalam sistem Bait Suci.
+
+Sepanjang kitab Hosea, dan sepanjang cerita Kitab Suci, Allah menunjukkan komitmen dan kasih sayang yang luar biasa terhadap umat-Nya. Meskipun mereka berulang kali mengejar kekasih lainnya, melanggar hubungan perjanjian, yang tampaknya tidak dapat diperbaiki lagi, Allah dengan kemauan bebas-Nya terus melimpahkan kasih-Nya kepada mereka. Manusia tidak pantas menerima kasih Allah; mereka telah menolak dan kehilangan hak apa pun yang sah atas ha! itu. Namun, Allah tetap melimpahkan kasih sayang kepada mereka tanpa ada paksaan, baik moral atau apa pun. Di sini dan di bagian lain, Kitab Suci secara konsisten menampilkan kasih Allah yang bersifat bebas dan sukarela.
+
+`Banyak orang menganggap Allah itu sebagai penguasa dan hakim yang kejam dan bengis. Bagaimanakah gambaran Allah yang dicemooh dan didukakan sebagai kekasih yang bertepuk sebelah tangan dari pasangan yang tidak setia membantu Anda memandang Allah secara berbeda? Bagaimanakah hal ini mengubah cara Anda memandang hubungan Anda dengan Allah?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2025-01/01/04.md b/src/in/ss/2025-01/01/04.md
index fb335c0a71..e3e86a512b 100644
--- a/src/in/ss/2025-01/01/04.md
+++ b/src/in/ss/2025-01/01/04.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Kasih Diberikan secara Cuma-Cuma.
 date:   31/12/2024
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-Silahkan kembali lagi nanti
\ No newline at end of file
+Allah tidak hanya terus melimpahkan kasih-Nya secara cuma-cuma kepada Israel, meski berulang kali memberontak, tetapi Allah juga terus melimpahkan kasih-Nya secara cuma-cuma kepada kita, pada saat kita masih berdosa. Kita tidak pantas mendapatkan kasih Allah, dan kita tidak akan pernah bisa mendapatkannya oleh usaha sendiri. Sebaliknya, Allah tidak membutuhkan kita. Allah dalam Kitab Suci tidak membutuhkan apa pun (Kis. 17: 25). Kasih Allah kepada Anda, kepada saya, dan kepada semua orang sepenuhnya merupakan kemauan-Nya sendiri.
+
+`Bandingkan Wahyu 4: 11 dan Mazmur 33: 6. Apakah yang ayat-ayat ini katakan kepada kita tentang kebebasan Allah terkait dengan ciptaan?`
+
+Allah dengan bebas menciptakan dunia ini. Dan karena hal ini, Allah layak menerima segala kemuliaan, hormat, dan kuasa. Allah tidak butuh menciptakan dunia apa pun. Sebelum dunia dijadikan, Allah sudah menikmati hubungan kasih yang ada di dalam keallahan.
+
+`Bacalah Yohanes 17: 24. Apakah yang diceritakan ayat ini kepada kita tentang kasih Allah sebelum dunia ada?`
+
+Allah tidak membutuhkan makhluk sebagai objek kasih-Nya. Namun sesuai dengan sifat kasih-Nya, Allah memilih untuk menciptakan dunia dan menjalin hubungan kasih dengan makhluk ciptaan.
+
+Tidak hanya dengan bebas Allah menciptakan dunia ini sebagai limpahan kasih kemurahan-Nya, tetapi Allah juga terus-menerus secara bebas mengasihi manusia, bahkan setelah manusia jatuh ke dalam dosa di Eden, dan bahkan setelah diri kita sendiri berdosa.
+
+Setelah Kejatuhan di Eden, Adam dan Hawa tidak mempunyai hak untuk terus-menerus hidup dan menerima kasih Allah. Namun Allah, yang "menopang segala yang ada dengan firman-Nya yang penuh kekuasaan" (Ibr. 1: 3), dalam kasih, kemurahan, dan anugerah-Nya yang besar menopang hidup mereka dan telah menyediakan jalan untuk mendamaikan umat manusia kembali dengan diri-Nya dalam kasih. Dan rekonsiliasi tersebut mencakup kita juga.
+
+`Apakah yang ditunjukkan kepada kita tentang kasih dan karakter Allah, dari fakta bahwa Allah terus melimpahkan kasih kepada dunia ini, meskipun dunia ini telah jatuh dan jahat? Bagaimanakah seharusnya kebenaran ini menyebabkan kita juga mengasihi Dia?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2025-01/01/05.md b/src/in/ss/2025-01/01/05.md
index b1fe68f888..1fba375573 100644
--- a/src/in/ss/2025-01/01/05.md
+++ b/src/in/ss/2025-01/01/05.md
@@ -1,7 +1,20 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Banyak yang Terpanggil, tetapi Sedikit yang Terpilih.
 date:   01/01/2025
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-Silahkan kembali lagi nanti
\ No newline at end of file
+Allah tidak hanya mengasihi orang-orang atas kehendak-Nya sendiri, tetapi Dia juga mengajak mereka untuk membalas kasih-Nya. Bahwa Allah memberi mereka kemampuan untuk dengan bebas memilih apakah mereka akan menerima atau menolak kasih Allah terlihat jelas (antara lain) dalam perumpamaan Kristus tentang pesta pernikahan.
+
+`Bacalah Matius 22: 1-14. Apakah maksud dari perumpamaan ini?`
+
+Dalam perumpamaan Kristus tentang pesta pernikahan, seorang raja mengadakan pernikahan untuk putranya dan mengutus hamba-hambanya untuk "memanggil mereka yang diundang ke pesta pernikahan", tetapi "mereka tidak bersedia datang" (Mat. 22: 2, 3). Lebih dari satu kali raja mengutus hamba-hambanya untuk memanggil mereka, namun mereka mengabaikan panggilan tersebut dan, yang lebih buruk lagi, menangkap hamba-hambanya dan membunuh mereka (Mat. 22: 4- 6).
+
+Belakangan, setelah berurusan dengan orang-orang yang telah membunuh beberapa hambanya, raja berkata kepada hamba-hambanya, "Perjamuan kawin sudah siap, tetapi mereka yang diundang tadi tidak layak. Sebab itu pergilah ke persimpangan-persimpangan jalan, dan undanglah siapa saja yang kamu jumpai di sana ke perjamuan kawin" (Mat. 22: 8, 9). Setelah episode lain mengenai seorang pria yang tidak mengenakan pakaian pesta diusir, yang menandakan perlunya menerima pakaian pesta dari raja untuk menghadiri pesta pernikahan, Yesus menutup perumpamaan itu dengan ungkapan yang samar namun sangat bermakna, "banyak yang dipanggil, tetapi sedikit yang dipilih" (Mat. 22: 14).
+
+Apakah artinya ini? Mereka yang akhirnya "terpilih", "orang-orang yang terpilih", adalah mereka yang telah menerima undangan Allah ke perjamuan kawin. Istilah yang diterjemahkan "memanggil" dan "mengundang" di seluruh perumpamaan ini adalah istilah Yunani kaleo (memanggil, mengundang), dan yang menentukan siapa yang pada akhirnya "terpilih" (eklektos) adalah apakah seseorang dengan sukarela menerima undangan tersebut.
+
+Faktanya, Allah memanggil (yaitu mengundang) semua orang ke pesta pernikahan. Namun, siapa pun di antara kita bisa menolak kasih Allah. Kebebasan sangat penting untuk mengasihi. Allah tidak akan pernah memaksakan kasih-Nya kepada siapa pun. Sayangnya, kita bisa menolak hubungan kasih dengan Allah.
+
+Orang-orang "yang terpilih" adalah mereka yang menerima undangan tersebut. Bagi yang mengasihi Allah, Allah telah menyiapkan hal-hal yang lebih indah dari apa pun yang dapat kita bayangkan. Sekali lagi, semuanya bermuara pada pertanyaan tentang kasih dan kebebasan yang melekat dalam kasih.
+
+`Bagaimanakah dengan kehidupan Anda yang menunjukkan bahwa Anda telah menerima undangan pernikahan dan datang dengan pakaian yang pantas?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2025-01/01/06.md b/src/in/ss/2025-01/01/06.md
index 3685f769f2..9383106695 100644
--- a/src/in/ss/2025-01/01/06.md
+++ b/src/in/ss/2025-01/01/06.md
@@ -1,7 +1,16 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Disalibkan untuk Kita.
 date:   02/01/2025
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-Silahkan kembali lagi nanti
\ No newline at end of file
+Allah mengundang semua orang ke dalam hubungan kasih dengan-Nya, namun hanya mereka yang dengan sukarela menerima undangan tersebut yang menikmati hasil kekal. Seperti terlihat dalam perumpamaan tentang perjamuan kawin, banyak orang yang dipanggil raja "tidak mau datang" (Mat. 22: 3).
+
+Oleh karena itu, sesaat sebelum penyaliban-Nya, Kristus meratap: "Yerusalem, Yerusalem, engkau yang membunuh nabi-nabi dan melempari dengan batu orang-orang yang diutus kepadamu! Berkali-kali Aku rindu mengumpulkan anak-anakrnu, sama seperti induk ayam mengumpulkan anak-anaknya di bawah sayapnya, tetapi kamu tidak mau" (Mat. 23: 37). Kristus ingin mengumpulkan mereka, namun mereka tidak mau. Kata kerja Yunani umum yang sama yang berarti "menghendaki" (thelo) digunakan baik bagi keinginan Kristus untuk menyelamatkan mereka maupun bagi ketidaksediaan mereka untuk diselamatkan (dan istilah yang sama juga ada dalam Matius 22: 3 di atas).
+
+Namun, Kristus disalibkan demi orang-orang ini dan demi kita. Kasih yang luar biasa! Meskipun dosa manusia patut mendapat hukuman mati, Allah sendiri (di dalam Kristus) yang menanggung akibatnya dan telah menyediakan cara untuk memperbaiki hubungan yang terputus antara surga dan bumi. Sementara itu, Dia terus melimpahkan kasih-Nya kepada kita, meskipun Dia tidak berkewajiban kecuali karena kemauan-Nya sendiri untuk melakukannya.
+
+`Bacalah Yohanes 10: 17, 18. Bandingkan dengan Galatia 2: 20. Apakah pekabaran bagi kita dalam ayat-ayat tersebut?`
+
+Dalam pertunjukkan kasih Allah yang terbesar-yakni Salib, kita melihat bahwa Kristus menyerahkan diri-Nya bagi kita atas kemauan-Nya sendiri. Kristus menyerahkan nyawa-Nya atas "inisiatif-Nya sendiri." Tidak ada seorang pun yang mengambil nyawa-Nya dari pada-Nya; Dia dengan cuma-cuma menyerahkannya, sesuai dengan rencana penebusan yang disepakati di surga sebelum dunia dijadikan.
+
+"Rencana penebusan kita bukanlah suatu buah pikiran yang lahir belakangan, suatu rencana yang dirumuskan sesudah Adam berdosa. Rencana tersebut adalah wahyu yang 'sesuai dengan pernyataan rahasia, yang didiamkan berabad-abad lamanya." Rm. 16: 25. Itu uraian azas-azas yang telah menjadi dasar singgasana Allah sejak zaman abadi. Sejak mula pertama, Allah dan Kristus sudah mengetahui kemurtadan Setan, dan kejatuhan manusia oleh kuasa tipu daya pendurhaka itu. Allah tidak merencanakan supaya dosa ada, akan tetapi melihatnya lebih dahulu jauh sebelum dosa itu lahir, lalu mengadakan persiapan guna menghadapi peristiwa yang mengerikan itu. Sungguh besar kasih-Nya bagi dunia ini sehingga dijanjikan-Nya memberikan Anak-Nya yang tunggal, 'supaya setiap orang yang percaya kepada-Nya tidak binasa, melainkan beroleh hidup yang kekal.' Yoh. 3:16"—Ellen G. White, Alfa dan Omega, jld. 5, hlm. 16.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2025-01/01/07.md b/src/in/ss/2025-01/01/07.md
index 5d9f546b27..6584efc5a7 100644
--- a/src/in/ss/2025-01/01/07.md
+++ b/src/in/ss/2025-01/01/07.md
@@ -1,7 +1,24 @@
 ---
-title:  Lesson
+title:  Pendalaman
 date:   03/01/2025
 ---
 
-### Kami sedang mengerjakan pelajaran ini
-Silahkan kembali lagi nanti
\ No newline at end of file
+Pendalaman:Bacalah tulisan Ellen G. White, "SepuluhAnak Dara," dalam buku Membina Kehidupan Abadi, hlm. 314-325.
+
+"Kegelapan dari kesalahpahaman terhadap Allah yang menudungi dunia ini. Manusia kehilangan pengetahuan mereka mengenai tabiat-Nya. Ia telah disalahpahami dan disalahtafsirkan. Pada saat ini sebuah pekabaran dari Allah akan diberitakan, sebuah pekabaran yang menerangi dalam pengaruhnya dan menyelamatkan dalam kuasanya. Tabiat-Nya harus diberitakan. Sinar terang kemuliaan-Nya harus dipancarkan ke dalam kegelapan, terang dari kemurahan, pengasihan dan kebenaran-Nya.
+
+"Inilah pekerjaan yang digariskan oleh Nabi Yesaya dengan kata-kata, 'Hai Yerusalem, pembawa kabar baik, nyaringkanlah suaramu kuat-kuat, nyaringkanlah suaramu, jangan takut! Katakanlah kepada kota-kota Yehuda; Lihat, itu Allahmu! Lihat, itu Tuhan Allah, Ia datang dengan kekuatan dan dengan tangan-Nya Ia berkuasa. Lihat, mereka yang menjadi upah jerih payah-Nya ada bersama-sama Dia dan mereka yang diperoleh-Nya berjalan di hadapan-Nya."
+
+"Mereka yang menunggu kedatangan mempelai laki-laki harus berseru kepada orang, 'Tengoklah Allahmu.' Sinar-sinar yang terakhir dari terang pengasihan, pekabaran pengasihan yang terakhir yang disampaikan kepada dunia, adalah suatu pernyataan dari tabiat-Nya yang penuh kasih. Anak-anak Allah harus menunjukkan kemuliaan-Nya. Dalam kehidupan mereka sendiri dan tabiat mereka harus dinyatakan apa yang telah diperbuat karunia Allah terhadap mereka.
+
+"Terang dari Matahari Kebenaran harus bersinar dalam perbuatan-perbuatan kebajikan--dalam kata-kata yang benar dan perbuatan yang suci"—Ellen G. White, Membina Kehidupan Abadi, hlm. 320, 321.
+
+**Pertanyaan-Pertanyaan Diskusi:**
+
+`1. Yang lebih buruk daripada pemikiran bahwa Allah tidak ada adalah pemikiran bahwa Allah membenci kita. Bagaimanakah berbedanya dunia yang kita tinggali jika itu benar?`
+
+`2. Menurut Anda mengapa ada begitu banyak kesalahpahaman mengenai karakter Allah di dunia kita saat ini? Pikirkan dan diskusikan cara-cara yang dapat Anda lakukan untuk membantu orang lain melihat karakter kasih Allah dengan lebih jelas`
+
+`3. Pekabaran apakah yang harus diberitakan mengenai karakter Allah saat ini? Bagaimanakah Anda menjelaskan pekabaran ini kepada seseorang yang belum memahami realitas kasih Allah? Bukti apakah yang dapat Anda berikan yang menunjukkan realitas kasih-Nya dan karakter-Nya yang luar biasa?`
+
+`4. Berbicara tentang kasih Allah adalah satu hal. Mengungkap dan merefleksikan kasih itu di dalam hidup kita adalah hal lain. "Perbuatan-perbuatan kekudusan" apakah yang dapat mengungkapkan kasih Allah kepada orang-orang di sekitar kita?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/in/ss/2025-01/video.yml b/src/in/ss/2025-01/video.yml
index 8932df8b6a..5007441212 100644
--- a/src/in/ss/2025-01/video.yml
+++ b/src/in/ss/2025-01/video.yml
@@ -1,2 +1,12 @@
 ---
-  video: []
\ No newline at end of file
+  video:
+    - artist: Diskusi Sekolah Sabat
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/in/hope/in-hope-2025-01-01.mp4
+          target: in/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/in/hope/in-hope-2025-01-01.webp
+    - artist: Amazing Facts Indonesia
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/in/af/in-af-2025-01-01.mp4
+          target: in/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/in/af/in-af-2025-01-01.webp
diff --git a/src/it/ss/2025-01/video.yml b/src/it/ss/2025-01/video.yml
index 8932df8b6a..f2f997bad7 100644
--- a/src/it/ss/2025-01/video.yml
+++ b/src/it/ss/2025-01/video.yml
@@ -1,2 +1,7 @@
 ---
-  video: []
\ No newline at end of file
+  video:
+    - artist: Scoala de Sabat Video
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/it/it-2025-01-01.mp4
+          target: it/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/it/it-2025-01-01.webp
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/01/01.md b/src/kha/ss/2025-01/01/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..36c23acd14
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/01/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  U Blei U ba Ieit Kylluid Ia baroh
+date:   28/12/2024
+---
+
+### Ki Dkhot Baibl ban Pynkhreh ïa ka Lynnong
+
+Eksod. 33:15-22; Hosia 14:1-4; Jingpynpaw 4:11; Ioannis 17:24; Math. 22:1-14; Ioannis 10:17, 18.
+
+> <p>Dkhot Spel-lyndet</p>
+> “Ngan pynkhiah ïa ka jingkylla dien jong ki, ngan ieit ei ïa ki: namar ka jingbitar jong nga ka la phai noh na u.” (Hosia 14:4).
+
+Wat la u Petros u la kyntait ïa U Jisu lai sien, kumba U Jisu u la ïathuhlypa (Math. 26:34), kine ki jingkyntait kim shym la long ka jingkut jong ka jingïathuhkhana. Hadien ka Jingmihpat, U Jisu u la kylli ïa u Petros, “Hato me ieit ïa Nga kham palat ban ïa kine?” Bad u Petros u la jubab, “Hooid, ko Trai; Me tip ba nga ieit ïa Me.” Bad U Jisu u la ong, “To bsa ïa ki khun langbrot jong Nga.” Nangta, U Jisu u la kylli biang ia u Petros, “Hato me ïa ieit Nga?” U Petros u la jubab, “Hooid, ko Trai; Me tip ba nga ieit ïa Me.” Bad U Jisu u la ong, “To ap ia ki langbrot jong Nga.” Nangta, sa shisien pat, U Jisu u la kylli ia u Petros, “ Hato me ieit ïa Nga?” Bad “U Petros u la sngewsih namar ba U la ong. ha ka sien kaba lai, ‘Me ieit ïa Nga?” U Petros u la jubab, “Ko Trai, Me tip ïa kiei kiei baroh; Me tip ba nga ieit ïa Me.” Bad U Jisu u la ong, “To bsa ïa ki langbrot jong Nga” (Ioannis 21:15-17, 1995). Kumba u Petros u la len ïa U Jisu lai sien, U Jisu — da ka jingkylli kaba kongsan, “Hato me ieit ïa Nga?” — u la pynphai biang ïa u Petros lai sien.
+
+La kumno kumno ka jinglong jong ngi ka lah ban ïapher na ka jong u Petros, ha kiba bun ki liang ka nongrim ka long kajuh. Kata, ka jingkylli kaba U Jisu u la kylli ïa u Petros ka long shisha ka jingkylli kaba kut eh kaba U Blei U buh ïa ngi iwei pa iwei ha la ka jong ka por bad ka jaka jong ngi kaba ngi don: Hato phi ieit ïa Nga?
+
+Baroh kiei kiei ki shong ha ka jubab jong ngi ïa kata ka jingkylli.
+
+_* Pynkhreh ïa kane ka Lynnong na ka bynta ka Sabbaton, January 4._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/01/02.md b/src/kha/ss/2025-01/01/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..dab2a6ae0c
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/01/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Sha Lyndet Ki Jingkhmih Lynti Kiba Don Jingmut
+date:   29/12/2024
+---
+
+U Blei um kylli tang ïa ngi, “Hato phi ieit ïa Nga,” hynrei U Blei hi U ieit ïa uwei pa uwei u briew, bad U leh kumta da kaba laitluid. Da shisha, U ieit laitluid ïa phi bad ïa nga bad ïa uwei pa uwei u briew kham palat ban ïa kaba ngi lah ban mutdur. Bad ngi tip ïa kane ka jingieit na ka rukom ba U la leh ha ka histori jong ki briew jong U.
+
+`Pule Eksodos 33:15–22 bad pyrkhat ïa ka jingpyni jong kine ki dkhot bad ïa ka jingïathuhkhana ha kaba ki paw. Kaei ba kane ka bynta, khamtam eh ka dkhot 19, ka pynpaw aiu shaphang ka mon bad jingieit U Blei?`
+
+Baroh ki I kumba la duhnoh. Ym slem hadien ka jingpyllait kaba phylla jong U Blei ïa ki briew jong U na ka jinglong mraw ha Ijipt, ki khun Israel ki la ïaleh pyrshah ïa U Blei bad ki la mane ïa u khun masi ksiar. Haba u Moses u la hiar na u lum, u la ïohi ïa kaei kaba ki la leh, bad u la bret ïa kita ki mawlyngkniap ba la thoh ïa ki Shiphew Hukum bad u la pynpait ïa ki. Wat la ki briew ki la duh ei ïa ka hok baroh bad ki jingkyrkhu jong ka jutang kiba U Blei u la ai laitluid ha ki, hynrei U Blei u la jied da la ka jong ka mon ban bteng ha ka jingïadei jutang jong U bad ki — wat hapdeng ka jingbym bit bymbiang jong ki, ïa ki jingkyrkhu jong ka jutang.
+
+Ki kyntien jong ka Eksodos 33:19, “ngan ai ei ha uba ngan ai ei, bad ngan isynei ïa uba ngan isynei” bunsien la sngewthuh bakla ba ki mut ba U Blei u jied da kaba sngewlem ban long uba isynei ïa ki katto katne, bad ym ïa kiwei pat. Hynrei ha ka jinglong jingman, U Blei um shym la pynpaw hangne ba Un long uba sngewsynei bad uba sngewlem ïa ki katto katne bad ym ïa kiwei pat. Kam long kumta ba U Blei U trei, kaba pyrshah ïa ki katto katne ki jinghikai theology ba pawnam ha kaba U Blei U la pynbeit-lypa ïa ki katto katne kiba la rem bad ban ïa shem ïa ka jingpynrem bymjukut.
+
+Te, kaei kaba U Blei U pynbna hangne? Ha ka jingshisha, U Blei U dang pynbna ba, kum U Nongthaw jong baroh, U don ka hok bad ka bor ban ai ïa ka jingaiei bad ka jingsngewlem khlem jingsiew wat ïa kito ki briew ki bym dei hok ban ïoh ïa ka. Bad U dang leh kumjuh ha kane ka jinglong, wat hadien ka jingleh pyrshah lyngba u khun masi ksiar, da kaba ai jingisynei ïa ki briew jong U, ki Israel, wat la kim dei hok ban ïoh ïa ka.
+
+Kane ka long kawei na ki jingjia kiba bun ha kaba U Blei U pynpaw ïa ka jingieit jong U bad U leh ïa kata palat ïa kano kano ka jingkhmih lynti kaba lah ban pyrkhat. Ka khubor kaba bha na ka bynta jong ngi baroh, hato kam dei kumta?
+
+`Ha kino ki rukom U Blei U la ïai bteng ban pynpaw ïa ka jingieit jong U ha phi — wat palat ïa kano kano ka jingkhmih lynti ka jong phi?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/01/03.md b/src/kha/ss/2025-01/01/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..028b6ee5d1
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/01/03.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Ka Jingieit Bym Lah Siew Kylliang
+date:   30/12/2024
+---
+
+Ka nuksa ba phylla jong U Blei ïa ka jingieit jong U ïa ka jinglong briew kaba la ngop la shem ha ka jingiathuhkhana shaphang u Hosia. U Blei u la hukum ïa u nongiathuhlypa Hosia, “ ‘Khie leit, shim ha me ka tnga ki jingklim bad ki khun ki jingklim: namar ka ri ka klim shibun eh, ka da iehnoh ïa U Trai.” (Hos. 1:2,). U Hosia bad ka tnga jong u ka bym ïaineh ki dei ban long ka jinghikai ba im jong ka jingieit U Blei ïa ki briew jong U, wat hapdeng ka jingbymïaineh bad ka jingklimsih ba kynja mynsiem jong ki Israel. Kata, ka long ka jingïathuhkhana shaphang ka jingieit kaba la ai laitluid da U Blei ha kito ki bym dei hok ban ïoh ïa ka.
+
+Dashisha , wat hapdeng ka jinglong baïaineh bad jingieit jong U Blei, ki briew ki la leh pyrshah ïa U, na ka por sha ka por, ruh. Kat kum kane, ka Jingthoh Bakhuid ka ïai hikai ba U Blei kum u nongieit bym lah ban siew kylliang jong ka lok bym ïaineh. U la ieit ïa ki briew jong U da kaba janai bad da kaba ïaineh, hynrei ki la niewbeiñ ïa U bad ki la shakri bad mane ïa kiwei pat ki blei, ki la pynsngewsih jur ïa U bad ki la pyndkut ïa ka jingïadei, kaba i kum ba ym lah shuh ban pynbha.
+
+`Pule Hosia 14:1-4. Kine ki dkhot ki pynpaw aiu shaphang ka jingieit ba skhem jong U Blei ïa ki briew jong U?`
+
+Hadien ka jingmih jong ka jingïai ïa leh pyrshah da ki briew jong U, U Blei U pynbna: “ ‘Ngan pynkhiah ïa ka jingkylla dien jong ki, ngan ieit ei ïa ki” Ka kyntien “Ei” ha ka kyntien “Ngan ieit ei ia ki” la pynkylla ïa ka kyntien Hebru (nedabah), kaba mut ïa kata kaba la ai da ka mon sngewbha. Ka long kajuh ka kyntien ba la pyndonkam ïa ki jingainguh mon sngewbha ha ka rukom ba la pynlong ha ka jaka kyntang.
+
+Ha baroh kawei ka kitab u Hosia, bad ha baroh kawei ka jingïathuhkhana jong ka Jingthoh Bakhuid, U Blei U pyni ïa ka jingaiti-lut kaba phylla bad jingsngewlem ïa ki briew jong U. Wat la ki la leit bud biang biang ïa kiwei pat ki baieit, da kaba pynkheiñ ïa ka jingïateh jutang, kaba i kumba ym lah ban pynbha shuh, U Blei da ka mon laitluid jong U hi U la ïai bteng ban ai ïa ka jingieit jong U ha ki. Ki briew kim dei hok ban ïoh ïa ka jingieit U Blei; ki la kyntait bad pynduh noh ïa kano kano ka jingdawa kaba dei hok ban kam ïa ka. Hynrei U Blei U la ïai bteng ban ai ïa ka jingieit ha ki khlem kano kano ka jingpynbor, ha ka jinglong ba kynja mynsiem ne ha kiwei pat ki rukom. Hangne bad shawei pat, ka Jingthoh Bakhuid ka pynpaw beit ïa ka jingieit U Blei kum ka jingaiei da ka mon sngewbha.
+
+`Bun ki briew ki pyrkhat ïa U Blei kum u nongsynshar bad nongbishar uba eh bad uba don sha jngai. Kumno ka jingmut dur ïa ka jingshah niewbeiñ bad jingsngewsih jong U Blei kum u baieit uba ka lok kam don kam ïa ka jingsiew kylliang, ka jinglong bym ïaineh jong ka lok ka ïarap ïa phi ban ïohi ïa U Blei da kumwei pat? Kumno ka pynkylla ïa ka rukom peit jong phi ïa la ka jong ka jingïadei bad U Blei?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/01/04.md b/src/kha/ss/2025-01/01/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..3f1faa604f
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/01/04.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Ka Jingieit Ba La Ai Ei
+date:   31/12/2024
+---
+
+U Blei ym tang ba U la ïai bteng ban ai ïa ka jingieit ba la ai ei jong U ha ki Israel, wat hapdeng ki jingleh pyrshah bunsien, hynrei U Blei U dang ïai bteng ruh ban ai ïa ka jingieit ba ai ei ha ngi, wat haba ngi dang long ki nongpop. Ngim dei hok ïa ka jingieit U Blei, bad ngim lah satia ban kamai ïa ka. Pynban, U Blei um donkam ïa ngi. U Blei jong ka Baibl um donkam ei ei (Ki Kam 17:25). Ka jingieit U Blei ïa phi bad ïa nga bad ïa ki briew baroh ka long ka ba dap pura da ka mon jong U hi.
+
+`Pynïanujor ïa ka Jingpynpaw 4:11 bad Salm 33:6. Kine ki dkhot ki ïathuh aiu ïa ngi shaphang ka jingïadei ba laitluid jong U Blei sha la ki Jingthaw?`
+
+U Blei u la thaw ei ïa kane ka pyrthei. Bad, namar kane, U Blei U long uba dei hok ban ïoh ïa ka jingïaroh, ka burom bad ka bor baroh. U Blei um donkam ban thaw ïa kano kano ka pyrthei. Shuwa ban seng ïa ka pyrthei, U Blei Ula don lypa ka jingsngewbha haka jingïadei ka jingieit kaba la don hapoh ka Jinglong Blei
+
+`Pule Ioannis 17:24. Kaei ba kane ka dkhot ka ïathuh ïa ngi shaphang ka jingieit U Blei shuwa ba kan don ka pyrthei?`
+
+U Blei um donkam ïa ki jingthaw kum ka pdeng jong ka jingieit jong U. Hynrei, katkum ka jinglong jingieit jong U, U Blei U la jied ban thaw ïa ka pyrthei bad ban rung ha ka jingïadei jingieit bad ki jingthaw.
+
+Ym tang ba U Blei U la thaw ei ïa kane ka pyrthei kum ka jingai ïa ka jingieit jong U, hynrei U Blei U dang ïai bteng ruh ban ieit ei ïa ki briew, wat hadien ba ki briew ki la hap ha ka pop ha Eden, bad wat hadien ba ngi hi ngi la leh pop.
+
+Hadien ka jinghap ha Eden, u Adam bad ka Im kim don hok shuh ban bteng ban im bad ban ïoh ïa ka jingieit U Blei. Hynrei U Blei, uba pynskhem “ïa kiei kiei baroh da ka ktien ka bor jong U” (Heb. 1:3) ha ka jingieit, jingisynei bad jingaiei bakhraw jong U, U la kyrshan ïa ka jingim jong ki bad U la thaw ïa ka lad ban pynïasuk biang ïa ki briew bad U da ka jingieit. Bad kata ka jingpynïasuk ka kynthup ïa ngi, kumjuh.
+
+`Kaei ka jingshisha ba U Blei U dang ïai bteng ban ai ïa ka jingieit ha kane ka pyrthei, wat hapdeng ka jinghap bad jingsniew jong ka, ka ïathuh aiu ïa ngi shaphang ka jingieit bad ka jinglong jong U? Kumno kane ka jingshisha ka dei ban pynlong ïa ngi ban ieit ïa U ha kajuh ka por?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/01/05.md b/src/kha/ss/2025-01/01/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..4d7f7e72ff
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/01/05.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Shibun La Khot, Hynrei Khyndiat La Jied
+date:   01/01/2025
+---
+
+U Blei um ieit tang ïa ki briew da ka mon laitluid jong U hi, hynrei U khot ruh ïa ki ban ieit ïa U kumjuh. Ba U Blei U ai ha ki ïa ka jinglah ban jied laitluid la kin pdiang ne kyntait ïa ka jingieit jong U kaba paw ha (nalor kiwei pat ki jaka) ka pharshi U Khrist shaphang ka jingkhawai shongkurim.
+
+`Pule Mathaios 22:1-14. Kaei ka jingmut jong kane ka pharshi?`
+
+Ha ka pharshi U Khrist shaphang ka jingkhawai shongkurim, uwei u syiem u la pynbeit ïa ka jingkhawai shongkurim na ka bynta u khun jong u bad u la phah ïa ki shakri jong u ban “ ‘khot ïa kiba la khot sha ka jingkhawai shongkurim,’ ” hynrei “ ‘kim shym la mon ban wan’ ” (Mat 10). .22:2, 3,). Palat ïa ka shisien u syiem u la phah ïa ki shakri jong u ban khot ïa ki, hynrei ki la iehnoh ïa ka jingkhot jong u bad kaba kham sniew shuh shuh, ki la kem ïa ki shakri jong u bad ki la pynïap ïa ki (Math 22:4-6).
+
+Kham hadien, hadien ba u la leh bad kito kiba la pynïap ïa ki katto katne ki shakri jong u, u syiem u la ong ha ki shakri jong u, “Ka jingkhawai shongkurim ba la pynkhreh, hynrei kito kiba la khot kim shym la long kiba bitdor. Namar kata to leit sha ki lynti bah, bad kat kiba phi shem, to khot sha ka jingkhawai shongkurim” (Math. 22:8, 9). Hadien kawei pat ka jingjia ba la beh noh ïa u briew u ba khlem don ka jaiñ shongkurim, kaba pyni ïa ka jingdonkam ban ïoh ïa ka jaiñ shongkurim na u syiem ban leit sha ka jingkhawai shongkurim, U Jisu u pynkut ïa ka pharshi da ka kyntien kaba rieh hynrei kaba don jingmut shibun eh, “ ‘La khot shibun . , hynrei khyndiat eh kiba la jied’ ” (Math. 22:14,).
+
+Kane ka mut aiu? Kito kiba la “shah jied” khatduh, kita “kiba la jied,” ki long kito kiba la pdiang ïa ka jingkhot U Trai sha ka jingkhawai shongkurim. Ka kyntien ba la pynkylla “khot” bad “khot sngewbha” ha baroh kawei ka pharshi ka dei ka kyntien Grik kaleo (ban khot, khot sngewbha), bad kaba pynthikna mano ki ba khatduh eh “ba la shah jied” (eklektos) ka long ba uta uwei u la pdiang laitluid ne em ïa ka jingkhot.
+
+Ha ka jingshisha, U Blei U khot (kata u khot sngewbha) ïa baroh sha ka jingkhawai shongkurim. Hynrei, uno uno na ngi u lah ban kyntait ïa ka jingieit U Blei. Ka jinglaitluid ka long kaba donkam eh ha ka jingieit. U Blei un ym pynbor ïa ka jingieit jong U ïano ïano ruh. Kaba sngewsih ka long ba ngi lah ban kyntait ban don ka jingïadei jingieit bad U Blei.
+
+Ki “ba la jied” ki long kito kiba pdiang ïa ka jingkhot. Na ka bynta kito kiba ieit ïa U Blei, U Blei u la pynkhreh ïa kiei kiei kiba kham phylla ban ïa kaei kaei kaba ngi lah ban mutdur. Sa shisien pat, baroh ki wan sha ka jingkylli jong ka jingieit bad ka jinglaitluid kaba don ha ka jingieit.
+
+`Kumno shaphang ka jingim jong phi ka pynpaw ba phi la pdiang ïa ka jingkhot sha ka jingkhawai shongkurim bad phi la wan da ki jaiñ kiba biang?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/01/06.md b/src/kha/ss/2025-01/01/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..d76b82e5bc
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/01/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  La Sahnarphna Na Ka Bynta Jong Ngi
+date:   02/01/2025
+---
+
+U Blei U khot ïa baroh sha ka jingieit ba ïadei bad U, hynrei tang kito kiba pdiang laitluid ïa ka jingkhot ki ïoh ïa ki jingmih bymjukut. Kumba lah ban ïohi ha ka pharshi jong ka jingkhawai shongkurim, bun kiba u syiem u la khot “kim shym la mon ban wan” (Math. 22:3).
+
+Kat kum kane, tang khyndiat por shuwa ban sahnarphna ïa U, U Khrist u la ud kumne: “Ah! Jerusalem, Jerusalem! pha kaba pynïap noh ïa ki nongïathuhlypa, bad kaba lynthem maw ïa kita kiba la phah ha pha! katno sien ba nga la kwah ban kdup ïa ki khun jong pha, kumba ka syiar ka kdup ïa ki khun jong ka hapoh ki thapbniang jong ka, phi te phim mon!” (Math. 23:37). U Khrist u la kwah ban lum-lang ïa ki, hynrei kim shym la mon. Kajuh ka kyntien Grik kaba ju pyndonkam kaba mut “ban mon” (thelo) la pyndonkam ha baroh ar ka jingkwah jong U Khrist ban pynim ïa ki bad ha ka jingbym mon jong ki ban ïoh jingpynim (bad kajuh ka kyntien ka don ha Mathaios 22:3 haneng, kumjuh).
+
+Watla katta, U Khrist U la leit sha ka diengphna na ka bynta kine ki briew bad na ka bynta jong ngi. Ka jingieit kaba phylla! Katba ka pop u briew u dei ba un mad jingiap, U Blei hi (ha U Khrist) u la siew ïa ka dor bad u la thaw ïa ka lad ban pynbha ïa ka jingïadei kaba la pra hapdeng ka bneng bad ka pyrthei. Hynrei, U dang ïai bteng ban ai ïa ka jingieit jong U ha ngi, wat la Um don hapoh ka jingpynbor kaba palat ïa ka mon sngewbha jong U ban leh kumta.
+
+`Pule Ioannis 10:17, 18. Ianujor bad Galatia 2:20. Kaei ka khubor ïa ngi hangne ha kine ki jingthoh?`
+
+Ha ka jingpynpaw kaba khatduh eh jong ka jingieit U Blei — ka Diengphna — ngi ïohi ba U Khrist U la aiti ïa lade na ka bynta jong ngi da ka mon laitluid jong U hi. U Khrist U la buh ïa la ka jingim da ka “jingthmu hi.” Ym don mano mano ba shim ïa ka jingim jong U na U; U la ai sngewbha ïa ka, kat kum ka jingthmu jong ka jingsiewspah kaba la ïakut ha bneng shuwa ban seng ïa ka pyrthei.
+
+“Ka jingthmu na ka bynta ka jingpynim jong ngi kam shym la long ka jingpyrkhat kaba hadien, ka jingthmu ba la pynbit pynbiang hadien ka jinghap noh jong u Adam. Ka la long ka jingpynpaw shai ïa kata ‘ka jingmaian kaba la ri jar jar na ki arta ba mynhyndai kulong.’ Rom 16:25. Ka la long ka jingplie wang ïa ka aiñ tynrai kiba naduh ki arta bym jukut ki la long ka nongrim jong ka khet jong U BLei. Naduh kaba nyngkong. U Blei bad U Khrist ki la tip ïa ka jingphai dien jong u Soitan, bad ia ka jinghap jong u briew lyngba ka bor shukor jong u nongialeh pyrshah. U Blei um shem la thmu lupa ba ka pop kan don, hynrei u la ïohi lupa ïa ka jingmih jong ka, te u la khreh lupa ïa ka lad ban pyndap ïa ka jingdonkam ba kyrkieh. Ka khraw katta katta ka jingieit jong U ïa ka pyrthei, ba u la kular ban ai ïa la u khun ba la kha marwei. “Ba uei uei uba ngeit ha U, un ym jot shuh, hynrei un ïoh ka jingim bymjukut”. Ioannis 3:16.’ —Ellen G. White, desire of ages, p. 22.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/01/07.md b/src/kha/ss/2025-01/01/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..3deb6d9701
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/01/07.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Jingpyrkhat Ba Kham Bniah
+date:   03/01/2025
+---
+
+Pule ïa ka Ellen G. White, “ ‘Ban Iakynduh ïa u Nongleitkurim,’ ” sla 405–421, ha ka jingthoh Christ’s Object Lessons.
+
+“Ka dei ka jingdum jong ka jingsngewthuh bakla ïa U Blei kaba taplup ia ka pyrthei. Ki briew ki nang duh noh ïa ka jingtip ïa ka jinglong jong U. La sngewthuh bakla bad batai bakla ia ka. Hamar kane ka por ïa ka khubor na U Blei dei ban pynbna shai, ka khubor kaba pynshai ha ka borktah jong ka bad kaba pynim ha ka bor jong ka. Ia ka jinglong jong Udei ban pyntip sha baroh. Ha ka jingdum jong ka pyrthei dei ban pynshai ïa ka jingshai jong ka burom jong U, ka jingshai jong ka jingbha, jingisynei bad ka jingshisha jong U.
+
+“Kane ka dei ka kam ka jingtrei ba la thew beit da u nongïathuhlypa Isaiah ha kine ki ktien, ‘Ah pha kaba ïathuhkhana babha ïa ka Jerusalem, to pynjam da ka bor ïa la ka ktien; to pynjam, wat sheptieng; ong ïa ki shnong Judah, Ha khmih, U Blei jong phi! Ha khmih, U Trai U Blei un wan kum uba donbor, bad ka ksangti jong u kan synshar na ka bynta jong u: ha khmih, ka bainong jong u ka don bad u, bad ka nong jong u ha khmat jong u.’ Isa. 40:9, 10
+
+“Kito kiba ap na ka bynta ka jingwan jong U Nongleitkurim ki dei ban ong sha ki paitbah, ‘Ha khmih ïa U Blei jong phi.’ Ki kjat jingshai ba khatduh jong ka jingisynei, ka khubor ba khatduh jong ka jingisynei ba yn ai sha ka pyrthei, ka dei ka jingpynpaw ïa ka jinglong jong ka jingieit jong U. Ki khun U Blei ki dei ban pynpaw ïa ka burom jong U. Ha ka jingim bad jinglong jong ki hi ki dei ban pynpaw ïa kaei ba ka jingaiei U Blei ka la leh na ka bynta jong ki.
+
+“Ka jingshai jong U Sngi jong ka Hok ka dei ban tyngshaiñ ha ki kam babha — ha ki ktien ka jingshisha bad ha ki jingleh jong ka jinglong khuid.” —Ellen G. White, Christ’s Object Lessons,
+
+**Ki Jingkylli ban ïa Puson**:
+
+`Kaba kham sniew ban pyrkhat ba ym don Blei ka long ka jingpyrkhat ba U Blei U shun ïa ngi. Katno kan long ka pyrthei kaba pher, lada kata ka long ka jingshisha?`
+
+`Balei phi pyrkhat ba ka don ka jingsngewthuh bakla ïa ka jinglong U Blei ha ka pyrthei jong ngi mynta? Pyrkhat bad ïakren ïa ki lad ki lynti kiba phi lah ban ïarap ïa ki briew ban ïohi kham shai ïa ka jinglong jong ka jingieit jong U Blei`
+
+`Kaei ka khubor kaba dei ban pynbna shaphang ka jinglong U Blei mynta? Kumno phin batai ïa kane ka khubor sha ki briew. Uba khlem pat tip ïa ka jingshisha jong ka jingieit U Blei? Kiei ki sakhi kiba phi lah ban kdew kiba pyni ïa ka jingshisha jong ka jingieit jong U bad ka jinglong ba phylla jong U?`
+
+`Ka jingkren shaphang ka jingieit U Blei ka long da kawei pat. Ban pynpaw bad pyni ïa kata ka jingieit ha ka jingim jong ngi ka long kawei pat. Kiei ki “jingleh jong ka jinglong khuid” kiba lah ban pynpaw ïa ka jingieit U Blei sha kiba don sawdong jong ngi?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/01/info.yml b/src/kha/ss/2025-01/01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..6082e50f41
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/01/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "U Blei U ba Ieit Kylluid Ia baroh"
+  start_date: "28/12/2024"
+  end_date: "03/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/01/inside-story.md b/src/kha/ss/2025-01/01/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..df3d564410
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/01/inside-story.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Ka Jingiathuhkhanna kaba Jia shisha
+date:   03/01/2025
+---
+
+### Ki Nongphetwir Na North Korea
+
+_Da: Andrew McChesney_
+
+Da kaba dem khohsiew hakhmat uwei u samla pule uba na South Korea, nga la kylli la u don ne em ki jingkyrpad jingduwai shuwa ba ngan sait ïa ki kjat jong u ha ka por ba don ka jingïaseng (jingkhawai U Trai) ha ka Moscow International Seventh-day Adventist Church ha Russia.
+
+“To duwai na ka bynta ka North Korea”, la ong une u samla pule, uba dang pule ha kawei ka skulbah ha Moscow. “Ka gospel ka donkam ban poi sha North khnang ba U Jisu un wan phai pat.”
+
+Da kata ka jingkyrpad jingduwai ha u snem 2006, nga la tip shaphang kawei ka jingkit bakyrpang kaba ki Seventh-day Adventist na South Korea ki kit na ka bynta ki parabangeit jong ki ha North. U Jisu u ong, “Bad ia kane ka gospel jong ka hima yn ialap ha ka pyrthei baroh kum ka sakhi ha ki jaitbynriew baroh, bad nangta kan sa wan kaba kut” (Mathaios 24:14, NKJV). Ki Adventist Korea South ki iohi ia ka thain Sepngi kum u pud ba khatduh ha ka kam jong ka balang ban pynbna ia ka gospel sha ka pyrthei, bad mynta bun ki im haka jingduwai ba ia ki lad ki lynti ban plie ia ka jain pyrda jingkhangit seij.
+
+Ka jingtrei jong ka Balang Adventist ka la sdang na Ri Sepngi ha ka snem 1904 bad nangta ka la saphriang sha Ri Sepngi. Mynta, ka balang ka don 285,000 ngut ki dkhot kiba sah hapdeng ki 52 million ngut ha ka thain Sepngi. Hynrei ym shym la tip ba ki Adventist ki don ha North, kaba don 26 million ngut ki nongshong shnong. Watla katta ruh, ka jingtip kaba rit ka pyni ba U Blei U don ki briew ha ka thaiñ shatei lam mihngi, ong u Beom Seok Oh, u nongpynïaid ha ka tnad ba shatei lam mihngi uba peit ïa ka jingleit jong ka balang sha Korea shatei lam mihngi. Ha ka jingleit sha Korea Sepngi, u la iathuh ia nga shaphang kawei ka kynthei na Korea Sepngi kaba dih ia ka umsoh sohjew man la ka step Sngi Sabbaton ban ioh pang na ka jingshit khnang ba kan ioh jingpyllait na ka kam kaba dei ban leh ha ka sngi Saitjain. Ynda la set p hatok ia ka, ka la rah tuh ia ka Baibl shapoh phatok bad ka la tep ia ka ha ka khyndew, da kaba tih lypa ia ka ban pule. Hadien kata, ka la lah ban iaid lyngba ia u pud u sam sha Korea South, ha kaba ka lah ban mane ia U Blei laitluid. Ki nongialam Balang ki dang pynkhreh lano yn plie ia u pud u sam ba shatei lam mihngi. Ynda ka la jia, ki thmu ban phah ia ki mishoneri shapoh ka ri. Hapdeng kane, ki Adventist na South Korea ki dang sumar ïa ki nongphetwir na North Korea.
+
+Uwei u tymmen basan bad ka tnga jong u ki ju leit jngoh ia u nongphetwir thymmai, ki iarap ia u ban pynkhuid ia ka iing jong u, ban pynkhreh ia ki jingbam bad ban aiti ia ki kot ki sla jong ka sorkar. Hadien hynriew bnai, une u nongphetwir u la pynbna ba u ngeit ha U Blei, ong u Chang-Seop Lee (ha ka dur), u pastor jong u tymmen basan bad ka balang jong ka tnga jong u.
+
+Uwei pat u nongphetwir um lah ban iohthiah katba u dang pyrkhat ia la ka tnga bad ki khun ha North. U Pastor Lee u la duwai lang bad u, bad hadien kata, u nongphetwir u la kam ba u ngeit ha U Blei bad u la pule ia ka Baibl ha North. Ka jingjia ka la pynkhlaiñ biang ïa ka jingkut jingmut jong u pastor ban ïarap ïa ki nongphetwir. “Nga ngeit ba ngi lah ban pyniar ia ka jingpoi jong ngi sha ka thain shatei lam mihngi da kaba sdang na ki briew kiba ngi lah ban iakynduh mynta ka sngi”, u la ong.
+
+_Duwai na ka bynta ka North Korea. Khublei shibun ba phi la thmu ia ka ban noh kylliud lynba ki jingkynshew ha kane ka 13 Sabbaton (29 tarik u Risaw) ban pynphriang shuh shuh ia ka gospel ha ka thain Asia-Pacific ba shatei lam mihngi._
+
+La pynbiang da ka Ophis General Conference jong ka Adventist Mission, kaba pyndonkam ia ka Skul Sabbaton . ki jingainguh mishon ban pynphriang ia ka gospel ha kylleng ka pyrthei. Pule ia ki jingiathuhkhana thymmai man ka sngi ha [Adventist Mission](https://AdventistMission.org).
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/02/01.md b/src/kha/ss/2025-01/02/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..00beeae51f
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/02/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  Ka Jingieit Kaba La Iateh Jutang
+date:   04/01/2025
+---
+
+### Dkhot Baibl ban pynkhreh ia ka Lynnong
+
+2 Pet. 3:9, Deut. 7:6-9, Rom. 11:22, 1 Ioannis 4:7-20, Ioannis 15:12, 1 Ioannis 3:16.
+
+> <p>Dkhot Spel-lyndet</p>
+> “U Jisu u la ïathuh bad u la ong ha u, Lada uno uno ruh u ieit ïa nga, un sumar ïa ka ktien jong nga: te uta U Kpa jong nga un ieit ïa u, bad ngin ïawan ha u, bad ngin ïasah bad u.” (Ioannis 14:23, NKJV).
+
+Bun ki la shah hikai ba ka kyntien Grik agape ka thew ia ka jingieit kaba kyrpang ia U Blei, katba kiwei pat ki kyntien na ka bynta ka jingieit, kum ka phileo, ki thew ïa ki jait jingieit bapher bapher, kiba kham duna ban ïa ka agape. Don kiba kam ruh ba ka agape ka thew ïa ka jingieit kaba shiliang, ka jingieit kaba tang ban ai hynrei kam ju ïoh pdiang, ka jingieit kaba laitluid pura na ka jingkynthoh jong u briew.
+
+La katta ruh, ka jingpule bniah ïa ka jingieit ba kynja Blei ha baroh kawei ka Jingthoh Bakhuid ka pyni ba kine ki jingpyrkhat, wat la ki long kiba ju kren, ki long kiba bakla. Kaba Nyngkong, ka kyntien Greek agape kam thew tang ïa ka jingieit U Blei hynrei ïa ka jingieit u briew ruh, wat teng teng ka ïalam bakla ïa ka jingieit briew (2 Tim 4:10). Kaba ar, ha ka Jingthoh Bakhuid baroh kawei, bun ki kyntien lait na ka agape ki thew ïa ka jingieit U Blei. Kum ka nuksa, U Jisu u la hikai, “U Kpa hi u ieit [phileo]] ïa phi, namar ba phi la ieit [phileo] ïa nga” (Ioannis 16:27). Hangne, ka kyntien Greek [phileo] la pyndonkam ym tang ïa ka jingieit briew hynrei ïa ka jingieit U Blei ruh ïa ki briew. Kumta, phileo kam thew ia ka jait jingieit kaba duna hynrei ia ka jingieit U Blei hi.
+
+Ka jingthoh bakhuid ruh ka hikai ba ka jingieit Blei kam dei kaba tang ban ai ne tang shilliang hynrei ka jingieit kaba jylliew kaba shongnia, ha kata la pynlong ka jingïapher kaba khraw sha U Blei la ki briew ki pynpaw ne em ïa ka jingieit jong U sha U bad sha kiwei pat ki briew.
+
+_*Pule pynkhreh ïa kane ka Lynnong na ka bynta ka Sabbaton, January 11._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/02/02.md b/src/kha/ss/2025-01/02/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..bb2401c928
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/02/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Ka Jingieit Bymjukut Jong U Blei
+date:   05/01/2025
+---
+
+Ka jingthoh bakhuid ka shai bha: U Blei u ieit ia baroh. Ka dkhot kaba paw bha ha ka jingthoh bakhuid, Ioannis 3:1 6, ka pynbna ïa kane ka jingshisha “ Naba U Blei u la ieit katta katta ïa ka pyrthei katba u la aiti noh ïa la U Khun ba la kha marwei, ba uei uei ruh uba ngeit ha u, un ym jot shuh. Hynrei un ïoh ka jingim bym jukut.”
+
+`Pule Salm 33:5 bad Salm 145:9. Kaei ba kine ki dkhot ki hikai shaphnang katno ka jingjngai/jingjylliew ka jingieit- jingbha sbun, ka jingsngewlem, bad ka jingisynei ka jong U Blei ka lah ban iar?`
+
+Don lehse katto katne kiba pyrkhat ba ym don kiba ieit ïa ki ne ba U Blei lehse U ieit ïa baroh hynrei ym ïa ki. Wat la katta, ka Baibl ka kynthup lang ïa ka jingpynbna ba baroh manla uwei pa uwei u/ka briew la ieit da U Blei. Ym don uwei ruh ba Um shym la ieit. Bad namar ba U Blei U ieit ïa baroh, U kwah ruh ba baroh kin lait im, kum juh.
+
+`Pule 2 petros 3:9; 1 Timothi 2:4; bad Esekiel 33:11. Kaei ba kine ki dkhot ki hikai shaphang ka jingthrang U Blei ban pynim ïa baroh?`
+
+Ka dkhot kaba bud u Ioannis 3:16 ka pyniasoh lang : “ Naba U Blei um shym la phah ïa la U Khun sha ka pyrthei, ba un pynrem ïa ka pyrthei, hynrei ba yn pynim ïa ka pyrthei da U.” (Ioannis 3:17) la da ka long tang ha U Blei marwei, baroh ka jait bynriew kin pdiang ïa ka jingieit jong U bad kin lait im. Hynrei, U Trai un ym lehbor ne pynbor ïa ka jingieit jong U ha kano kano ne uno uno. Ki briew ki long kiba laitluid ban pdiang ne kyntait ïa ka.
+
+Wat la don kiba kyntait ïa ka, U Blei um ju sangeh ban ieit ïa ki. Ha u Jeremaiah 31:3, U pynbna sha ki briew jong U: “shisha, nga la ieit ïa pha da ka jingieit bynjukut: namar kata da ka jinglehieit nga la ring ïa pha.” sha kiwei pat ki bynta, ka Baibl ka hikai bunsien ba ka jingieit U Blei ka ïaineh junom (peit kum ka nuksa, Salm 13 6). Ka jingieit U Blei kam juh kut. Ka long bymjukut. Kane ka long kaba eh ïa ngi ban sngewthuh namar ngi bunsien ngi shem ba ka long kaba suk ban ym ieit ïa kiwei, kam dei kumta?
+
+Wat la katta, lada ngi marwei marwei ngi lah ban nang ban ïashem ïa ka jingshisha jong kata ka jingieit – kata ka long, ban tip ïa lade ïa ka jingieit Blei - ngin jin da pyrkhat da kum no ka rukom ngin im bad leh ïa kiwei.
+
+`Lada U Blei U ieit ïa baroh, kane ka mut U ieit ruh ïa ki katto katne ki briew kiba don ïa ki jinglong kiba sniew ne kiba la shah niewbeiñ (ha ka imlang sahlang) namar ki don katto katne (ha ka jingshisha, ki don shibun) ki jinglong kiba sniew kiba niewbeiñ kiba don ha ka pyrthei. Kaei ba ka jingieit U Blei na ka bynta kine ki briew ka hikai ha ka jingshisha ïa ngi shaphang kumno ngin wat lad kumno ban pynïadei bad ki ruh?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/02/03.md b/src/kha/ss/2025-01/02/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..8477f978d0
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/02/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Ka Jingieit Kaba Iateh Jutang
+date:   06/01/2025
+---
+
+Ka Baibl bunsien ka ring dur ïa ka jingieit ka jingïadei ba kyrpang U Blei bad ngi da ka pynsyriem bad ka longing longsem ne ka jingdei kur dei jaid, kham tam ïa ka ba shim kyrpang ïa ka jingpynsyriem ïa ka jingieit hapdeng u lok bad ka lok ne ka kmie ka babha bad ki khun jong ka. Kine ki jingpynsyriem la pyndonkam kyrpang ban ring dur ia ka jingiadei kyrpang hapdeng U Blei bad ki briew kiba ïateh jutang jong U. kane ka dei ka jingiadei jong ka jingieit kaba iateh jutang, kaba kynthup ym tang ka jingieit jong U Blei ïa ki briew jong U hynrei ka jingkhmih lynti ba kita ki briew kin pdiang ia kane ka jingieit bad kin ieit ïa U ruh (bad iwei ia iwei) ha kaba kin pynphai kylla ïa ka jingieit jong U.
+
+`Pule Deuteronomi 7:6-9. Kaei ba kine ki dkhot ki hikai shaphang ka jingïadei hapdeng ka jingteh jutang U Blei bad ka jinglehsbun ba dap da ka jingieit U Blei?`
+
+Deateronomi 7:9 ka batai shaphang ka jingieit kaba kham kyrpang kaba U Blei u don bad ki briew ka jutang jong U, ka jingïadei kaba shibynta ka shong ha kaba lada kim batskhem ïa la ka jutang ne kular. Ka jingieit jong U Blei kam buh pud, hynrei ka jingïadei kaba lateh jutang bad ki briew jong U ka don u pud.
+
+Ka kyntien ba la pynkylla “ka jinglehsbun ba dap da ka jingieit” ne “ka jingisynei” ha Deuteronomi 7: 9 “hased” da ka hi ka ai nuksa ïa kata ka jingiohi ïa ka jutang jong ka jingieit Blei (bad kham palat ruh) ïa ka kyntien “hased” hi barabor ba la pyndonkam ban batai ïa ka jingkhraw ka jingisynei, ka jingsbun, ne ka jingieit U Blei. Hapdeng kiwei pat ki kam, “hased” ka kdew sha ka jinglehsbun ba dap jingieit, ne ka jingieit kaba ïaineh, ïa kawei pat hapoh ka jingdon ïa ka jingïadei jong ka jingieit kaba markylliang. Ka sdang ruh ïa kum kata ka jingïadei da kaba khmih lynti ba kata kawei pat ka kynhun ruh kan pyni ne pynphai kylla ïa kata “ka jinglehsbun ba dap da ka jingieit”.
+
+Ka “hased” “ka jinglehsbun” U Blei ka pyni ba ka jingieit ka jong U ka long kaba lah ban shaniah haduh katta katta, kaba skhem bad kaba neh. Pynban, ha ka juh ka por, ki nong ïohpdiang ïa ki jingmyntoi jong ka “hased” “ka jinglehsbun” ka don u pud, ka shong ha ka jingkloi jong ki briew jong U ban kohnguh bad ban ri ïa kane ka jingïadei na ka liang jong ki. (Peit 2 Sam .22 :26 , 1 ki Syiem 8:2 3, Ki Salm 25:10, Ki Salm 32:10, 2 Khronikl 6:1 4)
+
+Ka jingieit ba ïaineh ka jong U Blei ka dei ka nongrim jong baroh ki jingieit ha ka jingïadei, bad ngim lah ban ïaryngkat bor bad kata ka jingieit. U Blei um shym la ai ei ha ngi ïa ka jingim ban don hangne hynrei ha U Khrist U la ai ei ïalade na ka bynta jong ngi. “Ym don uba don ka jingieit kaba kham khraw ïa kane, ba uwei u aiti noh ïa la ka jingim na ka bynta ki lok jong u.” (Ioannis 15:13). Ym don jingkylli ne jingartatien, ba ka jingpyni kaba khrawtam ïa ka jingieit Blei la pynpaw ha U Trai “u la lehrit ïa lade, haba u la jia long uba kohnguh wat haduh ka jingiap, hooid, ka jingiap ka diengphna kein.” (Phil.2 :8)
+
+`Kiei ki lad ki lynti kiba phi lah ban buh barabor ïa ka jingieit kaba shisha ka jong U Blei ha ki jingmut jingpyrkhat jong phi? Balei ka long kaba donkam bha ban don ïa kata?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/02/04.md b/src/kha/ss/2025-01/02/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..26e9edd220
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/02/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Ka Jingïadei Ba Don Kyndon
+date:   07/01/2025
+---
+
+U Blei u pyrta jam bad khot sngewbha ïa baroh ki briew sha ka jingïadei bad ka jingieit kaba jan bad U. (Peit Mathaios 22:1-14). Ka jingjubab kyrpang ïa kane ka jingkhot ka kynthup ka jingkohnguh ïa ka hukum Blei ban ieit ïa U Blei bad ban ieit ïa kiwei (Peit Mathaios 22: 37-39). La u/ka briew un ïoh ne em ïa ka jingmyntoi jong kane ka jingïadei bad U Blei ka shong ha ka jingjied laitluid jong u/ka ban pdiang ne kyntait ïa ka jingieit jong u.
+
+`Pule Hosia 9:15, Jeremaiah 16:5, Rom 11:22 bad Judah 21. Kaei ba kine ki dkhot ki hikai shaphang la lah ne em ban kyntait ïa ki jingmyntoi jong ka jingieit Blei– wat ban duh ei ïa la ka hok?`
+
+Ha kine bad kiwei pat ki dkhot, la pyni bunsien ïa ka jingsngewbha ïa ka jingmyntoi jong ka jingïadei jingieit bad U Blei la ïai ring dur bha kum kaba buh pud halor ka jingjubab ki jait bynriew ïa ka jingieit jong U. watla katta, ngim dei ban bakla ha ka jingpyrkhat ba U Blei un sangeh ban ieit ïa baroh. Kum ba ngi la ïohi, ka jingieit Blei ka long kaba bymjukut. Bad watla ha u Hosia 9:15 ka kynthup ïa ka jingong U Blei ïa ki briew jong U, “Ngan ym ieit shuh ïa ki, ” ka long kaba donkam ban kynmaw ba hadien ha kane ka juh ka kitab U Blei u pynbna ïa ki b riew jong U, “ ngan ieit ïa ki khlem jingwit” (Hosia 14:4). Hosia 9:15 kam lah ban mut ba U Blei un sangeh ban ieit ïa ki briew jong U. Ka la dei ban kdew, ha ka jaka kata, ïa ka jinglong jingman jong kano kano ka bynta ne jingmyntoi kyrpang jong ka jingïadei jingieit bad U Blei. Bad kumno ngi jubab ïa ka jingieit jong U ka long kaba khongsan ïa kane ka jingïadei ban ïai bteng.
+
+“ Uta uba don ki hukum jong nga bad ba sumar ïa ki, uta u long uba ieit ïa nga; uta uba ieit te ïa nga yn ieit ïa u da uta U Kpa jong nga; nga ruh ngan ieit ïa u, bad ngan pynpaw ïa lade ha u.” (Ioannis 14:21). Ha kajuh ka rukom , U Jisu u pynbna sha ki synran jong u, “ namar uta U Kpa hi u ieit ïa phi, naba phi phi la ieit ïa nga bad phi la ngeit ba nga nga la mih noh na U Blei” (Ioannis 16 :27 ).
+
+Kine bad kiwei de ki d khot ki hikai ba ka sumar ïa kine ki jingmyntoi jong ka jingïadei ba pynim jong U Blei ka shong lada ngin pdiang ïa ka jingieit Blei (kaba kynthup ruh ïa ka jingkwah ban long ki kali jong kata ka jingieit, ruh kum juh). Sa shisien, kane kam mut ba ka jingieit Blei kan sangeh noh. Pynban, kum ba ngim lah ban pynsangeh ïa ka sngi ba shai hynrei ngi lah ban weng noh ïa lade na ki kjat sngi, ngim lah ban leh kaei kaei ruh ban pynduh ne pyndam ïa ka jingieit bymjukut jong U Blei, hynrei ngi lah khatduh ban kyntait ïa ka jingïadei jong ngi bad U Blei bad kumta ngi ot noh ïa lade na kaei kaba la tyrwa, khamtam ïa ka jingkular jong ka jingim kaba bymjukut.
+
+`Kiei ki lad/ki lynti kiba ki briew ki lah ban ïohi bad mad ïa ka jingshisha jong ka jingieit jong U Blei, Hato ki pynphai ne em ïa ka? Kum ka nuksa, kumno ba ka pyrthei mariang, wat hadien jong ka pop, ka dang pynpaw ïa ka jingieit jong U?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/02/05.md b/src/kha/ss/2025-01/02/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..b08ac4e8f5
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/02/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Ka Jingisynei Ba La Duh Ei
+date:   08/01/2025
+---
+
+Ka jingieit Blei ka long kaba bymjukut bad barabor kaba ïoh ei. La katta ruh, ki jait bynriew ki lah ban kyntait ïa ka. Ngi don ïa ka kabu ban pdiang ne kyntait ïa kata ka jingieit, hynrei tang namar U Blei u ieit kylluid ïa ngi da ka jingjanai jong u, ka jingieit kaba bymjukut shwa kaei kaei ba ngi leh. (Jer. 31: 3). Ka jingieit jong ngi ïa U Blei ka dei ka jubab ïa kaei kaba la ai lypa sha ngi wat ha shwa ba ngin pan ïa ka.
+
+`Pule 1 Ioannis 4:7-20, da kaba kdew kyrpang bad shon jur ha ka dkhot 7 bad 19. Kaei ba kine ki ïathuh ïa ngi shaphang kajinglong ba kongsan jong ka jingieit U Blei?`
+
+Ka jingieit jong U Blei barabor ka wan nyngkong. Lada U Blei um ieit shwa ïa ngi, ngim lah ban ieit kylla ïa U . Katba U Blei u thaw ïa ngi da ka bor ban ieit bad ban ïoh jingieit, U Blei da lade hi u dei ka nongrim bad ka tynrai jong baroh ka jingieit. Ngi don ïa ka jingjied, la katta ruh, la ngin pdiang ïa ka bad nangta thaba pat ïa ka ha ka jingim jong ngi. Ia kane ka jingshisha la pyni nuksa ha ka pharshi U Khrist shaphang u shakri bymman (Peit Mathaios 18: 23 -35).
+
+Ha kane ka pharshi, ngi lah ban ïohi ba kam don lad ïa une u shakri u lah ban siew ïa kaei kaba u la shim na u kynrad jong u. katkum u Mathaios 18, une u shakri u la shah ha u kynrad jong u 10,000 talent. Shi talent ka shongdor kumba 6000 suka. Bad shi suka ka dei ka jingkhein ryntih ban siew bai bylla ïa u nong bylla shi sngi trei. (ïanujor bad Mathaios 20 :2 ). Te, kan shim por ïa u nong bylla sngi kum ba 6,000 sngi ka jingtrei ban kam ai shi talent. Mut dur, hadien ba la kheiñ ïa ki sngi shuti, haka jingkheiñ ryntih u nongbylla lehse un trei 300 sngi ha ka shi snem bad un kamai 300 suka ha ka shi snem. Te, kan shim por ia u nongbylla kum ba 20 snem ban siew shi talent, kaba kynthup 6,000 suka (6,000 /300 =20). Ban kamai 10,000 talent, te u nong bylla sngi un hap ban trei 200,000 snem. Ban pynlyng kot, u shakri un ym lah shuh ban siew ia kane ka ram. Pynban, u kynrad u la sngewsynei ïa la u shakri, u la pyllait ïa u bad u lamap ïa kata ka ram jong u.
+
+La kumno kumno, haba uta u shakri uba la ïoh map u kyntait ban map ïa kata kaba rit eh ka ram kaba 100 suka jong uwei na ki para shakri bad u la leit bred ïa u ha ka byndi halor kata ka ram , la pynkhih ïa uta u kynrad da ka jingbitar bad ula pynduh noh ïa kata ka jingisynei ka jingmap. Uta u shakri ula duh ei ïa ka jingieit bad ka jingmap jong u kynrad jong u. watla ka jing sngew lem bad ka jingisynei U Blei kam juh kut, u/ka khatduh ïawai ki lah ban kyntait, wat ban duh ei, ïa ki jingmyntoi jong ka jingsngew lem bad ka jingisynei U Blei.!
+
+`Pyrkhat shaphang kaei kaba phi la ïoh map bad ka shongdor katno ïa phi ban ïoh ka jingmap na u Jisu. Kaei ba kane ka ïathuh ïa phi shaphang ka jingmap ïa ki wei?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/02/06.md b/src/kha/ss/2025-01/02/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..e52cfaed63
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/02/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Phi La Ioh Pdiang Ei; Ai Ei
+date:   09/01/2025
+---
+
+Kumba u shakri um lah da lei lei ban siew ïa ka ram jong u sha u kynrad jong u, ngim lah da lei lei ban siew ïa U Blei. Ngim lah ban kamai ne dei hok ban ïoh ïa ka jingieit U Blei. “U Blei u pyni shynna ïa la ka jong ka jingieit sha ngi, ha kaba haba ngi dang long kiba pop, U Khrist u la ïap ïapli ïa ngi” (Rom 5:8 ) katno ka jingieit kaba phylla! Kum ba 1 Ioannis 3:1 ka buh ïa ka, “ ha khmih phi kaba kum no ka jingieit uta U Kpa u la ai ha ngi, ba la khot ïa ngi ki khun U Blei!”
+
+La katta ruh, kaei kaba ngi lah bad dei b an leh ka long ban thaba ïa ka jingieit U Blei sha kiwei katba ngi lah ei. Lada ngi la ïoh pdiang kat kata ka jingsngewlem bad ka jingmap-ei kaba khraw, katno tam ngi dei ban ai ka jingsngewlem bad ka jingmap-ei sha kiwei? Kynmaw biang ba u shakri u duh noh ei ïa ka jingsngewlem bad ka jingmap-ei jong u kynrad namar u la rem ban ai ïa ka jingmap u para shakri jong u. lada ngi ieit shisha ïa U Blei, ngin ym rem ban thaba ïa ka jingieit jong U sha kiwei.
+
+`Pule Ioannis 15:12, 1 Ioannis 3:16 bad 1Ioannis 4:7-12, kaei ba kine ki bynta ki hikai shaphang ka jingïadei hapdeng ka jingieit U Blei, ka jingieit jong ngi ïa U Blei bad jingieit ïa kiwei?`
+
+Tang khyndiat hadien ha u Ioannis 15:12, U Jisu U ong ïa ki synran jong u, “Ma phi phi long ki lok jong nga, lada phi leh kat kiba nga hukum ma nga ïa phi.” (Ioannis 15:14) bad kaei kaba U Jisu u hukum ïa ki? Hapdeng kine kiei kiei, U Jisu u la hukum ïa ki (bad ïa ngi) ban ieit ïa kiwei kum ba U ieit ïa ki. Hangne bad sha kiwei pat, u Trai u hukum ia ngi ban ieit ia U Blei bad ban ieit iwei ia iwei pat.
+
+Ban pynlyngkot, ngi dei ban ithuh ne sngewthuh ba ïa ngi la map na ka ram bym lah siew shuh, kaba ngim lah siew shuh, ka ram kaba la siew ha ka diengphna ïa ngi. Kumta, ngi dei ban ieit bad ban ïaroh ïa U Blei bad ban im da ka jingieit bad ka jingaiei sha kiwei. Kum ba u Loukas 7:47 ka hikai, uta u ba la ïoh map shibun, u ieit shibun “ hynrei uta uba la ïoh map khyndiat, u ieit khyndiat” bad mano na pdeng jong phi kibym sngew thuh ba haduh katno u ne ka ki la ïoh jingmap?
+
+La da ban ieit ïa U Blei ka mut ban ngin ieit ïa kiwei, ngi dei ban ïasam kyrkieh ïa ka khubor jong ka jingieit U Blei, baroh ha ki ktien bad ki kam. Ngi dei ban ïarap ïa ki briew ha ka jingim kaba manla ka sngi hangne bad mynta, bad ruh ban wad ban long ka pukri ne ka ring um ia ka jingieit jong U Blei bad ban kdew ïa ki briew sha Uta uba tyrwa ïa ki ïa ka jingkular jong ka jingim kaba bymjukut ha kata ka bneng bathymmai bad ka khyndew kaba thymmai – hangta baroh ki jingthaw kin long kiba ba thymmai na kane ka pyrthei ba mynta, kaba la synshar, pynjot bad pynduh da ka pop bad ka jingiap, u soh jong ka jinsngew sih jong ka jingkyntait ïa ka jingieit U Blei.
+
+`Kiei ki jingjam ba ti-kna kiba phi lah ban shim ban ieit ïa U Blei da kaba ieit ïa kiwei? Kaei phi lah ban leh mynta bad ruh ha ki sngi kiba nangwan ban pyni sha ki briew ïa ka jingieit jong U Blei bad (ha ka kut ) khot sngewbha ïa ki ban ïaleh kmen haba ki tip ka mut aiu ban don ïa ka jingkular jong ka jingim bymjukut?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/02/07.md b/src/kha/ss/2025-01/02/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..79f44d2311
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/02/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Jingpyrkhat Ba Kham Bniah
+date:   10/01/2025
+---
+
+Pule Ellen G. White, “ Ka Lad -Bamyntoi jong ka jingduwai” sla 83-92, Ki Mawjam Sha U Khrist.
+
+“ Buh ïa ki jingkyrduh jong phi, ki jingkmen jong phi, ki jingsngewsih jong phi, bad ki jingsheptieng jong phi ha khmat U Blei. Phim lah ban pynsngew khia ïa U; phim lah ban pynthait ia U . Ma-U Uba ñiew wat ia ki ñiuh-khlieh jong ka khlieh jong phi Un nym leh U ba suidniew ia ki jingdonkam jong ki khun jong U. “U Trai U long U ba dap da ka jingisynei, b ad Uba leh-isynei-thoiñ. Jakob 5:11. Ia ka dohnud baieit jong U la ktah da ka jingsngewsih jong ngi, wat tang da kaba ngi shuh kren shaphang jong ki. Leit rah ha U ia kiei- kiei baroh kaba pynshaiong ia ka jingmut jingpyrkhat. Ym don kaeikaei kaba yn nym lah ban kit, namar U bat ha lade ia ka pyrthei, bad U synshar ia kieikiei baroh jong ka jingpynlong. Ym don kano -kano kaba rit tam kaba dei ia ka jingsuk jong ngi kaba un nym peit. Ym don kano-kano ka jingiakynduh jong ngi kaba long dum ia U ban pule: Ym don kano -kano ka jingdum -buit kaba eh than ia U ba un batai pynshai. Ym don jynjar kaba lah ban hap halor iba rit tam na ki khun jong U , ne jingpynjyrjar ia ka mynsiem , ne jingkmen, ne jingduwai kaba shisha, ia kaba U Kpa jong ngi Uba habneng Un nym peit ne leh bym siudniew. “U shna ia kiba la peit-dohnud, bad u spain ia ki jingmong jong ki.” Salm 147: 3. Ka jingiadei hapdeng U Blei bad kawei- pa-kawei ka mynsiem ka long kaba shai kata- katta bad kaba dap biang kum ba ym don kawei pat ka mynsiem ha ka pyrthei kaban ioh bynta ia ka jingsum ar sukher jong U, ne kawei pat ka mynsiem kaba U la ai ia U khun baieit.” – E lle n G White , Ki Mawjam Sha U Khrist, sla 8 9.
+
+**Ki Jingkylli ban ia Puson**:
+
+`Sangeh ha ka jingiathuh kaba halor: “ ka jingiadei hapdeng U Blei bad kawei - pa -kawei ka mynsiem ka long kaba shai katta-katta bad kaba dap biang kumba ym don kawei pat ka mynsiem ha ka pyrthei kaban ioh bynta ia ka jingsumar sukher jong U, ne kawei pat ka mynsiem kaba U la ai ia U Khun baieit.” Kaei ka jingpyntngen ba kane ka ai sha phi, bad kumno phi dei ban im, da kaba tip ia ka jingjan U Blei bad phi bad ka jingsumar jong U ia phi? Kumno phi lah ban nang ban im ryngkat bad ka jingshisha jong ka jingkular ba phylla jong U? Mutdur lada, katba nang mih ki sngi ki por phi la nang ngeit shisha ia ka?`
+
+`Ha ka jingshai jong ka jingpule mynta ka taiew, kumno phi sngewthuh ia ka Salm 103:17,18? Kumno ka pynpaw ba ka jingieit jong U Blei ka long kaba bymjukut bad hynrei ki jingmyntoi jong kane ka jingiadei ka shong ha ka jingjied jong ngi la ngin pdiang ne kyntait ia ka jingieit jong U?`
+
+`Ha kano ka rukom ba da kaba tip ia kane ka pynlong pher ia ka jingiadei jong phi bad U Blei? Kumno ka ktah ia ka rukom pyrkhat jong phi ia jingjynjar jingeh bad kiwei-kiwei de?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/02/info.yml b/src/kha/ss/2025-01/02/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..f7140df61c
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/02/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Ka Jingieit Kaba La Iateh Jutang"
+  start_date: "04/01/2025"
+  end_date: "10/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/02/inside-story.md b/src/kha/ss/2025-01/02/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..46369de035
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/02/inside-story.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Ka Jingiathuhkhanna kaba Jia shisha
+date:   10/01/2025
+---
+
+### U Sibu Jong Ka Bible
+
+_Da Andrew McChesney_
+
+U Melvin um sngew tikna ba ia u briew la thaw na ka dewmet ne na u riewhadem . Ha ka Baibl, u pule, “ bad U Trai uba U Blei u la thaw ia u briew na ka dewmet ka khyndew, bad U la pyrsad ha ki thliew khmut jong u ia ka jingpyrsad ka jingim bad uta u briew u la long ka mynsiem baim .” Jen. 2 :7. Hynrei ki nong Cabecar, ki jait briew ba heh tam, ki bym dei nongwei ha ka shnong Costa Rica, kaba don kum ba 170 00 ngut ki nongshong shnong ki hikai ia u ba u “Sibu” kaba mut U Blei ha ka jait ktien jong ki, ula thaw ia u briew na u riewhadem.
+
+Katba u nang heh nang san, u Melvin u ju pyrkhat barabor ba u Sibu jong ka jinghikai pateng bad u Sibu jong ka Baibl ki dei ki juh ki Blei. Hynrei katba ba u nang pule bha ia ka Baibl bad uwei u Seventh-day A dventist, u sngewthuh ba ki jinglong jong u Sibu jong ka Baibl u iapher bak la bak na ki jong u Sibu ka jinghikai pateng. Ula shim ia ka rai ban pdiang ia Sibu jong ka Baibl, kumta la pynbaptis ia u ryngkat ki kmie ki kpa jong u bad ia ar ngut ki para jong u.
+
+Shisnem hadien, ka kmie jong u ka la ioh jingpang iapshiliang(stroke) ha ka rta kab a dang 40 snem bad ka la khlad noh, u Melvin, uba dang 22 snem u ngeit ba ka jingiap ka dei tang ka jingiohthiah. Hynrei ka jinghikai pateng jong ki nong Cabecar ka hikai ba ka kmie jong u ka dang im bad kan sah hapdeng ka jingma ka jingdum shi junom lum da kiba ha iing ha sem jong ka kim iashim bynta ha kata ka jinglehniam leh rukom kaba saw sngi kaban ialam pat ia ka sha kawei pat ka p yrthei. Kum shi bynta na kata ka jingleh niam leh rukom ba hiar pateng jong ki, kin hap ban pyniap artylli ki sniang bad lai tylli khun syiar bad ban ai bam sha kita ki nongiam sngew sih. Bad lada ki kyntait ban leh ia kata, ka pynpaw ba ki long kiba khwan ne khapnap. Ki jinghikai jong ki ka pynrem ia ki briew ba khwan kum ka jingijli. Wat halor ka jingpynbor kaba jur bha na ki mei-rad pa-rad bad kiwei kiwei kiba don jingiadei ban mynjur bad leh katkum ka jinghikai pateng, u Melvin bad ka iing ka sem jong u ki la raikut ban bud tang ia ka Baibl. Uwei u pastor Adventist ula iarap ia ki ban ioh jaka Shabar na ka jaka jong ki Cabecar ban tep ia la ka kmie.
+
+Hadien, kata u Melvin ula shim ia ka rai ban long pastor. U la sngewthuh ia ka jingkhot jong U Blei ia u sha ka gospel ministry naduh ba u la shim ia ka jingpynbaptis, hynrei u la ialeh pyrshah. Hadien ka jingiap ka kmei jong u, u la kut jingmut ban aiti lut ia la ka jingim ba dang sah jong u ban iasam ia uta u Sibu jong ka Baibl. U la kwah ban ialam ia ki briew jong u sha jngai na uta u Sibu uba thaw ia u briew na u riewhadem sha u Sibu uba thaw ia u briew na ka dewmet. U kwah ia ki ban leh kmen ha ka jingtip ba ka jingknia ia ki mrad kam long kaba donkam shuh ban ioh ia ka jingim bym jukut ha kata ka pyrthei thymmai namar u Sibu jong ka Baibl u la aiti ia la ka jong ka jingim ban pynlait im ia baroh.
+
+M ynta, u Melvin Madriz u dei u khynnah ba pule ia ka kam pastor bad uba dang 24 snem ka rta ha Central America Adventist University ha Costa Rica. Bad ynda ula pyndep ia ka kyrdan pule, un sa long uba nyngkong tam u pastor na ka balang ha Cabecar. Ki dang don tang 30 ngut ki nong Cabecar kiba la long Adventist. “ nga ngeit ha u Sibu, hynrei tang u Sibu jong ka Baibl, ym u Sibu ka jinghikai pateng ’ la ong u Melvin
+
+_Duwai ia U Blei ka Baibl ba yn ialap sha ki nong Cabecar bad sha ki riew lum kiba don ha baroh shi tyllup ka pyrthei. Khublei ia ka jingkynshew mission jong phi kiba iarap ban pynsaphriang ia ka Gospel sha ki briew ki bym pat lah kot._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/03/01.md b/src/kha/ss/2025-01/03/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..19fd0a3e3f
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/03/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  Ban Pynsngewbha Ia U Blei
+date:   11/01/2025
+---
+
+### Dkhot Baibl ban pynkhreh ia ka Lynnong
+
+Loukas 15:11-32, Sep. 3:17, Eph. 5:25-28, Isa. 43:4, Rom. 8:1, Rom. 5:8, Markos 9:17-29.
+
+> <p>Dkhot Spel-lyndet</p>
+> “U Trai U Blei jong pha u don hapdeng jong pha, uba khrawbor uban pynim: un leh kmen halor jong pha da ka jingkmen, un shongthait ha la ka jingieit, un leh kmen halor jong pha da ka jingrwai.” (Sephanaiah 3: 17).
+
+Mutdur ia kane ka jingjia: u khunlung uba dang 5 snem u wan sha la u kpa bad ka jingai kaba la song malu mala, ha ka sngi kyrpang jong ki kpa. Da kaba kmen u ai ia ka jingai sha u kpa jong u.
+
+Mutdur ba u kpa u ong, “khun, ngam salia ia ka jingai jong phi. Khamtam eh ba ym don kaei kaei kaba phi lah ban ai ia nga kaba lah ban pynsngewbha ia nga. Kano kano ba phi lah ban ai ia nga, nga lah ban thied hi, bad kaei kaei ba phi ai ia nga la thied ia ka da ka pisa jongnga, ne la shna na ki tiar ba nga la siew ma nga. Te buh noh ia kato ka jingai jong phi. Ngam donkam ne ngam kwah ia ka. Hynrei nga ieit hi ia phi.”
+
+Kumno phi pyrkhat shaphang kata ka jingpynpaw jong u kpa? Kum kita ki ktien kiba khlem mynsiem, kiba pynduh jingkyrmen, kiba ym don jingsngew ki wan ha ka jingmut. Hato kane ka dei ka rukom ba U Blei u jubab ia ngi? Hato ngi lah ban shem jingsngewbha ha khmat jong U Blei? Kaba eh ban mutdur, wat la ngi kum ki jingthaw kiba la hap noh, ba la pynsniew da ka pop, bad kiba iai ngop ha ki jingsniew – hooid, ngi lah ban shem jingsngewbha ha khmat jong U Blei! Ha kiwei ki kyntien, U Blei um peit sha ngi, lane sha ki jingai ba ngi wallam sha u, da kata ka rukom kum une u kpa. Mar khongpong ia kata, ngi lah ban shem jingsngewbha ha khmat jong U Blei, hynrei tang lyngba jong U Khrist.
+
+_*Pule ïa ka lynnong jong kane ka taïew ban pynkhreh na ka bynta ka sabbaton January 18._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/03/02.md b/src/kha/ss/2025-01/03/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..4522d55c18
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/03/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Kham Kordor Palat Ban Ia Kaba Phi Lah Ban Mutdur
+date:   12/01/2025
+---
+
+Kumba ngi iohi na ka jinghikai kaba dang shu dep, ym don mano mano – wat u nongpop uba khraw tam ne u nong kamsniew ba shyrkhei tam – ia uba U Blei um ieit. Bad namar ba U Blei U kheiñ kor ia ki briew palat ban ia kaba ngi lah ban mutdur, um sngewbha ia ka pop namar U ieit ia ngi bad U tip ruh kaei ba ka pop ka leh ia ngi.
+
+`Pule Loukas 15:11 – 32. Kaei ba ka pharshi jong u khun sarong awria ka pynpaw shaphang ka jingieit bad ka jingisynei jong U Blei? Ka jingmaham aiu ba ka ai sha kito, kiba kum uto uwei pat u khun, uba sah ha ing?`
+
+Ha kane ka jingiathuhkhana kaba U Jisu u iathuh, u khun jong uto u briew u la pan ia ka bynta pateng jong u dang kloi palat, da kaba kyntait ia la u kpa bad ka iing ka sem jong u. U khun sarong awria nangta u la leit ban pynsyrwa ia ka spah jong u haduh ba un da kylla duk bad shah thngan, kaba la pynlong ba un bishni ia ki sniang kiba bam na ka shyngoid. Da kaba pyrkhat ba ki shakri ha ka iing u kpa jong u ki ioh kyrhai ka jingbam, u la rai ban leit phai sha la ing da ka jingpyrkhat ba un long tang kum u shakri.
+
+Kaei kaba jia hadien ka long ka donbor. Katto katne ki kpa kin kyntait ia uba kum une u khun lada u wanphai. “me la shim ia la ka bynta jong ka jingioh pateng bad me la pyniakhlad ialade na ka iing jong nga. Mem don iing shuh hangne.” Kata ka long kaba sngew dei, ka jingleh kaba sngew don jingmut, hato kam dei kumta? Ha khmat jong ki katto katne ki kmie ki kpa ba kynja doh, u khun u la leh palat eh, ban dang lah ban pdiang pat ia u sha iing, khamtam kum u khun.
+
+Hynrei, ha ka pharshi, u kpa (kaba ieng pli ia U Blei hi) um shym la pynpaw ha kawei na kine ki rukom. Hynrei haba u khun sarong awria u dang najngai, u kpa u la iohi ia u bad u la isynei, bad u la leit tan, u la dem ha ka ryndang jong u bad u la doh ia u (Loukas 15:20). Watla la ñiew kaba ym da itynnat ha kaba kum kata ka por ia u kynrad jong ka iing ban mareh shabar ban ia kynduh iano re iano, u kpa ha ka jingisynei kaba khraw eh u la mareh ban ia shem ia u khun jong u bad, kaba kham phylla, ba u la pdiang pat ia u sha ka longing jong u, da kaba u la pynlong ka jingkhawai na ka bynta jong u, kaba pyni ia ka jingieit kaba khraw ka jong U Blei ia u briew uba sakma bad ia ka jingkmen ba u pynpaw watla tang uwei u briew u wan phai iing. Katno kaba phylla ka jinglong jong U Blei!
+
+`Kaba phylla ka jingleh jong uto uwei pat u khun. Balei ba kane ka jingleh ka long ka jinglong ba kynja briew, kaba pynshong nongrim ha ka bynta jong ka jing bym niew shiliang, bad kaba lah ban sngewthuh? Kaei namarkata, ba ka bynta jong u ha ka jingiathuhkhana ka hikai ia ngi shaphang kumno ka jingsngewthuh ba kynja briew ia ka jingbym niew shiliang khmat kamlah ban kot shaduh ka jingjylliew ka jingmut jong ka Gospel lane ka jingieit jong U Blei iangi?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/03/03.md b/src/kha/ss/2025-01/03/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..01daf6f346
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/03/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Shad Kmen Da Ka Jingkmen
+date:   13/01/2025
+---
+
+Ka long kaba eh ia ngi ban mutdur, U Blei u peit ia uwei pa uwei u briew ia ka dor ka bym lah ban kheiñ, kaba pynlong ba un shadkmen halor ka jingpynim watla ka long tang kawei ka mynsiem
+
+`Pule Sephaniah 3:17. Kumno kane ka dkhot ka ai jingshai halor kane ka pharshi jong u knun sarong awria?`
+
+Sephaniah 3:17 ka iai ban ban pynpaw ia ka jingsngewbha U Blei halor ki briew kiba la siewspah jong u. Ha ka ktien Hebru, ia ki kyntien baroh shaphang ka jingkmen bad jingsngewbha, la kynthup lang ha kane ka dkhot, ka jingbatai ia ka jingsngewbha U Blei ia la ki briew ba la siewspah jong u. ym don kyntien kaba lah ban batai ia ka jingsngew bha kaba palat jong U Blei ha kata ka sngi.
+
+Peit ruh, hangno U Blei U don katkum kane ka dkhot – u don ‘hapdeng’ jong ki briew jong u. ka jingiasuk pat kaba mih na ka jingiadei jong ka jingieit ka wan ryngkat bad ka jingdon ryngkat jong U Blei. Kumba long U Kpa – haba u iohi ia u khun na jngai, u wan mareh – hangne U Blei U don hapdeng jong ki briew jong U.
+
+Ha U Isaiah 62:4, ka rukom kren kaba syriem la pyniadei bad ka jingshongkurim. Katkum u Isaiah 62:4, ia ki briew jong U Blei yn khot ‘Hephsibah’ kaba mut ‘ka jingsngewbha jong nga ka long ha ka,’ bad ia ka Ri yn khot ‘Beulah’ kaba mut ‘la shong kurim.’ Balei? Namar ka dkhot ka ong, “U Trai u sngewbha ha pha, bad ia ka Ri jongpha yn pynshong kurim.” Ia ka jingkmen kaba khraw tam jong U Blei la tyngkai na ka bynta kata ka sngi jong ka jing pynthymmai, ynda un pdiang ia ki briew jong U bad shadkmen halor jong ngi, kumba u kpa u la shadkmen na ka bynta u khun sarong awria jong u.
+
+`Pule Ephesos 5:25 – 28. Kaei ba kane ka kren shaphang ka jait jingieit ba la khot iangi ban pynpaw?`
+
+Kane ka dkhot ka kyntu ia ki shynrang ba kin ieit iala ki tnga jong ki ‘kumba U Khrist ruh u la ieit ia ka Balang bad u la aiti ialade na ka bynta jong ka’ bad ban ieit ia la ki tnga kumba iala ki jong ki met jong ki (ephesos 5:25, 28). Kine ki dkhot ym tang ba ki da pynpaw ia ka jingieit ka bym khwan lade bad kaba khein duh ba ki shynrang ki dei ban don ia ki tnga jong ki hynrei ka pyni ruh ba U Khrist dalade u ieit ia ki briew jong u (ka balang) kum ialade?
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/03/04.md b/src/kha/ss/2025-01/03/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..e182dc49f3
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/03/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Pynsngewbha Ia U Blei
+date:   14/01/2025
+---
+
+Kumno ka lah ban long ba U Blei jong ka pyrthei baroh kawei un shem jingsngewbha ha u bynriew, uba long tang kum I jingjaw iba rit bad bym don jingitynnat ha poh jong u ne u metbneng hapdeng jong kane ka pyrthei kaba iar? Kumno ka lah ban long ba u briew u long uba donkam hakhmat jong u Blei, uba donbor baroh bad u bym donkam ei ei ruh? Ia kine ki jingkylli lah ban iakren ha ki ar bynta. Kaba nyngkong, kumno U Blei U lah ban shem jingsngewbha? Kaba ar, kumno ki briew ki lah ban wanrah ia ka jingsngewbha ha U, khamtam haba ngi long ki nongpop? Ka bynta ka ba nyngkong jong kine ki jingkylli ka dei ka sobjek na ka bynta mynta ka sngi bad kaba ar na ka bynta lashai.
+
+`Pule Isaiah 43:4; Salm 149:4; Proberb 15:8, 9. Kaei ba kine ki iathuh iangi shaphang ba U Blei u shem jingsngewbha ha ki briew jong U?`
+
+Kumba ngi la iohi khyndiat mynnin, lah ban pynsngewbha ia U Blei da ki briew, namar ba U Blei U ieit ia ki briew ha kata ka rukom da kaba peit ha kaei kaba ki sngewbha eh, kumba uno uno uba ieit bad ba phikir ia kiwei un leh.
+
+Ha kawei pat ka liang, la pynsngewsih ia U Blei da ki briew haba ki leh ia kaba sniew. Proberv 15:8, 9, ka hikai ba katba ka ‘jingkñia’ u bymman bad ka ‘lynti’ jong u bymman ka long ka ‘jingijli ha U Trai’ hynrei ka jingduwai jong uba beit ka long ka jingsngewbha jong u. bad ‘u ieit ia Uta uba beh ia ka hok.’ Kane ka dkhot ka pyni ym tang ba U Blei um sngewbha ia ka jingsniew hynrei ba u sngewbha pat ha ka jingbha. Ka buh ruh ia kata ka jingsngewbha bakynja Blei bad ka jingieit ha ka jingiadei ba markhmat iwei bad iwei pat, kaba pyni ia ka jingiadei ba jylliew hapdeng ka jingieit Blei bad ka jingsngewbha jong U, kaba paw lyngba ka jingthoh baroh.
+
+Katkum ka Salm 146:8 “U Trai U Ieit ia kiba hok” 2 Korinth 9:7 ka ong shuh shuh ba “U Blei u ieit ia uba ai da kaba kmen. Peit hangne, kaba nyngkong, kaei ba kine dkhot kim ong. Kim ong ba U Blei u ieit tang ia kiba hok lane ba U Blei U ieit tang ia kita kiba ai da kaba kmen. U Blei U ieit ia baroh. Hynrei halor kine dkhot pat ka mut ba U Blei U ieit ia kiba hok bad ia kiba ai da kaba kmen ha ka rukom kaba kham kyrpang. Kaei ba ngi la iohi ha ki Proberb 15:8, 9 ka pynsngewthuh ba U Blei U ieit ia kine bad ia kiwei ha ka jingmut ba u sngewbha bad ki.
+
+`Pyrkhat haduh katno ka bneng bad ka pyrthei ki iateh jan eh haduh ba U Blei Uba long U Nongthaw jong ka pyrthei baroh, un da don bynta jan eh, wat ha ka jingsngew, lem bad ngi. Ka jingkyrmen aiu ba kane ka jingmut ka lah ban ai haphi, khamtam haba phi iaid lyngba ki por kiba eh?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/03/05.md b/src/kha/ss/2025-01/03/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..0a8895a1fa
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/03/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Ki Maw Kiba Im
+date:   15/01/2025
+---
+
+Kumno kata ka long ba ngi, kiba la hap noh, ki jingthaw kiba pop, ngin shem jingsngewbha hakhmat jong U Blei Uba khuid?
+
+`Pule Rom 8:1; bad Rom 5:8. Kaei ba kine ki dkhot ki hikai shaphang ka jing ieng jong ngi hakhmat U Blei?`
+
+U Blei U ai ia ka jingaiei ha ki briew shuwa ba u briew un leh ei ei. Shuwa ba ngin ong eiei ne leh eiei, U Blei u la da kner sha ngi bad U ai ia ngi ia ka lad ban pdiang ne ban kyntait ia ka jingieit jong U. Kumba Rom 5:8 ka ong “Hynrei U Blei u pyni shynna ia la ka jong ka jingieit sha ngi, ha kaba haba ngi dang long kiba pop, U Khrist u la iap iapli ia ngi” (ianujor bad Jeremiah 31:1). Lah ban pyniasuk ia ngi bad U Blei bad ngi lah ban shem sngewbha ha khmat jong U Blei, da ka jingngeit lyngba ka jingtrei jong U Nongsiewspah u jong ngi.
+
+`Pule 1 Petros 2:4 – 6 bad ianujor bad Hebru 11:6. Kaei ba kane ka iathuh iangi shphang kumno ngi lah ban shem jingsngewbha ha U Blei?`
+
+Khlem ka jingtuklar jong U Blei, ki briew kiba la hapnoh kim lah ban wanrah ei ei kaba shongdor ha khmat jong U Blei. Hynrei U Blei ha ka jingisnei bad ka jingaiei, u la thaw ia ka lynti, lyngba ka kam jong U Khrist. Beit beit, “Lyngba U Jisu Khrist” ngi lah ban ‘ai jingkñia ba kynja mynsiem kaba pdiang hun ha U Blei’ (1 Petros 2:5). Watla ‘khlem ka jingngeit ka long ka bym lah ban pynsngewbha ia U’ (Hebru 11:6), da ka kam jong ka jingpyniasuk U Khrist, U Blei “Un pynjanai ia phi ha ka jingleh babha baroh, ia kaban leh ia ka mon jong u, da kaba trei ha phi ia kata kaba pynsngewbha eh ha khmat jong u, da U Jisu Khrist: ha uba to long ka burom sha ki bymjukut ki bymjukut: Amen.” (Hebru 13:21). Kito kiba phai sha U Blei da ka jingngeit la ñiew ia ki kiba hok ha khmat jong U lyngba ka jingiasaid jong U Khrist, kaba tang ka jinglong hok hi marwei kaba lah ban pdiang. Bad kito kiba pdiang ia ka jingtyrwa ieit jong U Blei la ñiew ia ki kiba bitdor lyngba ka jingiasaid jong U Khrist (Loukas 20:35), bad U pynkylla ia ki ha ka jingsyriem ka jong U (1 Korinth 15:51 – 57; 1 Ioannis 3:2). Ka kam jong ka jingsiewspah U Blei kam dei tang ia ngi hynrei ha ngi ruh kumjuh.
+
+`Balei ba ka jingpyrkhat ba U Khrist u iasaid na ka bynta jongphi ha bneng ka long kaba ai mynsiem?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/03/06.md b/src/kha/ss/2025-01/03/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..d972809dd3
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/03/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Ka Thong Kaba Shongdor
+date:   16/01/2025
+---
+
+Hapoh ka shatri jong ka jingisnei bad ka jingiasaid U Blei, U Blei U sngewbha ia ka jingphai khmat sha ka jingieit ka jong U watla ka long tang khyndiat ruh. Lyngba jong u uba long tang ma u hi uba dei hok ban ioh ia ka jingieit bad uba long uba janai, iangi la niew kiba hok bad la niew ba ngi long kiba ieit eh ki jong U Blei kiban im bad U ha ka jingieit ba janai sha ki bymjukut. Kane ka long ka jingkyrmen kaba khraw jong ka jingsiew spah, kaba kynthup ia ka kam jong U Khrist na ka bynta jong ngi ha bneng.
+
+Hynrei phi lah ban sngew phylla, hato kane kan kynthup lang ianga? Kumno lada ngam long uba bitdor? Kumno lada nga sheptieng ba ngam da don ka jingngeit kaba biang?
+
+`Pule Markos 9:17 – 29. Kumno U Blei u leh ia uto u briew ha ka jingiathuhkhana? Haduh katno ka jingngeit ka ban long ka jingngeit kaba la biang?`
+
+Ki synran kim shym la lah ban beh noh ia u ksuid; baroh ka jingkyrmen I kumba ka la duh. Hynrei U Jisu U la wan bad U la iathuh ia u kpa, “Lada me lah ban ngeit! Kiei kiei baroh ki long kiba lah ia uta uba ngeit” (Markos 9:23). Bad u kpa “u la ong bad ki jingjaw ummat ruh, Nga ngeit. Ah Trai; to iarap ia ka jingbymngeit jong nga” (Markos 9:24).
+
+Peit bha, U Jisu um shym la ong ha uto u briew, “sa wan biang ha nga ynda me la biang ka jingngeit.” Hynrei, ka jingkyrpad jong u, ‘iarap ia ka jingbym ngeit jong nga’ ka la biang.
+
+Khlem ka jingngeit, ka long ka bym lah ban pynsngewbha ia U Blei (Hebru 11:6), hynrei U Jisu U pdiang wat ia ka jingngeit kaba rit eh ruh. Bad da ka jingngeit (lyngba ka jingiasaid jong U Khrist), ngi lah ban shem sngewbha ha U. Lyngba ka jingngeit bad namar ka jingtrei jong U Khrist na ka bynta jong ngi, ngi lah ban jubab ha kata ka rukom ka ban pynsngewbha ia U Blei, iasyriem ia ka rukom ba u kpa ba kynja doh u sngewbha haba u khun u wanrah ia ka jingai sngewbha watla kam da shongdor.
+
+Kumta, ngi dei ban bud ia ka jingsneng jong U Paul ban pynlong ia ka thong jong ngi kaba pynsngewbha ha U Blei (2 Korinth 5:9, 10; ianujor bad Kolosai 1:10, 1 Thessaloni 4:1, Hebru 11:5). Bad ngi dei ban duwai sha U Blei ba un pynkylla dur ia ka jingsngew tynnat jong ngi, ban kynthup ia ka jingsngewtynnat jong kito kiba ngi ieit, bad ban pyniar ia ka jingieit jong ngi, khnang ba kan poi sha kiwei. “To long kiba ia ieit noh paralok hi: ha ka jingiañiew burom to long kiba iañiew kor paralok hi: ha ka jingleh minot to wat long kiba alhia: kiba shitrhem ha ka mynsiem; kiba shakri ia U Trai: kiba kmen ha ka jingkyrmen: kiba iaishah ha ka jingjynjar: kiba iaineh minot ha ka jingduwai: ha ki jingkyrduh jong ki riewkhuid kiba iasam isynei: kiba ia beh brai ia ka jingkhot ieit basa” (Rom 12:10 – 13).
+
+`Lada U Blei U pdiang ia ngi lyngba U Khrist, katno tam ma ngi, ngi donkam ban ia pdiang iwei ia iwei pat? Ka jingshai aiu ba ka hukum ban ieit ia u paramarjan kumba ialade (Lebitekos 19:18; Mathaios 22:39) bad ka aiñ ksiar ban leh ia kiwei ha ka rukom ba phi kwah ba kiwei kin leh iaphi, ki lah ban iarap?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/03/07.md b/src/kha/ss/2025-01/03/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..c91ffb1bbb
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/03/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Jingpyrkhat Ba Kham Bniah
+date:   17/01/2025
+---
+
+Pule Ellen G. White, “Wat khih khuslai na ka dohnud jongphi,” Sla. 662 – 680, ha ka Jingthrang jong ki rta.
+
+“U Trai u la sngewsih haba ki briew jong u ki sngewpoh ialade. U kwah ba ki nongioh pateng bala jied jong U ba kin sngew long kiba kyrpang bad kiba shongdor katkum ka dor ba u la buh ha ki. U Blei u da thrang ia ki, lym kumta un ym jin dala phah ia U Khun jong U na ka bynta ka kam kaba rem dor ban siewspah ia ki. U donkam ia ki, bad U sngewbha eh haba ki sngewthuh ba U long uba donkam eh, khnang ba ki lah ban pyndonburom ia ka kyrteng jong U. ki lah ban khmih lynti ia kiei kiei kiba khraw lada ki don ka jingngeit ha ki kular jong U.
+
+Ban duwai ha ka kyrteng jong U Khrist ka don iaka jingmut. Ka mut ba ngi donkam ban pdiang ia ka jinglong jong U, ban phalang ia U Mynsiem bad ban trei ia ki kam jong U. Ia ka jingkular jong U Nongpynim la ai halor ki kyndon. ‘Lada phi ieit ia nga’ u ong, ‘sumar ia ki hukum jong nga.’ U pynim ia ki briew ym ha ka pop, hynrei na ka pop; bad kito kiba ieit ia U kin pyni ia ka jingieit jong ki ia U lyngba ka jingkohnguh.
+
+“Baroh ki jingkohnguh ba shisha ki wan na ka dohnud. Ka dei ka jingtrei jong ka dohnud bad U Khrist. Bad lada ngi shah, un pynpaw ialade ryngkat lyngba ki jingpyrkhat bad ki jingthmu jong ngi, kumta pyniadei ia ki dohnud bad ki jingpyrkhat ha ka jingkohnguh ia ka mon jong U, ba ha kaba kohnguh ia U ngin ioh pynpaw ia ka jingthmu jong ngi. Ka mon, kaba bha bad kaba khuid, kan pynkmen ban leh ia ka kam jong U. Haba ngi shim kumba ka long ka lad bad ka kabu ban ithuh ia U Blei, ngin iai long ki briew ki ba kohnguh. Lyngba ka jingiaroh ia ka jinglong jong U Khrist, lyngba ka jingiadei bad U Blei, ka pop kan kylla long kaba isih ha ka jingim jong ngi” – Ellen G. White, ka Jingthrang jong ki rta. Sla. 668.
+
+**Ki Jingkylli ban ia Puson**:
+
+`Kaei ka jingmut ban ‘pdiang da ka jingbym khwan lade”? kumno phi pyrkhat shaphang ka jingai bad ka jingpdiang ba kan long ha bneng bad ha ka pyrthei ba thymmai?`
+
+`Da kaba wan na ka jingjngai kaba khraw eh, ia kaba ym don ki kor kiba lah ban iarap ban kot ban iohi, u nongrah khubor jong ka bneng, u la kdew sha u nongiathulypa Daniel kum u Chamudot, ‘uba la ieit eh’ bad ki la leh kumta haduh lai sien. Ha U Daniel 9:23, U Gabriel u ong ‘ki Chamudot attah, “namar me long ia uba la ieit eh.’ Ha U Daniel 10:11, U kynja Angel, lah ban long U Gabriel, u khot ia u ish Chamudot, u ‘briew ia uba la ieit eh.’ Ia kane ka jingkren la kren biang hadien shaphang U Daniel (Daniel 10:19). Pyrkhat shaphang kaei ba ka kren shaphang jong U Blei bad haduh katno u long jan shangi. Ka jingkyrmen aiu ba phi lah ban ioh na kane ka jingshisha ba phylla?`
+
+`Kumno ka nuksa jong ki radbah ka jingngeit bala kren ha Hebru 11 ka iadei bad ka lynnong jong ka taiew? Kyrpang, kumno kine ki jait nuksa ki pynpaw shaphang kumno ba uwei u lah ban shem jingsngewbha ha U Blei da ka jingngeit? Kaei ba phi lah ban nang bad ban pyndonkam ha ka jingim ba man ka sngi na ki nuksa kiba kum kine jong kajingngeit bad ka jingiaineh?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/03/info.yml b/src/kha/ss/2025-01/03/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..44e33b09be
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/03/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Ban Pynsngewbha Ia U Blei"
+  start_date: "11/01/2025"
+  end_date: "17/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/03/inside-story.md b/src/kha/ss/2025-01/03/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..baaccc9598
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/03/inside-story.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Ka Jingiathuhkhanna kaba Jia shisha
+date:   17/01/2025
+---
+
+### U Tymmen Basan Ba Sngewnguh
+
+_Da u Andrew McChesney_
+
+Ia u Jong-moon yoon la tip kum u Tymmen Basan uba sngewnguh. Ka ktien kaba nyngkong eh ka ban mih na ka shyntur jong u, kam pher ha kano kano ka por ne jingjia, ka long, ‘khublei shibun.’ Haba don kiba pan jingiarap un ong ‘khublei shibun,’ haba u iakynduh ia ka jingeh un ong ‘khublei shibun.’
+
+Haba ki jingeh bad jingduh ki lynshop ia u, u ong ‘khublei shibun.’ U Tymmen Basan ha ka Balang Seventh-day Adventist ha South Korea, u la buh hala ka dohnud ia ki kyntien jong U Apostol Paul, uba la ong ha 1 Thessaloni 5:18 - ‘Ha kaei kaei baroh to phin ai ka jingnguh: namar kane kein ka long ka mon U Blei ha U Khrist Jisu sha phi.’ Ki briew ki la iohi ia kata.
+
+U Jong-moon u la long u trai la slem bha jong kawei ka dukan bam harud duriaw ha Jeongdongjin, kawei na ki jaka ba pawnam ban peit kai ia ka jingmih ka sngi ha South Korea, khamtam eh ha ka sngi New Year. Kawei na ki customer jong u ka dei ka Nanum. Kum ka khynnah samla, ka ju wan rung ban peitkai ia ka jingmih ka sngi, ka ju bam step artad da u sandwich bad ka pylleng, u jhur lettuce bad ka cheese ryngkat bad ka sha. Haba ka nangheh nangsan, ka la shong kurim, bad ka la ioh kawei ka khun, Aza. Baroh arngut ki kylla long ki customer ba man ka sngi ban leit bam step ha kane ka dukan. Ka kmie ka la sngewphylla eh ia ka jinglong ba sngewnguh jong u Jong-moon. Haba ka pan jingbam, u ong, ‘khublei shibun.’ Haba ka siew na ka bynta ka bam step, u ong, ‘khublei shibun.’ Haba ka ai khublei na ka bynta ka jingbam un ong, ‘khublei shibun.’
+
+Ha kawei ka por katba ka la leit rung biang ha kane ka dukan, katba ki dang iakren, ka la sngewthuh ba u Jong-moon u shait leit jingiaseng ha ka sngi Saturday. Kam pat shym la ju iohsngew shaphang ki briew kiba mane ha ka sngi Saturday. “Hato nga lah ban wan lang bad phi sha ingmane ha kane ka Saturday?” ka la kylli.
+
+Ka sngi sabaton kaba bud, maka bad I khun kynthei jongka iba dang 5 snem ka rta ki la ia leit lang bad u Jong-moon sha ka ing mane jong u, kaba don kumba 30 minute ei ei ban leit da ka kali na ka dukan jong u. Ki dkhot balang ki la pdiang sngewbha ia kane ka longkmie bad I khun jong ka, bad ki la kylli da ka jingangnud, kumno ka la tip shaphang kane ka balang. Ka la ong ba ka la wan na ka daw jong u Tymmen Basan uba sngewnguh.
+
+Hadien bala wai ka jingiaseng, ka Nanum ka la iathuh ia u Jong-moon ba ka la kwah ban wan biang. “Lada kane ka dei ka balang ba phi leit jingiaseng, ngan bud iaphi,” ka la ong. Watla ka Nanum kam pat shym la ju iohsngew ia ka kyrteng jong U Jisu ha dukan, ka la iohi ia U Jisu lyngba ka mynsiem ba sngew nguh jong u Jong-moon. Ia ka kospel ym tang ba la ialap hynrei la ai lyngba ka jingim jong u briew. Lyngba ka nuksa babha jong U Jong-moon, kane ka longkmie bad I khun jongka ju ki la sdang ban wan jingiaseng tista. Mynta ka dang iai duwai ba u lok jong ka ruh un iasnoh lang bad ki ha ka step sabaton kaba bud.
+
+_Ka bynta jong kane ka Quarter jong ka Jingkynshew khatlai Sabbaton kan iarap ban pynphriang ia ka gospel ha Korea Sepngi. Khublei shibun ba phi la thmu ban ai kylluid ia ka jingkynshew ha ka 29 tarik u March._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/04/01.md b/src/kha/ss/2025-01/04/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..11822a1892
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/04/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  U Blei Uba Dap Da Ka Jingieit bad ka Jingsngewlem
+date:   18/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/04/02.md b/src/kha/ss/2025-01/04/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..f6f5667911
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/04/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   19/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/04/03.md b/src/kha/ss/2025-01/04/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..c3fbb86a5e
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/04/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   20/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/04/04.md b/src/kha/ss/2025-01/04/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..bbae92d96c
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/04/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   21/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/04/05.md b/src/kha/ss/2025-01/04/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..17a9354b45
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/04/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   22/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/04/06.md b/src/kha/ss/2025-01/04/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..db6519e0ef
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/04/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   23/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/04/07.md b/src/kha/ss/2025-01/04/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..3413823afc
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/04/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Jingpyrkhat Ba Kham Bniah
+date:   24/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/04/info.yml b/src/kha/ss/2025-01/04/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..0333003bca
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/04/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "U Blei Uba Dap Da Ka Jingieit bad ka Jingsngewlem"
+  start_date: "18/01/2025"
+  end_date: "24/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/04/inside-story.md b/src/kha/ss/2025-01/04/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..da39b7c89c
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/04/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingiathuhkhanna kaba Jia shisha
+date:   24/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/05/01.md b/src/kha/ss/2025-01/05/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..e6d81b2f72
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/05/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingbitar Shla Jong Ka Jingieit-Blei
+date:   25/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/05/02.md b/src/kha/ss/2025-01/05/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..ce733287bf
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/05/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   26/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/05/03.md b/src/kha/ss/2025-01/05/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..c8cd4e5901
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/05/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   27/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/05/04.md b/src/kha/ss/2025-01/05/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..90c81f028a
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/05/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   28/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/05/05.md b/src/kha/ss/2025-01/05/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..95400ccfef
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/05/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   29/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/05/06.md b/src/kha/ss/2025-01/05/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..2163857270
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/05/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   30/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/05/07.md b/src/kha/ss/2025-01/05/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..a8720fe777
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/05/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Jingpyrkhat Ba Kham Bniah
+date:   31/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/05/info.yml b/src/kha/ss/2025-01/05/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..c7eaa981e5
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/05/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Ka Jingbitar Shla Jong Ka Jingieit-Blei"
+  start_date: "25/01/2025"
+  end_date: "31/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/05/inside-story.md b/src/kha/ss/2025-01/05/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..e96c77d855
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/05/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingiathuhkhanna kaba Jia shisha
+date:   31/01/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/06/01.md b/src/kha/ss/2025-01/06/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..aea2be4261
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/06/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingieit U Blei Ïa Ka Jingbishar Hok
+date:   01/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/06/02.md b/src/kha/ss/2025-01/06/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..7a08adeb53
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/06/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   02/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/06/03.md b/src/kha/ss/2025-01/06/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..7f6fd3cd06
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/06/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   03/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/06/04.md b/src/kha/ss/2025-01/06/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..2835005b14
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/06/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   04/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/06/05.md b/src/kha/ss/2025-01/06/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..87b9f2f0d2
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/06/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   05/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/06/06.md b/src/kha/ss/2025-01/06/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..e5760d1c6c
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/06/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   06/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/06/07.md b/src/kha/ss/2025-01/06/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..c2736f1b30
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/06/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Jingpyrkhat Ba Kham Bniah
+date:   07/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/06/info.yml b/src/kha/ss/2025-01/06/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..432daf09a9
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/06/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Ka Jingieit U Blei Ïa Ka Jingbishar Hok"
+  start_date: "01/02/2025"
+  end_date: "07/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/06/inside-story.md b/src/kha/ss/2025-01/06/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..89fe86552b
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/06/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingiathuhkhanna kaba Jia shisha
+date:   07/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/07/01.md b/src/kha/ss/2025-01/07/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..229e9478ee
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/07/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingeh jong ka Jingbymman
+date:   08/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/07/02.md b/src/kha/ss/2025-01/07/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..30d9e9af59
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/07/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   09/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/07/03.md b/src/kha/ss/2025-01/07/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..4c1d8d1b70
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/07/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   10/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/07/04.md b/src/kha/ss/2025-01/07/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..a16fbb46d4
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/07/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   11/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/07/05.md b/src/kha/ss/2025-01/07/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..e47bee8b04
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/07/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   12/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/07/06.md b/src/kha/ss/2025-01/07/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..acef261e0b
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/07/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   13/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/07/07.md b/src/kha/ss/2025-01/07/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..2407432f16
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/07/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Jingpyrkhat Ba Kham Bniah
+date:   14/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/07/info.yml b/src/kha/ss/2025-01/07/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..cc9eb0e458
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/07/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Ka Jingeh jong ka Jingbymman"
+  start_date: "08/02/2025"
+  end_date: "14/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/07/inside-story.md b/src/kha/ss/2025-01/07/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..6b20b6c316
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/07/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingiathuhkhanna kaba Jia shisha
+date:   14/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/08/01.md b/src/kha/ss/2025-01/08/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..5908fdcf24
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/08/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Mon Laitluid, Ka Jingieit, Bad Ka Jingpyniaid Ba Kynja Blei
+date:   15/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/08/02.md b/src/kha/ss/2025-01/08/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..e1bc8e5ac3
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/08/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   16/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/08/03.md b/src/kha/ss/2025-01/08/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..11b46d040e
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/08/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   17/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/08/04.md b/src/kha/ss/2025-01/08/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..2335adb045
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/08/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   18/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/08/05.md b/src/kha/ss/2025-01/08/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..adbc4d4e91
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/08/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   19/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/08/06.md b/src/kha/ss/2025-01/08/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..661a131cbb
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/08/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   20/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/08/07.md b/src/kha/ss/2025-01/08/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..c2b66e1d47
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/08/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   21/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/08/info.yml b/src/kha/ss/2025-01/08/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..c26a83aa21
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/08/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Ka Mon Laitluid, Ka Jingieit, Bad Ka Jingpyniaid Ba Kynja Blei"
+  start_date: "15/02/2025"
+  end_date: "21/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/08/inside-story.md b/src/kha/ss/2025-01/08/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..01b234644f
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/08/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingiathuhkhanna kaba Jia shisha
+date:   21/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/09/01.md b/src/kha/ss/2025-01/09/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..add1a80ad7
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/09/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingialeh Pyrshah Ha Ka Bneng jong ki Bneng
+date:   22/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/09/02.md b/src/kha/ss/2025-01/09/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..da6cba0800
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/09/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   23/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/09/03.md b/src/kha/ss/2025-01/09/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..02675ac24d
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/09/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   24/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/09/04.md b/src/kha/ss/2025-01/09/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..d3082b11be
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/09/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   25/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/09/05.md b/src/kha/ss/2025-01/09/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..558af1ec11
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/09/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   26/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/09/06.md b/src/kha/ss/2025-01/09/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..50d70cd788
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/09/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   27/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/09/07.md b/src/kha/ss/2025-01/09/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..3d56de2c05
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/09/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Jingpyrkhat Ba Kham Bniah
+date:   28/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/09/info.yml b/src/kha/ss/2025-01/09/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..d87f54c581
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/09/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Ka Jingialeh Pyrshah Ha Ka Bneng jong ki Bneng"
+  start_date: "22/02/2025"
+  end_date: "28/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/09/inside-story.md b/src/kha/ss/2025-01/09/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..a53ae131ce
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/09/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingiathuhkhanna kaba Jia shisha
+date:   28/02/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/10/01.md b/src/kha/ss/2025-01/10/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..5dbbb1f801
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/10/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ki Aiñ Jong Ka Jingiateh Kular
+date:   01/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/10/02.md b/src/kha/ss/2025-01/10/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..fa60aed093
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/10/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   02/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/10/03.md b/src/kha/ss/2025-01/10/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..2ec03f0d20
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/10/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   03/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/10/04.md b/src/kha/ss/2025-01/10/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..69bd303d81
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/10/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   04/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/10/05.md b/src/kha/ss/2025-01/10/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..cab09eca87
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/10/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   05/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/10/06.md b/src/kha/ss/2025-01/10/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..5a7d572f5c
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/10/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   06/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/10/07.md b/src/kha/ss/2025-01/10/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..6ca43fe9df
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/10/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Jingpyrkhat Ba Kham Bniah
+date:   07/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/10/info.yml b/src/kha/ss/2025-01/10/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..97d729d826
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/10/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Ki Aiñ Jong Ka Jingiateh Kular"
+  start_date: "01/03/2025"
+  end_date: "07/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/10/inside-story.md b/src/kha/ss/2025-01/10/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..2524bc4794
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/10/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingiathuhkhanna kaba Jia shisha
+date:   07/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/11/01.md b/src/kha/ss/2025-01/11/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..43cbe97868
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/11/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Kaei Pat Kaba Nga Lah Ban Leh?
+date:   08/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/11/02.md b/src/kha/ss/2025-01/11/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..52b815ecba
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/11/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   09/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/11/03.md b/src/kha/ss/2025-01/11/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..6a4095e232
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/11/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   10/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/11/04.md b/src/kha/ss/2025-01/11/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..626afb9ac7
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/11/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   11/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/11/05.md b/src/kha/ss/2025-01/11/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..5deb61cc03
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/11/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   12/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/11/06.md b/src/kha/ss/2025-01/11/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..4a40f1b0a8
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/11/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   13/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/11/07.md b/src/kha/ss/2025-01/11/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..e6c11c0c12
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/11/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Jingpyrkhat Ba Kham Bniah
+date:   14/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/11/info.yml b/src/kha/ss/2025-01/11/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..78e6174fc2
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/11/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Kaei Pat Kaba Nga Lah Ban Leh?"
+  start_date: "08/03/2025"
+  end_date: "14/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/11/inside-story.md b/src/kha/ss/2025-01/11/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..b5f1c95197
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/11/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingiathuhkhanna kaba Jia shisha
+date:   14/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/12/01.md b/src/kha/ss/2025-01/12/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..dfbc9338f1
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/12/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  "Ka Jingieit bad ka Hok: Ki Ar tylli ki Hukum kiba Khraw tam"
+date:   15/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/12/02.md b/src/kha/ss/2025-01/12/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..188f66081e
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/12/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   16/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/12/03.md b/src/kha/ss/2025-01/12/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..8f1806cad8
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/12/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   17/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/12/04.md b/src/kha/ss/2025-01/12/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..523068fd9b
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/12/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   18/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/12/05.md b/src/kha/ss/2025-01/12/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..276100d6bf
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/12/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   19/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/12/06.md b/src/kha/ss/2025-01/12/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..0009f1994a
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/12/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   20/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/12/07.md b/src/kha/ss/2025-01/12/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..d0df33a83f
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/12/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Jingpyrkhat Ba Kham Bniah
+date:   21/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/12/info.yml b/src/kha/ss/2025-01/12/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..e10fe8ba4e
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/12/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Ka Jingieit bad ka Hok: Ki Ar tylli ki Hukum kiba Khraw tam"
+  start_date: "15/03/2025"
+  end_date: "21/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/12/inside-story.md b/src/kha/ss/2025-01/12/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..7063ffc603
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/12/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingiathuhkhanna kaba Jia shisha
+date:   21/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/13/01.md b/src/kha/ss/2025-01/13/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..0673505430
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/13/01.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingieit Ka Long Ka Jingpyndep Ia Ka Hukum
+date:   22/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/13/02.md b/src/kha/ss/2025-01/13/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..b04bdae884
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/13/02.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   23/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/13/03.md b/src/kha/ss/2025-01/13/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..1834c1e788
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/13/03.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   24/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/13/04.md b/src/kha/ss/2025-01/13/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..e9a2a72d90
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/13/04.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   25/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/13/05.md b/src/kha/ss/2025-01/13/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..b304efbd1b
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/13/05.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   26/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/13/06.md b/src/kha/ss/2025-01/13/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..fe36a27285
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/13/06.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  lynnong
+date:   27/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/13/07.md b/src/kha/ss/2025-01/13/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..1a57acf7fa
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/13/07.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Jingpyrkhat Ba Kham Bniah
+date:   28/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/13/info.yml b/src/kha/ss/2025-01/13/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..75f55b5a84
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/13/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+  title: "Ka Jingieit Ka Long Ka Jingpyndep Ia Ka Hukum"
+  start_date: "22/03/2025"
+  end_date: "28/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/13/inside-story.md b/src/kha/ss/2025-01/13/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..7c78a3cebc
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/13/inside-story.md
@@ -0,0 +1,7 @@
+---
+title:  Ka Jingiathuhkhanna kaba Jia shisha
+date:   28/03/2025
+---
+
+### We are working on this lesson
+Please come back later
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/info.yml b/src/kha/ss/2025-01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..7724c11e6c
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/info.yml
@@ -0,0 +1,26 @@
+title: U Blei Jong Ka Jingieit Bad Ka Jingbishar Hok
+description: >-
+  U Blei u long ka jingieit. Kumta ong ha 1 Ioannis 4:8 bad ka dkhot 16. Ka
+  Baibl baroh kawei ka sakhi ia kane ka jingshisha. Ka jingngeit Khristan ka
+  long kaba la pynshong nongrim ha ka jinglong jingieit jong U Blei. Ka jingieit
+  ka long ka tynrai jong ka jinglong U Blei, ka tynrai jong kiei kiei baroh kiba
+  ngi ngeit, bad ngi dei ban long ka tynrai jong kiei kiei baroh kiba ngi leh.
+  Katkum, ka rukom sngewthuh jong ngi ia ka jingieit ka ktah ia ka jingngeit bad
+  jingleh jong ngi baroh kawei. Lada, kum ka nuksa, uwei u ngeit ba ka jingieit
+  U Blei ka dei ban ioh ne kaba dei hok, u briew u lah ban pyrkhat ba U Blei Um
+  ieit ia ki namar ba ki long kiba pop bad ki bym bitdor. Bad, ha kaba iadei bad
+  kiwei pat, lah ban khmih lynti ba kiwei kin dei hok ban ioh ia ka jingieit. —
+  ka rukom shet jingshet na ka bynta ka jingjot.
+human_date: January · February · March 2025
+start_date: 28/12/2024
+end_date: 28/03/2025
+color_primary: '#304465'
+color_primary_dark: '#032C48'
+splash: true
+covers:
+  landscape: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/kha/ss/2025-01/assets/cover-landscape.png
+  square: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/kha/ss/2025-01/assets/cover-square.png
+  portrait: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/kha/ss/2025-01/assets/cover.png
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/introduction.md b/src/kha/ss/2025-01/introduction.md
new file mode 100644
index 0000000000..bbffbed0a5
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/introduction.md
@@ -0,0 +1,23 @@
+### U Blei Jong Ka Jingieit Bad Ka Jingbishar Hok
+
+U Blei u long ka jingieit. Kumta ong ha 1 Ioannis 4:8 bad ka dkhot 16. Ka Baibl baroh kawei ka sakhi ia kane ka jingshisha. Ka jingngeit Khristan ka long kaba la pynshong nongrim ha ka jinglong jingieit jong U Blei. Ka jingieit ka long ka tynrai jong ka jinglong U Blei, ka tynrai jong kiei kiei baroh kiba ngi ngeit, bad ngi dei ban long ka tynrai jong kiei kiei baroh kiba ngi leh. Katkum, ka rukom sngewthuh jong ngi ia ka jingieit ka ktah ia ka jingngeit bad jingleh jong ngi baroh kawei. Lada, kum ka nuksa, uwei u ngeit ba ka jingieit U Blei ka dei ban ioh ne kaba dei hok, u briew u lah ban pyrkhat ba U Blei Um ieit ia ki namar ba ki long kiba pop bad ki bym bitdor. Bad, ha kaba iadei bad kiwei pat, lah ban khmih lynti ba kiwei kin dei hok ban ioh ia ka jingieit. — ka rukom shet jingshet na ka bynta ka jingjot.
+
+Ha kane bad kiwei kiwei ki rukom, kumno ngi sngewthuh ia ka jingieit U Blei ka don ka jingktah kaba khraw ia ka jingngeit bad jingleh jong ngi. Hynrei, kaei ka jingieit? Lada phi kylli ia ki shiphew ngut ki briew ban batai ia ka jingieit, phi lah ban ioh shiphew tylli ki jubab bapher bapher. Wat hapdeng ki Khristan ruh, ki don shibun ki jingong bad ki jingsngewthuh bakla shaphang ka jingieit U Blei.
+
+Kum ka nuksa, ki Khristan ki ai ki jubab ki bapher bapher ia ki jingkylli kum kine:
+
+Hato ka jingieit U Blei ka dei kaba shu ai hynrei kam ioh pdiang eiei? Hato ka jingieit ba kynja Blei ka long tang ka jingaiti lut ïa lade, ne hato U Blei ruh u lah ban sngewbha bad sngewbha ïa ki briew? Hato ka jingieit U Blei ka long kaba kynja mynsiem? Hato U Blei U sngewkhia shisha ïa ki briew? Hato lah ban kyntait ne pynduh noh ia ka jingieit U Blei? Hato U Blei U rung ha ka jingiadei jingieit kaba shadien bad shadien bad ki jingthaw? Ka jingbitar bym iadei bad ka jingieit? Kumno ka jingieit bad ka hok ki iaid ryngkat? Lada U Blei u long ka jingieit, balei ka don ka jingsniew ha kane ka pyrthei, bad kaba bun eh? Hato ki briew ki lah ban ieit kumba ieit U Blei? Lada ka long kumta, kata kan long kumno?
+
+Ki jubab jong ki katto katne na kine ki jingkylli ki lah ban long kiba shai hynrei bunsien la iasaid ha ki rukom leh jong ki Khristan ia ka jingieit ba kynja Blei. Bad bun ki jubab kiba teng teng la shim ba ki long kiba shai, ki paw haba bishar bniah bha ba kim iadei bad kaei kaba ka Jingthoh Bakhuid ka hikai shaphang ka jingieit U Blei.
+
+Ngin ym jubab ia kine ki jingkylli baroh shisien, hynrei ngin shim ia kine bad kiwei kiwei ki jingkylli ha baroh kawei kane ka quarter. Bad ngin sa iohi ba ka jingieit U Blei ka kham khraw shibun ban ia kaba ngi lah ban pyrkhat. Ka jingieit U Blei kumba la pyni ha ka Jingthoh Bakhuid ka kham halor shibun ban ia ki jingmut kiba iaid na ka bynta ka “jingieit” ha kiba bun ki bynta jong ka pyrthei jong ngi mynta. Ha ki taiew ban wan, ngin sa peit bniah shuh shuh ia ki katto katne ki bynta kiba pawnam bad kiba itynnad tam jong ka jingieit U Blei kiba la pynpaw ha ka Baibl.
+
+Kumba ka Baibl ka pyni ia ki, ka jingieit ba kynja Blei bad ka jingbishar hok ki iaid ryngkat ha kata ka rukom ba phim lah ban don ia kawei khlem kawei pat.
+
+Bad, katba ngi nang iaid shakhmat, ngin sa iohi kumno ka jingieit ba kynja Blei bad ka Jingbishar hok ki iadei khlem lah ban pyniakhlad. U Blei jong ka Baibl u ieit ia ka hok (peit, kum ka nuksa, Isa 61:8). Bad, kumba ka Baibl ka pyni ia ki, ka jingieit ba kynja Blei bad ka Jingbishar hok ki iaid ryngkat ha kata ka rukom ba phim lah ban don ia kawei khlem kawei pat. Namar ba U Blei U long ka jingieit, U sngewkhia shibun eh shaphang ka jingbymhok bad jingjynjar ha kane ka pyrthei, bad U pyniadei ia lade bad kiba shah pynshitom bein bad kiba shah shitom, da kaba mon sngewbha ban rung ha ka jingsngewsih bad jingsngewsih kaba ka jingsniew ka la pynlong ha ka jingthaw — U hi U shah shitom tam eh, haduh katta katta . kumta ba U Blei hi u long u nongshah pynshitom bakhraw tarn ha ka jingsniew.
+
+Ha ka Baibl baroh kawei, U Blei U sngewsih bad sngewsih bunsien namar ba U ieit ia uwei pa uwei u briew kham palat ban ia kaba ngi lah ban mutdur. Uwei u lah ban iohi ia ka jingjylliew jong ka jingieit U Blei ha ka jingud U Khrist halor ki briew jong U haba U ong: “Ah! Jerusalem, Jerusalem! pha kaba pyniap noh ia ki nongiathuhlypa, bad kaba lynthem maw ia kita ia kiba la phah ha pha! katno sien ba nga la kwah ban kdup ia ki khun jong pha, kumba ka syiar ka kdup ia ki khun jong ka hapoh ki thapbniang jong ka, phi te phim mon.” (Matt. 23:37, NKJV).
+
+Ia U Blei jong ka Baibl, uba long ka jingieit, la ju pyni ha baroh kawei ka Jingthoh Bakhuid kum uba la tyrkhong bad uba la sngewsih namar ka jingieit kaba la kyntait bad ka jingieit kaba la duh noh. Ka jingiathuhkhana baroh kawei jong ka Jingthoh Bakhuid ka dei shaphang kaei kaba U Blei U la leh bad U dang leh ban pynphai biang ia ka jingieit ha man la ki kyndong bad ki jaka jong ka pyrthei bneng. Kane bad kiwei kiwei ki long ka phang jong ki jinghikai jong kane ka quarter.
+
+_U John C. Peckham u dei u nongthoh ba iarap lang ha ka kot khubor Adventist Review. Ha ka por ba la thoh ia kane ka kot jingpyniaid, u la long u nonghikai ha ka Theology bad ka Philosophy Khristan ha ka Seventh-day Adventist Theological Seminary ha Andrews University._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/kha/ss/2025-01/pdf.yml b/src/kha/ss/2025-01/pdf.yml
new file mode 100644
index 0000000000..f628b0b619
--- /dev/null
+++ b/src/kha/ss/2025-01/pdf.yml
@@ -0,0 +1,31 @@
+---
+  pdf:
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/kha/2025-01/ABSG-2025-01-KHA-Intro.pdf
+      title: Introduction
+      target: kha/ss/2025-01/01
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/kha/2025-01/ABSG-2025-01-KHA-01.pdf
+      target: kha/ss/2025-01/01
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/kha/2025-01/ABSG-2025-01-KHA-02.pdf
+      target: kha/ss/2025-01/02
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/kha/2025-01/ABSG-2025-01-KHA-03.pdf
+      target: kha/ss/2025-01/03
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/kha/2025-01/ABSG-2025-01-KHA-04.pdf
+      target: kha/ss/2025-01/04
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/kha/2025-01/ABSG-2025-01-KHA-05.pdf
+      target: kha/ss/2025-01/05
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/kha/2025-01/ABSG-2025-01-KHA-06.pdf
+      target: kha/ss/2025-01/06
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/kha/2025-01/ABSG-2025-01-KHA-07.pdf
+      target: kha/ss/2025-01/07
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/kha/2025-01/ABSG-2025-01-KHA-08.pdf
+      target: kha/ss/2025-01/08
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/kha/2025-01/ABSG-2025-01-KHA-09.pdf
+      target: kha/ss/2025-01/09
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/kha/2025-01/ABSG-2025-01-KHA-10.pdf
+      target: kha/ss/2025-01/10
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/kha/2025-01/ABSG-2025-01-KHA-11.pdf
+      target: kha/ss/2025-01/11
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/kha/2025-01/ABSG-2025-01-KHA-12.pdf
+      target: kha/ss/2025-01/12
+    - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.us-east-1.amazonaws.com/pdf/kha/2025-01/ABSG-2025-01-KHA-13.pdf
+      target: kha/ss/2025-01/13
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/01/01.md b/src/ms/ss/2025-01/01/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..a69ce1bcc0
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/01/01.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Tuhan Mengasihi Dengan Sukarela
+date:  28/12/2024
+---
+
+### Bacaan Untuk Pelajaran Minggu Ini
+Keluaran. 33:15–22; Hosea 14:1–4; Wahyu 4:11; Yohanes 17:24; Mat. 22:1–14; Yohanes 10:17, 18..
+
+> <p>Ayat Hafalan</p>
+> “Aku akan menyembuhkan mereka daripada kemurtadan mereka, Aku akan mencintai mereka dengan sukarela, kerana murka-Ku telah surut daripada mereka” (Hosea 14:4, AVB).
+
+Walaupun Petrus telah menyangkal Yesus sebanyak tiga kali, seperti yang telah diramalkan oleh Yesus (Mat. 26:34), namun penafian ini bukanlah kesudahan ceritanya. Selepas kebangkitan, Yesus bertanya kepada Petrus, “Adakah kamu mengasihi-Ku lebih daripada mereka ini?” Petrus menjawab, “Ya Tuhan, Engkau tahu bahawa aku mengasihi-Mu.” Yesus berkata kepadanya, “Berilah anak-anak domba-Ku makan.” Kemudian, Yesus bertanya lagi kepada Petrus, “Adakah kamu benar-benar mengasihi-Ku?” Petrus menjawab, “Ya Tuhan, Engkau tahu bahawa aku mengasihi-Mu.” Yesus berkata kepadanya, “Peliharalah domba-domba-Ku.” Bagi kali ketiga Yesus bertanya kepadanya, “Adakah kamu mengasihi Aku?” Petrus menjawab, “Tuhan, Engkau mengetahui segala-galanya. Engkau tahu bahawa aku mengasihi-Mu.” Dan Yesus berkata, “ ' Gembalakanlah domba-domba-Ku' ” (Yohanes 21:15–17, AVB). Sama seperti Petrus telah menyangkal Yesus tiga kali, Yesus—dengan cara soalan genting, “ ' Adakah kamu mengasihi Aku?' ”—telah memulihkan Petrus sebanyak tiga kali.
+
+Walau bagaimanapun, keadaan kita berbeza dengan Petrus, dalam banyak cara prinsipnya adalah sama. Maksudnya, soalan yang Yesus ajukan kepada Petrus adalah benar-benar soalan utama yang Tuhan tunjukkan kepada setiap kita pada masa dan tempat kita: Adakah kamu mengasihi Aku?
+
+Segala-galanya bergantung kepada jawapan kita terhadap soalan itu.
+
+*Kaji pelajaran minggu ini sebagai persediaan untuk Sabat, 4 Januari.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/01/02.md b/src/ms/ss/2025-01/01/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..28ea74789d
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/01/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Di Luar Jangkaan Munasabah
+date:  29/12/2024
+---
+
+Tuhan bukan sahaja bertanya kepada kita, “Adakah kamu mengasihi Aku,” tetapi Tuhan sendiri mengasihi setiap orang, dan melakukannya dengan penuh sukarela. Sesungguhnya, Dia dengan sukarela mengasihi anda dan saya dan setiap orang lain lebih daripada yang kita bayangkan. Kita tahu kasih ini melalui cara Dia bertindak dalam sejarah umat-Nya.
+
+`Baca Keluaran 33:15–22 dan perhatikan konteks ayat-ayat ini dan naratif di mana ia muncul. Apakah yang diungkapkan oleh petikan ini, khususnya ayat 19, tentang kehendak dan kasih Tuhan?`
+
+Semua nampaknya seperti hilang. Tidak lama selepas Tuhan membebaskan umat-Nya dari perhambaan di Mesir, umat Israel telah memberontak terhadap Tuhan dan menyembah patung anak lembu emas. Ketika Musa turun dari gunung, dia melihat apa yang telah mereka lakukan, lalu dia menghempaskan loh batu yang di atasnya ditulis dengan Sepuluh Perintah itu dan menghancurkannya. Walaupun orang ramai telah kehilangan sebarang hak untuk keistimewaan perjanjian dan berkat yang telah dikurniakan Tuhan kepada mereka, namun Tuhan dengan sukarela memilih untuk terus bersama mereka dalam satu hubungan perjanjian—walaupun mereka tidak layak menerima berkat perjanjian itu.
+
+Kata-kata di dalam Keluaran 33:19, “ ‘ Aku akan mengasihani sesiapa yang Kukasihani dan Aku akan berbelas kasihan kepada sesiapa yang Kubelaskasihi.” (AVB), sering disalahertikan sebagai bermaksud bahawa Tuhan sewenang-wenangnya memilih untuk berbelas kasihan dan berkemurahan kepada sesetengah orang, tetapi tidak kepada orang lain. Namun, dalam konteksnya, Tuhan tidak menyatakan di sini bahawa Dia akan sewenang-wenangnya mengasihani dan menyayangi sesetengah orang dan tidak kepada orang lain. Itu bukan cara Tuhan bekerja, bertentangan dengan beberapa teologi popular di mana Tuhan mentakdirkan beberapa orang untuk hilang dan menghadapi hukuman kekal.
+
+Oleh itu, apakah yang sedang Tuhan katakan di sini? Pada asasnya, Tuhan mengisytiharkan bahawa, sebagai Pencipta atas semua perkara, Dia mempunyai hak dan kuasa untuk memberikan rahmat dan belas kasihan secara sukarela kepada orang yang paling tidak layak. Dia melakukannya dalam situasi ini, walaupun selepas peristiwa pemberontakan anak lembu emas itu dengan memberikan belas kasihan kepada umat-Nya, Israel, walaupun mereka tidak layak menerimanya.
+
+Ini adalah salah satu daripada banyak contoh di mana Tuhan menyatakan kasih-Nya dan melakukannya di luar jangkaan yang munasabah. Ini berupa satu berita baik untuk kita semua, bukan?
+
+`Dalam cara apakah Tuhan telah terus mendedahkan dan menyatakan kasih-Nya kepada anda—walaupun di luar jangkaan yang munasabah?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/01/03.md b/src/ms/ss/2025-01/01/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..4ca59fd879
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/01/03.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Kasih Tidak Terbalas
+date:  30/12/2024
+---
+
+Contoh yang menakjubkan tentang kasih-Nya kepada umat manusia yang telah jatuh terdapat dalam kisah Hosea. Tuhan memerintahkan nabi Hosea, “Pergilah, kahwinilah seorang perempuan sundal dan peranakkanlah anak-anak sundal, kerana negeri ini bersundal hebat dengan membelakangi TUHAN” (Hos. 1:2, ATB). Hosea dan isterinya yang tidak setia harus menjadi pelajaran hidup tentang kasih Tuhan kepada umat-Nya, disebalik Israel yang tidak setia dan berada dalam persundalan rohani. Iaitu, ia adalah kisah kasih yang dianugerahkan Tuhan secara percuma kepada mereka yang tidak layak.
+
+Sesungguhnya, di sebalik kesetiaan dan kasih Tuhan, orang ramai berulang kali juga memberontak terhadap-Nya. Sehubungan itu, Kitab Suci berulang kali menggambarkan Tuhan sebagai kekasih yang tidak berbalas dari pasangan yang tidak setia. Dia telah mengasihi umat-Nya dengan sempurna dan setia, tetapi mereka telah mencemuh Dia dan melayan dan menyembah tuhan-tuhan lain, yang telah sangat mendukacitakan Dia dan memutuskan hubungan, yang kelihatan tidak lagi dapat diperbaiki.
+
+`Baca Hosea 14:1–4. Apakah yang diungkapkan oleh ayat-ayat ini tentang kasih setia Tuhan kepada umat-Nya?`
+
+Selepas pemberontakan berulang kali oleh umat-Nya, Tuhan menyatakan: “Aku akan menyembuhkan mereka daripada kemurtadan mereka, Aku akan mencintai mereka dengan sukarela” (AVB). Istilah  “sukarela” dalam frasa “Aku akan mengasihi mereka dengan sukarela” diterjemahkan dari perkataan Ibrani (nedabah), yang bermaksud sesuatu yang ditawarkan secara sukarela. Ia adalah istilah yang sama digunakan untuk persembahan sukarela dalam sistem tempat kudus.
+
+Di sepanjang buku Hosea, dan sepanjang naratif Kitab Suci, Tuhan menunjukkan komitmen dan belas kasihan yang menakjubkan kepada umat-Nya. Walaupun mereka berulang kali mengejar kekasih lain, memutuskan hubungan perjanjian, yang nampaknya tidak dapat diperbaiki, namun Tuhan atas kehendak-Nya sendiri terus melimpahkan kasih-Nya kepada mereka. Orang ramai tidak layak dikasihi Tuhan; mereka telah menolak dan melucutkan sebarang tuntutan yang sah terhadapnya. Namun, TUHAN terus mengurniakan kasih sayang kepada mereka tanpa sebarang paksaan, moral atau sebaliknya. Di sini dan di tempat lain, Kitab Suci secara konsisten memaparkan kasih Tuhan sebagai bebas dan sukarela.
+
+`Ramai orang menganggap Tuhan sebagai penguasa dan hakim yang berada di tempat jauh dan kejam. Bagaimanakah gambaran tentang Tuhan yang dicemuh dan berdukacita sebagai Pengasih yang tidak berbalas oleh pasangan yang tidak setia membantu anda untuk melihat Tuhan dalam cara yang berbeza? Bagaimanakah ia mengubah cara anda melihat hubungan anda sendiri dengan Tuhan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/01/04.md b/src/ms/ss/2025-01/01/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..191b0eec25
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/01/04.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Kasih Diberi Secara Sukarela
+date:  31/12/2024
+---
+
+Tuhan bukan sahaja terus melimpahkan kasih-Nya secara sukarela kepada Israel, walaupun mereka berulang kali memberontak, Tuhan juga terus memberikan kasih sayang secara sukarela kepada kita, walaupun semasa kita berdosa. Kita tidak layak mendapat kasih Tuhan dan kita tidak akan dapat memperolehnya melalui usaha kita. Sebaliknya, TUHAN tidak memerlukan kita. Tuhan Alkitab tidak memerlukan apa-apa (Kisah 17:25). Kasih Tuhan kepada anda dan saya dan semua orang adalah sepenuhnya atas kehendak-Nya sendiri.
+
+`Bandingkan Wahyu 4:11 dan Mazmur 33:6. Apakah yang ayat-ayat ini beritahukan kepada kita tentang kebebasan Tuhan sehubungan dengan Penciptaan?`
+
+TUHAN bebas menciptakan dunia ini. Kerana ini, Tuhan layak menerima segala kemuliaan, kehormatan dan kuasa. Tuhan tidak perlu mencipta mana-mana dunia. Sebelum dunia dijadikan, Tuhan sudah menikmati hubungan kasih yang wujud didalam Ketuhanan Yang Maha Esa.
+
+`Baca Yohanes 17:24. Apakah yang dikatakan kepada kita tentang kasih Tuhan sebelum dunia ini wujud?`
+
+Tuhan tidak memerlukan makhluk sebagai objek kasih-Nya. Tetapi, sesuai dengan sifat cintaNya, Tuhan memilih untuk mencipta dunia dan menjalinkan hubungan kasih dengan makhluk.
+
+Tuhan bukan sahaja bebas mencipta dunia ini sebagai pemberian kasih sayangNya yang murah hati, tetapi Tuhan juga terus bersifat sukarela dalam mengasihi manusia, walaupun selepas manusia jatuh ke dalam dosa di Eden, dan walaupun kita secara peribadi berdosa.
+
+Selepas Kejatuhan di Eden, Adam dan Hawa tidak lagi mempunyai hak untuk terus hidup dan menerima kasih Tuhan. Namun Tuhan, yang menegakkan “keutuhan alam semesta ini dengan firman-Nya yang berkuasa” (Ibr. 1:3, AVB), dalam kasih, belas kasihan, dan anugerah-Nya yang besar mengekalkan kehidupan mereka dan telah membuat jalan untuk mendamaikan manusia kembali kepada diri-Nya dalam kasih. Pendamaian itu termasuk kita juga.
+
+`Apakah yang yang diberitahukan kepada kita tentang kasih dan sifat-Nya atas hakikat bahawa Tuhan terus mengurniakan kasih kepada dunia ini, walaupun dunia ini jatuh dan jahat? Bagaimanakah kebenaran ini harus membuat kita mengasihi Dia kembali?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/01/05.md b/src/ms/ss/2025-01/01/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..53467333ce
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/01/05.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Ramai Yang Dipanggil, Tetapi Sedikit Yang Dipilih
+date:  01/01/2025
+---
+
+Tuhan bukan sahaja mengasihi manusia atas kehendak-Nya sendiri, tetapi Dia juga menjemput mereka untuk mengasihi Dia kembali. Bahawa Tuhan memberikan mereka kebolehan untuk bebas memilih sama ada mereka akan menerima atau menolak kasih-Nya adalah jelas (antara tempat-tempat lain) di dalam perumpamaan Kristus tentang jamuan perkahwinan.
+
+`Baca Matius 22:1–14. Apakah maksud perumpamaan ini?`
+
+Dalam perumpamaan Kristus tentang jamuan perkahwinan, seorang raja mengatur perkahwinan untuk anaknya dan menghantar para hambanya untuk “memberitahu para jemputan supaya datang ke majlis jamuan itu. Tetapi mereka tidak mahu datang” (Mat. 22:2, 3, AVB). Lebih daripada sekali raja menghantar hamba-hambanya untuk memanggil mereka, tetapi mereka mengabaikan panggilannya dan, lebih teruk lagi, menangkap hamba-hambanya dan membunuh mereka (Mat. 22:4–6).
+
+Kemudian, selepas menangani mereka yang telah membunuh beberapa hambanya, raja memberitahu hamba-hambanya, “majlis perkahwinan sudah siap, tetapi semua orang yang dijemput itu tidak layak menerima jemputan itu. Sekarang pergilah ke jalan raya dan jemputlah seberapa banyak mungkin orang yang kamu temui, ke majlis perkahwinan ini” (Mat. 22:8, 9, AVB). Selepas satu lagi episod mengenai seorang yang tanpa pakaian untuk majlis perkahwinan diusir keluar, yang menandakan perlunya untuk menerima pakaian majlis perkahwinan daripada raja untuk boleh menghadiri jamuan perkahwinan itu maka Yesus mengakhiri perumpamaan itu dengan frasa yang samar tetapi sangat bermakna, “Banyak yang dijemput, tetapi hanya sedikit yang terpilih.” (Mat. 22:14, AVB).
+
+Apakah maksud ini? Mereka yang akhirnya “dipilih,” mereka “yang terpilih,” adalah mereka yang telah menerima jemputan Tuhan ke majlis perkahwinan. Istilah yang diterjemahkan "memanggil" dan "menjemput" di seluruh perumpamaan ialah istilah Yunani kaleo (untuk memanggil, menjemput), dan yang menentukan siapa yang akhirnya “dipilih” (eklektos) ialah sama ada seseorang itu telah menerima jemputan itu dengan sukarela.
+
+Malah, TUHAN memanggil (iaitu menjemput) semua orang ke majlis jamuan kahwin. Namun, mana-mana antara kita boleh menolak kasih Tuhan itu. Kebebasan adalah penting untuk boleh mengasihi. TUHAN tidak akan pernah memaksakan kasih-Nya kepada sesiapa pun. Sedih untuk mengatakan bahawa kita boleh menolak memiliki satu hubungan kasih dengan Tuhan.
+
+Orang “yang terpilih” ialah mereka yang menerima jemputan itu. Bagi mereka yang mengasihi Tuhan, Tuhan telah menyediakan perkara yang lebih indah daripada apa-apa yang boleh kita bayangkan. Sekali lagi, semuanya bergantung pada persoalan kasih dan kebebasan yang wujud di dalam kasih.
+
+`Bagaimanakah pula kehidupan anda nyatakan bahawa anda telah menerima jemputan perkahwinan itu dan telah datang dengan berpakaian yang sesuai?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/01/06.md b/src/ms/ss/2025-01/01/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..ec1f74e8c4
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/01/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Disalibkan untuk Kita
+date:  02/01/2025
+---
+
+Tuhan menjemput semua orang ke dalam hubungan kasih dengan-Nya, tetapi hanya mereka yang bebas menerima undangan itu menikmati hasil yang kekal. Seperti yang dilihat dalam perumpamaan tentang jamuan perkahwinan, ramai yang dipanggil oleh raja “tidak mahu datang” (Mat. 22:3, AVB).
+
+Sehubungan itu, sejurus sebelum penyaliban-Nya, Kristus meratap: “Yerusalem, Yerusalem! Engkau membunuh nabi dan merejam utusan TUHAN! Sudah beberapa kali Aku ingin memeluk semua pendudukmu seperti seekor induk ayam menaungi anak-anaknya di bawah sayapnya, tetapi pendudukmu tidak mahu” (Mat. 23:37, AVB). Kristus mahu mengumpulkan mereka, tetapi mereka tidak mahu. Kata kerja Yunani biasa yang sama yang bermaksud “menghendaki” (thelo) digunakan baik untuk Kristus ingin menyelamatkan mereka dan mereka yang tidak mahu diselamatkan (dan istilah yang sama ada dalam Matius 22:3 di atas, juga).
+
+Namun, Kristus telah pergi ke salib untuk orang-orang ini dan untuk kita. Kasih yang luar biasa! Walaupun dosa manusia layak untuk mati, namun Tuhan sendiri (dalam Kristus) telah membayar harganya dan telah menyediakan jalan untuk memperbaiki hubungan yang terputus antara syurga dan bumi. Sementara itu, Dia terus melimpahkan kasih-Nya kepada kita, walaupun Dia tidak berada di bawah kewajiban yang melebihi komitmen sukarela-Nya untuk berbuat demikian.
+
+`Baca Yohanes 10:17, 18. Bandingkan dengan Galatia 2:20. Apakah mesej di sini untuk kita di dalam teks ini?`
+
+Dalam pemaparan muktamad tentang kasih Tuhan—iaitu Salib, kita melihat bahawa Kristus telah menyerahkan diriNya untuk kita atas kehendakNya sendiri. Kristus menyerahkan nyawa-Nya atas “inisiatif-Nya sendiri.” Tiada seorang pun yang mengambil nyawa-Nya daripada-Nya; Dia dengan bebas menyerahkannya, menurut rencana penebusan yang telah disepakati di syurga sebelum dunia dijadikan.
+
+“Rancangan untuk penebusan kita bukanlah sesuatu yang difikirkan, suatu rancangan yang dirumuskan selepas kejatuhan Adam. Ia adalah pendedahan ‘rahasia, yang didiamkan berabad-abad lamanya.’ Roma 16:25, AVB.  Ia adalah satu penyingkapan prinsip bahawa dari zaman yang kekal ia telah menjadi asas kerajaan Tuhan. Sejak awal, Tuhan dan Kristus mengetahui tentang kemurtadan Syaitan, dan kejatuhan manusia melalui kuasa tipu daya murtad itu. Tuhan tidak menetapkan bahawa dosa itu harus ada, tetapi Dia telah melihat akan kewujudannya, dan menyediakan persiapan untuk menghadapi keadaan darurat yang dahsyat itu. Begitu besar kasih-Nya kepada dunia, sehingga Dia berjanji untuk memberikan Anak-Nya yang tunggal, ‘supaya setiap orang yang percaya kepada-Nya tidak binasa, melainkan beroleh hidup yang kekal.’ Yohanes 3:16.”—Ellen G. White, The Desire of Ages, ms. 22.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/01/07.md b/src/ms/ss/2025-01/01/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..d09748d0cd
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/01/07.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Pandangan Tambahan
+date:  03/01/2025
+---
+
+Baca tulisan Ellen G. White, “ ‘To Meet the Bridegroom,’ ” ms. 405–421, di dalam Christ’s Object Lessons.
+
+“Kegelapan salah faham tentang Tuhan telah menyelubungi dunia. Manusia semakin kehilangan pengetahuan mereka tentang sifat-Nya. Ia telah disalah erti dan disalah tafsir. Pada masa ini mesej daripada Tuhan akan diisytiharkan, mesej yang menerangi di dalam pengaruhnya dan menyelamatkan dalam kuasanya. Wataknya perlu diketahui. Ke dalam kegelapan dunia akan dipancarkan terang kemuliaan-Nya, terang kebaikan, belas kasihan, dan kebenaran-Nya.
+
+“Inilah pekerjaan yang digariskan oleh nabi Yesaya dalam kata-kata, 'Hai Yerusalem, yang membawa khabar baik, angkatlah suaramu dengan kuat; angkatlah, jangan takut; katakanlah kepada kota-kota Yehuda, Lihatlah Tuhanmu! Lihatlah Tuhan, TUHAN akan datang dengan tangan yang kuat, dan lengan-Nya akan memerintah bagi-Nya; Sesungguhnya, upah-Nya ada di sisi-Nya, dan pekerjaan-Nya di hadapan-Nya.' Yes. 40:9, 10.
+
+“Mereka yang menantikan kedatangan Pengantin lelaki hendaklah berkata kepada orang ramai, 'Lihatlah Tuhanmu.' Sinar terakhir dari cahaya belas kasihan, pesanan belas kasihan terakhir yang akan diberikan kepada dunia, adalah penyingkapan sifat kasih-Nya. Anak-anak Tuhan harus menyatakan kemuliaan-Nya. Dalam kehidupan dan tabiat mereka sendiri, mereka harus mendedahkan apa yang telah dilakukan oleh rahmat Tuhan untuk mereka.
+
+“Cahaya Matahari Kebenaran adalah untuk bersinar dalam perbuatan baik—dalam perkataan kebenaran dan perbuatan kekudusan.”—Ellen G. White, Christ's Object Lessons, ms. 415, 416.
+
+**Soalan Perbincangan**:
+
+`Apa yang lebih buruk daripada pemikiran bahawa tidak ada Tuhan adalah pemikiran bahawa Tuhan membenci kita. Betapa berbezanya dunia kita jika itu adalah suatu kebenaran?`
+
+`Mengapakah anda fikir terdapat begitu banyak salah faham tentang watak Tuhan di dunia kita hari ini? Fikirkan dan bincangkan cara anda boleh membantu orang melihat watak kasih Tuhan dengan lebih jelas.`
+
+`Apakah mesej yang hendak diwar-warkan tentang sifat Tuhan hari ini? Bagaimanakah anda akan menerangkan mesej ini kepada seseorang yang belum biasa dengan realiti kasih Tuhan? Apakah bukti yang boleh anda tunjukkan yang menunjukkan realiti kasih-Nya dan watak-Nya yang menakjubkan?`
+
+`Berbicara mengenai kasih Tuhan adalah satu perkara. Mendedahkan dan mencerminkan kasih itu dalam hidup kita adalah satu perkara yang lain lagi. Apakah “perbuatan kesucian” yang mungkin mendedahkan kasih Tuhan kepada mereka yang di sekeliling kita?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/01/info.yml b/src/ms/ss/2025-01/01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..c98925d639
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/01/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Tuhan Mengasihi Dengan Sukarela"
+start_date: "28/12/2024"
+end_date: "03/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/01/teacher-comments.md b/src/ms/ss/2025-01/01/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..04af473fe4
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/01/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,60 @@
+---
+title:  Komen Guru
+date:  03/01/2025
+---
+
+#### Bahagian I: Pandangan Keseluruhan
+
+**Ayat-ayat Utama**: Hosea 14:4
+
+Tumpuan Kajian: Yohanes 17:24; Mat. 22:1-14; Yohanes 10:17, 18.
+
+Pengenalan: Tuhan sangat mengasihi semua orang dengan penuh sukarela lebih daripada yang kita bayangkan. Kasih-Nya benar-benar murah hati dan penuh belas kasihan, kerana Dia secara sukarela memilih untuk mendedahkan kasih pengorbanan-Nya, walaupun apabila orang tidak setia.
+
+Tema Pelajaran: Pelajaran minggu ini menekankan tiga tema utama.
+
+1. Kasih Tuhan tidak ditakrifkan oleh keperluan: Kasih-Nya adalah pusat pada pemahaman kita tentang hubungan-Nya dengan manusia. Kasih Ilahi adalah ungkapan kemurahan Tuhan yang spontan dan berlimpah. Kasih-Nya tidak disebabkan atau diperlukan oleh sebarang tindakan di pihak kita, mahupun disebabkan oleh potensi manusia. TUHAN menzahirkan kasih-Nya tanpa sebarang harapan untuk memperoleh kelebihan kepada diri-Nya. Dia mengasihi setiap orang dan melakukannya dengan sukarela, seperti dalam kes Hosea, Israel, dan kita.
+
+2. Skop Kasih Tuhan tidak boleh diukur:  Kasih Tuhan tidak berdasarkan keadaan sebab dan akibat. Dia secara sukarela menyerahkan diri-Nya untuk kita, dan kasih-Nya yang berterusan dan tidak berkesudahan menyatakan belas kasihan-Nya dengan lebih lengkap. Kasih-Nya melebihi segala jangkaan, kerana Dia dengan bebas memberikan rahmat, belas kasihan, dan kasih sayang kepada orang yang paling tidak layak.
+
+3. Kasih Tuhan boleh ditentang: Tuhan menawarkan kepada kita penyataan sepenuhnya tentang kasih-Nya yang semula jadi dari diri-Nya tetapi tidak menentukan terlebih dahulu mengenai respon orang terhadapnya. Kasih-Nya tidak mendominasi atau memaksa tetapi menawarkan kita kebebasan untuk menerima atau menolaknya.
+
+Penerapan Hidup: Kasih Tuhan melebihi semua jangkaan manusia, kerana Dia dengan bebas memberikan rahmat, belas kasihan, dan kasih sayang kepada orang yang paling tidak layak. Bagaimanakah tanggapan tentang kasih Tuhan ini mengubah sikap kita terhadap mereka dalam lingkungan kita yang tidak melakukan apa-apa untuk mendapat belas kasihan daripada kita?
+
+#### Bahagian II: Ulasan
+
+1. Kasih Tuhan Tidak Ditakrifkan Oleh Keperluan.
+
+Kebebasan adalah ciri penting pada kasih Tuhan. Kasihnya bukan disebabkan oleh sesuatu yang lain. Dalam hubungan sebab dan akibat, kesan adalah hasil yang diperlukan bagi sesuatu penyebab. Walau bagaimanapun, disebalik daripada ditakrifkan oleh keperluan logik sebab-akibat, kasih Tuhan adalah secara sukarela. Idea ini dihuraikan dalam pengalaman Hosea dan isterinya yang tidak setia. Melalui naratif pengalaman mereka, seperti yang akan kita lihat, beberapa konsep muncul bahawa kasih Tuhan tidak membayangkan keperluan untuk kewujudan ciptaan dan bahawa kasih Tuhan itu diberikan dengan sukarela.
+
+Hosea dan kebebasan kasih Tuhan: Hosea 14:4 menghubungkan penyembuhan yang dijanjikan Tuhan terhadap ketidaksetiaan Israel dengan janji-Nya untuk mengasihi umat-Nya dengan sukarela. Janji ini mengulangi pemulihan penuh belas kasihan terhadap umat Tuhan yang murtad, yang digambarkan dalam Hosea 2:14-23, dan seperti yang digambarkan dalam hubungan berkasihsayang oleh Hosea sendiri dengan isterinya yang tidak setia (Hos. 3:1-5). Perbandingan dengan pengalaman biografi Hosea menunjukkan bahawa kasih Tuhan adalah sangat berkemurahan. “Ini adalah kasih yang tidak akan diperolehi—apakah yang dapat dipersembahkan oleh Israel kepada Yahweh sebagai bayaran yang dapat diterima?” Sebaliknya, istilah Ibrani nedabash, yang menekankan bahawa Tuhan akan mengasihi Israel dengan sukarela, yang menyampaikan idea tentang “’persembahan sukarela’ atau ‘persembahan yang dilakukan oleh kemurahan hati.’”—Douglas Stuart, “Hosea–Jonah,” Word Biblical Commentary ( Dallas: Word, Incorporated, 1987), vol. 31, ms. 215. Oleh itu, kasih Tuhan tidak disebabkan atau memerlukan sebarang tindakan yang dilakukan oleh Israel. Sebaliknya, ia adalah satu ungkapan kebebasan-Nya dan, oleh itu, ia adalah sukarela sepenuhnya. Sebenarnya, bahasa penyembuhan ilahi dalam Hosea 14:4 (lihat juga Hos. 5:13, Hos. 6:1, Hos. 7:1, Hos. 11:3) nampaknya menggariskan sifat sukarela kasih Tuhan, kerana Israel tidak mampu menjadi setia dengan kekuatannya sendiri. Oleh itu, sifat sukarela kasih ini menyiratkan bahawa mereka yang dikasihi oleh Tuhan benar-benar tidak layak menerimanya.
+
+Kasih dan ciptaan Tuhan: tanggapan bahawa kasih memerlukan satu hubungan dengan yang lain nampaknya seperti menunjukkan bahawa Tuhan perlu menciptakan makhluk untuk dapat menjadi Tuhan yang penyayang. Dengan kata lain, penciptaan akan diperlukan untuk kasih Tuhan. Walau bagaimanapun, idea ini tidak disokong oleh Kitab Suci, yang menekankan kebebasan dan autonomi Tuhan. Dia tidak memerlukan apa-apa daripada makhluk-Nya (Kis. 17:25). Tambahan pula, kasih ilahi wujud selama-lamanya sebelum penciptaan alam semesta, seperti yang Yesus tegaskan apabila Dia menyatakan bahawa Bapa mengasihi Dia “sebelum dunia dijadikan” (Yohanes 17:24). Oleh itu, penciptaan dunia bukanlah satu keperluan untuk membolehkan wujudnya kasih Tuhan. Sebaliknya, penciptaan adalah aktiviti sukarela ilahi yang terhasil daripada kesukarelaan kasih kasih-Nya yang kekal.
+
+Kasih Tuhan Memberi Secara Percuma: Kematian pengorbanan Yesus di kayu salib adalah persembahan kasih sukarela. Dia bukan sahaja menjadi mangsa hukuman mati yang ganas. Sebagaimana Yesus sendiri menekankan, “Aku sanggup menyerahkan nyawa-Ku ... Sesiapa pun tidak dapat meragut nyawa-Ku. Aku menyerahkannya dengan rela.” (Yohanes 10:17, 18, AVB). Begitu juga, Paulus menjelaskan bahawa Kristus “mengasihiku dan menyerahkan diri-Nya untukku” (Gal. 2:20, AVB). Oleh itu, penyaliban Yesus bukanlah suatu kemestian, dirangka oleh tindakan jahat para algojo-Nya, tetapi, seblaiknya, Dia secara sukarela menyerahkan diri-Nya sebagai manifestasi luar biasa dari kasih ilahi yang sukarela.
+
+2. Skop Kasih Tuhan Bukan Untuk Diukur.
+
+Tanggapan bahawa kasih Tuhan tidak mengikut logik pada ‘sebab dan akibat’ bermakna ia tidak boleh dikira, dan dengan demikian membawa kepada jangkaan munasabah yang boleh diduga. Dua contoh perantaraan di hadapan Tuhan di dalam Pentateuch yang mencontohkan masalah anggapan yang sedemikian.
+
+Contoh pertama ialah perantaraan Abraham (Kej. 18:23-33) di dalam konteks penghakiman ilahi yang diumumkan terhadap Sodom dan Gomora (Kej. 18:20). Pada mulanya, Abraham merayu bagi keadilan Tuhan dan bertanya sama ada Dia benar-benar akan memusnahkan kota itu jika terdapat lima puluh orang yang benar di dalamnya (Kej. 18:24, 25). Boleh dikatakan, lima puluh itu kedengaran seperti satu jumlah yang munasabah bagi Abraham dalam permohonannya untuk mendapat keadilan ilahi. Walau bagaimanapun, kerana bilangan ini secara beransur-ansur dikurangkan dalam kesinambungan pengantaraan Abraham yang berterusan, dari lima puluh ke empat puluh lima (Kej. 18:28), daripada empat puluh lima ke empat puluh (Kej. 18:29), daripada empat puluh ke tiga puluh (Kej. 18:28). . 18:30), dari tiga puluh ke dua puluh (Kej. 18:31), dan dari dua puluh ke sepuluh (Kej. 18:32), dia selepas itu dia tidak lagi memohon bagi keadilan ilahi melainkan memohon belas kasihan Tuhan (Kej. 18:27). , 30, 32). Nampaknya lima puluh adalah munasabah untuk keadilan, tetapi sepuluh adalah jauh di luar jangkaan yang adil. Jika pada permulaan pengantaraan itu seperti memberi gambaran bahawa Abraham cuba meyakinkan Tuhan untuk bersikap adil dan kemudian berbelas kasihan, perkembangan dialog syafaat seterusnya mendedahkan bahawa niat sedemikian bukanlah pastinya tidak berlaku. Sebaliknya, proses perantaraan sebenarnya mendedahkan bahawa belas kasihan Tuhan adalah lebih tinggi daripada yang boleh dijangka atau diukur secara logik.
+
+Contoh perantaraan kedua ialah campur tangan Musa bagi pihak orang Israel di Sinai. Yang pasti, kesan awalnya ialah dia cuba meyakinkan Tuhan untuk berbelas kasihan terhadap mereka (Keluaran 32:11-14, 31-33). Tetapi, sekali lagi, ini tidak berlaku. Kemuncak interaksi antara Musa dan Tuhan ialah penyataan kemuliaan ilahi, yang merupakan manifestasi yang luar biasa dari kasih Tuhan (Keluaran 34:6, 7). Selain penegasan mengenai kesukarelaan ilahi untuk berbelas kasihan kepada mereka yang jelas tidak layak dikasihi Tuhan (Kel. 33:19), perbandingan asimetrik tajam antara “menepati janji-Ku kepada beribu-ribu keturunan,” dan “menghukum anak-anak dan cucu-cicit ... sampai kepada generasi yang ketiga dan yang keempat” (Keluaran 34:7, AVB) menunjukkan bahawa, akhirnya, skop kasih Tuhan tidak dapat diukur, yang secara khusus menyerlahkan kasih-Nya yang sukarela.
+
+3. Kasih TUHAN Boleh Dilawan.
+
+Kasih ilahi yang sukarela itu juga bermakna ia tidak menentukan terlebih dahulu reaksi manusia terhadap kasih ini. Sekali lagi, kasih Tuhan pada dasarnya adalah sukarela dan tidak melibatkan keperluan untuk logik ‘sebab dan akibat’. Dalam ratapan-Nya atas Yerusalem, Yesus dengan sedih mengungkapkan keinginan yang tidak terpenuhi mengenai keselamatan anak-anaknya. Dia menekankan “sudah berapa kali” Dia “mengumpul anak-anaknya di bawah sayapnya, tetapi kamu tidak mahu” (Mat. 23:37, AVB). Kata kerja Yunani thelo digunakan dua kali dalam petikan ini, tetapi dengan cara yang berbeza. Pertama ialah menggambarkan kehendak Kristus mengenai mereka yang Dia ingin selamatkan, manakala contoh kedua menunjukkan bahawa mereka tidak berkongsi keinginan yang sama. Oleh itu, apa yang ditawarkan kasih ilahi itu tidak menentukan reaksi kasih sayang di pihak mereka yang menerima pemberian ini. Malangnya, kerana keinginan kasih ini tidak dibalas, ia sebenarnya tidak dapat ditunaikan.
+
+Satu lagi contoh Alkitab tentang penentangan terhadap kasih ilahi terdapat dalam perumpamaan tentang jamuan perkahwinan, di mana ramai yang dipanggil, tetapi mereka menolak jemputan itu (Mat. 22:3). Kemudian, panggilan itu ditujukan kepada orang lain, yang sememangnya telah datang ke majlis perkahwinan itu (Mat. 22:9, 10). Namun demikian, di antara mereka yang datang itu ada juga seorang “yang tidak memakai pakaian perkahwinan” (Mat. 22:11, AVB). Kesimpulan dari perumpamaan itu menekankan bahawa “ramai yang dipanggil, tetapi sedikit yang dipilih'" (Mat. 22:14). Dalam perumpamaan ini tentang “ kerajaan syurga” (Mat. 22:2), bahasa yang digunakan tidak menyampaikan idea tentang pilihan ilahi yang pasti (yang sudah sedia ditentukan) tetapi berkaitan dengan penerimaan atau penolakan oleh orang itu terhadap jemputan Tuhan. . Dengan kata lain, “Ramai yang dijemput; tetapi ada yang enggan datang, dan yang lain yang datang enggan tunduk pada norma-norma kerajaan dan oleh itu mereka ditolak. Mereka yang tinggak itu dipanggil “terpilih.”—DA Carson, Matthew, The Expositor's Bible Commentary: Matthew, Mark, Luke (Grand Rapids, MI: Zondervan, 1984), ms. 457. Oleh itu, keupayaan kita untuk memilih adalah satu lagi petunjuk tentang kasih Tuhan yang sukarela, yang terbuka pada reaksi penerimaan atau penolakan yang benar-benar bebas. Kita diundang untuk menerimanya dengan sukarela.
+
+#### Bahagian III: Penerapan Hidup
+
+Berdasarkan perspektif yang disebutkan di atas mengenai kasih Tuhan yang sukarelae itu, bincangkan soalan-soalan berikut:
+
+1.	Bagaimanakah pemahaman bahawa kasih Tuhan tidak disebabkan oleh sebarang tindakan di pihak kita akan membawa kita untuk menghampiri hadirat-Nya? Berikan sekurang-kurangnya satu contoh yang praktikal.
+
+2.	Apakah aspek tanggapan yang menarik bahawa kasih Tuhan itu melebihi jangkaan munasabah, kerana Dia secara sukarela menunjukkan belas kasihan kepada orang yang paling tidak layak, boleh digunakan dalam dialog dengan orang yang tidak percaya?
+
+3.	Apakah cara praktikal yang, malangnya, kita boleh menentang kasih Tuhan?
+
+4.	Memandangkan kasih Tuhan tidak menggunakan paksaan, apakah yang harus kita pelajari daripada kasih ini, ketika kita, sebagai orang Kristian, memikirkan cara kita untuk boleh mengasihi orang lain dengan lebih sejati?
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/02/01.md b/src/ms/ss/2025-01/02/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..18d7ebe948
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/02/01.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Kasih Perjanjian
+date:  04/01/2025
+---
+
+### Bacaan Untuk Pelajaran Minggu Ini
+2 Pet. 3:9, Ulangan. 7:6–9, Rm. 11:22, 1 Yohanes 4:7–20, Yohanes 15:12, 1 Yohanes 3:16.
+
+> <p>Ayat Hafalan</p>
+> “Yesus menjawab, “Sesiapa yang mengasihi-Ku akan menurut ajaran-Ku. Bapa-Ku akan mengasihinya. Dan Kami akan datang kepadanya serta tinggal bersamanya.'” (Yohanes 14:23, AVB).
+
+Ramai yang telah diajar bahawa perkataan Yunani agape merujuk kepada kasih yang unik kepada Tuhan, manakala istilah lain untuk kasih, seperti phileo, merujuk pada pelbagai jenis kasih, yang dipandang sedikit lebih rendah daripada agape. Ada juga yang mendakwa bahawa agape merujuk kepada kasih unilateral, kasih yang hanya memberi tetapi tidak pernah menerima, kasih yang sepenuhnya bebas daripada respon manusia.
+
+Namun, kajian yang teliti tentang kasih ilahi di seluruh Kitab Suci menunjukkan bahawa idea ini, walaupun biasa, adalah salah. Pertama, istilah Yunani agape merujuk bukan sahaja kepada kasih Tuhan tetapi juga kepada kasih manusia, malah kadangkala kasih manusia yang salah arah (2 Tim. 4:10). Kedua, di seluruh Kitab Suci, banyak istilah selain agape merujuk kepada kasih Tuhan. Sebagai contoh, Yesus mengajar bahawa, “Bapa sendiri mengasihimu [phileo], kerana kamu mengasihi-Ku [phileo] dan percaya Aku datang daripada Bapa” (Yohanes 16:27, AVB). Di sini, istilah Yunani phileo digunakan bukan sahaja untuk kasih manusia tetapi juga kasih Tuhan kepada manusia. Oleh itu, phileo tidak merujuk kepada jenis kasih yang kurang, tetapi kepada kasih Tuhan itu sendiri.
+
+Kitab Suci juga mengajar bahawa kasih Tuhan bukanlah satu pihak, tetapi sangat relasional, kerana ia membuat perbezaan yang mendalam kepada Tuhan sama ada manusia mencerminkan kasihNya kembali kepada-Nya dan kepada orang lain atau tidak.
+
+*Kaji pelajaran minggu ini sebagai persediaan untuk Sabat, 11 Januari.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/02/02.md b/src/ms/ss/2025-01/02/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..1bb9df1898
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/02/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Kasih Tuhan yang Kekal
+date:  05/01/2025
+---
+
+Kitab Suci jelas mengatakan: Tuhan mengasihi semua orang. Ayat Kitab Suci yang paling terkenal, Yohanes 3:16, menyatakan kebenaran ini: “Tuhan begitu mengasihi dunia sehingga menganugerahkan Anak-Nya yang tunggal supaya setiap orang yang percaya kepada-Nya tidak binasa melainkan mendapat hidup kekal” (AVB).
+
+`Baca Mazmur 33:5 dan Mazmur 145:9. Apakah yang ayat ini ajarkan tentang sejauh mana kasih sayang, belas kasihan, dan rahmat Tuhan?`
+
+Sesetengah orang mungkin berfikir bahawa mereka tidak disayangi, atau bahawa Tuhan mungkin mengasihi orang lain, tetapi bukan mereka. Namun, Alkitab secara konsisten menyatakan bahawa setiap orang dikasihi oleh Tuhan. Tidak ada seorang pun yang tidak dikasihi-Nya. Kerana Tuhan mengasihi semua orang, Dia juga mahu semua orang diselamatkan juga.
+
+`Baca 2 Petrus 3:9, 1 Timotius 2:4, dan Yehezkiel 33:11. Apakah yang ayat ini ajarkan tentang keinginan Tuhan untuk menyelamatkan semua orang?`
+
+Ayat selepas Yohanes 3:16 menambah: “TUHAN mengutus Anak-Nya ke dunia bukan untuk menghakimi dunia tetapi supaya melalui Dia, dunia ini diselamatkan” (Yohanes 3:17, AVB). Jika terserah kepada Tuhan sahaja, setiap manusia akan menerima kasih-Nya dan diselamatkan. Namun, Tuhan tidak akan memaksa kasih-Nya kepada sesiapa pun. Manusia bebas menerima atau menolaknya.
+
+`Walaupun ada yang menolaknya, Tuhan tidak pernah berhenti mengasihi mereka. Dalam Yeremia 31:3, Dia memberitakan kepada umat-Nya: “Aku mengasihi engkau dengan kasih yang kekal, sebab itu Aku menuntun engkau dengan kasih abadi” (AVB). Di tempat lain, Alkitab berulang kali mengajar bahawa kasih Tuhan kekal selama-lamanya (sebagai con toh, lihat Mazmur 136). Kasih sayang TUHAN tidak pernah habis. Ia kekal abadi. Ini sukar untuk kita fahami kerana kita sering merasa mudah untuk tidak menyayangi orang lain, bukan?`
+
+Walau bagaimanapun, jika kita sebagai individu boleh belajar untuk mengalami realiti kasih itu—iaitu, mengetahui sendiri kasih Tuhan—betapa berbezanya kita boleh hidup dan memperlakukan orang lain.
+
+`Jika Tuhan mengasihi semua orang, ini bermakna Dia mesti menyukai beberapa watak yang sangat hina, kerana terdapat beberapa (banyak, sebenarnya) watak yang hina di luar sana. Apakah yang harus diajarkan kepada kita oleh kasih Tuhan kepada orang seperti ini tentang bagaimana kita harus berusaha untuk merasai kasih Tuhan itu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/02/03.md b/src/ms/ss/2025-01/02/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..9852628f0a
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/02/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Kasih Perjanjian
+date:  06/01/2025
+---
+
+Alkitab sering menggambarkan hubungan kasih Tuhan yang istimewa dengan kita dengan menggunakan metafora keluarga atau kekerabatan, khususnya metafora kasih antara suami dan isteri atau ibu yang baik untuk anaknya. Metafora ini digunakan khususnya untuk menggambarkan hubungan istimewa antara Tuhan dan umat perjanjian-Nya. Ini adalah hubungan kasih perjanjian, yang melibatkan bukan sahaja kasih Tuhan kepada umat-Nya tetapi juga jangkaan bahawa orang akan menerima kasih ini dan akan mengasihi Dia (dan satu sama lain) sebagai balasan.
+
+`Baca Ulangan 7:6–9. Apakah yang ayat ini ajarkan tentang hubungan antara Tuhan yang membuat perjanjian dan kasih sayang Tuhan?`
+
+Ulangan 7:9 menerangkan jenis kasih istimewa yang Tuhan miliki dengan umat perjanjian-Nya, hubungan yang sebahagiannya bergantung pada sama ada mereka tetap setia atau tidak. Kasih Tuhan tidak bersyarat, tetapi hubungan perjanjian dengan umat-Nya adalah bersyarat.
+
+Perkataan yang diterjemahkan sebagai “kasih sayang” atau “belas kasihan” dalam Ulangan 7:9 , hesed, sendiri menggambarkan aspek perjanjian kasih ilahi (dan banyak lagi). Hesed sering digunakan untuk menggambarkan kebesaran rahmat, kebaikan, dan kasih sayang TUHAN. Antara lain, hesed merujuk kepada belas kasihan, atau kasih sayang yang teguh, untuk satu sama lain dalam hubungan kasih timbal balik yang sedia ada. Ia juga memulakan satu hubungan sedemikian, dengan jangkaan bahawa pihak yang satu itu akan menunjukkan kasih sayang ini sebagai balasan.
+
+Hesed Tuhan menunjukkan bahawa kebaikan hati-Nya sangat boleh dipercayai, teguh, dan berkekalan. Namun, pada masa yang sama, penerimaan faedah pada hesed adalah bersyarat, bergantung pada kesediaan umat-Nya untuk mematuhi dan mengekalkan peranan mereka dalam hubungan itu (lihat 2 Sam. 22:26, 1 Raja-raja 8:23, Mzm 25:10, Mzm 32:10, 2 Taw. 6:14)
+
+Kasih setia Tuhan adalah asas kepada semua hubungan kasih dan kita tidak dapat menandingi kasih itu. Tuhan bukan sahaja memberi kita kewujudan dengan sukarela, tetapi di dalam Kristus Dia memberikan diriNya secara sukarela untuk kita. “Tiada kasih yang lebih besar daripada kasih seorang yang mengorbankan nyawanya untuk sahabatnya” (Yohanes 15:13, AVB). Tidak diragukan lagi, ungkapan terbesar kasih Tuhan telah dinyatakan apabila Tuhan “merendahkan diri-Nya dan taat hingga kepada kematian, bahkan kematian di salib” (Flp. 2:8, AVB).
+
+`Apakah cara anda boleh sentiasa mengekalkan realiti kasih Tuhan dalam fikiran anda? Mengapakah penting untuk berbuat demikian?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/02/04.md b/src/ms/ss/2025-01/02/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..fd14f1811b
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/02/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Hubungan Bersyarat
+date:  07/01/2025
+---
+
+Tuhan memanggil dan menjemput setiap orang ke dalam hubungan kasih yang intim dengan Dia (lihat Mat. 22:1–14). Untuk kita menyahut panggilan ini dengan sewajarnya melibatkan kita mematuhi perintah Tuhan untuk mengasihi Tuhan, dan mengasihi orang lain (lihat Mat. 22:37–39). Sama ada seseorang itu akan menikmati faedah daripada hubungan dengan Tuhan ini bergantung kepada sama ada seseorang itu dengan sukarela memutuskan untuk menerima atau menolak kasih-Nya.
+
+`Baca Hosea 9:15, Yeremia 16:5, Roma 11:22, dan Yudas 21. Apakah yang diajarkan oleh ayat ini tentang sama ada faedah kasih Tuhan boleh ditolak—malah hilang?`
+
+Di dalam ayat ini dan yang lain-lain, menikmati faedah hubungan kasih dengan Tuhan berulang kali digambarkan sebagai bersyarat bergantung pada respons manusia terhadap kasih-Nya. Namun, kita tidak seharusnya membuat kesilapan dengan berfikir bahawa Tuhan akan berhenti mengasihi sesiapa pun. Seperti yang telah kita lihat, kasih Tuhan adalah kekal. Walaupun Hosea 9:15 ada menyebut Tuhan sebagai berkata kepada umat-Nya, “ ' Aku tidak akan mengasihi mereka lagi,' ” adalah penting untuk diingat bahawa kemudian dalam buku yang sama Tuhan mengisytiharkan tentang umat-Nya, “Aku akan mengasihi mereka dengan sukarela” (Hos. 14:5, AVB). Hosea 9:15 tidak boleh bermakna bahawa Tuhan sama sekali tidak mengasihi umat-Nya. Ia mesti merujuk, sebaliknya, kepada syarat beberapa aspek atau faedah tertentu pada hubungan kasih dengan Tuhan. Bagaimana kita bertindak balas terhadap kasih-Nya adalah penting untuk hubungan ini berterusan.
+
+“Sesiapa yang menerima dan mematuhi perintah-perintah-Ku, mengasihi-Ku. Sesiapa yang mengasihi-Ku akan dikasihi oleh Bapa-Ku, dan Aku juga akan mengasihinya serta memperlihatkan diri-Ku kepadanya.” (Yohanes 14:21, AVB). Begitu juga, Yesus memberitakan kepada murid-murid-Nya, “Bapa sendiri mengasihimu, kerana kamu mengasihi-Ku dan percaya Aku datang daripada Bapa” (Yohanes 16:27, AVB).
+
+Ayat ini dan ayat yang lain mengajarkan bahawa mengekalkan faedah hubungan yang menyelamatkan dengan Tuhan bergantung kepada sama ada kita akan menerima kasih Tuhan (yang melibatkan kesediaan untuk menjadi pembawa kasih itu juga). Sekali lagi, ini tidak bermakna bahawa kasih Tuhan akan berhenti. Sebaliknya, sama seperti kita tidak boleh menghalang matahari daripada bersinar tetapi kita boleh menjauhkan diri daripada sinaran matahari, demikian juga kita tidak boleh melakukan apa-apa untuk menghalang kasih Tuhan yang kekal, tetapi akhirnya kita boleh menolak hubungan dengan Tuhan dan, dengan itu, memutuskan diri kita sendiri daripada apa yang boleh diberikannya, terutama janji hidup yang kekal.
+
+`Apakah cara orang dapat melihat, dan mengalami, realiti kasih Tuhan, sama ada mereka membalasnya atau tidak? Sebagai contoh, bagaimanakah alam semula jadi, walaupun selepas dosa, menyatakan kasih-Nya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/02/05.md b/src/ms/ss/2025-01/02/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..8a4ce03f54
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/02/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Kehilangan Rahmat
+date:  08/01/2025
+---
+
+Kasih TUHAN kekal abadi dan sentiasa bukan ganjaran. Namun, manusia boleh menolaknya. Kita mempunyai peluang untuk menerima atau menolak kasih itu, tetapi hanya kerana Tuhan secara sukarela mengasihi kita dengan kasih-Nya yang sempurna dan kekal sebelum apa-apa yang kita lakukan (Yer. 31:3). Kasih kita kepada Tuhan adalah balasan kepada apa yang telah diberikan kepada kita sebelum kita memintanya.
+
+`Baca 1 Yohanes 4:7–20, dengan penekanan khusus pada ayat 7 dan 19. Apakah yang ayat ini beritahukan kepada kita tentang keutamaan kasih Tuhan?`
+
+Kasih TUHAN sentiasa diutamakan. Jika Tuhan tidak terlebih dahulu mengasihi kita, kita tidak dapat mengasihi Dia sebagai balasan. Walaupun Tuhan menciptakan kita dengan keupayaan untuk mengasihi dan dikasihi, namun Tuhan sendiri adalah landasan dan sumber pada semua kasih. Walau bagaimanapun, kita mempunyai pilihan sama ada kita akan menerimanya dan kemudian memantulkannya di dalam kehidupan kita. Kebenaran ini dicontohkan di dalam perumpamaan Kristus tentang hamba yang tidak mengampuni (lihat Mat. 18:23–35).
+
+Di dalam perumpamaan itu, kita dapat melihat bahawa tidak mungkin hamba itu dapat membayar balik hutangnya kepada tuannya. Menurut Matius 18, hamba itu berhutang kepada tuannya 10,000 talenta. Satu talenta berjumlah kira-kira enam ribu dinar. Dan satu dinar adalah apa yang dibayar oleh seorang pekerja biasa untuk satu hari kerja (bandingkan dengan Mat. 20:2). Jadi, purata buruh mengambil masa 6,000 hari untuk dapat memperoleh satu talenta. Katakan selepas mengambil kira hari cuti, seorang buruh purata mungkin bekerja 300 hari setahun dan, dengan itu, memperoleh 300 dinari dalam setahun. Oleh itu, seorang buruh purata mengambil masa kira-kira dua puluh tahun untuk membayar balik satu talenta, yang terdiri daripada 6,000 dinar (6,000/300 = 20). Untuk memperoleh 10,000 talenta, maka seorang buruh purata perlu bekerja 200,000 tahun. Pendek kata, hamba itu tidak pernah akan dapat membayar hutang ini. Namun, tuan itu merasa belas kasihan kepada hambanya dan dengan sukarela mengampuni hutangnya yang besar.
+
+Namun, apabila hamba yang telah diampuni ini enggan mengampuni hutang yang jauh, jauh lebih kecil iaitu 100 dinar daripada salah seorang rakan sekerjanya dan melemparkannya ke dalam penjara kerana hutang itu, tuan itu berasa marah dan membatalkan pengampunannya yang penuh belas kasihan. Hamba itu kehilangan kasih sayang dan pengampunan dari tuannya. Walaupun belas kasihan dan rahmat Tuhan tidak pernah habis, seseorang akhirnya boleh menolak, bahkan kehilangan, manfaat belas kasihan dan rahmat Tuhan.
+
+`Fikirkan tentang untuk apa yang anda telah diampuni dan berapa kos pada anda untuk diampuni oleh Yesus. Apakah yang harus diberitahu oleh hal ini tentang memaafkan orang lain?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/02/06.md b/src/ms/ss/2025-01/02/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..31c5d70559
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/02/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Anda Telah Menerima Dengan Sukarela; Berilah Dengan Sukarela
+date:  09/01/2025
+---
+
+Sebagaimana hamba tidak akan dapat membayar hutangnya kepada tuannya, demikian juga kita tidak akan dapat membayar balik kepada Tuhan. Kita tidak pernah dapat memperoleh atau mendapat kasih sayang Tuhan. “Tetapi TUHAN telah menunjukkan kasih-Nya sendiri terhadap kita dengan demikian: Ketika kita masih berdosa, Kristus telah mati untuk kita” (Rom. 5:8, AVB). Kasih yang menakjubkan! Seperti yang dikatakan 1 Yohanes 3:1, “Ketahuilah betapa kasihnya Bapa kepada kita sehingga kita disebut anak-anak TUHAN!” (AVB).
+
+Walau bagaimanapun, apa yang boleh dan patut kita lakukan adalah untuk memantulkan kasih Tuhan kepada orang lain seberapa banyak yang kita boleh. Jika kita telah menerima belas kasihan dan pengampunan yang begitu besar, bukankah kita harus memberikan belas kasihan dan pengampunan kepada orang lain? Ingatlah bahawa hamba telah kehilangan belas kasihan dan pengampunan tuannya kerana dia gagal untuk melimpahkan belas kasihan kepada sesama hamba. Jika kita benar-benar mengasihi Tuhan, kita tidak akan gagal untuk memantulkan kasih-Nya kepada orang lain.
+
+`Baca Yohanes 15:12, 1 Yohanes 3:16, dan 1 Yohanes 4:7–12. Apakah yang diajarkan oleh petikan ini tentang hubungan antara kasih Tuhan, kasih kita kepada Tuhan, dan kasih kepada orang lain?`
+
+Sejurus selepas Yohanes 15:12, Yesus memberitahu murid-murid-Nya, “Kamu sahabat-sahabat-Ku jika kamu melaksanakan perintah yang telah Kuberikan.” (Yohanes 15:14, AVB). Apakah yang Yesus perintahkan kepada mereka? Antara lain, Yesus memerintahkan mereka (dan kita) untuk mengasihi orang lain sama seperti Dia mengasihi mereka. Di sini dan di tempat lain, Tuhan memerintahkan kita untuk mengasihi Tuhan dan mengasihi satu sama lain.
+
+Ringkasnya, kita harus menyedari bahawa hutang kita yang tidak terhingga telah diampuni, hutang yang tidak dapat kita bayar, hutang yang dibayar hanya di salib untuk kita. Oleh itu, kita harus  mengasihi dan memuji Tuhan dan hidup dengan kasih dan rahmat terhadap orang lain. Seperti yang diajarkan oleh Lukas 7:47, orang yang diampuni banyak, banyak mengasihi, tetapi “orang yang telah diampuni sedikit sahaja, mengasihi sedikit juga” (AVB). Siapakah di antara kita yang tidak menyedari betapa dia telah banyak diampuni?
+
+Jika untuk mengasihi Tuhan memerlukan kita mengasihi orang lain, kita harus dengan segera berkongsi mesej kasih Tuhan, baik dalam perkataan mahupun dalam perbuatan. Kita harus membantu orang dalam kehidupan seharian mereka di sini dan sekarang, dan juga berusaha untuk menjadi saluran kasih Tuhan dan mengarahkan orang kepada Dia yang menawarkan kepada mereka janji kehidupan kekal di langit yang baru dan bumi yang baru—suatu ciptaan yang sama sekali baru dari dunia ini, yang sangat dicemari dan dimusnahkan oleh dosa dan kematian, buah yang menyedihkan oleh menolak kasih Tuhan.
+
+`Apakah langkah khusus yang boleh anda ambil untuk mengasihi Tuhan dengan mengasihi orang lain? Apakah yang boleh anda lakukan hari ini dan pada hari-hari yang akan datang untuk menunjukkan kasih Tuhan kepada orang ramai dan (akhirnya) menjemput mereka untuk menikmati apa ertinya untuk memiliki janji kehidupan kekal?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/02/07.md b/src/ms/ss/2025-01/02/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..335049d06d
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/02/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Pandangan Tambahan
+date:  10/01/2025
+---
+
+Baca Ellen G. White, “ The Privilege of Prayer ,” ms 93–104, dalam Steps to Christ.
+
+“Jagalah keinginanmu, kegembiraanmu, kesedihanmu, kekhawatiranmu, dan ketakutanmu di hadapan Tuhan. Anda tidak boleh membebankan Dia; kamu tidak boleh meletihkan Dia. Dia yang menghitung rambut kepalamu santa peduli dengan keinginan anak-anak-Nya. ‘Tuhan itu sangat penyayang, dan penuh belas kasihan.’ Yakobus 5:11. Hatinya yang pengasih tersentuh oleh kesedihan kita dan juga dengan lafaz kita tentangnya. Bawalah kepada-Nya segala yang membingungkan fikiran. Tidak ada yang terlalu besar untuk ditanggung-Nya, kerana Dia memegang dunia, Dia memerintah atas semua urusan alam semesta. Tidak ada apa-apa pun yang menyangkut kedamaian kita terlalu kecil untuk Dia perhatikan. Tidak ada bab dalam pengalaman kita yang terlalu gelap untuk dibaca-Nya; tidak ada kebingungan yang terlalu sukar untuk Dia rungkai. Tidak ada malapetaka yang dapat menimpa anak-anak-Nya yang paling kecil, tidak ada kegelisahan yang mengganggu jiwa, tidak ada kegembiraan, tidak ada doa yang tulus yang keluar dari bibir, yang tidak diperhatikan oleh Bapa surgawi kita, atau yang tidak diminati-Nya dengan segera. ‘Dia menyembuhkan orang yang patah hati, dan membalut luka mereka.’ Mazmur 147:3. Hubungan antara Tuhan dan setiap jiwa adalah jelas dan penuh seolah-olah tidak ada jiwa lain di bumi untuk berkongsi penjagaan-Nya, tiada jiwa lain untuk siapa Dia serahkan Putera yang dikasihi-Nya.”—Ellen G. White, Steps to Christ, ms. 100.
+
+**Soalan Perbincangan**:
+
+`Renungi ayat di atas: “Hubungan antara Tuhan dan setiap jiwa adalah jelas dan penuh seolah-olah tidak ada jiwa lain di bumi untuk berkongsi penjagaan-Nya, tiada jiwa lain untuk siapa Dia serahkan Putera yang dikasihi-Nya.” Apakah penghiburan yang diberikan kepada anda, dan bagaimana anda harus menjalani kehidupan anda, dengan mengetahui kedekatan Tuhan kepada anda dan penjagaan-Nya terhadap anda? Bagaimanakah anda boleh belajar untuk hidup dengan realiti janji indah itu? Bayangkan jika, hari demi hari, anda benar-benar boleh mempercayainya.`
+
+`Sehubungan dengan pelajaran minggu ini, bagaimanakah anda memahami Mazmur 103:17, 18? Apakah yang diungkapkannya tentang bagaimana kasih Tuhan kekal selama-lamanya, namun bagaimanakah faedah pada hubungan dengan Tuhan itu bergantung pada sama ada kita akan menerima kasihNya?`
+
+`Dalam cara apakah untuk mengetahui perkara ini boleh membuat perbezaan dalam hubungan anda dengan Tuhan? Bagaimanakah ia mempengaruhi cara anda memikirkan kesedihan orang lain?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/02/info.yml b/src/ms/ss/2025-01/02/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..efe0a8f856
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/02/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Kasih Perjanjian"
+start_date: "04/01/2025"
+end_date: "10/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/02/teacher-comments.md b/src/ms/ss/2025-01/02/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..03da021716
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/02/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,60 @@
+---
+title:  Komen Guru
+date:  10/01/2025
+---
+
+#### Bahagian I: Pandangan Keseluruhan
+
+**Ayat-ayat Utama**: Yohanes 14:23
+
+Tumpuan Kajian:Deut. 7:9, Mzm. 145:9, Yeh. 33:11, Mat. 18:23-35, 2 Ptr. 3:9, Yudas 21.
+
+Pengenalan: Kasih Tuhan adalah sangat berhubungan. Hubungan yang penuh kasih sayang dan intim dengan Tuhan tidak boleh wujud tanpa timbal balik manusia sebagai tindak balas kepada kebaikan kasih sayangNya.
+
+Tema Pelajaran: Pelajaran minggu ini memfokuskan kepada tiga idea utama.
+
+1. Kasih Tuhan tidak bersyarat: Tuhan mengasihi semua orang dan ingin mewujudkan hubungan yang saling mengikat. Manifestasi kasih-Nya tidak bergantung kepada tindakan manusia atau terhad kepada jenis orang tertentu. Dia melihat nilai dalam setiap orang dan menganggap dia sebagai objek rahmat-Nya.
+
+2. Kasih Tuhan bermaksud untuk memulakan hubungan bersyarat: Kemurahan kasih sayang Tuhan adalah universal dan tidak bersyarat, tetapi Dia ingin mempunyai hubungan khusus dan intim dengan manusia, yang membayangkan syarat. Iaitu, Dia mengharapkan balasan kepada kasih yang mereka terima daripada-Nya, kasih yang sepadan secara spontan dalam bentuk ketaatan dan kesetiaan.
+
+3. Kasih Tuhan bertujuan untuk dicerminkan dalam hubungan manusia: Tuhan secara universal mencari hubungan kasih timbal balik; satu penerusan hubungan intim membayangkan tindak balas manusia yang sesuai. Di pihak manusia pada kasih yang mengekalkan perjanjian itu melibatkan mematuhi perintah Tuhan dan mengasihi satu sama lain, yang merupakan aktiviti manusia, yang diperkasakan oleh oleh kasih Tuhan.
+
+Aplikasi Kehidupan: Tuhan ingin memiliki satu hubungan kasih sayang dengan manusia, tetapi hubungan ini memerlukan tindak balas dan ketaatan yang tulus dari pihak kita. Minta pada ahli kelas anda untuk merenung secara senyap tentang apa yang membahayakan hubungan kasih perjanjian mereka dengan Tuhan (dan dengan orang lain).
+
+#### Bahagian II: Ulasan
+
+1. Kasih Tuhan Tidak Bersyarat.
+
+Mazmur 145:8, 9 menyoroti realiti kasih Tuhan yang luar biasa dan menyeluruh: “TUHAN itu pengasih dan penyayang, lambat untuk marah dan penuh kasih setia. TUHAN itu baik kepada semua orang, dan rahmat-Nya meliputi segala sesuatu yang dijadikan-Nya” (AVB). Idea kasih dalam petikan ini dinyatakan dari segi kemurahan, belas kasihan, kesabaran, kasih sayang, dan kebaikan. Senarai ini menggemakan penyataan kemuliaan dan tabiat Tuhan kepada Musa dalam Keluaran 34:6. Dalam Mazmur 145:8, istilah Ibrani khesed, yang juga muncul dalam Keluaran 34:6, diterjemahkan oleh AVB sebagai “pengasihan” dan diterjemahkan sebagai kasih dalam beberapa versi lain: “kasih setia” (ATB), “kasih” (ABB), dan “kemurahan” (ATL). Istilah khesed menyampaikan satu pengertian tentang ketaatan, kesetiaan, kebaikan, dan kemurahan hati (Ludwig Koehler et al., The Hebrew and Aramaic Lexicon of the Old Testament [Leiden: Brill, 1994–2000], ms. 336, 337), dan tergolong dalam domain semantik tentang kasih (taat/setia) (James Swanson, Dictionary of Biblical Languages With Semantic Domains: Hebrew [Old Testament] [Oak Harbor: Logos Research Systems, Inc., 1997)].
+
+Realiti kasih Tuhan yang menyeluruh ditekankan dengan lebih tepat dalam Mazmur 145:9, yang menggariskan bahawa “TUHAN itu baik kepada semua orang.” Skop universal kebaikan ilahi yang dinyatakan dalam ayat ini secara tersirat menunjukkan bahawa kasih Tuhan tidak bersyarat; iaitu ia tidak bergantung pada tindakan atau tindak balas manusia. Dalam Mazmur 145, bahasa universal digunakan dalam ayat 12 untuk menggambarkan “anak-anak manusia,” yang sepatutnya mendengar tentang perbuatan-perbuatan Tuhan yang menakjubkan. Lebih-lebih lagi, Mazmur 145:15 menggambarkan “semua mata” memandang Tuhan dengan harapan dan menerima daripada-Nya “makanan tepat pada musimnya” (AVB). Kemudian, Mazmur 145:16 menambahkan, “Engkau membuka tangan-Mu
+
+lalu memenuhi hasrat setiap makhluk hidup” (AVB). Akhirnya, Mazmur diakhiri dengan jemputan umum, yang menurutnya “Semua makhluk akan memberkati nama-Nya yang suci selama-lamanya” (Mazmur 145:21, AVB). Bahasa universal ini menonjolkan realiti kasih Tuhan yang menyeluruh dan sifatnya yang tidak bersyarat, kerana semua makhluk adalah objek rahmat-Nya.
+
+Gambaran tentang kasih Tuhan yang tidak bersyarat ini konsisten dengan idea di mana Tuhan berfirman “Aku tidak menyukai kematian orang fasiq. Aku mahu agar orang fasiq bertaubat daripada perilakunya” (Yeh. 33:11, AVB). Konsep sama yang ditegaskan dalam 2 Petrus 3:9, yang menunjukkan bahawa Tuhan “tidak mahu seorang pun binasa dan Dia ingin semuanya bertaubat” (AVB). Seperti yang ditunjukkan oleh 1 Timotius 2:4, Tuhan “berkehendakkan semua manusia diselamatkan” (AVB).
+
+2. Kasih Tuhan Bermaksud Memulakan Satu Hubungan Bersyarat.
+
+Walaupun Mazmur 145 menekankan realiti kasih Tuhan yang menyeluruh dan tidak bersyarat, namun Mazmur juga membezakan antara orang yang setia (Mzm. 145:10, 11) dan orang jahat (Mzm. 145:20). Tambahan pula, bab ini mengetengahkan hubungan Tuhan yang lebih spesifik dan bersyarat dengan mereka yang mencari dan melayani Dia. “TUHAN dekat dengan semua yang menyeru-Nya, semua yang menyeru-Nya dalam kebenaran. Dia akan memenuhi hasrat mereka yang takut kepada-Nya; Dia akan mendengar seruan mereka lalu menyelamatkan mereka” (Mzm. 145:18, 19, AVB). Menariknya, menurut Mazmur 145:20, perbezaan utama antara orang yang setia dan yang jahat adalah bahawa kumpulan yang pertama itu mengasihi Tuhan: “TUHAN memelihara semua yang mengasihi-Nya, tetapi semua orang zalim akan dimusnahkan-Nya” (AVB). Perbezaan ini menunjukkan bahawa walaupun kasih sayang Tuhan adalah universal dan tidak bersyarat, Dia ingin mempunyai hubungan kasih sayang dengan manusia secara individu, dan hubungan ini membayangkan syarat; iaitu ia tidak dapat diwujudkan tanpa timbal balik manusia yang penuh kasih terhadap kasih TUHAN. Yang pasti, kasih sayang TUHAN itu tidak bersyarat dan meliputi segala-galanya. Tetapi hubungan kasih sayang dengan-Nya adalah bersyarat, kerana hubungan kasih sayang tidak boleh benar-benar wujud jika manusia tidak membalas dengan kasih sayang kepada kasih yang mereka terima daripada Tuhan. Dalam erti kata lain, hubungan kasih sayang yang tulen membayangkan beberapa tahap timbal balik.
+
+Idea tentang ukuran timbal balik dalam hubungan kasih sayang yang tulen adalah penting untuk pemahaman tentang hubungan perjanjian Tuhan dengan umat-Nya. Pertama sekali, perjanjian ini berdasarkan kasih Tuhan yang tidak bersyarat. Seperti yang dinyatakan dalam Ulangan 7:6-8, mengenai Israel, “Kamu telah dipilih oleh TUHAN, TUHANmu, untuk menjadi umat kesayangan-Nya daripada semua bangsa yang ada di muka bumi. TUHAN terpaut kepadamu dan memilih kamu bukan kerana jumlahmu lebih besar daripada segala bangsa — sesungguhnya kamulah bangsa yang terkecil — melainkan kerana TUHAN mengasihi kamu” (AVB). Walau bagaimanapun, walaupun kasih Tuhan tidak berdasarkan pada apa Israel itu atau yang mereka lakukan, hubungan perjanjian antara Tuhan dan Israel memerlukan beberapa tahap timbal balik kasih sayang sebagai balasan kepada kasih Tuhan. Tuhan pasti memelihara perjanjian-Nya dengan kesetiaan dan belas kasihan. Respon yang mencukupi oleh orang ramai ialah mengasihi Tuhan dan mematuhi perintah-perintah-Nya. Seperti yang ditekankan oleh Ulangan 7:9, Tuhan adalah “setia,” dan “menunjukkan rahmat-Nya terhadap orang yang mengasihi-Nya serta yang berpegang teguh pada perintah-perintah-Nya, sampai beribu-ribu keturunan” (AVB).
+
+3. Kasih Tuhan Dimaksudkan Untuk Dipantulkan Dalam Hubungan Manusia.
+
+Jika hubungan dengan Tuhan kita yang pengasih (bukan kasih Tuhan itu sendiri, yang adalah kekal [Yer. 31:3]) adalah bersyarat, ia boleh ditiadakan, denbgan memperhatikan bahagian manusia di dalam hubungan itu. Contohnya, kerana kekejaman dan kejahatan Israel, Hosea 9:15 menggariskan bahawa hubungan kasih mereka dengan Tuhan tidak wujud lagi. Idea yang sama muncul dalam Yeremia 16:5. Roma 11:22 menggariskan tanggapan bahawa kesinambungan hubungan kasih sayang dengan Tuhan bergantung kepada manusia, yang sepatutnya “berterusan dalam belas ihsan-Nya” (AVB).   Dari perspektif keseluruhan inilah Yudas 21 merayu kepada orang percaya untuk “tetaplah dalam kasih Tuhan.” Di pihak manusia, hubungan yang penuh kasih dengan Tuhan melibatkan untuk mematuhi perintah-Nya (Yohanes 14:21) dan mengasihi satu sama lain (1 Yohanes 4:7). Perkara-perkara ini bukan semata-mata tindakan manusia, tetapi sebenarnya adalah aktiviti manusia yang diperkasakan oleh kasih Tuhan, yang telah terlebih dahulu mengasihi kita (1 Yohanes 4:19; bandingkan dengan 1 Yohanes 4:7).
+
+Perumpamaan tentang hamba yang tidak mengampuni dalam Matius 18:23-35 menunjukkan bahawa hubungan kasih Tuhan dengan kita boleh hilang jika kasih-Nya, yang mula-mula diberikan kepada kita, tidak digambarkan dalam hubungan kita dengan orang lain. Perumpamaan itu membandingkan tindakan pengampunan tuan yang penuh belas kasihan terhadap hambanya dengan kurangnya belas kasihan dan pengampunan, pada skala yang lebih kecil, oleh hamba yang sama ini terhadap sesama hamba yang lain. Sehubungan dengan percanggahan pada perbandingan ini, Yesus mengajar bahawa pengampunan Tuhan yang penuh kasih, yang diutamakan, bergantung pada sikap kita yang mengampuni terhadap orang lain. Dengan kata lain, hubungan kasih sayang dengan Tuhan secara bersyarat sepatutnya dicerminkan dalam hubungan sesama manusia (lihat Yohanes 15:12, 1 Yohanes 3:16, Yohanes 4:7-12). Jika tidak, hubungan kasih sayang kita dengan Tuhan akan terputus. Kemungkinan berlakunya keadaan yang malang ini tidak boleh dianggap sebagai syarat dingin di pihak Tuhan, tetapi sebagai kekurangan pemahaman yang serius, di pihak manusia, tentang kedalaman belas kasihan Tuhan. Seperti yang dinyatakan dalam Lukas 7:47, kesedaran tentang betapa kita telah diampuni oleh Tuhan dapat dilihat dalam ungkapan kasih kita terhadap orang lain. Oleh itu, jika kita tidak menyatakan kasih sayang kepada orang lain, kita tidak benar-benar memahami, atau tidak cukup menghargai, kedalaman kasih Tuhan terhadap kita.
+
+#### Bahagian III: Penerapan Hidup
+
+TUHAN mengasihi semua orang tanpa syarat. Apabila kita menerima dan membalas kasih-Nya, dalam erti kata membenarkan hubungan kasih sayang dengan-Nya, sebagai kesan praktikal pada hubungan kasih sayang kita dengan Tuhan, kita juga merasakan satu keinginan untuk menjalin hubungan kasih sayang dengan orang lain. Oleh itu, Tuhan bukan sahaja melimpahkan kasih sayang-Nya kepada makhluk-Nya tetapi juga membiarkan mereka bertindak balas (sama ada positif atau negatif) terhadap kasih-Nya dan bersedia untuk membolehkan setiap orang menyatakan kasih kepada-Nya dan kasih kepada orang lain. Berdasarkan idea ini, bincangkan soalan berikut:
+
+1.	Bagaimanakah kita boleh menunjukkan kasih sayang dan rasa hormat tanpa syarat kepada setiap manusia, tanpa mengira kedudukan sosial, katakter individu, atau pencapaian peribadi?
+
+2.	Fikirkan mengenai satu cerita yang menunjukkan perbezaan antara kasih tanpa syarat dan hubungan kasih yang bersyarat. Bagaimanakah contoh ini menggambarkan tanggapan tanpa syarat dan bersyarat dalam penjelasan kita tentang kasih Tuhan dan hubungan kasihNya dengan kita?
+
+3.	Hubungan kasih sayang kita dengan Tuhan membawa kita kepada keinginan dan keseronokan dalam berbuat baik kepada orang lain, yang berbeza dengan sikap tidak peduli terhadap keperluan orang lain. Bagaimanakah hubungan kita dengan Tuhan mengubah cara kita berkelakuan dan bertindak dengan orang dari keluarga, sekerja, dan kejiranan kita?
+
+4.	Bagaimanakah anda masih boleh menunjukkan kasih tanpa syarat kepada seseorang yang tidak mahu menjalinkan hubungan yang penuh hormat dan penyayang dengan anda? Adakah anda fikir sikap kasih tanpa syarat yang berterusan berpotensi mempengaruhi orang ini untuk mengubah fikirannya? Jelaskan.
+
+5.	Apakah yang boleh kita lakukan untuk mengikat bersama, dan menunjukkan, kasih sayang, rasa hormat, dan sokongan tanpa syarat untuk para remaja di dalam gereja kita? Bagaimanakah kita boleh membina jalinan yang positif antara generasi untuk satu hubungan yang lebih penyayang dengan golongan muda-mudi?
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/03/01.md b/src/ms/ss/2025-01/03/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..b1a4985cd7
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/03/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  Untuk Menyenangkan Tuhan
+date:  11/01/2025
+---
+
+Bacaan Untuk Pelajar Minggu Ini: Luke 15:11–32, Zeph. 3:17, Ef. 5:25–28, Yes. 43:4, Rm. 8:1, Rm. 5:8, Markus 9:17–29.
+
+> <p>Ayat Hafalan</p>
+> “TUHAN, [iaitu] Tuhanmu, hadir di tengah-tengahmu seperti kesateria pembawa kemenangan. Dengan penuh sukacita Dia akan bergirang kerana engkau, dan tenang berdiam kerana kasih-Nya. Dengan sorak-sorai Dia akan bergembira kerana engkau.” (Zefanya 3:17, AVB).
+
+Bayangkan senario berikut: seorang kanak-kanak berusia lima tahun datang kepada bapanya dengan hadiah yang dibalut dengan tidak baik pada Hari Bapa. Teruja dia menyerahkan hadiah itu kepada ayahnya.
+
+Bayangkan apabila bapanya berkata, “Nak, saya tidak kisah dengan pemberian awak. Lagipun, tiada apa yang anda boleh berikan kepada saya yang menggembirakan saya. Apa sahaja yang anda boleh berikan kepada saya, saya boleh dapatkan untuk diri saya sendiri, dan apa sahaja yang anda berikan kepada saya sama ada dibeli dengan wang saya atau dibuat daripada bahan yang saya bayar. Jadi, simpan hadiah anda. Saya tidak memerlukannya atau menginginkannya. Namun macaman sekalipun, saya sayangkan awak.”
+
+Aduh!
+
+Apakah pendapat anda tentang reaksi bapa ini? Perkataan seperti "tidak berhati perut", "sejuk", dan "tidak berperasaan" akan terlintas di fikiran. Adakah ini cara Tuhan membalas kita? Bolehkah kita benar-benar berkenan kepada TUHAN? Sukar untuk dibayangkan bahawa, walaupun kita sebagai makhluk yang telah jatuh, rosak oleh dosa dan terdedah kepada kejahatan—namun ya, kita boleh berkenan kepada Tuhan! Dengan kata lain, Tuhan tidak memandang kita, atau pemberian yang kita bawa kepada-Nya, yang sama dengan sikap si bapa itu. Sebaliknya, kita boleh berkenan kepada Tuhan, tetapi hanya melalui Kristus.
+
+*Kaji pelajaran minggu ini sebagai persediaan untuk Sabat, 18 Januari.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/03/02.md b/src/ms/ss/2025-01/03/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..86d334e27e
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/03/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Lebih Berharga Daripada Yang Anda Boleh Bayangkan
+date:  12/01/2025
+---
+
+Seperti yang kita lihat dalam pelajaran terdahulu, tidak ada seorang pun—malah termasuk pelaku dosa yang paling teruk atau penjahat yang paling dahsyat sekalipun—yang tidak dikasihi Tuhan. Oleh kerana Tuhan menghargai orang lebih daripada yang kita boleh bayangkan, maka Dia tidak senang dengan dosa kerana Dia mengasihi kita dan tahu apa yang dosa lakukan terhadap kita, juga.
+
+`Baca Lukas 15:11–32. Apakah yang diungkapkan oleh perumpamaan tentang anak yang hilang mengenai rahmat dan kasih Tuhan? Apakah amaran yang diberikan kepada mereka yang, seperti anak lelaki yang satu lagi itu, yang tinggal di rumah?`
+
+Dalam kisah yang Yesus ceritakan ini, anak lelaki orang itu meminta bahagian warisannya lebih awal, dengan terang-terangan menolak bapanya dan keluarga bapanya. Anak yang hilang itu kemudiannya mensia-siakan harta pusakanya dan telah menjadi miskin dan kelaparan, menjadi iri hati terhadap ternakan babi yang makan dari palung makanan. Dengan menyedari bahawa para hamba di rumah ayahnya mempunyai makanan yang lebih daripada cukup, maka dia memutuskan untuk pulang ke rumah dengan harapan untuk menjadi seorang hamba.
+
+Apa yang berikut adalah satu peristiwa penuh kuasa. Sesetengah bapa akan menolak anak lelaki seperti itu apabila dia kembali. “Kamu mengambil warisan kamu dan memisahkan diri dari rumah saya. Anda tidak mempunyai rumah lagi di sini.” Itu akan menjadi sikap yang logik, malah munasabah, bukan? Di mata sesetengah ibu bapa manusiawi, anak lelaki itu sudah terlalu jauh untuk diterima kembali ke rumah, terutamanya sebagai anak lelaki.
+
+Tetapi, dalam perumpamaan, bapa (yang menggambarkan  Tuhan sendiri) tidak bertindak balas dalam mana-mana cara seperti ini. Sebaliknya, “Semasa dia masih jauh lagi, bapanya nampak dia. Hatinya penuh dengan belas kasihan dan dia berlari menemuinya. Bapanya memeluk dan menciumnya” (Lukas 15:20, AVB). Walaupun dianggap kurang bermaruah pada zaman itu bagi seorang tuan rumah berlari keluar untuk bertemu seseorang, si ayah di dalam rasa belas kasihannya yang besar telah berlari keluar untuk menemui anaknya dan, yang lebih mengejutkan ialah, dia menerima kembali anak itu ke rumah tangganya, malah menganjurkan majlis perayaan bagi pihaknya, yang menandakan belas kasihan dan sukacita Tuhan yang besar untuk setiap satu orang sesat yang kembali pulang ke rumah. “Alangkah indahnya gambaran tentang Tuhan!
+
+`Betapa menariknya reaksi anak lelaki yang satu. Mengapakah reaksi seperti ini berupa satu reaksi manusiawi, yang sebahagian berdasarkan sekurang-kurangnya pada keadilan, dan juga yang boleh difahami? Walau bagaimanapun, bahagian manakah pada cerita ini yang mengajar kita tentang bagaimana konsep keadilan manusia tidak menerapkan kedalaman pada Injil atau pada kasih Tuhan terhadap kita?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/03/03.md b/src/ms/ss/2025-01/03/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..1e14086932
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/03/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  "Bersukacita dengan Kegembiraan."
+date:  13/01/2025
+---
+
+Sukar untuk kita bayangkan, Tuhan menganggap setiap orang tidak terkira nilainya, itulah sebabnya Dia bergembira atas keselamatan bagi satu jiwa yang bertaubat.
+
+`Baca Zefanya 3:17. Bagaimanakah ayat ini membantu memberi penerangan tentang perumpamaan mengenai anak yang hilang itu?`
+
+Zefanya 3:17 dengan tegas menunjukkan sukacita Tuhan atas umat tebusan-Nya. Hampir setiap perkataan untuk sukacita dan kegembiraan dalam bahasa Ibrani dimuatkan ke dalam ayat tunggal ini, yang menggambarkan kegembiraan Tuhan terhadap umat tebusan-Nya. Seolah-olah tidak ada satu istilah pun yang cukup untuk menggambarkan betapa besarnya sukacita Tuhan pada hari itu.
+
+Perhatikan juga, di mana Tuhan berada menurut ayat ini—di “tengah-tengah” umat-Nya. Pendamaian yang timbul daripada hubungan kasih datang dengan kehadiran Tuhan yang segera. Sama seperti bapa-apabila dia melihat anaknya dari jauh, dia segera datang berlari - di sini Tuhan berada di tengah-tengah umat-Nya.
+
+`Dalam Yesaya 62:4, gambaran yang serupa disulami dengan analogi mengenai perkahwinan. Menurut Yesaya 62:4 (NKJV), umat Tuhan akan “disebut Hefzibah,” yang bermaksud “Kegembiraan-Ku kepadanya,” dan negeri itu akan dipanggil “Beulah,” yang bermaksud “berkahwin”. kenapa? Kerana, teks itu berkata, “TUHAN berkenan kepadamu`
+
+dan negerimu akan bersuami.” Kemuncak sukacita Tuhan disediakan untuk hari pemulihan, apabila Dia akan menerima umat-Nya dan bersukacita atas kita, sama seperti bapa bersukacita atas anak yang hilang.
+
+`Baca Efesus 5:25–28. Apakah yang dikatakan tentang jenis kasih yang kita juga dipanggil untuk kita tunjukkan?`
+
+Petikan ini menggesa para suami untuk mengasihi isteri mereka “sebagaimana Kristus mengasihi jemaah dan menyerahkan diri-Nya untuk jemaah,”  dan untuk mengasihi isteri mereka “seperti tubuhnya” (Ef. 5:25, 28, AVB). Ayat ini bukan sahaja menyerlahkan jenis kasih sayang yang tidak mementingkan diri dan pengorbanan seorang suami untuk isterinya tetapi juga menunjukkan bahawa Kristus sendiri mengasihi umat-Nya (iaiyu gereja) sebagai sebahagian daripada diri-Nya.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/03/04.md b/src/ms/ss/2025-01/03/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..3585d99b2a
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/03/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Menyenangkan Tuhan?
+date:  14/01/2025
+---
+
+Bagaimanakah mungkin bahawa Tuhan alam semesta boleh berkenan terhadap manusia semata-mata, yang berupa suatu titik gumpalan protoplasma di atas satu planet kecil di tengah-tengah alam semesta yang mungkin tidak terkira luasnya? Bagaimanakah mungkin manusia boleh menjadi sangat penting kepada Yang Maha Esa, yang maha berkuasa dan yang tidak memerlukan apa-apa? Soalan-soalan ini boleh dihuraikan pada dua aspek. Pertama, bagaimanakah Tuhan sendiri boleh disenangkan? Kedua, bagaimanakah manusia boleh mendatangkan perkenan kepada-Nya, terutamanya memandangkan kita berdosa? Aspek pertama pada soalan ini ialah topik untuk hari ini dan yang kedua untuk esok.
+
+`Baca Yesaya 43:4; Mazmur 149:4; dan Amsal 15:8, 9. Apakah yang ayat ini beritahukan kepada kita tentang Tuhan yang berkenan dengan umat-Nya?`
+
+Seperti yang kita lihat kelmarin, Tuhan boleh disenangkan oleh manusia kerana Tuhan mengasihi manusia dengan cara yang mengambil kira kepentingan terbaik bagi mereka, seperti juga sesiapa yang mengasihi dan mengambil berat terhadap orang lain.
+
+Sebaliknya, TUHAN murka kepada umat-Nya apabila mereka melakukan kejahatan. Sesungguhnya, Amsal 15:8, 9 mengajar bahawa, sementara “korban” dan “jalan” orang jahat masing-masing adalah “kejijikan bagi TUHAN”, “doa orang jujur adalah keredhaan-Nya” dan “Ia mengasihi seseorang yang mengikuti kebenaran” (NKJV). Bukan sahaja petikan ini menunjukkan bahawa Tuhan tidak senang dengan kejahatan, tetapi Dia berkenan dengan kebaikan. Ia juga meletakkan keredhaan dan kasih ilahi di dalam hubungan langsung antara satu sama lain, menunjukkan hubungan yang mendalam antara kasih Tuhan dan apa yang menyenangkan Dia, yang terdapat di seluruh Kitab Suci.
+
+Menurut Mazmur 146:8, “TUHAN mengasihi orang yang benar” (AVB). 2 Korintus 9:7 menambahkan, “TUHAN mengasihi orang yang memberi dengan gembira” (AVB). Perhatikan, pertama, apa yang tidak dinyatakan dalam teks ini. Mereka tidak mengatakan bahawa Tuhan hanya mengasihi orang yang soleh atau bahawa Tuhan hanya mengasihi orang yang memberi dengan sukacita. TUHAN sayangkan semua orang. Namun, agar ayat ini dapat menyampaikan suatu mesej tertentu, ia mesti bermakna bahawa Tuhan mengasihi orang yang “soleh” dan “pemberi yang sukacita” di dalam beberapa pengertian yang istimewa. Apa yang telah kita lihat dalam Amsal 15:8, 9 memberikan petunjuk bahawa: Tuhan mengasihi mereka dan orang lain dalam erti kata merasa senang dengan mereka.
+
+`Fikirkan betapa eratnya hubungan langit dan bumi sehinggakan Tuhan, Pencipta alam semesta, boleh terlibat dengan sangat rapat, malah dari segi emosi, dengan kita. Apakah harapan yang harus diberikan oleh idea yang menakjubkan ini kepada anda, terutamanya jika anda sedang melalui suatu masa yang sukar?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/03/05.md b/src/ms/ss/2025-01/03/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..710bf5b957
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/03/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Batu Hidup
+date:  15/01/2025
+---
+
+Bagaimanakah kita, sebagai makhluk yang telah jatuh dan berdosa, boleh menyenangkan Tuhan yang kudus?
+
+`Baca Roma 8:1 dan Roma 5:8. Apakah yang ayat-ayat ini ajarkan tentang kedudukan kita di hadapan Tuhan?`
+
+Tuhan memberikan rahmat kepada manusia sebelum ada sebarang bentuk respon manusia. Sebelum apa-apa yang kita katakan atau lakukan, Tuhan menjangkau kita dan memberi kita peluang untuk menerima atau menolak kasih-Nya. Seperti yang dinyatakan dalam Roma 5:8, “Tetapi TUHAN telah menunjukkan kasih-Nya sendiri terhadap kita dengan demikian: Ketika kita masih berdosa, Kristus telah mati untuk kita” (AVB;  bandingkan dengan Yer. 31:3). Dan kita boleh didamaikan dengan Tuhan dan bahkan berkenan di hadapan-Nya, oleh iman melalui pekerjaan Penebus kita.
+
+`Baca 1 Petrus 2:4–6 dan bandingkan dengan Ibrani 11:6. Apakah yang ayat ini beritahukan kepada kita tentang bagaimana kita boleh berkenan kepada Tuhan?`
+
+Tanpa campur tangan Tuhan, orang yang telah jatuh tidak mampu membawa sesuatu yang berharga kepada Tuhan. Namun Tuhan, di dalam rahmat dan belas kasihan-Nya, telah membuat satu jalan, melalui pekerjaan Kristus. Khususnya, “melalui Yesus Kristus” kita boleh “mempersembahkan korban rohani yang diredai Tuhan” (1 Pet. 2:5, AVB). Walaupun “tanpa iman, mustahil didapati keredaan-Nya” (Ibr. 11:6, AVB), namun melalui kerja pengantaraan Kristus, Tuhan akan “melengkapkan” orang percaya “dengan segala yang baik untuk melakukan kehendak-Nya, mengusahakan dalam dirimu apa yang diredai-Nya, melalui Yesus Kristus, bagi-Nya kemuliaan selama-lamanya. Amin” (Ibr. 13:21, AVB). Mereka yang merespon kepada Tuhan dengan iman diperhitungkan benar di hadapan-Nya melalui perantaraan Kristus, yang kebenaran-Nya sahaja yang diterima. Dan mereka yang menyahut tawaran pengasih Tuhan dianggap layak melalui perantaraan Kristus (Lukas 20:35), dan Dia mengubah mereka menjadi serupa dengan Dia (1 Kor. 15:51–57, 1 Yohanes 3:2). Pekerjaan penebusan Tuhan bukan sahaja untuk kita tetapi di dalam diri kita juga.
+
+`Mengapakah idea tentang Kristus yang menjadi pengantara untuk anda di syurga suatu yang sangat mendorongkan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/03/06.md b/src/ms/ss/2025-01/03/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..d455357da1
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/03/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Satu Matlamat Yang Berbaloi
+date:  16/01/2025
+---
+
+Di bawah payung belas kasihan dan pengantaraan Tuhan, Tuhan berkenan di dalam respons positif yang sekecil apa pun terhadap kasih-Nya. Melalui Dia yang satu-satunya yang layak dikasihi dan Dia sendiri adalah sempurna benar, setiap orang daripada kita boleh dikira benar dan dikira di antara umat yang dikasihi Tuhan yang akan hidup bersama-Nya dalam kasih yang sempurna untuk selama-lamanya. Inilah harapan penebusan yang besar, yang melibatkan pekerjaan Kristus bagi kita di syurga.
+
+Namun, anda mungkin tertanya-tanya, bolehkah saya termasuk di dalamnya? Bagaimanakah jadinya jika saya tidak cukup baik? Bagaimanakah jadinya jika saya takut bahawa saya tidak mempunyai iman yang cukup?
+
+`Baca Markus 9:17–29. Bagaimanakah Tuhan merespon terhadap orang yang disebutkan di dalam cerita itu? Sejauh manakah iman yang dikira cukup iman?`
+
+Para murid tidak dapat mengusir syaitan; semua harapan seolah-olah hilang. Tetapi Yesus datang dan berkata kepada bapa itu, “Segala sesuatu mungkin bagi orang yang percaya” (Markus 9:23, AVB). Dan ayah menjawab dengan sebak, “Aku percaya; tolonglah aku yang kurang percaya ini!” (Markus 9:24, AVBV).
+
+Perhatikan, Yesus tidak berkata kepada lelaki itu, “Kembalilah kepada-Ku apabila kamu mempunyai iman yang lebih.” Sebaliknya seruannya ialah, “tolonglah aku yang kurang percaya ini” sudah memadai.
+
+Tanpa iman, adalah mustahil untuk menyenangkan Tuhan (Ibr. 11:6), namun Yesus menerima iman yang paling kecil sekalipun dan, melalui iman (melalui perantaraan Kristus), kita boleh berkenan kepada-Nya. Melalui iman dan kerana pekerjaan Kristus bagi pihak kita, kita boleh bertindak balas dengan cara yang menyenangkan Tuhan, sama seperti cara seorang bapa manusiawi berkenan apabila seorang anak memberi dia hadiah yang disebaliknya tidak bernilai.
+
+Oleh itu, kita harus mengikuti nasihat Paulus untuk menjadikan matlamat kita dalam “menjadi berkenan kepada Tuhan” (2 Kor. 5:9, 10, AVB; bandingkan dengan Kol. 1:10, 1 Tes. 4:1, Ibr. 11:5). Kita harus meminta Tuhan untuk mengubah kepentingan kita dengan memasukkan kepentingan terbaik bagi orang yang kita sayangi, dan untuk mengembangkan kasih kita supaya ia menjangkau orang lain. “Hendaklah kamu bersikap baik dan mengasihi sesama sendiri dengan kasih persaudaraan, serta saling menghormati dan mengutamakan; jangan biarkan kerajinanmu berkurangan; hendaklah semangat rohanimu tetap berkobar-kobar; sentiasa abdikan diri kepada Tuhan. Bergembiralah dalam harapan, tabah menghadapi kesusahan, dan terus-menerus berdoa. Berilah bantuan untuk memenuhi keperluan orang salih, dan berikan tempat menumpang” (Rom. 12:10–13, AVB).
+
+`Jika Tuhan menerima kita melalui Kristus, apatah lagi kita harus menerima orang lain? Apakah pencerahan yang diberikan oleh oleh idea tentang perintah untuk mengasihi sesama seperti diri sendiri (Imamat 19:18, Mat. 22:39) dan peraturan emas untuk melakukan kepada orang lain apa yang anda mahu orang lain lakukan kepada anda?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/03/07.md b/src/ms/ss/2025-01/03/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..1481f3f542
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/03/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Pandangan Tambahan
+date:  17/01/2025
+---
+
+Baca Ellen G. White, “ ' Jangan Hatimu Bermasalah,' ” ms. 662–680, dalam The Desire of Ages.
+
+“Tuhan kecewa apabila umat-Nya meremehkan diri mereka sendiri. Dia menghendaki warisan pilihan-Nya untuk menghargai diri mereka sendiri sesuai dengan harga yang telah Dia letakkan ke atas mereka. Tuhan menghendaki mereka demikian, jika tidak, Dia tidak akan menghantar Anak-Nya dalam tugas yang begitu mahal untuk menebus mereka. Dia mempunyai peranan untuk mereka, dan Dia sangat senang apabila mereka melakukan tuntutan yang paling tinggi kepada-Nya, agar mereka memuliakan nama-Nya. Mereka akan mengharapkan untuk mendapat perkara yang besar jika mereka percaya kepada janji-janji-Nya.
+
+“Berdoa di dalam nama Kristus adalah sangat bermakna. Ini bermakna bahawa kita harus menerima tabiat-Nya, menyatakan roh-Nya, dan melaksanakan pekerjaan-Nya. Janji Juruselamat diberikan dengan syarat. 'Jika kamu mengasihi Aku,' Dia berkata, 'peliharalah perintah-perintah-Ku.' Dia menyelamatkan manusia, bukan di dalam dosa, tetapi dari dosa; dan mereka yang mengasihi Dia akan menunjukkan kasih mereka dengan ketaatan.
+
+“Semua ketaatan yang sebenar datang dari hati. Ia adalah satu pekerjaan hati dengan Kristus. Jika kita bersetuju, Dia akan mengenali diri-Nya dengan pemikiran dan tujuan kita, jadi padankan hati dan fikiran kita ke dalam kesesuaian dengan kehendak-Nya, sehingga apabila mentaati-Nya maka kita akan hanya melaksanakan dorongan hati kita sendiri. Kehendak, yang dimurnikan dan dikuduskan, akan mendapat kesukaan tertinggi dalam melakukan pelayanan kepada-Nya. Apabila kita mengenali Tuhan sebagai keistimewaan kita untuk mengenali-Nya, hidup kita akan menjadi satu kehidupan ketaatan yang berterusan. Melalui penghayatan terhadap tabiat Kristus, melalui persekutuan dengan Tuhan, maka dosa akan menjadi satu kebencian kepada kita.”—Ellen G. White, The Desire of Ages, ms. 668.
+
+**Soalan Perbincangan**:
+
+`Apakah yang dimaksudkan dengan “menerima tanpa mementingkan diri”? Pada pendapat anda, bagaimanakah keadaan pada hubungan memberi dan menerima di syurga dan di bumi yang baru itu nanti?`
+
+`Mereka datang dari bahagian kosmos yang jauh—mungkin lebih jauh daripada yang boleh dicapai oleh mata teleskop Angkasa James Webb yang paling tajam—para utusan syurga ini merujuk kepada nabi Daniel sebagai chamudot, iaitu “yang dikasihi, diingini, berharga.” Dan mereka berbuat demikian sebanyak tiga kali. Dalam Daniel 9:23, Gabriel berkata ki chamudot attah, “kerana engkau sangat dikasihi.” Dalam Daniel 10:11, makhluk syurgawi (mungkin Gabriel sekali lagi) memanggilnya ish chamudot, "lelaki yang sangat dikasihi," frasa yang diulang kepada Daniel kemudiannya (Dan. 10:19). Fikirkan tentang apa yang dikatakan hal ini tentang Tuhan dan betapa dekatnya Dia dengan kita. Apakah harapan yang boleh anda perolehi daripada kebenaran yang menakjubkan ini?`
+
+`Bagaimanakah contoh mengenai pahlawan iman yang disebutkan di dalam Ibrani 11 berkaitan dengan kandungan pelajaran minggu ini? Secara khusus, apakah yang diungkapkan oleh contoh sedemikian tentang bagaimana seseorang boleh “berkenan kepada Tuhan” melalui iman? Apakah yang boleh anda pelajari dan gunakan dalam kehidupan anda seharian dari contoh iman dan kesetiaan sedemikian?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/03/info.yml b/src/ms/ss/2025-01/03/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..181f631182
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/03/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Untuk Menyenangkan Tuhan"
+start_date: "11/01/2025"
+end_date: "17/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/03/teacher-comments.md b/src/ms/ss/2025-01/03/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..a38b4620a2
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/03/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,64 @@
+---
+title:  Komen Guru
+date:  17/01/2025
+---
+
+#### Bahagian I: Pandangan Keseluruhan
+
+**Ayat-ayat Utama**: Zefanya 3:17
+
+Tumpuan Kajian: Zef. 3:17, Lukas 15:4-32.
+
+Pengenalan: Tuhan kita yang pengasih bergembira, dan berkenan, dalam memiliki hubungan kasih sayang dengan makhluk-Nya.
+
+Tema Pelajaran: Pelajaran minggu ini mengetengahkan tiga perkara asas.
+
+1. Rasa Senang TUHAN terhadap makhluk-Nya menunjukkan betapa berharganya kita di mata-Nya: Setiap orang di mata TUHAN adalah berharga dan tidak terkira harga dan nilainya. Oleh sebab itu, Dia bergembira, dan berkenan kepada anak-anak-Nya, lelaki dan perempuan, apabila mereka bertaubat dan mencari Dia. Perumpamaan dalam Lukas 15 menonjolkan kegembiraan dan rasa sukacita Tuhan atas keselamatan satu orang yang hilang. Rasa senang-Nya dalam keselamatan kita menunjukkan betapa berharganya kita di hadapan Tuhan.
+
+2. Rasa Senang TUHAN adalah sebab bagi sukacita dan pujian manusia: Tuhan ingin memenuhi hati kita dengan kegembiraan yang melimpah, dan Dia senang dengan sukacita dan pujian manusia. Dia menjemput umat-Nya untuk mengalami keseronokan di dalam Dia sambil mereka memuji Dia dengan sukacita melalui doa dan nyanyian. Juga, pujian kepada Tuhan membantu kita membayangkan, dalam penantian, keredhaan dan kegembiraan masa depan-Nya bersama umat-Nya.
+
+3. Kerana keadaan kita yang hina, kita memerlukan Kristus untuk dapat menyenangkan Tuhan: Kita diundang untuk menyenangkan Tuhan, mempersembahkan kepada-Nya korban rohani dengan pujian bibir dalam ucapan syukur dan dengan amalan berbuat baik dan berkongsi. Namun, kita hanya boleh melakukan perkara ini melalui perantaraan Kristus. Iman kita akan menyenangkan Tuhan hanya melalui pekerjaan Kristus bagi pihak kita.
+
+Penerapan Kehidupan: Keredhaan TUHAN terhadap makhluk-Nya menunjukkan betapa kita berharga di mata-Nya dan betapa Dia menghargai ciptaan-Nya. Bagaimanakah kita boleh menghargai nilai setiap orang?
+
+#### Bahagian II: Ulasan
+
+1. Kesukaan TUHAN Terhadap Makhluk-Nya Menunjukkan Betapa Berharganya Kita Di Mata-Nya.
+
+Perumpamaan tentang anak yang hilang secara luar biasa menggambarkan betapa berharganya kita dalam penilaian Tuhan. Malah, kesemua gabungan tiga perumpamaan di dalam Lukas 15, yang diceritakan kepada orang Farisi dan ahli Taurat yang bersungut-sungut (Lukas 15:2), menggariskan nilai luar biasa manusia (yang hilang) di mata Tuhan. Haruslah diperhatikan bahawa orang Farisi dan ahli Taurat tidak melihat apa-apa nilai pada orang (“orang berdosa”) yang diterima dengan mesra oleh Yesus (Lukas 15:2). Ellen G. White menegaskan bahawa “orang Farisi hanya mencemuh dan mengutuk mereka; tetapi Kristus menyambut mereka sebagai anak-anak Tuhan, yang sungguh terasing dari rumah Bapa, tetapi tidak dilupakan oleh hati Bapa.”—Christ's Object Lessons, ms. 186.
+
+Dengan tiga perumpamaan itu, Yesus mencela mentaliti orang Farisi yang meremehkan, dengan menekankan kesukaan ilahi untuk mendapatkan dan menerima orang yang hilang. Dengan kata lain, ungkapan kegembiraan dan keseronokan dalam setiap perumpamaan menunjukkan betapa berharganya orang yang hilang. Dalam perumpamaan tentang domba yang hilang, gembala dengan penuh semangat pergi mencari domba yang hilang itu “sehingga ditemukannya” (Lukas 15:4, AVB). Dia kembali dengan mengangkat domba yang hilang itu “di atas bahunya” (Lukas 15:5, AVB). Semakin kita menyedari betapa gembiranya gembala itu, semakin kita merasakan betapa berharganya domba yang hilang di mata-Nya. Sesungguhnya, kegembiraan dan keseronokan pada gembala itu melimpah-limpah, sehingga dia mengundang jiran-jiran dan para sahabatnya untuk bersukacita bersamanya (Lukas 15:6).
+
+Corak yang sama muncul dalam dua perumpamaan yang lain. Dalam perumpamaan tentang duit syiling yang hilang, wanita itu dengan teliti mencari duit syiling itu “sehingga dia menemukannya kembali” (Lukas 15:8, AVB). Kemudian, dengan kegembiraan yang luar biasa dia menjemput jiran-jiran dan para sahabatnya untuk bergembira bersamanya (Lukas 15:9). Berkenaan dengan perumpamaan anak yang hilang, yang merupakan kemuncak pada tiga perumpamaan ini, anak yang hilang itu bukan sahaja tersesat, tetapi kita diberitahu bahawa dia berdegil mengambil langkah-langkah progresif yang menuju ke arah keadaan itu, kerana dia, pada mulanya, tidak melihat implikasi sebenar keputusannya yang terburu-buru dan bodoh. Akhirnya, apabila dia sedar, anak yang hilang itu merasakan bahawa maruah dan nilainya di hadapan bapanya telah hilang kerana dosanya sendiri: “Aku tidak layak disebut sebagai anak ayah” (Lukas 15:19, AVB).
+
+Namun, tindakan si ayah berbeza dengan jangkaan munasabah oleh si anak itu. Sebaliknya, si ayah “berlari menemuinya. Bapanya memeluk dan menciumnya” (Lukas 15:20, AVB). Anehnya, ini bukan satu-satunya ungkapan muhibah dan keseronokan di pihak ayah itu. Tanpa menghiraukan permintaan anak untuk hanya diterima sebagai hamba, si ayah mengetengahkan maruah anaknya dengan meminta hamba membawa “pakaian yang terbaik,” “cincin,” dan “kasut” untuknya (Lukas 15:22, AVB). Tetapi itu tidak mencukupi. Penegasan nilai pada anak itu melalui pakaian yang istimewa diperhebat dengan perayaan luar biasa yang dilangsungkan oleh bapa: “Pilihlah dan sembelihlah anak lembu yang tambun, dan marilah kita mengadakan jamuan dan bersuka ria” (Lukas 15:23, AVB). Pendek kata, bapa bukan sahaja menerima anak lelaki tetapi merasa sangat senang dengan kepulangannya.
+
+Setakat ini, kita dapati dalam perumpamaan anak yang hilang satu pola keseluruhan yang sama yang dikenal pasti dalam perumpamaan tentang domba yang hilang dan syiling yang hilang; iaitu, yang hilang ditemui dan ada perayaan atas berita baik ini. Walau bagaimanapun, perumpamaan tentang anak yang hilang melangkah lebih jauh, kerana perayaan itu dipersoalkan dengan tegas oleh anak yang lebih tua (Lukas 15:28-30). Perkara ini relevan kerana ia menggambarkan sikap orang Farisi dalam permulaan bab itu (lihat Lukas 15:2). Anak lelaki yang lebih tua dalam perumpamaan dan orang Farisi sangat mengkritik penerimaan terhadap orang berdosa dan persekutuan/perayaan semeja dengan mereka. Kritikan ini mendedahkan betapa mereka memandang rendah nilai orang yang diterima dengan mesra. Sebaliknya, perumpamaan itu mengajar bagaimana Tuhan menghargai anak-anak lelaki dan perempuan-Nya dan meraikan apabila mereka bertaubat dan mencari Dia. Atas sebab ini, perumpamaan itu berakhir dengan bapanya menjawab kritikan anak sulung dengan pernyataan berikut: “Kita patut bersuka ria kerana adikmu ini telah mati dan hidup kembali; dia telah sesat dan ditemukan kembali” (Lukas 15:32, AVB).
+
+Istilah Yunani untuk ungkapan yang diterjemahkan sebagai “kita patut” ialah kata kerja dei, yang secara harfiah bermaksud "ia perlu, seseorang mesti, seseorang harus" atau menggariskan bahawa sesuatu "sepatutnya berlaku kerana sesuai" (Frederick W. Danker et al., A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature [Chicago: University of Chicago Press, 2000], ms. 214). Versi Alkitab lain menterjemahkannya sebagai “patutlah”, dan  “kita harus” (ABB, ATBS) dalam Lukas 15:32. Konsep asas dalam keperluan bagi bahasa ini adalah nilai berharga terhadap orang yang telah hilang tetapi kini ditemui Dari perspektif inilah bapa menggariskan bahawa "kita mesti" meraikannya.  Tidak ada perkara lain yang perlu dilakukan berdasarkan nilai orang yang ditemui itu. Sama seperti sentimen dalam dua perumpamaan sebelum ini, bapa tidak mahu beraya sendirian. Para hamba nampaknya turut terlibat (Lukas 15:22-27), dan bapa dengan tegas merayu kepada anak yang lebih tua untuk turut serta. Anak yang hilang itu bukan sahaja “anak ayah ini,” untuk menggunakan bahasa yang si abang gunakan (Lukas 15:30, AVB), tetapi, seperti bahasa yang bapa gunakan untuk merayu, “adikmu” (Lukas 15:32). , AVB).
+
+Oleh itu, perumpamaan yang diceritakan oleh Yesus, dalam Lukas 15, mengajar bahawa rasa senangnya Tuhan dengan keselamatan anak-anak-Nya, lelaki dan perempuan, menunjukkan betapa berharganya kita di mata-Nya. Dia mahu kita bukan sahaja merasa dihargai dengan keredhaan-Nya yang penuh kasih, tetapi kita juga harus meraikan bersama-Nya (dan oleh itu dengan sepenuh hati menghargai) keselamatan para saudara seiman kita.
+
+2.  Kesenangan Tuhan Adalah Sebab Sukacita dan Pujian Manusia.
+
+Zefanya 3:17 dan Mazmur 149:4 agak sama dalam penekanan pada kesenangan Tuhan. Mazmur 149 adalah undangan untuk memuji Tuhan dengan sukacita: “Bergembiralah, hai orang Israel, kerana Pencipta kamu; bersukacitalah, hai penduduk Sion, kerana Raja kamu!” (Mzm. 149:2, AVB). Sebab jemputan ini dibentangkan dalam Mazmur 149:4: “TUHAN berkenan kepada umat-Nya” (AVB). Oleh itu, mazmur menegaskan kesenangan itu dalam satu hubungan dua hala. Tuhan senang dengan manusia, dan, atas dasar ini, orang ramai dijemput untuk mengalami keseronokan di dalam Tuhan sambil mereka memuji Dia dengan sukacita.
+
+Begitu juga, Zefanya 3:14 menasihati umat Tuhan untuk memuji Tuhan dengan sukacita. “Hai umat Israel, hendaklah kamu bersorak dan bernyanyi! Hai penduduk Yerusalem, hendaklah kamu bergembira dengan segenap hati!” (AVB). Nasihat ini disusuli dengan penekanan dalam Zefanya 3:17 bahawa TUHAN yang berkuasa dan yang menyelamatkan ada di tengah-tengah umat-Nya dan bahawa “ TUHANmu, hadir di tengah-tengahmu seperti kesateria pembawa kemenangan. Dengan penuh sukacita Dia akan bergirang kerana engkau, dan tenang berdiam kerana kasih-Nya. Dengan sorak-sorai Dia akan bergembira kerana engkau” (AVB). Manakala dalam Mazmur 149, kerenangan Tuhan adalah sebab bagi pujian dan kegembiraan manusia, dalam Zefanya 3, pujian kepada-Nya seharusnya membayangkan keseronokan dan kegembiraan Tuhan di masa akan datang bersama umat-Nya.
+
+3. Kerana Keadaan Kita yang Hina, Kita Memerlukan Kristus Untuk Menyenangkan Tuhan.
+
+Di antara pelbagai cara di mana kita dijemput untuk menyenangkan Tuhan dalam Kitab Suci (lihat, sebagai contoh, Ibr. 11:5, 6; 2 Kor. 5:9; Kol. 1:10; 1 Tes. 4:1), Ibrani 13:15 menggesa kita untuk terus mempersembahkan korban rohani kepada Tuhan, yang termasuk pujian bibir kita dalam ucapan syukur kepada-Nya dan amalan berbuat baik dan berkongsi. Ayat seterusnya menyimpulkan, “kerana korban demikianlah yang diredai Tuhan” (Ibr. 13:16, AVB). Perlu diperhatikan bahawa kata-kata pertama dalam Ibrani 13:15 menunjukkan bahawa kita tidak sepatutnya mempersembahkan korban ini sendirian. Sebaliknya, kita perlu mempersembahkan korban rohani kepada Tuhan “melalui-Nya [Yesus]” (AVB). Dengan kata lain, kita tidak dapat menyenangkan Tuhan dengan pujian dan perbuatan baik kita sendiri. Hanya melalui Kristus maka pujian dan perbuatan kita boleh dipersembahkan sebagai korban rohani yang benar-benar menyenangkan Tuhan.
+
+#### Bahagian III: Penerapan Hidup
+
+Manusia dikurniakan dengan nilai yang luar biasa. Anda berharga kerana anda diciptakan menurut gambar Tuhan. Sungguh mengagumkan untuk berfikir bahawa Tuhan menghargai manusia lebih daripada yang kita bayangkan. Dengan mengambil kira perspektif ini, bincangkan soalan di bawah:
+
+1.	Bagaimanakah rasa hormat dan kasih kita kepada orang yang kita temui dalam kehidupan seharian menunjukkan kepada mereka betapa berharganya mereka di mata Tuhan?
+
+2.	Dalam cara apakah orang yang menganut agama malangnya boleh menghina maruah dan nilai orang lain?
+
+3.	Mereka yang mengasihi Tuhan pasti ingin tahu cara menyenangkan Dia. Tetapi, sebenarnya, bagaimanakah kita boleh menyenangkan Tuhan? Sejauh manakah cara kita menghargai orang lain berkaitan dengan kesenangan Tuhan atas keselamatan umat-Nya?
+
+4.	Apakah yang boleh anda lakukan untuk menghargai setiap orang sehingga bergembira dalam keselamatan mereka dan mengisytiharkan kebaikan dan kasih setia Tuhan?
+
+5.	Berikan satu contoh praktikal tengang bagaimanakah pengantaraan Kristus membolehkan kita menyenangkan Tuhan dengan tindakan kita.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/04/01.md b/src/ms/ss/2025-01/04/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..91f01649ea
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/04/01.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Tuhan Pengasih dan Penyayang
+date:  18/01/2025
+---
+
+### Bacaan Untuk Pelajaran Minggu Ini
+Ps. 103:13, Yes. 49:15, Hos. 11:1–9, Mat. 23:37, 2 Kor. 11:2, 1 Kor. 13:4–8.
+
+> <p>Ayat Hafalan</p>
+> Dapatkah seorang perempuan melupakan anak yang disusuinya, dan tidak menyayangi anak daripada kandungannya? Ya, dia mungkin akan lupa, tetapi Aku tidak akan melupakan engkau'” (Yesaya 49:15, AVB).
+
+Emosi sering dilihat sebagai suatu yang tidak diingini dan harus dielakkan. Bagi sesetengah orang, emosi secara intrinsik tidak rasional, dan oleh itu, lelaki atau wanita yang baik tidak akan digambarkan sebagai “beremosi.: Dalam beberapa falsafah Yunani kuno, idea tentang manusia yang “rasional”, yang (kebanyakannya) sama ada mampu bertahan terhadap nafsu atau yang boleh menguasai emosinya dengan alasan yang tidak beremosi, dihargai sebagai yang ideal.
+
+Emosi yang tidak terkawal boleh menjadi masalah, ya. Namun demikian, Tuhan mencipta manusia dengan kapasiti untuk beremosi, dan Tuhan sendiri dipaparkan di seluruh Kitab Suci sebagai mengalami emosi yang mendalam. Jika Tuhan boleh mengalami emosi yang mendalam, seperti yang digambarkan oleh Alkitab secara konsisten, maka emosi secara intrinsik bukanlah yang buruk atau tidak rasional-kerana Tuhan yang di Alkitab adalah sangat baik dan memiliki kebijaksanaan yang sempurna.
+
+Sebenarnya, terdapat kebenaran yang indah yang dapat diperolehi daripada kesedaran bahawa kasih Tuhan kepada kita adalah kasih yang sangat emosional, tetapi sentiasa dengan satu ikatan bahawa walaupun kasih Tuhan (emosi atau sebaliknya) adalah sempurna, ia tidak boleh dianggap sama dengan emosi semasa manusia mengalaminya.
+
+*Kaji pelajaran minggu ini sebagai persediaan untuk Sabat, 25 Januari.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/04/02.md b/src/ms/ss/2025-01/04/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..8b81eba3ac
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/04/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Lebih Dari Kasih Sayang Seorang Ibu
+date:  19/01/2025
+---
+
+Mungkin kasih terbesar yang biasa dialami manusia ialah kasih sayang ibu bapa terhadap anak. Alkitab sering menggunakan gambaran hubungan ibu bapa-anak untuk menggambarkan belas kasihan Tuhan yang menakjubkan terhadap manusia, yang menekankan bahawa belas kasihan Tuhan adalah lebih besar daripada ungkapan manusia yang paling dalam dan paling indah pada emosi yang sama.
+
+`Baca Mazmur 103:13, Yesaya 49:15, dan Yeremia 31:20. Apakah yang disampaikan oleh gambaran ini tentang sifat dan kedalaman belas kasihan Tuhan?`
+
+Menurut ayat ini, Tuhan mengaitkan kita sebagai anak-anak yang dikasihi-Nya, mengasihi kita seperti bapa yang baik dan ibu yang mengasihi anak-anak mereka. Namun, seperti yang dijelaskan oleh Yesaya 49:15, seorang ibu manusiawi pun mungkin “melupakan anak yang disusuinya” atau “dan tidak menyayangi anak daripada kandungannya” (AVB), tetapi Tuhan tidak pernah melupakan anak-anak-Nya, dan belas kasihan-Nya tidak akan pudar (Ratapan 3:22).
+
+Terutama, istilah Ibrani raham digunakan untuk belas kasihan di sini dan dalam banyak ayat lain yang menggambarkan kasih sayang Tuhan yang melimpah-limpah, dipercayai berasal daripada istilah Ibrani untuk rahim (rehem). Oleh itu, seperti yang dinyatakan oleh para sarjana, belas kasihan Tuhan adalah “kasih sayang ibu adalah bagaikan rahim.” Sesungguhnya, ia adalah lebih besar daripada belas kasihan manusia, lebih daripada seorang ibu kepada bayinya yang baru lahir.
+
+Menurut Yeremia 31:20 (NKJV), Tuhan memandang umat perjanjian-Nya sebagai “anak kesayangan bagi-Ku disebalik hakikatnya bahawa mereka sering memberontak terhadap-Nya dan mendukacitakan Dia. Walaupun begitu, Tuhan menyatakan, “hati-Ku rindu kepadanya” dan “Aku pasti mengasihaninya.” Istilah yang diterjemahkan sebagai mengasihani di sini adalah istilah yang digunakan di atas untuk belas kasihan ilahi ( raham ). Selanjutnya, ungkapan “hati-Ku rindu kepadanya” boleh diterjemahkan secara literal sebagai “Batin-ku mengaum.” Gambaran ini adalah bahasa emosi ilahi yang mendalam, yang menandakan kesungguhan kasih sayang Tuhan yang mendalam kepada umat-Nya. Walaupun mereka tidak setia, Tuhan terus melimpahkan belas kasihan dan kasih sayang-Nya yang melimpah kepada umat-Nya dan melakukannya di luar jangkaan yang munasabah.
+
+`Bagi sesetengah daripada kita, menyedari bahawa belas kasihan Tuhan kepada kita adalah serupa dengan kasih sayang seorang bapa atau ibu yang penyayang adalah sangat menghiburkan. Namun demikian, sesetengah orang mungkin bergelut oleh kerana ibu bapa mereka tidak penyayang. Apakah cara lain yang dapat menunjukkan belas kasihan Tuhan kepada mereka?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/04/03.md b/src/ms/ss/2025-01/04/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..9deb00b317
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/04/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Kasih yang Mengharukan
+date:  20/01/2025
+---
+
+Kedalaman kasih sayang Tuhan yang tidak terkira kepada manusia dimanifestasikan di dalam Hosea. Tuhan telah memerintahkan nabi Hosea, “Pergilah, peristerilah seorang perempuan lacur dan milikilah anak-anak pelacur, kerana luar biasa besarnya pelacuran penduduk negeri ini dengan meninggalkan TUHAN” (Hos. 1:2, AVB). Hosea 11 kemudiannya menggambarkan hubungan Tuhan dengan umat-Nya, tetapi dengan metafora seorang bapa yang penyayang untuk anaknya.
+
+`Baca Hosea 11:1–9. Bagaimanakah gambaran dalam ayat ini menghidupkan cara Tuhan mengasihi dan mengambil berat terhadap umat-Nya?`
+
+Kasih sayang TUHAN terhadap umatNya diibaratkan seperti kasih sayang ibu bapa terhadap anak mereka. Kitab Suci menggunakan gambaran mengajar anak kecil berjalan; membawa anak kesayangan seseorang ke dalam pelukan; menyembuhkan dan memberi rezeki; dan sebaliknya dengan penuh kasih sayang terhadap umat-Nya. Kitab Suci juga menyatakan bahawa Tuhan “memimpin” umat-Nya dengan adil “seperti seorang bapa menggendong anaknya” (Ul. 1:31, AVB). “Dialah yang menebus mereka dalam kasih-Nya dan belas kasihan-Nya. Ia mengangkat dan menggendong mereka selama zaman dahulu kala” (Yes. 63:9, ATB).
+
+Berbeza dengan kesetiaan Tuhan yang tidak tergoyah, umatNya berulang kali bertindak tidak setia, dan akhirnya menolak Tuhan dan membawa penghakiman ke atas diri mereka sendiri yang sangat mendukacitakanNya. Tuhan adalah penyayang, tetapi tidak pernah mengabaikan keadilan. (Seperti yang akan kita lihat dalam pelajaran kemudian, kasih dan keadilan adalah bersatu.)
+
+Pernahkah anda merasa kecewa dengan sesuatu sehingga perasaan batin anda tergoncang? Itulah jenis gambaran yang digunakan untuk kedalaman emosi Tuhan terhadap umat-Nya. Gambaran hati seseorang yang berbalik dan belas kasihan yang dinyalakan adalah bahasa idiomatik bagi emosi yang mendalam yang digunakan untuk Tuhan dan manusia.
+
+Gambaran ini, tentang belas kasihan yang dinyalakan (kamar), digunakan dalam kes dua wanita yang datang menghadap Salomo, masing-masing menuntut bayi yang sama itu adalah bayinya sendiri. Apabila Salomo mengarahkan bayi itu dipotong dua (tanpa niat untuk mencederakan kanak-kanak itu), gambaran ini menunjukkan reaksi emosi ibu yang sebenar (1 Raja-raja 3:26; bandingkan dengan Kej. 43:30).
+
+`Sesiapa yang pernah menjadi ibu bapa tahu apa yang dibahaskan di dalam pelajaran ini. Tiada kasih duniawi lain yang boleh dibandingkan dengannya. Bagaimanakah hal ini membantu kita untuk memahami realiti kasih Tuhan kepada kita, dan apakah penghiburan yang boleh, dan harus, kita peroleh daripada pemahaman ini?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/04/04.md b/src/ms/ss/2025-01/04/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..ef459f7f19
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/04/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Belas Kasihan Yesus
+date:  21/01/2025
+---
+
+Dalam Perjanjian Baru, jenis gambaran yang sama seperti dalam Perjanjian Lama digunakan untuk menggambarkan belas kasihan Tuhan. Paulus merujuk kepada Bapa sebagai “Bapa yang berbelas kasihan dan Dia  TUHAN yang sentiasa menolong kita.” (2 Kor. 1:3, AVB). Selanjutnya, Paulus menjelaskan dalam Efesus 2:4 bahawa Tuhan “sangat berbelas kasihan dan Dia sangat mengasihi kita” (AVB).
+
+Dalam pelbagai perumpamaan, Kristus sendiri berulang kali menggunakan istilah emosi yang mendalam dan menyayat hati untuk menggambarkan belas kasihan Bapa (Mat. 18:27, Lukas 10:33, Lukas 15:20). Dan bahasa yang sama yang menggambarkan belas kasihan ilahi dalam Perjanjian Lama dan Perjanjian Baru juga digunakan dalam Injil untuk menggambarkan tindak balas belas kasihan Yesus kepada mereka yang berada dalam kesusahan.
+
+`Baca Matius 9:36, Matius 14:14, Markus 1:41, Markus 6:34, dan Lukas 7:13. Lihat juga Matius 23:37. Bagaimanakah ayat-ayat ini memberi penerangan tentang cara Kristus digerakkan oleh penderitaan manusia?`
+
+Berkali-kali dalam Injil, Kristus dikatakan sebagai digerakkan oleh belas kasihan oleh orang yang susah atau memerlukan. Dia bukan sahaja merasakan belas kasihan, Dia juga memenuhi keperluan orang ramai.
+
+Sememangnya, Yesus juga meratapi umat-Nya. Seseorang mungkin akan membayangkan air mata di mata Kristus semasa Dia memandang ke arah kota itu dan berkata —“Berkali-kali Aku rindu mengumpulkan anak-anakmu, sama seperti induk ayam mengumpulkan anak-anaknya di bawah sayapnya, tetapi kamu tidak mahu” (Mat. 23:37, ATB). Di sini, kita melihat bahawa ratapan Kristus sepadan rapat dengan yang digambarkan tentang Tuhan di seluruh Perjanjian Lama. Malah, ramai sarjana Alkitab menyatakan bahawa gambaran mengenai seekor burung menjaga anaknya adalah satu gambaran yang hanya digunakan untuk berkaitan ketuhanan di Timur Dekat purba. Di sini, ramai yang melihat kiasan kepada gambaran dalam Ulangan 32:11, tentang Tuhan sebagai burung yang melayang-layang, melindungi, dan menjaga anak-anaknya.
+
+`Tidak ada contoh yang lebih besar tentang kasih sayang Tuhan yang besar kepada kita selain Yesus sendiri—yang memberikan diri-Nya untuk kita dalam demonstrasi kasih yang muktamad. Namun, Kristus bukan sahaja sekadar satu gambaran sempuran mengenai Tuhan. Dia juga berupa satu teladan manusia yang sempurna. Bagaimanakah kita boleh mencontohkan kehidupan kita mengikut kehidupan Kristus, dengan memberi tumpuan kepada kesedaran terhadap keperluan orang lain, dan, dengan itu, bukan sekadar mengkhotbahkan kasih Tuhan tetapi menunjukkannya dalam cara yang kelihatan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/04/05.md b/src/ms/ss/2025-01/04/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..b953865d4e
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/04/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Tuhan yang Cemburu?
+date:  22/01/2025
+---
+
+`Tuhan Alkitab ialah “Tuhan yang berbelas kasihan”. Dalam bahasa Ibrani, Tuhan dipanggil el rahum (Ul. 4:31). Istilah “el” bermaksud “Tuhan”, dan ra?um ialah bentuk akar yang berbeza untuk belas kasihan (raham). Namun, Tuhan dipanggil bukan sahaja Tuhan yang pengasih tetapi juga Tuhan yang cemburu, el qana'. Seperti yang dinyatakan dalam Ulangan 4:24, “TUHANmu, adalah api yang menghanguskan, TUHAN yang cemburu [el qana'].” (Lihat Ulangan 4:24, Ulangan 6:15, Yos. 24:19, Nah. 1:2.)`
+
+`Dalam 1 Korintus 13:4 menyatakan bahawa kasih itu “tidak cemburu” (ATB). Jadi, bagaimanakah mungkin Tuhan itu adalah “Tuhan yang cemburu”? Baca 2 Korintus 11:2 dan perhatikan cara umat Tuhan tidak setia kepada-Nya sepanjang naratif Alkitab (lihat, sebagai contoh, Mazmur 78:58). Apakah pencerahan yang diberikan oleh petikan-petikan ini untuk kita dapat  memahami “cemburu” ilahi itu?`
+
+Sikap “Cemburu” pada Tuhan sering disalahertikan. Jika anda merujuk seseorang sebagai suami atau isteri yang cemburu, anda mungkin tidak bermaksud itu sebagai pujian. Istilah cemburu selalunya mempunyai konotasi negatif dalam banyak bahasa. Walau bagaimanapun, dalam Alkitab, cemburu ilahi tidak mempunyai konotasi negatif. Ia adalah keghairahan yang benar dari seorang suami yang penyayang untuk hubungan eksklusif dengan isterinya.
+
+Walaupun terdapat sejenis kecemburuan yang bertentangan dengan kasih (1 Kor. 13:4), menurut 2 Korintus 11:2 terdapat “cemburu” yang baik dan benar. Paulus merujuknya sebagai “cemburu yang saleh” (2 Kor. 11:2). Kecemburuan Tuhan hanyalah dan selalunya merupakan jenis cemburu yang benar dan lebih baik disebut sebagai kasih Tuhan yang penuh ghairah kepada umat-Nya.
+
+Keghairahan TUHAN (qana') kepada umat-Nya berpunca daripada kasih-Nya yang mendalam kepada mereka. Tuhan menghendaki satu hubungan eksklusif dengan umat-Nya; Dia sahajalah yang harus menjadi Tuhan mereka. Namun, Tuhan sering digambarkan sebagai kekasih yang dicemuh, yang cintanya tidak berbalas (lihat Hosea 1–3, Yer. 2:2, Yer. 3:1–12). Oleh itu, "cemburu" atau "keghairahan" Tuhan tidak pernah suatu yang dicetuskan, tetapi sentiasa responsif terhadap ketidaksetiaan dan orang jahat. Kecemburuan Tuhan (atau "kasih yang penuh ghairah") tidak mempunyai konotasi negatif dari kecemburuan manusia. Ia tidak pernah iri hati tetapi sentiasa semangat yang betul untuk hubungan eksklusif dengan umat-Nya dan untuk kebaikan mereka.
+
+`Bagaimanakah kita boleh belajar untuk dapat mencerminkan jenis “cemburu” terhadap orang lain yang sama dengan yang Tuhan tunjukkan kepada kita?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/04/06.md b/src/ms/ss/2025-01/04/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..6ae35c65e9
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/04/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Pengasih dan Penyayang
+date:  23/01/2025
+---
+
+Tuhan Alkitab adalah penuh belas kasihan dan  penyayang, dan emosi ilahi ini sangat dipamerkan di dalam Yesus Kristus. Tuhan bersimpati (bandingkan dengan Yes. 63:9, Ibr. 4:15), sangat terkesan oleh kesedihan umat-Nya (Hak. 10:16, Lukas 19:41), dan bersedia untuk mendengar, menjawab, dan menghiburkan (Hakim. Yes. 49:10, 15;
+
+`Baca 1 Korintus 13:4–8. Dalam cara apakah petikan ini menyeru kita untuk mencerminkan kasih Tuhan yang penuh belas kasihan dan menakjubkan dalam hubungan kita dengan orang lain?`
+
+`Kita rindu untuk menjalin hubungan dengan orang yang mempamerkan jenis kasih yang diterangkan dalam 1 Korintus 13:4–8. Tetapi berapa kerapkah kita berusaha untuk menjadi orang seperti ini terhadap orang lain? Kita tidak boleh menjadikan diri kita sabar dan baik; kita tidak boleh membuat diri kita tidak iri hati, sombong, kurang ajar, atau mementingkan diri sendiri. Kita tidak boleh mengumpulkan kasih sayang dalam diri kita yang “menanggung segala sesuatu, mempercayai segala sesuatu, mengharapkan segala sesuatu, menanggung segala sesuatu,” dan “tidak pernah gagal” (1 Kor. 13:7, 8, NKJV). Kasih seperti itu boleh dipamerkan di dalam kehidupan kita hanya sebagai buah Roh Suci. Puji Tuhan kerana Roh Suci mencurahkan kasih Tuhan ke dalam hati mereka yang, oleh iman, berada di dalam Kristus Yesus (Rom. 5:5).`
+
+Oleh rahmat Tuhan dan kuasa Roh Suci, dalam cara praktikal apakah kita boleh merespon dan merenung, kasih Tuhan yang sangat beremosional, tetapi dengan kasih yang sentiasa benar dan rasional? Pertama, satu-satunya respon yang sesuai ialah menyembah Tuhan yang adalah kasih. Kedua, kita harus merespon terhadap kasih Tuhan dengan secara aktif menunjukkan belas kasihan dan kasih sayang kepada orang lain. Kita tidak seharusnya hanya dihiburkan dalam iman Kristian kita tetapi harus didorong untuk menghiburkan orang lain. Akhirnya, kita harus sedar bahawa kita tidak boleh mengubah hati kita, tetapi hanya Tuhan yang boleh melakukannya.
+
+Oleh itu, marilah kita memohon kepada Tuhan untuk memberikan kita hati yang baru untuk Dia dan untuk orang lain-kasih yang murni dan menyucikan yang mengangkat apa yang baik dan menghilangkan sekam yang dari dalam.
+
+Biarlah doa kita berbunyi begini: “Semoga Tuhan menjadikanmu semakin kasih-mengasihi dan semakin mengasihi sesama manusia.. Dengan demikian Tuhan akan memperteguh hatimu sehingga kamu menjadi suci, tiada cacat cela di hadapan TUHAN  Bapa kita semasa Tuhan kita Yesus datang dengan semua pengikut-Nya yang salih.” (1 Tes. 3:12, 13, AVB).
+
+`Mengapakah kematian pada diri sendiri dan pada keegoisan dan kerosakan hati semula jadi kita satu-satunya cara untuk menyatakan kasih yang jenis ini? Apakah pilihan yang boleh kita buat untuk dapat mati pada kematian pada keinginan diri sendiri ini?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/04/07.md b/src/ms/ss/2025-01/04/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..cc3655303c
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/04/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Pandangan Tambahan
+date:  24/01/2025
+---
+
+Baca tulisan Ellen G. White, “The Beatitudes ,” ms. 6–44, dalam Thoughts From the Mount of Blessing .
+
+“Semua orang yang merasakan kemiskinan jiwa mereka yang dalam, yang merasakan bahawa mereka tidak mempunyai apa-apa kebaikan dalam diri mereka, boleh mendapat kebenaran dan kekuatan dengan memandang kepada Yesus. Dia berkata, ‘Marilah kepada-Ku, semua yang letih lesu dan berbeban berat.’ Matius 11:28. Dia meminta anda menggantikan kemiskinan anda dengan kekayaan rahmat-Nya. Kita tidak layak menerima kasih Tuhan, tetapi Kristus, penjamin kita, layak, dan mampu menyelamatkan semua orang yang akan datang kepada-Nya. Walau apa pun pengalaman hidup masa lalu anda, betapapun mengecewakan keadaan anda sekarang, jika anda akan datang kepada Yesus seadanya anda kini, lemah, tidak berdaya, dan berputus asa, Juruselamat kita yang penuh belas kasihan akan bergegas menemui anda dari jauh lagi dan akan memeluk tubuh anda dengan lengan kasih-Nya dan  dengan jubah kebenaran-Nya. Dia akan mempersembahkan kita kepada Bapa  dengan memakai pakaian putih tabiat-Nya sendiri. Dia memohon di hadapan Tuhan bagi pihak kita, dengan berkata: Aku telah menggantikan orang berdosa. Jangan pandang anak yang sesat ini, tetapi pandanglah Aku. Ketika Syaitan memohon dengan lantang untuk jiwa kita, menuduh berdosa, dan mendakwa kita sebagai mangsanya, darah Kristus memohon dengan kuasa yang lebih besar.”—Ellen G. White, Thoughts From the Mount of Blessing, ms. 8, 9.
+
+**Soalan Perbincangan**:
+
+`Lihatlah apa yang dikatakan oleh inspirasi di atas tentang bagaimana kita dipersembahkan kepada Bapa oleh Yesus Kristus. “Dia akan mempersembahkan kita kepada Bapa  dengan memakai pakaian putih tabiat-Nya sendiri.” Tidak kira betapa putus asa kita kadang-kadang kerana kesalahan dan kekurangan kita, atau seberapa kerap kita tidak mencerminkan kepada orang lain jenis kasih yang Tuhan limpahkan kepada kita, namun mengapakah kita mesti sentiasa kembali kepada berita indah bahawa kita diterima oleh Bapa kerana Yesus “mempersembahkan kita kepada Bapa  dengan memakai pakaian putih tabiat-Nya sendiri”?`
+
+`Bayangkan bagaimana perasaan ibu dalam kes dua wanita yang datang menghadap Salomo dengan mendakwa bayi yang sama itu sebagai miliki mereka masing-masing. Perhatikan sekali lagi bahasa emosi yang diterangkan dalam 1 Raja-raja 3:26. Bagaimanakah hal ini memberi mencerahan tentang jenis bahasa yang sama yang digunakan untuk menggambarkan emosi Tuhan terhadap umat-Nya, didalam Hosea 11:8?`
+
+`Pada sepanjang Injil, kita telah melihat bahawa Yesus sering tergerak oleh keperluan manusia. Apakah yang Dia lakukan? Dia bertindak dengan cara yang memenuhi keperluan orang. Apakah cara praktikal yang anda sebagai seorang individu, atau mungkin sebagai satu kelas, boleh memenuhi keperluan mereka yang memerlukan penghiburan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/04/info.yml b/src/ms/ss/2025-01/04/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..237aa18a61
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/04/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Tuhan Pengasih dan Penyayang"
+start_date: "18/01/2025"
+end_date: "24/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/04/teacher-comments.md b/src/ms/ss/2025-01/04/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..bf1692152a
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/04/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,62 @@
+---
+title:  Komen Guru
+date:  24/01/2025
+---
+
+#### Bahagian I: Pandangan Keseluruhan
+
+**Ayat-ayat Utama**: Yesaya 49:15
+
+Tumpuan Kajian: Psalm 103:13; Yes. 49:15; Hos. 11:1-4, 8, 9; Mat. 9:36; 1 Kor. 13:4.
+
+Pengenalan: Tuhan tergerak secara fizikal dan emosi dengan belas kasihan yang mendalam terhadap umat-Nya.
+
+Tema Pelajaran: Pelajaran minggu ini mengetengahkan tiga perkara asas.
+
+1. Tuhan kita yang penuh kasih sayang dan belas kasihan ditunjukkan dengan jelas dalam Kitab Suci, dengan gambaran yang menunjukkan keibubapaan: Kasih Tuhan mempunyai aspek emosi dan berkesan yang kuat, yang sama dengan kasih sayang ibu bapa. Metafora kasih ilahi sebagai kasih keibuan menyampaikan pengertian Tuhan yang sentiasa mengingati dan memiliki sikap belas kasihan terhadap umat-Nya. Imej keibubapaan, pada tahap tertentu, adalah gambaran terbaik tentang belas kasihan, penjagaan kasih sayang, dan perhatian Tuhan terhadap keperluan umat-Nya. Kitab Suci juga menggambarkan belas kasihan Tuhan dengan menggunakan imej seorang bapa yang pengasih dan penyayang.
+
+2. Tuhan kita yang penuh ghairah dan belas kasihan digambarkan dengan jelas dalam Kitab Suci, dengan bahasa yang mendalam: Dalam banyak petikan Alkitab, bahasa mendalam digunakan untuk menyatakan kasih sayang Tuhan, kerana Dia tergerak secara fizikal dan emosi dengan belas kasihan yang mendalam terhadap manusia. Perkataan Ibrani untuk belas kasihan menggambarkan kasih sayang ibu seperti rahim, menekankan belas kasihan seorang ibu terhadap anaknya. Begitu juga, Tuhan menunjukkan kasih sayang dan belas kasihan yang lembut kepada umat-Nya.
+
+3. Tuhan kita yang penyayang dan berbelaskasihan cemburu dalam cara yang baik dan benar: Tuhan mencari hubungan perjanjian yang intim dan eksklusif dengan kita dan memerlukan kesetiaan daripada umat-Nya. Dalam pengertian ini, Tuhan digambarkan dalam Kitab Suci sebagai bersemangat dan cemburu. Disebalik satu konotasi negatif yang berubah-ubah, bahasa ini menyampaikan idea bahawa Tuhan bertindak demi kepentingan terbaik bagi kita untuk melindungi kita daripada mencederakan diri sendiri dan daripada janji yang diingkari.
+
+Penerapan Kehidupan: Dalam kasih-Nya yang penuh semangat dan belas kasihan, Tuhan menjemput kita untuk menjadi sama seperti Dia. Dalam belas kasihan kita terhadap orang lain, kita perlu memiliki sikap bertimbang rasa terhadap orang di sekeliling kita dan bermatlamat sebagai satu gereja tentang mengambil berat secara aktif kepada orang lain.
+
+#### Bahagian II: Ulasan
+
+1. Tuhan Kita yang Bersemangat dan Penyayang Dipamerkan dengan Jelas, Dengan Imej Keibubapaan, di dalam Kitab Suci.
+
+Salah satu gambaran Tuhan yang paling jelas dalam Kitab Suci digambarkan oleh bahasa keibubapaan dari seorang ibu dan bapa, yang idealnya adalah tokoh kasih sayang dan belas kasihan yang istimewa dalam hubungan manusia.
+
+Dalam dialog antara Tuhan dan Sion di dalam Yesaya 49:14-23, yang terletak dalam mesej yang lebih luas untuk penghiburan Israel, dalam Yesaya 49:14-26, Sion pada mulanya mengeluh, “TUHAN telah meninggalkan aku. Tuhan telah melupakan aku” (Yes. 49:14, AVB). Dalam jawapan-Nya, Tuhan menekankan bahawa Dia sentiasa mengingati umat-Nya; peneguhan ini berbentuk puitis melalui imej seorang ibu. “Dapatkah seorang perempuan melupakan anak yang disusuinya, dan tidak menyayangi anak daripada kandungannya? Ya, dia mungkin akan lupa, tetapi Aku tidak akan melupakan engkau” (Yes. 49:15, AVB). Imej seorang ibu diteruskan di sini dengan idea tentang mengingati dan mempunyai belas kasihan. Sebaliknya, idea mengenai melupakan, di dalam konteks ini, menggambarkan kekurangan belas kasihan.
+
+Andaian keseluruhannya ialah ibu tidak pernah melupakan anak susuannya. Sekurang-kurangnya, tahap pengabdian ini yang diharapkan oleh semua orang daripadanya. Oleh itu, imej seorang ibu mungkin merupakan contoh terbaik untuk menggambarkan belas kasihan dan perhatian Tuhan terhadap keperluan umat-Nya. Namun, tidak semua ibu memenuhi harapan tinggi ini. Walaupun ramai orang mungkin menggambarkan ibu mereka sebagai manusia yang paling penyayang dan belas kasihan di dunia, yang lain malangnya mungkin tidak mempunyai suatu bentuk ingatan yang baik tentang ibu mereka. Walaupun Yesaya 49:15 nampaknya menetapkan gambaran ibu sebagai puncak kesedaran dan belas kasihan manusia, petikan ini juga mungkin menjelaskan pengalaman negatif yang ditimbulkan oleh seorang ibu yang pelupa dan tanpa belas kasihan.
+
+Oleh itu, walaupun pengalaman sedemikian dianggap tidak tipikal, pada masa yang sama, perbandingan dalam petikan ini mengakui bahawa sesetengah ibu mungkin menyimpang daripada norma itu dan masih akan lupa. Malangnya, pengalaman ini adalah satu realiti yang menyedihkan di dalam kehidupan sesetengah orang. Namun demikian, walaupun pengalaman ini berlaku dengan sedih, Tuhan tidak akan melupakan umat-Nya, kerana Dia akan sentiasa bersikap belas kasihan terhadap mereka. Ringkasnya, perbandingan dalam petikan Tuhan ini dengan seorang ibu memberikan gambaran yang indah tentang Tuhan yang pengasih dan penyayang, baik kepada mereka yang mempunyai ibu yang penyayang (Tuhan itu adalah sama seperti mereka) dan kepada mereka yang mempunyai, atau pernah memiliki, sesuatu pengalaman yang merugikan dengan ibu yang tidak penyayang (TUHAN pasti berbeza daripada mereka).
+
+Begitu juga, huraian kitab tentang belas kasihan Tuhan menggunakan bahasa yang disamakan dengan seorang bapa. Mazmur 103 memuji Tuhan atas belas kasihan-Nya. “TUHAN penuh belas kasihan dan kasih kurnia, panjang sabar serta melimpah kasih-Nya. Dia tidak sentiasa memarahi kita, dan tidak menyimpan kemarahan-Nya untuk selama-lamanya; Dia tidak memperlakukan kita berdasarkan dosa kita dan tidak menghukum kita setimpal dengan kesalahan kita” (Mzm. 103:8-10, AVB). Dalam mengikuti huraian ini, mazmur membandingkan Tuhan dengan seorang bapa: “Sebagaimana bapa mengasihani anak-anak, demikianlah TUHAN mengasihani orang yang takut kepada-Nya” (Mazmur 103:13, AVB)..
+
+2. Tuhan Kita yang Pengasih dan Penyayang Digambarkan dengan Menarik, Dengan Bahasa Yang Mendalam, dalam Kitab Suci.
+
+Belas kasihan dalam Alkitab digambarkan dengan bahasa yang mendalam. Bahasa ini memberikan gambaran mengenai belas kasihan dalam Kitab Suci, terutamanya yang merujuk pada belas kasihan ilahi, ungkapan secara emosi dan fizikal. Contohnya, “Perkataan Ibrani untuk belas kasihan,” iaitu rahamim , “berkaitan secara etimologi dengan rehem (rahim)” (Shmuel Himelstein, “Compassion,” The Oxford Dictionary of the Jewish Religion, 2 ed., ed . Adele Berlin [Oxford: Oxford University Press, 2011]). Idea ini menguatkan lagi perbandingan belas kasihan Tuhan dengan belas kasihan seorang ibu terhadap anak yang lahir dari rahimnya. Yang pasti, bahasa tubuh yang kuat ini tidak boleh diambil secara literal untuk Tuhan. Namun gambaran yang begitu kuat mungkin merupakan satu imej muktamad yang boleh kita gunakan untuk benar-benar menyatakan, dalam batasan konsep dan bahasa manusia, kedalaman belas kasihan Tuhan.
+
+Dalam Hosea 11, Tuhan menyatakan kasih-Nya yang mendalam kepada Israel. Dia menyatakan bahawa “Apabila Israel masih kecil, Kukasihi dia” (Hosea 11:1, AVB) dan bahawa “Akulah yang mengajar Efraim berjalan, dan yang mendukung dia” (Hosea 11:3, AVB). Walau bagaimanapun, Tuhan menunjukkan bahawa “ Umat-Ku berazam untuk menjauhkan diri daripada-Ku “ (Hosea 11:7, AVB). Namun, Dia menyatakan kasih-Nya dengan berkata, “Bagaimana mungkin Aku membiarkan engkau, wahai Efraim, menyerahkan engkau, wahai Israel?” (Hosea 11:8, AVB). Dalam menggunakan bahasa mendalam untuk menggambarkan belas kasihan-Nya, lebih tepat lagi mengenai satu “perubahan hati”, Tuhan memberitahu umat-Nya, “Hati-Ku begitu bergejolak, [kata kerja hpk]  lantas terus tercetuslah belas kasihan-Ku “ (Hosea 11:8, AVB).
+
+Kata kerja Ibrani hpk juga muncul berkaitan dengan hati, yang kini untuk menggambarkan kerisauan manusia, di dalam kitab Ratapan. Sekali lagi, bahasa tubuh yang mendalam digunakan: “Lihatlah, ya TUHAN, betapa sesaknya aku! Perutku seperti dipulas-pulas, hatiku digodak-godak di dalam dadaku kerana aku sudah sangat menderhaka” (Rat. 1:20, AVB). Oleh itu, bahasa mendalam, yang merujuk kepada hati manusia dalam Ratapan, dan hati ilahi di dalam Hosea, secara emosi menggambarkan kedalaman kasih sayang dan belas kasihan Tuhan terhadap umat-Nya.
+
+Begitu juga, kata kerja Yunani splanchnizomai digunakan dalam Perjanjian Baru, khususnya dalam Injil Sinoptik, untuk menggambarkan belas kasihan Yesus terhadap orang ramai (lihat Mat. 9:36, Mat. 14:14, Mat. 15:32, Mat. 20:34, Markus 1:41, Markus 6:34, Markus 8:2, Lukas 7:13 lihat juga bahasa ini dalam Mat. 18:27, Markus 9:22, Lukas 10:33, Lukas 15:20). Perlu diperhatikan bahawa kata nama yang berkaitan splanchnon, yang menyampaikan idea kasih sayang atau belas kasihan dalam banyak petikan Perjanjian Baru (lihat Lukas 1:78, Flp. 1:8, Flp. 2:1, Kol. 3:12), secara literal merujuk pada “bahagian dalam pada tubuh,” terutamanya yang “dimaksudkan dengan mendalam” (Frederick W. Danker et al., A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature [Chicago: University of Chicago Press, 2000], ms. 938). Seperti yang ditekankan oleh Craig Bloomberg dalam catatannya mengenai Matius 9:36, “emosi Yesus mencerminkan 'belas kasihan' yang mendalam dan tahap mengharukan” (Matthew: The New American Commentary [Nashville: Broadman & Holman Publishers, 1992], jld. 22, ms. 166). Oleh itu, Perjanjian Baru secara emosi menggambarkan belas kasihan Yesus dengan menggunakan bahasa mendalam bahagian tubuh dalaman yang digerakkan oleh perasaan emosi. Untuk berbicara mengenainya dengan lebih dalam lagi, Dia sedang digerakkan secara fizikal dan emosi dengan belas kasihan yang mendalam terhadap orang ramai. Ini serasi dengan huraian Perjanjian Lama tentang belas kasihan Tuhan yang mendalam terhadap umat-Nya.
+
+3. Tuhan Kita yang Pengasih dan Penyayang Cemburu dalam Cara yang Baik dan Benar.
+
+Sebagai sebahagian daripada gambaran Perjanjian Lama tentang Tuhan kita yang penuh pengasih dan Penyayang, Tuhan digambarkan sebagai cemburu/bersemangat (lihat Kel. 20:5; Kel. 34:14; Ulangan 4:24; Ulangan 5:9; Ul. 6:15; :14; Zak. 8:2). Gambaran ini muncul dalam perintah kedua, yang dikembangkan di atas perintah yang pertama (“Jangan ada padamu TUHAN lain di hadapan-Ku,” Kel. 20:3, ATB) dan melarang membuat apa-apa “patung buatan” (Keluaran. 20:4, ATB). Perintah itu menambahkan, “Jangan sujud menyembah kepadanya atau beribadah kepadanya, sebab Aku, TUHANmu, adalah TUHAN yang cemburu,” (Keluaran 20:5, ATB). Seperti dalam hubungan perkahwinan, Tuhan memerlukan keeksklusifan dan kesetiaan daripada umat-Nya. Dengan mengambil kira hubungan perjanjian ini, apabila umat Tuhan melanggar perintah-Nya dengan membuat berhala dan menyembah/melayaninya, maka orang itu akan menggerakkan Tuhan, atau menimbulkan kecemburuan dan kemarahan Tuhan, menurut bahasa alkitabiah (Ulangan. 32:16, 21; Yosua 24:19; 1 Raja-raja 14:22, 23; Mazmur 78:58; Nahum 1:2, 14) Sebagai Tuhan yang kudus (Yos. 24:19, Yehezkiel 39:25) yang bersemangat untuk memiliki hubungan dengan umat-Nya (Yoel 2:18, Zakh. 1:14, Zakh. 8:2), reaksi cemburu-Nya sebenarnya adalah respons suci terhadap ketidaksetiaan dan penyembahan berhala oleh umat-Nya.
+
+Gambaran Perjanjian Lama tentang kecemburuan Tuhan ini jelas berbeza daripada amaran Paulus terhadap kecemburuan di kalangan ahli gereja dalam Perjanjian Baru (lihat 1 Kor. 13:4, 2 Kor. 12:20, Gal. 5:20). Paulus berbicara secara positif tentang “cemburu yang saleh,” yang menekankan, di dalam 2 Korintus 11:2, bahawa dia cemburu untuk gereja. Perbezaan antara cemburu negatif yang harus dielakkan dan cemburu positif Tuhan ini boleh dilihat dalam bahasa Yunani, tetapi melalui dua kemungkinan definisi cemburu dalam Perjanjian Baru: (1) “berminat secara positif dan bersungguh-sungguh” (bersemangat); dan (2) “mempunyai perasaan negatif yang mendalam terhadap pencapaian orang lain” (“iri hati”) (Danker et al., A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature, ms. 427).
+
+#### Bahagian III: Aplikasi Kehidupan
+
+Tuhan secara aktif menunjukkan belas kasihan dan kasih sayang yang penuh semangat terhadap umat-Nya dan menjemput kita untuk melakukan perkara yang sama. Dengan mengambil kira idea ini, bincangkan soalan berikut:
+
+1.	Apabila kita membandingkan belas kasihan Tuhan dengan belas kasihan seorang ibu yang penyayang, bagaimanakah tindakan mengingati dan melupakan itu memainkan peranan dalam amalan belas kasihan, atau kurangnya belas kasihan ini? Beri contoh.
+
+2.	Dalam cara apakah anda boleh cemburu, secara positif, dalam perhubungan anda dalam gereja, sebagaimana Tuhan cemburu dalam perhubungan-Nya dengan umat-Nya?
+
+3.	Bagaimanakah kita boleh memiliki tujuan sebagai sebuah gereja tentang menjaga orang lain dan tentang memasukkan tujuan orang lain ke dalam matlamat rohani kita sendiri?
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/05/01.md b/src/ms/ss/2025-01/05/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..f9232d8cad
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/05/01.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Murka Pada Kasih Ilahi
+date:  25/01/2025
+---
+
+### Bacaan Untuk Pelajar Minggu Ini
+Mazmur 78; Yunus 4:1–4; Mat. 10:8; Mat. 21:12, 13; Yer. 51:24, 25; Roma 12:17–21.
+
+> <p>Ayat Hafalan</p>
+> “Namun Dia, yang penuh belas kasihan; mengampunkan dosa mereka dan tidak memusnahkan mereka. Ya, berkali-kali Dia memalingkan kemarahan-Nya daripada mereka dan tidak membiarkan kemurkaan-Nya menyala” (Mazmur 78:38, AVB).
+
+Walaupun belas kasihan Tuhan sering dirayakan, ramai yang mendapati idea tentang murka-Nya suatu yang mengganggu. Jika Tuhan adalah kasih, mereka fikir Dia tidak sepatutnya menyatakan kemurkaan. Namun demikian, tanggapan itu adalah palsu. Kemurkaan-Nya timbul langsung dari kasih-Nya.
+
+Ada yang mendakwa bahawa Tuhan Perjanjian Lama adalah Tuhan yang pemurka dan Tuhan Perjanjian Baru ialah Tuhan yang pengasih. Tetapi hanya ada satu Tuhan, dan Dia dinyatakan sebagai sama di dalam Perjanjian Lama dan Baru. Tuhan yang mengasihi memang menjadi murka terhadap kejahatan—tetapi justeru kerana Dia adalah kasih. Yesus sendiri menyatakan kemarahan yang mendalam terhadap kejahatan, dan Perjanjian Baru mengajar berkali-kali tentang kemurkaan Tuhan yang benar dan sesuai.
+
+Kemurkaan Tuhan selalu merupakan balasan-Nya yang adil dan penuh kasih terhadap kejahatan dan ketidakadilan. Kemurkaan Ilahi adalah kemurkaan yang benar yang didorong oleh kebaikan dan kasih yang sempurna, dan ia mengusahakan kemakmuran daripada semua ciptaan. Kemurkaan Tuhan hanyalah tindak balas kasih yang sesuai terhadap kejahatan dan ketidakadilan. Oleh itu, kejahatan menimbulkan keghairahan Tuhan kepada mangsa kejahatan dan terhadap pelakunya. Maka, kemurkaan ilahi adalah satu lagi ungkapan kasih ilahi.
+
+*Kaji pelajaran minggu ini sebagai persediaan untuk Sabat, 1 Februari.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/05/02.md b/src/ms/ss/2025-01/05/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..29fb0e4c33
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/05/02.md
@@ -0,0 +1,28 @@
+---
+title:  Berduka Oleh Kejahatan
+date:  26/01/2025
+---
+
+Tuhan dalam Alkitab menyukai keadilan dan membenci kejahatan. Oleh itu, dosa dan kejahatan membangkitkan Dia kepada satu ghairah, keghairahan yang dinyatakan bagi pihak mereka yang ditindas dan didera, dan bahkan dalam kes-kes, terutamanya, apabila kejahatan seseorang mempengaruhi dirinya sendiri. TUHAN membenci kejahatan kerana kejahatan sentiasa menyakiti makhluk ciptaan-Nya, walaupun itu adalah terhadapnya diri sendiri. Dalam naratif alkitabiah, Tuhan berulang kali diprovokasi kemurkaan oleh apa yang disebut oleh sarjana Alkitab sebagai kitaran pemberontakan. Kitaran ini berjalan seperti berikut:
+
+Orang ramai itu memberontak terhadap Tuhan dan melakukan kejahatan, malah, kadang-kadang kekejaman yang sangat dahsyat, seperti mengorbankan kanak-kanak dan kekejian lain di hadapan-Nya.
+
+TUHAN menarik diri mengikut keputusan umat itu.
+
+Umat ditindas oleh bangsa asing.
+
+Orang ramai berseru kepada Tuhan untuk dibebaskan.
+
+TUHAN dengan murah hati menyelamatkan umat.
+
+Umat itu memberontak terhadap Tuhan sekali lagi, yang selalunya lebih mengerikan daripada yang sebelumnya.
+
+Namun demikian, dalam menghadapi kitaran kejahatan dan ketidaksetiaan yang dahsyat ini, Tuhan berulang kali menangani ketidaksetiaan manusia, tetapi dengan kesetiaan yang tidak berkesudahan, kesabaran yang berpanjangan, rahmat yang menakjubkan, dan belas kasihan yang mendalam.
+
+`Baca Mazmur 78. Apakah yang disampaikan oleh ayat ini tentang respons Tuhan terhadap pemberontakan umat-Nya yang berulang?`
+
+Menurut Alkitab, kasih dan keadilan saling berkaitan. Kemarahan Ilahi adalah tindak balas kasih yang sewajarnya terhadap kejahatan kerana kejahatan sentiasa menyakiti seseorang yang dikasihi Tuhan. Tidak ada contoh dalam Kitab Suci di mana Tuhan secara sewenang-wenangnya atau secara tidak adil murka atau marah.
+
+Dan sementara umat Tuhan berulang kali meninggalkan dan mengkhianati Dia, selama berabad-abad Tuhan dengan sabar terus memberikan belas kasihan yang melebihi semua jangkaan yang munasabah (Neh. 9:7–33), dengan itu menunjukkan kedalaman yang tidak terduga pada belas kasihan-Nya yang panjang sabar dan kasih sayang. Sesungguhnya, menurut Mazmur 78:38, Tuhan “yang penuh belas kasihan; mengampunkan dosa mereka dan tidak memusnahkan mereka. Ya, berkali-kali Dia memalingkan kemarahan-Nya daripada mereka dan tidak membiarkan kemurkaan-Nya menyala” (AVB).
+
+`Sememangnya anda telah pernah marah atas kejahatan yang dilakukan terhadap orang lain. Oleh itu, bagaimanakah emosi ini membantu anda memahami dengan lebih baik kemurkaan Tuhan terhadap kejahatan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/05/03.md b/src/ms/ss/2025-01/05/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..23807e5f45
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/05/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  TUHAN Lambat Marah
+date:  27/01/2025
+---
+
+Tuhan menjadi murka pada kejahatan kerana Tuhan adalah kasih. Tuhan sangat penyayang dan pemurah sehingga seorang nabi alkitabiah malah mengutuk Tuhan kerana terlalu belas kasihan!
+
+`Perhatikan kisah mengenai Yunus dan renungkan reaksi Yunus terhadap pengampunan belas kasihan Tuhan terhadap orang Niniwe, dalam Yunus 4:1–4. Apakah yang hal ini beritahukan kepada kita tentang Yunus, dan tentang Tuhan? (Lihat juga Mat. 10:8.)`
+
+Reaksi Yunus terhadap belas kasihan Tuhan dilihat dalam dua cara utama. Pertama, ia memaparkan kekerasan hati Yunus sendiri. Dia sangat membenci orang Asyur kerana apa yang mereka lakukan terhadap bangsa Israel sehingga dia tidak mahu Tuhan menunjukkan belas kasihan kepada mereka.
+
+Betapa ia satu pengajaran untuk kita! Kita mesti berhati-hati untuk mengawal terhadap sikap yang sama ini, betapapun ia suatu yang boleh difahami. Daripada semua orang, mereka yang telah menerima rahmat Tuhan harus menyedari bahawa anugerah itu suatu yang kita tidak layak menerima dan dengan itu kita harus bersedia untuk menghulurkan rahmat kepada orang lain.
+
+Kedua, reaksi Yunus mengukuhkan betapa terutamanya belas kasihan dan kasih karunia Tuhan itu terhadap tabiat-Nya. Yunus sangat mengenali belas kasihan Tuhan sehingga—secara tepatnya kerana Tuhan itu “pengasih dan penyayang” dan “panjang sabar dan melimpah-ruah kasih” (Yoh. 4:2, AVB)—Yunus tahu bahawa Tuhan akan menyesal daripada menjatuhkan hukuman terhadap Niniwe . Tuhan berlaku adil dan berbelas kasihan terhadap semua orang dan bangsa.
+
+Frasa Ibrani yang diterjemahkan "lambat marah" atau "bersabar" boleh diterjemahkan secara literal "berhidung panjang". Dalam peribahasa Ibrani, kemarahan secara metafora dikaitkan dengan hidung, dan panjang hidung secara metafora menggambarkan berapa lama masa yang diperlukan untuk seseorang menjadi marah.
+
+Oleh itu, rujukan kepada Tuhan sebagai “berhidung yang panjang,” menunjukkan bahawa Tuhan itu lambat marah dan panjang sabar. Sementara tidaklah mengambil masa yang lama untuk manusia menjadi marah, Tuhan sangat panjang sabar dan berhati teguh, dan memberikan rahmat dengan bebas dan berlimpah, namun tanpa membenarkan dosa atau menutup mata terhadap ketidakadilan. Sebaliknya, Tuhan sendiri membuat penebusan dosa dan kejahatan melalui salib supaya Dia boleh menjadi adil dan membenarkan mereka yang percaya kepada-Nya (Rom. 3:25, 26).
+
+`Pernahkah anda gagal untuk menunjukkan belas kasihan atau rahmat kepada seseorang yang telah menganiaya anda? Bagaimanakah anda dapat mengingati sebaik-baiknya apa yang telah Tuhan lakukan untuk anda supaya anda menjadi lebih bermurah hati terhadap orang lain sebagai respon terhadap rahmat yang berlimpah yang Tuhan tunjukkan kepada anda? Bagaimanakah kita melakukan hal ini, iaitu menunjukkan belas kasihan dan rahmat, tetapi tanpa mewajarkan dosa atau membolehkan penyalahgunaan atau penindasan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/05/04.md b/src/ms/ss/2025-01/05/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..1b34ea31c1
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/05/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Kemarahan yang Adil
+date:  28/01/2025
+---
+
+Walaupun terdapat banyak bentuk kemarahan yang tidak sesuai, Alkitab juga mengajar bahawa terdapat “kemarahan yang adil”.
+
+Bayangkan seorang ibu melihat anak perempuannya yang berusia tiga tahun bermain di taman permainan dan kemudian, tiba-tiba, seorang lelaki menyerang anak perempuannya. Bukankah dia seharusnya menjadi marah? Sudah tentu. Kemarahan adalah tindak balas kasih yang betul dalam keadaan seperti ini. Contoh ini membantu kita memahami “kemurkaan yang adil” Tuhan.
+
+`Baca Matius 21:12, 13 dan Yohanes 2:14, 15. Apakah yang diberitahukan kepada kita oleh reaksi Yesus terhadap cara bait suci digunakan tentang murka Tuhan terhadap kejahatan?`
+
+`Dalam keadaan ini, Yesus mempamerkan “semangat yang saleh” dari kemarahan yang adil terhadap mereka yang menganggap bait Tuhan sebagai perkara biasa dan yang telah mengubahnya menjadi “sarang perompak” untuk mengambil kesempatan terhadap janda, anak yatim, dan orang miskin (Mat. . 21:13; bandingkan dengan Yohanes 2:16). Bait suci dan ibadah, yang sepatutnya melambangkan pengampunan Tuhan yang murah hati dan penyucian bagi orang berdosa, sebaliknya digunakan untuk menipu dan menindas beberapa orang yang paling lemah. Bukankah Yesus seharusnya bersikap marah atas kekejian ini?`
+
+Markus 10:13, 14 dan Markus 3:4, 5 memberikan lebih banyak contoh tentang kemarahan-Nya yang adil dan benar. Apabila orang membawa anak-anak kecil kepada Yesus dan ”murid-murid menegur orang yang membawa mereka”, Yesus “sungguh tidak menyenanginya”—harfiahnya ”marah”. Dia berkata kepada mereka, “Biarkan kanak-kanak kecil itu datang kepada-Ku” (Markus 10:13, 14, AVB).
+
+Di tempat lain, ketika orang Farisi menunggu untuk menuduh Yesus sebagai melanggar Sabat dengan menyembuh pada hari Sabat, Yesus bertanya kepada mereka, “Manakah yang boleh kita lakukan pada hari Sabat: berbuat baik atau berbuat jahat? Menyelamatkan atau membinasakan nyawa?” (Markus 3:4, AVB). Dia “memandang orang di sekeliling-Nya dengan rasa marah dan amat dukacita dengan mereka yang begitu keras hati” dan kemudian menyembuhkan orang itu (Markus 3:5, AVB). Kemarahan Kristus dikaitkan di sini dengan kesedihan atas kedegilan mereka; ia adalah kemarahan kasih yang adil dan benar, sama seperti kemarahan yang dikaitkan dengan Tuhan dalam Perjanjian Lama adalah kemarahan kasih yang adil dan benar. Bagaimanakah mungkin kasih tidak kecewa dengan kejahatan, terutamanya apabila kejahatan menyakiti objek pada kasih itu?
+
+`Bagaimanakah kita boleh bersikap berhati-hati untuk tidak berusaha dalam mewajarkan kemarahan yang mementingkan diri sendiri sebagai “kemarahan yang adil”? Mengapakah hal itu sangat mudah dilakukan, dan bagaimanakah kita boleh melindungi diri kita daripada perangkap yang halus tetapi nyata ini?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/05/05.md b/src/ms/ss/2025-01/05/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..2fdcbcee4e
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/05/05.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Tuhan Tidak Menimpakan Musibah Sesuka Hati
+date:  29/01/2025
+---
+
+Di seluruh Alkitab, Tuhan berulang kali menunjukkan keghairahan-Nya yang memihak kepada orang yang tertindas dan melarat serta kemurkaan-Nya yang adil terhadap para penganiaya dan penindas. Jika tidak ada kejahatan, TUHAN tidak akan murka. Kemurkaan-Nya hanyalah dan sentiasalah terhadap apa yang membahayakan mahkluk ciptaan-Nya.
+
+Menurut Ratapan 3:32, 33, Tuhan tidak menimpakan musibah sesuka hati (secara harfiah, Tuhan tidak menimpakan musibah “dari hati-Nya”). Dia tidak mahu menghakimi orang yang berbuat jahat, tetapi kasih akan akhirnya memerlukan keadilan.
+
+Kebenaran ini digambarkan dalam berapa lama Tuhan terus menerus mengampuni umat-Nya dan berulang kali memberi mereka peluang untuk bertaubat dan berdamai dengan-Nya. Berulang kali Tuhan memanggil umat-Nya, melalui para nabi,  tetapi mereka enggan mendengar (lihat Yer. 35:14–17, Mzm. 81:11–14).
+
+`Baca Ezra 5:12 dan bandingkan dengan Yeremia 51:24, 25, 44. Apakah yang dijelaskan oleh hal ini tentang penghakiman yang menimpa ke atas Yerusalem melalui orang Babylon? (Lihat juga 2 Taw. 36:16.)`
+
+Menurut Ezra 5, setelah bangsa itu itu terus-menerus dan tanpa taubat memprovokasikan kemarahan Tuhan, Dia akhirnya berundur dan “menyerahkan” bangsa itu “ke dalam tangan Nebukadnezar, raja Babel” (Ezra 5:12, AVB). Tetapi Tuhan berbuat demikian hanya selepas “tidak mungkin lagi ada pemulihan” (2 Taw. 36:16, AVB), dan Tuhan kemudiannya menghakimi Babel kerana kemusnahan yang berlebihan yang ditimpakannya ke atas Yehuda (Yer. 51:24, 25, 44; bandingkan dengan Zakh. 1). :15).
+
+Banyak penghakiman lain yang disifatkan oleh Kitab Suci sebagai ditimbulkan oleh Tuhan dijelaskan sebagai contoh di mana Tuhan “menyerahkan” bangsa itu kepada musuh mereka (Hak. 2:13, 14; Mzm. 106:41, 42), selaras dengan keputusan yang mereka ambil untuk meninggalkan Tuhan dan mengabdi kepada “dewa-dewa” bangsa lain (Hak. 10:6–16, Ulangan 29:24–26). Kemarahan Tuhan terhadap kejahatan, yang akhirnya akan memuncak dalam penghapusan semua kejahatan untuk selama-lamanya, berpunca dari kasih-Nya kepada semua manusia dan dari keinginan-Nya untuk kebaikan muktamad bagi alam semesta, yang dengan sendirinya mempunyai kepentingan dalam seluruh persoalan mengenai dosa dan pemberontakan dan kejahatan.
+
+`Bagaimanakah hakikat bahawa Tuhan tidak mahu menjatuhkan hukuman terhadap sesiapa sahaja akan mempengaruhi pemahaman anda tentang kemarahan dan kemurkaan ilahi? Jika Tuhan lambat murka, bukankah kita harus lebih bersabar dan tahan hati terhadap orang di sekeliling kita? Bagaimanakah kita boleh berbuat demikian sambil melindungi dan menjaga mangsa salah laku?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/05/06.md b/src/ms/ss/2025-01/05/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..835ac30ed2
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/05/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Tunjukkan Belas Kasihan
+date:  30/01/2025
+---
+
+Walaupun murka ilahi adalah perkara yang "mengerikan", namun, ia sama sekali bukanlah tidak bermoral atau tidak mengasihi. Sebaliknya, dalam Perjanjian Lama dan Baru, Tuhan menyatakan kemurahan terhadap kejahatan kerana kasih-Nya. Kemarahan Ilahi amat dahsyat kerana sifat jahat yang menyesatkan berbeza dengan kebaikan dan keagungan Tuhan yang murni.
+
+Dalam hal ini, kasih adalah penting bagi Tuhan; kemarahan itu tidak. Di mana tidak ada kejahatan atau ketidakadilan, tidak ada kemarahan. Akhirnya, tindakan Tuhan yang paling penyayang untuk menghapuskan kejahatan dari alam semesta juga dengan berkesan akan menghapuskan kemarahan dan kemurkaan. Itu kerana tidak akan ada lagi ketidakadilan atau kejahatan. Selamanya, hanya akan ada kebahagiaan dan keadilan yang kekal dalam hubungan kasih yang sempurna. Tidak akan ada lagi murka ilahi kerana tidak akan ada lagi keperluan untuk itu. Sesungguhnya ini berupa satu pemikiran yang indah!
+
+`Sesetengah orang merasa bimbang bahawa kemarahan ilahi mungkin secara tidak sengaja dianggap sebagai mewajarkan sikap dendam pada manusia. Baca Ulangan 32:35, Amsal 20:22, Amsal 24:29, Roma 12:17–21, dan Ibrani 10:30. Bagaimanakah ayat ini melindungi daripada dendam manusia?`
+
+Menurut Kitab Suci, Tuhan mempunyai hak untuk menjatuhkan hukuman, dan apabila Dia melakukannya, Dia sentiasa melakukannya dengan keadilan yang sempurna. Kedua-dua Perjanjian Lama dan Baru secara eksplisit menyimpan pembalasan untuk Tuhan. Seperti yang Paulus tulis dalam Roma 12:19 (ITB), “Saudara-saudaraku yang kekasih, janganlah kamu sendiri menuntut pembalasan, tetapi berilah tempat kepada murka TUHAN, sebab ada tertulis: PEMBALASAN ITU ADALAH HAK-KU. AKULAH YANG AKAN MENUNTUT PEMBALASAN, firman Tuhan” ( memetik dari Ulangan 32:35).
+
+Walaupun Tuhan akhirnya akan membawa penghakiman terhadap ketidakadilan dan kejahatan, Kristus telah menyediakan jalan bagi semua orang yang percaya kepada-Nya. Sesungguhnya, “Yesus yang akan menyelamatkan kita daripada kemurkaan yang akan datang” (1 Tes. 1:10, AVB; bandingkan dengan Rom 5:8, 9). Ini sesuai dengan rancangan Tuhan: “TUHAN memilih kita bukannya untuk menanggung kemurkaan-Nya, tetapi untuk diselamatkan melalui Tuhan kita Yesus Kristus” (1 Tes. 5:9, AVB). Kemurkaan ilahi tidak dibatalkan, tetapi mereka yang beriman kepada Yesus akan dibebaskan daripada murka tersebut kerana Kristus.
+
+`Dengan cara yang bagaimanakah pendamaian Kristus telah menegakkan keadilan dan pada masa yang sama juga membebaskan kita daripada murka? Dengan menyedari bahawa peruntukan telah dibuat untuk anda, di sebalik kekurangan anda, alangkah anda seharusnya bersikap lebih baik terhadap orang lain?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/05/07.md b/src/ms/ss/2025-01/05/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..36c43fa0c0
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/05/07.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Pandangan Tambahan
+date:  31/01/2025
+---
+
+Baca Ellen G. White , “ Idolatry at Sinai ,” ms 315–330, dalam Patriarchs and Prophets .
+
+Dalam konteks dosa pada patung anak lembu emas, Ellen G. White menulis: “Orang Israel telah bersalah kerana mengkhianat, dan itu adalah terhadap seorang Raja yang telah membekalkan mereka dengan faedah dan yang kuasanya dengan sukarela mereka telah berjanji untuk mematuhi. Agar pemerintahan ilahi dapat dipertahankan maka keadilan harus dijatuhkan ke atas para pengkhianat. Namun, di sini pun belas kasihan Tuhan ditunjukkan. Sementara Dia mengekalkan hukum-Nya, Dia memberikan kebebasan memilih dan peluang untuk bertaubat kepada semua orang. Hanya mereka yang berterusan dalam pemberontakan yang disingkirkan.
+
+“Adalah satu keperluan bahawa dosa ini harus dihukum, sebagai kesaksian kepada bangsa-bangsa di sekeliling tentang ketidaksenangan Tuhan terhadap penyembahan berhala. Dengan melaksanakan keadilan ke atas orang yang bersalah, Musa, sebagai alat Tuhan, harus meninggalkan dalam rekod mengenai protes yang sungguh dan umum terhadap kejahatan jenayah mereka. Ketika bangsa Israel kemudiannya harus mengutuk penyembahan berhala oleh suku-suku di sekeliling mereka, musuh-musuh mereka akan melemparkan kembali tuduhan bahawa orang-orang yang mengaku Yehuwa sebagai Tuhan mereka telah membuat patung anak lembu dan menyembahnya di Horeb. Kemudian walaupun dipaksa untuk mengakui kebenaran yang memalukan itu, Israel dapat menunjukkan pada nasib yang mengerikan dari para penderhaka, sebagai bukti bahawa dosa mereka tidak dibenarkan atau dimaafkan.
+
+“Kasih yang tidak kurang daripada keadilan menuntut bahawa untuk dosa ini penghakiman harus dijatuhkan . . . . Adalah atas belas kasihan Tuhan maka ribuan orang harus menderita, agar menghalang perlunya penghakiman ditimpakan ke atas jutaan manusia. Untuk menyelamatkan yang ramai orang, Dia mesti menghukum yang segelintir orang.”—Ellen G. White, Patriarchs and Prophets, ms. 324, 325.
+
+**Soalan Perbincangan**:
+
+`Pada pendapat anda, mengapakah sangat ramai orang bergelut dengan konsep kemurkaan ilahi? Apakah yang membantu anda untuk dapat memahaminya?`
+
+`Apakah masalah yang selalu timbul apabila manusia menuntut balas dendam yang tidak pernah timbul apabila TUHAN menghendakinya?`
+
+`Bagaimanakah penghakiman Tuhan terhadap Israel selepas pemberontakan dari patung anak lembu emas juga merupakan contoh belas kasihan ilahi? Apakah contoh lain dalam Kitab Suci yang menunjukkan bahawa penghakiman Tuhan adalah tindakan kasih?`
+
+`Walaupun kita memahami bahawa Tuhan dengan adil menjadi murka terhadap kejahatan dan memberikan penghakiman dengan keadilan yang sempurna, sejauhmanakah pentingnya bagi kita untuk mengelak daripada mengutuk orang lain? Bincangkan hal ini khususnya sehubungan dengan 1 Korintus 4:5.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/05/info.yml b/src/ms/ss/2025-01/05/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..4148fcac0c
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/05/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Murka Pada Kasih Ilahi"
+start_date: "25/01/2025"
+end_date: "31/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/05/teacher-comments.md b/src/ms/ss/2025-01/05/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..95dda5f476
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/05/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,64 @@
+---
+title:  Komen Guru
+date:  31/01/2025
+---
+
+#### Bahagian I: Pandangan Keseluruhan
+
+**Ayat-ayat Utama**: Mazmur 78:38
+
+Tumpuan Kajian: Mazmur 78; Matius 21:12, 13; Yohanes 2:14, 15.
+
+Pengenalan: Murka Tuhan adalah ungkapan kasih-Nya, yang akan menghukum kejahatan dan dosa.
+
+Tema Pelajaran: Pelajaran minggu ini mengetengahkan dua perkara asas.
+
+1. Murka Tuhan adalah responNya yang suci dan sabar terhadap dosa: Murka Tuhan tidak berdasarkan pada satu inisiatif yang sewenang-wenang, tidak terkawal, atau penuh dendam. Sebaliknya, ia sentiasa merupakan respon yang penuh kasih dan tegas terhadap kejahatan dan ketidakadilan. Kemarahan-Nya adalah tindak balas terhadap dosa yang berterusan dan memberontak, yang merosakkan ciptaan-Nya. Murka Ilahi adalah satu lagi ungkapan kasih-Nya, sama ada untuk menghukum orang jahat kerana dosa mereka atau untuk membebaskan umat-Nya dari genggaman dosa. Dalam Kitab Suci, murka Tuhan paling baik difahami dalam konteks naratifnya, seperti dalam Mazmur 78. Walaupun semua tanda dan keajaiban yang dilakukan oleh Tuhan, umat-Nya melupakan Dia, menjadi keras kepala dan memberontak, mempunyai hati yang tidak bertobat.
+
+2. Murka Tuhan adalah murka yang penuh kasih dan benar: Dalam Kitab Suci kita dapati gambaran yang jelas tentang murka Tuhan, sebagai kemurkaan yang penuh kasih dan benar terhadap penindasan dan penderitaan umat-Nya. Tuhan secara aktif campur tangan untuk menghukum kejahatan, mengingat kemurkaan-Nya yang benar, yang didorong oleh kebaikan dan kasih yang sempurna. Kemurkaan-Nya adalah respon kasih yang sewajarnya terhadap kejahatan, kerana kejahatan menyakiti makhluk-Nya yang dikasihi.
+
+Aplikasi Kehidupan: Dengan mengambil kira respons Tuhan yang bertanggungjawab terhadap ketidakadilan dan kejahatan, bagaimanakah kita secara aktif harus berusaha untuk menghapuskan ketidakadilan atau mengurangkan penderitaan orang lain?
+
+#### Bahagian II: Ulasan
+
+1. Murka Tuhan adalah Balasan-Nya yang Kudus dan Sabar terhadap Dosa.
+
+Ajaran Alkitab tentang murka Tuhan paling baik difahami dalam konteks naratif di mana ia disebut. Mazmur 78, yang merupakan mazmur kedua terpanjang dalam Kitab Mazmur, selepas bab 119, menonjolkan peristiwa khusus dalam sejarah Israel, khususnya Keluaran dan pengembaraan di padang gurun. Dalam naratif puitis ini, Asaf mendorong umat Tuhan untuk setia kepada Tuhan, berbeza dengan generasi terdahulu yang memberontak.
+
+Berbeza dengan kebanyakan Mazmur, Mazmur 78 tidak ditujukan kepada Tuhan dalam bentuk nyanyian/doa, melainkan kepada orang ramai, dalam bentuk nyanyian/arahan (lihat nota pada Mazmur 78 oleh Adele Berlin dan Marc Zvi Brettler, The Jewish Study Bible, 2nd ed. [Oxford: Oxford University Press, 2014], ms 1353). Kemungkinan besar, pemazmur berhasrat untuk membantu orang ramai mengingati tindakan Tuhan yang berkuasa dan penuh kasih, semasa mereka menyanyikan naratif puitis ini, dengan itu memastikan mereka tidak lupa seperti yang dilakukan oleh generasi semasa di padang gurun (lihat nota pada Mazmur 78 oleh C. John Collins, ESV Study Bible [Wheaton, IL: Crossway, 2008], ms 1033).
+
+Kata kerja Ibrani untuk melupakan (skh) digunakan dua kali dalam Mazmur. Dalam Mazmur 78:7, penekanan untuk tidak melupakan pekerjaan Tuhan dikaitkan dengan meletakkan “harapan kepada Tuhan” dan memelihara “perintah-perintah-Nya”. Sebaliknya, melupakan pekerjaan Tuhan bermakna “degil dan memberontak” dan mendedahkan masalah yang lebih mendalam iaitu tidak menetapkan “hati yang betul”; iaitu, ia menunjukkan roh yang “tidak setia kepada Tuhan” (Mazmur 78:8, AVB). Di sebalik semua keajaiban dan berkat semasa di padang gurun, “mereka semakin berdosa terhadap-Nya” (Mzm. 78:17, AVB), “menguji Tuhan dalam hati mereka” (Mzm. 78:18, AVB), dan mereka "bercakap menentang Tuhan” (Mazmur 78:19, AVB). Adalah respon terhadap dosa inilah maka kita mendengar rujukan kepada murka Tuhan dalam Mazmur 78:21, “TUHAN mendengar kata-kata ini lalu murka; maka api dinyalakan menyerang kaum Yakub, dan kemarahan-Nya menimpa kaum Israel” (AVB). Sebab murka Tuhan diringkaskan dalam ayat berikut: “Kerana mereka tidak percaya akan TUHAN, dan tidak yakin akan penyelamatan-Nya” (Mazmur 78:22, AVB), walaupun semua tanda dan keajaiban yang dilakukan oleh Tuhan sebelum ini berada di hadapan mata mereka.
+
+Begitu juga, rujukan murka Tuhan seterusnya, dalam Mazmur 78:31, menyatakan bahawa “namun demikian mereka terus berbuat dosa” (Mazmur 78:32, AVB).  Untuk kepastian, mazmur bahkan menunjukkan bahawa, apabila Tuhan memukul mereka, mereka mula mencari Dia semula dan mengingati bahawa Tuhan adalah keselamatan mereka (Mazmur 78:34, 35).
+
+Namun demikian, reaksi ini tidak ikhlas. Sebenarnya, “mulut mereka memberi-Nya puji palsu, dan lidah mereka berdusta kepada-Nya; kerana hati mereka tidak teguh kepada-Nya, dan mereka tidak setia kepada perjanjian dengan-Nya” (Mazmur 78:36, 37, AVB). Justeru dalam konteks inilah kita dapati gambaran murka Tuhan yang paling indah dan penuh kasih dalam Mazmur: “Namun Dia, yang penuh belas kasihan; mengampunkan dosa mereka dan tidak memusnahkan mereka” (Mazmur 78:38, AVB).
+
+Asaf juga mengingatkan umat Tuhan bahawa murka Tuhan membebaskan mereka daripada penindasan di Mesir, ketika penghakiman-Nya datang terhadap orang Mesir (Mazmur 78:49, 50). Tetapi selepas pembebasan yang menakjubkan ini, bangsa Israel “menguji TUHAN Yang Maha Tinggi; dan tidak mematuhi peraturan-Nya” (Mazmur 78:56, AVB). Di antara perintah-perintah ilahi, penekanan khusus diberikan terhadap dosa penyembahan berhala: “Mereka membuat Dia marah dengan bukit-bukit pemujaan; dan membuat Dia cemburu dengan patung-patung yang diukir” (Mazmur 78:58, AVB). Adalah sesuatu yang perlu diperhatikan bahawa murka Tuhan digambarkan, pada 02konteks ini, dalam istilah meninggalkan: “Sehingga Dia meninggalkan khemah Silo” (Mazmur 78:60, AVB) dan “membiarkan umat-Nya musnah di hujung pedang” ( Mzm 78:62, AVB).
+
+Naratif puitis Mazmur 78 menunjukkan bahawa murka Tuhan bukanlah suatu inisiatif sewenang-wenangnya, mahupun reaksi yang tidak terkawal. Sebaliknya, murka-Nya adalah tindak balas-Nya yang tegas terhadap dosa berterusan dan memberontak.
+
+2. Murka Tuhan Adalah Murka yang Pengasih dan Benar.
+
+Naratif dalam kitab Injil tentang Yesus membersihkan bait suci (Mat. 21:12, 13; Markus 11:15-17; Luk 19:45-48; Yohanes 2:14, 15) memberikan contoh yang bernilai tentang bagaimana murka ilahi seharusnya difahami sebagai kemarahan yang benar dan bertanggungjawab, yang bertentangan dengan sikap yang berubah-ubah dan impulsif pada Tuhan. Dalam bab 16 (“In His Temple”) dalam The Desire of Ages, Ellen G. White menawarkan kata-kata yang bernas untuk renungan kita tentang murka Tuhan. Banyak kali dia berhujah dalam bab ini bahawa bukan sahaja Yesus itu sendiri yang melakukan pembersihan bait suci. Dalam kata-katanya, “pembersihan bait suci adalah manifestasi yang lebih daripada kuasa manusia.”—The Desire of Ages, ms. 164. Juga, ketika orang-orang memandang “kepada Kristus, mereka melihat keilahian bersinar melalui pakaian manusia.”— Muka surat 158, 162.
+
+Ellen G. White menjelaskan bahawa para pedagang di perkarangan bait suci itu “menuntut harga yang terlalu tinggi untuk haiwan yang dijual, dan mereka berkongsi keuntungan mereka dengan para imam dan pemerintah, yang dengan demikian memperkaya diri mereka yang merugikan orang ramai.”—Halaman 155. Oleh itu, disebalik benar-benar melayani sebagai wakil Tuhan di hadapan orang ramai dengan membetulkan “penyalahgunaan di perkarangan bait”, para imam dan pemerintah “mengkaji keuntungan untuk diri mereka sendiri.”— Muka surat 156, 157. Seperti yang dinyatakannya, “Mereka seharusnya memberikan teladan integriti dan belas kasihan kepada orang ramai,” dengan bersikap prihatin terhadap “keperluan para penyembah” dan “bersedia membantu mereka yang tidak mampu membeli korban persembahan yang diperlukan.”—Muka surat 157. Namun, mereka membiarkan ketamakan untuk mengeraskan hati mereka.
+
+Ellen G. White menggambarkan orang ramai yang berada di bait suci itu sebagai “mereka yang menderita, mereka yang berada dalam serba kekurangan dan kesusahan. Orang buta, lumpuh, pekak, berada di situ. Ada yang dibawa ke atas katil. Ramai yang datang yang terlalu miskin untuk membeli persembahan yang paling rendah hati bagi Tuhan, bahkan terlalu miskin untuk membeli makanan demi memuaskan kelaparan mereka sendiri.”—The Desire of Ages, ms. 157. Tetapi para imam tidak memiliki rasa “simpati atau belas kasihan” terhadap mereka atau atas mereka. “Penderitaan mereka tidak membangkitkan sikap belas kasihan di dalam hati para imam.”— Muka surat 157.
+
+Berbeza dengan para imam, Yesus datang ke bait suci dan melihat perbuatan “urus niaga yang tidak adil” dan “kesusahan oleh orang miskin”. Kemudian, Ellen G. White menggunakan bahasa kemarahan untuk menekankan reaksi Yesus. “Ketika Dia melihat pemandangan itu, kemarahan, kewibawaan dan kuasa dinyatakan dalam wajah-Nya.”— Muka surat 157. Dalam konteks kemarahan inilah Ellen G. White menekankan bahawa keilahian Kristus terpancar melalui kemanusiaan-Nya. Ketika “mereka yang terlibat dalam . . . perdagangan yang tidak suci” memandang Dia, mereka merasa seolah-olah mereka berdiri “di hadapan pengadilan Tuhan untuk mempertanggungjawabkan perbuatan mereka.”— Muka surat 157, 158. Dia mewajarkan tindakan Yesus menggulingkan “meja pengurup wang” sebagai “satu semangat dan kesungguhan yang belum pernah Dia zahirkan sebelumnya.”— Muka surat 158.
+
+Adalah perlu diperhatikan bahawa kemurkaan ini tidak dapat difahami dengan betul tanpa penekanan pada “simpati Kristus untuk orang miskin,” yang “telah dibangkitkan” oleh orang yang lalu lalang di perkarangan bait suci (Muka surat 162). “Dengan air mata di mata-Nya, Dia berkata kepada orang-orang yang gementar di sekeliling-Nya: Jangan takut; Aku akan melepaskan engkau, dan engkau akan memuliakan Aku.”— Muka surat 163.
+
+Naratif alkitabiah ini, diterokai dengan indah oleh Ellen G. White, secara kristologikal menunjukkan betapa murka Tuhan itu berupa satu sikap amarah yang penuh kasih dan adil terhadap penindasan dan penderitaan umat-Nya. Akhirnya, murka ilahi ini menggerakkan pembebasan yang kuat bagi orang ramai, sebagai akibat dari penghakiman terhadap para penindas.
+
+#### Bahagian III: Penerapan Hidup
+
+Dalam artikel Reflections on the Wrath of God, Marvin Moore merenungkan reapon ilahi terhadap ketidakadilan. Moore menyebut satu kisah, yang mungkin diadaptasi secara ringkas seperti berikut: suatu hari seorang ibu pergi ke halaman belakang rumah untuk mendapatkan sesuatu dan mendapati anak remajanya diserang secara seksual oleh bapa saudaranya. Patutkah ibu pergi ke biliknya dan hanya berdoa untuk keadaan ini, atau patutkah dia campur tangan untuk menghentikan kedua-dua dosa dan pelaku dosa? (Lihat Journal of the Adventist Theological Society 15.2 [2004]: ms 118–127, terutamanya ms 121, 122, https://digitalcommons.andrews.edu/jats/vol15/iss2/8). Dengan mengingati kisah ini, minta pelajar anda membincangkan soalan dan latihan di bawah:
+
+1.	Bagaimanakah Tuhan harus bertindak apabila Dia melihat semua penderaan dan ketidakadilan yang dilakukan terhadap umat-Nya? Bolehkah Tuhan merasakan suatu sikap murka yang sengit?
+
+2.	Adakah murka Tuhan suatu ungkapan kasih-Nya? Jelaskan. Patutkah Dia campur tangan untuk menghapuskan dosa dan pelaku dosa? Mengapa, atau mengapa tidak?
+
+3.	Dalam situasi apakah anda telah berusaha secara aktif untuk menghapuskan ketidakadilan atau untuk mengurangkan penderitaan orang lain?
+
+4.	Alkitab menasihati kita untuk bersikap marah dan tidak berbuat dosa. Dengan pemikiran ini dalam minda, berikan contoh konkrit dalam kehidupan anda seharian di mana kemarahan mungkin merupakan satu ungkapan kasih.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/06/01.md b/src/ms/ss/2025-01/06/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..4aebcedf28
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/06/01.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Kasih Tuhan Terhadap Keadilan
+date:  01/02/2025
+---
+
+### Bacaan Untuk Pelajaran Minggu Ini
+Mzm. 33:5, Mzm. 85:10, Ulangan. 32:4, Yakobus 1:17, Titus 1:2, Kel. 32:14, Mat. 5:43–48.
+
+> <p>Ayat Hafalan</p>
+> “’Tetapi sesiapa yang hendak bermegah, biarlah dia bermegah kerana hal ini: bahawa dia memahami dan mengenal Aku, bahawa Akulah TUHAN, yang menunjukkan kasih abadi, keadilan, dan perbenaran di bumi. Sesungguhnya, hal-hal itulah yang Kusukai,’ demikianlah firman TUHAN” (Yer. 9:24, NKJV).
+
+Di Timur Dekat purba, “dewa-dewa” yang disembah oleh bangsa disekeliling bukan sahaja berubah-ubah, tidak bermoral dan tidak dapat diramalkan, tetapi mereka juga menuntut kekejaman, seperti korban kanak-kanak. Sekalipun demikian, bangsa kafir ini tidak dapat mengharapkan bantuan dari dewa mereka dan oleh itu mereka tidak berani mengingkari “dewa” suku kaum mereka.
+
+Menurut Ulangan 32:17, di belakang “dewa-dewa” tersebut adalah iblis (lihat juga 1 Kor. 10:20, 21). Bentuk ibadah mereka telah matang untuk dieksploitasi, meninggalkan orang ramai dalam kegelapan rohani dan moral yang besar.
+
+Tuhan Alkitab adalah lebih jauh berbeza daripada kuasa-kuasa iblis ini. Yahweh adalah yang benar-benar baik dan tabiat-Nya tidak berubah. Hanya dengan kebaikan Tuhan yang berterusan maka kita boleh mempunyai satu-satunya harapan, sekarang dan untuk selama-lamanya.
+
+Berbeza sekali dengan para dewa palsu dunia purba, dan juga dengan “dewa-dewa” moden hari ini, Yahweh sangat mengambil berat tentang kejahatan, penderitaan, ketidakadilan, dan penindasan— yang semuanya tanpa berbelah bagi dikutuk-Nya  sentiasa. Apa yang paling penting ialah, suatu hari nanti Dia akan menghapuskan semuanya itu, juga.
+
+*Kaji pelajaran minggu ini sebagai persediaan untuk Sabat, 8 Februari.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/06/02.md b/src/ms/ss/2025-01/06/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..748a31ffb8
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/06/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Kasih dan Keadilan
+date:  02/02/2025
+---
+
+Sepanjang Kitab Suci, kasih dan keadilan adalah seiring. Kasih sejati memerlukan keadilan, dan keadilan sejati boleh ditadbir dan dilaksanakan hanya dengan kasih. Kita tidak biasa memikirkan yang kedua-dua konsep ini adalah bersama-sama, tetapi itu hanya kerana kedua-dua kasih dan keadilan telah banyak diselewengkan oleh manusia.
+
+`Baca Mazmur 33:5, Yesaya 61:8, Yeremia 9:24, Mazmur 85:10, dan Mazmur 89:14. Bagaimanakah ayat ini menerangkan tentang keprihatinan Tuhan terhadap keadilan?`
+
+Ayat ini dengan jelas menyatakan bahawa Tuhan mengasihi keadilan (Mazmur 33:5, Yes. 61:8). Dalam Kitab Suci, idea tentang kasih dan keadilan adalah berkait rapat. Kasih Tuhan dan kebenaran Tuhan bersatu, dan Dia sangat prihatin agar kebenaran dan keadilan dapat dilaksanakan di dunia ini.
+
+Oleh itu, untuk alasan yang baik, para nabi secara konsisten mengecam semua jenis ketidakadilan, termasuk undang-undang yang tidak adil, pertimbangan yang palsu, dan ketidakadilan dan penindasan terhadap orang miskin dan para janda atau sesiapa sahaja yang mudah terluka. Walaupun manusia melakukan banyak kejahatan dan ketidakadilan, namun Tuhan tetap satu-satunya yang “menunjukkan kasih abadi, keadilan, dan perbenaran di bumi” (Yer. 9:24, AVB). Oleh itu, di seluruh Kitab Suci, mereka yang setia kepada Tuhan sangat menjangkakan penghakiman ilahi sebagai perkara yang sangat baik kerana ia membawa hukuman terhadap penjahat dan penindas, dan ia membawa keadilan dan pembebasan bagi mangsa ketidakadilan dan penindasan.
+
+Sebenarnya, kebenaran dan keadilan adalah asas pemerintahan Tuhan. Pemerintahan kasih sayang TUHAN yang bermoral adalah adil dan saksama, agak berbeza daripada kerajaan-kerajaan dunia yang korup, yang sering mengamalkan ketidakadilan untuk kepentingan peribadi dan kuasa peribadi. Dalam Tuhan, “Kasih sayang dan kesetiaan telah bertemu; perbenaran dan sejahtera telah berdakapan” (Mazmur 85:10, AVB).
+
+Tuhan menjelaskan apa yang Dia harapkan daripada kita. “Wahai manusia, engkau telah diberitahu apa yang baik.
+
+Dan apakah yang dituntut TUHAN daripadamu selain menegakkan keadilan, mencintai kesetiaan, dan hidup dengan rendah hati di hadapan TUHANmu?” (Mikha 6:8, AVB). Jika ada sesuatu yang harus kita cerminkan tentang watak Tuhan, itu ialah kasih—dan keadilan dan belas kasihan yang berpunca daripadanya—akan menjadi pusat.
+
+`Sekarang pun, apakah contohtentang keadilan manusia yang sesat? Jadi, bagaimanakah kita tidak boleh berseru agar keadilan Tuhan yang sempurna akan datang suatu hari nanti?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/06/03.md b/src/ms/ss/2025-01/06/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..db3173afa5
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/06/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Tuhan Sepenuhnya Baik dan Benar
+date:  03/02/2025
+---
+
+Tuhan tidak hanya mendakwa mencintai keadilan dan memanggil manusia untuk mengasihi dan melakukan keadilan, tetapi Tuhan sendiri dengan sempurna dan tanpa goyah meneledankan sifat-sifat ini. Kitab Suci mengajarkan bahawa Tuhan adalah sepenuhnya kudus, setia, benar, dan pengasih. Tuhan sahaja dan sentiasa melakukan apa yang pengasih, adil, dan saksama. Dia tidak pernah melakukan kesalahan.
+
+`Baca Ulangan 32:4 dan Mazmur 92:15. Apakah yang ayat-ayat ini ajarkan tentang kesetiaan dan kebenaran Tuhan?`
+
+Ini dan banyak lagi petikan lain menyatakan bahawa Tuhan itu adil dan pengasih —“Dia sentiasa benar” (Mazmur 92:15, AVB; bandingkan dengan Mazmur 25:8, Mazmur 129:4). Tuhan “tidak melakukan kezaliman. Keadilan-Nya nyata setiap pagi, Dia tidak pernah lalai. Namun demikian, orang zalim tidak tahu malu” (Zef. 3:5, AVB). Perhatikan perbezaan langsung watak Tuhan berbanding orang-orang yang menyukai ketidakadilan.
+
+Tuhan tahu apa yang terbaik untuk semua orang, mahukan yang terbaik untuk semua orang, dan sentiasa berusaha untuk menghasilkan yang terbaik untuk semua yang terlibat.
+
+`Baca Mazmur 9:7, 8 dan Mazmur 145:9–17. Apakah yang diajarkan ayat-ayat ini tentang Tuhan?`
+
+Tuhan Alkitab adalah “hakim yang benar” (Mazmur 7:11, AVB) dan tiada kejahatan yang tinggal bersama-Nya (Mazmur 5:4). Seperti yang diajarkan 1 Yohanes 1:5, “Tuhan itu cahaya; dan sama sekali tiada kegelapan dalam-Nya” (AVB). Sesungguhnya, Tuhan bukan sahaja baik secara sempurna, tetapi menurut Yakobus 1:13 (NKJV), “Tuhan tidak dapat digoda oleh kejahatan.” (bandingkan dengan Hab. 1:13).
+
+Dalam semua ini, kebaikan dan kemuliaan Tuhan berkait rapat. Sementara  ramai orang yang mengidolakan kuasa, Tuhan adalah yang mahakuasa, namun Dia menggunakan kuasa-Nya hanya dengan cara yang adil dan penuh kasih. Bukan suatu kebetulan apabila Musa bertanya kepada Tuhan, “Tunjukkanlah kiranya kepadaku kemuliaan-Mu. Firman-Nya, Segala kegemilangan-Ku akan Kulalukan di hadapanmu” (Keluaran 33:18, 19, AVB).
+
+`Mengapakah Tuhan yang sangat baik itu membenarkan sangat banyak kejahatan yang ada di dunia ini? Bincangkan jawapan anda di dalam kelas.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/06/04.md b/src/ms/ss/2025-01/06/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..45c3a01abb
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/06/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Karakter Tuhan yang Tidak Berubah
+date:  04/02/2025
+---
+
+`Baca Maleakhi 3:6 dan Yakobus 1:17. Apakah yang diajarkan oleh petikan ini tentang watak Tuhan?`
+
+Dalam Maleakhi 3:6, Tuhan menyatakan, “Aku TUHAN, dan Aku kekal tidak berubah” (AVB). Walaupun ada yang membaca bahagian ayat ini dan menganggapnya sebagai bermaksud bahawa Tuhan tidak berubah dalam apa cara sekalipun, ayat selebihnya dan konteks terdekatnya menunjukkan bahawa ketidak-perubahan Tuhan yang ditegaskan di sini adalah ketidak-perubahan moral Tuhan. Ayat selebihnya menunjukkan bahawa Tuhan boleh berubah secara relasional, kerana Tuhan berfirman: “maka kamu, wahai bani Yakub, tidak dibinasakan.” Di dalam ayat berikutnya, Tuhan mengisytiharkan kepada umat-Nya, “Kembalilah kepada-Ku agar Aku akan kembali kepadamu” (AVB).
+
+Jadi, Tuhan memang memasuki ke dalam hubungan timbal-balik dengan ciptaan-Nya, tetapi melalui semua hubungan timbal-balik itu, dan melalui segala-galanya, sifat Tuhan adalah tetap. Ini juga ditegaskan di dalam Yakobus 1:17, yang menyatakan bahawa semua kurnia yang baik dan sempurna datang dari Tuhan, yang dengan-Nya tidak ada perubahan. Tuhan bukanlah sumber kejahatan.
+
+Di sini dan di tempat lain, Kitab Suci berulang kali mengajar bahawa tabiat Tuhan tidak boleh berubah. Dengan kata lain, Alkitab secara konsisten mengajar bahawa Tuhan tidak berubah dari segi moral. Namun, Tuhan boleh dan memang menjalinkan hubungan sebenar dengan makhluk, yang kepada mereka Tuhan merespon, tetapi sentiasa dengan kasih sayang dan keadilan.
+
+`Baca 2 Timotius 2:13; Titus 1:2; dan Ibrani 6:17, 18. Apakah yang diajarkan oleh ayat-ayat ini tentang Tuhan?`
+
+Tuhan tidak boleh menafikan diri-Nya; Tuhan tidak pernah berdusta; dan janji TUHAN tidak dapat dimungkiri. Kita boleh yakin bahawa Tuhan Alkitab adalah Tuhan yang sama yang (di dalam Kristus) rela menyerahkan diriNya untuk kita di kayu salib. Dia adalah Tuhan yang boleh dipercayai, tanpa ragu-ragu, dan kita boleh memiliki keyakinan dan harapan untuk masa depan kerana, seperti yang dinyatakan dalam Ibrani 13:8, “Yesus Kristus tetap sama kelmarin, hari ini dan selama-lamanya” (AVB).
+
+`Bagaimanakah anda boleh belajar untuk mempercayai kebaikan Tuhan walaupun keadaan telah menjadi sangat teruk dalam hidup anda? Apakah yang dilakukan oleh imej Tuhan di kayu salib dalam membantu anda belajar untuk mempercayai kebaikan-Nya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/06/05.md b/src/ms/ss/2025-01/06/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..de6f8bcb72
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/06/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Tuhan yang Bertaubat?
+date:  05/02/2025
+---
+
+Bolehkah Tuhan “bertaubat”? Jika ya, apakah maksudnya itu? Kita telah melihat bahawa sifat Tuhan tidak pernah berubah. Walau bagaimanapun, beberapa teks alkitabiah menyebut Tuhan sebagai "bertaubat" atau "berlembut hati." Sekurang-kurangnya bagi manusia, taubat melibatkan pengiktirafan bahawa seseorang telah melakukan sesuatu yang salah. Jadi, bagaimanakah beberapa petikan alkitabiah boleh menggambarkan Tuhan sebagai “bertaubat”?
+
+`Baca Keluaran 32:14 dan bandingkan dengan Yeremia 18:4–10. Apakah yang anda fahami mengenai huraian tentang  Tuhan yang “berlembut hati” ini?`
+
+Dalam ayat-ayat ini dan banyak lagi ayat lain, Tuhan digambarkan sebagai berlembut hati  dengan penghakiman bagi merespon terhadap beberapa pertaubatan atau syafaat oleh manusia. Tuhan berjanji bahawa, jika manusia berbalik dari kejahatan mereka, Dia akan berpaling dari penghakiman yang Dia telah rancang. Tindakan Tuhan dalam berlembut hati dengan penghakiman sebagai respon terhadap pertaubatan manusia adalah tema umum di seluruh Kitab Suci.
+
+`Baca Bilangan 23:19 dan 1 Samuel 15:29. Apakah yang diajarkan oleh ayat-ayat ini berkenaan dengan sama ada Tuhan “berlembut hati” atau “bertaubat”?`
+
+Petikan ini secara eksplisit menyatakan bahawa Tuhan “bukan manusia yang harus menyesal” (1 Sam. 15:29, AVB) dan “TUHAN bukanlah manusia, sehingga Ia berdusta bukan anak manusia, sehingga Dia menyesal. Masakan Dia berfirman dan tidak melakukannya, atau berbicara dan tidak menepatinya?” (Bil. 23:19, ATB). Apabila dibaca sehubungan dengan ayat yang lain, maka ayat ini tidak boleh dimaksudkan bahawa Tuhan tidak "bertaubat" sama sekali, tetapi sebaliknya ia menyampaikan satu kebenaran bahawa Dia tidak “berlembut hati” atau “bertaubat” dalamn cara yang dilakukan oleh manusia. Sebaliknya, Tuhan sentiasa menepati janji-Nya, dan sementara Dia akan mengubah haluan sebagai respon kepada pertaubatan manusia, Dia sentiasa melakukannya sesuai dengan kebaikan-Nya dan Firman-Nya. Secara tepatnya, Tuhan berlembut hati dengan penghakiman sebagai respon terhadap pertaubatan kerana tabiat-Nya adalah baik, adil, pengasih, dan penyayang.
+
+`Apakah kepentingan pada gambaran alkitabiah tentang “berlembut hati” ilahi? Apakah yang disampaikan oleh hal ini tentang keteguhan watak Tuhan di samping hakikat bahawa Tuhan masuk ke dalam satu  hubungan tulen memberi-dan-menerima yang membuat perbezaan sebenar kepada-Nya?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/06/06.md b/src/ms/ss/2025-01/06/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..7b5d4fd0a0
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/06/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Berpegang Teguh pada Kasih dan Keadilan
+date:  06/02/2025
+---
+
+Kitab Suci secara konsisten mengajar bahawa “Oleh sebab itu ketahuilah bahawa Tuhan, TUHANmu, Dia TUHAN, TUHAN yang setia, yang berpegang teguh pada perjanjian, dan menunjukkan rahmat-Nya terhadap orang yang mengasihi-Nya serta yang berpegang teguh pada perintah-perintah-Nya, sampai beribu-ribu keturunan” (Ul. 7:9, AVB). Watak kebaikan dan kasih-Nya ditunjukkan oleh Yesus di kayu salib (lihat Rom. 3:25, 26; Rom. 5:8). Menurut Mazmur 100:5, “Kerana TUHAN baik, kasih-Nya untuk selama-lamanya; dan kesetiaan-Nya kekal turun-temurun, zaman-berzaman” (AVB; bandingkan dengan Mazmur 89:2). Oleh itu, Tuhan boleh dipercayai; Dia memberikan hanya hadiah yang baik kepada anak-anak-Nya (Yakobus 1:17; bandingkan dengan Lukas 11:11–13). Malah, Dia mengurniakan perkara yang baik walaupun kepada mereka yang meletakkan diri mereka sebagai musuh-Nya.
+
+`Baca Matius 5:43–48. Apakah yang ayat ini ajarkan tentang kasih Tuhan yang menakjubkan? Bagaimanakah kita harus bertindak terhadap orang lain berdasarkan ajaran Yesus ini?`
+
+Matius 5 menggambarkan kasih Tuhan sebagai kasih yang sempurna. Kasih yang tidak sempurna adalah kasih yang hanya mencintai mereka yang mencintaimu. Tetapi Tuhan mengasihi mereka yang membenci Dia, bahkan mereka yang meletakkan diri mereka sebagai musuh-Nya. Kasih-Nya lengkap dan, oleh itu, sempurna.
+
+Walaupun kasih dan belas kasihan Tuhan jauh melebihi jangkaan yang munasabah, ia tidak pernah mengatasi atau bercanggah dengan keadilan. Sebaliknya, ia membawa keadilan dan belas kasihan bersama-sama (Mazmur 85:10). Begitu juga, Alkitab menasihati kita: “Berpegang teguhlah pada kasih dan keadilan, dan sentiasa tunggulah TUHANmu” (Hos. 12:6, AVB). Seperti yang dinyatakan oleh versi lain, “peliharalah kasih setia dan hukum, dan nantikanlah TUHANmu senantiasa” (Hos. 12:6, ATB; bandingkan dengan Lukas 11:42).
+
+Pada akhirnya, Tuhan sendiri akan memberikan keadilan yang sempurna. Roma 2:5 menyatakan, “ternyatanya hukuman TUHAN yang adil” (Rom. 2:5, AVB). Akhirnya, orang yang ditebus akan bernyanyi: “Agung dan ajaib pekerjaan-Mu, Tuhan, TUHAN Maha Kuasa! Benar dan adil setiap jalan-Mu, Ya Raja segala bangsa! Siapakah yang tidak takut kepada-Mu, Ya Tuhan, dan memuliakan nama-Mu? Kerana hanya Engkaulah Yang Maha Suci. Semua bangsa akan datang dan sujud menyembah-Mu, kerana penghakiman-Mu telah ternyata” (Why. 15:3, 4, AVB; bandingkan dengan Why. 19:1, 2).
+
+`Yesaya 25:1 menyatakan, “Ya TUHAN, Engkaulah TUHANku! Aku hendak meninggikan Engkau, aku hendak memuji nama-Mu, kerana Engkau telah melakukan keajaiban, segala rancangan-Mu sejak dahulukala yang setia dan teguh” (AVB). Bagaimanakah kita boleh belajar untuk memuji Tuhan, walaupun dalam masa yang sukar? Dengan cara apakah hidup anda sendiri boleh menjadi satu persembahan pujian kepada Tuhan dengan cara yang menganjurkan keadilan dalam lingkungan pengaruh anda?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/06/07.md b/src/ms/ss/2025-01/06/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..9a96c39b2c
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/06/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Pandangan Tambahan
+date:  07/02/2025
+---
+
+Baca Ellen G. White , “ Kasih Tuhan untuk Manusia ,” ms 9–15, dalam Steps to Christ .
+
+“Firman Tuhan menyatakan sifat-Nya. Dia sendiri telah menyatakan kasih dan belas kasihan-Nya yang tidak terhingga. Apabila Musa berdoa, ‘Tunjukkanlah kiranya kepadaku kemuliaan-Mu.’  Firman-Nya, ‘Segala kegemilangan-Ku akan Kulalukan di hadapanmu.’ Keluaran 33:18, 19. Inilah kemuliaan-Nya. Tuhan berjalan di hadapan Musa, dan berseru, 'Tuhan, ya TUHAN, pengasih dan penyayang, panjang sabar, dan berlimpah dalam kebaikan dan kebenaran, menyimpan belas kasihan untuk beribu-ribu, mengampuni kesalahan dan pelanggaran dan dosa.' Keluaran 34:6, 7. Dia 'lambat marah, dan berbesar hati,' 'kerana Dia bersukacita akan belas kasihan.' Yunus 4:2; Mikha 7:18.
+
+“Tuhan telah mengikat hati kita kepada-Nya dengan tanda yang tidak terhitung di langit dan di bumi. Melalui perkara-perkara alam, dan ikatan duniawi yang paling dalam dan paling lembut yang dapat diketahui oleh hati manusia, Dia telah berusaha untuk menyatakan diri-Nya kepada kita. Namun semua yang ti9dak sempurna ini menggambarkan kasih-Nya. Walaupun semua bukti ini telah diberikan, namun musuh kebaikan telah membutakan fikiran manusia, sehingga mereka memandang Tuhan dengan rasa takut; mereka menganggap Dia sebagai seorang yang keras dan tidak mengampuni. Syaitan memimpin manusia untuk menganggap Tuhan sebagai makhluk yang sifat utamanya adalah keadilan yang keras, - seorang yang merupakan hakim yang ketat, seorang penagih hutang yang kejam. Dia menggambarkan Pencipta sebagai makhluk yang berjaga-jaga dengan mata cemburu untuk melihat kesalahan dan kesilapan manusia, supaya Dia boleh melaksanakan penghakiman atas mereka. Yesus datang dan hidup di antara manusia  untuk menghilangkan bayang-bayang gelap ini, dengan mendedahkan kepada dunia kasih Tuhan yang tidak terhingga.”—Ellen G. White, Steps to Christ, ms. 10, 11.
+
+**Soalan Perbincangan**:
+
+`Mengapakah sangat penting untuk mengenali bahawa kemuliaan Tuhan terikat bersama dengan kebaikan-Nya? Bagaimanakah hal ini membetulkan teologi kemuliaan yang menekankan kuasa semata-mata tanpa menekankan kasih dan watak Tuhan?`
+
+`Pernahkah anda mempersoalkan kebaikan Tuhan? Adakah anda tahu sesiapa yang telah mempersoalkan kebaikan Tuhan kerana cara mereka yang mengaku mengikut Tuhan kadang-kadang bertindak, atau hanya kerana semua kejahatan di dunia ini? Bagaimanakah anda menyelesaikan persoalan itu untuk diri sendiri, dan bagaimanakah anda boleh membantu seseorang yang bergelut dengan persoalan mengenai kebaikan Tuhan? Lihat pelajaran minggu hadapan.`
+
+`Dalam kelas, rujuk jawapan abda terhadap soalan hari ISNIN. Bagaimanakah realiti kontroversi besar boleh membantu kita memahami semua kejahatan yang wujud sekarang?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/06/info.yml b/src/ms/ss/2025-01/06/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..a222a98672
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/06/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Kasih Tuhan Terhadap Keadilan"
+start_date: "01/02/2025"
+end_date: "07/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/06/teacher-comments.md b/src/ms/ss/2025-01/06/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..840d9aed3a
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/06/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,68 @@
+---
+title:  Komen Guru
+date:  07/02/2025
+---
+
+#### Bahagian I: Pandangan Keseluruhan
+
+**Ayat-ayat Utama**: Yeremia 9:24
+
+Tumpuan Kajian: Mazmur 33:5, Yermia. 18:7-10, Maleakhi. 3:6, Yakobus 1:17.
+
+Pengenalan: Sepanjang Kitab Suci, kasih dan keadilan Tuhan adalah hakiki pada sifat-Nya. Semua sifat ini menunjukkan keprihatinan-Nya yang mendalam terhadap keadilan dan kebenaran.
+
+Tema Pelajaran:
+
+1. Kasih Dan Keadilan Saling Melengkapi: Walaupun kita tidak biasa memikirkan tentang kasih dan keadilan bersama-sama, namun di seluruh Kitab Suci, kasih sejati memerlukan keadilan, dan keadilan sejati didorong oleh kasih. Sebaliknya, kepura-puraan kasih tanpa keadilan adalah kompromi terhadap kejahatan; dan keadilan tanpa kasih terdiri daripada legalisme yang dingin. Oleh itu, kasih sayang dan keadilan yang tulen menggambarkan watak Tuhan yang sempurna. Dia cintakan keadilan dan berhasrat untuk melihat keadilan diamalkan di dunia.
+
+2. Mencintai Keadilan Memerlukan Keteguhan: Keadilan adalah dasar pada kerajaan Tuhan. Tindakannya didasarkan pada keteguhan watak moral ilahi, bukan pada keputusan rambang dan perbuatan yang tidak adil. Keadilan Tuhan terpancar dari ketetapan-Nya, kerana Dia tidak pernah berdusta, dan janji-janji-Nya tidak dapat dimungkiri. Walaupun Kitab Suci menegaskan kekekalan moral Tuhan, namun, ia juga menunjukkan bahawa tindakan-Nya mungkin berubah secara rasional sebagai respon terhadap keputusan manusia.
+
+3. Mengasihi Keadilan Mengambil Kira Pertaubatan: Kita mendapati kenyataan dalam Kitab Suci tentang Tuhan tidak berlembut hati, bermakna Dia tidak berdusta. Juga, ayat dalam Perjanjian Lama menunjukkan bahawa Tuhan bertaubat, dalam erti kata Dia tidak membawa penghakiman yang dijangkan yang diumumkan oleh-Nya disebabkan oleh kesalahan manusia. Pengampunan Tuhan tidak bermakna Dia berdusta tentang penghakiman-Nya, tetapi Dia secara relasional mengubah tindakan-Nya terhadap manusia jika mereka bertaubat dan memutuskan untuk menjalani kehidupan yang bersekutu dengan Dia.
+
+Aplikasi Kehidupan: Memandangkan Tuhan boleh berubah secara rasional terhadap umat-Nya apabila mereka memilih untuk menerima atau menolak-Nya, bagaimanakah kita dapat mencerminkan keadilan Tuhan yang penuh kasih semasa kita bertindak balas terhadap ketidakadilan dan perbuatan salah di dunia?
+
+#### Bahagian II: Ulasan
+
+1. Kasih Dan Keadilan Saling Melengkapi.
+
+Ramai orang sudah terbiasa dengan pemikiran bahawa kasih dan keadilan adalah saling eksklusif. Menurut perspektif ini, seseorang tidak boleh berlaku adil dan penyayang pada masa yang sama. Dalam pandangan ini, kasih adalah lembut dan menghalang, atau sekurang-kurangnya mengaburkan, penerapan keadilan yang sewajarnya. Sebaliknya, adalah dikatakan bahawa keadilan harus objektif dan tidak memihak. Oleh itu, ia semestinya mengecualikan sebarang bentuk belas kasihan dan kasih sayang.
+
+Walau bagaimanapun, pandangan ini bukanlah satu-satunya (atau yang terbaik) cara berfikir tentang perbezaan kasih dan keadilan. Sebenarnya, kasih dan keadilan tidak membentuk dikotomi dalam Alkitab tetapi, sebaliknya, digabungkan secara berkesinambungan dalam huraian tentang watak Tuhan yang sempurna. Dalam laporan alkitabiah yang menyeluruh tentang kasih dan keadilan, seseorang tidak boleh difikirkan dengan betul tanpa bersama dengan yang satu. Kasih kepura-puraan tanpa keadilan sebenarnya adalah ketidakadilan/berat sebelah, sedangkan idea keadilan tanpa kasih adalah legalisme yang dingin. Malah, Alkitab melangkah lebih jauh lagi dalam huraian tentang watak Tuhan. Tuhan tidak hanya menggabungkan kasih dan keadilan, tetapi Dia sebenarnya mencintai keadilan (Mazmur 33:5, Yes. 61:8).
+
+Istilah Ibrani untuk keadilan, dalam Mazmur 33:5 dan Yesaya 61:8, ialah mišpat, yang menyampaikan idea kerajaan yang betul. Menurut Robert Culver, sementara konsep moden kerajaan demokrasi memisahkan fungsi perundangan, kehakiman dan eksekutif, mišpat bukan "terhad kepada proses kehakiman sahaja," tetapi sebenarnya merujuk kepada "semua fungsi kerajaan." Dari perspektif ini, jika tiada pemisahan fungsi, kerajaan pada zaman alkitabiah berpusat terutamanya pada pemerintah atau raja, bukannya pada kod undang-undang. Selain itu, pemerintah/hakim mempunyai kuasa eksekutif dan "kuasa kehakiman." Dengan kata lain, pemerintah/hakim bukan sahaja membuat keputusan kehakiman tetapi juga melaksanakan atau menyebabkannya dilaksanakan. Sebagai contoh, apabila Daud merayu kepada Tuhan sebagai hakim dalam pertengkarannya dengan Saul, Daud tidak hanya memikirkan dari segi keputusan kehakiman tetapi juga menganggap satu pelaksanaan pembebasan dan pembenaran undang-undang: “Oleh sebab itu semoga TUHAN menjadi hakim dan memutuskan perkara antara hamba dengan tuanku. Semoga Dia menyaksikan, membela perkara hamba, dan membebaskan hamba daripada tangan tuanku” (1 Sam. 24:15, AVB). (Robert D. Culver, “שָׁפַט 2443,” dalam Theological Wordbook of the Old Testament, ed. R. Laird Harris, Gleason L. Archer Jr., dan Bruce K. Waltke [Chicago: Moody Press, 1980 ], ms. 948).
+
+Jika kita mengambil kira pemahaman luas tentang keadilan ini, untuk mengatakan bahawa Tuhan mengasihi keadilan seolah-olah membayangkan sekurang-kurangnya dua perkara penting untuk kajian kita tentang Tuhan. Pertama, keadilan Tuhan bukan semata-mata berkaitan dengan kod undang-undang, tetapi ia pada asasnya berkaitan dengan hati dan watak-Nya. Kedua, Dia tidak hanya menyukai pertimbangan keadilan tetapi juga pelaksanaannya.
+
+2. Mencintai Keadilan Memerlukan Keteguhan.
+
+Jika keadilan merujuk kepada kerajaan yang mantap, dengan pertimbangan dan pelaksanaan yang baik, seperti yang dinyatakan di atas, ia mesti mengecualikan kemungkinan suatu keputusan rambang atau berubah-ubah di pihak pemerintah. Dari perspektif ini, keadilan memerlukan keteguhan dan ketetapan. Terdapat dua petikan utama dalam Kitab Suci, satu dalam Perjanjian Lama dan satu lagi dalam Perjanjian Baru, yang biasanya digunakan untuk menegaskan kekekalan Tuhan. Walaupun konsep kekekalan sarat dengan andaian falsafah dalam perbahasan tentang doktrin Tuhan dalam pelbagai tradisi teologi Kristian, adalah selamat untuk mengatakan bahawa Maleakhi 3:6 dan Yakobus 1:17 menggariskan keteguhan watak moral Tuhan. Untuk meletakkan makna yang lebih baik di atasnya, Dia secara moral tidak berubah atau berkekalan.
+
+Maleakhi 3 dibentuk oleh idea tentang keadilan Tuhan. Bab ini diperkenalkan dengan persoalan keadilan ilahi, dalam Maleakhi 2:17, iaitu, “Di manakah Tuhan Yang Maha Adil itu?' ” Dengan kata lain, apakah yang akan berlaku kepada “setiap orang yang berbuat jahat” (Mal. 2:17, AVB)? Sebagai jawapan kepada soalan asas ini, Maleakhi 3 menekankan mengenai kedatangan penghakiman ilahi. “Siapakah yang mampu bertahan menghadapi hari kedatangan-Nya? Siapakah yang dapat bertahan ketika Dia menampakkan diri? ” (Mal. 3:2, AVB). Penghakiman itu khususnya memandangkan pada sejarah pemberontakan umat Tuhan, namun mesej serius ini sebenarnya bertujuan sebagai panggilan untuk bertaubat. Oleh itu, nada penghakiman masa depan Tuhan pada akhirnya adalah satu pengharapan.
+
+Dalam konteks penghakiman dan pengharapan ini, Tuhan menekankan bahawa Dia tidak berubah, dan sememangnya hakikat inilah sebabnya mengapa umat-Nya tidak dibinasakan (Mal. 3:6). Idea tentang ketidakberubahan Tuhan diterjemahkan dalam Alkitab versi NET sebagai “Aku, TUHAN, tidak menarik balik janji-Ku” [terjemahan bebas],  yang menerapkan tanggapan tentang kekekalan perjanjian moral Tuhan, yang dimaksudkan oleh konteks petikan itu. Pada masa yang sama, penekanan Maleakhi 3:7 (“Kembalilah kepada-Ku agar Aku akan kembali kepadamu” [AVB] menonjolkan perubahan sikap yang relasional dan positif di pihak Tuhan, iaitu apa yang Dia ingin lakukan, bergantung pada pertaubatan manusia.
+
+Dalam Yakobus 1:17, idea tentang keteguhan ilahi dan keabadian moral juga ditekankan. Konteks Yakobus 1 menunjukkan bahawa godaan tidak didorong oleh Tuhan, kerana Dia secara konsisten dan sentiasa memberi kita hadiah yang baik dan sempurna dari atas. Oleh itu, disebalik gabungan godaan dan kurnia yang berubah-ubah, Dia sentiasa konsisten memberikan kepada kita hanya hadiah. Sebagai “Bapa, sumber segala cahaya,” Dia menunjukkan yang “Dia tidak berubah dan tidak seperti bayangan yang berubah-ubah bentuknya” (Yakobus 1:17, AVB). Hubungan antara Tuhan sebagai Pencipta terang dan keteguhan-Nya juga muncul dalam Mazmur 136:7-9, yang merupakan sebahagian daripada penekanan berulang dalam mazmur: “Kasih-Nya kekal selama-lamanya” (AVB). Dalam ayat ini, pemazmur menggariskan kuasa penciptaan dan keteguhan Tuhan: “kepada Dia yang menjadikan cahaya-cahaya besar,
+
+kasih-Nya kekal selama-lamanya; matahari untuk memerintah sewaktu siang, kasih-Nya kekal selama-lamanya; bulan dan bintang untuk memerintah sewaktu malam, kasih-Nya kekal selama-lamanya” (Mzm. 136:7-9, AVB).
+
+3. Mengasihi Keadilan Mengambil Kira Pertaubatan.
+
+Nampaknya Perjanjian Lama mempunyai pernyataan berbentuk paradoks tentang sifat Tuhan yang bertaubat dan berlembut hati. Pada satu sudut, kita mempunyai petikan—seperti Bilangan 23:19 (“TUHAN bukanlah manusia sehingga Dia berbohong, bukan anak manusia sehingga Dia menyesal dan berubah fikiran. Jika Dia berfirman, tidak akankah Dia lakukannya? Jika Dia berbicara, tidak akankah Dia laksanakannya?” [AVB]) dan 1 Samuel 15:29 (“Yang Maha Mulia, yang disembah orang Israel, tidak berdusta dan tidak menyesal, kerana Dia bukan manusia yang harus menyesal” [AVB])—yang mengesahkan keteguhan Tuhan. Untuk menyatakannya dengan lebih jelas, Tuhan tidak berlembut hati. Perkara utama dari pernyataan ini adalah bahawa Tuhan tidak berdusta, yang konsisten dengan ajaran Perjanjian Baru tentang Tuhan, dalam Titus 1:2 dan Ibrani 6:18.
+
+Sebaliknya, petikan Perjanjian Lama menyebutkan mengenai penyesalan atau pertaubatan Tuhan dalam erti kata Dia tidak membawa penghakiman yang Dia umumkan terhadap mereka yang melakukan kejahatan. Salah satu contoh yang paling terkenal ialah belas kasihan ilahi yang ditunjukkan kepada Niniwe dalam kitab Yunus (Yunus 3:10), di mana Yunus sendiri, dalam permulaan bab 4, tidak bersetuju dengan pertaubatan Tuhan. Penjelasan Yunus tentang mengapa dia tidak mahu mengumumkan penghakiman ilahi yang akan datang terhadap Niniwe menguatkan belas kasihan Tuhan: “Ya TUHAN, bukankah sudah kukatakan hal ini ketika aku masih di negeriku sehingga aku cepat-cepat melarikan diri ke Tarsis. Aku tahu betapa Engkaulah Tuhan pengasih dan penyayang, panjang sabar dan melimpah-ruah kasih, serta berbelas kasihan dan tidak pula mendatangkan malapetaka” (Yunus 4:1, 2, AVB).
+
+Yunus 4:2 mengandungi sekurang-kurangnya tiga sebab penting mengapa sifat Tuhan yang “berlembut hati” ini tidak seharusnya mengejutkan. Pertama, Yunus sendiri menunjukkan bahawa dari awal lagi dia mengesyaki yang keputusan sedemikian akan berlaku. Penjangkaan terhadap belas kasihan Tuhan inilah sebab sebenar Yunus melarikan diri ke Tarsis. Kedua, pernyataannya tentang Tuhan di sini menggemakan Keluaran 32:14 dan Keluaran 34:6, 7, di mana Israel sendiri menjadi sasaran pertaubatan Tuhan. Oleh itu, lama sebelum sikap berlembut hati ilahi mengenai Niniwe ini, Tuhan sudah melakukan perkara yang sama terhadap Israel pada masa lalu. Ketiga, jenis penyesalan ini tidak bermakna bahawa Tuhan berdusta tentang penghakiman-Nya yang diumumkan, kerana Dia menjelaskan dalam Yeremia 18:7-10 bahawa “Ada kalanya Aku berfirman bahawa Aku akan mencabut, merobohkan, dan membinasakan sesuatu bangsa atau sesuatu kerajaan. Namun demikian, jika bangsa yang Kuancam itu bertaubat daripada kejahatannya, maka Aku akan menarik kembali malapetaka yang Kurancangkan bagi mereka. Ada kalanya Aku berfirman bahawa Aku akan membangunkan dan mengukuhkan sesuatu bangsa atau sesuatu kerajaan. Namun demikian, jika mereka melakukan hal yang jahat di sisi-Ku dan tidak mematuhi-Ku, maka Aku akan menarik kembali kebaikan yang Kujanjikan kepada mereka” (AVB). Oleh itu, Tuhan secara relasional mengubah sikap-Nya terhadap manusia jika mereka secara relasional mengubah sikap mereka terhadap-Nya.
+
+#### Bahagian III: Penerapan Hidup
+
+Kitab Suci menegaskan kekekalan moral Tuhan, tetapi Dia mungkin berubah secara relasional terhadap umat-Nya apabila mereka memilih untuk menerima atau menolak Dia. Dengan idea ini, bincangkan soalan berikut:
+
+1.	Bagaimanakah kita dapat mencerminkan keadilan Tuhan semasa kita bertindak balas terhadap ketidakadilan dan perbuatan salah di dunia?
+
+2.	Tuhan bertaubat dan mengubah penghakiman-Nya bergantung pada sikap manusia terhadap-Nya. Adakah keadilan Tuhan penuh dengan dendam dan hukuman, atau adakah ia membayangkan sesuatu bentuk pemulihan? Terangkan. Bagaimanakah pertaubatan Tuhan berkaitan dengan pemulihan?
+
+3.	Tuhan bersedia memulihkan hubunganNya dengan umatNya. Dari perspektif ini, bagaimanakah kita boleh memupuk keadilan dan kasih untuk memulihkan hubungan yang rosak?
+
+4.	Pernahkah anda cuba menangani ketidakadilan namun ia bertindak balas atau tidak berjaya? Jika ya, bagaimana anda merespon? Bagaimanakah anda boleh terus mengejar keadilan dan membantu mereka yang paling rapuh?
+
+5.	Pernahkah anda dilayan secara tidak adil? Jika ya, apakah kesudahan situasi anda? Bagaimanakah pengalaman anda itu mempengaruhi cara anda melayani orang lain?
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/07/01.md b/src/ms/ss/2025-01/07/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..a5cd7be0b1
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/07/01.md
@@ -0,0 +1,19 @@
+---
+title:  Masalah Kejahatan
+date:  08/02/2025
+---
+
+Bacaan Untuk Pelajar Minggu Ini:  Ayuy 30:26; Mat.27:46; Ayub 38:1–12; Mazmur 73; Kej 2:16, 17; Wahyu 21:3, 4.
+
+> <p>Ayat Hafalan</p>
+> “TUHAN akan menghapuskan setiap titik air mata mereka. Tiadalah lagi kematian, kesedihan dan tangisan. Tiada lagi kesakitan, kerana segala yang lama telah lenyap” (Wahyu 21:4, AVB).
+
+Mungkin isu terbesar yang dihadapi oleh agama Kristian ialah masalah kejahatan—bagaimana untuk mendamaikan hakikat bahawa Tuhan itu benar-benar baik dan penyayang, dengan hakikat kejahatan di dunia ini. Secara ringkasnya, jika Tuhan itu maha baik dan maha berkuasa, mengapa ada kejahatan, dan sangat banyaknya juga?
+
+Ini bukan semata-mata satu masalah akademik tetapi sesuatu yang sangat menyusahkan ramai orang dan menghalang sesetengah orang daripada mengenali dan mengasihi Tuhan.
+
+“Bagi kebanyakan orang, asal mula dosa dan sebab kewujudannya adalah sumber kebingungan yang besar. Mereka melihat perbuatan jahat, dengan akibatnya yang mengerikan iaitu celaka dan kehancuran, dan mereka mempersoalkan bagaimana semua ini boleh wujud di bawah kedaulatan Dia yang tidak terbatas dalam kebijaksanaan, dalam kuasa, dan dalam kasih. Inilah misteri yang mereka tidak dapati penjelasannya.”—Ellen G. White, The Great Controversy, ms. 492.
+
+Ramai ateis mengenal pasti masalah kejahatan sebagai mengapa mereka itu adalah ateis. Tetapi seperti yang akan kita lihat dalam minggu ini dan minggu-minggu akan datang, Tuhan Alkitab adalah baik sepenuhnya, dan kita boleh mempercayai-Nya—walaupun kejahatan yang telah sangat menjangkiti dunia kita yang telah jatuh ini.
+
+Kaji pelajaran minggu ini sebagai persediaan untuk Sabat, 15 Februari.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/07/02.md b/src/ms/ss/2025-01/07/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..267a2e5c2c
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/07/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  “Berapa Lama, Ya Tuhan?”
+date:  09/02/2025
+---
+
+Masalah kejahatan disuarakan bukan sahaja dalam konteks kontemporari tetapi dalam Kitab Suci itu sendiri.
+
+`Baca Ayub 30:26, Yeremia 12:1, Yeremia 13:22, Maleakhi 2:17, dan Mazmur 10:1. Bagaimanakah ayat-ayat ini membawa masalah kejahatan ke hadapan pengalaman hidup manusia?`
+
+Ayat ini menimbulkan banyak persoalan yang masih ada pada kita hari ini. Mengapakah kelihatan seperti orang jahat itu makmur dan mereka yang melakukan kejahatan mendapat manfaat daripada kejahatan mereka, jika tidak selalu tetapi masih cukup kerap? Mengapakah orang benar itu sangat menderita? Di manakah Tuhan apabila kejahatan berlaku? Mengapakah Tuhan kadangkala kelihatan jauh dari kita, malah tersembunyi?
+
+Apa sahaja yang kita katakan tentang soalan-soalan ini dan masalah kejahatan secara lebih umum, kita harus memastikan untuk tidak menganggap remeh kejahatan itu. Kita tidak seharusnya cuba menyelesaikan masalah dengan meremehkan jenis, atau jumlah, kejahatan di dunia. Kejahatan itu sangat buruk—dan Tuhan lebih membencinya daripada kita. Oleh itu, kita mungkin turut serta dalam seruan yang berbunyi di seluruh Kitab Suci sebagai respons tehadap banyak kejahatan dan ketidakadilan di dunia: “Berapa lama lagi, ya Tuhan?”
+
+`Baca Matius 27:46. Bagaimanakah anda memahami kata-kata Yesus ini? Apakah yang mereka sampaikan tentang bagaimana kejahatan menyentuh Tuhan dengan cara yang paling ketara?`
+
+Di atas salib, Yesus sendiri menyuarakan soalan: “Ya TUHAN-Ku, ya TUHAN-Ku, mengapa Kautinggalkan Aku?” (Mat. 27:46, AVB). Di sini khususnya kita melihat bahawa Tuhan Sendiri disentuh oleh kejahatan, kebenaran yang menakjubkan yang ditonjolkan dengan kuat dalam penderitaan dan kematian Kristus di kayu salib, di mana semua kejahatan dunia ditimpakan ke atas-Nya.
+
+Namun, di sini sekalipun, ada harapan. Apa yang Kristus lakukan di kayu salib  telah mengalahkan sumber kejahatan, iaitu Syaitan dan akhirnya akan menghapuskan kejahatan sepenuhnya. Yesus memetik kata-kata itu dari Mazmur 22:1, dan seluruh Mazmur berakhir dengan kemenangan.
+
+`Di atas salib, pada masa itu, Yesus menantikan harapan yang Dia tidak dapat lihat. Bagaimanakah kita dapat memperoleh penghiburan daripada pengalaman-Nya apabila kita juga tidak dapat melihat harapan di hadapan kita?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/07/03.md b/src/ms/ss/2025-01/07/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..9a0a780add
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/07/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  “Terdapat Banyak Perkara Yang Kita Tidak Tahu”
+date:  10/02/2025
+---
+
+Penghujung sejarah akan datang dengan kemenangan kasih mengatasi kejahatan. Tetapi, dalam pada itu, banyak soalan yang merisaukan tertinggal. Bagaimanakah kita boleh berfikir dan berbicara tentang masalah kejahatan dengan cara yang boleh membantu?
+
+`Baca Ayub 38:1–12. Bagaimanakah jawapan Tuhan kepada Ayub menjelaskan masalah kejahatan? Sejauh manakah kita tahu dan tidak tahu tentang apa yang mungkin berlaku di belakang tabir?`
+
+Dalam naratif itu, Ayub telah banyak menderita dan telah menyuarakan banyak soalan sendiri tentang mengapa sangat banyak kejahatan dan penderitaan telah menimpanya. Dia meminta pertemuan dengan Tuhan untuk mencari jawapan terhadap soalan-soalannya, tanpa mengetahui bahawa banyak lagi yang berlaku di belakang tabir, di dalam istana di syurga (lihat Ayub 1–2).
+
+`Respon Tuhan terhadap Ayub sangat mengagumkan. Secara khusus, “Kemudian TUHAN menjawab Ayub dari dalam angin puting beliung, ‘Siapakah orang ini yang meragukan hikmah-Ku dengan kata-kata yang tidak berilmu?’” (Ayub 38:1, 2, AVB). Satu terjemahan menyatakannya begini: “Siapa engkau, sehingga berani meragukan hikmat-Ku dengan kata-katamu yang bodoh dan kosong?” (Ayub 38:2, ABIS). Dan, Tuhan menambahkan dalam Ayub 38:4, “Di manakah engkau ketika Aku meletakkan asas bumi? Jawablah jika engkau berpengetahuan” (NKJV).`
+
+`Baca Ayub 42:3. Bagaimanakah respon Ayub menjelaskan yang harus kita kenali tentang kedudukan kita sendiri?`
+
+Melalui respon-Nya kepada Ayub, Tuhan menjelaskan kepada Ayub bahawa terdapat banyak perkara yang Ayub tidak tahu dan tidak faham. Seperti Ayub, kita juga harus dengan rendah hati mengakui bahawa terdapat banyak perkara yang berlaku di dunia, dan di belakang tabir, yang kita tidak tahu apa-apa. Hakikat bahawa kita mungkin tidak tahu apa jawapan kepada soalan kita tidak bermakna tiada jawapan yang baik atau suatu hari nanti semuanya tidak akan diselesaikan. Sehingga itu, kita perlu percaya kepada kebaikan Tuhan, yang telah diturunkan kepada kita dalam banyak cara.
+
+`Fikirkan betapa sedikitnya kita tahu tentang apapun. Oleh itu, mengapakah kita harus belajar untuk hidup dengan soalan yang tidak terjawab tentang subjek yang paling sukar: iaitu, kejahatan dan penderitaan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/07/04.md b/src/ms/ss/2025-01/07/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..ad4ef5adb2
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/07/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Ahli Teisme Skeptikal
+date:  11/02/2025
+---
+
+Tuhan menyatakan dalam Yesaya 55:8, 9, “Sesungguhnya, rancangan-Ku bukanlah rancanganmu dan jalanmu bukanlah jalan-Ku,” demikianlah firman TUHAN. “Setinggi langit di atas bumi, demikianlah tingginya jalan-Ku daripada jalanmu dan rancangan-Ku daripada rancanganmu” (AVB).
+
+Fikiran Tuhan jauh lebih tinggi daripada pemikiran kita. Kita tidak dapat membayangkan kekompleksan rancangan Tuhan untuk sejarah. Memandangkan hal ini, mengapakah kita harus mengharapkan dalam berada di dalam kedudukan untuk mengetahui apa alasan Tuhan terhadap apa yang Dia lakukan atau tidak lakukan dalam pelbagai situasi?
+
+Satu cara untuk mendekati masalah kejahatan, berdasarkan pada kesedaran tentang betapa sedikit yang kita ketahui, ialah yang disebut “teisme skeptikal.” Para ahli teisme skeptikal ini adalah orang yang percaya bahawa Tuhan mempunyai sebab yang baik untuk bertindak sebagaimana yang Dia telah lakukan, tetapi memandangkan pengetahuan kita yang terhad, kita tidak sepatutnya berada dalam kedudukan untuk mengetahui sebab-sebab tersebut. Ahli teisme skeptikal adalah skeptikal mengenai keupayaan manusia untuk menyedari atau memahami sepenuhnya alasan Tuhan berkaitan dengan kejahatan di dunia ini. Sebagai contoh, hanya kerana seseorang tidak dapat melihat kuman yang terapung di udara di sekeliling kita tidak bermakna tiada kuman yang terapung di udara di sekeliling kita. Hakikat bahawa seseorang tidak tahu apa alasan Tuhan itu sudah tentu tidak bermakna bahawa Tuhan tidak mempunyai alasan yang kukuh.
+
+`Baca Mazmur 73. Bagaimanakah pemazmur memahami kejahatan dan ketidakadilan di sekelilingnya? Apakah yang dia lihat yang meletakkan pemahamannya dalam perspektif yang berbeza?`
+
+Pemazmur sangat merasa terganggu oleh kejahatan di dunia. Dia melihat di sekelilingnya dan melihat orang jahat menjadi makmur. Semuanya kelihatan tidak adil dan tidak saksama. Dia tidak mempunyai jawapan untuk diberikan. Dia tertanya-tanya sama ada patut percaya dan berkhidmat kepada Tuhan. Iaitu, sehingg dia melihat ke dalam sanktuari.
+
+Bait suci itu menyediakan sebahagian daripada kunci pada masalah kejahatan—iaitu, mengenali adanya Hakim yang adil yang akan membawa keadilan dan penghakiman pada masa-Nya sendiri.
+
+`Bagaimanakah pemahaman Adventist tentang penghakiman dan doktrin bait suci dapat menjelaskan masalah kejahatan? Adakah berguna untuk anda dapat mengetahui bahawa, walaupun kita mempunyai banyak soalan sekarang, namun perincian sejarah dan penghakiman Tuhan yang adil akan dinyatakan pada akhirnya nanti?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/07/05.md b/src/ms/ss/2025-01/07/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..ca711a0e1b
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/07/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Pembelaan Kehendak Bebas
+date:  12/02/2025
+---
+
+Betapapun kita tidak memahami cara dan pemikiran Tuhan, namun Kitab Suci menyatakan beberapa perkara yang membantu menjelaskan mengenai masalah kejahatan. Satu jalan untuk menangani masalah logik pada kejahatan dikenali sebagai pembelaan kehendak bebas.
+
+Pembelaan kehendak bebas ialah satu pandangan bahawa kejahatan adalah hasil daripada penyalahgunaan kehendak bebas oleh makhluk ciptaan yang diberikan sifat ini. Oleh itu, Tuhan tidak boleh dipersalahkan kerana kejahatan, kerana kejahatan adalah akibat daripada makhluk ciptaan yang menyalahgunakan kehendak bebas yang Tuhan berikan kepada kita untuk satu tujuan yang baik. Namun, mengapakah Tuhan memberikan sifat kehendak bebas sedemikian? Dalam hal ini, C.S. Lewis pernah menulis bahawa "kehendak bebas, walaupun ia memungkinkan kejahatan, juga merupakan satu-satunya perkara yang membolehkan berbaloinya kasih atau kebaikan atau kegembiraan untuk dimiliki. Dunia mahkluk automatik—makhluk yang berfungsi seperti mesin—tidak berbaloi untuk dicipta. Kebahagiaan yang TUHAN rancangkan untuk makhluk-Nya yang lebih tinggi adalah kebahagiaan bebas, bersatu secara sukarela dengan-Nya dan dengan satu sama lain . . . . Dan untuk itu mereka mesti memiliki kehendak bebas.”—Mere Christianity (New York: MacMillan, 1960), ms. 52.
+
+`Baca Kejadian 2:16, 17. Bagaimanakah ayat ini memaparkan kebebasan moral yang diberikan kepada Adam dan Hawa?`
+
+Mengapa ada hukum yang diperintah kan kepada mereka jika mereka tidak mempunyai kehendak bebas? Adam dan Hawa memakan buah terlarang, dan sejak itu planet kita telah dipenuhi dengan kejahatan. Dalam Kejadian 4, bab yang menyusul selepas naratif Kejatuhan, akibat dosa yang dahsyat dilihat di dalam peristiwa pembunuhan Habel oleh abangnya. Naratif Kejatuhan menunjukkan bagaimana penyalahgunaan kehendak bebas pada Adam dan Hawa telah membawa dosa dan kejahatan ke dalam sejarah planet kita.
+
+Melalui Kitab Suci, kita melihat realiti pada kehendak moral bebas. (Lihat Ulangan 7:12, 13; Yos. 24:14, 15; Mzm. 81:11–14; dan Yes. 66:4.) Setiap hari dalam hidup kita, pada satu tahap atau yang lain, kita sendiri menggunakan kehendak bebas yang diberikan oleh Pencipta kita. Tanpa kehendak bebas, kita tidak akan dikenali sebagai manusia. Kita akan menjadi lebih seperti mesin, atau robot yang tidak berfikiran.
+
+`Sony Corporation telah mencipta anjing robot, dipanggil Aibo. Ia tidak akan sakit, tidak mendapat kutu, tidak menggigit, tidak memerlukan suntikan dan tidak perlu menanggalkan bulu. Adakah anda akan menggantikan anjing yang mempunyai tubuh dan darah dengan Aibo? Jika tidak, bagaimanakah pilihan anda boleh membantu anda memahami dengan lebih baik mengapa Tuhan mencipta kita seperti yang Dia lakukan, iaitu dengan sifat kehendak bebas—walaupun akan menghadapi risiko?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/07/06.md b/src/ms/ss/2025-01/07/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..62f424581f
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/07/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Kasih dan Kejahatan?
+date:  13/02/2025
+---
+
+Tuhan telah memberikan sifat kehendak bebas kepada makhluk ciptaan kerana ia perlu untuk kasih; penyalahgunaan kehendak bebas ini adalah punca kejahatan. Sekali lagi, banyak persoalan yang tertinggal. Tuhan membenarkan kejahatan (untuk sementara waktu), sambil membencinya dengan mendalam, kerana mengecualikan kemungkinan kewujudannya akan mengecualikan kasih, dan memusnahkannya lebih awal akan merosakkan kepercayaan yang diperlukan untuk kasih.
+
+“Bumi menjadi gelap melalui salah faham tentang Tuhan. Supaya bayang-bayang yang suram itu dapat diterangi, agar dunia dapat dikembalikan kepada Tuhan, maka kuasa tipu daya Iblis haruslah dipatahkan. Ini tidak boleh dilakukan secara paksa. Penggunaan kekerasan adalah bertentangan dengan prinsip pemerintahan Tuhan; Dia hanya menginginkan pelayanan kasih; dan kasih tidak boleh diperintahkan; ia tidak boleh dimenangi dengan kekerasan atau kuasa. Hanya dengan kasih maka kasih itu boleh dibangkitkan. Mengenal Tuhan adalah mengasihi Dia; Wataknya mesti dizahirkan berbeza dengan watak Setan.”—Ellen G. White, The Desire of Ages, ms. 22.
+
+Tanpa kehendak bebas, tidak mungkin ada kasih, dan jika Tuhan adalah kasih, maka nampaknya jelas bahawa bukanlah benar-benar satu pilihan bagi Tuhan untuk meniadakan kasih atau kebebasan yang diperlukan untuk kasih itu wujud. Seseorang juga boleh beranggapan bahawa jika kita mengetahui penghujungnya dari awal, seperti yang Tuhan ketahui, kita tidak mahu Dia menyingkirkan kebebasan kita. Lagipun, siapakah yang mahu hidup dalam alam semesta tanpa kasih?
+
+`Baca Roma 8:18 dan Wahyu 21:3, 4. Bagaimanakah ayat ini dapat memberi kita keyakinan untuk mempercayai kebaikan Tuhan, disebalik terdapatnya segala kejahatan di dunia kita?`
+
+Walaupun kita tidak dapat melihat melalui kegelapan, namun Tuhan dapat melihat kesudahannya dari awal. Dia juga dapat melihat kebahagiaan kekal yang dijanjikan kepada semua orang yang meletakkan iman mereka kepada Yesus. Menurut Roma 8:18, “penderitaan kita sekarang terlalu kecil untuk dibandingkan dengan kemuliaan yang akan dinyatakan kepada kita” (AVB). Adakah kita memiliki iman dan kepercayaan untuk mempercayai janji yang menakjubkan ini?
+
+Juga, yang sangat suci, sangat asas, adalah kasih dan kebebasan yang wujud di dalam kasih, sehingga daripada menafikannya kepada kita, Yesus tahu itu akan menghantar Dia ke salib, di mana Dia akan menderita dengan ngeri. Namun, bagaimana sekalipun, Dia memberikan kebebasan ini kepada kita dengan menyedati apa yang akan ditanggungNya. Mengapakah ini berupa satu pandangan yang sangat penting untuk kita sentiasa ingati?
+
+`Bagaimanakah dengan mengingati hakikat bahawa Tuhan memberi kita kebebasan akan membantu melindungi kita daripada berfikir bahawa segala yang berlaku adalah kehendak Tuhan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/07/07.md b/src/ms/ss/2025-01/07/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..a577214cb4
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/07/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Pandangan Tambahan
+date:  14/02/2025
+---
+
+Baca Ellen G. White , “Why Was Sin Permitted?” ms. 33–43, dalam Patriarchs and Prophets .
+
+“Walaupun ketika dia dibuang dari syurga, Hikmat kekal tidak membinasakan Syaitan. Oleh kerana hanya pengabdian kasih yang boleh diterima oleh Tuhan, maka kesetiaan makhluk-Nya harus bersandar pada keyakinan pada keadilan dan kebaikan-Nya. Penghuni syurga dan dunia, yang tidak bersedia untuk memahami sifat atau akibat dosa, tidak dapat melihat keadilan Tuhan di dalam kebinasaan Syaitan. Seandainya dia segera dilenyapkan dari kewujudan, beberapa orang akan melayani Tuhan kerana ketakutan dan bukannya kerana kasih. Pengaruh si penipu tidak akan dimusnahkan sepenuhnya, dan roh pemberontakan tidak akan dilenyapkan sepenuhnya. Demi kebaikan seluruh alam semesta pada sepanjang zaman yang tiada hentinya, dia harus mengembangkan prinsip-prinsipnya dengan lebih lengkap, agar tuduhannya terhadap kerajaan ilahi akan dapat dilihat di dalam sifatnya yang sebenarnya oleh semua makhluk ciptaan dan bahwa keadilan dan belas kasihan Tuhan dan keabadian pada Hukum-Nya akan selama-lamanya ditempatkan di luar sebarang bentuk persoalan.
+
+“Pemberontakan Syaitan akan menjadi pengajaran kepada alam semesta pada sepanjang zaman yang akan datang—sebagai satu kesaksian yang berterusan tentang sifat dosa dan akibatnya yang mengerikan. Kesan pekerjaan Syaitan, kesannya terhadap manusia dan malaikat, akan menunjukkan apa yang mesti menjadi akibat daripada mengenepikan kuasa ilahi. Ia akan memberi kesaksian bahawa dengan wujudnya pemerintahan Tuhan, kesejahteraan semua makhluk ciptaan-Nya turut terjamin. Oleh itu, sejarah percubaan pemberontakan yang dahsyat ini adalah untuk menjadi perlindungan yang kekal bagi semua makhluk suci, untuk mencegah mereka daripada tertipu tentang sifat pada pelanggaran, untuk menyelamatkan mereka daripada melakukan dosa, dan menderita hukumannya.”—Ellen G. White, Patriarchs and Prophets, ms. 42, 43.
+
+**Soalan Perbincangan**:
+
+`"Theodicy" adalah istilah untuk mewajarkan Tuhan dalam menghadapi kejahatan. Tetapi ia bukanlah mewajarkan untuk kejahatan itu sendiri. Bayangkan seseorang di syurga berkata, “Oh, ya, Yesus, sekarang saya faham mengapa keluarga saya diseksa dan dibunuh di depan mata saya. Ya, semuanya masuk akal sekarang. Terima kasih, Yesus!” Itu tidak masuk akal. Bagaimanakah kita dapat memahami bahawa Tuhan, bukan kejahatan, yang akhirnya akan dibenarkan dalam kontroversi besar itu? (Lihat pelajaran 9.)`
+
+`Pernahkah anda berasa seperti Ayub? Pernahkah anda tergoda untuk berfikir bahawa tidak mungkin ada penjelasan yang baik untuk penderitaan yang anda atau orang tersayang telah alami? Bagaimanakah kesedaran terakhir Ayub apabila dia berkata “aku telah menyatakan apa yang tidak kufahami” (Ayub 42:3, AVB) memberi penerangan tentang kedudukan kita sehubungan dengan soalan kita sendiri?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/07/info.yml b/src/ms/ss/2025-01/07/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..3fa96d641f
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/07/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Masalah Kejahatan"
+start_date: "08/02/2025"
+end_date: "14/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/07/teacher-comments.md b/src/ms/ss/2025-01/07/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..c59ea05d22
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/07/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,66 @@
+---
+title:  Komen Guru
+date:  14/02/2025
+---
+
+#### Bahagian I: Pandangan Keseluruhan
+
+**Ayat-ayat Utama**: Wahyu 21:4
+
+Tumpuan Kajian:Ayub 38, Ayub 42:3, Rom. 8:18.
+
+Pengenalan:  Walaupun kita berusaha memahami kehadiran kejahatan di dunia ini, kita mesti menyedari keterbatasan kita dan mendekati penyelesaiannya dengan harapan.
+
+Tema Pelajaran: Pelajaran minggu ini menekankan tiga idea utama.
+
+1. Alkitab mengandungi persoalan terbuka mengenai masalah kejahatan: Dalam saat-saat penderitaan, sukar untuk kita memahami kasih dan kebaikan Tuhan yang besar dengan kehadiran kejahatan. Dalam Kitab Suci, kita menemui beberapa watak yang mengajukan persoalan “berapa lama lagi” berkaitan penderitaan, dan soalan-soalan ini menyatakan harapan mereka terhadap tindakan ilahi. Begitu juga, dalam penderitaan dan kesusahan kita, kita berharap agar Tuhan akan menewaskan kejahatan.
+
+2. Penjelasan kita mengenai masalah kejahatan adalah terbatas: Masalah kejahatan dan penderitaan merupakan cabaran kepada umat manusia. Ayub mengemukakan beberapa persoalan kepada Tuhan di tengah-tengah perasaan ketidakberdayaannya dalam menyelesaikan masalah kejahatan. Namun, sebaliknya daripada memberikan jawapan, Tuhan mengajukan lebih banyak soalan. Akhirnya, Ayub menyedari keterbatasannya untuk memahami realiti kejahatan dengan sempurna.
+
+3. Kita digalakkan untuk mendekati masalah kejahatan dengan harapan: Kita perlu belajar untuk hidup dengan soalan-soalan yang tidak terjawab mengenai masalah kejahatan. Dosa adalah penyusup, dan tiada alasan yang dapat diberikan untuk menjelaskan sepenuhnya kehadirannya di dunia kita. Kasih Tuhan membantu kita untuk mendekati masalah ini dengan harapan.
+
+Aplikasi Kehidupan: Ketika kita menghadapi masalah kejahatan dan penderitaan yang sukar, kita perlu mengakui betapa terbatasnya pemahaman kita mengenai banyak perkara yang terjadi kepada kita dan di sekitar kita, seperti Ayub. Namun, bagaimanakah kita boleh digalakkan untuk mendekati masalah kejahatan ini dengan harapan?
+
+#### Bahagian II: Ulasan
+
+1. Alkitab Mengandungi Soalan Terbuka Mengenai Masalah Kejahatan.
+
+Terdapat beberapa contoh dalam Kitab Suci di mana soalan “Berapa lama lagi?” diajukan kepada Tuhan berkaitan dengan tindakan jahat dan penderitaan di dunia, dan juga secara peribadi dalam kehidupan orang yang mempersoalkan Tuhan. Soalan ini kerap muncul dalam Mazmur 13:1, 2, ketika pemazmur bimbang dengan kesedihan yang berterusan dan keunggulan musuh-musuhnya. “Berapa lamakah, ya TUHAN, akan Kaulupakan aku selama-lamanya? Berapa lamakah Engkau akan menyembunyikan wajah-Mu daripadaku? Berapa lamakah aku akan bergelut dengan fikiranku sendiri sedangkan hatiku duka setiap hari? Berapa lamakah musuhku akan mengatasiku?” (AVB).
+
+Demikian juga, pemazmur dalam Mazmur 94:3 terganggu dengan apa yang kelihatan sebagai kejayaan orang jahat yang tidak adil. “Ya TUHAN, berapa lamakah orang zalim, berapa lamakah orang zalim tetap menang?” (AVB). Selain itu, permulaan kitab Habakuk 1:2-4 dengan kuat mempersoalkan Tuhan dengan ungkapan “berapa lama lagi.” Habakuk bertanya, “Berapa lama lagi, ya TUHAN, harus aku berteriak meminta tolong, tetapi Engkau tidak mahu mendengar? Adakah aku perlu menjerit “Keganasan!” kepada-Mu, namun Engkau tidak mahu menyelamatkan? Mengapakah Engkau membuat aku melihat kejahatan dan memandang kezaliman? Penjarahan dan keganasan terjadi di hadapanku. Persengketaan dan perbalahan berterusan. Maka hukum itu pincang dan keadilan tidak pernah muncul.
+
+Angkara kalangan fasiq mengepung orang benar; maka keadilan yang muncul itu diputarbalikkan.” (AVB).
+
+Secara paradoks, walaupun nabi Yeremia yakin terhadap kebenaran Tuhan, namun dia bertanya tentang penghakiman ilahi. “Engkaulah yang benar, ya TUHAN, apabila aku berbantah dengan Engkau. Namun demikian, aku ingin berbicara dengan Engkau tentang keadilan: Mengapakah hidup orang fasiq beruntung? Mengapakah semua orang yang berbuat khianat tenang sahaja?” (Yer. 12:1, AVB). Di samping itu, dia menggunakan ungkapan “berapa lama lagi” untuk bertanya kepada Tuhan, “Berapa lama lagi negeri ini akan berkabung dan tumbuh-tumbuhan layu di segala padang? Kerana kejahatan penduduknya, binatang dan burung pun lenyap. Orang itu berfikir, “Dia tidak akan melihat kesudahan kita.”” (Yer. 12:4, AVB).
+
+Dalam kitab Wahyu, pembukaan meterai kelima memperlihatkan gambaran simbolik mengenai orang-orang “yang telah dibunuh kerana firman TUHAN dan kerana kesaksian yang dipegang mereka dengan setia” (Why. 6:9, AVB). Secara khusus, mereka berada “di bawah mezbah” dan berseru dengan suara yang lantang kepada Tuhan dengan soalan “berapa lama lagi?”—“ Ya Tuhan yang suci dan benar! Berapa lama lagi sebelum Engkau menghakimi penghuni bumi dan membalas perbuatan mereka yang telah menumpahkan darah dan meragut nyawa kami?” (Why. 6:10, AVB).
+
+Secara keseluruhan, soalan “berapa lama lagi” ini menyiratkan kebingungan ketika berdepan masalah kejahatan dan menyampaikan kerinduan mendalam untuk keadilan ilahi. Walaupun Mazmur 10:1, 2 tidak menggunakan ungkapan “berapa lama lagi,” kebingungan yang sama dan harapan kuat untuk mendapat tindakan ilahi wujud di dalam soalan yang diajukan kepada Tuhan dalam ayat ini. “Mengapakah Engkau menjauhkan diri, ya TUHAN, dan bersembunyi pada masa kesusahan? Orang zalim dalam keangkuhannya menindas orang miskin, biarlah mereka terperangkap dalam jerat sendiri” (Mzm. 10:1, 2, AVB)..
+
+2. Penjelasan Kami Mengenai Masalah Kejahatan Adalah Terhad.
+
+Mungkin kitab yang paling merunsingkan tentang masalah kejahatan dalam Kitab Suci ialah Ayub. Ayub 30:26, 27, 31 nampaknya memberikan ringkasan asas tentang perasaan Ayub dalam situasi kesedihan yang mendalam. “Tetapi ketika aku mengharapkan yang baik, datanglah yang jahat; ketika aku menantikan cahaya, datanglah kelam. Batinku bergelora dan tidak mahu diam, hari-hari kesusahan mendatangi aku” (Ayub 30:26, 27, AVB). Tambahan pula, dia menggunakan bahasa metafora alat muzik untuk menggambarkan perasaan negatifnya. “Bunyi kecapiku menjadi irama perkabungan, dan bunyi serulingku menjadi suara orang menangis.” (Ayub 30:31, AVB).
+
+Walaupun kita mungkin berharap bahawa kemunculan Tuhan pada akhir kitab Ayub akhirnya memberikan penjelasan yang diperlukan untuk mengakhiri naratif itu, namun kita ditinggalkan dengan lebih banyak masalah. Daripada memberikan jawapan, Tuhan bertanya kepada Ayub beberapa soalan (lihat Ayub 38-39). Pada dasarnya, Tuhan bertanya kepadanya tentang misteri penciptaan untuk menunjukkan betapa kecilnya Ayub sebagai makhluk jika dibandingkan dengan kebesaran Pencipta. Apabila Ayub menyedari perbezaan yang jelas ini dan dengan rendah hati mengakui pemahamannya yang terhad tentang kehidupan dan dunia ciptaan, dia melihat dirinya sebagai " dia yang menyelubungi keputusan tanpa pengetahuan," kerana, seperti yang dia menekankan, “tanpa pengertian aku telah bercerita tentang hal-hal yang sangat ajaib bagiku dan yang tidak kuketahui” (Ayub 42:3, ATB).
+
+Oleh itu, apabila kita menghadapi soalan yang sukar mengenai kejahatan dan penderitaan, kita perlu menyedari betapa terhadnya kita dalam memahami dan menjelaskan sepenuhnya banyak perkara yang berlaku dalam kehidupan kita dan di sekeliling kita. Secara paradoks, kita mesti hidup dengan banyak soalan yang tidak terjawab dan, pada masa yang sama, melakukan yang terbaik, sebagai manusia yang terbatas, untuk memahami dan menjelaskan perkara-perkara mengikut apa yang telah Tuhan nyatakan kepada kita. Satu cara untuk, sekurang-kurangnya, sebahagian memahami dan menjelaskan punca realiti kejahatan dan penderitaan adalah dengan meneroka idea kehendak bebas. Kehendak bebas adalah anugerah yang berharga daripada Tuhan kepada makhluk-Nya yang bijaksana, tetapi malangnya pemberian ini telah disalahgunakan dalam dunia sempurna ciptaan Tuhan.
+
+Seperti yang dikatakan oleh Ellen G. White, “Adam adalah agen moral yang bebas. Tetapi dia telah menyalahgunakan kebebasannya. Dia membiarkan dirinya dikuasai oleh nafsu. Dengan keingkaran, dia telah kehilangan kesuciannya. Dengan kehendaknya sendiri dia menjadi pelaku dosa, memisahkan dirinya daripada anugerah Tuhan.”—Manuscript 132, 1902. Dia juga menyatakan bahawa “Kebijaksanaan yang tidak terhingga menunjukkan kepada manusia perbezaan antara yang benar dan yang salah, antara dosa dan kesucian; tetapi kerajaan Tuhan ialah kerajaan dengan memiliki kehendak bebas, dan tidak ada tindakan pemberontakan atau ketaatan yang bukan merupakan tindakan kehendak bebas.”—Manuscript 79, 1896.
+
+Oleh itu, kehendak bebas yang disalahgunakan telah menjadikan dunia yang sempurna yang diciptakan oleh Tuhan menjadi dunia kejahatan, dosa, penderitaan dan kematian. Walaupun idea kehendak bebas yang disalahgunakan tidak menjelaskan segala-galanya tentang masalah kejahatan dan penderitaan, ia adalah bahagian penting pada pemahaman dan penjelasan terhad yang dapat kita ungkapkan mengenai isu ini, sekurang-kurangnya mengikut apa yang telah diturunkan Tuhan kepada kita.
+
+3. Kita Digalakkan Mendekati Masalah Kejahatan Dengan Harapan.
+
+Adalah penting untuk menekankan bahawa Alkitab mengandungi soalan terbuka tentang masalah kejahatan. Penjelasan kita tentang masalah kejahatan adalah terhad kerana perkara ini menunjukkan bahawa kejahatan harus tidak diwajarkan. Ellen G. White menawarkan huraian ringkas tentang hujah ini dengan berkata, “Adalah mustahil untuk menjelaskan asal-usul dosa untuk memberikan sebab bagi kewujudannya. Namun cukuplah dapat dimengerti mengenai asal usul dan watak terakhir pada dosa untuk menyatakan sepenuhnya keadilan dan kemurahan Tuhan dalam segala urusan-Nya dengan kejahatan. Tidak ada yang lebih jelas diajar dalam Kitab Suci selain daripada hakikat bahawa Tuhan sama sekali tidak bertanggungjawab atas kemasukan dosa; bahawa tidak ada penarikan sewenang-wenang anugerah ilahi, tidak ada kekurangan dalam pemerintahan ilahi, yang memberi peluang untuk kebangkitan pemberontakan. Dosa adalah penceroboh, yang tidak terdapat alasan untuk kewujudannya. Ia adalah misteri, yang tidak boleh dipertanggungjawabkan; untuk mewajarkannya adalah untuk mempertahankannya. Seandainya alasan ditemui bagi kewujudannya, atau penyebabnya ditunjukkan untuk kewujudannya, maka ia bukan lagi suatu dosa. Satu-satunya takrif dosa kita ialah yang diberikan dalam firman Tuhan; ia adalah 'pelanggaran hukum;' ia adalah pelaksanaan prinsip yang bertarung dengan hukum kasih yang agung yang merupakan asas kerajaan ilahi.”—The Great Controversy, ms. 492, 493. Oleh itu, tumpuan kita pada perbahasan tentang masalah kejahatan mestilah sifat penyayang Tuhan dan bukan pada kejahatan itu sendiri. Atas dasar sifat penyayang-Nya, maka dengan harapan kita dapat serba sedikit memahami masalah kejahatan yang sukar, bukan untuk membenarkan kejahatan tetapi untuk menumpukan perhatian pada sesuatu yang lebih besar, yaitu, pengharapan yang mulia (Rom. 8:18) Tuhan yang “akan menghapuskan setiap titik air mata [kita]” (Why. 21:4, AVB).
+
+#### Bahagian III: Penerapan Hidup
+
+Bincangkan soalan berikut dengan kelas anda:
+
+1.	Pernahkah anda berada dalam satu situasi kesedihan dan penderitaan yang mendalam di mana anda merasakan Tuhan tidak mendengar anda apabila anda menangis? Jika ya, bagaimana pengalaman Ayub dapat membantu anda untuk percaya pada Tuhan, walaupun nampaknya kejahatan seperti meraih kemenangan?
+
+2.	Dalam masa yang sukar, bagaimanakah anda boleh beralih daripada cuba memahami masalah kejahatan pada menderita di dalam pengharapan?
+
+3.	Bagaimanakah anda boleh berdialog tentang masalah kejahatan dalam cara yang boleh membantu generasi muda di dalam gereja?
+
+4.	Apakah nasihat dan penjelasan yang anda akan berikan kepada seseorang yang menghadapi keadaan yang amat sukar?
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/08/01.md b/src/ms/ss/2025-01/08/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..fbdfd8269d
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/08/01.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Kebebasan Memilih, Kasih dan Ketentuan Ilahi
+date:  15/02/2025
+---
+
+### Bacaan Untuk Pelajaran Minggu Ini
+Luk. 13:34; Yer. 32:17–20; Ibr. 1:3; Ul. 6:4, 5; Ef. 1:9–11; Yoh. 16:33.
+
+> <p>Ayat Hafalan</p>
+> “ ‘Segala ini Kukatakan kepadamu supaya kamu beroleh sejahtera di dalam Aku. Di dalam dunia kamu akan menghadapi penderitaan; tetapi tegapkanlah hatimu, kerana Aku telah menewaskan dunia.’ ” (Yohanes 16:33, AVB)
+
+Ketentuan (takdir) adalah istilah yang digunakan untuk menggambarkan tindakan Tuhan di dunia ini. Cara kita berfikir tentang ketentuan Tuhan membuat perbezaan besar bagaimana kita berhubung dengan Tuhan, bagaimana kita berhubung dengan orang lain, dan bagaimana kita berfikir tentang masalah kejahatan.
+
+Orang Kristian mempunyai pemahaman yang berbeza tentang ketentuan ilahi. Ada orang yang percaya Tuhan menggunakan kuasa-Nya dengan menentukan semua kejadian yang akan berlaku sebagaimana ia akan berlaku. Dia juga memilih siapa yang akan diselamatkan dan siapa yang akan dibinasakan! Malahan, mereka yang mempercayai kepercayaan ini mengatakan  kemahuan manusia juga telah ditentukan oleh Tuhan.
+
+Sebaliknya, ada bukti Alkitab yang kukuh menunjukkan bahawa Tuhan tidak menentukan segala sesuatu yang berlaku. Sebaliknya, Dia memberi manusia kehendak bebas, bahkan sehingga mereka (dan juga para malaikat) boleh memilih untuk bertindak bertentangan dengan kehendak-Nya secara langsung. Sejarah Kejatuhan, dosa, dan kejahatan adalah ungkapan dramatik dan tragis akibat penyalahgunaan kehendak bebas ini. Rencana keselamatan dimulakan untuk memperbaiki tragedi yang disebabkan oleh penyalahgunaan kehendak bebas.
+
+*Kaji pelajaran minggu ini sebagai persiapan untuk Sabat, 22 Februari.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/08/02.md b/src/ms/ss/2025-01/08/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..749ad391b3
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/08/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Tuhan Kita Yang Berdaulat
+date:  16/02/2025
+---
+
+“Tuhan adalah berdaulat,” pendeta muda itu mengajar kumpulan belia di sekolah menengahnya. “Ini bermaksud Dia mengawal segala yang berlaku.” Seorang pelajar sekolah yang keliru membalas, “Jadi Tuhan yang mengawal apabila anjing saya mati? Kenapa Tuhan membunuh anjing saya?”.
+
+Ketika cuba menjawab soalan ini, pendeta muda itu menjawab: “Itu soalan yang sukar. Tetapi kadangkala Tuhan membiarkan kita melalui masa yang sukar supaya kita bersedia untuk menghadapi perkara yang lebih sukar di masa hadapan. Saya masih ingat betapa sukarnya apabila anjing saya mati. Namun, melalui peristiwa itu membantu saya menghadapi masa yang lebih sukar apabila nenek saya meninggal dunia. Adakah itu masuk akal?”.
+
+Selepas diam seketika lamanya, pelajar sekolah ini membalas, “Jadi, Tuhan membunuh anjing saya supaya saya dapat bersedia apabila Dia akan membunuh nenek saya?” - Marc Cortez, dipetik dari John C. Peckham, Divine Attributes: Knowing the Covenantal God of Scripture (Michigan: Baker Academic, 2021) p. 141.
+
+Kadang-kadang orang akan beranggapan bahawa semua yang telah terjadi kerana ia mengikut kehendak Tuhan. Apa sahaja yang berlaku di dunia ini adalah tepat seperti yang Tuhan kehendaki. Lagipun, Tuhan itu maha berkuasa. Lalu, bagaimana mungkinkah sesuatu berlaku tidak dikehendaki oleh Tuhan untuk berlaku? Oleh itu, apapun yang berlaku, seburuk mana pun, itu adalah ketentuan Tuhan. Sekurang-kurangnya, inilah yang diajar di dalam teologi ini.
+
+`Baca Mazmur 81:11-14; Yesaya 30:15, 18; Yesaya 66:4; dan Lukas 13:34. Apakah yang dinyatakan dalam ayat-ayat ini mengenai persoalan sama ada kehendak Tuhan akan sentiasa terjadi?`
+
+Walaupun ramai orang percaya bahawa Tuhan sentiasa mendapat apa yang Dia kehendaki, Alkitab menceritakan kisah yang sangat berbeza. Berkali-kali Kitab Suci menggambarkan Tuhan seperti mengalami keinginan yang tidak dipenuhi. Maksudnya, apa yang berlaku selalunya bertentangan dengan apa yang sebenarnya Tuhan lebih suka akan berlaku. Dalam banyak kejadian, Tuhan dengan jelas menyatakan bahawa apa yang berlaku adalah bertentangan dengan apa yang Dia kehendaki. Dia mengharap umat-Nya memilih yang Dia mahu, tetapi mereka memilih yang lain. Tuhan sendiri  mengeluh: “Tetapi umat-Ku enggan mendengar suara-Ku. . . Kalaulah umat-Ku mahu mendengar-Ku, dan Israel mahu hidup menurut jalan-Ku, tentu Aku segera menundukkan musuh mereka” (Maz. 81: 11, 13, 14, AVB).
+
+`Fikirkan tentang implikasi mana-mana teologi yang mengaitkan segala sesuatu yang berlaku, dengan kehendak Tuhan. Apa jenis masalah dalaman, terutamanya dalam konteks kejahatan, yang akan dibangkitkan oleh teologi sedemikian?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/08/03.md b/src/ms/ss/2025-01/08/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..a888aa06d3
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/08/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Yang Maha Berkuasa
+date:  17/02/2025
+---
+
+Sepanjang Kitab Suci, kuasa Tuhan yang menakjubkan dinyatakan. Dalam Alkitab, banyak cerita tentang Tuhan menggunakan kuasa-Nya dan melakukan mukjizat. Namun, walaupun sedemikian, banyak perkara yang Tuhan tidak mahu berlaku terjadi.
+
+`Baca Wahyu 11:17, Yeremia 32:17-20, Lukas 1:37, dan Matius 19:26. Perhatikan juga Ibrani 1:3. Apakah yang diajarkan tentang kuasa Tuhan di dalam ayat-ayat ini?`
+
+Ayat-ayat ini dan ayat-ayat lain mengajar bahawa Tuhan adalah mahakuasa dan Dia memelihara dunia ini dengan kuasa-Nya. Sesungguhnya, kitab Wahyu berulang kali merujuk kepada Tuhan sebagai “Tuhan TUHAN Yang Mahakuasa” (contohnya, Wahyu 11:17; bandingkan dengan 2 Korintus 6:18, Wahyu 1:8, Wahyu 16:14, Wahyu 19:15, Wahyu 21 :22 ) dan perkataan diterjemahkan sebagai “Maha Kuasa” (pantokrator) secara literal bermaksud “Yang Maha Berkuasa”. Hakikat bahawa Tuhan Maha Kuasa bukan sahaja disahkan dengan perkataan, tetapi ditunjukkan dalam banyak contoh yang menakjubkan di mana Tuhan menggunakan kuasa-Nya untuk membebaskan umat-Nya ataupun campur tangan yang ajaib di dunia.
+
+Walau bagaimanapun, dengan mengatakan Tuhan ‘yang maha berkuasa’ tidak bermaksud Tuhan boleh melakukan apa saja. Alkitab mengajar bahawa terdapat beberapa perkara yang tidak dapat dilakukan oleh Tuhan; contohnya, 2 Timotius 2:13 menyatakan bahawa Tuhan “tidak dapat menyangkal diri-Nya” (AVB).
+
+Oleh itu, kebanyakan orang Kristian bersetuju bahawa Tuhan adalah mahakuasa(omnipotent), bermaksud bahawa Tuhan mempunyai kuasa untuk melakukan apa sahaja yang tidak melibatkan percanggahan—iaitu, apa sahaja yang dilakukan adalah secara logik dan selaras dengan sifat Tuhan. Terdapat beberapa perkara yang mustahil bagi Tuhan kerana ia melibatkan percanggahan yang jelas seperti di dalam doa Kristus di Getsemani. Sementara Kristus mengesahkan “bagi TUHAN tidak ada satu pun yang mustahil.” (Mat. 19:26, AVB), Dia juga berdoa kepada Bapa ketika penyaliban semakin dekat, “‘Ya Bapa-Ku, kalaulah dapat, edarkanlah cawan ini daripada-Ku; namun, bukanlah seperti yang Kukehendaki, melainkan seperti yang Kaukehendaki.’ ” (Mat. 26:39, AVB).
+
+Sudah tentu, Bapa mempunyai kuasa untuk membebaskan Kristus daripada penderitaan di kayu salib, tetapi Dia tidak dapat melakukannya semasa menyelamatkan orang berdosa. Ia mesti satu atau yang lain, bukan kedua-duanya.
+
+`Kitab Suci juga mengajar bahawa Tuhan ingin menyelamatkan semua orang (sebagai contoh, 1 Tim. 2:4–6, Titus 2:11, 2 Pet. 3:9, Yeh. 33:11), tetapi tidak semua orang akan diselamatkan. Dari kenyataan ini apakah yang boleh dipelajari tentang realiti kehendak bebas dan had kuasa Tuhan apabila ia melibatkan makhluk yang telah diberi kehendak bebas?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/08/04.md b/src/ms/ss/2025-01/08/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..78b7abb77e
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/08/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Untuk Mengasihi Tuhan
+date:  18/02/2025
+---
+
+Tuhan adalah maha berkuasa tapi tidak bermakna Dia boleh melakukan perkara yang secara logiknya mustahil. Sebaiknya, Tuhan tidak boleh dengan sewenang-wenangnya menentukan seseorang  mencintai-Nya secara bebas. Jika kebebasan untuk melakukan sesuatu bermakna melakukan sesuatu tanpa ditentukan untuk melakukannya, maka secara definisi adalah mustahil untuk membuat seseorang bebas melakukan sesuatu. Pendek kata, seperti yang telah kita lihat, dan mesti tekankan sekali lagi—Tuhan tidak boleh memaksa sesiapa pun untuk mengasihi Dia, kerana apabila dia dipaksa, itu bukan lagi kasih.
+
+`Baca Matius 22:37 dan Ulangan 6:4, 5. Apakah yang diajarkan oleh ayat-ayat ini tentang realiti kehendak bebas?`
+
+Perintah terbesar, untuk mengasihi Tuhan, memberikan bukti bahawa Tuhan sememangnya mahu semua orang mengasihi Dia. Namun, tidak semua orang mencintai Tuhan. Jadi mengapa Tuhan tidak menjadikan semua orang mengasihi Dia? Sekali lagi, ini adalah kerana kasih dan untuk dikasihi ia mesti bebas diberikan.
+
+`Baca Ibrani 6:17, 18 dan Titus 1:2. Apakah yang diajarkan oleh ayat-ayat ini tentang Tuhan?`
+
+Menurut Bilangan 23:19, “TUHAN bukanlah manusia sehingga Dia berbohong” (AVB). TUHAN tidak berdusta(Titus 1:2, AVB); Tuhan sentiasa menepati janji-Nya dan tidak pernah mengingkari janji (Ibrani 6:17, 18). Oleh itu, jika Tuhan telah berjanji atau komited untuk melakukan sesuatu, tindakan-Nya di masa hadapan secara moral akan terbatas oleh janji-Nya.
+
+Ini bermakna, selama ini Tuhan memberi kebebasan kepada manusia untuk memilih apa yang mereka kehendaki, walaupun bertentangan dengan kehendak Tuhan, terpulang kepada manusia untuk membuat pilihan sendiri dan bukan Tuhan. Jika Tuhan telah berkomitmen untuk memberikan kehendak bebas kepada makhluk ciptaan-Nya, manusia mempunyai keupayaan untuk menggunakan kebebasan mereka dengan cara yang bertentangan dengan keinginan ideal Tuhan.  Malangnya, ramai orang menggunakan kebebasan mereka dalam cara ini, dan kerana itu, terdapat banyak perkara yang berlaku yang tidak dikehendaki oleh Tuhan, tetapi ianya bukan bergantung kepada Tuhan.
+
+`Apakah yang telah anda lakukan yang anda tahu Tuhan tidak mahu anda lakukan? Apakah yang ini mengajar kita tentang realiti - dan kemungkinan akibat yang menggerunkan - tentang kehendak bebas?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/08/05.md b/src/ms/ss/2025-01/08/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..28e2bfaf53
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/08/05.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Kehendak Ideal dan Penyembuhan Tuhan
+date:  19/02/2025
+---
+
+`Baca Efesus 1:9-11. Apakah yang dikatakan oleh ayat ini tentang ketentuan awal? Adakah sesetengah orang telah ditentukan awal untuk diselamatkan dan yang lain tidak?`
+
+Perkataan Yunani yang diterjemahkan sebagai "ditentukan" (AVB) dalam ayat ini dan di tempat lain dalam Kitab Suci (prohorizo) tidak bermaksud bahawa Tuhan sewenang-wenangnya menentukan segala yang berlaku. Perkataan ini hanya bermaksud "membuat keputusan terlebih dahulu."
+
+Sudah tentu, seseorang boleh memutuskan sesuatu terlebih dahulu secara sendiri, atau seseorang boleh memutuskan sesuatu terlebih dahulu dan juga mengambil kira pilihan bebas orang lain. Alkitab mengajar bahawa Tuhan melakukan yang kemudiannya.
+
+Dalam ayat ini dan ayat-ayat lain (contohnya, Roma 8:29, 30), istilah yang diterjemahkan sebagai "ditentukan" merujuk kepada rancangan Tuhan untuk masa depan selepas mempertimbangkan apa yang Tuhan ketahui sebelumnya tentang pilihan bebas makhluk ciptaan. Oleh itu, Tuhan boleh membimbing sejarah ke arah tujuan baik yang Dia kehendaki untuk semua orang, juga menghormati bentuk kebebasan yang diperlukan untuk hubungan kasih yang tulen.
+
+`Efesus 1:11 menyatakan bahawa Tuhan “melakukan segalanya seperti pertimbangan kehendak-Nya” (AVB). Adakah ini bermakna bahawa Tuhan menentukan segala-galanya berlaku mengikut kehendak-Nya? Apabila dibaca secara berasingan, Efesus 1:9-11 nampaknya mengesahkan pandangan ini. Walau bagaimanapun, tafsiran ini akan bertentangan dengan banyak ayat yang telah kita lihat sebelum ini yang menunjukkan bahawa manusia kadangkala menentang "kehendak TUHAN" (Lukas 7:30, AVB; bandingkan dengan Lukas 13:34, Mzm 81:11-14). Jika Alkitab tidak bercanggah dengan dirinya sendiri, bagaimanakah ayat-ayat ini boleh difahami dengan cara yang konsisten antara satu sama lain?`
+
+Petikan ini masuk akal jika kita mengenali perbezaan antara apa yang kita panggil "kehendak ideal" Tuhan dan "kehendak pemulihan" Tuhan. “Kehendak ideal” Tuhan adalah apa yang Tuhan mengkehendaki sebenarnya berlaku dan akan berlaku jika setiap orang sentiasa melakukan apa yang Tuhan kehendaki. Sebaliknya, "kehendak pemulihan" Tuhan ialah kehendak Tuhan yang telah mengambil kira semua faktor lain, termasuk keputusan bebas makhluk ciptaan, yang kadang-kadang menyimpang daripada kehendak Tuhan. Efesus 1:11 nampaknya merujuk kepada “kehendak pemulihan” Tuhan.
+
+`Begitu berkuasanya pengetahuan Tuhan tentang masa depan, sehinggakan walaupun Dia mengetahui semua pilihan, termasuk pilihan yang buruk, yang akan dibuat oleh manusia, Dia masih boleh “bekerja untuk kebaikan orang” (Roma 8:28, AVB). Apakah kelegaan yang boleh anda ambil daripada kebenaran ini?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/08/06.md b/src/ms/ss/2025-01/08/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..8a78eef3b7
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/08/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Kristus Telah Mengalahkan Dunia
+date:  20/02/2025
+---
+
+Jika segala-galanya berlaku mengikut kehendak Tuhan yang ideal, tidak akan ada kejahatan, hanya kebahagiaan kasih dan keharmonian yang sempurna. Pada akhirnya, alam semesta akan dikembalikan kepada kehendak Tuhan yang sempurna dan ideal. Sementara itu, Tuhan sedang melaksanakan kehendak-Nya dengan cara yang mengambil kira pilihan bebas makhluk ciptaan-Nya.
+
+Bayangkan pertandingan membuat kek di mana semua peserta dikehendaki menggunakan bahan-bahan tertentu, tetapi mereka juga boleh menambah bahan-bahan lain yang mereka perlu untuk membuat apa sahaja kek yang mereka mahu. Akhirnya, sebarang kek yang dibuat oleh pembuat roti akan ditentukan, sekurang-kurangnya sebahagiannya, oleh beberapa bahan yang tidak dipilih oleh pembuat roti.
+
+Begitu juga (dalam erti perkara terhad ini), kerana Tuhan telah memberi komitmen untuk menghormati kebebasan makhluk yang diperlukan untuk kasih, banyak "bahan" yang membentuk sejarah dunia tidak dipilih oleh Tuhan, oleh itu bertentangan dengan apa yang Tuhan kehendaki.
+
+Melalui pandangan ini, ketentuan ilahi bukan hanya satu dimensi, seolah-olah Tuhan secara unilateral mengawal segala yang berlaku. Sebaliknya, ia memerlukan (sekurang-kurangnya) pandangan dua dimensi tentang ketentuan Tuhan. Beberapa perkara di dunia ini disebabkan oleh Tuhan, tetapi kejadian yang lain adalah kesan daripada pilihan bebas manusia(seperti semua kejahatan). Banyak perkara yang berlaku yang tidak dikehendaki Tuhan.
+
+`Baca Yohanes 16:33. Apakah harapan, walaupun di tengah-tengah kesukaran, yang ditawarkan oleh petikan ini kepada kita?`
+
+Terutama sekali dalam masa penderitaan atau ujian, iman seseorang boleh goyah kerana mereka mempunyai kepercayaan yang salah bahawa Tuhan akan atau harus menyelamatkan mereka dari penderitaan dan ujian dalam hidup ini. Tetapi Yesus memberitahu kita perkara yang sangat berbeza, memberi amaran kepada pengikut-Nya bahawa mereka akan mengalami ujian dan kesusahan di dunia ini, tetapi ada harapan, kerana Kristus telah menewaskan dunia (Yohanes 16:33, AVB).
+
+Hakikat bahawa kita mengalami penderitaan dan ujian tidak bermakna bahawa inilah yang Tuhan kehendaki untuk kita. Kita mesti sentiasa mengingati gambaran besar: kemenangan terakhir. Walau bagaimanapun, kita boleh yakin bahawa, walaupun kejahatan itu sendiri tidak diperlukan untuk kebaikan, Tuhan boleh mendatangkan kebaikan walaupun daripada kejadian yang jahat. Dan, jika kita percaya kepada Tuhan, Tuhan boleh menggunakan penderitaan kita untuk mendekatkan kita kepada-Nya dan mendorong kita untuk berbelas kasihan dan mengambil berat terhadap orang lain.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/08/07.md b/src/ms/ss/2025-01/08/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..4dd5a74813
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/08/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Pandangan Tambahan
+date:  21/02/2025
+---
+
+Baca Ellen G. White, “ ‘God With US’ ” ms. 19-26, dalam The Desire of Ages.
+
+“Rancangan penebusan kita bukanlah sesuatu yang difikirkan, rancangan yang dibentuk selepas kejatuhan Adam. Ia adalah pendedahan 'rahsia yang tersembunyi sejak permulaan dunia '. Roma 16:25, AVB. Ia adalah ungkapan prinsip-prinsip yang sejak sekian lama telah menjadi asas takhta Tuhan. Sejak awal, Tuhan dan Kristus telah mengetahui tentang kemurtadan Syaitan, dan kejatuhan manusia melalui kuasa tipu daya murtad. Tuhan tidak menetapkan bahawa dosa itu harus wujud, tetapi Dia telah melihat kewujudannya, dan menyediakannya untuk menghadapi kesusahan yang teruk. Begitu besar kasih-Nya kepada dunia sehingga Dia membuat perjanjian untuk memberikan Anak-Nya yang tunggal, ‘supaya setiap orang yang percaya kepada-Nya tidak binasa melainkan mendapat hidup kekal.’ (Yohanes 3:16, AVB).” - Ellen G. White, The Desire of Ages, p. 22.
+
+**Soalan Perbincangan**
+
+`Jika Tuhan tidak selalu mendapat apa yang Dia kehendaki, bagaimanakah kenyataan ini memberi kesan terhadap cara anda berfikir tentang apa yang berlaku di dunia? Apakah implikasi praktikal pemahaman bahawa Tuhan mempunyai keinginan yang tidak dipenuhi?`
+
+`Jika kita kembali kepada analogi kek dalam pelajaran K H AMIS, kita boleh faham mengapa, walaupun “Tuhan dan Kristus mengetahui tentang kemurtadan Syaitan,” mereka tetap mencipta kita. Kasih mesti ada di dalamnya, dan kasih bermakna kebebasan. Daripada tidak mencipta kita sebagai makhluk yang boleh mengasihi, Tuhan mencipta kita supaya kita dapat mengasihi, tetapi Dia melakukannya kerana mengetahui bahawa pada akhirnya, ia akan membawa Yesus ke salib. Apakah yang harus disampaikan kepada kita tentang betapa suci, betapa asasnya kasih kepada pemerintahan Tuhan sehingga Kristus rela menderita di kayu salib daripada menafikan kebebasan yang wujud dalam kasih?`
+
+`Sering kali kita meratapi kejahatan dan penderitaan di dunia ini, tetapi berapa kerap anda meluangkan masa untuk merenungkan bahawa Tuhan sendiri berkabung dan berdukacita kerana penderitaan dan kejahatan? Apakah perbezaannya kepada pemahaman anda tentang kejahatan dan penderitaan apabila anda menyedari bahawa Tuhan sendiri menderita kerana kejahatan?`
+
+`Bagaimanakah kebenaran ini—bahawa banyak perkara yang berlaku di dunia ini yang bukan kehendak Tuhan—membantu anda menangani penderitaan anda sendiri, terutamanya apabila penderitaan itu tidak masuk akal dan seolah-olah tidak mendatangkan kebaikan sama sekali?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/08/info.yml b/src/ms/ss/2025-01/08/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..a16c32750b
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/08/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Kebebasan Memilih, Kasih dan Ketentuan Ilahi"
+start_date: "15/02/2025"
+end_date: "21/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/08/teacher-comments.md b/src/ms/ss/2025-01/08/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..2fe62f0e42
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/08/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,62 @@
+---
+title:  Komen Guru
+date:  21/02/2025
+---
+
+#### Bahagian I: Pandangan Keseluruhan
+
+**Ayat-ayat Utama**: Yohanes 16:33
+
+Tumpuan Kajian: Maz. 81:11-14, Lukas 7:30, Lukas 13:34, Titus 1:2, Ibrani 6:18.
+
+Pengenalan: Walaupun Tuhan itu maha berkuasa dan berdaulat, Dia tidak menentukan segala yang berlaku. Selain itu, terdapat perkara yang tidak akan dan tidak boleh dilakukan oleh Tuhan dari sudut moral-Nya. Namun, ketentuan ilahi memang boleh mengubah keadaan yang mengerikan menjadi berkat.
+
+Tema Pelajaran: Pelajaran minggu ini menekankan kepada tiga idea utama.
+
+1.	Kedaulatan Tuhan tidak mengecualikan keinginan yang tidak dipenuhi: Tuhan tidak menentukan semua yang berlaku. Walaupun Dia Mahakuasa, Tuhan menyerahkan diri-Nya secara moral kepada kehendak bebas manusia. Akibatnya, tidak semuanya berlaku mengikut kehendak-Nya, dengan mengambil kira keputusan makhluk bebas moral. Tuhan berdaulat dalam erti kata bahawa Dia mencapai tujuan ketentuan-Nya (kehendak ideal) dan mengambil kira pilihan bebas makhluk-Nya, yang mungkin bertentangan dengan apa yang Dia kehendaki (kehendak pemulihan).
+
+2.	Kekuasaan Tuhan tidak bermakna tindakan pemeliharaan-Nya tidak mempunyai had: Ada perkara yang Tuhan tidak akan dan tidak boleh lakukan, dari sudut moral-Nya. Idea ini penting bagi pemahaman kita tentang pemeliharaan ilahi di dunia. Tindakan pemeliharaan Tuhan adalah konsisten dengan kasih-Nya dan tidak disyariatkan atau dipaksa. Tetapi tindakan pemeliharaan-Nya tidak mengatasi pilihan bebas manusia. Maka, kekuasaan Tuhan tidak mengatasi kehendak bebas ciptaan-Nya.
+
+3.	Ketentuan Ilahi merangkumi kedua-dua tindakan ideal dan tindakan pemulihan: Tindakan ketentuan Tuhan bukan sahaja ditakrifkan dari segi kehendak ideal, yang berdasarkan apa yang Tuhan kehendaki, tetapi juga melibatkan tindakan pemulihan. Tindakan pemulihan datang dari apa yang Tuhan kehendaki untuk ciptaan-Nya. Walau bagaimanapun, Tuhan boleh mengubah keadaan yang bertentangan dengan kehendak moral-Nya kepada keadaan yang selaras dengan kehendak moral/ideal-Nya.
+
+Penerapan Hidup: Adakah semua yang berlaku dalam hidup kita adalah hasil kehendak Tuhan? Mengapa, atau mengapa tidak? Apakah yang telah anda pelajari tentang ketentuan ilahi daripada sejarah Yusuf?
+
+#### Bahagian II: Ulasan
+
+Kedaulatan Tuhan Tidak Mengecualikan Keinginan yang Tidak Dipenuhi.
+
+Salah satu persoalan utama yang diperdebatkan dalam Empat Pandangan Ketentuan Ilahi ialah sama ada Tuhan sentiasa mendapat "apa yang Dia kehendaki." Dalam erti kata lain, soalan ini menimbulkan cabaran bagaimana untuk "menyelaraskan tanggungjawab moral manusia dengan kedaulatan Tuhan ke atas tindakan mereka.”—Dennis W. Jowers, ed., Four Views on Divine Providence (Grand Rapids, MI: Zondervan, 2011) , ms. 10. Jika jawapan kepada soalan itu adalah positif (ya, Tuhan sentiasa mendapat apa yang Dia kehendaki), maka tiada siapa yang boleh melakukan sesuatu yang berbeza daripada apa yang Tuhan kehendaki dan, akibatnya, segala yang berlaku di dunia ini adalah mengikut kehendak-Nya, termasuk berlakunya kejahatan. Tetapi gambaran ini bertentangan dengan kemurahan hati Tuhan yang penuh kasih dan dengan kebebasan moral ciptaan-Nya, seperti yang dilihat dalam Kitab Suci (lihat John Peckham, “Providence and God's Unfulfilled Desires,” Philosophia Cristi, vol. 15, no. 2 [2013]: hlm 234).
+
+Terdapat beberapa tempat dalam Alkitab di mana kita dapati orang, bahkan umat Tuhan, yang bertindak secara berbeza daripada apa yang Tuhan inginkan. Dalam Mazmur 81:11-14, yang merupakan mazmur yang mengandungi seruan untuk bertaubat dari Tuhan kepada Israel, Tuhan mengadu bahawa umat-Nya "enggan mendengar suara-Ku", dan “Israel sama sekali tidak mahu menerima-Ku. Oleh itu, Aku biarkan mereka mengikut hati mereka yang degil hidup menurut fikiran mereka sendiri. Kalaulah umat-Ku mahu mendengar-Ku, dan Israel mahu hidup menurut jalan-Ku, tentu Aku segera menundukkan musuh mereka dan memalingkan tangan-Ku menentang musuh mereka!” (AVB). Begitu juga, dalam Yesaya 66:4, Tuhan dengan sedih menekankan bahawa apabila Dia “berseru, tidak ada yang menjawab, apabila Aku “berseru, tidak ada yang menjawab, apabila Aku berfirman, tidak ada yang mendengar. Mereka melakukan apa yang jahat di mata-Ku dan memilih apa yang tidak Kuperkenan.” (AVB).
+
+Dalam Yehezkiel 18:23, Tuhan menekankan bahawa Dia tidak menyukai dengan kematian orang fasiq. Sebaliknya, kehendak-Nya ialah agar orang jahat bertaubat dan hidup. Dalam Injil, kita diberitahu bahawa "orang Farisi dan ahli-ahli Taurat menolak kehendak TUHAN untuk mereka." (Lukas 7:30, AVB). Begitu juga, Yesus meratapi bahawa Yerusalem hidup dalam pemberontakan terhadap kehendak-Nya. “Sudah berapa kali Aku ingin mengumpul anak-anakmu seperti seekor ibu ayam mengumpul anak-anaknya di bawah sayapnya, tetapi kamu tidak mahu. ” (Lukas 13:34, AVB).
+
+Gambaran alkitabiah ini menunjukkan bahawa kedaulatan Tuhan di dunia tidak mengecualikan kewujudan keinginan ilahi yang tidak dipenuhi, dengan mengambil kira pilihan bebas dari segi moral ciptaan-Nya. Pada masa yang sama, Tuhan masih berdaulat dan, seperti yang digariskan oleh Ayub, “rancangan-Mu tidak dapat dicegah” (Ayub 42:2, AVB). Peckham mencadangkan bahawa "Tuhan tidak selalu mendapat apa yang Dia kehendaki (kehendak-Nya yang ideal), tetapi Tuhan pasti akan mencapai tujuan dari ketentuan-Nya yang meliputi segala-galanya dan berkuasa (kehendak-Nya yang berkesan)." -Philosopia Christi, jld. 15, no. 2, ms. 236. Lebih khusus lagi, “Tuhan secara sukarela membuka diri-Nya kepada ketidakpuasan sementara yang disebabkan oleh kejahatan. Namun begitu, Tuhan tetap berpuas hati dalam erti kata keseluruhan bahawa tujuan-Nya akhirnya akan dipenuhi dan membawa kepuasan maksimum kepada seluruh alam semesta dalam hubungan kasih yang harmoni selama-lamanya."-ms. 235.
+
+Kekuasaan Tuhan Bukan Bermakna Perbuatan-Nya Tiada Had.
+
+Sebagai Tuhan Yang Maha Kuasa, Tuhan boleh melakukan apa sahaja. Tiada yang mustahil bagi-Nya (Kej. 18:14, Markus 14:36, Lukas 18:27). Jadi, dari sudut kuasa dan kebebasan, Tuhan boleh melakukan apa sahaja. Walau bagaimanapun, dari perspektif sifat moral-Nya dan keputusan bebas-Nya mengenai kewujudan dan realiti dunia ciptaan, terdapat perkara-perkara yang tidak akan dan tidak boleh dilakukan oleh Tuhan. Dari perspektif inilah Kitab Suci menegaskan bahawa Tuhan tidak boleh melakukan perkara-perkara tertentu. Sebagai contoh, Dia “tidak dapat berdusta” (Titus 1:2; lihat juga Ibr. 6:18), Dia “tidak dapat digoda oleh kejahatan” (Yakobus 1:13, AVB), dan “Dia tidak boleh menyangkal diri-Nya.” (2 Tim. 2:13, AVB).
+
+Konsepsi tentang watak moral Tuhan ini penting untuk pemahaman kita tentang ketentuan ilahi, iaitu tindakan Tuhan di dunia. Walaupun Dia mempunyai kuasa dan kebebasan untuk melakukan apa sahaja dalam ketentuan-Nya, tindakan yang ditentukan-Nya dibatasi oleh sifat moral tabiat dan keputusan-Nya. Ellen G. White menekankan bahawa "Tuhan tidak pernah memaksakan kehendak atau hati nurani" ciptaan-Nya (The Great Controversy, ms. 591). Dalam buku Steps to Christ, dia menyatakan bahawa “Kristus bersedia untuk membebaskan kita daripada dosa, tetapi Dia tidak memaksa kehendak itu; dan jika melalui pelanggaran yang berterusan kehendak itu sendiri sepenuhnya cenderung kepada kejahatan, dan kita cenderung untuk tidak akan diselamatkan, jika kita tidak akan menerima rahmat-Nya, apa lagi yang dapat Dia lakukan? Kita telah membinasakan diri kita sendiri dengan penolakan kita yang degil terhadap kasih-Nya."-Steps to Christ, ms. 34.
+
+Prinsip ini bermakna, kerana sifat penyayang-Nya, kekuasaan Tuhan tidak mengatasi kehendak bebas ciptaan-Nya. Tindakan pemeliharaan-Nya tidak memaksa hati nurani, yang menjelaskan mengapa Dia dengan penuh kasih menggesa fikiran kita untuk memilih hidup daripada maut (Ul. 30:15-20), dan tidak mengeraskan hati kita kepada suara-Nya (Ibr. 3:7, 8). Walaupun Tuhan ingin keselamatan untuk semua orang (Yeh. 33:11, 1 Tim. 2:4-6, Titus 2:11, 2 Pet. 3:9), Alkitab tidak mengajar bahawa setiap orang akan diselamatkan (lihat, untuk contoh, Mat. 25:31-46; Yoh. 5:28, 29).
+
+Aktiviti pemeliharaan Tuhan adalah konsisten dengan kasih-Nya. Mengikut definisi, hubungan kasih tidak boleh ditentukan atau dipaksa, tetapi sentiasa memberikan pilihan bebas. Sebagai sumber kasih (1 Yohanes 4:7, 8), Tuhan tidak memaksa atau menentukan kasih kita, tetapi Dia menyatakan kasih-Nya yang mendalam kepada kita dengan ingin menanamkan kasih-Nya dalam diri kita (Yoh. 3:16, 1 Yoh. 4: 19). Menurut 1 Yohanes 4:19, “Kita mengasihi (Dia), kerana TUHAN lebih dahulu mengasihi kita.” (ATB). Kasih yang tulus kepada Tuhan adalah berdasarkan kepercayaan peribadi terhadap watak-Nya yang pengasih dan adil. Seperti yang dikatakan oleh Ellen G. White dengan indah, “hanya pekerjaan yang penuh kasih diterima oleh Tuhan, kesetiaan makhluk-Nya mestilah berdasarkan keyakinan terhadap keadilan dan belas kasihan-Nya.”-Patriarchs and Prophets, ms. 42.
+
+Ketentuan Ilahi Termasuk Tindakan Ideal dan Tindakan Pembetulan.
+
+Dengan mengambil kira bahawa kedaulatan Tuhan tidak mengecualikan keinginan yang tidak dipenuhi dan bahawa kekuasaan-Nya tidak bermakna bahawa tindakan pemeliharaan-Nya memaksa pilihan makhluk-Nya, ketentuan ilahi tidak boleh ditakrifkan hanya dari segi tindakan yang ideal, yang berasal dari kehendak atau keinginan ideal Tuhan. Megambil kira banyak situasi yang disebabkan oleh pilihan makhluk ciptaan yang tidak sesuai dengan kehendak moral Tuhan, beberapa tindakan ketentuan lebih tepat dipahami sebagai tindakan pembetulan, dalam arti Tuhan mengubah keadaan yang bertentangan dengan kehendak moral-Nya menjadi situasi yang adalah selaras dengan kehendak moral/ideal-Nya.
+
+Idea tindakan pemulihan sangat diperhatikan dalam sejarah Yusuf. Dia menafsirkan kekalutannya yang menyakitkan, namun menarik, dalam perjalanan hidupnya sebagai kelainan yang dipengaruhi oleh kedua-dua niat jahat manusia dan pemeliharaan ilahi yang penuh kasih. Yang terdahulu tidak menghalang yang kemudian. Yang kemudian tidak membenarkan yang terdahulu. Dalam Kejadian 50:20, Yusuf berkata kepada saudara-saudaranya, “kamu berniat melakukan kejahatan terhadapku, tetapi TUHAN memaksudkan perbuatan kamu untuk tujuan yang baik sehingga wujud apa yang terjadi sehingga hari ini, iaitu dengan terpeliharanya kelangsungan hidup ramai manusia.” (AVB). Pendek kata, ketentuan Tuhan mengubah keadaan yang menyedihkan, akibat dari niat dan tindakan jahat manusia yang tidak wajar, menjadi berkat yang tidak pernah kita bayangkan.
+
+Ellen G. White menggunakan bahasa yang asas untuk menggambarkan ketetapan pemulihan Tuhan: “Iri hatilah yang menggerakkan saudara-saudara Yusuf untuk menjual dia menjadi hamba; mereka berharap untuk mengelakkannya daripada menjadi lebih besar daripada diri mereka sendiri. Dan apabila dia dibawa ke Mesir, mereka memuji diri mereka sendiri bahawa mereka tidak akan lagi terganggu oleh mimpinya, bahawa mereka telah menghilangkan semua kemungkinan penggenapannya. Namun, jalan mereka sendiri telah dinafikan oleh Tuhan daripada mendatangkan kejadian-kejadian yang dibentuk oleh mereka untuk menghalang.” -Patriarchs and Prophets, ms. 239, penekanan dibekalkan.
+
+#### Bahagian III: Penerapan Hidup
+
+Walaupun kita tidak selalu mengikut kehendak Tuhan untuk hidup kita, Dia boleh mengubah keadaan yang buruk menjadi berkat. Berdasarkan perkara ini, bincangkan dengan pelajar anda soalan berikut:
+
+1. Apakah yang perlu diubah dalam hidup kita supaya kita boleh bergantung kepada kehendak Tuhan dalam perjalanan rohani kita? Bagaimanakah kita dapat memastikan bahawa pilihan bebas kita tidak bercanggah dengan kehendak Tuhan?
+
+2. Kegagalan rohani kita tidak menjejaskan kasih Tuhan kepada kita. Bagaimanakah kebenaran yang luar biasa ini mendorong kita dalam mengongsikan Injil?
+
+3. Bagaimanakah kita dapat menjelaskan kepada anak-anak kecil, dengan cara yang sesuai, bahawa tidak semua yang berlaku adalah kehendak Tuhan secara langsung?
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/09/01.md b/src/ms/ss/2025-01/09/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..b48b792022
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/09/01.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Konflik Kosmik
+date:  22/02/2025
+---
+
+### Bacaan Untuk Pelajaran Minggu Ini
+Matius 13:24-27; Kej. 1:31; Yeh. 28:12-19; Yes. 14:12-15; Mat. 4:1-11; Yohanes 8:44, 45.
+
+> <p>Ayat Hafalan</p>
+> “Aku akan mengadakan permusuhan antara engkau dengan perempuan ini, dan antara keturunanmu dengan keturunannya. Keturunannya akan meremukkan kepalamu, dan kamu akan meremukkan tumitnya." (Kejadian 3:15, AVB).
+
+Di tengah-tengah teologi alkitabiah adalah kontroversi besar antara Kristus dan Syaitan. Walaupun idea tentang konflik kosmik antara Tuhan dan makhluk syurga yang telah jatuh yang memberontak terhadap Tuhan adalah motif yang menonjol dalam Alkitab (Matius 13:24-30, 37-39; Wahyu 12:7-10) dan juga lazim dalam kebanyakan tradisi Kristian, ramai orang Kristian menolak atau mengabaikan keseluruhan idea itu.
+
+Walau bagaimanapun, dari perspektif Alkitab, tema konflik kosmik, di mana kerajaan Tuhan dicabar oleh iblis dan malaikat-malaikatnya, bukanlah tema yang boleh kita abaikan tanpa kehilangan banyak perkara yang Alkitab beritahu kita. Injil sendiri dipenuhi dengan rujukan kepada iblis dan iblis yang menentang Tuhan.
+
+Untuk memulakan minggu ini, kita akan membincangkan bagaimana dua soalan berikut boleh dijawab mengikut beberapa petikan Alkitab yang penting:
+
+Di manakah Kitab Suci mengajar bahawa terdapat konflik kosmik antara Tuhan dan Syaitan?
+
+Menurut Kitab Suci, apakah sifat konflik itu?
+
+*Kaji pelajaran minggu ini sebagai persediaan untuk Sabat, 1 Mac.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/09/02.md b/src/ms/ss/2025-01/09/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..6d997834bf
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/09/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Seorang Musuh Telah Melakukan Ini
+date:  23/02/2025
+---
+
+`Baca Matius 13:24-27. Bagaimanakah perumpamaan ini membantu kita memahami kejahatan di dunia ini?`
+
+Yesus menceritakan kisah seorang pemilik tanah yang hanya menabur benih yang baik di ladangnya. Namun, lalang tumbuh di antara gandum. Melihat hal itu, hamba-hamba pemiliknya bertanya kepadanya, "Tuan menabur benih yang baik, dari mana pula datangnya lalang itu? ’ ” (Mat. 13:27, AVB). Ini adalah sama seperti soalan yang sering ditanya hari ini mengenai masalah kejahatan: Jika Tuhan menciptakan dunia ini sepenuhnya baik, mengapa ada kejahatan di dalamnya?
+
+`Baca Matius 13:28–30 berdasarkan penjelasan Kristus dalam Matius 13:37–40. Bagaimanakah ini juga memberi penerangan tentang sifat pada konflik kosmik?`
+
+Tuan itu menjawab soalan hambanya: “ ‘Ini perbuatan Musuh.’ ” (Mat. 13:28, AVB). Yesus kemudiannya mengenal pasti orang “yang menabur benih baik” sebagai “Anak Manusia,” iaitu Yesus sendiri (Matius 13:37, AVB), dan menjelaskan bahawa “ladang itu dunia” (Matius 13:38), dan “ musuh yang menanam lalang” ialah “Iblis” (Matius 13:39, AVB), yang secara tepat menggambarkan konflik kosmik antara Kristus dan Syaitan. Kenapa ada kejahatan di dunia ini? Keburukan adalah akibat musuh (iblis) yang menentang tuannya. “Ini perbuatan musuh.” (Matius 13:28, AVB).
+
+Walau bagaimanapun, jawapan ini mencetuskan soalan susulan, "Adakah tuan hendak kami mencabut lalang itu?" Dengan kata lain, mengapa tidak menghapuskan kejahatan dengan segera? “‘‘Tidak,' jawab peladang itu, 'takut tercabut gandum juga sewaktu kamu mencabut lalang itu. Biarkanlah lalang tumbuh di antara gandum hingga sampai musim menuai.’ ”(Matius 13:29, 30, AVB; rujuk Markus 4:29). Menurut perumpamaan ini, Tuhan akhirnya akan menamatkan kejahatan, tetapi mencabutnya lebih awal akan mengakibatkan kerosakan yang tidak dapat dipulihkan yang memudaratkan kebaikan.
+
+`Apakah beberapa bahaya yang wujud dalam usaha kita untuk mencabut lalang dari gandum hari ini? Pada masa yang sama, mengapakah hal ini tidak bermaksud mengabaikan kejahatan yang kita hadapi?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/09/03.md b/src/ms/ss/2025-01/09/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..55230073b0
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/09/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Asal Usul Kontroversi di Bumi
+date:  24/02/2025
+---
+
+Selari dengan persoalan dalam perumpamaan—mengenai mengapa ada benih yang buruk di ladang jika pemiliknya hanya menanam benih yang baik—ada persoalan lain: jika Tuhan menciptakan dunia ini sepenuhnya baik, mengapa kejahatan muncul di dunia?
+
+`Baca Kejadian 1:31. Apakah yang dinyatakan oleh firman Tuhan tentang keadaan penciptaan apabila Tuhan selesai menciptanya, dan mengapakah jawapan ini penting?`
+
+`Menurut Kejadian 1:31, apabila Tuhan selesai mencipta dunia, ia adalah “sangat baik”. Dalam Kejadian 1, tidak ada tanda-tanda kejahatan dalam penciptaan planet ini. Jadi bagaimana kejahatan masuk ke dalam pengalaman manusia?`
+
+`Baca Kejadian 3:1-7. Apakah yang boleh kita pelajari daripada kisah ini tentang bagaimana kejahatan memasuki bumi? Apakah yang ayat ini beritahukan kepada kita tentang sifat konflik kosmik? (Lihat juga Wahyu 12:7-9.)`
+
+Dalam naratif ini, kita melihat pembohongan tentang watak Tuhan yang diutarakan oleh ular, dikenal pasti sebagai iblis sendiri (“si ular tua” [ATB]) dalam Wahyu 12:7-9. Pada awalnya, ular menggunakan soalan untuk meragui perintah Tuhan, hampir memutarbelitkan apa yang diperintahkan Tuhan dalam soalannya. Kemudian, ular secara langsung mencabar apa yang Tuhan katakan, berkata kepada Hawa, “Kamu pasti tidak akan mati” (Kej. 3:4, AVB).
+
+Sesiapa pun, sama ada ular atau Tuhan, berbohong kepada Hawa, yang kini mempunyai pilihan untuk sama ada dia akan percaya apa yang Tuhan katakan atau apa yang dilakukan oleh ular itu.
+
+Di sini dan di tempat lain dalam Kitab Suci, sifat konflik ini terutama sekali mengenai apa dan siapa yang harus dipercayai, di dalamnya sendiri sangat penting kaitannya dengan kasih. Ini kerana kepercayaan anda tentang seseorang, jenis orangnya, dan sama ada mereka boleh dipercayai, sangat mempengaruhi sama ada anda akan mengasihi dan mempercayai orang itu, dan dalam hal ini, mendengarkan apa yang orang itu beritahu anda.
+
+`Baca Kejadian 3:15. Pernyataan Tuhan kepada ular bahawa Keturunan wanita itu, merujuk kepada Mesias, akan meremukkan kepala ular itu, sering dikenal pasti sebagai Injil pertama (protoevangelium) dalam Alkitab. Bagaimanakah ini mengukuhkan realiti konflik dan pada masa yang sama memberi kita harapan di tengah-tengah konflik ini?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/09/04.md b/src/ms/ss/2025-01/09/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..9bf99d90c2
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/09/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Asal Usul Kontroversi di Syurga
+date:  25/02/2025
+---
+
+Kejadian 1-3 sendiri menunjukkan bahawa kejahatan telah wujud sebelum kejatuhan Adam dan Hawa. Walaupun kejahatan bukanlah realiti yang kuat di dalam Eden, secara konsep, "kejahatan" telah muncul, dalam nama "pokok pengetahuan tentang yang baik dan yang jahat" (Kej. 2:9, 17). Kemudian ular itu menuduh Tuhan berdusta, padahal dialah yang berdusta. Kehadiran ular (Wahyu 12:9), bersama dengan pembohongannya, menunjukkan realiti kejahatan di sana. Jadi, walaupun di Eden sebelum kejatuhan, kehadiran kejahatan adalah jelas.
+
+`Baca Yehezkiel 28:12-19 sehubungan dengan Keluaran 25:19, 20. Apakah sifat dari kejatuhan makhluk ini?`
+
+Menurut ayat ini, asal-usul kejahatan dan konflik kosmik bermula di syurga.
+
+Sebelum dia jatuh, makhluk yang kemudiannya dikenali sebagai Syaitan adalah kerub yang menutupi. Selain dikenali sebagai kerub ini, dia adalah “gambaran kesempurnaan, penuh kebijaksanaan dan cantik sempurna.” dan “di taman firdaus - taman TUHAN - di Eden.” (Yeh. 28:12, 13,AVB). Tiada satu pun daripada perkara ini boleh dikatakan tentang manusia, raja Tirus (atau mana-mana manusia lain). Oleh itu, kita tahu bahawa di sini kita telah diberi sekilas gambaran tentang kejatuhan Lucifer.
+
+`Baca Yesaya 14:12-15. Apakah pencerahan tambahan oleh ayat ini tentang asal-usul kontroversi besar ini?`
+
+Menurut Yesaya 14, Lucifer memutuskan untuk meninggikan dirinya dan menjadikan dirinya seperti Tuhan. Ayat ini melengkapi apa yang kita lihat dalam Yehezkiel 28, bahawa “engkau sombong” kerana “kecantikannya” (Yeh. 28:17), yang sepatutnya membolehkan dia memuliakan Tuhan yang telah menjadikan dia cantik. Sebaliknya, dia menjadi sombong. Lebih buruk lagi, dalam kesombongan ini, dia cuba menggantikan Tuhan dan memfitnah-Nya. Istilah Ibrani untuk “dagangmu” (ATB) dalam Yehezkiel 28:16 juga bermaksud “fitnah,” yang menunjukkan bagaimana Syaitan akan bertindak terhadap Tuhan dan juga terhadap kita.
+
+`Bagaimanakah kita memahami hakikat bahawa Lucifer, yang telah jatuh, pada asalnya “sempurna…sejak hari” dia dicipta “sampai kezaliman didapati” dalam dirinya (Yeh. 28:15, AVB)? Bagaimanakah mungkin makhluk yang sempurna itu boleh jatuh melainkan sifat "sempurna" itu merangkumi kebebasan moral yang sebenar?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/09/05.md b/src/ms/ss/2025-01/09/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..afde243517
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/09/05.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Jika Engkau Menyembah Aku
+date:  26/02/2025
+---
+
+Percubaan Syaitan untuk merampas takhta Tuhan juga didedahkan dalam naratif godaan yang terdapat dalam Matius 4 dan Lukas 4. Dalam pertemuan yang menakjubkan antara Yesus dan penggoda ini, banyak yang didedahkan tentang sifat konflik ini. Di sini kita melihat realiti kontroversi besar antara Kristus dan Syaitan, tetapi diterangkan dengan cara yang sangat jelas.
+
+`Baca Matius 4:1-11. Bagaimanakah realiti kontroversi besar antara Kristus dan Syaitan dinyatakan di sini?`
+
+Roh Kudus telah "memimpin" Yesus ke padang gurun untuk tujuan nyata Yesus "untuk digoda iblis" (Matius 4:1, AVB)). Dan sebelum menghadapi godaan ini, Yesus berpuasa selama empat puluh hari. Maka apabila iblis datang, dia menggoda Yesus untuk mengubah batu menjadi roti, mempermainkan kelaparan Yesus yang luar biasa. Tetapi Yesus melawan godaan ini dengan Kitab Suci, dan taktik Syaitan ini gagal.
+
+Kemudian, dalam usaha untuk membuat Yesus bertindak lancang, iblis menggoda Yesus untuk melemparkan dirinya dari atas Bait Suci. Syaitan memutarbalikkan Kitab Suci untuk mengatakan bahawa jika Yesus benar-benar Anak Tuhan, malaikat akan melindungi-Nya. Tetapi dengan membaca Kitab Suci dengan betul, Yesus sekali lagi melawan godaan itu.
+
+Godaan ketiga jelas mendedahkan apa yang iblis ingin capai. Dia mahu Yesus menyembahnya. Syaitan cuba merampas penyembahan yang sepatutnya hanya untuk Tuhan.
+
+Dan untuk berbuat demikian, dia menunjukkan kepada Yesus “semua kerajaan dunia dan kemuliaan mereka” dan kemudian mendakwa: “Semua ini akan kuberikan kepada-Mu jika Engkau sujud menyembahku.” (Matius 4:8, 9, AVB). Malah, dalam Lukas 4:6, ayat yang selari dengan Matius,  iblis mendakwa: “Segala kekuasaan ini dengan kemuliaannya akan kuberikan kepada-Mu kerana semuanya itu telah diserahkan kepadaku dan aku boleh memberikannya kepada sesiapa jua yang aku suka” (Lukas 4: 6, AVB).
+
+Sekali lagi, Yesus melawan godaan dengan Kitab Suci, dan sekali lagi Syaitan gagal.
+
+Dalam ketiga-tiga kes, Yesus menggunakan Kitab Suci untuk mempertahankan diri daripada serangan musuh.
+
+`Efesus 6:12 mengingatkan kita bahawa “kita berlawan bukan dengan darah dan daging, tetapi dengan para penghulu dunia daripada kegelapan zaman ini, para pemerintah dan penguasanya, dan tentera roh iblis di udara. ” (AVB). Walaupun kita tidak sepatutnya hidup dalam ketakutan, mengapa kita perlu sentiasa mengingati realiti kesusahan yang berlaku di sekeliling kita?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/09/06.md b/src/ms/ss/2025-01/09/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..b74b976526
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/09/06.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title:  Sifat Pada Konflik Kosmik
+date:  27/02/2025
+---
+
+Kita telah melihat beberapa ayat yang mengajar tentang konflik kosmik antara Tuhan dan Syaitan. Tetapi bagaimana konflik sedemikian boleh berlaku? Bagaimanakah seseorang boleh menentang Tuhan yang maha kuasa? Jika konflik kosmik hanya mengenai kuasa, ia akan berakhir sebelum ia bermula. Konflik ini mestilah berbeza. Sesungguhnya, Kitab Suci mendedahkan bahawa konflik itu adalah pertikaian mengenai watak Tuhan - konflik atas tuduhan fitnah yang dilemparkan kepada Tuhan oleh syaitan, bahawa (antara lain) Dia tidak sepenuhnya baik dan penyayang. Tuntutan sedemikian tidak boleh dikalahkan dengan kekuasaan atau kekerasan, tetapi dengan membandingkan dua watak yang bersaing.
+
+“Dalam menangani dosa, Tuhan hanya boleh menggunakan keadilan dan kebenaran. Syaitan boleh menggunakan apa yang Tuhan tidak boleh - sanjungan dan penipuan. Dia telah cuba untuk memalsukan firman Tuhan dan telah menyalahtafsirkan rancangan pemerintahan-Nya di hadapan para malaikat, dengan menyatakan bahawa Tuhan tidak adil dalam menetapkan undang-undang dan peraturan bagi penduduk syurga; bahawa dengan menuntut kepatuhan dan ketaatan dari makhluk-Nya, Dia hanya ingin meninggikan diri-Nya. Oleh itu, ia mesti ditunjukkan di hadapan penduduk syurga, dan juga di seluruh dunia, bahawa kerajaan Tuhan adalah adil, hukum-Nya adalah sempurna. Syaitan telah membuat seolah-olah dia sendiri cuba mempersembahkan kebaikan alam semesta. Watak sebenar perampas kuasa, dan matlamat sebenar, mesti difahami oleh semua. Dia mesti mempunyai masa untuk mendedahkan dirinya melalui perbuatan jahatnya."-Ellen G. White, The Great Controversy, ms. 498.
+
+`Baca Yohanes 8:44, 45 sehubungan dengan Wahyu 12:7-9. Apakah yang didedahkan oleh ayat-ayat ini tentang watak iblis dan strateginya?`
+
+Rancangan iblis dari mulanya adalah untuk membuat makhluk percaya bahawa Tuhan itu benar-benar tidak adil dan tidak mengasihi, dan bahawa hukum-Nya menindas dan mencederakan mereka. Tidak hairanlah bahawa Yesus memanggil iblis "pendusta dan bapa segala dusta" (Yohanes 8:44, AVB). Sebaliknya, Yesus datang untuk memberi “kesaksian tentang kebenaran” (Yohanes 18:37, AVB) dan secara langsung berhadapan dengan pembohongan dan fitnah Syaitan, mengalahkan dan akhirnya memusnahkan iblis dan kuasanya (1 Yohanes 3:8, Ibrani 2:14).
+
+Wahyu 12:9, 10 mengenal pasti Syaitan sebagai (1) “si ular tua” (ATB), (2)   orang yang menuduh umat Tuhan di mahkamah syurga, dan (3) penguasa naga yang menipu dunia. Perkataan Yunani yang diterjemahkan "iblis" hanya bermaksud "pemfitnah," yang sekali lagi menunjukkan bahawa sifat konflik ini adalah mengenai kepercayaan, termasuk kepercayaan tentang watak Tuhan.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/09/07.md b/src/ms/ss/2025-01/09/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..28656ccc80
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/09/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Pandangan Tambahan
+date:  28/02/2025
+---
+
+Baca Ellen G. White, “The Origin of Evil,” ms. 492–504, dalam The Great Controversy.
+
+“Tiada apa yang lebih jelas diajar dalam Kitab Suci daripada bahawa Tuhan sama sekali tidak bertanggungjawab atas kemasukan dosa; bahawa tiada sewenang-wenang penarikan anugerah ilahi, tiada kekurangan dalam pemerintahan ilahi, yang memberikan peluang untuk pemberontakan. Dosa adalah penceroboh, tiada alasan yang boleh diberikan ke atas kehadirannya.Ia adalah misteri, tidak boleh dipertanggungjawabkan; memberikan alasan bermakna mempertahankannya… Sekiranya dia [Syaitan] segera dihapuskan dari kewujudan, mereka [penduduk syurga dan alam lain] akan menyembah TUHAN kerana takut dan bukan kerana kasih. Demi kebaikan seluruh alam semesta sepanjang zaman yang tidak berkesudahan, Syaitan mesti mengembangkan prinsip-prinsipnya dengan lebih sempurna, supaya tuduhannya terhadap kerajaan ilahi dapat dilihat dalam cahaya sebenar mereka oleh semua makhluk ciptaan, supaya keadilan dan belas kasihan Tuhan dan kekekalan undang-undang-Nya boleh diletakkan di luar semua persoalan.” -Ellen G. White, The Great Controversy, ms. 492, 493, 499.
+
+**Soalan Perbincangan**:
+
+`Ramai orang tertanya-tanya bagaimana makhluk yang tidak berdosa seperti Lucifer boleh melakukan dosa pada kali pertama. Mengapakah dosa begitu "misteri" dan "tidak boleh dipertanggungjawabkan"? Bagaimanakah kita dapat menjelaskan dosa pertama ini tanpa memaafkan atau membenarkannya? Maksudnya, mengapa menjelaskan asal-usulnya sama dengan membenarkannya?`
+
+`Mengapakah Tuhan tidak segera menghapuskan Syaitan dari dunia ini? Mengapakah kejahatan harus "dibiarkan matang"? Bagaimanakah ini “untuk kebaikan seluruh alam semesta sepanjang zaman”?`
+
+`Mengapa begitu penting untuk memahami bahawa konflik antara Tuhan dan Syaitan bukanlah konflik tentang kuasa semata-mata, tetapi konflik yang berbeza? Bagaimanakah konflik tentang watak boleh masuk akal berbanding dengan cara yang konflik tentang kuasa sahaja tidak boleh?`
+
+`Bagaimanakah memahami sifat konflik ini boleh membantu anda melihat kehidupan anda sendiri adalah seperti satu versi kecil pertempuran kosmik antara yang baik dan yang jahat? Bagaimanakah anda mengalami konflik ini dalam hidup anda sekarang ini? Bagaimanakah anda boleh bertindak balas dengan cara yang menunjukkan pihak mana anda berada?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/09/info.yml b/src/ms/ss/2025-01/09/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..49d3b498d8
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/09/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Konflik Kosmik"
+start_date: "22/02/2025"
+end_date: "28/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/09/teacher-comments.md b/src/ms/ss/2025-01/09/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..2cb492b6fa
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/09/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,62 @@
+---
+title:  Komen Guru
+date:  28/02/2025
+---
+
+#### Bahagian I: Pandangan Keseluruhan
+
+**Ayat-ayat Utama**: Kejadian 3:15
+
+Tumpuan Kajian: Kej. 3:1-4, Yes. 14:12-15, Yeh. 28:12-19, Mat. 13:24-30, Yoh. 8:44, Wahyu 12:7-9.
+
+Pengenalan: Konflik kosmik memberi kesan kepada setiap manusia setiap hari dan alam semesta pada umumnya. Syaitan cuba merampas ibadat yang sepatutnya menjadi milik TUHAN, tetapi pada akhirnya dia akan dikalahkan.
+
+Tema Pelajaran: Pelajaran minggu ini menggariskan tiga idea utama.
+
+1.	Konflik kosmik bukanlah perjuangan dualistik antara kuasa mahakuasa: Ia berpusat pada kesempurnaan moral watak Tuhan. Konflik ini tidak melibatkan dua kuasa berlainan yang setaraf berperang dalam peperangan yang tiada kesudahan, kerana Lucifer pada asalnya dicipta oleh Tuhan dan memutuskan untuk mempersoalkan perwatakan Penciptanya.
+
+2.	Konflik kosmik melibatkan umat Tuhan: Seluruh alam semesta merasakan kesan konflik kosmik ini. Di syurga, Kristus adalah sasaran utama pemberontakan Lucifer. Di padang pasir, Syaitan mempersoalkan kedudukan Yesus sebagai Anak. Namun, Yesus menang, dan Dia diberi kuasa untuk menjadikan kita anak lelaki dan anak perempuan Tuhan.
+
+3.	Penyelesaian konflik kosmik tidak boleh terlalu awal: Akan tiba masanya apabila Tuhan akhirnya akan menamatkan kejahatan. Sementara itu, kejahatan dibenarkan untuk mencapai kematangan supaya tuduhan palsu yang dilemparkan terhadap kerajaan ilahi dapat dilihat dalam cahaya yang sebenar oleh semua makhluk ciptaan.
+
+Penerapan Hidup: Bagaimanakah hakikat bahawa kita menghadapi kesan konflik kosmik setiap hari menjadikan kita lebih sedar dan bersedia untuk bergantung kepada Tuhan pada setiap masa?
+
+#### Bahagian II: Ulasan
+
+Konflik Kosmik Bukan Pertempuran Dualistik Kekuatan Yang Maha Kuasa.
+
+Terdapat beberapa versi yang berbeza tentang konflik kosmik dari pelbagai kumpulan agama dan/atau falsafah. Versi dari bukan Kristian yang berpengaruh ialah dualisme. Seperti yang dinyatakan oleh C. S. Lewis, dualisme ialah "kepercayaan bahawa terdapat dua kuasa yang sama dan bebas di sebalik segala-galanya, satu kebaikan dan satu lagi kejahatan, dan bahawa alam semesta adalah medan perang di mana mereka melancarkan perang yang tidak berkesudahan. Untuk mengatakan bahawa kuasa-kuasa ini bebas dan sama bermakna "keduanya telah wujud dari selamanya."-Mere Christianity (New York: The Macmillan Co., 1960), ms. 33, 34). Penglibatan dualistik ini bukanlah jenis konflik kosmik yang ditekankan dalam Alkitab. Dari perspektif Alkitab, yang kini dipanggil Syaitan "adalah diciptakan oleh Tuhan, dan baik apabila dicipta, tetapi kemudian melakukan kesilapan." Sama seperti dualisme, pandangan Kristian ialah "alam semesta kita sedang berperang." Namun, tidak seperti dualisme, “ia tidak menganggap ini adalah perang antara kuasa bebas. Ia berfikir bahawa ini adalah perang saudara, pemberontakan, dan bahawa kita hidup di bahagian alam semesta yang diduduki oleh pemberontak." - Mere Christianity, ms 36.
+
+Oleh itu, bukannya konflik kosmik yang berlaku antara dua maha kuasa yang bebas, apa yang kita hadapi adalah pemberontakan makhluk ciptaan terhadap Pencipta. Berdasarkan apa yang kita pelajari tentang peranan tipu daya ular dalam Kejadian 3, konflik berpusat pada persepsi tentang watak Tuhan seperti yang tercermin dalam Taurat-Nya. Dengan kata lain, adakah Tuhan itu boleh dipercayai? Bolehkah kita mempercayai firman-Nya? Jelas sekali, kedua-dua soalan ini sangat penting untuk hubungan kasih yang berpanjangan. Pada asasnya mustahil untuk membina hubungan kasih sayang yang tulus dan mendalam dengan seseorang yang tidak kita percayai.
+
+Pemberontakan Lucifer terhadap Tuhan, yang menandakan permulaan konflik kosmik, bermula di syurga dan diperhatikan dalam Yesaya 14:12-15 dan Yehezkiel 28:12-19, terutamanya apabila kita membandingkan bab-bab ini dengan Kejadian 3 dan Wahyu 12. Sementara ayat-ayat dalam Yesaya dan Yehezkiel merujuk secara langsung kepada raja-raja Babylon dan Tirus, "dalam setiap petikan terdapat pergerakan dari alam sejarah tempatan raja-raja dunia ke alam syurga ghaib yang menggambarkan Lucifer/Syaitan dan kebangkitan Kontroversi Besar” - Richard Davidson, "Cosmic Narrative for the Coming Millenium," Journal of the Adventist Theological Society  11/1-2 (2000): ms. 107. Pada dasarnya, Lucifer/Syaitan ingin meninggikan dirinya seperti Tuhan. Lebih tepat lagi, dia ingin memiliki/merampas kedudukan dan maruah kuasa Tuhan, tetapi bukan sifat penyayang-Nya, kerana Lucifer/Syaitan cuba meninggikan dirinya melalui penipuan/fitnah (Yeh. 28:16) dan pembohongan (Kej. 3:4). , Yohanes 8:44).
+
+Konflik Kosmik yang Melibatkan Umat Tuhan.
+
+Walaupun konflik kosmik bermula dengan pemberontakan Lucifer terhadap Tuhan di syurga, ia akhirnya melibatkan alam semesta secara keseluruhan. Lebih khusus lagi, ia melibatkan malaikat (Wahyu 12:7-9) dan manusia (Kejadian 3). Kerana Hawa jatuh ke dalam godaan syaitan dan Adam sengaja mengikutinya, dunia kita menjadi pentas konflik kosmik. Dalam dunia yang penuh dosa, kehidupan manusia ditandai oleh konflik kosmik. Dengan kata lain, makhluk hidup menghadapi keberadaan dan dampak dari konflik kosmik setiap hari. Dengan kata lain, makhluk hidup menghadapi kewujudan dan kesan konflik kosmik setiap hari. Sudah tentu, senario ini juga benar kepada sejarah umat Tuhan di seluruh Alkitab.
+
+Jika Kristus sudah menjadi sasaran utama pemberontakan Lucifer di syurga (Why. 12:7; lihat juga Ellen G. White, Patriarchs and Prophets, bab 1 [“Why was Sin Permitted?”]), Kedudukan-Nya di bumi sebagai Penebus kita dan wakil baru umat Tuhan, Adam kedua (Roma 5:14; 1 Korintus 15:22, 45), meletakkan Kristus yang menjadi sebagai sasaran utama serangan Syaitan yang semakin sengit di padang gurun.
+
+Kisah Lukas tentang godaan Kristus didahului oleh penegasan ilahi tentang kedudukan Anak-Nya (“Engkaulah Anak-Ku yang Kukasihi dan dengan-Mu Aku berkenan.,” Lukas 3:22, AVB) dalam kisah pembaptisan-Nya, yang kemudiannya diikuti dengan senarai salasilah, yang bermula dengan Yesus sebagai “Anak Yusuf” (Lukas 3:23), dan secara beransur-ansur bergerak ke belakang (Lukas 3:23-38) kepada Adam, “Anak Tuhan” (Lukas 3:38). Dengan latar belakang kedudukan Anak ini, pendengar/pembaca Injil yang penuh perhatian akan melihat Syaitan memulakan godaannya di padang gurun dengan mempersoalkan sama ada Yesus benar-benar “Anak Tuhan” (Lukas 4:3), yang jelas dan tepat suara ilahi berkata kepada Yesus beberapa ayat sebelumnya. Jika kita mengambil Adam sebagai rujukan penting dalam salasilah yang mendahului naratif godaan, terdapat persamaan yang ketara dengan godaan ular di Eden, di mana Hawa juga mempersoalkan, sekurang-kurangnya dalam fikirannya, (lihat Kej. 3:1, 4) kenyataan jelas Tuhan kepada suaminya dan dirinya sendiri tentang akibat maut memakan buah dari pohon pengetahuan tentang yang baik dan yang jahat, seperti yang ditunjukkan beberapa ayat sebelum ini (lihat Kej. 2:17).
+
+Walau bagaimanapun, berita baik daripada kisah godaan dalam Injil ialah kita mempunyai sejarah kemanusiaan yang berbeza dalam Yesus, Adam yang baru. Ketika Adam jatuh dalam godaan di Eden, Yesus menang dalam godaan di padang pasir. Kemenangan-Nya membuka cakerawala yang baru bagi anak-anak Tuhan dalam konflik kosmik, kerana Kristus adalah Adam yang baru, iaitu, ketua keluarga manusia yang baru.
+
+Dalam Injil Matius, kisah godaan muncul sejurus selepas peristiwa pembaptisan Yesus. Daripada rujukan secara universal Lukas kepada Adam, Matius nampaknya lebih menumpukan perhatian dari sebelah orang Israel. Salasilah memberi tumpuan kepada tokoh seperti Abraham dan Daud (Matius 1:1-17), dan perisytiharan kematian kanak-kanak dalam konteks sejarah Yesus (Matius 2:13-16) menggemakan sejarah Musa. Perbandingan dengan bangsa Israel menjadi lebih tegas apabila kita perhatikan bahawa semua jawapan yang Yesus berikan kepada iblis di padang gurun secara alkitabiah diperoleh daripada pengalaman Israel di padang gurun (Ul. 8:3, Ulangan 6:16, Ul. 6:13). Ringkasnya, di mana Israel gagal, Yesus menang, yang membuka cakerawala baru bagi umat Tuhan dalam konflik kosmik, sebagai wakil Kristus menggantikan Israel baru.
+
+Penyelesaian Konflik Kosmik Tidak Seharusnya Terlalu Awal.
+
+Perumpamaan gandum dan lalang dalam Matius 13:24-30 menunjukkan konflik kosmik dalam pengajaran Yesus tentang kerajaan syurga. Musuh boleh menyemai rumpai untuk tumbuh bersama gandum (benih yang baik). Penaburan ini bukan sahaja jahat, tetapi juga menipu, kerana sebarang percubaan pembetulan untuk mencabut lalang dengan cepat untuk membetulkan masalah ini boleh membahayakan tanaman gandum (Matius 13:29). Atas sebab ini, perbezaan dan pemisahan yang perlu di antara keduanya mesti menunggu sehingga masa penuaian atau penghakiman terakhir (Matius 13:30).
+
+Perlu diperhatikan bahawa catatan Ellen G. White tentang reaksi Tuhan terhadap Lucifer/Syaitan pada peringkat awal konflik kosmik di syurga mengikuti prinsip Alkitab yang sama yang digariskan dalam perumpamaan gandum dan lalang. Apabila dia menjelaskan mengapa Tuhan tidak segera memusnahkan Syaitan, Ellen G. White menunjukkan bahawa “pengaruh pendusta tidak akan dimusnahkan sepenuhnya, dan semangat pemberontakan tidak akan dihapuskan sepenuhnya. Kejahatan mesti dibiarkan matang. Demi kebaikan seluruh alam semesta sepanjang zaman, Syaitan mesti mengembangkan prinsip-prinsipnya dengan lebih sempurna, supaya tuduhannya terhadap kerajaan ilahi dapat dilihat dalam cahaya sebenar mereka oleh semua makhluk ciptaan, supaya keadilan dan belas kasihan Tuhan dan kekekalan undang-undang-Nya boleh ditetapkan tanpa sebarang persoalan.” - The Great Controversy, ms. 499.
+
+#### Bahagian III: Penerapan Hidup
+
+Bincangkan soalan berikut dengan pelajar anda:
+
+1.	Bagaimanakah cara terbaik untuk menerangkan sifat konflik kosmik kepada orang yang tidak percaya, dengan mengambil kira bahawa kita semua menghadapi kesan konflik ini di dunia?
+
+2.	Apabila kita renungkan cara Tuhan mengendalikan tuduhan palsu yang dibawa oleh iblis, kita tergerak oleh sifat-Nya yang pengasih dan boleh dipercayai. Bagaimanakah membina hubungan saling percaya antara satu sama lain dalam gereja menunjukkan watak Tuhan yang pengasih?
+
+3.	Menyayangi dan mempercayai seseorang bergantung pada moral seseorang itu. Dalam kehidupan anda sendiri,  apakah etika yang anda perlukan untuk kembangkan, dengan rahmat Tuhan, untuk mencerminkan watak Tuhan?
+
+4.	Apabila manusia berjauhan dan berhenti bermesra dengan Tuhan, selalunya sesuatu berubah dalam pandangan mereka tentang sifat Tuhan. Untuk mengelakkan bahaya ini, dengan apakah cara kita boleh lebih mendalami pengalaman hadirat Tuhan dan meninggikan/menyatakan sifat-sifat-Nya serta sifat penyayang kepada orang lain?
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/10/01.md b/src/ms/ss/2025-01/10/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..ffcade5e2a
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/10/01.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Peraturan Pertempuran
+date:  01/03/2025
+---
+
+### Bacaan Untuk Pelajaran Minggu Ini
+Dan. 10:1-14, Wahyu 13:1-8, Ayub 1:1-12, Ayub 2:1-7, Yohanes 12:31, Yohanes 14:30, Markus 6:5, Markus 9:29.
+
+> <p>Ayat Hafalan</p>
+> “Orang yang terus berbuat dosa itu berasal daripada Iblis, kerana dari mulanya lagi Iblis telah berbuat dosa. Itulah sebabnya Anak TUHAN datang untuk membinasakan pekerjaan Iblis.” (1 Yohanes 3:18, AVB)
+
+Naratif kuat yang mendedahkan sifat konflik kosmik boleh didapati dalam 1 Raja-raja 18:19-40, Elia di Gunung Karmel, di mana Tuhan mendedahkan apa yang dipanggil "tuhan-tuhan kepada bangsa-bangsa." Walau bagaimanapun, terdapat lebih banyak perkara di sebalik tabir tentang "tuhan-tuhan" ini daripada semuanya hanyalah rekaan khayalan kafir. Di sebalik "tuhan-tuhan" yang disembah oleh bangsa-bangsa di sekeliling Israel, sebenarnya ada sesuatu yang lain.
+
+“Mereka mempersembahkan korban kepada roh-roh iblis, bukan TUHAN; kepada tuhan-tuhan yang tidak dikenal mereka,
+
+tuhan-tuhan baru yang belum lama muncul, yang tidak ditakuti oleh nenek moyangmu.” (Ul. 32:17, AVB). Paulus menambah, “Apa yang dipersembahkan di atas mazbah berhala bukanlah persembahan kepada TUHAN tetapi kepada roh-roh iblis. Aku tidak mahu kamu terlibat dengan roh-roh iblis.” (1 Korintus 10:20, AVB).
+
+Jadi, di sebalik "tuhan-tuhan" palsu negara-negara ini, sebenarnya terdapat syaitan yang menyamar. Ini bermakna bahawa semua teks Kitab Suci yang berkaitan dengan penyembahan berhala dan tuhan asing adalah teks "konflik kosmik".
+
+Berlatar belakang dengan ini, tema konflik kosmik dapat difahami dengan lebih baik. Dan kebenaran ini mempunyai implikasi yang besar untuk memahami lebih lanjut sifat konflik ini dan bagaimana ia menonjolkan masalah kejahatan
+
+*Kaji pelajaran minggu ini sebagai persediaan untuk Sabat, 8 Mac.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/10/02.md b/src/ms/ss/2025-01/10/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..5f1ac13b01
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/10/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Malaikat Yang Dilambatkan
+date:  02/03/2025
+---
+
+Seperti yang telah kita lihat, “tuhan-tuhan” palsu bangsa-bangsa adalah iblis-iblis yang menyamar. Dan di tempat lain kita melihat bukti bahawa penguasa syurga yang jahat kadang-kadang berada di belakang penguasa duniawi. Malah wakil malaikat yang dihantar oleh Tuhan boleh ditentang oleh kuasa musuh.
+
+`Baca Daniel 10:1-14, sambil memberi perhatian khususnya pada ayat 12 dan 13. Apakah yang diajarkan oleh ayat-ayat ini yang berkaitan dengan konflik kosmik? Apakah pendapat anda tentang malaikat yang diutus oleh Tuhan yang "bertahan" selama dua puluh satu hari?`
+
+Bagaimanakah malaikat yang diutus oleh Tuhan boleh "ditahan" selama tiga minggu? Kerana Tuhan Maha Kuasa, Dia mempunyai kuasa untuk membalas kepada Daniel dengan segera—iaitu, jika Dia memilihnya. Jika Dia telah menggunakan kuasa-Nya untuk berbuat demikian, Dia dengan serta-merta boleh membuatkan seorang malaikat menampakkan diri kepada Daniel. Namun, malaikat yang diutus oleh Tuhan “ditahan” oleh “putera kerajaan Parsi” selama tiga minggu penuh. Apa yang berlaku di sini?
+
+“Selama tiga minggu Gabriel bergelut dengan kuasa kegelapan, cuba melawan pengaruh yang bekerja di fikiran Cyrus. . . . Segala sesuatu yang boleh dilakukan syurga untuk umat Tuhan telah dilakukan. Kemenangan akhirnya dicapai; pasukan musuh dikawal sepanjang pemerintahan Cyrus dan sepanjang pemerintahan anaknya Cambyses.”—Ellen G. White, Prophets and Kings, ms. 572.
+
+Untuk konflik seperti itu berlaku, Tuhan tidak boleh menggunakan semua kuasa-Nya. Musuh mesti diberikan kebebasan dan kuasa sebenar yang tidak hanya dihapuskan, tetapi dihadkan oleh beberapa bahagian yang diketahui oleh kedua-dua pihak (butir-butirnya tidak didedahkan kepada kita). Nampaknya mesti ada bahagian untuk konflik kosmik yang bahkan malaikat Tuhan beroperasi di dalamnya, dan dalam pelajaran akan datang akan dirujuk sebagai "peraturan pertempuran."
+
+Dalam erti kata lain, memahami batasan ini mungkin tidak sukar jika kita memahami idea yang telah dibincangkan, bahawa Tuhan bekerja hanya melalui kasih, dan kasih, bukan paksaan, adalah asas pemerintahan-Nya. Idea bahawa Tuhan hanya bekerja melalui prinsip yang berasal dari kasih boleh membantu kita memahami kontroversi besar ini dengan lebih baik.
+
+`Bagaimanakah anda mengalami batasan pekerjaan hanya melalui prinsip kasih dan bukan paksaan? Apakah pengajaran yang anda dapati tentang batasan pada kuasa?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/10/03.md b/src/ms/ss/2025-01/10/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..7c3050af93
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/10/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Naga Dalam Wahyu
+date:  03/03/2025
+---
+
+Perspektif keseluruhan penguasa syurga dalam konflik kosmik diringkaskan dalam kitab Wahyu, di mana syaitan digambarkan sebagai "naga besar" yang menentang Tuhan dan "menyesatkan seluruh dunia" (Wahyu 12:9, ATB).
+
+`Baca Wahyu 13:1-8. Apa yang didedahkan oleh hal ini tentang sejauh mana bidang kuasa naga itu?`
+
+Naga (iaitu Syaitan) bukan sahaja berperang melawan Tuhan (Wahyu 12:7-9) dan hamba-hamba-Nya (contohnya., Wahyu 12:1-6), tetapi dia digambarkan sebagai penguasa di sebalik kerajaan dunia yang menganiaya umat Tuhan di sepanjang zaman.
+
+Naga itu "memberikan. . .  kekuatannya, dan takhtanya dan kekuasaannya yang besar" kepada binatang laut (Wahyu 13:2, ATB, rujuk Wahyu 13:5; Wahyu 17:13, 14). Binatang laut ini “diberikan mulut, yang penuh kesombongan dan hujat; Dia juga diberi kuasa untuk melakukan ini selama empat puluh dua bulan” (Wahyu 13:5, ATB).
+
+Jadi, Syaitan (naga) memberikan kekuatan dan kuasa untuk memerintah binatang (kuasa agama-politik duniawi). Kuasa ini digunakan untuk merampas penyembahan yang sepatutnya diberikan kepada Tuhan. Binatang itu menghujat nama Tuhan; dia juga memerangi, dan bahkan mengalahkan, wali-wali suci Tuhan, sekurang-kurangnya untuk satu tempoh masa. Kuasa dan bidang kuasa atas dunia ini diberikan kepadanya oleh naga, penguasa dunia ini yang suka merampas kuasa.
+
+Walau bagaimanapun, terdapat batasan yang jelas pada Syaitan dan agensinya juga, termasuk batasan duniawi. “‘Oleh itu, bergembiralah wahai syurga dan kamu semua yang tinggal di dalamnya! Tetapi malanglah penduduk bumi dan laut! Iblis telah turun kepadamu, dalam keadaan sangat berang, kerana ia tahu masanya sudah singkat.'” (Wahyu 12:12,AVB).
+
+Sesungguhnya Tuhan akhirnya menang. “TUHAN akan menghapuskan setiap titik air mata mereka. Tiadalah lagi kematian, kesedihan dan tangisan. Tiada lagi kesakitan, kerana segala yang lama telah lenyap.” (Wahyu 21:4, AVB).
+
+`Walau bagaimanapun sukar untuk kita lihat sekarang, namun di penghujung nanti kebaikan akan menang mengatasi kejahatan. Mengapa begitu penting bagi kita untuk tidak melupakan janji yang luar biasa ini?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/10/04.md b/src/ms/ss/2025-01/10/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..8d8967643d
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/10/04.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Kes Mengenai Ayub
+date:  04/03/2025
+---
+
+Dalam kitab Ayub, kita diberi beberapa pandangan yang menarik tentang realiti kontroversi besar ini.
+
+`Baca Ayub 1:1–12 dan Ayub 2:1–7. Apakah prinsip pada kontroversi besar yang kita lihat dinyatakan di sini?`
+
+Banyak butiran penting yang boleh diperoleh daripada ayat-ayat ini. Pertama, kelihatan pemandangan seperti satu perhimpunan syurgawi, bukan sekadar perbualan di antara Tuhan dan Syaitan; makhluk syurgawi lain turut terlibat.
+
+Kedua, terdapat beberapa perbalahan yang berlaku, ditonjolkan oleh fakta bahawa Tuhan bertanya sama ada Syaitan telah mempertimbangkan Ayub. Mempertimbangkan Ayub untuk apa? Soalan ini masuk akal dalam konteks pertikaian yang lebih besar dan berterusan.
+
+Ketiga, sementara Tuhan menyatakan Ayub tidak bercela, jujur, dan takut akan Tuhan, Syaitan mendakwa bahawa Ayub takut akan Tuhan hanya kerana Tuhan melindunginya. Ini sama dengan memfitnah watak Ayub dan juga watak Tuhan (bandingkan Wahyu 12:10, Zakharia 3).
+
+Keempat, Syaitan mendakwa bahawa perlindungan Tuhan terhadap Ayub adalah tidak adil dan menyebabkan Syaitan tidak dapat membuktikan tuduhannya. Ini menunjukkan bahawa terdapat beberapa batasan kepada Syaitan (peraturan pertempuran), dan Syaitan nampaknya telah cuba mencederakan Ayub.
+
+Tuhan menjawab tuduhan Syaitan di hadapan himpunan syurga dengan membenarkan Syaitan menguji teorinya, tetapi hanya pada tahap yang terbatas. Pertama, Dia memberikan kuasa kepada Syaitan atas “segala sesuatu miliknya,” tetapi melarang memudaratkan peribadi Ayub. (Ayub 1:12, AVB). Kemudian, selepas Syaitan mendakwa bahawa Ayub hanya mengambil berat tentang dirinya sendiri, Tuhan membenarkan Syaitan mencederakan Ayub secara peribadi, tetapi Syaitan mesti pelihara nyawanya (Ayub 2:3–6).
+
+Syaitan mendatangkan banyak malapetaka ke atas rumah tangga Ayub, tetapi dalam setiap malapetaka Ayub terus memuji nama-Nya (Ayub 1:20–22; Ayub 2:9, 10), dan menyangkal tuduhan Syaitan.
+
+Kita belajar banyak perkara di sini, seperti peraturan pertempuran dalam konflik kosmik. Terdapat bahagian di himpunan syurga di mana tuduhan yang diajukan terhadap Tuhan boleh diselesaikan, tanpa melanggar prinsip suci Tuhan yang wujud dalam kasih, asas pemerintahan Tuhan dan bagaimana Dia memerintah alam semesta dan makhluk pintar di dalamnya.
+
+Pemandangan syurgawi yang dilihat di dalam kitab Ayub ini memberikan kita gambaran yang menarik tentang realiti kontroversi besar, dan bagaimana ia berlaku di bumi.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/10/05.md b/src/ms/ss/2025-01/10/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..67b1e5e98a
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/10/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Pemerintah (Sementara) Dunia Ini
+date:  05/03/2025
+---
+
+Kita telah melihat dalam pelajaran sebelumnya bahawa, dalam konflik kosmik, Syaitan dan pengikutnya  buat sementara waktu diberikan bidang kuasa yang penting di dunia ini, dibataskan mengikut beberapa jenis peraturan pertempuran.
+
+Peraturan pertempuran ini bukan sahaja membataskan tindakan musuh—iblis dan pengikutnya—tetapi juga membataskan tindakan Tuhan untuk menghapuskan atau mengurangkan kejahatan yang (sementara) masuk dalam bidang kuasa musuh. Oleh kerana Tuhan tidak akan pernah memungkiri janji-Nya, jauh sehingga Dia telah bersetuju dengan peraturan pertempuran—dengan itu memberikan kuasa yang terhad dan sementara kepada syaitan—Tuhan secara moral membatasi tindakan-Nya pada masa hadapan (tanpa mengurangkan kuasa-Nya yang sebenarnya).
+
+`Baca Yohanes 12:31, Yohanes 14:30, Yohanes 16:11, 2 Korintus 4:4, dan Lukas 4:6. Apakah yang diajarkan oleh ayat-ayat ini tentang kuasa pemerintahan musuh di dunia ini?`
+
+Perjanjian Baru menggambarkan pertembungan kerajaan, kerajaan terang dan kegelapan, dengan kegelapan yang datang dari Syaitan dan pemberontakannya. Sebahagian daripada misi Kristus adalah untuk mengalahkan kerajaan Syaitan: "Itulah sebabnya Anak TUHAN datang untuk membinasakan pekerjaan Iblis. " (1 Yohanes 3:8, AVB).
+
+Namun, terdapat "peraturan" yang membataskan apa yang boleh dilakukan oleh Tuhan sambil itu setia kepada prinsip di sebalik pemerintahan-Nya. Batasan ini termasuk sekurang-kurangnya (1) pemberian kehendak bebas kepada makhluk hidup dan (2) perjanjian peraturan pertempuran, yang tidak kita ketahui, sekurang-kurangnya pada masa ini. Halangan dan batasan seperti itu terhadap tindakan ilahi mempunyai kesan yang penting kepada keupayaan moral Tuhan untuk mengurangkan dan/atau segera menghapuskan kejahatan di dunia. Oleh itu, kita melihat kejahatan dan penderitaan yang berterusan, yang mungkin menyebabkan ramai yang mempersoalkan kewujudan Tuhan atau kebaikan-Nya. Walau bagaimanapun, sebaik sahaja latar belakang kontroversi besar itu difahami, dan had yang telah ditetapkan oleh Tuhan mengenai cara Dia akan menangani kejahatan, kita boleh sedikit sebanyak lebih memahami mengapa perkara itu berlaku seadanya—sekurang-kurangnya sehingga kemenangan terakhir Tuhan ke atas kejahatan.
+
+`Bagaimanakah hakikat bahawa Yesus memanggil Syaitan sebagai "pemerintah" dunia ini membantu, sekurang-kurangnya pada satu tahap, dalam pemahaman kita tentang kejahatan yang wujud di dunia hari ini? Lega dirasa apabila mengetahui bahawa ia sememangnya hanya pemerintahan sementara!`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/10/06.md b/src/ms/ss/2025-01/10/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..a180a99610
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/10/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Batas dan Peraturan
+date:  06/03/2025
+---
+
+Konflik kosmik terutamanya adalah pertikaian tentang watak Tuhan, yang disebabkan oleh tuduhan fitnah iblis terhadap kebaikan, keadilan, dan pemerintahan Tuhan. Ini adalah sejenis tuntutan undang-undang kosmik.
+
+Konflik seperti ini tidak boleh diselesaikan dengan kekuasaan sahaja, tetapi memerlukan demonstrasi. Jika dakwaan serius dibuat terhadap seseorang yang berkuasa, cara terbaik (dan mungkin sahaja) untuk mengalahkan tuduhan tersebut adalah dengan membenarkan penyiasatan yang bebas, adil dan terbuka. Jika dakwaan itu mengancam seluruh kerajaan (kasih), ia tidak boleh dibiarkan begitu sahaja.
+
+Apakah maksud semua ini bagi pemahaman konflik kosmik dan kaitannya dengan masalah kejahatan? Jika Tuhan berjanji, adakah Dia akan mengingkarinya? Sudah tentu tidak. Selagi Tuhan bersetuju dengan peraturan pertempuran, tindakan-Nya (secara moral) pada masa hadapan akan terhad. Oleh itu, kejahatan akan jatuh ke dalam wilayah sementara kerajaan kegelapan.
+
+`Baca Markus 6:5 dan Markus 9:29. Apakah yang ditunjukkan oleh petikan ini tentang bagaimanakah tindakan ilahi boleh dikaitkan secara menyeluruh dengan faktor-faktor seperti iman dan doa?`
+
+Dalam kedua-dua naratif, beberapa sempadan atau peraturan pertempuran nampaknya diguna pakai, berkait secara dinamik dengan perkara seperti iman dan doa. Di tempat lain kita melihat banyak bukti bahawa doa membuat perubahan di dunia ini, membuka jalan untuk tindakan ilahi yang mungkin tidak (secara moral) tersedia. Namun, kita tidak boleh membuat kesilapan menganggap bahawa iman dan doa adalah satu-satunya faktor. Mungkin ada banyak lagi faktor lain yang kita tidak sedar.
+
+Ini sesuai dengan apa yang kita lihat sebelum ini tentang peraturan pertempuran. Seperti yang kita katakan, terdapat peraturan pertempuran tertentu dalam kontroversi besar yang membataskan apa yang boleh dilakukan oleh Tuhan secara moral, sekurang-kurangnya buat masa ini. Oleh itu, beberapa kejahatan mungkin termasuk dalam wilayah sementara kerajaan kegelapan.
+
+`Baca Roma 8:18 dan Wahyu 21:3, 4. Bagaimanakah ayat-ayat ini memberi anda keyakinan bahawa walaupun terdapat banyak perkara yang kita tidak tahu, kita boleh percaya bahawa Tuhan tahu apa yang terbaik, mahukan apa yang terbaik, dan akan mengakhiri kejahatan dan membawa kebahagiaan yang abadi?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/10/07.md b/src/ms/ss/2025-01/10/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..beb04411b1
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/10/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Pandangan Tambahan
+date:  07/03/2025
+---
+
+Baca Ellen G. White, “The Power of Satan,” ms. 341–347, dalam Testimonies for the Church, jilid 1.
+
+“Manusia yang telah jatuh adalah tahanan Syaitan yang sah. Misi Kristus adalah untuk menyelamatkannya daripada kuasa musuh besarnya. Manusia secara semula jadi cenderung untuk mengikuti godaan Syaitan, dan dia tidak akan berjaya melawan musuh yang begitu dahsyat melainkan Kristus, Pemenang yang perkasa, tinggal di dalam dirinya, membimbing keinginannya, dan memberinya kekuatan. Hanya Tuhan yang boleh membataskan kuasa Syaitan. Dia(Syaitan) bergerak ke sana ke mari di atas bumi, dan berjalan di atas dan ke bawah di dalamnya. Dia tidak meninggalkan pandangannya walau sesaat, kerana takut terlepas peluang untuk memusnahkan jiwa. Adalah penting bagi umat Tuhan untuk memahami perkara ini, supaya mereka dapat menghindari jeratnya. Syaitan sedang mempersiapkan penipuannya, supaya dalam kempen terakhirnya melawan umat Tuhan mereka tidak akan memahami bahawa itu adalah dia. 2 Korintus 11:14 (AVB): 'Ini tidaklah menghairankan, kerana Iblis sendiri menyamar sebagai malaikat cahaya.’ Walaupun beberapa jiwa yang tertipu mendakwa bahawa dia tidak wujud, dia menahan mereka, dan bekerja melalui mereka sedikit sebanyak. Syaitan lebih mengetahui daripada umat Tuhan kuasa yang mereka boleh miliki ke atasnya apabila kekuatan mereka ada dalam Kristus. Jika mereka dengan rendah hati merayu kepada Pemenang yang perkasa untuk mendapatkan bantuan, walaupun orang yang paling lemah percaya dalam kebenaran, bergantung teguh kepada Kristus, boleh berjaya menangkis Syaitan dan seluruh tenteranya.Dia terlalu licik untuk datang secara terbuka dan berani dengan godaannya; kerana jika demikian, tenaga Kristian yang mengantuk akan bangun, dan dia akan bersandar pada Pembebas yang kuat dan perkasa. Tetapi dia datang tidak diketahui, dan bekerja dalam samaran melalui anak-anak ketidaktaatan yang mengaku bertuhan.”—Ellen G. White, Testimonies for the Church, vol. 1, ms. 341.
+
+**Soalan Perbincangan**:
+
+`Apakah yang dimaksudkan dengan menjadi "tawanan Syaitan yang sah"? Adakah itu bermakna syaitan boleh melakukan apa sahaja yang dia mahu kepada manusia? Jika tidak, mengapa tidak? Bagaimanakah ini berkaitan dengan apa yang kita panggil "peraturan pertempuran" dalam konflik kosmik?`
+
+`Mengapa Tuhan akan memberikan Syaitan apa-apa kuasa dalam konflik kosmik, walaupun hanya sementara? Adakah ini memberitahu kita tentang bagaimana Tuhan cuba menjawab tuduhan Syaitan?`
+
+`Bagaimanakah tindak balas anda kepada mereka, walaupun orang Kristian, yang menafikan kewujudan Syaitan sebagai makhluk yang nyata dan peribadi? Walaupun kita tidak dapat membuktikan kewujudan Syaitan, apakah bukti yang boleh anda kumpulkan yang akan membantu seseorang yang sangat tertipu?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/10/info.yml b/src/ms/ss/2025-01/10/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..b659dccc83
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/10/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Peraturan Pertempuran"
+start_date: "01/03/2025"
+end_date: "07/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/10/teacher-comments.md b/src/ms/ss/2025-01/10/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..1b36b501ef
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/10/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,60 @@
+---
+title:  Komen Guru
+date:  07/03/2025
+---
+
+#### Bahagian I: Pandangan Keseluruhan
+
+**Ayat-ayat Utama**: 1 Yohanes 3:8
+
+Tumpuan Kajian: Ayub 1:1-12, Ayub 2:1-7, Daniel 10, Lukas 4:6, Yohanes 12:31.
+
+Pengenalan: Syaitan dibatasi oleh Tuhan dalam kuasanya. Dia adalah pemerintah yang tidak sah, terutama dari sudut perwatakannya.
+
+Tema Pelajaran: Pelajaran minggu ini menggariskan tiga fahaman utama.
+
+1.	Syaitan adalah "pemerintah" yang tidak sah dan sementara: Tuhan memberikan Syaitan kuasa terhad dan sementara selepas dosa memasuki dunia, tetapi kuasa ini bukan kuasa undang-undang. Walaupun Tuhan telah menghadkan aktiviti-Nya sendiri untuk menghapuskan kejahatan di dunia ini, Yesus telah mengalahkan syaitan. Kemenangan Kristus atas godaan di padang gurun dan kekalahan Syaitan di kayu salib menunjukkan bahawa pemerintahan Syaitan adalah tidak sah dan sementara.
+
+2.	Syaitan memfitnah dan menjadikan tahanan di bawah "kuasa"nya: Walaupun Syaitan adalah penguasa yang tidak sah dan sementara, manusia boleh menjadi tawanan kuasanya yang sah. Kehendak manusia kita cenderung untuk mengikuti godaan Syaitan, melainkan jika Kristus hidup di dalam kita, membimbing keinginan dan kehidupan kita.
+
+3.	Syaitan terbatas dalam "kuasa"nya: Syaitan mempunyai masa dan ruang untuk "memerintah," tetapi dia dibatasi oleh Tuhan dalam "kekuasaannya." Dalam perjalanan sejarah manusia, kuasa mutlak kebaikan menentang kejahatan, dan doa orang percaya adalah sumber yang berkesan untuk menentangnya.
+
+Penerapam Hidup: Syaitan terhad dalam kuasa sementaranya. Atas dasar kemenangan Yesus, kita tidak lagi terikat dengan ketakutan akan kematian. Namun, kita tetap perlu berwaspada dan bergantung kepada kuasa Tuhan. Bagaimanakah kehidupan doa anda dapat membantu anda untuk berjaya menentang kuasa Syaitan yang tidak sah?
+
+#### Bahagian II: Ulasan
+
+1. Syaitan ialah “Penguasa” yang tidak sah dan sementara.
+
+Dalam Injil Sinoptik, fokus konflik antara Syaitan dan Yesus ialah godaan di padang gurun (Mat. 4:1-11; Markus 1:12, 13; Lukas 4:1-13). Di antara tiga sinoptik, Lukas memberikan butiran tambahan, dalam godaan ketiga tentang kuasa Syaitan yang didakwa. Dengan menunjukkan kepada Yesus “dalam sekelip mata… menunjukkan… semua kerajaan di dunia.” (Lukas 4:5, AVB), iblis menawarkan Dia “‘segala kekuasaan ini dengan kemuliaannya akan kuberikan kepada-Mu kerana semuanya itu telah diserahkan kepadaku dan aku boleh memberikannya kepada sesiapa jua yang aku suka.'” (Lukas 4:6, AVB).
+
+Ia boleh dipertikaikan sama ada Syaitan benar-benar mempunyai kuasa yang didakwanya dan, jika ya, bagaimana dia memperolehnya. Untuk kepastian selepas dosa masuk ke dalam dunia, “Tuhan memberi Syaitan kebebasan yang cukup untuk menggunakan pengaruhnya yang merosakkan di seluruh dunia.”—Sydney H.T. Page, Powers of Evil: A Biblical Study of Satan and Demons (Grand Rapids, MI: Baker Books, 1995), ms. 98. Namun, kebebasan ini berbeza dengan penyataan bahawa Syaitan mempunyai kuasa yang sah di dunia. Malah, dengan menolak tawaran Syaitan, Yesus tidak mengiktiraf kesahihan kuasa itu.
+
+Dalam Injil Yohanes, konflik antara Syaitan dan Yesus ditonjolkan secara khusus dalam rujukan kepada “penguasa dunia ini” (Yoh. 12:31, ATB; Yoh. 14:30, ATB; Yoh. 16:11, ATB). Dalam Yohanes 12:31-33, Yesus menekankan penghakiman dunia dan pengusiran penguasanya, dengan rujukan khusus kepada kematian-Nya. Dalam Yohanes 14:30, Yesus menunjukkan dalam konteks khotbah perpisahan-Nya kepada murid-murid bahawa "penguasa dunia ini datang" (ATB). Yesus, menggariskan percanggahan pernyataan ini, menambah, “dan ia tidak berkuasa sedikit pun atas diri-Ku” (ATB). Pernyataan itu mungkin merujuk kepada kedatangan Yudas Iskariot, yang merupakan wakil dimana “iblis sendiri mempercepatkan kematian Yesus”. Walau bagaimanapun, salib bukanlah kemenangan syaitan, tetapi secara mengejutkan adalah kejatuhannya (lihat D. A. Carson, The Gospel According to John, The Pillar New Testament Commentary [Grand Rapids, MI: Eerdmans, 1991], ms. 508). Kemudian, apabila Yesus mengajar para pengikutnya tentang Parakletos yang dijanjikan, Roh Kudus, Dia menekankan sekali lagi, sekarang dalam Yohanes 16:11, bahawa "penguasa dunia ini telah dihukum" (ATB), seolah-olah menggemakan pengusiran iblis dalam Yohanes 12:31.
+
+Oleh itu, sementara Injil Sinoptik menggariskan kemenangan Kristus ke atas Syaitan dalam godaan di padang gurun, pada permulaan pelayanan umum-Nya, Injil Yohanes menekankan kekalahan Syaitan, penguasa/pemerintah dunia ini, di atas kayu salib (lihat juga Powers of Evil: Biblical Study of Satan and Demons, ms 129); iaitu pada penghujung pelayanan Yesus di bumi. Dalam kedua-dua kes, kita belajar bahawa Syaitan adalah penguasa yang tidak sah dan sementara atas dunia yang berdosa, dunia yang secara bercanggah dikasihi oleh Tuhan tetapi juga dihakimi kerana menolak Yesus (Yohanes 1:10, 29; Yohanes 3:16, 17, 19; Yohanes 9:39; 17:9, 14, 16, 21). Seperti yang ditunjukkan oleh Robert Recker, Syaitan “adalah seorang putera raja yang digulingkan, atau seseorang yang sedang dalam proses untuk digulingkan.”—“Satan: in Power or Dethroned?”, Calvin Theological Journal 6, no. 2 (1971), ms. 147.
+
+2. Syaitan Memfitnah dan Menawan Orang Di Bawah “Kekuasaan”-Nya.
+
+Walaupun tidak sah sebagai pemerintah, kerana dosa manusia menjadi tawanan kuasa Syaitan yang sah. Ellen G. White menggariskan bahawa “Manusia yang telah jatuh adalah tahanan Syaitan yang sah. . . . Manusia secara semula jadi cenderung untuk mengikuti nasihat Setan, dan dia tidak dapat berjaya melawan musuh yang begitu dahsyat melainkan jika Kristus, Sang Penakluk yang perkasa, tinggal di dalam dirinya, membimbing kehendaknya, dan memberinya kekuatan.”—Testimonies for the Church, jilid 1, ms. 341. Bukan Tuhan yang “telah menjadikan Syaitan ’penguasa dunia ini’, tetapi . . . manusia telah melakukannya melalui dosa mereka.”—Powers of Evil: A Biblical Study of Satan and Demons, ms. 129.
+
+Walaupun Syaitan, dari perspektif dosa manusia, adalah penguasa yang sah ke atas manusia yang rosak, dia masih menjadi pemerintah yang tidak sah dari sudut watak dan tindakannya. Yesus secara keras menggambarkannya sebagai pendusta dan pembunuh. Dalam firman-Nya, Syaitan “Dari mulanya lagi, Iblis pembunuh. Dia tidak menyokong kebenaran, kerana dalam dirinya tidak ada kebenaran. Apabila dia berdusta, dia bercakap dari sifat tabiinya sendiri, kerana dia pendusta dan bapa segala dusta.” (Yohanes 8:44, AVB). Pada dasarnya, pembohongan/fitnah dan penawanan maut adalah intipati dari "pemerintahannya", yang mesti ditumbangkan oleh Yesus.
+
+Injil Yohanes kelihatan menggariskan bahawa “penguasa dunia ini” telah dikalahkan dan diusir oleh pengorbanan Kristus di kayu salib, kebangkitan-Nya, dan kenaikan-Nya kepada Bapa (Yohanes 12:31-33, Yohanes 16:11). Walau bagaimanapun, doa campur tangan Yesus untuk pengikut-Nya, dalam Yohanes 17, menganggap bahawa pengaruh Syaitan ke atas manusia tidak berakhir dengan salib.“Sebaliknya, Yohanes menyatakan bahawa penentangan oleh Syaitan terhadap Yesus juga akan ditujukan terhadap pengikut Yesus.”—Powers of Evil: A Biblical Study of Satan and Demons, ms. 130. Dalam Yohanes 17:15, Yesus berdoa agar Bapa menjaga “mereka daripada si durjana,” kerana mereka berada di dalam dunia tetapi bukan milik dunia (Yohanes 17:15, 16, AVB). Dalam 1 Yohanes 5:19, pembezaan dibuat antara mereka yang percaya kepada Tuhan dan mereka yang tidak percaya (orang dunia), membezakan umat Tuhan daripada mereka yang berada di bawah kuasa syaitan: “Kita tahu, bahwa kita berasal dari TUHAN dan seluruh dunia berada di bawah kuasa si jahat.” (ATB). Ibrani 2:14, 15 menggambarkan kuasa iblis terhadap manusia yang berdosa, dengan menundukkan mereka ke dalam perhambaan, dalam istilah “kuasa maut”. Petikan ini juga mengajar bahawa Yesus memusnahkan kuasa ini melalui kematian-Nya. Jadi, atas dasar kemenangan Yesus, kita tidak lagi terikat dengan takut akan kematian. Namun, kita tetap perlu berwaspada dan bergantung kepada kekuatan Tuhan. Cerita sejarah keselamatan belum berakhir, dan “si Iblis, berjalan keliling sama seperti singa yang mengaum-aum dan mencari orang yang dapat ditelannya.” (1 Pet. 5:8, ATB). Selain itu, sebelum kemusnahan terakhirnya (Wahyu 20:10), Syaitan terus menuduh orang percaya di hadapan Tuhan (Wahyu 12:10), dan cerita sejarah Ayub menunjukkan bahawa fitnah (Ayub 1:9-11, Ayub 2:5) adalah sebahagian daripada strategi tuduhan syaitan.
+
+3. Syaitan Terbatas dalam “Kekuasaan”-Nya.
+
+Manusia yang berdosa telah menjadikan Syaitan sebagai penguasa, dan tuduhan fitnahnya diambil untuk dipertimbangkan, bukannya ditolak oleh Tuhan semata-mata. Tuhan mengizinkan hal ini terjadi agar tuduhan-tuduhan tersebut dapat dibuktikan secara jelas salah. Atas sebab ini, Syaitan mempunyai masa dan ruang untuk “memerintah,” walau bagaimanapun, seperti yang ditunjukkan oleh sejarah Ayub (“‘jangan kau sentuh dirinya’” [Ayub 1:12, AVB]; “‘peliharalah nyawanya’” [Ayub. 2:6, AVB]), dia dibatasi oleh Tuhan dalam “kuasa”nya.
+
+Tambahan pula, kita belajar, dalam Daniel 10, tentang batasan kuasa kejahatan. Menurut bab ini, "perjalanan sejarah manusia bukan sahaja ditentukan oleh keputusan yang dibuat oleh manusia, kerana terdapat dimensi realiti yang tidak kelihatan yang juga harus diambil kira. Khususnya, terdapat kuasa jahat di alam semesta yang mempunyai pengaruh buruk dalam bidang sosio-politik, terutamanya yang berkaitan dengan umat Tuhan. Walau bagaimanapun, kuasa roh jahat ini terbatas, kerana kuasa kebaikan yang melampaui batas menentang mereka, dan doa setia orang percaya juga berkesan terhadap mereka. Walau bagaimana pun kuasa kejahatan bertentangan dengan kehendak Tuhan, mereka tidak dapat menghalangnya daripada tercapai.”—Powers of Evil: A Biblical Study of Satan and Demons, ms. 64.
+
+Ellen G. White mengesahkan kewujudan konflik kosmik yang serupa berkenaan dengan kehidupan setiap orang, dan dia juga menekankan kepentingan doa dalam konteks ini. Dalam bab “The Power of Satan” dalam Testimonies for the Church, vol. 1, dia menggariskan bahawa "hanya Tuhan boleh membataskan kuasa Syaitan" (Halaman 341) dan bahawa dia "melihat malaikat jahat berperang melawan jiwa, dan malaikat Tuhan berperang melawan mereka. Konflik itu sangat teruk” (Halaman 345). Bagaimanapun, dia menambah, "bukanlah tugas malaikat yang baik untuk mengawal fikiran manusia melawan kehendak mereka. Jika mereka menyerah kepada musuh, dan tidak berusaha untuk menentangnya, maka malaikat Tuhan tidak dapat berbuat lebih daripada menahan kuasa-kuasa Iblis, supaya mereka tidak membinasakan, sehingga lebihan cahaya terang diberikan kepada mereka yang dalam bahaya, untuk menggerakkan mereka bangkit dan mencari pertolongan ke syurga” (Halaman 345). Dalam konteks ini, dia menekankan bahawa "Panglima besar di langit dan bumi telah membatasi kuasa Syaitan" sementara, pada masa yang sama, dia menekankan kepentingan doa, kerana "Juruselamat kita mendengar doa iman yang bersungguh-sungguh, dan mengutus bantuan daripada malaikat yang cukup kuat untuk menyelamatkannya” (Halaman 346).
+
+#### Bahagian III: Penerapan Hidup
+
+Kitab Ayub memberikan pandangan yang menarik tentang realiti kontroversi besar itu. Ayub telah memutuskan untuk takut kepada Tuhan walaupun dalam apa jua keadaan. Dengan mengambil kira perspektif ini, bincangkan soalan berikut:
+
+1. Bagaimanakah perlindungan Tuhan terhadap kita dapat mendorong kita untuk takut, menginginkan, dan lebih mengasihi Dia? Dalam cara apakah perlindungan-Nya boleh menjadi cabaran kepada sesetengah daripada kita dalam, atau halangan, kepada kita bertindak balas kepada-Nya ?
+
+2. Syaitan mempunyai batasan ke atas kuasanya, yang menjadi jelas dalam pemandangan himpunan syurga dalam kitab Ayub. Apakah yang boleh dikatakan terhadap batasan kuasa Syaitan tentang kuasa dan tindakan Tuhan?
+
+3. Dalam bab “The Power of Satan” (Testimonies for the Church, vol. 1, p. 345), Ellen G. White menekankan kepentingan berdoa agar Tuhan menghantar malaikat untuk menyelamatkan kita. Jadi, betapa pentingnya kehidupan doa anda dalam membuka jalan untuk tindakan ilahi?
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/11/01.md b/src/ms/ss/2025-01/11/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..dfe88fdb5b
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/11/01.md
@@ -0,0 +1,15 @@
+---
+title:  Apa Lagi Aku Boleh Lakukan?
+date:  08/03/2025
+---
+
+### Bacaan Untuk Pelajaran Minggu Ini
+Yohanes 18:37, Roma 3:23–26, Roma 5:8, Yesaya 5:1–4, Matius 21:33–39, Yesaya 53:4, Roma 3:1–4.
+
+Ayat Hafalan : “Dengan demikian Pilatus pun berkata kepada-Nya, “Jadi, adakah Kamu seorang raja?” Yesus menjawab, “Betul katamu. Aku seorang raja. Aku dilahirkan ke dunia untuk memberikan kesaksian tentang kebenaran. Setiap orang yang memihak kepada kebenaran mendengar suara-Ku.” (Yohanes 18:37, AVB).
+
+Beberapa tahun yang lalu, sebuah cerita kanak-kanak yang bernas telah diterbitkan dalam majalah Guide. Cerita ini memberi tumpuan kepada seorang budak lelaki bernama Denis, seorang anak yatim piatu yang hidup sebagai anak angkat dengan sebuah keluarga pada zaman pertengahan. Denis sangat membenci raja negerinya kerana, ketika ibu bapanya sakit, askar raja membawanya pergi, dan dia tidak pernah melihat mereka lagi. Hanya kemudian dia mengetahui bahawa raja memisahkan mereka untuk menyelamatkan yang hidup daripada semua kengerian Wabak Hitam. Kebenaran tentang tindakan raja itu membebaskan Denis daripada kebencian yang disimpannya hampir sepanjang hidupnya. Raja sentiasa, dan dalam setiap keadaan, bertindak kerana kasih kepada rakyatnya.
+
+Ramai orang hari ini melihat Tuhan dengan cara yang sama seperti Denis melihat rajanya. Kejahatan yang mereka saksikan atau alami menyebabkan mereka membenci atau menolak Tuhan. Di manakah Tuhan ketika penderitaan berlaku? Jika Tuhan itu baik, mengapa ada begitu banyak kejahatan? Konflik kosmik memberi penerangan tentang isu penting ini, tetapi masih banyak persoalan yang belum terjawab. Namun, apabila semua usaha kita untuk mencari jawapan gagal memuaskan, kita boleh melihat kepada Yesus di kayu salib dan melihat bahawa Tuhan boleh dipercayai, walaupun dengan semua soalan yang masih belum terjawab buat masa ini..
+
+* Kaji pelajar minggu ini sebagai persediaan untuk Sabat 11, 15 Mac.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/11/02.md b/src/ms/ss/2025-01/11/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..818b0d8563
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/11/02.md
@@ -0,0 +1,28 @@
+---
+title:  Kristus Adalah Pemenang
+date:  09/03/2025
+---
+
+Walaupun terdapat musuh yang sedang bekerja yang Kristus sendiri sebut sebagai (merampas) "penguasa dunia ini," raja alam semesta yang sebenar ialah Yesus Kristus. Yesus telah meraih kemenangan untuk kita, dan di dalam Dia kita boleh beroleh kemenangan, walaupun di tengah-tengah kesusahan dan penderitaan. Sesungguhnya, pekerjaan Kristus ialah menentang musuh pada setiap masa.
+
+Kita telah melihat bahawa Kitab Suci menggambarkan syaitan sebagai:
+
+(1) penipu seluruh dunia sejak mula (Wahyu 12:9, Matius 4:3, Yohanes 8:44, 2 Korintus 11:3, 1 Yohanes 3:8).
+
+(2) pemfitnah dan penuduh Tuhan dan umat-Nya di syurga (Wahyu 12:10; Wahyu 13:6; Ayub 1–2; Zakharia. 3:1, 2; Yudas 9).
+
+(3) penguasa dunia ini yang merampas (Yohanes 12:31, Yohanes14:30, Yohanes 16:11, Kisah Para Rasul 26:18, 2 Korintus 4:4, Efesus 2:2, 1 Yohanes 5:19).
+
+`Baca Yohanes 18:37. Apakah yang hal ini beritahukan kepada kita tentang pekerjaan Kristus untuk menentang penipuan musuh? Apakah maksudnya bahawa Yesus adalah Raja?`
+
+Walaupun Kitab Suci mengajar bahawa Syaitan adalah penipu, pemfitnah, penuduh, dan penguasa dunia ini yang merampas, ia juga mengajar bahawa Yesus adalah pemenang atas Syaitan dalam segala hal.
+
+(1) Yesus datang “ dilahirkan ke dunia untuk memberikan kesaksian tentang kebenaran” (Yohanes 18:37, AVB),
+
+(2) Melalui salib, Yesus menunjukkan kebenaran dan kasih Tuhan yang sempurna (Roma 3:25, 26; Roma 5:8), dengan itu menyangkal dakwaan fitnah syaitan (Wahyu 12:10, 11), dan
+
+(3) Yesus akhirnya akan memusnahkan kerajaan iblis, yang “kerana ia tahu masanya sudah singkat. ” (Wahyu 12:12, AVB; bandingkan dengan Roma 16:20), dan Kristus “'akan memerintah selama-lamanya!'” (Wahyu 11:15, AVB).
+
+Pada akhirnya, tidak kira apa yang dilakukan Syaitan, dia sudah menjadi musuh yang dikalahkan, dan kunci bagi kita adalah untuk menuntut kemenangan Kristus untuk diri kita setiap hari, saat demi saat, serta menuntut janji-janji yang telah ditawarkan oleh salib kepada kita.
+
+`Dalam kontroversi yang hebat ini, kita tahu pihak mana yang akan menang. Bagaimanakah pilihan kita dari hari ke hari mempengaruhi pihak mana yang akhirnya akan kita sokong? Bagaimanakah kita dapat memastikan bahawa kita berada di pihak yang menang walaupun sekarang?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/11/03.md b/src/ms/ss/2025-01/11/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..0d829eef37
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/11/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Yang Adil dan Yang Membenarkan
+date:  10/03/2025
+---
+
+Pada setiap masa, pekerjaan Kristus ialah membatalkan kerja syaitan. Menurut 1 Yohanes 3:8, Yesus “Itulah sebabnya Anak TUHAN datang untuk membinasakan pekerjaan Iblis” (1 Yohanes 3:8, AVB) dan untuk “memusnahkan Iblis yang berkuasa atas kematian” (Ibrani 2:14, AVB). Namun, kekalahan menyeluruh pemerintahan musuh berlaku dalam dua peringkat. Pertama, melalui pekerjaan Salib, Kristus menyangkal dakwaan fitnah Syaitan. Kemudian, Syaitan dan kerajaannya akan dibinasakan sepenuhnya.
+
+`Baca Roma 3:23–26 dan Roma 5:8. Apakah yang diungkapkan oleh petikan ini tentang cara Kristus mengalahkan dakwaan syaitan?`
+
+Seperti yang telah kita lihat, musuh mendakwa bahawa Tuhan tidak sepenuhnya benar dan pengasih. Namun, dalam Kristus, Tuhan menyediakan manifestasi utama kebenaran dan kasih-Nya, dan Dia melakukannya melalui Salib.
+
+Selepas kematian Yesus, “Syaitan melihat bahawa penyamarannya telah terbuka. Kerajaannya ditunjukkan di hadapan para malaikat yang tidak jatuh dan di hadapan seluruh alam semesta syurga. Dia telah mendedahkan dirinya sebagai seorang pembunuh. Dengan menumpahkan darah Anak Tuhan, dia telah memutuskan dirinya daripada simpati makhluk-makhluk syurga.”—Ellen G. White, The Desire of Ages, ms. 761.
+
+`Baca Wahyu 12:10–12 sehubungan dengan Kejadian 3:15. Bagaimanakah petikan ini memberi penerangan tentang kepentingan kosmik kemenangan Kristus di Salib?`
+
+Sejarah penebusan memberikan banyak bukti untuk meyakinkan kita bahawa Tuhan sentiasa bekerja untuk menghasilkan kebaikan bagi semua yang terlibat. Tuhan dalam Kitab Suci sentiasa melakukan apa yang baik dan paling diinginkan, memandangkan jalan yang tersedia bagi-Nya dalam pertikaian besar (Ulangan 32:4, 1 Samuel 3:18, Mazmur 145:17, Daniel 4:37, Habakuk 1:13, Wahyu 15:3, Kejadian 18:25).
+
+`Mengapakah demonstrasi kebenaran dan kasih Tuhan dalam konflik kosmik sangat penting? Apabila kita merenungkan Salib dan semua pekerjaan Tuhan dalam rancangan penebusan, bagaimanakah pekerjaan Tuhan memberi kita keyakinan dalam kasih-Nya, walaupun di tengah-tengah ujian dan penderitaan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/11/04.md b/src/ms/ss/2025-01/11/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..d9366c48a3
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/11/04.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title:  Nyanyian Kekasihku
+date:  11/03/2025
+---
+
+Dalam cara yang menakjubkan, Tuhan telah menunjukkan kasih dan kebenaran-Nya di tengah-tengah konflik kosmik. Namun, ada yang mungkin bertanya, adakah Tuhan sepatutnya melakukan lebih daripada apa yang telah Dia lakukan untuk mencegah dan/atau menghapuskan kejahatan? Kita telah melihat bahawa kerangka konflik kosmik menunjukkan Tuhan bertindak untuk menghormati kehendak bebas yang diperlukan bagi perkembangan maksimum hubungan kasih antara Dia dan manusia. Tambahan pula, Tuhan nampaknya bertindak mengikut kekangan moral, atau peraturan pertempuran, dalam konteks pertikaian kosmik mengenai sifat-Nya, yang hanya boleh diselesaikan melalui demonstrasi kasih-Nya.
+
+`Baca Yesaya 5:1–4. Siapakah yang bercakap di dalam ayat-ayat ini? Siapakah yang Yesaya maksudkan? Siapakah yang digambarkan oleh ladang anggur dan pemilik ladang anggur? Apakah signifikan pada tindakan oleh pemilik ladang anggur bagi pihak ladang anggur? Apakah keputusannya?`
+
+Dalam ayat-ayat ini, Yesaya menyanyikan lagu untuk kekasihnya, sebuah ladang anggur. Pemilik kebun anggur itu adalah Tuhan sendiri, dan kebun anggur tersebut menggambarkan umat Tuhan (lihat, sebagai contoh, Yesaya 1:8, Yeremia 2:21). Namun, implikasinya juga boleh dikembangkan terhadap  pekerjaan Tuhan yang lebih luas di dunia ini. Menurut ayat-ayat ini, pemilik kebun anggur (Tuhan) telah melakukan segala yang munasabah untuk memastikan kebun anggur-Nya berkembang. Kebun itu sepatutnya menghasilkan anggur yang baik, tetapi sebaliknya hanya menghasilkan "anggur liar", yang dalam terjemahan lain disebut sebagai “tidak bernilai”. Malah, perkataan Ibrani di sini secara literal boleh diterjemahkan sebagai buah-buahan yang berbau busuk. Kebun anggur Tuhan menghasilkan buah anggur yang busuk.
+
+`Dalam Yesaya 5:3, Tuhan sendiri berbicara, menjemput orang untuk “menghakimi” antara Dia dan kebun anggur-Nya. Dan, dalam Yesaya 5:4, Tuhan mengemukakan soalan yang sangat penting: “Apa lagi yang dapat dilakukan untuk kebun anggur-Ku, yang belum Kulakukan terhadapnya? Bukankah Aku menanti kebun itu menghasilkan buah anggur yang baik, mengapakah yang dihasilkannya buah anggur masam?” (AVB). Apa lagi yang boleh Dia lakukan? Betapa menariknya bahawa Dia bahkan meminta orang lain untuk menilai apa yang telah Dia lakukan.`
+
+`Apabila anda melihat salib, di mana Tuhan mempersembahkan diri-Nya sebagai korban bagi semua dosa kita, bagaimanakah firman-Nya, “Apa lagi yang dapat dilakukan untuk kebun anggur-Ku, yang belum Kulakukan terhadapnya?”—mengambil makna yang sangat menakjubkan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/11/05.md b/src/ms/ss/2025-01/11/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..6705a733ad
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/11/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Perumpamaan Kristus mengenai Kebun Anggur
+date:  12/03/2025
+---
+
+Dalam perumpamaan tentang pemilik ladang anggur dalam Matius 21, Yesus meneruskan di mana Yesaya 5 berhenti, memberikan cahaya tambahan tentang watak dan tindakan pemilik ladang anggur demi kebun anggur-Nya.
+
+`Baca Matius 21:33–39 dengan mengingati khususnya soalan Yesaya 5:4. Apakah lagi yang boleh Dia lakukan selain daripada apa yang telah Dia lakukan?`
+
+Bahagian pertama perumpamaan Kristus memetik secara langsung daripada nyanyian Yesaya 5 tentang pemilik kebun anggur dan kebun anggur-Nya. Kemudian, Yesus menambah bahawa pemilik kebun anggur "menyewakan" kebun anggurnya: "'Kemudian dia menyewakan ladang anggur itu kepada beberapa orang, lalu pergi ke negeri lain.'" (Matius 21:33, AVB). Namun, apabila pemilik ladang anggur itu menghantar hamba-Nya (para nabi) sebanyak dua kali untuk memungut hasil, mereka yang menyewa kebun anggur-Nya memukul dan membunuh para hamba-Nya (Matius 21:34–36). Akhirnya, Dia mengutus Anak-Nya (Yesus), dengan berkata, “‘mereka akan menghormati anakku.’” (Matius 21:37, AVB). Tetapi mereka juga membunuh Anak-Nya, sambil berkata, “‘Tetapi apabila para penyewa itu melihat anak tuan itu, mereka berkata sama sendiri, ‘Marilah kita bunuh warisnya, supaya dapat kita rampas harta pusakanya.’ Mereka pun menangkapnya, menghumbankannya ke luar ladang dan membunuhnya.” (Matius 21:38, 39, AVB).
+
+`Apa lagi yang boleh Dia lakukan? Bapa sangat mengasihi kita sehingga Dia sehingga menganugerahkan Anak-Nya yang tunggal (Yohanes 3:16). Jika konflik kosmik adalah seperti yang dicadangkan di sini, ia tidak boleh diselesaikan sebelum waktunya dengan menggunakan kuasa ilahi, tetapi memerlukan terlebih dahulu demonstrasi umum tentang watak Tuhan. Demonstrasi ini akhirnya dinyatakan dalam pekerjaan Kristus (Roma 3:25, 26; Roma 5:8). Apa lagi yang boleh kita minta daripada Tuhan (dalam Kristus) yang menyerahkan diri-Nya untuk mati bagi kita, supaya Dia membenarkan kita tanpa mengorbankan keadilan dan kasih-Nya yang sempurna?`
+
+Peristiwa salib menunjukkan bahawa Tuhan telah melakukan segala yang boleh dilakukan untuk mengurangkan dan menghapuskan kejahatan, namun tanpa memusnahkan konteks untuk berkembangnya cinta sejati. Jika ada jalan yang lebih baik yang tersedia untuk Tuhan, bukankah Dia akan memilihnya? Walaupun manusia sangat menderita dalam konflik kosmik ini, Tuhan sendiri yang paling menderita. Apabila kita melihat Salib, sesungguhnya kita dapat melihat penderitaan dan kesakitan yang dibawa oleh dosa kepada Tuhan sendiri. Namun, begitu suci kebebasan yang wujud dalam kasih sehingga Kristus sanggup menanggungnya demi kita.
+
+`Baca Yesaya 53:4. “Kedukaan” dan “dukacita” siapa yang Kristus tanggung di atas salib? Apakah yang seharusnya hal ini beritahukan kepada  kita tentang semua yang telah Tuhan lakukan untuk kita dan harga yang telah dibayar-Nya untuk keselamatan kita?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/11/06.md b/src/ms/ss/2025-01/11/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..9fa1f488d6
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/11/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Pembenaran Nama Tuhan
+date:  13/03/2025
+---
+
+Akhirnya, nama Tuhan dibenarkan dalam segala hal. Melalui pekerjaan Bapa, Anak, dan Roh Kudus dalam rancangan penebusan, kebenaran dan kasih Tuhan yang sempurna ditunjukkan tanpa sebarang keraguan munasabah (lihat Roma 3:25, 26; Roma 5:8).
+
+`Baca Roma 3:1–4 sehubungan dengan Yesaya 5:3, 4. Apakah yang diajarkan oleh hal ini tentang Tuhan sendiri yang dibenarkan dalam konflik kosmik?`
+
+Dalam Roma 3 dan Yesaya 5, kita melihat bahawa Tuhan (dalam erti kata tertentu) menjemput makhluk untuk menilai watak-Nya, walaupun kita tidak mempunyai hak atau kedudukan untuk berbuat demikian. Pada akhirnya, apabila semua “buku” dibuka, kita akan melihat bukti bahawa Tuhan benar-benar adil dan saksama. Tuhan akan membenarkan diri-Nya di hadapan semua ciptaan yang berakal.
+
+`Baca Wahyu 15:3 dan Wahyu 19:1–6. Apakah yang diajarkan oleh petikan ini tentang pembenaran nama Tuhan pada akhirnya nanti?`
+
+Di seluruh Kitab Suci, Tuhan menunjukkan perhatian terhadap nama-Nya. Kenapa? Anda tidak boleh mempunyai hubungan cinta yang mendalam dengan seseorang yang wataknya tidak anda percayai atau tidak anda hormati. Jika seseorang memberitahu pasangan anda atau bakal pasangan anda pembohongan yang mengerikan tentang watak anda, anda akan melakukan apa yang anda mampu untuk menentang sebarang dakwaan sedemikian, kerana jika dakwaan sedemikian dipercayai, ia akan memecahkan hubungan cinta anda.
+
+Pada akhirnya, Tuhan dibenarkan di kayu salib dan melalui keseluruhan rancangan penebusan. Dalam penghakiman sebelum kedatangan, Tuhan dibenarkan di hadapan alam semesta yang memandang.
+
+`Kemudian, dalam penghakiman selepas kedatangan, di mana orang yang ditebus akan “mengadili dunia ini” (1 Korintus 6:2, 3), Tuhan dibenarkan, kerana orang yang ditebus telah diberi peluang untuk menyemak rekod dan melihat sendiri mengapa Tuhan telah bertindak seperti yang Dia lakukan, dan semua penghakiman Tuhan sentiasa dan hanya benar dan penuh kasih sayang. Siapa di antara kita yang tidak mempunyai banyak soalan yang perlu dijawab? Sebelum semuanya selesai, kita akan menjawab soalan-soalan itu (lihat 1 Korintus 4:5).`
+
+Akhirnya, setiap lutut akan bertekuk dan setiap lidah akan mengaku bahawa Yesus adalah Tuhan (Filipi 2:10, 11). Ini semua adalah sebahagian daripada pembenaran watak Tuhan.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/11/07.md b/src/ms/ss/2025-01/11/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..c078f454fe
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/11/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Pandangan Tambahan
+date:  14/03/2025
+---
+
+Baca Ellen G. White , “The Reward of Earnest Effort,” ms. 285–288, dalam Testimonies for the Church, vol. 9.
+
+“Semua yang telah membingungkan kita dalam pemeliharaan Tuhan akan menjadi jelas di dunia yang akan datang. Perkara yang sukar difahami akan mendapat penjelasan. Rahsia rahmat akan terungkap di hadapan kita. Di mana fikiran kita yang terbatas mendapati hanya kekeliruan dan janji yang mungkir, kita akan melihat keharmonian yang paling sempurna dan indah. Kita akan tahu bahawa cinta yang tidak terhingga memerintahkan pengalaman yang kelihatan paling mencabar. Apabila kita menyedari pemeliharaan lembut-Nya yang membuat segala sesuatu bekerja bersama untuk kebaikan kita, kita akan bersukacita dengan sukacita yang tidak terkata dan penuh kemuliaan.”—Ellen G. White, Testimonies for the Church, vol. 9, ms. 286.
+
+**Soalan Perbincangan** :
+
+`Adakah anda pernah merasa bingung dalam memahami ketentuan Tuhan? Bagaimanakah hal ini memberi penghiburan apabila mengetahui bahawa semua perkara tersebut akan dijelaskan pada akhirnya?`
+
+`Renungkan apa yang Kristus lepaskan demi menjadi manusia dan mati untuk dunia ini. Renungkan lebih lanjut tentang apa yang hal ini beritahu kita mengenai kasih Tuhan dan sama ada Tuhan dapat dipercayai. Apakah lagi yang boleh Dia lakukan?`
+
+`Apakah yang sangat penting tentang "nama" Tuhan? Apakah implikasinya bagi kita yang mengaku diri sebagai orang Kristian? Dalam cara apakah orang Kristian kadang kala membawa nama Kristus ke dalam kehinaan, dan apakah yang boleh kita lakukan dalam komuniti setempat kita untuk menunjukkan kepada orang lain bagaimana pengikut Kristus harus hidup dalam praktikal?`
+
+`Pada akhirnya, bahkan “jawapan” terbaik kita terhadap masalah kejahatan sekarang ini adalah tidak lengkap. Apa yang boleh kita lakukan dalam praktik untuk mendekati mereka yang menderita dan menjadi agen untuk meredakan penderitaan di dunia ini sementara kita menunggu penyelesaian akhir eskatologi terhadap masalah kejahatan yang hanya dapat dibawa oleh Tuhan?`
+
+`Renungkan lebih lanjut Yesaya 53:4, tentang kenyataan bahawa Kristus memikul “kesedihan” dan “dukacita” kita. Apakah yang terjadi secara keseluruhan di kayu salib yang membantu kita memahami rencana keselamatan dan harga yang telah Tuhan bayar untuk menyelamatkan kita?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/11/info.yml b/src/ms/ss/2025-01/11/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..c4d34e9a97
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/11/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Apa Lagi Aku Boleh Lakukan?"
+start_date: "08/03/2025"
+end_date: "14/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/11/teacher-comments.md b/src/ms/ss/2025-01/11/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..601c6b83c7
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/11/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,60 @@
+---
+title:  Komen Guru
+date:  14/03/2025
+---
+
+#### Bahagian I: Pandangan Keseluruhan
+
+**Ayat-ayat Utama**: Yohanes 18:37
+
+Tumpuan Kajian: Yesaya 5:1-4; Matius 21:33-41; Roma 3:25, 26; Roma 5:8; Wahyu 15:3; Wahyu 19:2.
+
+Pengenalan : Kita dijemput untuk mengakui dan mengisytiharkan keadilan Tuhan dan niatNya yang penuh kasih terhadap umatNya.
+
+Tema Pelajaran: Pelajaran minggu ini menekankan tiga perkara utama.
+
+1. Kita perlu mengakui keadilan Tuhan: Kita dijemput untuk mengakui bahawa Tuhan itu adil. Dalam perumpamaan tentang kebun anggur, keadilan Tuhan secara kiasan ditegaskan dan diakui oleh penonton. Yesus menceritakan perumpamaan itu dengan cara supaya penonton mengakui kesahihan tindakan pemilik tanah berbeza dengan pekebun anggur.
+
+2. Kita perlu mengakui niat Tuhan yang penuh kasih: Dalam Matius 21:33-41, penonton mengakui bahawa pemilik tanah telah melakukan segala yang dia boleh sebelum membawa penghakiman. Juga, dalam Yesaya 5, Tuhan sendiri menunjukkan bahawa Dia telah melakukan segala yang Dia boleh untuk umat-Nya. Soalan, “'Apa lagi yang dapat dilakukan untuk kebun anggur-Ku, yang belum Kulakukan terhadapnya?'” adalah rayuan kepada pengiktirafan niat dan tindakan kasih Tuhan bagi pihak umat-Nya (Yesaya 5:4, AVB).
+
+3. Kita perlu mengisytiharkan keadilan dan niat pengasih Tuhan: Alkitab menjemput kita, bukan sahaja untuk mengiktiraf keadilan Tuhan dan tindakan pengasih-Nya tetapi untuk menyatakan bahawa Tuhan itu benar-benar adil dan benar. Dalam Wahyu 15:3, orang-orang kudus menyanyi dan memberitakan: “Agung dan ajaib pekerjaan-Mu, Tuhan, TUHAN Maha Kuasa! Benar dan adil setiap jalan-Mu, Ya Raja segala bangsa!” (AVB).
+
+Aplikasi Kehidupan: Bagaimanakah kita boleh mengakui dan mengisytiharkan keadilan Tuhan dan niat pengasih dalam kehidupan seharian kita dan dalam perbualan kita tentang Tuhan?
+
+#### Bahagian II: Ulasan
+
+1. Kita Perlu Mengakui Keadilan Tuhan.
+
+Menurut Kitab Suci, kita, sebagai makhluk yang lemah dan terbatas, tidak berada dalam kedudukan untuk menghakimi jalan Tuhan (lihat ucapan Tuhan di akhir kitab Ayub, Ayub 38-42; lihat juga Roma 9:20). Pada masa yang sama, kita diajak untuk mengakui bahawa Tuhan itu adil. Roma 3:26 menunjukkan bahawa darah Kristus adalah demonstrasi (istilah Yunani ialah endeixis ) kebenaran Tuhan, kerana Dia "bersabar terhadap dosa manusia dan tidak menghukum mereka." (Roma 3:25, AVB). Oleh itu, darah Kristus menunjukkan bahawa Tuhan bukan sahaja pengampun (justifier) tetapi juga adil. Perlu diperhatikan bahawa kata nama Yunani endeixis , yang diterjemahkan sebagai “pertunjukan” (NASB)—seperti dalam “ia adalah untuk menunjukkan” (ESV), “ia adalah untuk membuktikan” (NRSV)—menyampaikan makna “ sesuatu [sesuatu ] yang memaksa penerimaan sesuatu . secara mental atau emosi, demonstrasi, bukti.”—Frederick W. Danker et al., A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature (Chicago: University of Chicago Press, 2000), ms. 332.
+
+Oleh itu, penggunaan kata nama ini dalam Roma 3:26 menggariskan bahawa Tuhan bukan sahaja adil, tetapi Dia berniat untuk menunjukkan, untuk menunjukkan, untuk membuktikan kepada kita bahawa Dia adil. Thomas Schreiner berpendapat bahawa dalam petikan ini kita dapati "keinginan Tuhan untuk menunjukkan kebenaran-Nya." Dia menambah, “Dengan menunjukkan kebenaran-Nya yang menyelamatkan dan menghakimi, Tuhan telah membenarkan nama-Nya di hadapan dunia.”—Roma: Baker Exegetical Commentary of the New Testament (Grand Rapids, MI: Baker Books, 1998), ms. 198, 199.
+
+Dalam perumpamaan tentang kebun anggur (Matius 21:33-41; lihat juga Markus 12:1-12, Lukas 20:9-19), keadilan Tuhan secara kiasan ditegaskan, dan oleh itu diakui, oleh penonton. Dalam urutan naratif perumpamaan itu, Yesus membentangkan perkembangan keputusan yang munasabah yang diambil oleh pemilik tanah ladang anggur, sebagai tindak balas kepada sikap tidak munasabah para penggarap anggur kepada siapa dia menyewa kebun anggur itu. Oleh kerana pemilik tanah telah pergi ke negeri yang jauh, adalah munasabah baginya untuk menghantar hamba untuk menerima buah ladang anggur, hampir dengan masa vintaj. Tidak masuk akal adalah fakta bahawa tukang kebun telah menganiaya hamba dua kali dengan ganas malah membunuh salah seorang daripada mereka. Sekali lagi, adalah munasabah untuk pemilik tanah akhirnya menghantar anaknya, dengan mengandaikan bahawa tukang kebun akan menunjukkan rasa hormat kepadanya. Walau bagaimanapun, dalam reaksi yang lebih tidak masuk akal, tukang kebun anggur membunuh anak lelaki itu, juga, untuk mencuri warisannya.
+
+Yesus menceritakan perumpamaan ini sedemikian rupa sehingga penonton dapat mengikuti, dan secara beransur-ansur mengakui, kesahihan tindakan pemilik tanah, berbeza dengan kegilaan para pekebun anggur. Yesus bahkan mampu mengambil kesimpulan dari perumpamaan itu terus dari bibir para hadirin. Dia bertanya kepada mereka, “Apabila tuan ladang anggur itu pulang, apakah yang akan dilakukannya kepada penyewa-penyewa itu?” Mereka berkata kepada-Nya, “Tentu dia akan membunuh semua orang yang jahat itu dan menyewakan ladang anggurnya kepada orang lain yang sanggup memberikan bahagiannya daripada hasil ladang itu pada musim memetik anggur.” (Matius 21:40, 41, AVB).
+
+Oleh itu, penonton perumpamaan dapat membuat kesimpulan bahawa tiada lagi yang boleh dilakukan oleh pemilik tanah. Seperti yang mereka kenali dengan jelas, dia melakukan segala yang dia mampu untuk berurusan dengan pekebun anggur dengan cara yang betul. Oleh itu, dia dianggap adil di mata penonton dalam hukuman yang dijangkakan kepada pekebun anggur yang jahat. Memandangkan perumpamaan ini adalah ajaran kiasan tentang keadilan Tuhan, Dia bukan sahaja adil, tetapi Dia dianggap sedemikian. Persepsi ini seolah-olah menjadi sebahagian daripada niat Yesus, seperti yang kita perhatikan, dari cara interaktif di mana Dia menyimpulkan perumpamaan itu. Persepsi keadilan di mata penonton ini timbul daripada pengakuan yang jelas bahawa pemilik tanah telah melakukan segala-galanya untuk mengekalkan hubungan yang sepatutnya dengan mereka yang bertindak jahat, sebelum terpaksa menghakimi mereka secara merosakkan.
+
+2. Kita Perlu Mengakui Niat Pengasih Tuhan.
+
+Jika, dalam perumpamaan tentang kebun anggur, seperti yang diceritakan oleh Yesus, dalam Matius 21:33-41, kesimpulan penonton membayangkan bahawa mereka menyedari bahawa pemilik tanah telah melakukan segala yang dia boleh sebelum membawa penghakiman, maka dalam "Biarlah aku menyanyi tentang kekasihku, nyanyian kekasihku tentang kebun anggurnya” dalam Yesaya 5 (AVB), Tuhan sendiri menegaskan bahawa Dia telah melakukan segala yang Dia mampu untuk umat-Nya. Sementara dalam perumpamaan tentang kebun anggur yang diceritakan oleh Yesus, masalahnya adalah dengan penggarap anggur, yang merupakan rujukan kiasan kepada “ketua imam dan orang Farisi” (Matius 21:45). Tetapi dalam lagu Yesaya 5, masalahnya adalah dengan kebun anggur itu sendiri, yang secara kiasan merujuk kepada “kaum Israel” (Yesaya 5:7), “orang Yehuda” (Yesaya 5:3, 7, AVB).
+
+Seperti pemilik tanah perumpamaan, yang telah melakukan segala yang dia mampu untuk mengekalkan hubungan yang betul dengan tukang kebun, Kekasih lagu itu melakukan segala-galanya dalam kuasanya untuk membuat kebun anggur menghasilkan anggur yang baik. Lebih khusus lagi, dia memilih “sebuah bukit yang sangat subur” (Yesaya 5:1), “dia mencangkulnya, membuang batu-batunya,” “dan menanam pokok anggur pilihan,” “Dia mendirikan sebuah menara tinjau di tengah-tengahnya,” dan “dan juga membuat tempat pemerasan anggur di dalamnya” (Yesaya 5:2, AVB). Semua tindakan persediaan ini dipupuk oleh jangkaan positif bahawa ladang anggur akan “menghasilkan buah anggur yang baik,” “tetapi yang dihasilkan hanya buah anggur masam.” (Yesaya 5:2, AVB. Dalam istilah konkrit, Tuhan "Dinantikan-Nya keadilan" di kalangan umat-Nya, tetapi apa yang Dia lihat adalah penindasan. Dinantikan-Nya “perbenaran” tetapi apa yang Dia dengar adalah " jerit penderitaan" (Yesaya 5:7, AVB).
+
+Sementara Yesus meminta pendengar-Nya untuk menjawab apa yang akan menjadi tindakan yang munasabah dari pemilik tanah setelah semua yang telah Dia lakukan dalam konteks perumpamaan, Tuhan mengundang orang Yehuda, dalam Yesaya, untuk "menghakimi" antara Dia dan kebun anggur-Nya (Yesaya 5:3, AVB). Penghakiman ini harus mengambil kira soalan berikut, “Apa lagi yang dapat dilakukan untuk kebun anggur-Ku, yang belum Kulakukan terhadapnya?” (Yesaya 5:4, AVB). Soalan retorik ini harus membawa kepada kesimpulan bahawa Tuhan telah melakukan segala yang Dia boleh bagi umat-Nya untuk menghasilkan "buah yang baik," boleh dikatakan. Oleh itu, soalan ini, akhirnya, adalah jemputan untuk mengakui semua niat, tindakan, dan harapan yang penuh kasih sayang yang Tuhan miliki bagi pihak umat-Nya.
+
+Tambahan pula, Tuhan bukan sahaja mengasihi umat-Nya, seperti yang digariskan dalam Roma 5:8, tetapi Dia juga menunjukkan kasih ini kepada mereka. Apa yang ditunjukkan boleh diakui atau diiktiraf secara semula jadi oleh kami. Seperti dalam Roma 3:26 bahasa demonstrasi ( endeixis ) digunakan untuk menegaskan bahawa Tuhan adalah adil, berdasarkan darah Kristus, begitu juga Roma 5:8 menggunakan bahasa ini berkaitan dengan kematian Kristus untuk kita, sekarang. dengan kata kerja syníste?mi , untuk mengesahkan bahawa Tuhan mengasihi kita. Kata kerja Yunani ini menyampaikan maksud menyediakan “bukti tentang ciri peribadi atau tuntutan melalui tindakan, menunjukkan, menunjukkan, membawa keluar.”— Danker et al., A Greek-English Lexicon of the New Testament and Other Early Christian Literature, ms. 973. Versi Alkitab yang berbeza menekankan idea ini menggunakan perkataan yang serupa: "Tuhan menunjukkan kasih-Nya kepada kita" (ESV), "Tuhan menunjukkan kasih-Nya sendiri kepada kita" (NASB), "Tuhan membuktikan kasih-Nya kepada kita" (NRSV).
+
+3. Kita Perlu Mewartakan Keadilan dan Niat Pengasih Tuhan.
+
+Alkitab bukan sahaja menjemput kita untuk mengakui atau mengiktiraf keadilan Tuhan dan niatNya yang penuh kasih terhadap umatNya. Kita juga sepatutnya mengisytiharkan apa yang kita akui atau kenali dalam Tuhan. Sebagai contoh, kita dapati jenis pengisytiharan ini dinyanyikan oleh orang-orang kudus dalam Wahyu. Dalam Wahyu 15:3 mereka bernyanyi, “Agung dan ajaib pekerjaan-Mu, Tuhan, TUHAN Maha Kuasa! Benar dan adil setiap jalan-Mu, Ya Raja segala bangsa! ” (AVB). Begitu juga dalam Wahyu 19:2, sekumpulan besar orang di syurga berkata dengan suara nyaring, “ ' Benar dan adillah penghakiman-Nya, kerana Dia telah menghakimi perempuan sundal besar yang merosakkan bumi dengan percabulannya; dan Dia telah membalaskan darah hamba-hamba-Nya yang ditumpahkan olehnya' ” (AVB).
+
+#### Bahagian III: Penerapan Hidup
+
+Roma 3:26 menekankan bahawa Tuhan bukan sahaja adil tetapi Dia juga berniat untuk menunjukkan, untuk menunjukkan atau membuktikan, bahawa Dia adil. Dengan memikirkan idea ini, bincangkan soalan berikut dengan kelas anda:
+
+1. Betapa meyakinkan untuk mengetahui bahawa Tuhan melakukan segala-galanya untuk menunjukkan kebenaran dan keadilan-Nya bagi umat-Nya? Apakah perasaan anda tentang Tuhan ini?
+
+2. Bagaimanakah pengakuan akan keadilan Tuhan dan niat kasihNya terhadap umatNya memberitahu pengisytiharan kita tentang kebenaranNya kepada orang lain? Bagaimanakah pengakuan ini boleh ditonjolkan dalam pemberitaan Injil kita?
+
+3. Bagaimanakah kita boleh bersungguh-sungguh dalam menunjukkan kasih kita kepada Tuhan, walaupun semasa penderitaan?
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/12/01.md b/src/ms/ss/2025-01/12/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..9f2fd10377
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/12/01.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  'Cinta dan Keadilan : Dua Pesanan Terbesar'
+date:  15/03/2025
+---
+
+Membaca Untuk Pelajaran Ahad Ini: Matius 22:34–40, Zakharia 7:9–12, Mazmur 82, Mikha 6:8, Matius 23:23–30, Lukas 10:25–37.
+
+Ayat Hafalan : “Jika sesiapa berkata, “Aku mengasihi TUHAN,” tetapi dia benci akan saudaranya, dia seorang pendusta. Jika dia tidak mengasihi saudaranya yang dapat dilihatnya, betapa dia mengasihi TUHAN yang tidak dapat dilihatnya?” (1 Yohanes 4:20, AVB).
+
+Walaupun kita mempunyai keyakinan bahawa Tuhan akan memperbetulkan segala-galanya pada akhirnya, ia tetap penting apa yang kita, sebagai orang Kristian, lakukan di sini dan sekarang. Walaupun mungkin terdapat banyak ketidakadilan dan kejahatan yang kini tidak akan dihapuskan oleh Tuhan (disebabkan oleh parameter konflik kosmik), ini tidak bermakna bahawa kita tidak boleh digunakan untuk membantu meringankan apa jua penderitaan dan kejahatan yang kita temui, sekurang-kurangnya pada tahap yang mungkin. Malah, kita diwajibkan, sebagai orang Kristian, untuk berbuat demikian.
+
+Seperti yang telah kita lihat, cinta dan keadilan berjalan bersama; mereka tidak dapat dipisahkan. TUHAN sukakan keadilan. Oleh itu, jika kita mengasihi Tuhan, kita akan mencintai keadilan juga.
+
+Begitu juga, jika kita mengasihi Tuhan, kita akan saling mengasihi. Sebahagian daripada menyayangi antara satu sama lain adalah berkongsi keprihatinan untuk kesejahteraan orang di sekeliling kita. Apabila orang lain ditimpa kemiskinan, penindasan, atau apa-apa jenis ketidakadilan, kita harus prihatin. Apabila orang lain ditindas, kita tidak boleh menutup mata. Sebaliknya, kita harus bertanya kepada diri sendiri apa yang boleh kita lakukan, secara individu dan korporat, untuk memajukan kasih dan keadilan Tuhan dengan cara yang mencerminkan kepada dunia kita yang hancur ini watak Tuhan kita yang sempurna tentang kebenaran dan kasih.
+
+* Kaji pelajar minggu ini sebagai persediaan untuk Sabat 12, 22 Mac.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/12/02.md b/src/ms/ss/2025-01/12/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..b4537deb57
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/12/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Dua Perintah Terbesar
+date:  16/03/2025
+---
+
+Untuk merenungkan apa yang boleh kita lakukan, secara individu dan bersama, untuk memajukan kasih dan keadilan Tuhan di dunia kita, adalah wajar untuk memulakan dengan memberi tumpuan kepada apa yang Tuhan perintahkan kepada kita.
+
+`Baca Matius 22:34–40. Bagaimanakah Yesus menjawab soalan dari peguam itu?`
+
+Menurut Yesus sendiri, “Inilah perintah yang terutama dan terpenting,” iaitu “Kasihilah Tuhan, [iaitu] TUHANmu, dengan sepenuh hatimu, dengan sepenuh jiwamu, dan dengan sepenuh fikiranmu.” Dan, Yesus menambahkan, “Perintah kedua sama pentingnya: ‘Kasihilah sesama manusia sebagaimana kamu mengasihi dirimu sendiri.’” Namun, perintah-perintah ini tidak berdiri sendiri. Yesus selanjutnya mengarahkan: “Seluruh Taurat Musa dan ajaran nabi-nabi berasaskan dua perintah ini.” (Matius 22:37–40, AVB). Sesungguhnya, perintah-perintah ini sendiri dipetik dari Perjanjian Lama.
+
+`Baca Matius 19:16–23. Bagaimanakah jawapan Yesus terhadap soalan oleh seorang pemimpian muda yang kaya tu berkaitan dengan jawapan-Nya terhadap soalan peguam di dalam Matius 22?`
+
+Apa yang berlaku di sini? Mengapa Yesus menjawab orang ini seperti yang Dia lakukan? Dan apakah yang harus dikatakan oleh pertemuan ini kepada kita semua, tanpa mengira kedudukan atau kedudukan kita dalam kehidupan?
+
+“Kristus membuat satu-satunya syarat yang boleh meletakkan penguasa di mana dia akan menyempurnakan watak Kristian. Kata-katanya adalah kata-kata kebijaksanaan, walaupun kelihatan keras dan tegas. Dalam menerima dan mematuhi mereka adalah satu-satunya harapan pemerintah untuk keselamatan. Kedudukannya yang tinggi dan harta bendanya memberikan pengaruh yang halus untuk kejahatan terhadap tabiatnya. Jika dihargai, mereka akan menggantikan Tuhan dalam kasih sayang-Nya. Menjauhkan sedikit atau banyak daripada Tuhan adalah untuk mengekalkan apa yang akan mengurangkan kekuatan moral dan kecekapannya; kerana jika perkara-perkara dunia ini dihargai, betapapun tidak menentu dan tidak layak perkara itu, ia akan menjadi menyerap segala-galanya.”—Ellen G. White, The Desire of Ages, ms. 520.
+
+`Walaupun kita mungkin tidak semua terpanggil untuk menjual semua yang kita miliki, seperti pemimpin muda yang kaya ini, namun apakah yang mungkin anda, secara peribadi, berpegang pada itu jika anda tidak berputus asa, boleh membawa kepada kehancuran kekal anda?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/12/03.md b/src/ms/ss/2025-01/12/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..747d49b48c
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/12/03.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Dua Dosa Terbesar
+date:  17/03/2025
+---
+
+Menurut Yesus sendiri, dua perintah terbesar ialah mengasihi Tuhan dan mengasihi satu sama lain. Dan melaksanakan perintah-perintah ini melibatkan pengorbanan yang nyata, yang menunjukkan kasih kepada orang lain, yang merupakan perkara sebenar mengikut jejak Yesus.
+
+Sekarang, jika dua perintah terbesar adalah cinta kepada Tuhan dan cinta kepada orang lain, apakah dua dosa terbesar?
+
+`Baca Mazmur 135:13–19. Apakah yang diungkapkan oleh hal ini tentang dosa umum yang ditekankan di seluruh Kitab Suci?`
+
+Perjanjian Lama secara berterusan menekankan kepentingan kasih kepada Tuhan di atas segalanya (lihat Ulangan 6:5). Ini berkait rapat dengan dosa besar penyembahan berhala, yang bertentangan dengan kasih kepada Tuhan.
+
+`Baca Zakharia 7:9–12. Menurut nabi Zakharia dalam petikan ini, apakah yang dikutuk Tuhan? Bagaimanakah hal ini dan dosa penyembahan berhala berkaitan dengan dua perintah besar?`
+
+Bukan hanya penyembahan berhala yang TUHAN balas dengan kemarahan cinta, tetapi penganiayaan terhadap umat-Nya, sama ada secara individu atau korporat. Tuhan menjadi murka terhadap ketidakadilan kerana Tuhan adalah cinta.
+
+Dua dosa besar yang ditekankan di seluruh Perjanjian Lama adalah kegagalan yang berkaitan dengan dua perintah besar: untuk mengasihi Tuhan dan mengasihi satu sama lain. Dua dosa terbesar adalah kegagalan cinta. Pendek kata, anda tidak boleh mematuhi perintah jika anda tidak mengasihi Tuhan dan jika anda tidak mengasihi orang lain.
+
+Sesungguhnya, 1 Yohanes 4:20, 21 menyatakan, “Jika sesiapa berkata, ‘Aku mengasihi TUHAN,’ tetapi dia benci akan saudaranya, dia seorang pendusta. Jika dia tidak mengasihi saudaranya yang dapat dilihatnya, betapa dia mengasihi TUHAN yang tidak dapat dilihatnya? Kristus telah memberi kita perintah ini: Sesiapa yang mengasihi TUHAN mesti mengasihi saudaranya juga.” (AVB).
+
+`Bagaimanakah anda menerangkan mengapa kasih kepada Tuhan tidak boleh dipisahkan daripada kasih kepada orang lain? Bagaimanakah anda memahami pautan yang tidak boleh dipecahkan ini?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/12/04.md b/src/ms/ss/2025-01/12/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..5125f53228
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/12/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Kasih dan Keadilan Tuhan
+date:  18/03/2025
+---
+
+Kitab Suci menyatakan bahawa Tuhan mengasihi keadilan dan membenci kejahatan (contohnya, Mazmur 33:5, Yesaya 61:8), dan Dia sangat prihatin terhadap ketidakadilan, yang membangkitkan kemarahan yang benar bagi pihak semua orang yang menjadi mangsa ketidakadilan. Sepanjang Perjanjian Lama dan Baru, Tuhan sentiasa bersemangat memihak kepada orang yang tertindas dan tertindas sambil menyatakan kemarahan yang benar terhadap yang menjadi mangsa dan penindas.
+
+`Baca Mazmur 82. Bagaimanakah mazmur ini menyatakan keprihatinan Tuhan terhadap keadilan di dunia ini? Apakah maknanya hal ini bagi kita hari ini?`
+
+`Seperti yang difahami oleh banyak pengulas, petikan ini mengecam kedua-dua penguasa duniawi yang bertanggungjawab atas ketidakadilan dalam masyarakat dan juga merujuk kepada apabila Tuhan menghakimi penguasa cakerawala ("tuhan-tuhan") di belakang hakim dan penguasa dunia yang korup (kuasa syaitan, jelas sekali). Secara khusus, para penguasa ditanya, “Berapa lamakah kamu akan menghakimi dengan tidak adil dan memihak kepada orang zalim?” (Mazmur 82:2, AVB).`
+
+Selanjutnya, mereka didakwa: “Belalah orang miskin dan anak yatim; lakukanlah keadilan kepada orang yang miskin dan ditindas. Selamatkan orang yang lemah dan sesak; lepaskan mereka daripada tangan orang zalim.” (Mazmur 82:3, 4, AVB). Di sini dan di tempat lain, para nabi Perjanjian Lama mengemukakan seruan yang jelas untuk keadilan. Ini bukan kebimbangan periferi Kitab Suci; ia adalah pusat kepada mesej para nabi di seluruh Perjanjian Lama dan kepada apa yang Yesus katakan ketika di sini dalam daging.
+
+`Bukan rahsia apa yang Tuhan kehendaki dan kehendaki daripada mereka yang mengaku mengasihi dan mentaati-Nya. Dia menyatakan dengan sangat jelas dalam Mikha 6:8 (dan dalam petikan serupa di tempat lain): “engkau telah diberitahu apa yang baik. Dan apakah yang dituntut TUHAN daripadamu selain menegakkan keadilan, mencintai kesetiaan, dan hidup dengan rendah hati di hadapan TUHANmu?” (AVB).`
+
+Sentimen ini bergema di seluruh Kitab Suci. Sebagai contoh, Yesus berkata: “Daripada sikapmu yang saling mengasihi itu, semua orang akan tahu bahawa kamu murid-Ku.” (Yohanes 13:35, AVB; bandingkan dengan 1 Yohanes 4:8–16).
+
+`Apakah rupa keluarga dan gereja kita jika kita memberi tumpuan terhadap Mikha 6:8 dan dengan secara sengaja mempraktikkannya dalam perkataan dan perbuatan? Dalam konteks apa pun anda berada, bagaimanakah penerapan prinsip-prinsip ini dapat dizahirkan dengan lebih baik?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/12/05.md b/src/ms/ss/2025-01/12/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..3f6b9a5b55
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/12/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Dipanggil Untuk Menetapkan Keadilan
+date:  19/03/2025
+---
+
+Para nabi dalam Kitab Suci terus menerus menekankan panggilan Tuhan untuk keadilan dalam masyarakat. Berkali-kali, Kitab Suci tidak mengundurkan diri daripada menonjolkan isu ketidakadilan dan penindasan. Sesungguhnya, seruan agar Tuhan menghakimi itu sendiri adalah panggilan untuk Tuhan menegakkan keadilan.
+
+Sebagai contoh, nabi Yesaya tidak bercerita tentang ketidakadilan di Israel pada masa itu. Kata-kata dan seruan beliau untuk keadilan seharusnya terngiang-ngiang di telinga kita hari ini. “belajarlah berbuat baik. Tuntutlah keadilan, tegurlah orang yang zalim. Belalah hak anak-anak yatim, perjuangkanlah hak-hak balu.” (Yesaya 1:17, AVB). Selanjutnya, dia menyatakan “malangnya mereka yang membuat ketetapan-ketetapan yang jahat” dan “merampas hak orang yang tertindas” (Yesaya 10:1, 2, AVB), memberi amaran: “Apa yang akan kamu lakukan pada hari penghukuman, pada waktu kebinasaan datang dari jauh? Kepada siapa kamu hendak berlari meminta tolong, dan di mana kamu hendak meninggalkan kekayaanmu?” (Yesaya 10:3, AVB).
+
+Demikian juga, nabi Yeremia memberitakan berita Tuhan,  “Malangnya orang yang membangunkan istananya dengan cara yang tidak benar, dan bilik-bilik atas dengan cara yang tidak adil; yang mengerah jirannya bekerja secara percuma tanpa memberikan upah kepada mereka!... Bukankah ayahmu makan dan minum, tetapi menegakkan keadilan dan kebenaran juga? Pada waktu itu baik keadaannya.” (Yeremia 22:13, 15, 16, AVB)
+
+`Baca Matius 23:23–30. Apakah yang Yesus ajarkan di sini tentang perkara yang paling penting? Pada pendapat anda, apakah yang Dia maksudkan apabila Dia merujuk kepada “perkara yang lebih penting”?`
+
+Agar tidak ada yang menyangka bahawa ketidakadilan hanya membimbangkan para nabi Perjanjian Lama, kita melihat dengan jelas di sini dan di tempat lain dalam pelayanan Yesus bahawa ini sangat membimbangkan Kristus sendiri. Seperti yang Dia katakan: “Malanglah kamu, ahli Taurat dan orang Farisi! Kamu munafik! Kamu memberikan sepersepuluh daripada pelbagai jenis rempah seperti selasih, adas manis dan jintan kepada TUHAN. Tetapi kamu tidak mematuhi ajaran Taurat yang benar-benar penting seperti keadilan, belas kasihan dan kesetiaan. Kamu harus mengerjakan semua ini tanpa melalaikan ajaran yang lain.” (Matius 23:23, AVB). Dalam petikan yang selari dalam Lukas, Yesus meratapi bahawa mereka “mengabaikan keadilan dan kasih kepada TUHAN” (Lukas 11:42, AVB).
+
+`Jika anda memberi tumpuan kepada "perkara yang lebih berat" hari ini, apakah yang akan kelihatan berbanding dengan apa sahaja "persepuluhan dari pudina dan anise dan jintan manis" yang mungkin kita fokuskan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/12/06.md b/src/ms/ss/2025-01/12/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..b1693f0ef0
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/12/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Siapakah Sesamaku Manusia
+date:  20/03/2025
+---
+
+`Dalam catatan Lukas, sejurus selepas Yesus mengisytiharkan dua perintah terbesar iaitu mengasihi Tuhan dan mengasihi sesama , “Tetapi dia hendak membela dirinya lalu dia berkata kepada Yesus, “Siapakah sesama manusia itu?” (Lukas 10:29, AVB). Sebagai tindak balas kepada ini, Yesus menceritakan perumpamaan yang biasa, tetapi kemudian mengejutkan, tentang orang Samaria yang baik hati.`
+
+`Baca perumpamaan tentang orang Samaria yang baik hati dalam Lukas 10:25–37. Apakah yang dikatakan oleh ayat ini berdasarkan seruan oleh para nabi untuk belas kasihan dan keadilan, serta jenis ketidakadilan yang telah ditimpakan oleh kumpulan orang yang berlainan terhadap "orang lain" pada sepanjang sejarah manusia?`
+
+Yesus bukan sekadar berbicara tentang keadilan; Dia datang untuk membawanya. Dia telah dan akan menjadi penggenapan panggilan kenabian serta kerinduan akan keadilan (lihat Lukas 4:16–21 dalam konteks Yesaya 61:1, 2). Dia adalah dambaan semua bangsa, terutama mereka yang menyedari keperluan mereka untuk pembebasan.
+
+Berbeza dengan musuh, yang merebut kuasa dan berusaha mengambil takhta Tuhan, Yesus merendahkan diri-Nya dan menyertai mereka yang tertindas oleh dosa, ketidakadilan, dan penindasan (tanpa terpengaruh oleh dosa), dan Dia menewaskan musuh dengan memberikan diri-Nya dalam kasih untuk menegakkan keadilan sebagai Yang Maha Adil dan Pembenar bagi semua orang yang beriman. Bagaimana kita dapat mengaku peduli akan hukum yang Kristus mati untuk menegakkannya jika kita tidak peduli akan hal-hal yang disebut-Nya sebagai lebih penting dalam hukum?
+
+Mazmur 9:8, 9 menyatakan, “Dia akan menghakimi dunia dengan adil; Dia akan menghakimi manusia dengan saksama. TUHAN tempat bernaung bagi orang yang ditindas, tempat perlindungan pada waktu kesusahan.” (AVB). Begitu juga, Mazmur 146:7–9 menambahkan, Tuhan “menjalankan keadilan bagi mereka yang ditindas” dan “memberi makanan kepada mereka yang lapar. TUHAN memberi kebebasan kepada mereka yang dipenjarakan. TUHAN mencelikkan mata orang buta, TUHAN menegakkan mereka yang tersungkur, TUHAN mengasihi orang yang benar. TUHAN menaungi orang asing Dia membantu anak yatim dan balu, tetapi usaha orang zalim dihancurkan-Nya.” (AVB).
+
+Betapa lebih jelas lagi Firman Tuhan mengenai bagaimana kita harus berusaha melayani mereka di sekitar kita yang memerlukan dan sedang terluka?
+
+`Apakah yang boleh kita pelajari daripada kehidupan dan pelayanan Yesus tentang menghulurkan bantuan kepada mereka yang memerlukan? Walaupun kita tidak dapat melakukan mukjizat seperti yang Dia lakukan, bagi kebanyakan orang yang sedang sakit, bagaimanakah bantuan kita boleh dianggap cukup “ajaib”?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/12/07.md b/src/ms/ss/2025-01/12/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..3337a0dd7a
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/12/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Pandangan Tambahan
+date:  21/03/2025
+---
+
+Baca Ellen G. White , “ The Sabbath ,” ms. 281–289, dalam The Desire of Ages .
+
+“Para pengintip tidak berani menjawab Kristus di hadapan orang banyak, kerana takut melibatkan diri mereka dalam kesukaran. Mereka tahu bahawa Dia telah bercakap benar. Daripada melanggar tradisi mereka, mereka akan membiarkan seorang lelaki menderita, manakala mereka akan melegakan seorang yang kejam kerana kerugian kepada pemiliknya jika diabaikan. Oleh itu, perhatian yang lebih besar ditunjukkan untuk binatang yang bisu daripada untuk manusia, yang dijadikan menurut gambar TUHAN. Ini menggambarkan kerja semua agama palsu. Mereka berasal dari keinginan manusia untuk meninggikan dirinya di atas Tuhan, tetapi mereka mengakibatkan merendahkan manusia di bawah yang kejam. Setiap agama yang berperang melawan kedaulatan Tuhan menipu manusia dari kemuliaan yang menjadi miliknya pada Penciptaan, dan yang akan dikembalikan kepadanya dalam Kristus. Setiap agama palsu mengajar penganutnya untuk lalai terhadap keperluan, penderitaan, dan hak manusia. Injil meletakkan nilai yang tinggi kepada manusia sebagai pembelian darah Kristus, dan ia mengajarkan perhatian yang lembut terhadap keperluan dan kesengsaraan manusia. Tuhan berfirman, 'Aku akan menjadikan seseorang lebih berharga daripada emas murni; bahkan seorang lelaki daripada baji emas Ofir.' Yesaya 13:12.
+
+“Apabila Yesus berpaling kepada orang Farisi dengan persoalan sama ada dibenarkan pada hari Sabat untuk berbuat baik atau berbuat jahat, menyelamatkan nyawa atau membunuh, Dia menghadapi mereka dengan tujuan jahat mereka sendiri. Mereka memburu nyawa-Nya dengan kebencian yang pahit, sementara Dia menyelamatkan nyawa dan membawa kebahagiaan kepada banyak orang. Adakah lebih baik untuk membunuh pada hari Sabat, seperti yang mereka rencanakan untuk dilakukan, daripada menyembuhkan orang yang menderita, seperti yang telah Dia lakukan? Adakah lebih adil untuk mempunyai pembunuhan di dalam hati pada hari kudus Tuhan daripada cinta kepada semua orang, yang terungkap dalam perbuatan belas kasihan?”—Ellen G. White, The Desire of Ages, ms. 286, 287.
+
+**Soalan Perbincangan** :
+
+`Mengapa dan bagaimana benarnya bahawa "Setiap agama palsu mengajar penganutnya untuk mengabaikan keperluan manusia"? Bagaimanakah kita boleh bertindak dengan sengaja untuk mengelakkan kecuaian dalam komuniti gereja kita dan seterusnya?`
+
+`Siapakah jiran saya? Siapakah jiran anda? Dalam cara yang praktikal, bagaimanakah mengikut Kristus seharusnya menjadikan kita lebih seperti orang Samaria yang melintasi sempadan zamannya untuk menunjukkan kasih?`
+
+`Jika Tuhan mengasihi keadilan dan belas kasihan, bagaimanakah kita harus bertindak selaras dengan perkara yang paling penting bagi Tuhan? Bagaimanakah kita dapat lebih menumpukan perhatian kepada apa yang Yesus sebut sebagai “perkara-perkara yang lebih penting dalam hukum”?`
+
+`Apabila kita berfikir dan bercakap tentang penghakiman, berapa kerapkah kita menekankan bahawa cara utama Yesus membincangkan penghakiman adalah sama ada, dan sejauh mana, kita secara aktif mengasihi orang lain, terutamanya yang tertindas? Renungkan hal ini sehubungan dengan Matius 25:31–46.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/12/info.yml b/src/ms/ss/2025-01/12/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..5b2a1fc621
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/12/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "'Cinta dan Keadilan : Dua Pesanan Terbesar'"
+start_date: "15/03/2025"
+end_date: "21/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/12/teacher-comments.md b/src/ms/ss/2025-01/12/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..f2c275748b
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/12/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,60 @@
+---
+title:  Komen Guru
+date:  21/03/2025
+---
+
+#### Bahagian I: Pandangan Keseluruhan
+
+**Ayat-ayat Utama**: 1 Yohanes 4:20
+
+Tumpuan Kajian: Matius. 19:16-22; Matius 22:35-40; Matius 25:40, 45; Lukas 10:30-37; 1 Yohanes 4:20.
+
+Pengenalan : Jika kita mengasihi Tuhan, kita akan saling mengasihi dan berkongsi keprihatinan untuk kesejahteraan mereka.
+
+Tema Pelajaran: Pelajaran minggu ini mengetengahkan dua idea utama.
+
+1. Pautan yang tidak dapat dipisahkan antara mengasihi Tuhan dan mengasihi sesama (keadilan): Dalam Kitab Suci, mengasihi saudara seiman melibatkan tindakan kasih yang konkrit dengan berkongsi barang keperluan dengan saudara dan saudari yang memerlukan. Mengasihi satu sama lain menunjukkan keprihatinan terhadap kesejahteraannya. Kasih pengorbanan diri Kristus kepada kita adalah asas bagi pemahaman dan amalan kasih kita; kegagalan mengasihi orang lain bererti kegagalan untuk melihat Tuhan yang dinyatakan dalam Yesus Kristus.
+
+2. Kegagalan kasih—apabila kasih dan keadilan terputus: Jika kita mengasihi Tuhan, kita akan mengasihi orang lain dan mengambil berat akan keadilan yang fokus pada kesejahteraan orang lain. Sebaliknya, putusnya hubungan antara mengasihi Tuhan dan melaksanakan keadilan kepada orang lain menunjukkan kurangnya komitmen dalam mematuhi perintah Tuhan. Ini adalah yang berlaku dalam sejarah pemuda kaya, yang menganggap dirinya mematuhi perintah tetapi gagal menunjukkan kasih kepada orang miskin. Contoh lain dalam Injil ialah imam dan orang Lewi dalam perumpamaan tentang orang Samaria yang baik hati. Mereka juga menganggap diri mereka mengikuti peraturan kesucian tetapi gagal menunjukkan belas kasihan dan kasih.
+
+Aplikasi Kehidupan : Bagaimanakah anda memenuhi tanggapan bahawa mengasihi Tuhan melibatkan mengambil berat tentang keperluan orang lain?
+
+#### Bahagian II: Ulasan
+
+1. Pautan Tidak Terputus Mengasihi Tuhan dan Mengasihi Orang Lain (Keadilan)
+
+Hubungan antara mengasihi Tuhan dan mengasihi orang lain, dalam 1 Yohanes 4:20, memberikan penjelasan penting tentang amaran pastoral Yohanes terhadap kegagalan untuk mengasihi saudara dan saudari, seperti yang ditekankan dalam petikan sebelumnya. Karen H. Jobes menegaskan bahawa dalam 1 Yohanes 4:20, “John datang sepenuhnya dalam perbincangannya tentang kasih, terutama kepada saudara seiman.”—1, 2, & 3 John: Zondervan Exegetical Commentary on the New Testament (Grand Rapids , MI: Zondervan, 2014), ms. 206. Sekurang-kurangnya tiga petikan dalam 1 Yohanes membincangkan perbincangan ini.
+
+Dalam 1 Yohanes 2:9-11, Yohanes mengaitkan sikap mengasihi dan tidak mengasihi/membenci saudara seiman dengan gambaran cahaya dan kegelapan yang bertentangan. Dalam kata-katanya, “Sesiapa yang berkata bahawa dia hidup dalam cahaya tetapi dia benci akan saudaranya, maka dia tetap berada dalam kegelapan hingga sekarang. Sesiapa yang kasih akan saudaranya hidup dalam cahaya dan dalam dirinya tidak ada sesuatu pun yang dapat membuatnya kecundang. Tetapi sesiapa yang benci akan saudaranya hidup dalam kegelapan. Dia melangkah dalam kegelapan dan tidak tahu ke mana hala tujunya, kerana kegelapan telah membutakannya.” (1 Yohanes 2:9-11, AVB).
+
+Begitu juga, dalam 1 Yohanes 3:10, 11, perbezaan adalah antara anak-anak Tuhan dan anak-anak iblis. “Dengan demikian nyatalah perbezaan antara anak-anak TUHAN dengan anak-anak Iblis. Orang yang tidak melakukan apa yang benar bukanlah anak TUHAN, demikian juga orang yang tidak mengasihi saudaranya. Kamu telah mendengar perkhabaran ini dari mulanya: Kita harus kasih-mengasihi.” (1 Yohanes 3:10, 11, AVB).
+
+Kemudian, dalam 1 Yohanes 3:14-17, kita dapati lebih banyak perincian tentang amaran Yohanes mengenai perkara ini, kini dengan pertentangan antara hidup dan mati. “Kita tahu bahawa kita terus hidup dan tidak akan binasa kerana kita mengasihi saudara-saudara kita. Sesiapa yang tidak mengasihi saudaranya akan tetap dikuasai oleh maut.
+
+Sesiapa yang benci akan saudaranya ialah pembunuh. Kamu tahu bahawa seorang pembunuh tidak mempunyai hidup yang kekal dalam dirinya. Dengan demikian kita tahu bagaimana cara mengasihi seseorang: Yesus Kristus telah menyerahkan nyawa-Nya untuk kita. Oleh itu kita harus menyerahkan nyawa kita untuk saudara-saudara kita. Jika seorang yang berharta melihat saudaranya yang miskin memerlukan bantuan tetapi tidak mahu menolongnya, bagaimanakah kasih TUHAN dapat hidup dalam dirinya?” (1 Yohanes 3:14-17, AVB).
+
+Dua butiran penting diperhatikan dalam petikan ini. Pertama, mengasihi saudara seagama dinyatakan dalam hal berkongsi harta benda dengan saudara atau saudari yang memerlukan. Tindakan penyayang yang konkrit ini adalah satu bentuk keadilan yang penting, kerana penerusan keadilan atau kebajikan masyarakat secara positif difahami sebagai promosi kesejahteraan orang lain, yang membayangkan pengurangan penderitaan di dunia. Penderitaan dilihat di sini sebagai bentuk ketidakadilan yang ketara. Kedua, kasih yang melambangkan keadilan, dalam erti kata membekalkan keperluan orang lain, berlandaskan Kristologi dalam 1 Yohanes 3:16 (“Dengan demikian kita tahu bagaimana cara mengasihi seseorang: Yesus Kristus telah menyerahkan nyawa-Nya untuk kita. Oleh itu kita harus menyerahkan nyawa kita untuk saudara-saudara kita.” [AVB]). Maksudnya, kasih Kristus yang berkorban kepada kita adalah asas bagi pengetahuan dan amalan kasih kita.
+
+Oleh itu, jika kita membaca 1 Yohanes 4:20 (“Jika sesiapa berkata, “Aku mengasihi TUHAN,” tetapi dia benci akan saudaranya, dia seorang pendusta. Jika dia tidak mengasihi saudaranya yang dapat dilihatnya, betapa dia mengasihi TUHAN yang tidak dapat dilihatnya?” [AVB]) berdasarkan 1 Yohanes 2:9-11, 1 Yohanes 3:10, 11, dan khususnya 1 Yohanes 3:14-17, adalah mungkin untuk membuat kesimpulan berikut. Pertama, kegagalan untuk mengasihi saudara seiman terutamanya dinyatakan dalam pengabaian untuk membekalkan keperluan material saudara-saudari. Menurut deduksi teologi 1 Yohanes 4:20, kegagalan ini adalah bukti bahawa orang yang mengaku percaya tidak mengasihi Tuhan. Antropologi teologi boleh menjadi asas untuk deduksi ini, kerana Tuhan mencipta manusia menurut gambaran-Nya (Kejadian 1:27).
+
+Walau bagaimanapun, asas pemotongan 1 Yohanes 4:20 juga kelihatan seperti Kristologi. Maksudnya, seperti yang telah dilihat dalam 1 Yohanes 3:16, kasih pengorbanan diri Kristus adalah asas pengetahuan kita tentang kasih dan corak/kuasa yang merangsang kasih kita terhadap orang lain. Asas Kristologis ini ditegaskan semula dalam 1 Yohanes 4:9-11.
+
+Walaupun “Tiada siapa pernah melihat TUHAN” (1 Yohanes 4:12, AVB), kasih-Nya menjadi nyata atau "dimanifestasikan kepada kita" kerana Dia “menghantar Anak-Nya yang tunggal ke dunia” (1 Yohanes 4:9, AVB). Sebenarnya, pernyataan bahawa “bukannya kita mengasihi TUHAN tetapi TUHAN mengasihi kita lalu menghantar Anak-Nya sebagai korban pendamaian bagi dosa kita.” (1 Yohanes 4:19, AVB) dijelaskan secara Kristologi dalam pengertian bahawa bukan kita yang mengasihi Tuhan terlebih dahulu, tetapi “TUHAN mengasihi kita lalu menghantar Anak-Nya sebagai korban pendamaian bagi dosa kita” (1 Yohanes 4:10, AVB). Dan “TUHAN amat mengasihi kita, maka haruslah kita kasih-mengasihi” (1 Yohanes 4:11, AVB).
+
+Idea bahawa Kristus adalah manifestasi kasih Tuhan yang nyata, yang tidak kelihatan kepada kita (1 Yohanes 4:12), diperkuat oleh kesaksian Yohanes sendiri sebagai saksi mata Yesus: “Kami telah melihat Anak dan menyebarkan berita bahawa Bapa telah menghantar Anak-Nya sebagai Kristus, Penyelamat dunia ini” (1 Yohanes 4:14, AVB; lihat juga Yohanes 1:14, 18). Oleh itu, seperti yang diringkaskan oleh Jobes , “kegagalan untuk mengasihi orang lain bermakna seseorang telah gagal untuk melihat Tuhan yang dinyatakan dalam Yesus Kristus dan oleh itu tidak dapat mengasihi Tuhan sama sekali.”—1, 2, & 3 John: Zondervan Exegetical Ulasan tentang Perjanjian Baru, ms. 207. Hubungan yang tidak dapat diputuskan untuk mengasihi Tuhan dan mengasihi orang lain (dalam erti kata mempromosikan keadilan, iaitu kesejahteraan orang lain), dilihat dari sudut pandangan Kristologi, mengingatkan kita tentang apa yang Yesus tegaskan dalam Matius 25:40: “apabila kamu melakukannya kepada yang paling kecil antara saudara-Ku ini, ertinya kamu melakukannya kepada-Ku.” (AVB; lihat juga Matius 25:45, yang menggunakan bahasa negatif untuk menyatakan prinsip ini).
+
+2. Kegagalan Kasih: Apabila Kasih dan Keadilan Terputus
+
+Hubungan antara mengasihi Tuhan dan orang lain, khususnya dalam bentuk keadilan (menggalakkan kesejahteraan mereka dan meringankan penderitaan mereka), menyediakan artikulasi yang diperlukan dalam kehidupan untuk semua perintah yang kita temui dalam Kitab Suci. Dengan kata lain, terputusnya hubungan antara mengasihi Tuhan dan melakukan keadilan kepada orang lain (mencintai mereka) bermakna bahawa tidak ada keharmonian sebenar dalam hidup kita, semasa kita cuba untuk mematuhi perintah Tuhan. Contoh prinsip ini ialah penguasa muda yang kaya (Matius 19:16-22), yang menganggap untuk mematuhi perintah, tetapi gagal untuk menunjukkan kasih kepada orang miskin dengan harta bendanya dan kemudian, akhirnya, gagal mengikut Yesus. Satu lagi contoh penting dalam Injil ialah imam dan orang Lewi dalam perumpamaan tentang orang Samaria yang baik hati (Lukas 10:30-37), kerana mereka menganggap mengikuti peraturan kesucian, berkaitan dengan bait suci, tetapi gagal menunjukkan belas kasihan dan kasih. kepada lelaki yang separuh mati itu dalam perjalanan dari Yerusalem ke Yerikho.
+
+Yesus menekankan dalam dialog dengan seorang peguam, seperti yang tercatat dalam Matius 22:35-40, bahawa untuk mengasihi Tuhan dan sesama adalah “dua penggantung” yang memegang semua ajaran alkitabiah (hukum dan para nabi). Walaupun banyak terjemahan Matius 22:40 menerjemahkan kata kerja Yunani kremánnymi sebagai bergantung (“Seluruh Taurat Musa dan ajaran nabi-nabi berasaskan dua perintah ini” [AVB]; lihat juga NASB1995, NET, RSV), makna gantung yang lebih literal digunakan dalam terjemahan lain (“ ' Pada dua perintah ini tergantung semua Hukum dan Para Nabi' ” [NKJV], lihat juga NRSV).
+
+#### Bahagian III: Penerapan Hidup
+
+Dalam konteks hubungan yang tidak dapat dipecahkan antara mengasihi Tuhan dan mengasihi orang lain, kasih pengorbanan Kristus di kayu salib adalah asas untuk cinta anda kepada orang lain. Dari perspektif ini, bincangkan dengan kelas anda soalan berikut:
+
+1.	Dalam cara apakah kasih Tuhan, seperti yang dinyatakan di atas salib, contoh anda mengasihi orang lain?
+
+2.	Apakah pengorbanan yang anda lakukan secara peribadi untuk mengasihi orang lain dan untuk memberikan keadilan/pembekalan kepada keperluan mereka?
+
+3.	Apabila orang ditimpa kemiskinan, penindasan, atau apa-apa jenis ketidakadilan, apakah yang boleh kita lakukan sebagai gereja untuk menyokong mereka?
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/13/01.md b/src/ms/ss/2025-01/13/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..9e9928e1d4
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/13/01.md
@@ -0,0 +1,17 @@
+---
+title:  Kasih adalah Penggenapan Hukum
+date:  22/03/2025
+---
+
+Membaca Untuk Pelajaran Ahad Ini: Keluaran 20:1–17; Roma 6:1–3; Roma 7:7–12; Yeremia 31:31–34; Matius 23:23, 24; Yakobus 2:1–9.
+
+> <p>Ayat Hafalan</p>
+> “Jangan berasa terhutang apa-apa kepada sesiapa pun kecuali kasih-mengasihi, kerana seseorang yang mengasihi sesama manusia telah memenuhi hukum” (Roma 13:8, AVB).
+
+Semasa mereka berurusan dengan ahli yang bermasalah, seseorang di lembaga gereja berkata kepada paderi, “Kami tidak boleh membuat keputusan berdasarkan belas kasihan.” Kita tidak boleh? Pendeta itu tertanya-tanya apakah pemahaman orang ini tentang Tuhan dan hukum Tuhan. Belas kasihan sememangnya perlu menjadi tumpuan dalam cara kita berurusan dengan orang, terutamanya mereka yang melakukan kesalahan. Belas kasihan adalah sebahagian daripada kasih, dan sebagaimana Roma 13:8 memberitahu kita, mengasihi sesama adalah memenuhi hukum .
+
+Jika cinta memang memenuhi undang-undang, maka kita harus berhati-hati untuk tidak memikirkan hukum dengan cara yang terpisah dari cinta atau memikirkan cinta dengan cara yang terputus dari undang-undang. Dalam Kitab Suci, cinta dan undang-undang bersatu. Pemberi Undang-undang ilahi adalah kasih, dan oleh itu, hukum Tuhan adalah hukum kasih. Ia adalah, seperti yang dinyatakan oleh Ellen G. White, transkrip watak Tuhan. (Lihat Christ's Object Lessons, ms. 305.)
+
+Hukum Tuhan bukanlah satu set prinsip abstrak tetapi perintah dan arahan yang ditujukan untuk kita berkembang. Hukum Tuhan, dalam keseluruhannya, adalah ungkapan kasih sayang sebagaimana Tuhan sendiri menyatakannya.
+
+* Kaji pelajar minggu ini sebagai persediaan untuk Sabat 13, 29 Mac.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/13/02.md b/src/ms/ss/2025-01/13/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..bc29abd7a6
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/13/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Hukum Kasih
+date:  23/03/2025
+---
+
+Hukum Tuhan tidak terdiri daripada prinsip abstrak; sebaliknya, hukum Tuhan adalah ungkapan perhubungan. Ini boleh dilihat secara jelas dalam Sepuluh Perintah. Prinsip-prinsip asas Sepuluh Perintah telah ditetapkan di Taman Eden, prinsip kasih sayang yang akan mengawal hubungan antara Tuhan dan manusia dan antara manusia itu sendiri.
+
+Apabila Sepuluh Perintah yang diisytiharkan dalam Keluaran 20 kemudiannya ditulis dalam batu, ia diberikan kepada Israel dalam konteks hubungan perjanjian. Perintah-perintah itu ditulis selepas Tuhan telah membebaskan orang-orang dari Mesir, dan perintah-perintah itu berdasarkan kasih Tuhan dan janji-janji-Nya kepada bangsa itu (lihat Keluaran 6:7, 8 dan Imamat 26:12). Seseorang boleh melihat dalam dua bahagian Sepuluh Perintah TUHAN bahawa ia bertujuan untuk berkembangnya hubungan manusia dengan Tuhan dan hubungan antara satu sama lain.
+
+`Baca Keluaran 20:1–17. Bagaimanakah ayat-ayat ini menyatakan dua prinsip, iaitu kasih kepada Tuhan dan kasih kepada orang lain?`
+
+Empat perintah pertama berkaitan dengan hubungan manusia dengan Tuhan, dan enam perintah terakhir dengan hubungan manusia sesama mereka. Hubungan kita dengan Tuhan dan orang lain mesti dikawal oleh prinsip-prinsip hukum Tuhan.
+
+Kedua-dua bahagian hukum ini bersesuaian secara langsung dengan apa yang Yesus kenal pasti sebagai dua perintah terbesar — “ Kasihilah Tuhan, [iaitu] TUHANmu, dengan sepenuh hatimu” (Matius 22:37, AVB); bandingkan dengan Ulangan 6: 5) dan “Kasihilah sesama manusia sebagaimana kamu mengasihi dirimu sendiri” (Matius 22:39,AVB; bandingkan dengan Imamat 19:18).
+
+Empat perintah pertama ialah cara kita harus mengasihi Tuhan dengan segenap diri kita, dan enam yang terakhir ialah cara kita harus mengasihi satu sama lain seperti diri kita sendiri. Yesus menyatakan dengan jelas bahawa kedua-dua perintah cinta yang besar ini berkaitan secara integral dengan hukum. “Seluruh Taurat Musa dan ajaran nabi-nabi berasaskan dua perintah ini.” (Matius 22:40, AVB).
+
+Keseluruhan hukum Tuhan, kemudian, didasarkan pada kasih Tuhan. Cinta dan hukum TUHAN tidak dapat dipisahkan. Kita sering mendengar orang berkata, Kita tidak perlu menjaga undang-undang, kita hanya perlu mengasihi Tuhan dan mengasihi orang lain. Mengapa idea itu tidak masuk akal?
+
+`Bagaimanakah kita dapat menyatakan kasih kepada Tuhan, atau kasih kepada orang lain, jika kita melanggar mana-mana satu daripada Sepuluh Perintah?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/13/03.md b/src/ms/ss/2025-01/13/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..0b450c5641
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/13/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Hukum itu Suci dan Benar dan Baik
+date:  24/03/2025
+---
+
+Kasih adalah asas hukum Tuhan. Apabila Tuhan menegakkan hukum, Dia menjunjung kasih. Inilah sebabnya Yesus mati untuk menyelamatkan orang berdosa, supaya Dia dapat menegakkan hukum sambil juga menghulurkan rahmat kepada kita. Dengan demikian, Dia boleh menjadi adil dan membenarkan mereka yang percaya (Roma 3:25, 26). Sungguh suatu ungkapan cinta! Sehubungan itu, hukum tidak terbatal oleh proses penebusan; sebaliknya, ia disahkan lagi.
+
+`Baca Roma 6:1–3 dan kemudian Roma 7:7–12, dengan penekanan khusus pada ayat 12. Apakah yang ayat ini beritahukan kepada kita tentang hukum, walaupun selepas Kristus mati?`
+
+Walaupun ada yang percaya bahawa anugerah dan penebusan membatalkan hukum, Paulus menjelaskan bahawa kita tidak boleh terus berdosa supaya rahmat bertambah. Sebaliknya, mereka yang berada di dalam Kristus melalui iman telah “dibaptiskan ke dalam kematian-Nya” dan, oleh itu, akan menganggap diri mereka sebagai mati kepada dosa dan hidup bagi Kristus.
+
+Hukum Tuhan bukanlah dosa, tetapi (antara lain) ia menjadikan dosa dan dosa kita nampak kepada kita. Itulah sebabnya, ya, “hukum itu suci, dan perintah itu suci, benar serta baik” (Roma 7:12, AVB). Hukum itu mendedahkan, seperti tiada yang lain, keperluan besar kita akan keselamatan dan penebusan—keselamatan dan penebusan yang hanya datang melalui Kristus. Oleh itu, kita tidak “memansuhkan hukum Taurat dengan iman” tetapi “sebaliknya, kita menegakkan hukum itu” (Roma 3:31, AVB).
+
+Kristus datang bukan untuk menghapuskan hukum tetapi untuk menggenapi semua yang dijanjikan dalam Taurat dan kitab para nabi. Dia menekankan bahawa “selagi ada langit dan bumi, satu titik atau huruf yang terkecil pun tidak akan hapus daripada Taurat sebelum semuanya ternyata berlaku.” (Matius 5:18, AVB).
+
+Hukum Tuhan sendiri mewakili kekudusan Tuhan—sifat-Nya yang sempurna iaitu kasih, kebenaran, kebaikan, dan keadilan (Imamat 19:2; Mazmur 19:7, 8; Mazmur 119:142, 172). Dalam hal ini, adalah penting bahawa, menurut Keluaran 31:18, Tuhan menulis Sepuluh Perintah pada loh batu itu sendiri. Ditulis di dalam batu, undang-undang ini adalah kesaksian tentang sifat Tuhan yang tidak berubah dan pemerintahan moral-Nya, yang diasaskan di atas kasih—satu tema utama dalam kontroversi besar itu.
+
+`Bagaimanakah hubungan antara hukum dan kasih ini membantu kita lebih memahami kata-kata Yesus, “Jika kamu mengasihi-Ku, kamu akan mematuhi perintah-perintah-Ku.” (Yohanes 14:15, AVB)?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/13/04.md b/src/ms/ss/2025-01/13/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..2bfcf7f5ff
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/13/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Hukum dan Kurnia Kasih
+date:  25/03/2025
+---
+
+Seperti yang telah kita lihat, hukum dan rahmat tidak bertentangan antara satu sama lain. Sebaliknya, mereka menjalankan fungsi yang berbeza selaras dengan kasih dan keadilan Tuhan. Perbezaan yang tajam antara undang-undang dan rahmat akan membingungkan orang Israel purba, yang melihat pemberian Tuhan terhadap hukum itu sendiri sebagai paparan besar rahmat Tuhan. Walaupun "tuhan-tuhan" bangsa-bangsa di sekelilingnya berubah-ubah dan sama sekali tidak dapat diramalkan, meninggalkan orang ramai tanpa cara untuk mengetahui apa yang "tuhan-tuhan" inginkan dan apa yang akan menggembirakan mereka, Tuhan dalam Alkitab dengan sangat jelas mengarahkan umat-Nya tentang apa yang menyenangkan Dia. Dan apa yang diredhai-Nya adalah untuk kebaikan akhir semua umat-Nya, secara individu dan kolektif.
+
+Namun, hukum tidak dapat menyelamatkan kita daripada dosa atau mengubah hati manusia. Kerana dosa bawaan kita, kita memerlukan pemindahan jantung rohani.
+
+`Baca Yeremia 31:31–34. Apakah yang diajarkan oleh ayat ini tentang janji Tuhan untuk memberi kita hati yang baru? Bandingkan hal ini dengan kata-kata Kristus kepada Nikodemus dalam Yohanes 3:1–21 tentang kelahiran baru. Lihat juga Ibrani 8:10.`
+
+Sepuluh Perintah telah ditulis oleh Tuhan sendiri pada loh batu (Keluaran 31:18), namun hukum itu juga harus ditulis di dalam hati umat Tuhan (Mazmur 37:30, 31). Sebaik-baiknya, undang-undang kasih Tuhan tidak hanya berada di luar kita tetapi menjadi bagian dalam watak kita. Hanya Tuhan yang dapat menuliskan hukum-Nya pada hati manusia, dan Dia berjanji untuk melakukannya bagi umat perjanjian-Nya (lihat Ibrani 8:10).
+
+Kita tidak dapat menyelamatkan diri dengan menjaga undang-undang. Sebaliknya, melalui anugerah, kita diselamatkan melalui iman, bukan dari diri kita sendiri, tetapi sebagai pemberian Tuhan (Efesus 2:8). Kita tidak mematuhi undang-undang untuk diselamatkan; kita menjaga undang-undang kerana kita sudah diselamatkan. Kita tidak mematuhi hukum untuk dikasihi tetapi kerana kita sudah dikasihi, dan dengan itu kita ingin mengasihi Tuhan dan orang lain (lihat Yohanes 14:15).
+
+Pada masa yang sama, hukum menunjukkan kepada kita dosa kita (Yakobus 1:22–25, Roma 3:20, Roma 7:7), menunjukkan kepada kita keperluan kita akan Penebus (Galatia 3:22–24), membimbing kita dalam cara hidup yang terbaik, dan mendedahkan sifat kasih Tuhan.
+
+`Apakah harapan anda dalam penghakiman? Adakah anda memelihara hukum dengan tekun dan setia ataukah kebenaran Kristus yang meliputi anda? Apakah jawapan anda memberitahu anda tentang fungsi hukum Tuhan mengenai apa yang boleh atau tidak boleh dilakukan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/13/05.md b/src/ms/ss/2025-01/13/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..7e08959c14
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/13/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Kasih Adalah Penggenapan Hukum
+date:  26/03/2025
+---
+
+Hubungan antara kasih dan hukum tidak boleh dibesar-besarkan. Sesungguhnya, menurut Kitab Suci, mengasihi adalah memenuhi hukum.
+
+`Dalam Roma 13:8–10, Paulus mengajar bahawa “kerana seseorang yang mengasihi sesama manusia telah memenuhi hukum;” (Roma 13:8, AVB). Selepas menyenaraikan banyak daripada enam perintah terakhir daripada Sepuluh Perintah, Paulus menyatakan bahawa semua ini "diringkaskan dalam perkataan ini, iaitu, “Kasihilah sesama manusia sebagaimana kamu mengasihi dirimu sendiri.” (Roma 13:9, AVB). Sesungguhnya, Paulus dengan jelas mengajarkan bahawa “kasih memenuhi hukum” (Roma 13:10, AVB). Sekali lagi, dalam Galatia 5:14, Paulus menjelaskan, “Kerana seluruh hukum Taurat terlaksana dalam satu ayat: “Kasihilah sesama manusia sebagaimana kamu mengasihi dirimu sendiri.” (Galatia 5:14, AVB). Tetapi apakah jenis kasih yang memenuhi hukum? Apakah rupa kasih itu?`
+
+`Baca Matius 23:23, 24. Apakah yang dimaksudkan dengan “perkara hukum yang lebih penting”? Baca Ulangan 5:12–15 dan Yesaya 58:13, 14. Bagaimanakah petikan ini menunjukkan hubungan antara hukum (terutamanya perintah Sabat) dan keprihatinan Tuhan terhadap keadilan dan pembebasan?`
+
+Yesus mengidentifikasi "perkara yang lebih penting dalam hukum" sebagai "keadilan dan belas kasihan dan iman." Dan berhubung dengan satu undang-undang khususnya—Sabat—kita dapat melihat dalam Kitab Suci bahawa Sabat itu sendiri secara integral berkaitan dengan pembebasan dan keadilan.
+
+Dalam Ulangan 5, perintah Sabat didasarkan pada pembebasan Tuhan Israel dari perhambaan. Maksudnya, hari Sabat bukan sahaja peringatan penciptaan tetapi juga peringatan pembebasan daripada perhambaan dan penindasan. Dan dalam konteks mengenai berpaling daripada kesenangan sendiri untuk menyebut Sabat sebagai keseronokan dengan bergembira di dalam Tuhan (Yesaya 58:13, 14), penekanannya adalah pada perbuatan kasih dan keadilan bagi orang lain—berbuat baik, memberi makan kepada orang yang lapar, menempatkan mereka yang tiada tempat tinggal (lihat Yesaya 58:3–10).
+
+Memandangkan semua ajaran ini (dan banyak lagi), mereka yang ingin memenuhi undang-undang melalui kasih seharusnya mengambil berat bukan sahaja tentang dosa komisi tetapi juga tentang dosa peninggalan. Kasih sebagai penggenapan hukum melibatkan bukan sahaja memelihara hukum dalam erti kata menahan diri daripada melakukan dosa tetapi juga terdiri daripada melakukan kebaikan secara aktif—melakukan pekerjaan kasih yang dengan setia memajukan keadilan dan belas kasihan. Setia kepada Tuhan adalah lebih daripada sekadar tidak melanggar undang-undang.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/13/06.md b/src/ms/ss/2025-01/13/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..d1c0619229
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/13/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Di atas Segalanya , Kasihi Satu Sama Lain
+date:  27/03/2025
+---
+
+Jika kasih adalah pemenuhan hukum, maka seseorang tidak boleh memelihara hukum Tuhan dalam erti kata penuh hanya dengan menahan diri daripada melakukan perkara yang salah. Hukum kasih itu sendiri (seperti yang dinyatakan dalam kepenuhan Kitab Suci) bukan sahaja memerintahkan kita untuk menahan diri daripada melakukan kejahatan, tetapi undang-undang juga mendorong kita untuk melakukan perbuatan yang menunjukkan kasih Tuhan kepada orang lain—bukan sahaja kepada ahli gereja tetapi juga kepada dunia secara umumnya, yang sangat memerlukan kesaksian Kristian yang sejati.
+
+`Baca Yakobus 2:1–9. Apakah mesej penting di sini yang diberikan kepada kita kami berikan?`
+
+Di sini, James dengan tegas mengecam ketidakadilan dalam masyarakat, khususnya mengenal pasti penghinaan orang miskin dan penindasan oleh sesetengah orang kaya. Kemudian, dia menarik perhatian kepada hukum kasih kepada sesama , berkata jika anda memenuhi hukum ini, maka "kamu berbuat baik" (Yakobus 2:8, NKJV).
+
+Seperti yang diungkapkan oleh Ellen G. White: “Cinta kepada manusia adalah manifestasi duniawi dari kasih Tuhan. Ia adalah untuk menanam cinta ini, untuk menjadikan kita anak-anak dari satu keluarga, bahawa Raja kemuliaan menjadi satu dengan kita. Dan apabila kata-kata perpisahan-Nya digenapi, 'Kasihilah seorang akan yang lain, seperti Aku telah mengasihi kamu' (Yohanes 15:12); apabila kita mengasihi dunia sebagaimana Dia telah mengasihinya, maka bagi kita misi-Nya tercapai. Kita layak ke syurga; kerana kita mempunyai syurga di dalam hati kita.”—Ellen G. White, The Desire of Ages, ms. 641.
+
+Apabila kita mengasihi dunia, seperti Kristus telah mengasihi dunia - maka kita layak untuk syurga. Sungguh ungkapan yang kuat tentang apa artinya menjadi pengikut Yesus!
+
+.	Yesus memerintahkan para pengikut-Nya untuk “Kasihilah satu sama lain. Sebagaimana Aku telah mengasihimu, kasihilah sesama sendiri.” (Yohanes 13:34, AVB). Yesus juga menyatakan: “Daripada sikapmu yang saling mengasihi itu, semua orang akan tahu bahawa kamu murid-Ku.” (Yohanes 13:35, AVB). Kasih adalah sangat penting kepada iman Kristian kerana Tuhan adalah kasih (1 Yohanes 4:8, 16). Dan mereka yang mengaku mengasihi Tuhan mesti mengasihi satu sama lain (bandingkan dengan 1 Yohanes 3:11; 4:20, 21).
+
+Sehubungan itu, 1 Petrus 4:8 menasihati orang Kristian: “Paling utama, kasihilah satu sama lain kerana kasih akan menutup banyak dosa.” (AVB; lihat juga Ibrani 10:24 dan 1 Tesalonika 3:12).
+
+`Sila perhatikan lebih banyak pada idea dalam  mengasihi dunia seperti Kristus mengasihi dunia. Bagaimanakah hakikat ini boleh membantu kita untuk lebih memahami konsep kesempurnaan Kristian dan bagaimanakah kita dijadikan sesuai untuk kehidupan kekal? Bawa jawapan anda ke kelas pada hari Sabat.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/13/07.md b/src/ms/ss/2025-01/13/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..56e333e733
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/13/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Pandangan Tambahan
+date:  28/03/2025
+---
+
+Baca Ellen G. White , “ The Least of These My Brethren ,” ms. 637–641, dalam The Desire of Ages.
+
+“Mereka yang melayani orang lain akan dilayani oleh Ketua Gembala. Mereka sendiri akan minum air hidup, dan akan kenyang. Mereka tidak akan mendambakan hiburan yang menarik, atau perubahan dalam hidup mereka. Topik besar yang menarik ialah, bagaimana menyelamatkan jiwa-jiwa yang bersedia untuk binasa. Hubungan sosial akan menguntungkan. Kasih Penebus akan menyatukan hati dalam kesatuan.
+
+“Apabila kita menyedari bahawa kita adalah pekerja bersama Tuhan, janji-Nya tidak akan diucapkan dengan acuh tak acuh. Mereka akan menyala dalam hati kita, dan menyala di bibir kita. Kepada Musa, apabila dipanggil untuk melayani umat yang jahil, tidak berdisiplin, dan memberontak, Tuhan memberikan janji, 'Kehadiran-Ku akan menyertai engkau, dan Aku akan memberi kelegaan kepadamu.' Dan Dia berkata, 'Sesungguhnya Aku akan menyertai engkau.' (Keluaran 33:14; 3:12). Janji ini adalah untuk semua orang yang bekerja sebagai pengganti Kristus untuk orang-orang yang menderita dan menderita.” – Ellen G. White, The Desire of Ages, ms. 641.
+
+**Soalan Perbincangan** :
+
+`Baca 1 Korintus 13:4–8. Bagaimanakah 1 Korintus 13 memberi penerangan tentang menjadikan jenis orang yang sepatutnya apakah kita?`
+
+`Apakah yang memisahkan domba daripada kambing dalam Matius 25:31–46? Bagaimanakah kita dapat memahami apa yang Yesus katakan di sini dengan cara yang tidak mengajarkan keselamatan melalui perbuatan?`
+
+`Apakah maksudnya bagi anda bahawa “apabila kita mengasihi dunia seperti Dia telah mengasihinya, maka bagi kita misi-Nya tercapai. Kita layak ke syurga; kerana di dalam hati kita ada syurga” (lihat kajian K H AMIS)? Apakah yang didedahkan ini tentang sifat Tuhan dan sifat syurga itu sendiri? Bagaimanakah kita boleh hidup lebih seperti warga syurga di sini dalam hal ini, berbanding dengan menyebarkan kasih Tuhan dengan cara yang membawa cahaya dan keadilan kepada orang yang tertindas?`
+
+`Apakah langkah praktikal yang perlu diambil dalam gereja tempatan anda untuk mencerminkan keprihatinan Tuhan terhadap kasih dan keadilan dalam komuniti tempatan anda? Apakah yang anda lakukan dengan baik dalam komuniti anda? Apakah yang anda perlu perbaiki dan fokus pada lebih lanjut? Apakah langkah nyata yang boleh anda ambil secara individu dan kolektif untuk bertindak berdasarkan apa yang telah kita pelajari tentang kasih dan keadilan Tuhan?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/13/info.yml b/src/ms/ss/2025-01/13/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..8ef135c1a2
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/13/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Kasih adalah Penggenapan Hukum"
+start_date: "22/03/2025"
+end_date: "28/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/13/teacher-comments.md b/src/ms/ss/2025-01/13/teacher-comments.md
new file mode 100644
index 0000000000..9953f7efbe
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/13/teacher-comments.md
@@ -0,0 +1,56 @@
+---
+title:  Komen Guru
+date:  28/03/2025
+---
+
+#### Bahagian I: Pandangan Keseluruhan
+
+**Ayat-ayat Utama**: Roma 13:8
+
+Tumpuan Kajian: Keluaran 20:2, Roma 13:8-10.
+
+Pengenalan : Sepuluh Perintah TUHAN adalah ungkapan hubungan peribadi dan perjanjian Tuhan dengan umat-Nya.
+
+Tema Pelajaran: Pelajaran minggu ini menekankan tiga perkara utama.
+
+1. Undang-undang Tuhan merujuk kepada hubungan, bukannya prinsip abstrak: Undang-undang Tuhan bukanlah satu set prinsip abstrak tetapi ungkapan hubungan. Penerangan mengenai Sepuluh Perintah menyiratkan hubungan perjanjian antara Tuhan dan umat-Nya. Dialog Tuhan dengan Musa menggariskan bahasa perhubungan ini, di mana Tuhan digambarkan sebagai burung helang, membawa umat-Nya di atas sayap-Nya dalam pembebasan dari Mesir. Idea utama penggambaran ini adalah bahawa manusia telah dibawa kepada Tuhan sendiri.
+
+2. Sepuluh Perintah menerangkan ungkapan yang betul tentang kasih kita kepada Tuhan dan kepada orang lain: Sebelum senarai "tidak boleh", Sepuluh Perintah bermula dengan nota pengasih peribadi, "Akulah TUHAN, TUHANmu" (Keluaran 20:2, AVB). Senarai perintah ini adalah tindak balas kasih sayang yang bersifat relasional kepada Tuhan Israel, yang menyelamatkan mereka. Empat perintah pertama menggambarkan kasih setia yang sepatutnya ditunjukkan oleh manusia kepada Tuhan. Enam perintah terakhir menyatakan bentuk kasih sayang yang khusus kepada orang lain, yang akhirnya menunjukkan bahawa kita mengasihi Tuhan.
+
+3. Hukum Tuhan menemui penggenapannya dalam kasih: Dalam Roma dan Galatia idea penggenapan hukum berkaitan dengan melayani satu sama lain melalui kasih. Paul, dalam Galatia, menjelaskan bahawa hukum itu dipenuhi apabila kita mengasihi sesama kita . Dalam Roma, untuk mengasihi satu sama lain adalah penggenapan hukum. Enam terakhir daripada Sepuluh Perintah menjelaskan apa yang dimaksudkan dengan mengasihi sesama seperti diri sendiri.
+
+Penerapan Hidup: Bagaimanakah hubungan anda dengan Tuhan berubah apabila anda memahami bahawa Sepuluh Perintah bukan hanya satu set peraturan tetapi ungkapan kasih sayang dan tindak balas kepada hubungan peribadi dan kasih sayang Tuhan?
+
+#### Bahagian II: Ulasan
+
+1. Hukum Tuhan Merujuk kepada Hubungan Daripada Prinsip Abstrak.
+
+Idea bahawa undang-undang Tuhan terdiri daripada abstraksi dingin atau prinsip tidak peribadi adalah tidak sesuai dengan gambaran alkitabiah tentang Tuhan memberikan Dekalog kepada orang Israel di Gunung Sinai. Adalah penting untuk membaca huraian Sepuluh Perintah (Keluaran 20) sehubungan dengan perjanjian yang terbentuk, dalam Keluaran 19. Dari masa ketibaan Israel di padang gurun Sinai (Keluaran 19:1), dialog tentang Tuhan dengan Musa di Gunung Sinai menggariskan pengertian tentang hubungan perjanjian antara Tuhan dan umat Israel. Lebih khusus lagi, Musa diberitahu oleh Tuhan bahawa dia harus mengatakan kepada bani Israel perkataan berikut:  “Kamu telah melihat apa yang Aku lakukan atas warga Mesir, dan bagaimana Aku telah mengangkat kamu seperti di atas sayap burung rajawali serta membawa kamu ke hadirat-Ku. Sekarang, jika kamu sungguh-sungguh mematuhi-Ku dan taat memegang perjanjian-Ku dengan teguh, maka kamu akan menjadi harta-Ku yang istimewa antara segala bangsa, kerana seluruh bumi milik-Ku.Bagi-Ku kamu akan menjadi kerajaan para imam dan bangsa suci. Firman inilah yang harus kausampaikan kepada orang Israel.” (Keluaran 19:4-6, AVB).
+
+Bahasa perhubungan petikan ini mengagumkan. Pembebasan ilahi dari Mesir digambarkan sebagai Tuhan yang membawa atau membawa bani Israel, sebagai burung helang. Menariknya, penekanannya bukan semata-mata kepada orang yang meninggalkan Mesir atau pergi ke Tanah Perjanjian. Sebaliknya, perkara utama adalah bahawa orang-orang telah dibawa kepada Tuhan sendiri.
+
+Dalam konteks ini, umat Israel dijemput untuk memelihara perjanjian Tuhan dalam pengertian peribadi mendengar suara Tuhan. Walaupun banyak terjemahan Alkitab menerjemahkan kata kerja Ibrani sm’ dari segi mematuhi suara Tuhan (lihat NKJV, ESV, NASB, NRSV, NIV), kata kerja dalam bahasa Ibrani menggambarkan secara lebih literal tindakan mendengar atau mendengar suara-Nya (lihat NET, HCSB) (Ludwig Koehler et al., The Hebrew and Aramaic Lexicon of the Old Testament [Leiden: Brill, 1994–2000], ms. 1571). Jika mereka memutuskan untuk mendengar suara Tuhan, anak-anak Israel akan menjadi "milik" Tuhan sendiri (Keluaran 19:5, HCSB) atau “milik peribadi-Nya” (lihat makna kata nama "segulâ" dalam Ludwig Koehler et al., The Hebrew and Aramaic Lexicon of the Old Testament, ms. 742). Ungkapan ini juga membuktikan sifat peribadi hubungan perjanjian yang sedang dibentuk antara Tuhan dan umat-Nya, yang diformalkan oleh penjelasan Sepuluh Perintah, dalam bab 20.
+
+2. Sepuluh Perintah Menggambarkan Ungkapan Yang Betul tentang Kasih Kita kepada Tuhan dan kepada Orang Lain.
+
+Perlu diperhatikan bahawa sebelum senarai "tidak boleh" dalam Dekalog, Tuhan memperkenalkan Sepuluh Perintah, dalam Keluaran 20:2, dengan catatan peribadi (“Akulah TUHAN, [iaitu] TUHANmu”, AVB, diberikan penekanan) dan menekankan tindakan penyelamat-Nya yang penuh kasih bagi pihak Israel (pembebasan daripada perhambaan di Mesir). Dalam erti kata lain, perintah-perintah itu tidak bermula dengan dingin “tidak boleh” tetapi dengan nada kasih sayang peribadi. Lebih-lebih lagi, senarai perintah-perintah yang mengikutinya tidak boleh difahami sebagai undang-undang abstrak semata-mata tetapi sebagai respons kasih sayang relasional kepada Tuhan Israel, yang dengan kuasa dan belas kasihan menyelamatkan mereka dari Mesir.
+
+Berdasarkan nada kasih sayang peribadi dalam Keluaran 20:2, empat perintah pertama dengan jelas menggambarkan bagaimana anak-anak Israel sepatutnya menyatakan tindak balas hubungan kasih sayang mereka terhadap Tuhan peribadi mereka. Pertama, mereka tidak boleh mempunyai tuhan lain di hadapan Tuhan. Cinta kepada Tuhan dinyatakan di sini dari segi kesetiaan eksklusif. Kedua, kasih setia ini semestinya menyiratkan bahawa mereka tidak akan membuat bagi diri mereka patung (berhala) untuk disembah. Penyembahan yang benar, bukannya penyembahan berhala, adalah ungkapan cinta yang tulen kepada Tuhan. Ketiga, kasih kepada Tuhan dinyatakan dalam sebutan hormat kepada nama-Nya. Seperti yang dinyatakan oleh Kenneth Harris, untuk menggunakan nama Tuhan dengan sia-sia khususnya merujuk kepada “mengambil sumpah yang menipu dalam nama Tuhan atau menyeru nama Tuhan untuk membenarkan perbuatan di mana orang itu tidak jujur (Imamat 19:12). Ia juga melarang menggunakan nama Tuhan dalam sihir, atau secara tidak hormat, atau tidak hormat (Imamat 24:10-16).”—ESV Study Bible (Wheaton, IL: Crossway Bibles, 2008), ms. 176. Keempat, mengasihi Tuhan bermakna Sabat hari ketujuh dikuduskan sebagai peringatan yang perlu tentang ciptaan Tuhan. Walaupun kita sepatutnya mengasihi Tuhan setiap hari, hari Sabat adalah masa yang istimewa untuk menyatakan hubungan kasih sayang kita dengan-Nya.
+
+Yang pasti, empat perintah pertama menyatakan dengan lebih langsung apa yang terkandung dalam kasih kepada Tuhan, manakala enam perintah yang selebihnya menghuraikan secara khusus tentang cara mengasihi orang lain. Walau bagaimanapun, dari perspektif yang lebih luas, kerana pengenalan Tuhan sebagai Tuhan Penyelamat Israel (Keluaran 20:2) membentuk pengenalan Sepuluh Perintah, secara keseluruhan, cara khusus di mana kita sepatutnya menyatakan kasih. kepada orang lain dalam enam perintah terakhir adalah, secara tersirat, bentuk-bentuk penting untuk mengasihi Tuhan, dalam erti kata yang muktamad. Perintah kelima, misalnya, menghubungkan kasih terhadap ibu bapa, yang menonjolkan idea untuk menghormati mereka, dengan umur yang panjang di negeri yang Tuhan berikan kepada Israel. Oleh itu, janji Tuhan yang penuh kasih berkaitan secara langsung dengan cara orang Israel mengasihi/ menghormati ibu bapa mereka. Begitu juga, untuk mengasihi yang lain, dan akhirnya mengasihi Tuhan melalui cinta mendatar ini, semestinya melibatkan menghargai kehidupan (tidak membunuh), menjadi suci dari segi seksual dan menyayangi perkahwinan (tidak berzina), menghormati kepunyaan orang lain (tidak mencuri), berdiri. untuk kebenaran tentang jiran anda (tidak memberi kesaksian palsu terhadapnya), dan memupuk keinginan yang dibentuk oleh semangat redha (tidak mengingini apa yang menjadi milik jiran anda ).
+
+3. Hukum Tuhan Menemui Pemenuhannya dalam Kasih.
+
+Rasul Paulus menonjolkan idea tentang penggenapan hukum dalam Roma dan Galatia. Selepas menasihati jemaat Galatia untuk melayani satu sama lain melalui kasih, dia menjelaskan bahawa “semua hukum telah digenapi dalam satu perkataan, iaitu: “Kasihilah sesama manusia sebagaimana kamu mengasihi dirimu sendiri.” (Galatia 5:14, AVB). Begitu juga, dalam Roma 8:4, Paulus bercakap tentang “menunaikan kehendak-kehendak hukum dalam diri kita “ (AVB) melalui Kristus dan Roh Kudus. Dalam Roma 13:8-10, dia menyebut dua kali bahawa kasih itu memenuhi hukum Tuhan: “Jangan berasa terhutang apa-apa kepada sesiapa pun kecuali kasih-mengasihi, kerana seseorang yang mengasihi sesama manusia telah memenuhi hukum; kerana perintah-perintah, “Jangan berzina”, “Jangan membunuh”, “Jangan mencuri”, “Jangan ingini milik orang lain” dan perintah-perintah yang lain adalah terangkum dalam perintah ini, “Kasihilah sesama manusia sebagaimana kamu mengasihi dirimu sendiri. Kasih tidak berbuat jahat kepada sesama manusia. Oleh itu, kasih memenuhi hukum.” (AVB; penekanan diberikan).
+
+Bergerak daripada perbincangan mengenai tugas Kristian di hadapan pihak berkuasa awam (Roma 13:1-7), yang termasuk membayar cukai (Roma 13:6, 7), kepada kewajipan kasih Kristian, Paulus menggunakan bahasa hutang kewangan dalam kedua-dua perbincangan. Berkenaan dengan kewajipan Kristian untuk mengasihi, “Orang Kristian hendaklah tidak membenarkan hutang yang tertunggak kecuali hutang yang tidak dapat dilunaskan — ‘hutang untuk mengasihi satu sama lain.’ Kewajipan untuk mengasihi tiada had.”—Robert Mounce, Romans: The New American Commentary (Nashville, TN: Broadman & Holman Publishers, 1995), ms. 245. Sama seperti hutang kewangan membayangkan kewajipan kepada orang atau institusi lain, undang-undang mengenakan kewajipan ke atas kita kepada orang lain. Dalam konteks hukum Tuhan—dengan rujukan khusus kepada lima perintah terakhir, berkenaan hubungan kita dengan jiran kita, yang melampaui kewajipan kita terhadap keluarga kita sendiri—intipati kewajipan atau hutang kita yang berterusan ialah kasih sayang.
+
+#### Bahagian III: Penerapan Hidup
+
+Bincangkan soalan berikut di dalam kelas:
+
+1.	Bagaimanakah anda boleh bertindak balas kepada seseorang yang mempersoalkan hukum Tuhan, menganggapnya hanya sekumpulan peraturan?
+
+2.	Bagaimanakah pengalaman Sabat anda boleh menjadi lebih bermakna, peringatan bahawa hukum Tuhan menjemput kita kepada tindak balas kasih sayang yang berkaitan?
+
+3.	Bagaimanakah anda boleh menunjukkan kasih Tuhan dengan cara yang praktikal kepada orang yang anda temui setiap hari, termasuk orang yang tidak dikenali, kawan, dan keluarga?
\ No newline at end of file
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/info.yml b/src/ms/ss/2025-01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..f13676f573
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/info.yml
@@ -0,0 +1,34 @@
+title: Kasih dan Keadilan Tuhan
+description: >-
+  Tuhan itu kasih. Demikian dikatakan oleh 1 Yohanes 4:8 dan 16. Keseluruhan
+  Alkitab membuktikan hakikat ini. Iman Kristian berpusat di sekitar watak kasih
+  Tuhan. Kasih adalah teras pada siapa Tuhan, teras pada semua yang kita
+  percaya, dan harus menjadi teras pada semua yang kita lakukan. Sehubungan itu,
+  cara kita memahami kasih mempengaruhi keseluruhan iman dan amalan kita.
+  Sebagai contoh, jika seseorang percaya bahawa Tuhan mesti diperolehi atau
+  diberikan kerana kelayakan, seseorang mungkin berfikir bahawa Tuhan tidak
+  mengasihi mereka kerana mereka berdosa dan tidak layak. Sehubungan dengan
+  orang lain, seseorang mungkin mengharapkan orang lain mendapat kasih sayang
+  kerana layak—satu resipi untuk malapetaka.
+human_date: Januari · Februari · Mac 2025
+start_date: 28/12/2024
+end_date: 28/03/2025
+color_primary: '#304465'
+color_primary_dark: '#032C48'
+splash: true
+credits:
+  - name: Penyumbang Utama
+    value: John C. Peckham
+  - name: Penerbit Eksekutif
+    value: Feldinand Sawanai, Earie Madius, Daven Lamam
+  - name: Penterjemah
+    value: Lesaya L. Sorudim, Raychel L. Sorudim, Rayners L. Sorudim
+  - name: Konsep Kulit/Rekacipta Dalaman
+    value: Nelton N. Paulus / Lesaya L. Sorudim
+covers:
+  landscape: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/ms/ss/2025-01/assets/cover-landscape.png
+  square: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/ms/ss/2025-01/assets/cover-square.png
+  portrait: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/ms/ss/2025-01/assets/cover.png
diff --git a/src/ms/ss/2025-01/introduction.md b/src/ms/ss/2025-01/introduction.md
new file mode 100644
index 0000000000..e06c72190f
--- /dev/null
+++ b/src/ms/ss/2025-01/introduction.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+### Tuhan Kasih dan Keadilan
+
+Tuhan itu kasih. Demikian dikatakan oleh 1 Yohanes 4:8 dan 16. Keseluruhan Alkitab membuktikan hakikat ini. Iman Kristian berpusat di sekitar watak kasih Tuhan. Kasih adalah teras pada siapa Tuhan, teras pada semua yang kita percaya, dan harus menjadi teras pada semua yang kita lakukan. Sehubungan itu, cara kita memahami kasih mempengaruhi keseluruhan iman dan amalan kita. Sebagai contoh, jika seseorang percaya bahawa Tuhan mesti diperolehi atau diberikan kerana kelayakan, seseorang mungkin berfikir bahawa Tuhan tidak mengasihi mereka kerana mereka berdosa dan tidak layak. Sehubungan dengan orang lain, seseorang mungkin mengharapkan orang lain mendapat kasih sayang kerana layak—satu resipi untuk malapetaka.
+
+Dalam hal ini dan banyak cara lain, cara kita memahami kasih Tuhan mempunyai implikasi besar terhadap iman dan amalan kita. Namun, adakah itu kasih? Jika anda meminta separuh orang untuk mentarifkan kasih, anda mungkin mendapat sepuluh jawapan yang berbeza. Malah di kalangan orang Kristian, terdapat banyak mitos dan salah faham tentang kasih Tuhan.
+
+Sebagai contoh, orang Kristian menawarkan jawapan yang berbeza kepada soalan seperti:
+
+Adakah kasih Tuhan itu hanya memberi, tetapi tidak pernah menerima? Adakah kasih ilahi semata-mata mengorbankan diri, atau mungkinkah Tuhan juga senang dan berkenan kepada manusia? Adakah kasih Tuhan itu emosional? Adakah Tuhan benar-benar mengambil berat tentang manusia? Bolehkah kasih Tuhan ditolak atau ditarik balik? Adakah Tuhan menjalinkan hubungan kasih yang silih berganti dengan makhluk? Adakah kemarahan tidak sesuai dengan kasih? keadilan dan keadilan itu bersatu? Jika Tuhan adalah kasih, mengapakah ada kejahatan di dunia ini, dan dalam banyak jumlahnya? Bolehkah manusia mengasihi dalam cara Tuhan mengasihi? Jika ya, adakah rupanya?
+
+Jawapan kepada beberapa soalan ini mungkin kelihatan jelas tetapi sering dipertikaikan dalam perlakuan Kristian terhadap kasih ilahi. Banyak jawapan yang kadang-kadang dianggap jelas, namun apabila disemak dengan lebih teliti ternyata tidak sesuai dengan apa yang diajarkan oleh Kitab Suci tentang kasih Tuhan.
+
+Kita tidak akan menjawab semua soalan ini sekaligus, tetapi kita akan menjawab soalan ini dan soalan lain sepanjang suku tahun ini. Kita akan melihat bahawa kasih Tuhan jauh lebih besar daripada yang kita sangka. Kasih Tuhan seperti yang digambarkan dalam Kitab Suci jauh lebih daripada idea-idea yang merujuk kepada "kasih" di kebanyakan dunia unggul kita hari ini. Pada minggu-minggu di hadapan ini, kita akan melihat lebih dekat beberapa aspek pada kasih Tuhan yang paling menonjol dan indah yang dinyatakan dalam Alkitab.
+
+Semasa kita meneruskan kajian kita, kita akan melihat bagaimana kasih ilahi dan keadilan berkait rapat. Tuhan yang dalam Alkitab menyukai keadilan (lihat, sebagai contoh, Ya. 61:8). Dan, seperti yang digambarkan oleh Alkitab, kasih ilahi dan keadilan berjalan bersama sehingga anda tidak dapat mempunyai satu tanpa yang satu. Kerana Tuhan adalah kasih, Dia sangat mengambil berat tentang penderitaan dan penderitaan di dunia ini, dan Dia menyamakan diri-Nya dengan orang-orang yang tertindas dan menderita, dengan kesakitan dan kesedihan yang ditimbulkan oleh kejahatan dalam penciptaan—Dia sendiri yang paling banyak kali menderita, sehingga Tuhan sendiri telah menjadi mangsa kejahatan yang paling besar.
+
+Di seluruh Alkitab, Tuhan berulang kali berduka dan menderita oleh kejahatan dan penderitaan kerana Dia mengasihi setiap orang lebih daripada yang kita boleh bayangkan. Seseorang dapat melihat kedalaman kasih Tuhan dalam ratapan Kristus atas umat-Nya ketika Dia berkata: “ ' Hai Yerusalem, Yerusalem, orang yang membunuh para nabi dan melemparkan dengan batu orang yang diutus kepadanya! Betapa kerapnya Aku ingin mengumpulkan anak-anakmu, seperti ayam mengumpulkan anak-anaknya di bawah sayapnya, tetapi kamu tidak mahu!'” (Mat. 23:37, NKJV).
+
+Tuhan Alkitab, yang adalah kasih, sering digambarkan di seluruh Kitab Suci sebagai patah hati dan berduka kerana kasih ditolak dan kasih hilang. Keseluruhan kisah Kitab Suci adalah tentang apa yang telah dan sedang dilakukan oleh Tuhan untuk memulihkan kasih sayang ke setiap sudut dan alam semesta. Inilah, dan banyak lagi topik pelajaran pada suku tahun ini.
+
+_John C. Peckham ialah editor bersekutu Adventist Review. Pada masa panduan pelajar ini ditulis, beliau adalah seorang profesor Teologi dan Falsafah Kristian di Seminari Teologi Seventh-day Adventist di Universiti Andrews._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/pt/ss/2025-01-cq/video.yml b/src/pt/ss/2025-01-cq/video.yml
index 8932df8b6a..79735c986e 100644
--- a/src/pt/ss/2025-01-cq/video.yml
+++ b/src/pt/ss/2025-01-cq/video.yml
@@ -1,2 +1,12 @@
 ---
-  video: []
\ No newline at end of file
+  video:
+    - artist: NoComTexto Podcast
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/pt/inv/pt-inv-2025-01-01.mp4
+          target: pt/ss/2025-01-cq/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/pt/inv/pt-inv-2025-01-01.webp
+    - artist: Adventismo Vivo
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/pt/vivo/pt-vivo-inv-2025-01-01.mp4
+          target: pt/ss/2025-01-cq/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/pt/vivo/pt-vivo-inv-2025-01-01.webp
diff --git a/src/pt/ss/2025-01-pt/video.yml b/src/pt/ss/2025-01-pt/video.yml
index 8932df8b6a..3038d9888e 100644
--- a/src/pt/ss/2025-01-pt/video.yml
+++ b/src/pt/ss/2025-01-pt/video.yml
@@ -1,2 +1,7 @@
 ---
-  video: []
\ No newline at end of file
+  video:
+    - artist: Bíblia Aberta
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/pt/portugal/ba/pt-ba-2025-01-01.mp4
+          target: pt/ss/2025-01-pt/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/pt/portugal/ba/pt-ba-2025-01-01.webp
diff --git a/src/pt/ss/2025-01/video.yml b/src/pt/ss/2025-01/video.yml
index 8932df8b6a..477b434a74 100644
--- a/src/pt/ss/2025-01/video.yml
+++ b/src/pt/ss/2025-01/video.yml
@@ -1,2 +1,17 @@
 ---
-  video: []
\ No newline at end of file
+  video:
+    - artist: Adventistas Paulista Leste
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/pt/apl/pt-apl-2025-01-01.mp4
+          target: pt/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/pt/apl/pt-apl-2025-01-01.webp
+    - artist: Adventismo Vivo
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/pt/vivo/pt-vivo-2025-01-01.mp4
+          target: pt/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/pt/vivo/pt-vivo-2025-01-01.webp
+    - artist: Adventistas Lago Sul
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/pt/lago/pt-lago-2025-01-01.mp4
+          target: pt/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/pt/lago/pt-lago-2025-01-01.webp
diff --git a/src/ru/ss/2025-01/video.yml b/src/ru/ss/2025-01/video.yml
index 8932df8b6a..893c63ac98 100644
--- a/src/ru/ss/2025-01/video.yml
+++ b/src/ru/ss/2025-01/video.yml
@@ -1,2 +1,17 @@
 ---
-  video: []
\ No newline at end of file
+  video:
+    - artist: Александр Болотников
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/ru/bol/ru-bol-2025-01-01.mp4
+          target: ru/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/ru/bol/ru-bol-2025-01-01.webp
+    - artist: Изучаем Библию с Виталием Олийником
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/ru/cdp/ru-cdp-2025-01-01.mp4
+          target: ru/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/ru/cdp/ru-cdp-2025-01-01.webp
+    - artist: Субботняя школа с Алехандро Буйоном
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/ru/bul/ru-bul-2025-01-01.mp4
+          target: ru/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/ru/bul/ru-bul-2025-01-01.webp
diff --git a/src/sk/ss/2025-01/video.yml b/src/sk/ss/2025-01/video.yml
index 8932df8b6a..8067550313 100644
--- a/src/sk/ss/2025-01/video.yml
+++ b/src/sk/ss/2025-01/video.yml
@@ -1,2 +1,7 @@
 ---
-  video: []
\ No newline at end of file
+  video:
+    - artist: Bible pro dnešek
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/cs/cs-2025-01-01.mp4
+          target: sk/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/cs/cs-2025-01-01.webp
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/01/01.md b/src/sq/ss/2025-01/01/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..cc67324ca5
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/01/01.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Zoti Do Lirshëm
+date:  28/12/2024
+---
+
+### Lexoni për studimin e kësaj jave
+Eks. 33:15–22; Hosea 14:1–4; Zb. 4:11; Gjoni 17:24; Mat. 22:1–14; Gjoni 10:17, 18.
+
+> <p>Vargu Përmendësh</p>
+> " 'Unë do të shëroj shthurjen e tyre, do t'i dua shumë, sepse zemërimi Im u tërhoq prej tyre' " (Hosea 14:4).
+
+Megjithëse Pjetri e kishte mohuar tri herë Jezusin, ashtu siç Jezusi e kishte parashikuar (Mat. 26:34), këto mohime nuk ishin fundi i historisë. Pas ringjalljes, Jezusi e pyeti Pjetrin, " 'A më do ti Mua më shumë se këta?' " Dhe Pjetri iu përgjigj: " 'Po, Zot, Ti e di se unë të dua'". Dhe Jezusi i tha: " 'Kulloti qengjat e Mi'". Përsëri e pyeti për të dytën herë Pjetrin, " 'A më do ti Mua?'" Dhe Pjetri iu përgjigj:
+
+" 'Po, Zot, Ti e di se unë të dua''. Dhe Jezusi i tha, " 'Ki kujdes për delet e Mia'". Pastaj e pyeti edhe një herë të tretë, " 'A më do ti Mua?'" Dhe "Pjetri u trishtua pse e pyeti për të tretën herë, 'A më do ti Mua?' dhe iu përgjigj, " 'Zot, Ti di çdo gjë, Ti di se unë të dua'. Dhe Jezusi i tha, " 'Kulloti delet e Mia' " (Gjoni 21:15-17). Ndërkohë që Pjetri e kishte mohuar Jezusin tri herë, Jezusi - përmes pyetjes thelbësore,
+
+" 'A më do ti Mua?' " - e restauroi Pjetrin tri herë.
+
+Sado të ndryshme të jenë rrethanat tona nga ato të Pjetrit, në shumë mënyra parimi ngelet i njëjti. Pra, pyetja që Jezusi i kishte bërë Pjetrit është në të vërtetë pyetja përfundimtare që Zoti na i bën ne në kohën dhe vendin tonë: A më do ti Mua?
+
+Çdo gjë varet nga përgjigjja jonë.
+
+_\*Studioni mësimin e kësaj jave për t’u përgatitur për Sabatin, 4 Janar._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/01/02.md b/src/sq/ss/2025-01/01/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..4d503766f6
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/01/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Përtej Pritjeve të Arsyeshme
+date:  29/12/2024
+---
+
+Zoti jo vetëm na pyet, "A më do ti Mua", por Vetë Zoti do secilin person, dhe këtë e bën lirshëm. Në fakt, Ai ju do juve dhe mua dhe këdo tjetër, lirshëm, më shumë sesa mund ta imagjinojmë. Dhe e njohim këtë dashuri nga mënyra sesi Ai ka vepruar në historinë e popullit të Tij.
+
+`Lexoni Eksodi 33:15-22 dhe konsiderojeni kontekstin e këtyre vargjeve dhe tregimin që shfaqet në to. Çfarë na zbulon ky pasazh, veçanërisht vargu 19, në lidhje me vullnetin dhe dashurinë e Zotit?`
+
+Gjithçka dukej e humbur. Jo shumë vonë pas çlirimit të mahnitshëm të Perëndisë të popullit të Tij nga skllavëria e Egjiptit, populli i Izraelit ishte rebeluar ndaj Zotit dhe adhuroi një viç të artë. Kur Moisiu zbriti nga mali pa se çfarë kishin bërë dhe përplasi përtokë pllakat, që mbanin Dhjetë Urdhërimet. Megjithëse populli kishte zhvlerësuar çdo të drejtë për privilegjet e besëlidhjes dhe bekimeve që Zoti u kishte dhënë lirshëm, Perëndia lirshëm zgjodhi të vazhdojë me ta marrëdhënien e besëlidhjes - pavarësisht se ata ishin të padenjë për bekimet e besëlidhjes.
+
+Fjalët e Eksodit 33:19, " 'Unë do të fal atë që do të fal dhe do të mëshiroj atë që do të mëshiroj' "  shpesh keqkuptohen për të thënë se Zoti është arbitrar kur zgjedh të bëhet i dhembshur dhe i mëshirshëm me disa, por jo me të tjerët. Megjithatë, në kontekst, Zoti nuk po thotë se Ai do të jetë i hirshëm dhe i mëshirshëm në mënyrë arbitrare me disa dhe me të tjerët jo. Kjo nuk është mënyra sesi punon Zoti, përkundrazi disa teologjive popullore, në të cilat Zoti paracakton disa të humbasin dhe të përballen me dënimin e përjetshëm.
+
+Atëherë, çfarë po shpall Zoti këtu? Në thelb, Zoti po shpall se, si Krijuesi i të gjithëve, Ai ka të drejtën dhe autoritetin të japë hir dhe dhembshuri lirshëm edhe ndaj atyre që nuk e meritojnë atë. Dhe këtë e bën në këtë situatë, edhe pas rebelimit me viçin e artë, duke i dhënë mëshirë popullit të Tij, Izraelit, pavarësisht se nuk e meritonte.
+
+Kjo është një nga rastet e shumta ku Zoti manifeston dashurinë e Tij dhe e bën këtë përtej pritjeve të arsyeshme. Lajm i mirë për të gjithë ne, apo jo?
+
+`Si Zoti ka vazhduar të zbulojë dhe manifestojë dashurinë e Tij ndaj jush - edhe përtej pritjeve të arsyeshme?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/01/03.md b/src/sq/ss/2025-01/01/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..448433b3a3
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/01/03.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Dashuri e Pashpërblyer
+date:  30/12/2024
+---
+
+Insistimi mbresëlënës i dashurisë së Zotit për njerëzimin e rënë shfaqet në historinë e Hoseas. Zoti e urdhëroi profetin Hosea, " 'Shko, merr për grua një prostitutë dhe ki fëmijë të kurvërisë, sepse vendi po kurvërohet, duke u larguar nga Zoti' " (Hosea 1:2). Hosea dhe gruaja e tij jobesnike duhet të ishin një shembull i gjallë i dashurisë së Zotit për popullin e Tij, pavarësisht pabesnikërisë së Izraelit dhe kurvërisë shpirtërore. Pra, është një histori e dashurisë së lirshme të Perëndisë ndaj atyre që nuk e meritojnë.
+
+Në fakt, pavarësisht besnikërisë dhe dashurisë së Perëndisë, populli u rebelua kundër Tij herë pas here. Në të njëjtën mënyrë, Shkrimet vazhdimisht e përshkruajnë Zotin si një i dashur i pashpërblyer nga një grua jobesnike. Ai e kishte dashur popullin e Tij në mënyrë të përsosur dhe besnike, por ata e tradhtuan duke adhuruar perëndi të tjerë, duke e pikëlluar thellë Atë dhe, duke e prishur marrëdhënien në pamje të parë përtej riparimit.
+
+`Lexoni Hosea 14:1-4. Çfarë ju zbulojnë këto vargje në lidhje me dashurinë e qëndrueshme të Zotit ndaj popullit të Tij?`
+
+Pas rebelimit të përsëritur nga populli i Tij, Zoti deklaron: " 'Unë do të shëroj shthurjen e tyre, do t'i dua lirshëm' " (NKJV). Termi "lirshëm" në këtë frazë është përkthimi i fjalës Hebraike (nedabah), që të jep konotacionin a diçkaje që jepet me vullnet të lirë. Është i njëjti term që përdoret për ofertat në sistemin e shenjtërores.
+
+Përgjatë Hoseas, dhe përgjatë Shkrimeve, Zoti tregon një përkushtim dhe dhembshuri të mahnitshme ndaj popullit të Tij. Megjithëse ata vazhdimisht shkuan pas dashnorëve të tjerë, duke thyer marrëdhënien e besëlidhjes, në pamje përtej riparimit, Zoti me vullnetin e Tij të lirë do të vazhdojë t'i japë dashurinë e Tij. Populli nuk e meritonte dashurinë e Perëndisë; ata kishin refuzuar dhe shkelur çdo të drejtë për ta pasur këtë. Megjithatë, Zoti vazhdon t’u tregojë dashuri pa ndonjë kompulsion/detyrim moral apo kusht tjetër. Këtu dhe në vende të tjera, Shkrimet vazhdimisht shfaqin dashurinë e Perëndisë si një akt të lirë dhe të vullnetshëm.
+
+`Shumë njerëz mendojnë se Zoti është i distancuar dhe, një drejtues dhe gjykatës i ashpër. Si ju ndihmon ta shikoni Zotin në një dritë tjetër kur e shikoni Atë si një të dashur të lënduar nga një grua jobesnike? Si e ndryshon kjo mënyrën sesi e shikoni marrëdhënien tuaj me Perëndinë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/01/04.md b/src/sq/ss/2025-01/01/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..da31c1fbc8
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/01/04.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Dashuri e Dhënë Lirshëm
+date:  31/12/2024
+---
+
+Zoti jo vetëm që vazhdon ta japë lirshëm dashurinë e Tij ndaj Izraelit, por pavarësisht rebelimeve të përsëritura, Zoti gjithashtu vazhdon të japë lirshëm dashurinë e Tij ndaj nesh, pavarësisht se jemi mëkatarë. Ne nuk e meritojmë dashurinë e Perëndisë, dhe nuk mund ta meritojmë dot kurrë. Anasjelltas, Zoti nuk ka nevojë për ne. Zoti i Biblës nuk ka nevojë për asgjë (Veprat 17:25). Dashuria e Perëndisë për ju dhe mua dhe për të gjithë personat është plotësisht nga vullneti i Tij.
+
+`Krahasoni Zbulesa 4:11 dhe Psalmi 33:6. Çfarë na tregojnë këto vargje në lidhje me lirinë e Zotit në raport me Krijimin?`
+
+Zoti e krijoi botën lirshëm. Dhe, për këtë arsye, Zoti është i denjë për gjithë lavdinë, nderin, dhe fuqinë. Zoti nuk kishte nevojë të krijonte ndonjë botë. Para themelimit të botës, Zoti kishte marrëdhënien e dashurisë që ekzistonte brenda Hyjnisë.
+
+`Lexoni Gjoni 17:24. Çfarë na tregon për dashurinë e Zotit para se të ekzistonte bota?`
+
+Zoti nuk kishte nevojë për krijesa si një objekt i dashurisë së Tij. Por, në përputhje me karakterin e Tij të dashurisë, Zoti zgjodhi të krijojë botën dhe të hynte në një marrëdhënie dashurie me krijesat.
+
+Jo vetëm që e krijoi lirshëm këtë botë si një akt i dashurisë së Tij bujare, por Zoti gjithashtu vazhdon ta dojë lirshëm njerëzimin, edhe pasi ata ranë në mëkat në Eden, edhe pasi personalisht mëkatojmë.
+
+Pas Rënies në Eden, Adami dhe Eva nuk kishin të drejtë të vazhdonin të jetonin dhe të merrnin dashurinë e Perëndisë. Por Zoti, i cili mban "gjithë gjërat me anë të fuqisë së fjalës së Tij" (Heb. 1:3), në dashurinë, mirësinë, dhe hirin e Tij të madh, ruajti jetët e tyre dhe siguroi një mënyrë për ta pajtuar me dashuri sërish njerëzimin. Dhe ky pajtim na përfshin edhe ne gjithashtu.
+
+`Çfarë na tregon fakti se Zoti vazhdon të japë dashuri në këtë botë, pavarësisht se ajo ka rënë në ligësi, për karakterin e Tij të dashur? Si duhet të na bëjë kjo e vërtetë ta duam Atë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/01/05.md b/src/sq/ss/2025-01/01/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..e2ad35c1ee
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/01/05.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Shumë Janë të Thirrur, Por Pak Janë të Zgjedhur
+date:  01/01/2025
+---
+
+Zoti jo vetëm që i do njerëzit me vullnetin e Tij të lirë, por i fton ata ta duan Atë gjithashtu. Fakti se Zoti u jep aftësinë të zgjedhin lirshëm nëse do e pranojnë apo refuzojnë dashurinë e Tij, duket qartë (mes të tjerave) në shëmbëlltyrën e Krishtit për banketin e dasmës.
+
+`Lexoni Mateu 22:1-14. Cili është kuptimi i shëmbëlltyrës?`
+
+Në shëmbëlltyrën e Krishtit për banketin e dasmës, një mbret organizon një dasëm për djalin e tij dhe dërgon shërbëtorët e tij për " 'të thirrur ata, që ishin ftuar në dasëm'", por " 'ata nuk donin të vinin' " (Mat. 22:2, 3, NKJV). Mbreti i dërgoi shërbëtorët e tij më shumë sesa një herë, por ata e injoruan thirrjen e tij, dhe për më keq, i kapën dhe i vranë shërbëtorët (Mat. 22:4-6).
+
+Më vonë, pasi u morën me ata që kishin vrarë disa nga shërbëtorët e tij, mbreti i tha shërbëtorëve të tij, " 'Dasma është gati, por ata që ishin të ftuar nuk ishin të denjë. Prandaj shkoni, në udhëkryqe dhe ftoni në dasëm këdo që të gjeni'" (Mat. 22:8, 9). Pas një episodi tjetër një njeri që nuk ishte veshur me rrobat e dasmës u hodh jashtë, që tregon nevojën për të marrë nga mbreti veshje për dasëm. Jezusi e mbyll shëmbëlltyrën me frazën e mistershme, por domethënëse, " 'Shumë janë thirrur, por pak janë zgjedhur' " (Mat. 22:14).
+
+Çfarë do të thotë kjo? Ata që janë përfundimisht "të zgjedhur", janë ata që kanë pranuar ftesën e Zotit për në dasëm. Termi i përkthyer "thirrur" dhe "ftuar" në shëmbëlltyrë është termi Grek kaleo (të thërrasësh, të ftosh),  dhe ajo që përcakton në fund se kush është "i zgjedhur (eklektos) është fakti nëse dikush e ka pranuar lirshëm ftesën.
+
+Në fakt, Zoti thërret (pra fton) këdo në dasëm. Megjithatë, çdokush prej nesh mund të refuzojë dashurinë e Perëndisë. Liria është thelbësore për dashurinë. Zoti nuk do të detyrojë askënd me forcë që ta dojë Atë. Është e trishtueshme, por ne mund të refuzojmë të duam Perëndinë.
+
+Të "zgjedhurit" janë ata që pranojnë ftesën. Për ata që e duan Perëndinë, Zoti ka përgatitur gjëra shumë të mrekullueshme përtej imagjinatës. Sërish, e gjitha varet nga pyetja e dashurisë dhe liria që kërkon në vetvete dashuria.
+
+`Çfarë zbulon jeta juaj në lidhje me pranimin e ftesës për në dasëm dhe paraqitjes me rrobat e duhura?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/01/06.md b/src/sq/ss/2025-01/01/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..acf1068ffd
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/01/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  I kryqëzuar për Ne
+date:  02/01/2025
+---
+
+Zoti fton këdo në një marrëdhënie dashurie, por vetëm ata që e pranojnë lirshëm këtë ftesë do të shijojnë rezultatet e përjetshme. Siç shihet edhe në shëmbëlltyrën e banketit të dasmës, shumë nga ata që mbreti i thirri " 'nuk donin të vinin' " (Mat. 22:3).
+
+Në të njëjtën mënyrë, pak para kryqëzimit të Tij, Krishti vajtoi: " 'Jeruzalem, Jeruzalem, që i vret profetët dhe i vret me gurë ata që të janë dërguar! Sa herë kam dashur t'i mbledh bijtë e tu ashtu siç i mbledh klloçka zogjtë e vet nën krahë, por ju nuk deshët!' " (Mat. 23:37). Krishti donte t'i mblidhte, por ata nuk donin. E njëjta folje Greke që do të thotë "dua" (thelo) përdoret në të dyja rastet, kur Krishti do që t'i shpëtojë dhe kur ata nuk duan të shpëtohen (dhe i njëjti term është tek Mateu 22:3 gjithashtu).
+
+Megjithatë, Krishti shkoi në kryq për këta njerëz dhe për ne. Dashuri mahnitëse! Ndërkohë që mëkati njerëzor meriton vdekjen, Zoti Vetë (në Krishtin) pagoi çmimin dhe mundësoi një rrugë për të riparuar marrëdhënien e thyer midis qiellit dhe tokës. Ndërkohë, Ai vazhdon të derdhë dashurinë e Tij mbi ne, megjithëse nuk është i detyruar aspak, por e zgjedh lirshëm ta bëjë këtë.
+
+`Lexoni Gjoni 10:17, 18. Krahaso me Galatasve 2:20. Çfarë mesazhi ka për ne në këto vargje?`
+
+Në shfaqjen e fundit të dashurisë së Perëndisë - Kryqin, shohim se Krishti dha Veten për ne me vullnetin e Tij të lirë. Krishti dha jetën e Tij me "iniciativën e vet". Askush nuk ia mori jetën; e ofroi lirshëm, sipas planit të shpëtimit që ishte dakortësuar në qiell para themelimit të botës.
+
+"Plani i shpëtimit tonë nuk ishte një mendim i mëvonshëm, një plan i formuluar pas rënies së Adamit. Ishte një zbulesë e "misterit të mbajtur fshehur prej kohësh të pasosur' Romakët 16:25. Ishte një zbulesë e parimeve që kanë qenë që prej përjetësisë, themele të fronit të Perëndisë. Që nga fillimi, Perëndia dhe Krishti e dinin apostazinë e Satanit, dhe të rënies së njeriut përmes fuqisë mashtruese të apostazisë. Zoti nuk e caktoi që të ekzistonte mëkati, por Ai e parashikoi ekzistencën e tij, dhe mori masa për t’u përballur me pasojat e tmerrshme. Kaq e madhe ishte dashuria e Tij për botën, sa Ai vendosi të japë Djalin e Tij të vetëmlindur, 'që kushdo që beson në Të të mos humbasë, por të ketë jetë të përjetshme' Gjoni 3:16" - Ellen G. White, Dëshira e Kohërave, f. 22.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/01/07.md b/src/sq/ss/2025-01/01/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..3ca5f7f040
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/01/07.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Për më tepër studim
+date:  03/01/2025
+---
+
+Lexoni Ellen G. White, " 'Takoni Dhëndrin'" f. 405-421, në Christ's Object Lessons.
+
+"Është errësira e keqkuptimit të Perëndisë që ka mbuluar botën. Njerëzit po humbasin njohurinë e karakterit të Tij. Ai është keqkuptuar dhe keqinterpretuar. Në këtë kohë një mesazh nga Zoti duhet të shpallet, një mesazh që ndriçon me fuqinë e vet shpëtuese. Karakteri i Tij duhet të bëhet i njohur. Në errësirën e botës duhet të shndrisë drita e lavdisë së Tij, drita e mirësisë së Tij, mëshirës, dhe së vërtetës.
+
+"Kjo është vepra që përshkruhet nga profeti Isaia me këto fjalë, 'O Jeruzalem, ti që sjell lajmin e mirë, ngrije zërin me forcë! Ngrije zërin, mos ki frikë! Thuaju qyteteve të Judës: Ky është Perëndia juaj! Ja, Perëndia, Zoti, vjen i fuqishëm dhe krahu i Tij sundon për Të. Ja, e ka shpërblimin me vete, dhe shpërblimi i Tij e pararend' Isa. 40:9, 10.
+
+"Ata që presin për ardhjen e Dhëndrit duhet t'i thonë popullit, 'Ja, Perëndia juaj'. Rrezet e fundit të mëshirës, mesazhi i fundit i mëshirës duhet t'i jepet botës. Është një zbulesë e karakterit të Tij të dashur. Fëmijët e Perëndisë duhet të shfaqin lavdinë e Tij. Në jetën dhe karakterin e tyre duhet të shfaqin atë që hiri i Zotit ka bërë për ta.
+
+"Drita e Diellit të drejtësisë duhet të shkëlqejë në vepra të mira - në fjalë të së vërtetës dhe vepra të shenjtërisë" - Ellen G. White, Christ's Object Lessons, f. 415, 416.
+
+**Pyetje për diskutim**
+
+`1. Më keq se mendimi se nuk ka Zot, do të ishte mendimi se Zoti na urren. Sa ndryshe do të ishte bota sikur kjo të ishte e vërtetë?`
+
+`2. Pse mendoni se ka kaq shumë keqkuptime të karakterit të Perëndisë në botën tonë sot? Mendoni dhe diskutoni mënyrat sesi mund të ndihmoni njerëzit të shohin më qartë karakterin e dashur të Perëndisë.`
+
+`3. Cili është mesazhi që duhet shpallur sot në lidhje me karakterin e Perëndisë? Si do ia shpjegonit këtë mesazh dikujt që nuk është tashmë i njohur me realitetin e dashurisë së Perëndisë? Çfarë fakte mund të sillni, që tregojnë realitetin e dashurisë së Tij dhe karakterit të Tij të mrekullueshëm?`
+
+`4. Është një gjë të flasësh për dashurinë e Perëndisë. Është tjetër gjë të zbulosh dhe ta reflektosh atë dashuri në jetët tona. Çfarë "vepra shenjtërie" mund të shfaqin dashurinë e Perëndisë para atyre që na rrethojnë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/01/info.yml b/src/sq/ss/2025-01/01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..4f1d6d436e
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/01/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Zoti Do Lirshëm"
+start_date: "28/12/2024"
+end_date: "03/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/01/inside-story.md b/src/sq/ss/2025-01/01/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..21c2c1defc
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/01/inside-story.md
@@ -0,0 +1,75 @@
+---
+title:  Histori misionare
+date:  03/01/2025
+---
+
+#### Diçka ndryshe
+
+_Como_
+
+Como asnjëherë nuk kishte pasur interes për Krishtërimin. Nuk ishte as besimi tradicional i Mongolisë. Për më tepër, ai nuk besonte në ndonjë Perëndi. Ai ishte ateist.
+
+Atëhere, tezja e tij vizitoi një kishë Adventiste, në kryeqytetin e Mongolisë, Ulanbatar. Ajo dëshironte të mësonte anglisht dhe kishte shkuar në takimet ungjillizuese, që drejtoheshin nga një folës australian. Diçka në kishën Adventiste ishte ndryshe dhe ajo ftoi nipin, 18 vjeçar, të shkonte gjithashtu.
+
+— Ky është vend shumë i mirë, — tha ajo. — Ka shumë të rinj si ty.
+
+— Jo, jo, — tha Como. — Ky nuk është besimi ynë tradicional. Është një besim i huaj.
+
+Por ajo vazhdoi ta ftonte të shkonte në kishë. Ajo i tregoi rreth të rinjve; se si ata i binin kitarës dhe këndonin.
+
+— Janë njerëz të mirë, — tha ajo.
+
+Como shkoi në kishë me tezen. Atij i pëlqeu folësi australian dhe shoqëruesit e tij. Ai nuk kishte takuar të huaj më përpara dhe ata ishin interesantë. Për më tepër, i pëlqeu edhe muzika. Ashtu si tezja, ai ndjeu se kishte diçka ndryshe në atë kishë. Ai ndjeu diçka që nuk e kishte ndier më përpara.
+
+— Janë vërtet njerëz të mirë, — mendoi ai. — Gjithmonë të buzëqeshur.
+
+Como shkoi në kishë edhe shumë herë të tjera. Ai u bë Adventist. Në zemrën e tij u rrit dëshira për të ndarë dashurinë për Jezusin. Por si ta bëntë?
+
+Një vit pasi u bë Adventist, Como shkoi në një fshat, të vizitonte disa shokë. Gjithë adoleshentët aty e njihnin dhe ata vunë re se diçka kishte ndryshuar.
+
+— Ti je ndryshe, jo si më përpara, — tha një vajzë.
+
+— Ti ke ndryshuar, — tha një djalë. — Çfarë ndodhi?
+
+— Takova Perëndinë, — u përgjigj Como.
+
+Adoleshentët qeshën. Ata nuk ishin të Krishterë dhe nuk besonin te Perëndia.
+
+Në atë kohë, kishte gjashtë muaj që aty nuk binte shi. Bari ishte tharë. Ky ishte problem sepse bari duhej për të ushqyer kuajt, lopët, delet, dhitë dhe devetë, të cilat u shërbejnë Mongolianëve për ushqim dhe transport.
+
+Një mrekulli ishte e nevojshme dhe adoleshentët vendosën të provonin Perëndinë e Comos.
+
+— Nëse Zoti yt ekziston vërtet, duhet të lutesh që të bjerë shi, — tha një djalë.
+
+Të tjerët ranë dakord. Atëherë Como i thirri të gjithë.
+
+— Në rregull, — tha ai. — Le të lutemi bashkë.
+
+Ata iu lutën Perëndisë të binte shi. Të nesërmen në mëngjes ra shi. Pikat ishin të rralla fillimisht, por pastaj qielli u hap dhe ra shumë shi.
+
+Adoleshentët u çuditën shumë. Ata erdhën me vrap të takonin Comon.
+
+— Po bie shi! Po bie shi!
+
+Disa prej tyre filluan të besonin te Perëndia.
+
+— Uau! Perëndia yt është i vërtetë, — tha njëri.
+
+— Dua të mësoj më shumë, — tha një tjetër.
+
+Como formoi një grup të vogël, me dhjetë adoleshentë. Ai u lexonte Biblën, lutej me ta dhe u mësoi këngë. Grupi u takua çdo ditë, përgjatë një muaji. Më pas, Como u kthye në shtëpinë e tij.
+
+Kanë kaluar disa vite që nga shiu i mrekullisë. Como u bë pastor dhe sot shërben në Ulanbatar. Në vendin ku ndodhi mrekullia ende nuk ka kishë. Por të rinjtë që ishin dëshmitarë vazhdojnë t’i qëndrojnë besnikë Perëndisë. Edhe shumë nga prindërit e kanë pranuar Perëndinë.
+
+— Aty nuk ka kishë dhe as pastor, por ata vazhdojnë të besojnë, — thotë Como. —
+
+Ata besojnë se ka diçka ndryshe rreth Perëndisë Qiellore.
+
+Një pjesë e Ofertës tuaj të Sabatit të 13të do të ndihmojë në ndërtimin e një qendre të re për fëmijë, në kryeqytetin e Mongolisë, Ulanbatar. Aty, fëmijët dhe prindërit e tyre do të mund të mësojnë se ka diçka ndryshe rreth Perëndisë Qiellore. Faleminderit që planifikoni një ofertë bujare për Sabatin e 13të, në 29 mars!
+
+**Shënime misionare**:
+
+- Në vitin 1926, në Mongoli, u ndërtua një stacion misionar, në stilin e jurtit — tentës tradicionale mongoliane.
+- Misioni Mongolian u themelua në vitin 1930, në Kalgan, Kinë, në kufi me Mongolinë.
+- Në vitin 1931, misionarët hynë më në thellësi të Mongolisë. Ata udhëtonin me gamile dhe vizitonin Mongolianët e shpërndarë nëpër lugina.
+- Rreth një e katërta e Mongolianëve janë Budistë. Rreth një e treta praktikojnë besime tradicionale shamanike. Ka një grup të vogël Myslimanësh, kryesisht në pjesën perëndimore dhe një grup të vogël Kristianësh në kryeqytet. Një pjesë e madhe e popullsisë kanë ateistë ose jobesimtarë.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/02/01.md b/src/sq/ss/2025-01/02/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..4c78358ab2
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/02/01.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Dashuria Besëlidhëse
+date:  04/01/2025
+---
+
+### Lexoni për studimin e kësaj jave
+2 Pjet. 3:9, Lgj.Përt. 7:6–9, Rom. 11:22, 1 Gjonit 4:7–20, Gjoni 15:12, 1 Gjonit 3:16.
+
+> <p>Vargu Përmendësh</p>
+> "Jezusi u përgjigj dhe i tha: 'Nëse ndokush më do, do ta zbatojë fjalën Time; edhe Ati im do ta dojë dhe Ne do të vijmë tek ai dhe do të bëjmë banesën tek ai' " (Gjoni 14:23).
+
+Shumë njerëzve u është mësuar se fjala Greke agape i referohet një dashurie që është unike e Zotit, ndërkohë që termat e tjerë për dashurinë, si fileo, i referohen një tjetër lloj dashurie, më të vogël se agape. Disa thonë, gjithashtu, se agape i referohet dashurisë së njëanshme, një dashurie që vetëm jep, por nuk merr kurrë, një dashuri plotësisht e pavarur nga përgjigjja njerëzore.
+
+Megjithatë, një studim i kujdesshëm në lidhje me dashurinë hyjnore përgjatë Shkrimit, tregon se këto ide janë të gabuara. Së pari, termi Grek agape i referohet jo vetëm dashurisë së Perëndisë, por gjithashtu edhe të njerëzve, madje ndonjëherë dashurisë njerëzore të keqorientuar (2 Tim. 4:10). Së dyti, përgjatë Shkrimit, shumë terma të tjerë përveç agape i referohen dashurisë së Zotit. Për shembull, Jezusi mësoi se, " 'Vetë Ati ju do [fileo], sepse ju më keni dashur [fileo] Mua' " (Gjoni 16:27). Këtu, termi Grek fileo përdoret jo vetëm për dashurinë e njerëzve, por gjithashtu për dashurinë e Zotit ndaj njerëzve. Kështu, fileo nuk i referohet një dashurie më të vogël, por vetë dashurisë së Perëndisë.
+
+Shkrimet gjithashtu mësojnë se dashuria e Perëndisë nuk është e njëanshme, gjë e cila bën një ndryshim të thellë për Zotin, nëse njerëzit e reflektojnë dashurinë e Tij.
+
+_\*Studioni mësimin e kësaj jave për t’u përgatitur për Sabatin, 11 Janar._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/02/02.md b/src/sq/ss/2025-01/02/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..265af46e31
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/02/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Dashuria e Përjetshme e Perëndisë
+date:  05/01/2025
+---
+
+Shkrimi është i qartë: Zoti i do të gjithë. Vargu më i famshëm i Shkrimit, Gjoni 3:16, shpall këtë të vërtetë: " 'Sepse Zoti kaq shumë e deshi botën sa dha Birin e Tij të vetëmlindur, që kushdo që beson në Të të mos humbasë, por të ketë jetë të përjetshme'".
+
+`Lexoni Psalmi 33:5 dhe Psalmi 145:9. Çfarë na mësojnë këto vargje në lidhje me shtrirjen e mirësisë, dhembshurisë dhe mëshirës së Perëndisë?`
+
+Disa mund të mendojnë se nuk mund t'i dojë dikush, ose se Zoti do gjithë të tjerët, por jo ata. Megjithatë, Bibla vazhdimisht shpall se çdo person i vetëm është i dashur nga Zoti. Nuk ka ndonjë që Ai nuk e do. Dhe, për shkak se Zoti do këdo, Ai gjithashtu do që të gjithë të shpëtohen.
+
+`Lexoni 2 Pjetrit 3:9, 1 Timoteut 2:4, dhe Ezekieli 33:11. Çfarë na mësojnë këto vargje në lidhje me dëshirën e Perëndisë për të shpëtuar të gjithë?`
+
+Vargu pas Gjonit 3:16 shton: " 'Sepse Perëndia nuk e dërgoi Birin e Vet në botë që ta dënojë botën, por që bota të shpëtohet prej Tij' " (Gjoni 3:17). Nëse do varej vetëm nga Perëndia, çdo qenie njerëzore do e pranonte dashurinë e Tij dhe do të shpëtohej. Megjithatë, Zoti nuk e imponon veten tek askush. Njerëzit janë të lirë ta pranojnë apo ta refuzojnë.
+
+Megjithëse disa e refuzojnë, Zoti nuk rresht së dashuri ata. Tek Jeremia 31:3, Ai i shpall popullit të Tij: "'Po, të kam dashur me një dashuri të përjetshme; prandaj të kam tërhequr me dashamirësi'". Në vende të tjera, Bibla mëson vazhdimisht se dashuria e Perëndisë zgjat përjetë (shiko, për shembull, Psalmi 136). Dashuria e Zotit nuk shteron kurrë. Është e përjetshme. Kjo është e vështirë për ne ta kuptojmë, sepse shpesh e kemi më të lehtë të mos i duam të tjerët, apo jo?
+
+Megjithatë, nëse ne si individë mund të mësojmë të përjetojmë realitetin e asaj dashurie - pra, të njohim vetë dashurinë e Perëndisë - sa ndryshe do të jetonim dhe do t'i trajtonim të tjerët.
+
+`Nëse Zoti i do të gjithë, kjo do të thotë se Ai duhet të dojë disa karaktere goxha të përçmuara, sepse ka disa (në fakt shumë) me karakter të tillë. Çfarë duhet të na mësojë dashuria e Perëndisë për këta njerëz në lidhje me mënyrën sesi edhe ne duhet t'i trajtojmë ata?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/02/03.md b/src/sq/ss/2025-01/02/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..b402ea2f4d
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/02/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Dashuria Besëlidhëse
+date:  06/01/2025
+---
+
+Bibla shpesh e përshkruan dashurinë e veçantë të Perëndisë me ne duke përdorur metafora të njohura, veçanërisht metaforat e dashurisë midis një burri dhe një gruaje apo midis një nëne dhe fëmijës së saj. Këto metafora përdoren veçanërisht për të përshkruar marrëdhënien e veçantë midis Perëndisë dhe popullit të besëlidhjes së Tij. Kjo është një marrëdhënie e dashurisë besëlidhëse, që përfshin jo vetëm dashurinë e Zotit për popullin e Tij, por gjithashtu pritjet që populli ta pranojë këtë dashuri dhe ta dojë Zotin (dhe njëri-tjetrin).
+
+`Lexoni Ligji i Përtërirë 7:6-9. Çfarë na mësojnë këto vargje në lidhje me marrëdhënien midis besëlidhjes së Perëndisë dhe dashamirësisë së Tij?`
+
+Ligji i Përtërirë 7:9 përshkruan një dashuri të veçantë që Zoti ka për popullin e besëlidhjes së Tij, një marrëdhënie që pjesërisht varet nga fakti nëse ata qëndrojnë apo jo besnikë. Dashuria e Zotit nuk është me kushte, por marrëdhënia besëlidhëse me popullin e Tij është.
+
+Fjala e përkthyer "dashamirësi" ose "mëshirë" te Ligji i Përtërirë 7:9, hesed, tregon në vetvete aspektin besëlidhës të dashurisë hyjnore (dhe shumë më tepër). Hesed përdoret shpesh për të përshkruar madhështinë e mëshirës, mirësisë dhe dashurisë së Perëndisë. Mes të tjerave, hesed i referohet dashamirësisë, ose  dashurisë së vendosur për një tjetër brenda një marrëdhënieje reciproke dashurie. Gjithashtu inicion një marrëdhënie të tillë, me pritjen se pjesa tjetër gjithashtu do të tregojë dashamirësi.
+
+Hesed i Perëndisë tregon se dashamirësia e Tij është jashtëzakonisht e besueshme, e fortë dhe e qëndrueshme. Megjithatë, në disa raste, pranimi i benefiteve të hesed është i kushtëzuar, duke u varur nga vullneti i popullit të Tij për t’u bindur dhe për të plotësuar anën e tyre të marrëdhënies (shiko 2 Sam. 22:26, 1 Mbretërve 8:23, Ps. 25:10, Ps. 32:10, 2 Kron. 6:14).
+
+Dashuria e vendosur e Perëndisë është baza e të gjitha marrëdhënieve të dashurisë dhe ne nuk e arrijmë dot kurrë lartësinë e asaj dashurie. Zoti jo vetëm që na e dha lirshëm ekzistencën tonë, por në Krishtin, Ai dha Veten lirshëm për ne. " 'Askush s'ka dashuri më të madhe nga kjo: të japë jetën e vet për miqtë e tij' " (Gjoni 15:13). Pa dyshim, shprehja më e madhe e dashurisë së Perëndisë u zbulua kur Zoti "e përuli Veten dhe u bë i bindur deri në pikën e vdekjes, deri në vdekjen në kryq" (Fil. 2:8).
+
+`Në çfarë mënyrash mund të mbani vazhdimisht realitetin e dashurisë së Perëndisë në mendimet tuaja? Pse është e rëndësishme ta bëni këtë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/02/04.md b/src/sq/ss/2025-01/02/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..f91bd20783
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/02/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Marrëdhënia Besëlidhëse
+date:  07/01/2025
+---
+
+Zoti thërret dhe fton këdo në një marrëdhënie të ngushtë dashurie me Të (shiko Mat. 22:1-14). Përgjigjja e duhur ndaj kësaj thirrjeje përfshin bindjen ndaj urdhërimeve të Perëndisë për të dashur Zotin, dhe për të dashur të tjerët (shiko Mat. 22:37-39). Shijimi i benefiteve të kësaj marrëdhënieje me Perëndinë varet nëse vendos me liri për të pranuar apo refuzuar dashurinë e Tij.
+
+`Lexoni Hosea 9:15, Jeremia 16:5, Romakët 11:22, dhe Juda 21. Çfarë na mësojnë këto vargje në lidhje me faktin nëse benefitet e dashurisë së Perëndisë mund të refuzohen - madje të humbin?`
+
+Në këto dhe vargje të tjera, shijimi i benefiteve të një marrëdhënieje të dashur me Perëndinë përshkruhet shpesh si diçka që varet nga përgjigjja njerëzore ndaj dashurisë së Tij. Megjithatë, nuk duhet të gabojmë duke menduar se Perëndia në të vërtetë ndalon së dashuri dikë. Siç e kemi parë, dashuria e Perëndisë është e përjetshme. Dhe, megjithëse Hosea 9:15 përmend Zotin që i thotë popullit të Tij, " 'Unë nuk do t'i dua më', "është e rëndësishme të mbajmë mend se më vonë në të njëjtin libër Zoti i thotë popullit të Tij, " 'Unë do t'i dua shumë'"(Hos. 14:4). Hosea 9:15 nuk mund të ketë kuptimin se Zoti ndal plotësisht së dashuri popullin e Tij. Përkundrazi, i referohet kushteve të disa aspekteve ose benefiteve të veçanta në marrëdhënien e dashurisë me Perëndinë. Mënyra sesi i përgjigjemi dashurisë së Tij është thelbësore që kjo marrëdhënie të vazhdojë.
+
+" 'Kush ka urdhërimet e Mia dhe i zbaton, është Ai që më do. Dhe kush më do Mua, Ati im do ta dojë; dhe Unë do ta dua dhe do t'i dëftehem atij'" (Gjoni 14:21). Në të njëjtën mënyrë, Jezusi i thotë dishepujve të Tij, " 'Ati vetë në fakt ju do, sepse ju më deshët mua dhe keni besuar se Unë dola nga Perëndia' " (Gjoni 16:27).
+
+Këto dhe vargje të tjera na mësojnë se ruajtja e benefiteve të një marrëdhënieje shpëtuese me Perëndinë varet nga fakti nëse do ta pranojmë dashurinë e Perëndisë, (që përfshin vullnetin për ta transmetuar atë dashuri gjithashtu). Sërish, kjo nuk do të thotë se dashuria e Perëndisë do të rreshtë ndonjëherë. Përkundrazi, ashtu siç nuk mund të ndalojmë dot diellin të ndriçojë, por mund të fshihemi nga rrezet e tij, ashtu nuk mund të bëjmë dot gjë për të ndaluar dashurinë e përjetshme të Perëndisë, por mund të refuzojmë në fund një marrëdhënie me Perëndinë, dhe kështu fshihemi nga ajo që na ofrohet, veçanërisht nga premtimi i jetës së përjetshme.
+
+`Në çfarë mënyra njerëzit mund shohin dhe të përjetojnë realitetin e dashurisë së Perëndisë, pavarësisht nëse i përgjigjen apo jo? Për shembull, si e shfaq bota e natyrës, madje dhe pas mëkatit, dashurinë e Tij?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/02/05.md b/src/sq/ss/2025-01/02/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..026f07ea2c
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/02/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Mëshira e Humbur
+date:  08/01/2025
+---
+
+Dashuria e Perëndisë është gjithmonë e përjetshme dhe e pamerituar. Megjithatë, njerëzit mund ta refuzojnë. Ne kemi mundësinë ta pranojmë ose refuzojmë këtë dashuri, por vetëm për shkak se Zoti na do lirshëm me dashurinë e Tij të përsosur para se ne të bëjmë ndonjë gjë (Jer. 31:3). Dashuria jonë për Perëndinë është një përgjigje ndaj asaj që tashmë na është dhënë para se ta kërkonim.
+
+`Lexoni 1 Gjonit 4:7-20, duke u fokusuar specifikisht tek vargjet 7 dhe 19. Çfarë na tregon kjo për prioritetin e dashurisë së Perëndisë?`
+
+Dashuria e Perëndisë vjen gjithmonë e para. Nëse Zoti nuk do na donte i pari, ne nuk do e donim dot Atë. Ndërkohë që Zoti na krijoi me kapacitetin për t’u dashur, Vetë Zoti është baza dhe burimi i gjithë dashurisë. Ne kemi zgjedhjen, gjithsesi, nëse do e pranojmë dhe do e reflektojmë atë në jetët tona. E vërteta tregohet në shëmbëlltyrën e Krishtit tek shërbëtori që nuk fali (shiko Mat. 18:23-35).
+
+Në shëmbëlltyrë, mund të shohim se nuk kishte asnjë mundësi që shërbëtori të mund t'i kthente borxhin zotërisë. Sipas Mateut 18, shërbëtori i kishte borxh zotërisë 10,000 talenta. Një talent vlente gjashtë mijë denarë. Dhe një denar ishte paga ditore mesatare e një punëtori (krahasoni me Mat. 20:2). Pra, do nevojiteshin 6,000 ditë pune për të shlyer një talent. Mendoni pasi hiqen ditët pushim, një punëtor mund të punojë mesatarisht 300 ditë në vit, dhe kështu mund të fitojë 300 denarë në një vit. Pra do të nevojiteshin afërsisht njëzet vite për të shlyer një talent, që janë 6,000 denarë (6,000/300 = 20). Në mënyrë që të fitojë 10,000 talenta, atëherë, një punëtor mesatar duhej të punonte për 200,000 vjet. Me fjalë të tjera, shërbëtori nuk mundej kurrë ta shlyente këtë borxh. Megjithatë, zotëria ndjeu keqardhje për shërbëtorin e tij dhe lirshëm i fali borxhin e tij të stërmadh.
+
+Megjithatë, kur ky shërbëtor i falur refuzoi t'i falë një shërbëtori tjetër, një borxh shumë më të vogël prej 100 denarësh, dhe e detyroi të futej në burg për shkak të borxhit, zotëria u inatos dhe e shfuqizoi faljen e tij të mëshirshme. Shërbëtori e humbi dashurinë dhe faljen e zotërisë së tij. Megjithëse dhembshuria dhe mëshira e Perëndisë nuk mbarojnë kurrë, dikush mund të refuzojë në fund, madje të humbasë benefitet e dhembshurisë dhe mëshirës së Zotit.
+
+`Mendoni për atë që u është falur dhe sa kushton që të faleni nga Jezusi. Çfarë duhet t'iu tregojë kjo për faljen e të tjerëve?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/02/06.md b/src/sq/ss/2025-01/02/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..c34374b95a
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/02/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Falas Keni Marrë; Falas Jepni
+date:  09/01/2025
+---
+
+Ashtu siç shërbëtori nuk mundej kurrë të shlyente borxhin e tij, ashtu dhe ne nuk mundemi kurrë të shlyhemi para Zotit. Asnjëherë nuk mundemi të fitojmë apo meritojmë dashurinë e Perëndisë. "Por Perëndia e tregon dashurinë e Tij ndaj nesh, në atë që, kur ende ishim mëkatarë, Krishti vdiq për ne"  (Rom. 5:8). Çfarë dashurie mahnitëse! Siç e thotë edhe 1 Gjonit 3:1, "Shikoni ç'dashuri të madhe na dha Ati, që të quhemi bij të Perëndisë!".
+
+Megjithatë, ajo që mund të bëjmë dhe duhet të bëjmë, është të reflektojmë dashurinë e Perëndisë tek të tjerët me sa të kemi mundësi. Nëse kemi marrë kaq shumë dhembshuri dhe falje, sa më tepër duhet të japim dhembshuri dhe falje tek të tjerët? Mbani mend që shërbëtori e humbi dhembshurinë dhe faljen e zotërisë, sepse nuk i dha ato edhe tek bashkëshërbëtori i tij. Nëse vërtet e duam Perëndinë, nuk do dështojmë të reflektojmë dashurinë e Tij tek të tjerët.
+
+`Lexoni Gjoni 15:12, 1 Gjonit 3:16, dhe 1 Gjonit 4:7-12. Çfarë na mësojnë këto pasazhe në lidhje me marrëdhënien midis dashurisë së Perëndisë, dashurisë tonë për Perëndinë, dhe dashurisë për të tjerët?`
+
+Menjëherë pas Gjonit 15:12, Jezusi u thotë dishepujve të Tij, " 'Ju jeni miqtë e Mi, nëse bëni gjërat që Unë ju urdhëroj' " (Gjoni 15:14). Dhe për çfarë i urdhëroi Jezusi? Mes të tjerave, Jezusi i urdhëroi ata (edhe ne) të duan njëri-tjetrin ashtu siç i deshi Ai. Këtu dhe në vende të tjera, Zoti na urdhëron të duam Perëndinë dhe të duam njëri -tjetrin.
+
+Shkurt, duhet të kuptojmë se na është falur një borxh i pafund, një borxh që nuk mund ta shlyenim dot kurrë, një borxh që u pagua në kryq për ne. Prandaj, duhet të duam dhe të lavdërojmë Zotin dhe të jetojmë me dashuri dhe hir ndaj të tjerëve. Siç mësohet tek Luka 7:47, atij që i është falur shumë, do shumë, por " 'kujt i falen pak, do pak'". Dhe kush prej nesh nuk e kupton sa shumë i është falur?
+
+Nëse të duash Zotin do të thotë të duash të tjerët, duhet të ndiejmë nevojën urgjente për të ndarë mesazhin e dashurisë së Perëndisë, si me fjalë ashtu dhe me vepra. Duhet të ndihmojmë njerëzit në jetët e tyre të përditshme tani, dhe gjithashtu të përpiqemi të jemi përcjellës të dashurisë së Perëndisë dhe t'i drejtojmë drejt premtimit të jetës së përjetshme në një qiell dhe tokë të re - një krijesë plotësisht e re ndryshe nga kjo botë, që është kaq e ndotur nga mëkati dhe vdekja, frytet e dëshpëruara të refuzimit të dashurisë së Perëndisë.
+
+`Çfarë hapa specifike mund të merrni për të dashur Zotin duke dashur të tjerët? Çfarë mund të bëni sot dhe në ditët në vijim për të treguar dashurinë e Perëndisë dhe (rrjedhimisht) t'i ftoni ata të shijojnë se çfarë është premtimi i jetës së përjetshme?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/02/07.md b/src/sq/ss/2025-01/02/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..c20a980125
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/02/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Për më tepër studim
+date:  10/01/2025
+---
+
+Lexoni Ellen G. White, "Privilegji i Lutjes", f. 93-104, tek Hapat drejt Jezusit.
+
+"Sillni dëshirat, gëzimet, shqetësimet, kujdesjet dhe frikën tuaj para Zotit. Nuk e bezdisni Atë; nuk mund ta lodhni. Ai që numëron fijet e flokut tuaj nuk është indiferent ndaj nevojave të fëmijëve të Tij. 'Zoti është i dhembshur dhe i mëshirshëm' Jakobi 5:11. Zemra e tij e dashurisë është e prekur nga trishtimi ynë dhe belbëzimet tona. Sillni para Tij çdo gjë që ju shqetëson. Nuk ka gjë të vështirë për Të, sepse Ai mban botët, drejton gjithë punët e universit. Asgjë nga ato që na shqetëson, nuk është e papërfillshme për Të. Nuk ka asnjë kapitull në eksperiencën tonë të jetë tepër i errët për Të; nuk ka asnjë shqetësim që Ai nuk e heq dot. Asnjë fatkeqësi nuk mund t’u bjerë fëmijëve të Tij, asnjë ankth nuk mund të mundojë shpirtin, asnjë gëzim, asnjë lutje e sinqertë nuk mund të shkojë pa u vënë re nga Ati ynë qiellor, dhe për të cilat Ai nuk do ketë një interes të menjëhershëm. 'Ai shëron zemrat e thyera, shëron plagët e tyre' Psalmi 147:3. Marrëdhëniet midis Perëndisë dhe secilit shpirt janë kaq unike dhe të plota sa nuk ka shpirt në tokë që të mos jetë nën mbrojtjen e Tij, nuk ka shpirt për të cilin nuk do jepte Birin e Tij të dashur" - Ellen G. White, Hapat drejt Jezusit, f. 100.
+
+**Pyetje për diskutim**
+
+`1. Mendoni për fjalinë e mësipërme: "Marrëdhëniet midis Perëndisë dhe secilit shpirt janë kaq unike dhe të plota sa nuk ka shpirt në tokë që të mos jetë nën mbrojtjen e Tij, nuk ka shpirt për të cilin nuk do jepte Birin e Tij të dashur". Çfarë ngushëllimi ju jep kjo, dhe si duhet të jetoni, duke ditur afrimitetin e Perëndisë me ju dhe kujdesjen e Tij për ju? Si mund të mësoni të jetoni me realitetin e këtij premtimi të mrekullueshëm? Imagjinoni nëse, ditë pas dite, do e besonit me të vërtetë.`
+
+`2. Sipas mësimit të kësaj jave, si e kuptoni Psalmin 103:17, 18? Çfarë tregon për dashurinë e përjetshme të Perëndisë dhe, sesi benefitet e marrëdhënies me Perëndinë varen nga fakti nëse e pranojmë dashurinë e Tij?`
+
+`3. Në çfarë mënyra kjo njohuri bën ndryshimin në marrëdhënien tuaj me Perëndinë? Si ndikon tek mënyrat sesi i shikoni trishtimet e të tjerëve?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/02/info.yml b/src/sq/ss/2025-01/02/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..a0eb37f73e
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/02/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Dashuria Besëlidhëse"
+start_date: "04/01/2025"
+end_date: "10/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/02/inside-story.md b/src/sq/ss/2025-01/02/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..5166571675
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/02/inside-story.md
@@ -0,0 +1,58 @@
+---
+title:  Histori misionare
+date:  10/01/2025
+---
+
+#### Një vajzë e bezdisshme
+
+_Elberel_
+
+Elbereli u mërzit kur gjithçka u mbyll, për shkak të COVID-19. Ai studionte në shkollën Tusgal, shkolla e vetme Adventiste në Mongoli, e cila ishte midis shkollave të para që filluan mësimin online. Atij nuk i pëlqente të ulej para kompjuterit çdo ditë, ndërsa fëmijët e tjerë, që studionin në shkolla publike, luanin dhe zbaviteshin. Ai e pyeti të ëmën nëse mund të transferohej në një shkollë publike. Ajo tha që nuk e kishte problem, por i ati nuk pranoi. Ai ishte pastor Adventist dhe ishte me studime larg shtëpisë, në Universitetin Andrews, në Shtetet e Bashkuara. Babai i tha mamasë:
+
+— Unë nuk jam aty në Mongoli, që të të ndihmoj. Por nuk mund të rrezikojmë të ardhmen e djalit tonë, duke e dërguar në shkollë publike. Ai mund të marrë zakone të këqija.
+
+Kështu, mamaja ndërroi mendje dhe i tha Elberelit se do të vazhdonte në shkollën Adventiste. Megjithatë, Elbereli nuk hoqi dorë. Ai pyeti të atin nëse mund të transferohej vitin e ardhshëm. Por Babai nuk ndërroi mendje.
+
+Kur pa se ishte e kotë, Elbereli nuk tha më gjë. Por atëhere, edhe shkollat publike filluan t’i bënin klasat online dhe Elbereli nuk shihte më fëmijë që luanin dhe zbaviteshin. Dëshira e tij për të ndërruar shkollë kaloi.
+
+Pasi shkollat u rihapën, Elbereli filloi të mendonte sërish rreth ndryshimit të shkollës. Problemi ishte një vajzë, në klasën e tij. Dukej se asaj i pëlqente të debatonte me të dhe ta fyente.
+
+Pas dy muajsh, Elbereli nuk duronte dot më. Ai mendoi se ishte më e lehtë të ndryshonte shkollë se sa të duronte vajzën. Ai mori në telefon të atin, që ishte ende në Shtetet e Bashkuara.
+
+— Ajo vajza më fyen, — tha ai. — Dua të shkoj në shkollë publike.
+
+I ati u përpoq të arsyetonte me Elberelin.
+
+— Nuk mund të ndryshosh shkollë për diçka të tillë, — tha ai. — Në shkollën publike do të fyejnë edhe fëmijë të tjerë.
+
+Por Elbereli nuk u dorëzua dhe i ati pranoi ta transferonte në vitin e ardhshëm shkollor. Gjatë verës, babai ndërroi mendje përsëri por Elbereli ishte i vendosur. Ai kishte studiuar në shkollë Adventiste që në klasën e dytë, dhe ishte i sigurt se do të ishte sfidë e mirë për të të shkonte në shkollë tjetër. Ai iu lut edhe së ëmës. Më në fund, prindërit pranuan por babai e këshilloi:
+
+— Mos u kushto vëmendje fëmijëve që kanë zakone të këqija.
+
+Elbereli i premtoi. Dita e parë e shkollës publike e shokoi. Shumë nga djemtë në klasën e tij përdornin cigare elektrike. Ata e fyenin njëri-tjetrin vazhdimisht. Mbas shkolle, ata mblidheshin dhe pinin alkool. Elbereli nuk e donte këtë lloj miqësie. Përveç kësaj, Elbereli kishte probleme edhe me drekën. Te shkolla Adventiste, fëmijëve u jepej drekë vegjetariane çdo ditë në mencë. Shkolla publike nuk kishte mencë. Elbereli duhej të gjente një vend për të blerë drekë.
+
+Me kalimin e kohës, Elbereli vuri re se kishte edhe një problem tjetër. Detyrat e shkollës nuk e sfidonin. Ai i dinte të gjitha që shpjegoheshin aty. Pas një muaji, ai nuk duronte dot më. U pendua që nuk e kishte dëgjuar të atin por i vinte turp ta pranonte që ishte gabuar. Ai u lut: “Perëndi, çfarë duhet të bëj? Duhet të rri në shkollën publike, ku jam i rrethuar nga ndikimi i keq dhe po mësoj asgjë të re? Apo duhet të kthehem në shkollën Adventiste dhe të merrem prapë me atë vajzën?”
+
+Të nesërmen, mamaja e pyeti Elberelin si po shkonin klasat. Kur mori vesh se ai nuk po mësonte asgjë të re, ajo pyeti:
+
+— Dëshiron të kthehesh prapë në shkollën Adventiste?
+
+Këto fjalë tingëlluan si muzikë në veshët e tij. Ai ndjeu se Perëndia po i përgjigjej lutjes së tij.
+
+— Po, — tha ai. — Dua të kthehem.
+
+Kur babai e dëgjoi këtë, ai u gëzua shumë.
+
+— Nuk është vonë, — tha ai. — Mund të kthehesh.
+
+Elberelit i duhet të presë disa ditë para se të mund të shkojë sërish në shkollën Tusgal. Ai mezi po pret dhe ka një plan rreth vajzës.
+
+— Do ta injoroj, — tha ai. — Babi më tha se nuk do të jetë problem nëse nuk i kushtoj vëmendje.
+
+Shkolla Tusgal, që ndodhet në Ulanbatar, Mongoli, mori një pjesë të një oferte të kaluar, të Sabatit të 13të, për të ndërtuar klasa dhe bibliotekë të re. Faleminderit për Ofertat e Sabatit të 13të këtë tremujor, të cilat do të ndihmojnë në hapjen e një qendre, për të çuar fëmijët tek Jezusi, në Ulanbatar.
+
+**Fakte të shpejta**
+
+- Mongolia është një nga vendet më të larta mbi nivelin e detit; lartësia mesatare është 1.580 metra.
+- Gengis Khan, i lindur në vitin 1162 krijoi perandorinë Mongole në vitin 1206. Ajo u kthye në perandorinë më të madhe të historisë, duke zënë 22% të sipërfaqes së Tokës.
+- Mongolianët u japin shumë rëndësi fëmijëve. Familja mesatare ka katër fëmijë. Gratë që kanë pesë ose më shumë fëmijë quhen “nëna të nderuara”.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/03/01.md b/src/sq/ss/2025-01/03/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..2983d232ba
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/03/01.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Të Kënaqësh Perëndinë
+date:  11/01/2025
+---
+
+### Lexoni për studimin e kësaj jave
+Luka 15:11–32, Sof. 3:17, Ef. 5:25–28, Isa. 43:4, Rom. 8:1, Rom. 5:8, Mark 9:17–29.
+
+> <p>Vargu Përmendësh</p>
+> "Zoti, Perëndia yt, në mes teje është i fuqishmi që shpëton. Ai do të mbushet me gëzim për ty, në dashurinë e Tij do qëndrojë në heshtje, do të gëzohet për ty me britma gëzimi"(Sofonia 3:17).
+
+Imagjinoni këtë skenar: një fëmijë pesë vjeçar vjen tek ati i tij me një dhuratë të mbështjellë keq për Ditën e Baballarëve. Me entuziazëm i dorëzon dhuratën babait të tij.
+
+Imagjinoni që ati thotë, "Bir, nuk dua t'ia di për dhuratën tënde. Në fund të fundit, nuk ka ndonjë gjë nga ato që mund të më dhurosh, që të më kënaqë. Çfarë do të më japësh, mund ta marr vetë, dhe çfarë do që do më jepje, do blihej me paratë e mia. Prandaj, mbaje dhuratën. Nuk kam nevojë për të. Por të dua gjithsesi".
+
+Uf!
+
+Çfarë mendoni për reagimin e këtij babai? Fjalët si "zemërgur", "i ftohtë", dhe "i pandjeshëm" janë disa që na vijnë në mendje. A na përgjigjet Zoti në të njëjtën mënyrë? A mund ta kënaqim në të vërtetë Perëndinë? Sado e vështirë për ta imagjinuar, edhe ne si qenie të rëna, të korruptuar nga mëkati dhe të prirur për të keqen - po, edhe ne mund ta kënaqim Perëndinë! Me fjalë të tjera, Zoti nuk na përçmon ne, apo dhuratat që i sjellim, ashtu siç bëri babai që përmendëm. Përkundrazi, mund ta kënaqim Perëndinë, por vetëm përmes Krishtit.
+
+_\*Studioni mësimin e kësaj jave për t’u përgatitur për Sabatin, 18 Janar._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/03/02.md b/src/sq/ss/2025-01/03/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..727d7bdd3e
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/03/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Më të Çmuar Sesa Mund ta Imagjinoni
+date:  12/01/2025
+---
+
+Siç e pamë në mësimet e mëparshme, nuk ka asnjeri - as mëkatari më i keq - të cilin Zoti nuk e do. Dhe për shkakun se Zoti vlerëson njerëzit më shumë sesa mund ta imagjinojmë, Ai mërzitet nga mëkati, sepse Ai na do dhe e di se çfarë të bën mëkati.
+
+`Lexoni Luka 15:11-32. Çfarë na zbulon shëmbëlltyra e djalit plangprishës në lidhje me dhembshurinë dhe dashurinë e Perëndisë? Çfarë paralajmërimi ka për ata që, ashtu si djali tjetër, qëndruan në shtëpi?`
+
+Në këtë histori që tregon Jezusi, djali i kërkoi babait trashëgiminë e tij më herët, duke refuzuar kështu të atin dhe familjen e tij. Djali plangprishës pastaj shkon dhe e harxhon trashëgiminë dhe përfundon i varfër dhe i uritur, duke pasur zili atë që hanin derrat. Kur kupton se shërbëtorët në shtëpinë e atit të tij kanë ushqim të mjaftueshëm, ai vendos të kthehet në shtëpi me shpresën të bëhet një shërbëtor.
+
+Vijimi i historisë është i fuqishëm. Disa etër do i kthenin mbrapsht bij të tillë. "Ti e more trashëgiminë tënde dhe u largove nga shtëpia ime. Tani nuk je më i mirëpritur këtu". Ky do ishte një qëndrim i arsyeshëm, apo jo? Në sytë e disa prindërve njerëzorë, djali e kishte kaluar cakun për t’u kthyer sërish në shtëpi, veçanërisht si një bir.
+
+Por, në shëmbëlltyrë, ati, (që përfaqëson Vetë Perëndinë) nuk përgjigjet aspak në këtë mënyrë. Përkundrazi, " 'kur [djali plangprishës] ishte ende larg, i ati e pa me dhembshuri; u lëshua vrap, ra mbi qafën e tij dhe e puthi'" (Luka 15:20). Megjithëse nuk ishte shumë e denjë në raste të tilla që i zoti i shtëpisë të vraponte për të takuar dikë, ati në dhembshurinë e tij të madhe vrapoi për të takuar djalin e tij, dhe për më tepër, e restauroi pozitën e tij në shtëpi, madje duke bërë një festë për kthimin e tij, gjë që tregon dhembshurinë e madhe të Perëndisë, për këdo që kthehet, dhe gëzimin e Tij kur një person i vetëm kthehet në shtëpi. Çfarë pamje e Perëndisë!
+
+`Është interesant edhe reagimi i djalit tjetër. Pse reagimi i tij ishte kaq njerëzor, bazuar të paktën tek parimi i të qenurit i drejtë, dhe rrjedhimisht i kuptueshëm gjithashtu? Çfarë na mëson pjesa e tij në histori në lidhje me konceptet që njerëzit kanë për drejtësinë dhe sesi këto koncepte nuk i kuptojnë thellësitë e ungjillit apo të dashurisë që Zoti ka për ne?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/03/03.md b/src/sq/ss/2025-01/03/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..ffe8c47c34
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/03/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Të Ngazëllehesh me Hare
+date:  13/01/2025
+---
+
+Sado e vështirë për ne që ta imagjinojmë, Zoti e konsideron secilin person me një vlerë të paçmueshme, prandaj ngazëllehet me shpëtimin e çdo shpirti.
+
+`Lexoni Sofonia 3:17. Si na ndihmon ky varg të kuptojmë shëmbëlltyrën e djalit plangprishës.`
+
+Sofonia 3:17 shfaq në mënyrë të theksuar ngazëllimin e Perëndisë për popullin e Tij të shpëtuar. Pothuajse çdo fjalë në gjuhën Hebraike për gëzimin dhe ngazëllimin është paketuar në këtë varg të vetëm, duke përshkruar ngazëllimin e Perëndisë për popullin e Tij të shpëtuar. Është sikur asnjë nga termat në vetvete nuk mjafton për të përshkruar masën e gëzimit të Perëndisë atë ditë.
+
+Vini re gjithashtu, ku Zoti sipas këtij vargu - është në "mesin" e popullit të Tij. Pajtimi që lind nga marrëdhënia e dashurisë vjen me prezencën imediate të Perëndisë. Ashtu si babai - kur pa nga larg djalin, doli me vrap - këtu Perëndia është në mes të popullit të Tij.
+
+Tek Isaia 62:4, imazhe të njëjta lidhen me analogjinë e martesës. Sipas Isaias 62:4 , populli i Perëndisë do të "quhet Hefzibah", që do të thotë "Kënaqësia ime është tek ajo" dhe toka do të quhet "Beulah", që do të thotë "e martuar". Pse? Sepse, teksti thotë, "Zoti gjen kënaqësi tek ti, dhe toka jote do të ketë një dhëndër". Kulmi i gëzimit të Perëndisë është rezervuar për atë ditë restaurimi, kur do të marrë popullin e Tij dhe do të gëzohet për ne, ashtu si ati u gëzua për djalin e tij plangprishës.
+
+`Lexoni Efesianët 5:25-28. Çfarë tregon kjo për llojin e dashurisë që duhet të tregojmë edhe ne?`
+
+Ky pasazh nxit bashkëshortët të duan gratë e tyre "ashtu si Krishti e deshi kishën dhe dha jetën e Tij për të" dhe të duan gratë e tyre "si trupin e vet" (Ef. 5:25, 28). Këto vargje jo vetëm që nënvizojnë dashurinë joegoiste dhe sakrifikuese që duhet të ketë një bashkëshort për gruan e tij, por gjithashtu tregojnë se Vetë Krishti e do popullin e Tij (kishën) si pjesë të Vetes.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/03/04.md b/src/sq/ss/2025-01/03/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..b57b15c020
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/03/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Të Kënaqësh Perëndinë?
+date:  14/01/2025
+---
+
+Si ka mundësi që Perëndia i universit ngazëllohet me njerëzit, qeniet kalimtare në një planet mes asaj që ndoshta është një univers i pafund? Si është e mundur që njerëzit të jenë kaq të rëndësishëm për Qenien Supreme, që është i gjithë pushtetshëm dhe që nuk ka nevojë për gjë? Këto pyetje mund të përmblidhen në dy aspekte. Së pari, si mundet Zoti Vetë të kënaqet? Së dyti, si munden njerëzit ta kënaqin Atë, veçanërisht kur jemi mëkatarë? Aspekti i parë i këtyre pyetjeve është tema e sotme dhe i dyti tema për nesër.
+
+`Lexoni Isaia 43:4; Psalmi 149:4; dhe Fjalët e Urta 15:8, 9. Çfarë na tregojnë në lidhje me Perëndinë që ngazëllohet me popullin e Tij?`
+
+Siç e pamë pjesërisht dje, Zoti mund të kënaqet nga njerëzit, sepse Zoti i do njerëzit në një mënyrë që konsideron interesat e tyre më të mira, ashtu siç do bëjë çdokush që i do dhe kujdeset për të tjerët.
+
+Anasjelltas, Zoti mërzitet nga populli i Tij kur ata bëjnë të keqen. Në të vërtetë, Fjalët e Urta 15:8, 9 mësojnë se, ndërkohë 1ë "sakrificat" dhe "rruga" e të këqinjve janë një "neveri për Zotin", por "lutja e njerëzve të drejtë i pëlqen Atij" dhe "Ai do atë që ndjek drejtësinë". Jo vetëm që ky pasazh tregon se Zoti mërzitet nga e keqja, por edhe që Ai kënaqet me mirësinë. Gjithashtu hedh dritë për gëzimin dhe dashurinë në lidhje të drejtpërdrejtë me njëri-tjetrin, duke treguar lidhjen e ngushtë midis dashurisë së Perëndisë dhe ngazëllimit të Tij, e cila shfaqet përgjatë Shkrimit.
+
+Sipas Psalmit 146:8, "Zoti i do të drejtët". 2 Korintasve 9:7 shton, "Perëndia do një dhurues të gëzuar".  Vini re, së pari, se çfarë nuk thonë këto tekste. Ato nuk thonë se Zoti do vetëm të drejtët apo se Zoti do vetëm dhuruesin e gëzuar. Zoti i do të gjithë. Megjithatë, në mënyrë që këto vargje të kenë kuptim, duhet të thonë se Zoti do "të drejtët" dhe "dhuruesin e gëzuar" në një mënyrë të veçantë. Ajo që kemi parë te Fjalët e Urta 15:8, 9 na ndihmon të kuptojmë: Zoti do këta dhe të tjerët në kuptimin që do të thotë se ata e kënaqin Atë.
+
+`Mendoni sa ngushtë janë të lidhur qielli dhe toka, saqë Zoti, Krijuesi i universit, mund të përfshihet kaq ngushtë, madje edhe emocionalisht, me ne. Çfarë shprese duhet t'ju japë kjo ide e mahnitshme, veçanërisht nëse po kaloni kohë të vështira?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/03/05.md b/src/sq/ss/2025-01/03/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..754c91fcbb
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/03/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Gurë të Gjallë
+date:  15/01/2025
+---
+
+Si ka mundësi që ne, si qenie të rëna mëkatare, mund të jemi të kënaqshëm për një Perëndi të shenjtë?
+
+`Lexoni Romakët 8:1 dhe Romakët 5:8. Çfarë na mësojnë këto tekste për paraqitjen tonë para Zotit?`
+
+Zoti jep hir tek njerëzit para përgjigjes së tyre. Para se të mund të themi apo të bëjmë gjë, Zoti zgjat dorën drejt nesh për të na dhënë mundësinë të pranojmë apo refuzojmë dashurinë e Tij. Siç thuhet edhe tek Romakët 5:8, "Zoti e tregoi dashurinë e Tij në këtë, që kur ende ishim mëkatarë, Krishti vdiq për ne" (krahaso me Jer. 31:3). Dhe ne mund të pajtohemi me Perëndinë dhe madje të jemi të pëlqyeshëm para Tij, me anë të besimit dhe veprave të Shpengimtarit tonë.
+
+`Lexoni 1 Pjetrit 2:4-6 dhe krahasojeni me Hebrenjtë 11:6. Çfarë na tregon kjo në lidhje me atë sesi mund të kënaqim Perëndinë?`
+
+Pa ndërhyrjen e Perëndisë, njerëzit e rënë janë të paaftë të sjellin ndonjë gjë me vlerë para Zotit. Megjithatë, Zoti, në hirin dhe mëshirën e Tij, ka bërë një rrugë përmes punës së Krishtit. Specifikisht, "përmes Jezus Krishtit" mund "të ofrojmë flijime shpirtërore të pranueshme për Perëndinë" (1 Pjet. 2:5). Pavarësisht se "pa besim është e pamundur t'i pëlqejmë Atij" (Heb. 11:6), me anë të punës ndërmjetësuese të Krishtit, Zoti do t’i "bëjë" besimtarët "të përsosur për çdo vepër të mirë, të kryejnë vullnetin e Tij, duke punuar tek ata atë që është e pëlqyer përpara Tij, me anë të Jezus Krishtit, të cilit i qoftë lavdi në shekuj të shekujve. Amen!" (Heb. 13:21). Ata, që i përgjigjen Perëndisë me anë të besimit konsiderohen të drejtë para Tij përmes ndërmjetësimit të Krishtit, drejtësia e të cilit është e vetmja që pranohet. Dhe ata, që i përgjigjen dashurisë së Perëndisë konsiderohen të denjë përmes ndërmjetësimit të Krishtit (Luka 20:35) dhe Ai i transformon sipas imazhit të Tij (1 Kor. 15:51-57, 1 Gjonit 3:2). Vepra shpëtuese e Perëndisë nuk është vetëm për ne, por është në ne gjithashtu.
+
+`Pse ideja e ndërmjetësimit të Krishtit për ju në qiell është kaq inkurajim?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/03/06.md b/src/sq/ss/2025-01/03/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..d17947b453
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/03/06.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Një Qëllim i Denjë
+date:  16/01/2025
+---
+
+Nën ombrellën e mëshirës dhe ndërmjetësimit të Perëndisë, Zoti kënaqet edhe nga përgjigjet më të vogla ndaj dashurisë së Tij. Përmes Atij që është i denjë për dashuri dhe është Vetë drejtësia e përsosur, secili prej nesh mund të llogaritet si i drejtë edhe mes atyre që e kënaqin Perëndinë për të jetuar me Të në një dashuri të përsosur në përjetësi. Kjo është shpresa e madhe e shpengimit, që përfshin veprën e Krishtit për ne në qiell.
+
+Por, mund të pyesni veten, a më përfshin kjo edhe mua? Po sikur të mos jem i mirë mjaftueshëm? Po sikur të kem frikë se mos nuk kam besim të mjaftueshëm?
+
+`Lexoni Marku 9:17-29. Si i përgjigjet Zoti personit në këtë histori? Sa besim është i mjaftueshëm?`
+
+Dishepujt nuk mund ta dëbonin demonin; gjithë shpresat dukeshin të humbura. Por Jezusi erdhi dhe i tha atit " 'Nëse ti mund të besosh, çdo gjë është e mundshme për atë që beson' " (Marku 9:23). Dhe ati iu përgjigj me lot,
+
+" 'Unë besoj, o Zot, ndihmo mosbesimin tim!' " (Marku 9:24).
+
+Vini re, Jezusi nuk i tha, "Hajde kur të kesh më shumë besim". Përkundrazi, lotët e tij " 'Ndihmo mosbesimin tim' " ishin të mjaftueshëm.
+
+Pa besim është e pamundur t'i pëlqesh Perëndisë (Heb. 11:6) dhe, megjithatë Jezusi pranon edhe besimin më të vogël dhe, me besim (përmes ndërmjetësimit të Krishtit), mund t'i pëlqejmë Atij. Përmes besimit dhe për shkak të veprës së Krishtit për ne, mund të përgjigjemi në mënyra të pëlqyeshme për Perëndinë, ashtu si një at kënaqet kur një fëmijë i sjell një dhuratë që mund të duket pa vlerë.
+
+Kështu, duhet të ndjekim këshillën e Palit që të synojmë të "jemi të kënaqshëm” për Perëndinë (2 Kor. 5:9, 10; krahaso me Kol. 1:10, 1 Sel. 4:1, Heb. 11:5). Dhe ne duhet t'i kërkojmë Zotit të transformojë interesat tona për të përfshirë interesat më të mira të atyre që duam, dhe të zgjerojmë dashurinë tonë në mënyrë që të fitojmë të tjerët. "Duani njëri-tjetrin me dashuri vëllazërore; në nderim tregoni kujdes njëri me tjetrin. Mos u tregoni të përtuar në zell; jini të zjarrtë në frymë, shërbejini Perëndisë, të gëzuar në shpresë, të qëndrueshëm në shtrëngime, këmbëngulës në lutje; ndihmoni për nevojat e shenjtorëve, jini mikpritës" (Rom. 12:10-13).
+
+`Nëse Perëndia na pranon përmes Krishtit, sa më tepër ne duhet të pranojmë të tjerët? Çfarë drite hedh mbi këtë ide urdhërimi për të dashur të afërmin porsi vetvetja (Lev. 19:18, Mat. 22:39) dhe rregulli i artë, për të trajtuar të tjerët ashtu si doni që ata t'ju trajtojnë edhe ju?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/03/07.md b/src/sq/ss/2025-01/03/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..ba53233ceb
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/03/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Për më tepër studim
+date:  17/01/2025
+---
+
+Lexoni Ellen G. White, " 'Zemra Juaj Mos u Trondittë'", f. 662-680, te Dëshira e Kohërave.
+
+"Zoti zhgënjehet kur populli i Tij ka një vlerësim të ulët për veten. Ai do që trashëgimia e Tij e zgjedhur të vlerësojë veten sipas çmimit me të cilin e ka blerë. Zoti i do ata, përndryshe nuk do të kishte dërguar Birin e Tij me një çmim kaq të kushtueshëm për t'i shpëtuar ata. Ai ka një plan për ta, dhe Ai kënaqet kur ata i sjellin kërkesat më të larta, që të mund të lavdërojnë emrin e Tij. Ata mund të presin gjëra të mëdha nëse kanë besim në premtimet e Tij.
+
+"Por, që të lutesh në emër të Krishtit do të thotë shumë. Do të thotë që duhet të pranojmë karakterin e Tij, të shfaqim frymën e Tij, dhe të bëjmë veprat e Tij. Premtimi i Shpëtimtarit jepet me një kusht. 'Nëse më doni' thotë Ai 'mbani urdhërimet e Mia'. Ai shpëton njerëzit, jo në mëkat, por nga mëkati; dhe ata që e duan do e tregojnë dashurinë e tyre duke u bindur.
+
+"Gjithë bindja e vërtetë vjen nga zemra. Ishte një vepër zemre me Krishtin. Dhe nëse biem dakord, Ai do e identifikojë Veten me mendimet dhe qëllimet tona, në mënyrë që zemrat dhe mendjet tona të shkrihen në përputhje me vullnetin e Tij, në mënyrë që kur t’i bindemi Atij të na vijë natyrshëm. Vullneti i rafinuar dhe i shenjtëruar, do të gjejë gëzimin më të madh, duke i shërbyer Atij. Kur e njohim Perëndinë siç është privilegji ynë më i lartë për ta njohur Atë, jeta jonë do të jetë një jetë me bindje të vazhdueshme. Duke vlerësuar karakterin e Krishtit, përmes bashkësisë me Perëndinë, mëkati do bëhet i urryer për ne" - Ellen G. White, Dëshira e Kohërave, f. 668.
+
+**Pyetje për diskutim**
+
+`1. Çfarë do të thotë të "marrësh pa egoizëm"? Si e mendoni marrëdhënien ku jep dhe merr, në qiellin dhe tokën e re?`
+
+`2. Duke ardhur nga një vend i largët në kozmos - shumë më larg sesa mund të vëzhgohet me Teleskopin e Webb Space - lajmëtarë qiellorë i referohen Danielit si khamudot, "shumë i dashur, i çmuar". Dhe këtë e përmendin tri herë. Tek Danieli 9:23, Gabrieli thotë khi khamudot attah, "sepse ty të duan shumë". Tek Danieli 10:11, një qenie qiellore (ndoshta sërish Gabrieli) e quan atë ish khamudot, një "njeri shumë i dashur", një frazë që përsëritet më pas tek Danieli (Dan. 10:19). Mendoni se çfarë tregon kjo për Perëndinë dhe sa i afërt është me ju. Çfarë shprese gjeni për veten nga kjo e vërtetë e mahnitshme?`
+
+`3. Si lidhen shembujt e heronjve të besimit të diskutuar tek Hebrenjtë 11 me përmbajtjen e mësimit të kësaj jave? Veçanërisht, çfarë zbulojnë këta shembuj në lidhje me mënyrën sesi dikush mund "t'i pëlqejë Perëndisë" me anë të besimit? Çfarë mund të mësoni dhe të aplikoni në jetën tuaj të përditshme nga shembuj të tillë besimi dhe besnikërie?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/03/info.yml b/src/sq/ss/2025-01/03/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..242c08e902
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/03/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Të Kënaqësh Perëndinë"
+start_date: "11/01/2025"
+end_date: "17/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/03/inside-story.md b/src/sq/ss/2025-01/03/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..ca130dc332
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/03/inside-story.md
@@ -0,0 +1,57 @@
+---
+title:  Histori misionare
+date:  17/01/2025
+---
+
+#### Janë spiunë
+
+_Cerenjava Danzan_
+
+Mamaja ishte e mërzitur që vajza e saj 22-vjeçare, Debi, filloi të shkonte në kishën Adventiste, në Mongoli.
+
+— Mos shko te takimet e amerikanëve, - thoshte ajo. — Janë spiunë.
+
+Ishte shtator të vitit 1992, dhe Mongolia ishte në gjendje tranzicioni, pas rënies së Komunizmit.
+
+Inati i mamasë u shtua akoma më shumë, kur Debi vendosi t’ia jepte zemrën Jezusit, në vitin 1993. Debi ishte e para Adventiste, në Mongoli, pas rënies së Komunizmit.
+
+— Amerikanët janë të këqinj, — tha Mamaja. — Ata janë spiunë dhe do ta shkatërrojnë vendin tonë duke na fituar zemrat që të na përdorin më vonë.
+
+Kristianizmi nuk ishte besimi tradicional i Mongolisë por Mamaja mendonte se të gjitha besimet ishin të këqija. Ajo ishte ateiste e thekur and mbështetëse e fortë e Komunizmit. Nëpërmjet ndikimit të saj, shumë njerëz u bënë anëtarë të Partisë. Ajo kishte marrë një medalje të veçantë të Marksit, Engelsit dhe Leninit, për punën e saj, dhe ishte krenare për këtë. Dukej se nuk do të ishte e mundur që ajo të ndryshonte ndonjëherë mendje rreth Perëndisë.
+
+Debi u largua nga Mongolia për dy vjet, për të studiuar në Institutin Ndërkombëtar Adventist për Studime të Avancuara, në Filipine. Kur u kthye në shtëpi, ajo e ftoi Mamanë të vinte në një grup të vogël studimi Biblik që kishte organizuar. Në atë kohë, Kisha Adventiste e sapolindur përbëhej nga të rinj dhe grupi i studimit Biblik ishte për më të moshuarit. Pesë anëtarët e parë të grupit ishin Mamaja, dy nga motrat e saj, mamaja e pastorit të parë Mongolian dhe mamaja e një anëtareje tjetër të kishës.
+
+Mamaja ishte hezituese por ishte edhe kurioze rreth grupit të studimit të Biblës. Ajo kishte parë ndryshimet tek Debi. Dikur shumë krenare, tani Debi ishte zbutur. Dikur shumë urdhëruese, tani i bindej Mamasë dhe respektonte motrën.
+
+— Ajo ka ndryshuar, — mendoi Mamaja. — Çfarë e bëri të ndryshonte?
+
+Më pas, motra e Debit, që kishte qënë kundërshtare e fortë e Krishtërimit,  u pagëzua gjithashtu. Mamaja pa që edhe ajo ndryshoi. Kjo ishte e mjaftueshme. Në vitin 2000, Mamaja vendosi të bëhej besnike ndaj Perëndisë së Qiellit. Ajo u pagëzua dhe iu bashkua kishës Adventiste në moshën 53 vjeçare. Në fakt, u pagëzuan të pesë anëtarët e grupit të vogël të studimit Biblik.
+
+Mamaja, që dikur kishte qenë punëtore besnike e Leninit, tani u bë dëshmitare e Perëndisë. Ajo, që dikur kërkonte anëtarë për Partinë, tani kërkonte dele të humbura për Mbretërinë e Perëndisë. Nëpërmjet ndikimit të saj, shumë njerëz ia dhanë zemrën Jezusit.
+
+Mamaja qëndroi besnike deri në vdekje. Ajo jo vetëm e donte Perëndinë por donte edhe t’i dhuronte Perëndisë. Kur ishte tepër e dobët për të shkuar në kishë, një kishë e vogël u organizua në shtëpinë e saj. Ajo tha se shërbesa e adhurimit nuk ishte e plotë pa oferta ndaj, me kërkesën e saj, çuan një kuti deri në shtratin e saj që të mund të jepte ofertën.
+
+Mamaja vdiq nga kanceri në tëmth, në vitin 2020, në moshën 74 vjeçare. Por ajo vazhdoi të dëshmonte edhe pas vdekjes së saj.
+
+Varrimi tradicional Mongolian përfshin shumë rituale të shtrenjta. Por, me kërkesën e saj, ajo pati një funeral të thjeshtë e Krishterë. Funerali i saj qe aq ndryshe nga zakonet, sa të afërmit u çuditën. Ata kuptuan se Krishtërimi kishte diçka ndryshe.
+
+— Sa funeral i qetë, — tha dikush.
+
+— Dua që edhe funerali im të jetë kështu, — tha një tjetër.
+
+Por dëshmia e Mamasë nuk mbaroi aty. Ajo vazhdon të predikojë nga varri i saj, në varreza. Në pllakën mbi varrin e saj është shkruajtur premtimi i Isaias 30:18 “Të bekuar janë ata që presin për Të.”
+
+Pak para se të vdiste, ajo i tha Debit:
+
+— Shpresa ime është tek Krishti. Dua të fle derisa Ai të vijë.
+
+Tani, Mamaja po pret që Perëndia ta zgjojë në atë mëngjes të lavdishëm.
+
+Faleminderit për Ofertat tuaja të Sabatit të 13të, të cilat do të vazhdojnë punën misionare të Mamasë. Emri i saj ishte Cerenjava Danzan. Ajo dhe Adventistë të tjerë besnikë, tani pushojnë në varret e tyre në Mongoli. Një pjesë e ofertave në datën 29 Mars, do të ndihmojnë në hapjen e një qendre, ku fëmijët dhe prindërit e tyre do të mësojnë rreth Perëndisë, në kryeqytetin e Mongolisë, Ulanbatar.
+
+**Fakte të shpejta**
+
+- Jurti është banesa tradicionale e Mongolisë. Është një strukturë e rrumbullaktë, me çati në formë koni, e mbuluar me cohë të bardhë. Është e ngrohtë në dimër dhe e freskët në verë. Është gjithashtu e lehtë për t’u transportuar dhe ndërtuar sërish, kur barinjtë udhëtojnë me kopetë e tyre.
+- Jurti gjithmonë montohet me derën nga jugu sepse era e ftohtë zakonisht fryn nga veriu.
+- Shkelja në pragun e jurtit shihet si mungesë respekti ndaj të zotit të shtëpisë.
+- Mongolianët njihen për shakatë.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/04/01.md b/src/sq/ss/2025-01/04/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..58432fe808
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/04/01.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Zoti Është i Pasionuar dhe i Dhembshur
+date:  18/01/2025
+---
+
+### Lexoni për studimin e kësaj jave
+Ps. 103:13, Isa. 49:15, Hos. 11:1–9, Mat. 23:37, 2 Kor. 11:2, 1 Kor. 13:4–8.
+
+> <p>Vargu Përmendësh</p>
+> " 'A mundet një grua të harrojë foshnjën e gjirit dhe të mos i vijë keq për fëmijën e barkut të saj? Edhe sikur ajo të të harrojë, unë nuk do të harroj' " (Isa. 49:15).
+
+Emocionet shpesh shihen si të padëshirueshme ose për t’u	shmangur. Për disa njerëz, emocionet janë në thelb irracionale, dhe kështu, një burrë ose një grua e mirë nuk do të përshkruhej si "emocional". Në disa filozofi të lashta greke, ideja e njeriut "racional", që është (kryesisht) ose i paprekshëm nga pasionet ose i sundon emocionet e tij me anë të arsyes së ftohtë, vlerësohej si ideal.
+
+Emocionet e shfrenuara mund të jenë problematike në të vërtetë. Megjithatë, Perëndia krijoi njerëz me aftësi për emocione, dhe Vetë Zoti shfaqet në gjithë Shkrimin si dikush që përjeton emocione të thella. Nëse Zoti mund të përjetojë emocione të thella, siç portretizohet vazhdimisht në Bibël, atëherë emocionet nuk mund të jenë në thelb të këqija ose të paarsyeshme - sepse Zoti i Biblës është krejtësisht i mirë dhe zotëron mençuri të përsosur.
+
+Në fakt, ka të vërteta të bukura që dalin në pah nga të kuptuarit se dashuria e Zotit për ne është një dashuri thellësisht emocionale, por gjithmonë me paralajmërimin se, megjithëse dashuria e Zotit (emocionale apo jo) është e përsosur, ajo nuk duhet të mendohet vetëm si emocionet që përjetojnë njerëzit.
+
+_\*Studioni mësimin e kësaj jave për t’u përgatitur për Sabatin, 25 Janar._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/04/02.md b/src/sq/ss/2025-01/04/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..daeb7dae2c
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/04/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Më Shumë Se Dashuria e Një Nëne
+date:  19/01/2025
+---
+
+Ndoshta dashuria më e madhe në përvojën njerëzore është ajo e një prindi për një fëmijë. Bibla shpesh përdor figurën e marrëdhënies prind-fëmijë për të përshkruar dhembshurinë e mahnitshme që Zoti ka për njerëzit, duke theksuar se kjo dhembshuri është në mënyrë eksponenciale më e madhe se shprehja më e thellë dhe më e bukur që njerëzit mund të shprehin për të njëjtin emocion.
+
+`Lexoni Psalmin 103:13, Isaia 49:15 dhe Jeremia 31:20. Çfarë përcjellin këto pamje për natyrën dhe thellësinë e dhembshurisë së Perëndisë?`
+
+Sipas këtyre vargjeve, Perëndia lidhet me ne sikur të jemi fëmijët e Tij të dashur, duke na dashur si një baba dhe nënë e mirë. Megjithatë, siç e shpjegon edhe Isaia 49:15, mund të ndodhë që edhe një nënë njerëzore të "harrojë foshnjën e saj" ose "të mos ketë dhembshuri për djalin e barkut të saj", por Perëndia kurrë nuk i harron fëmijët e Tij, dhe dhembshuria e Tij nuk dështon kurrë (Vaj. 3:22).
+
+Veçanërisht termi hebraik raham, që përdoret për dhembshuri këtu dhe në shumë tekste të tjera, duke përshkruar dashurinë e bollshme dhe të dhembshur të Perëndisë, besohet se rrjedh nga termi hebraik për mitrën (rehem). Kështu, siç kanë vënë në dukje edhe akademikët, dhembshuria e Perëndisë është një "dashuri e ngjashme me atë të nënës për foshnjën në bark". Në të vërtetë, është eksponencialisht më e madhe se çdo dhembshuri njerëzore, madje edhe ajo e një nëne për të porsalindurin e saj.
+
+Sipas Jeremias 31:20 , Perëndia e sheh popullin e Tij të besëlidhjes si "birin e Tij të dashur" dhe "fëmijën e këndshëm", pavarësisht faktit se ata shpesh rebeloheshin kundër Tij dhe e hidhëronin. Pavarësisht kësaj, Zoti deklaron: "Zemra Ime mallëngjehet për të" dhe "me siguri do të kem mëshirë për të". Termi mëshirë i përkthyer këtu është i njëjti term që përdoret më lart për dhembshurinë hyjnore (raham). Për më tepër, fraza "Zemra Ime mallëngjehet" mund të përkthehet fjalë për fjalë si "të përbrendshmet e Mia mallëngjehen për të". Ky përshkrim është thellësisht emocional hyjnor, që nënkupton thellësinë e madhe të dashurisë së dhembshur të Perëndisë për popullin e Tij. Pavarësisht pabesisë së tyre, Zoti vazhdon të dhurojë dhembshurinë dhe mëshirën e tij të bollshme ndaj popullit të Tij dhe e bën këtë përtej të gjitha pritjeve të arsyeshme.
+
+`Për disa prej nesh, të pranosh se dhembshuria e Zotit për ne ngjason me atë të një babai ose nëne të dashur është thellësisht ngushëlluese. Sidoqoftë, disa njerëz mund ta kenë këtë problem pasi prindi ose prindërit e tyre nuk kanë qenë të dashur. Në çfarë mënyra të tjera mund t'u tregosh atyre dhembshurinë e Perëndisë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/04/03.md b/src/sq/ss/2025-01/04/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..1a268df838
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/04/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Dashuri e Guximshme
+date:  20/01/2025
+---
+
+Thellësitë e pallogaritshme të dashurisë së dhembshur të Perëndisë për njerëzit manifestohen tek Hosea. Zoti urdhëroi profetin Hosea, " 'Shko, merr për grua një prostitutë dhe ki fëmijë të kurvërisë, sepse vendi po kurvërohet duke u larguar nga Zoti' " (Hos. 1:2). Hosea 1 më pas përshkruan marrëdhënien e Perëndisë me popullin e Tij, por duke përdorur metaforën e një babai të dashur ndaj fëmijës së vet.
+
+`Lexoni Hosea 11:1-9. Si tregojnë këto imazhe në këto vargje mënyrën sesi Zoti do dhe kujdeset për popullin e Tij?`
+
+Dashuria e Perëndisë për popullin e Tij krahasohet me dashurinë e butë të një prindi për fëmijën. Shkrimi përdor figurën e mësimit të një fëmije të vogël për të ecur; marrjen në krahë të fëmijës së dashur; shërimin dhe sigurimin e ushqimit, për të treguar përkujdesjen ndaj popullit të Zotit. Shkrimet gjithashtu thonë se Zoti "e mbajti" popullin e Tij ashtu si " 'një njeri mbart djalin e tij' " (Lgj. Përt. 1:31). Në "dashurinë dhe mëshirën e Tij, i çliroi" dhe "i lartoi dhe i mbajti në gjithë ditët e së kaluarës" (Isa. 63:9).
+
+Ndryshe nga besnikëria e palëkundur e Perëndisë, populli i Tij ishte vazhdimisht i pabesë, duke e larguar përfundimisht Perëndinë dhe duke sjellë gjykimin mbi veten dhe duke e pikëlluar Atë thellësisht. Zoti është i dhembshur, por nuk e përjashton kurrë drejtësinë. (Siç do ta shohim në një mësim tjetër, dashuria dhe drejtësia shkojnë së bashku).
+
+A keni qenë ndonjëherë të mërzitur për diçka sa ju përzihej stomaku? Këto janë imazhet e përdorura për thellësinë e emocioneve të Perëndisë ndaj popullit të Tij. Imazhet e një zemre që kthehet dhe dhembshuritë që ndizen janë gjuhë figurative për emocionet e thella, të shfaqura si tek Zoti ashtu dhe tek njerëzit.
+
+Kjo metaforë, e dhembshurive që ndizen (kamar), përdoret në rastin e dy grave që erdhën para Solomonit, secila duke pretenduar të njëjtin fëmijë si të vetin. Kur Solomoni urdhëroi që foshnja të pritej në mes (pa asnjë qëllim për të dëmtuar fëmijën), kjo figurë përshkroi reagimin emocional të nënës së vërtetë (1 Mbretërve 3:26; krahaso me Zan. 43:30).
+
+`Kushdo që ka qenë ndonjëherë prind e di se për çfarë flitet. Asnjë dashuri tjetër tokësore nuk mund të krahasohet. Si na ndihmon kjo të kuptojmë realitetin e dashurisë së Perëndisë për ne dhe çfarë ngushëllimi na jep kjo gjë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/04/04.md b/src/sq/ss/2025-01/04/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..e9c60f9f4f
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/04/04.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Dhembshuria e Jezusit
+date:  21/01/2025
+---
+
+Në Dhiatën e Re, përdoret i njëjti imazh si në atë të Vjetrën për të përshkruar dhembshurinë e Perëndisë. Pali i referohet Atit si "Ati i mëshirës dhe Perëndia i çdo ngushëllimi" (2 Kor. 1:3). Më tej, Pali shpjegon tek Efesianët 2:4 se Perëndia është "i pasur në mëshirë" dhe i shpengon njerëzit "për shkak të dashurisë së Tij të madhe me të cilën na deshi".
+
+Në disa shëmbëlltyra, Vetë Krishti përdor vazhdimisht terma të emocioneve të brendshme, të guximshme, për të përshkruar dhembshurinë e Atit (Mat. 18:27, Luka 10:33, Luka 15:20). E njëjta gjuhë që përshkruan dhembshurinë hyjnore në Dhiatën e Vjetër dhe Dhiatën e Re, përdoret gjithashtu në Ungjijtë për të përshkruar përgjigjet e dhembshura të Jezusit ndaj atyre që janë të munduar.
+
+`Lexoni Mateu 9:36, Mateu 14:14, Marku 1:41, Marku 6:34, dhe Luka 7:13. Shikoni gjithashtu Mateu 23:37. Si hedhin dritë këto vargje mbi mënyrën sesi Krishti u prek nga gjendja e vështirë e njerëzve?`
+
+Herë pas here në Ungjijtë thuhet se Krishti u prek nga dhembshuria për njerëzit në vështirësi ose në nevojë. Jo vetëm që ndjeu dhembshuri, por Ai dhe përmbushi nevojat e tyre gjithashtu.
+
+Dhe, po Jezusi gjithashtu ankohej për popullin e Tij. Mund të imagjinosh lotët në sytë e Krishtit teksa shikon qytetin - " 'Sa herë kam dashur t'i mbledh bijtë e tu ashtu si i mbledh klloçka zogjtë e vet nën krahë, por ju nuk deshët!' " (Mat. 23:37). Këtu, shohim se vajtimi i Krishtit përputhet ngushtë me atë që përdoret për Zotin në gjithë Dhiatën e Vjetër. Në fakt, shumë studiues të Biblës venë re se imazhet e një zogu që kujdeset për të vegjëlit e tij janë imazhet e përdorura në lashtësi vetëm për hyjninë në Lindjen e Mesme. Këtu, shumë shohin një aludim për imazhet e përdorura në Ligjin e Përtërirë 32:11, për Zotin si një zog që rri pezull, duke mbrojtur dhe duke u kujdesur për të vegjëlit e tij.
+
+`Nuk ka shembull më të madh të dashurisë së dhembshur të Perëndisë për ne sesa Vetë Jezusi - i cili dha Veten për ne, duke shfaqur kështu dashurinë përfundimtare. Megjithatë, Krishti nuk është vetëm figura e përsosur e Perëndisë. Ai është gjithashtu modeli i përsosur për njerëzimin. Si mund ta modelojmë jetën tonë sipas jetës së Krishtit, duke u përqëndruar në nevojat e ndjera të të tjerëve dhe, kështu, jo thjesht duke predikuar dashurinë e Perëndisë, por edhe duke e treguar atë në mënyra konkrete?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/04/05.md b/src/sq/ss/2025-01/04/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..4283ab1d07
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/04/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Një Perëndi Xheloz?
+date:  22/01/2025
+---
+
+Zoti i Biblës është "Zoti i dhembshur". Në hebraisht, Zoti quhet el rahum (Lgj. Përt. 4:31). Fjala "el" do të thotë "Zot", dhe rahum është një formë tjetër e rrënjës (raham) për dhembshuri. Megjithatë, Zoti quhet jo vetëm Zot i dhembshur, por edhe Zot xheloz, el qana'. Siç shkruhet edhe tek Ligji i Përtërirë 4:24, " 'Zoti, Perëndia yt, është një zjarr që të konsumon, një Zot xheloz [el qana']' " (shiko Lgj. Përt. 4:24, Lgj. Përt. 6:15, Joz. 24:19, Nah. 1:2).
+
+`1 Korintasve 13:4 thotë se "dashuria nuk ka xhelozi" (RSV). Si ka mundësi, atëherë, që Zoti është një "Zot xheloz"? Lexoni 2 Korintasve 11:2 dhe merrni parasysh mënyrën sesi populli i Perëndisë ishte i pabesë ndaj Tij gjatë gjithë historive të Biblës (shiko, për shembull, Ps. 78:58). Çfarë drite hedhin këto vargje për të kuptuar "xhelozinë" hyjnore?`
+
+"Xhelozia" e Zotit shpesh keqkuptohet. Nëse i referoheni dikujt si një burrë apo grua xheloze, ka të ngjarë të mos e keni kompliment. Fjala xhelozi shpesh ka konotacione negative në shumë gjuhë. Megjithatë, në Bibël, xhelozia hyjnore nuk ka konotacione negative. Është pasioni me të drejtë i një burri të dashur për një marrëdhënie ekskluzive me gruan e tij.
+
+Ndërkohë që ekziston një lloj xhelozie që është kundër dashurisë (1 Kor. 13:4), sipas 2 Korintasve 11:2 ka një "xhelozi" të mirë dhe të drejtë. Pali i referohet asaj si "xhelozi e perëndishme" (2 Kor. 11:2). Xhelozia e Perëndisë është gjithmonë vetëm lloji i drejtë i xhelozisë dhe mund të përshkruhet më mirë si dashuria pasionante e Perëndisë për popullin e Tij.
+
+Pasioni i Zotit (qana') për popullin e Tij buron nga dashuria e Tij e thellë për ta. Zoti dëshiron një marrëdhënie ekskluzive me popullin e Tij; vetëm Ai duhet të jetë Perëndia i tyre. Megjithatë, Perëndia shpesh përshkruhet si një dashnor i përbuzur, dashuria e të cilit nuk kërkohet (shiko Hosea 1-3, Jer. 2:2, Jer. 3:1-12). Kështu, "xhelozia" ose "pasioni" i Zotit nuk është kurrë i paprovokuar, por gjithmonë si rezultat i pabesisë dhe njerëzve të këqinj. Xhelozia e Zotit (ose "dashuria pasionante") nuk ka konotacione negative të xhelozisë njerëzore. Asnjëherë nuk është ziliqare, por gjithmonë pasioni i duhur i drejtë për një marrëdhënie ekskluzive me popullin e Tij dhe për të mirën e tij.
+
+`Si mund të mësojmë të reflektojmë po atë lloj "xhelozie" të mirë ndaj të tjerëve, ashtu siç tregon Zoti ndaj nesh?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/04/06.md b/src/sq/ss/2025-01/04/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..09490a39a6
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/04/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  I Dhembshur dhe Pasionant
+date:  23/01/2025
+---
+
+Zoti i Biblës është i dhembshur dhe pasionant, dhe këto emocione hyjnore janë ilustruar jashtëzakonisht tek Jezus Krishti. Zoti është dashamirës (krahasoni me Isa. 63:9, Heb. 4:15), i prekur thellësisht nga pikëllimet e popullit të Tij (Gjyq. 10:16, Luka 19:41), dhe i gatshëm për të dëgjuar, përgjigjur dhe ngushëlluar (Isa. 49:10, 15; Mat. 9:36; Mat. 14:14).
+
+`Lexoni 1 Korintasve 13:4-8. Në çfarë mënyra na thërret ky varg për të pasqyruar dashurinë e dhembshur dhe të mahnitshme të Perëndisë në marrëdhëniet tona me të tjerët?`
+
+Ne dëshirojmë të kemi marrëdhënie me persona që shfaqin dashurinë e përshkruar tek 1 Korintasve 13:4-8. Por sa shpesh kërkojmë ta shfaqim vetë këtë lloj dashurie ndaj të tjerëve? Nuk mund ta bëjmë veten të durueshëm dhe të sjellshëm; nuk mund ta bëjmë veten të mos jemi ziliqarë, mendjemëdhenj, të pasjellshëm apo egoistë. Nuk mund të mbledhim një dashuri në vetvete, që "mbart të gjitha gjërat, beson në të gjitha, shpreson në të gjitha, duron të gjitha dhe "kurrë nuk dështon" (1 Kor. 13:7, 8). Një dashuri e tillë mund të shfaqet në jetën tonë vetëm si fryt i Frymës së Shenjtë. Dhe, lavdi Zotit që Fryma e Shenjtë derdh dashurinë e Perëndisë në zemrat e atyre që, me anë të besimit, janë në Krishtin Jezus (Rom. 5:5).
+
+Me hirin e Zotit dhe fuqinë e Frymës së Shenjtë, si mund të përgjigjemi dhe reflektojmë dashurinë thellësisht emocionale të Perëndisë, por gjithmonë të drejtë dhe racionale? Së pari, e vetmja përgjigje e përshtatshme është të adhurosh Zotin që është dashuri. Së dyti, duhet t'i përgjigjemi dashurisë së Perëndisë, duke treguar në mënyrë aktive dhembshuri dhe dashuri dashamirëse ndaj të tjerëve. Ne nuk duhet thjesht të ngushëllohemi në besimin tonë të Krishterë, por duhet të motivohemi për të ngushëlluar të tjerët. Së fundi, ne duhet të pranojmë se nuk mund t'i ndryshojmë zemrat tona, por vetëm Zoti mundet.
+
+Pra, le t'i kërkojmë Zotit të na japë një zemër të re për Të dhe për të tjerët - një dashuri të pastër dhe pastruese, që lartëson atë që është e mirë dhe largon bykun nga brenda.
+
+Le të jetë lutja jonë: "Zoti shtoftë dhe teproftë në dashurinë për njeri-tjetrin dhe për të gjithë,...për të bërë të patundura zemrat tuaja, pa të meta në shenjtëri përpara Perëndisë dhe Atit tonë, në ardhjen e Perëndisë sonë Jezus Krisht bashkë me gjithë shenjtorët e Tij" (1 Sel. 3:12, 13).
+
+`Pse vdekja e egos dhe korrupsionit të zemrave tona nga natyra është mënyra e vetme për të shfaqur këtë lloj dashurie? Cilat janë zgjedhjet që ne mund të bëjmë në mënyrë që të jemi në gjendje të heqim egon?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/04/07.md b/src/sq/ss/2025-01/04/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..0f90efbb48
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/04/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Për më tepër studim
+date:  24/01/2025
+---
+
+Lexoni Ellen G. White, "Bekimet", f. 6-44, te Thoughts From the Mount of Blessing.
+
+"Të gjithë ata që kanë një ndjenjë të varfërisë së thellë të shpirtit të tyre, të cilët mendojnë se nuk kanë asgjë të mirë në vetvete, mund të gjejnë drejtësi dhe forcë duke parë Jezusin. Ai thotë, 'Ejani tek Unë, ju të gjithë të munduar' Mateu 11:28. Ai ju kërkon të shkëmbeni varfërinë tuaj me pasuritë e hirit të Tij. Ne nuk jemi të denjë për dashurinë e Perëndisë, por Krishti, garancia jonë, është i denjë dhe është në gjendje të shpëtojë të gjithë ata që do të vijnë tek Ai. Çfarëdo që mund të keni përjetuar, sado dekurajuese të jenë rrethanat tuaja aktuale, nëse do të vini tek Jezusi ashtu siç jeni, të dobët, të pafuqishëm dhe të dëshpëruar, Shpëtimtari ynë i dhembshur do t'ju takojë, dhe do t'ju përqafojë me krahët e Tij të dashurisë dhe mbulojë me mantelin e Tij të drejtësisë. Ai na paraqet para Atit, duke na veshur me rrobën e bardhë të karakterit të Tij. Ai lutet para Zotit për ne, duke thënë: Unë kam zënë vendin e mëkatarit. Mos shiko këta fëmijë të pabindur, por më shiko Mua. A lutet Satani me zë të lartë kundër shpirtrave tanë, duke na akuzuar për mëkat dhe duke pretenduar që jemi pre e tij; gjaku i Krishtit lutet edhe më fort - Ellen G. White, Thoughts From the Mount of Blessings, f. 8, 9.
+
+**Pyetje për diskutim**
+
+`1. Shikoni çfarë u tha më lart, se falë Jezusit, ne dalim para Atit. "Ai na paraqet para Atit të veshur me rrobën e bardhë të karakterit të tij”. Pavarësisht se sa të dekurajuar mund të jemi ndonjëherë për shkak të gabimeve dhe mangësive tona, apo sa shpesh nuk shfaqim tek të tjerët të njëjtën lloj dashurie që Zoti shfaq ndaj nesh, pse duhet të kthehemi gjithmonë tek lajmi i mrekullueshëm se jemi pranuar nga Ati për shkak se Jezusi "na paraqet para Atit të veshur me rrobën e bardhë të karakterit të Tij"?`
+
+`2. Imagjinoni sesi mund të jetë ndjerë nëna e vërtetë në rastin e dy grave që erdhën para Solomonit duke pretenduar të njëjtin fëmijë. Konsiderojeni përsëri gjuhën e emocioneve të përshkruar tek 1 Mbretërve 3:26. Si kjo gjë hedh dritë mbi të njëjtën lloj gjuhe, që përdoret për të përshkruar emocionet e Perëndisë për popullin e Tij tek Hosea 11:8?`
+
+`3. Gjatë gjithë Ungjijve kemi parë se Jezusi shpesh prekej nga nevojat e njerëzve. Çfarë bëri Ai? Ai veproi në një mënyrë që përmbushte nevojat e tyre. Çfarë mund të bëni konkretisht ju, apo si klasë, për të përmbushur nevojat e atyre që kanë nevojë për ndihmë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/04/info.yml b/src/sq/ss/2025-01/04/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..50b461c358
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/04/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Zoti Është i Pasionuar dhe i Dhembshur"
+start_date: "18/01/2025"
+end_date: "24/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/04/inside-story.md b/src/sq/ss/2025-01/04/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..818c57b9d0
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/04/inside-story.md
@@ -0,0 +1,80 @@
+---
+title:  Histori misionare
+date:  24/01/2025
+---
+
+#### Në kërkim të përgjigjeve (Pjesa I)
+
+_Bold Batsuk_
+
+Shënim: Kjo histori tregon se si Bold Batsuk, pastori i parë Adventist i Mongolisë, ia dha zemrën Jezusit, në fillim të viteve 1990.
+
+Sa herë që Bold kishte ndonjë pyetje, ai shkonte tek i ati.
+
+— Kam frikë nga errësira, — tha ai. — Pse kam frikë?
+
+— Është në mendjen tënde, — iu përgjigj i ati.
+
+Atëherë djali dëgjoi dikë tek fliste rreth Perëndisë dhe djallit. Ai vrapoi tek i ati.
+
+— A ka vërtet Perëndi dhe djall? — pyeti ai.
+
+— Është në mëndjen tënde, — u përgjigj i ati.
+
+Boldi e besonte të atin. Ai kishte parë që i ati lexonte shumë libra dhe e dinte që ai kishte shumë njohuri. Por ai vazhdonte të kishte frikë nga errësira. Gjithashtu, ai nuk ishte i sigurt që Perëndia nuk ekzistonte. Ai nuk e kuptonte pse, por ndiente se Perëndia duhet të ishte i gjallë, diku në univers.
+
+Edhe pse Bold ishte i vogël, ai ishte shumë serioz. Ai mendonte seriozisht rreth të ardhmes. Kur mendonte për të ardhmen, ai mendonte rreth vdekjes. Vdekja e frikësonte.
+
+— Pse  vdesim? — pyeste veten ai. — Çfarë ndodh pas vdekjes? Mbaron gjithçka?
+
+Një ditë, i ati u sëmur rëndë dhe kaloi shumë kohë në spital. Gjatë një shtrimi në spital, Boldi vuri re disa shenja në kurrizin e të atit, nga injeksionet që i bënin.
+
+— Pse duhet të të bëjnë kaq shumë injeksione? — pyeti ai.
+
+— Jam i sëmurë dhe kam nevojë, — u përgjigj i ati.
+
+Ai u ndje shumë keq për të atin. Babai dobësohej çdo ditë e më shumë. Më në fund, ai nuk hante dot më vetë. Ushqimi i tij bëhej pure dhe përzihej me ujë. Dikush ia jepte me lugë, ndërkohë që i masazhonte grykën që ta ndihmonte me gëlltitjen.
+
+Një mbasdite, një shok erdhi me vrap, ndërsa Bold luante jashtë shtëpisë.
+
+— Babai yt vdiq! Babai yt vdiq! — thirri djali.
+
+Boldi mendoi se ai donte të bënte një shaka dhe u inatos.
+
+— Pse bën shaka të tilla? — e pyeti ai .
+
+— Është e vërtetë, - tha djali. — Po të kërkojnë.
+
+Boldi vrapoi drejt shtëpisë, por para saj po qëndrontge një ambulancë dhe askush nuk e lejonte të hynte të shihte të atin. Boldi kuptoi se babai kishte vdekur vërtet. Ai kishte qenë vetëm 45 vjeç. Ndërsa Boldi ishte 13 vjeç. Ai qau dhe pyeti:
+
+— Pse? Pse?
+
+Por nuk mori përgjigje. Për herë të parë, ai i foli Perëndisë për të cilin i ati thoshte se nuk ekzistonte.
+
+— Nuk e kuptoj pse ndodhi kjo!
+
+Por sërish nuk mori përgjigje. Boldi kishte qënë shumë i afërt me të atin dhe nuk e imagjinonte jetën pa të. Ai pyeste veten:
+
+— Nëse të gjithë do të vdesin, cili është kuptimi i jetës?
+
+Ai nuk mori përgjigje. Por tani, frika e tij filloi të shtohej dhe, në errësirën e natës, ai filloi të shihte ëndrra të frikshme rreth të atit. Në ëndërr, ai e pyeti:
+
+— Pse na le?
+
+Ai nuk dëgjoi përgjigje, prandaj dëshironte shumë që i ati të ishte aty, t’u përgjigjej pyetjeve të tij.
+
+Babai kishte qenë i vetmi që punonte në shtëpi. Pa të, ishte e vështirë. Boldi ishte edhe pak i inatosur. Ai mendonte: “Babai do ishte ende gjallë nëse do të ishte kujdesur më shumë për veten e tij dhe kishte shkuar në spital më herët.”
+
+Edhe Mamaja e ndiente shumë mungesën e Babait. Edhe ajo kishte pyetje. Ajo filloi të vizitonte një mësues të një bësimi tradicional Mongolian, që thoshte se kishte përgjigje. Boldi vuri re se Mamaja ndihej më mirë pas vizitave tek mësuesi. Ai ishte kurioz të dinte nëse mësuesi mund t’u përgjigjej edhe pyetjeve të tij.
+
+— Mund të shkoj ta vizitoj? — pyeti ai.
+
+— Do të shkojmë bashkë, — u përgjigj Mamaja.
+
+Lutuni për banorët e Mongolisë të cilët, si Boldi, kërkojnë përgjigje. Një pjesë e Ofertave të Sabatit të 13të të këtij tremujori do të ndihmojnë në hapjen e një qendre në Ulanbatar, Mongoli, për fëmijët e tjerë që kanë pyetje. Faleminderit që planifikoni një ofertë bujare për në 29 mars.
+
+**Fakte të shpejta**:
+
+- Mongolianët i duan shumë festivalet. Më i madhi prej tyre është Nadami, një festival vjetor me sporte, lojra dhe ushqime, që ndodh në verë. Aktivitetet kryesore janë gjuajtje me shigjeta, gara kuajsh dhe mundje Mongoliane.
+- Devetë Baktriane janë kafshë vendase në Mongoli. Ato kanë dy gunga dhe janë më të vogla se devetë arabe.
+- Mongolia quhet shpeshherë, “Vendi i Qiellit Blu” sepse qielli në Mongoli nuk ka re, për më shumë se dy të tretat e vitit.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/05/01.md b/src/sq/ss/2025-01/05/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..9ce3fc1fb9
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/05/01.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Zemërimi i Dashurisë Hyjnore
+date:  25/01/2025
+---
+
+### Lexoni për studimin e kësaj jave
+Psalmi 78; Jona 4:1–4; Mat. 10:8; Mat. 21:12, 13; Jer. 51:24, 25; Rom. 12:17–21.
+
+> <p>Vargu Përmendësh</p>
+> "Por Ai, që është i mëshirshëm, ua fali paudhësinë e tyre dhe nuk i shkatërroi. Shumë herë përmbajti zemërimin e Tij dhe nuk e la indinjatën e Tij të shpërthejë" (Psalmi 78:38).
+
+Megjithëse dhembshuria e Perëndisë festohet shpesh, shumë e konsiderojnë shqetësuese idenë e zemërimit të Tij. Nëse Zoti është dashuri, ata mendojnë se Ai nuk duhet kurrë të shprehë zemërim. Megjithatë, ky nocion është i rremë. Zemërimi i Tij lind drejtpërdrejt nga dashuria e Tij.
+
+Disa pretendojnë se Perëndia i Dhiatës së Vjetër është një Perëndi i dashurisë. Por ka vetëm një Perëndi, dhe Ai zbulohet njësoj në të dyja Dhiatat. Zoti që është dashuri zemërohet me të keqen = por pikërisht, sepse Ai është dashuri. Vetë Jezusi shprehu zemërim të thellë kundër së keqes dhe Dhiata e Re na mëson shumë herë për zemërimin e drejtë dhe të përshtatshëm të Perëndisë.
+
+Zemërimi i Zotit është gjithmonë përgjigjja e Tij e drejtë dhe e dashur ndaj së keqes dhe padrejtësisë. Zemërimi hyjnor është indinjatë e drejtë e motivuar nga mirësia dhe dashuria e përsosur dhe kërkon lulëzimin e gjithë krijimit. Zemërimi i Perëndisë është thjesht përgjigjja e duhur e dashurisë ndaj së keqes dhe padrejtësisë. Prandaj, e keqja provokon Perëndinë të reagojë në favor të viktimave të së keqes dhe kundër autorëve të saj. Zemërimi hyjnor, pra, është një shprehje tjetër e dashurisë hyjnore.
+
+_\*Studioni mësimin e kësaj jave për t’u përgatitur për Sabatin, 1 Shkurt._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/05/02.md b/src/sq/ss/2025-01/05/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..fb3a376bac
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/05/02.md
@@ -0,0 +1,28 @@
+---
+title:  I Pikëlluar Nga e Keqja
+date:  26/01/2025
+---
+
+Zoti i Biblës e do drejtësinë dhe e urren të keqen. Mëkati dhe e keqja, pra, e provokojnë Atë të reagojë me një pasion në favor të atyre që shtypen dhe abuzohen, madje edhe në rastet kur e keqja e dikujt dëmton vetë personin. Zoti e urren të keqen, sepse e keqja gjithmonë i lëndon krijesat e Tij, edhe nëse vetë-shkatërrohet. Në tregimet biblike, Zoti provokohet vazhdimisht në zemërim nga ajo që akademikët e biblës e quajnë cikli i rebelimit. Ky cikël vijon si më poshtë:
+
+Njerëzit rebelohen kundër Zotit dhe bëjnë mizori të këqija, ndonjëherë edhe të tmerrshme, të tilla si, sakrifica e fëmijëve dhe neveri të tjera në sytë e Tij.
+
+Zoti tërhiqet sipas vendimeve të popullit.
+
+Populli shtypet nga kombet e huaja.
+
+Populli i thërret Zotit për çlirim.
+
+Zoti me mëshirë e shpëton popullin.
+
+Populli rebelohet sërish kundër Perëndisë, shpesh më egërsisht se më parë.
+
+Përpallë këtij cikli të së keqes dhe pabesisë skandaloze, Zoti përballet vazhdimisht me pabesinë njerëzore, por me besnikëri të pafund, durim të gjatë, hir të mahnitshëm dhe dhembshuri të thellë.
+
+`Lexoni Psalmin 78. Çfarë përcjell ky pasazh në lidhje me përgjigjen e Perëndisë ndaj rebelimeve të përsëritura të popullit të Tij?`
+
+Sipas Biblës, dashuria dhe drejtësia janë të ndërthurura. Zemërimi hyjnor është përgjigjja e duhur e dashurisë kundër së keqes, sepse e keqja gjithmonë lëndon dikë që Perëndia e do. Nuk ka asnjë rast në Shkrimet ku Zoti është i zemëruar në mënyrë arbitrare.
+
+Dhe, ndërsa populli i Zotit e braktisi dhe e tradhtoi vazhdimisht gjatë shekujve, Zoti vazhdoi me durim të dhuronte dhembshuri përtej të gjitha pritjeve të arsyeshme (Neh. 9:7-33), duke demonstruar kështu thellësinë e padepërtueshme të dhembshurisë së Tij të gjatë dhe dashurisë së mëshirshme. Në të vërtetë, sipas Psalmit 78:38, Zoti "duke qenë plot dhembshuri, fali paudhësinë e tyre dhe nuk i shkatërroi. Shumë herë përmbajti zemërimin e Tij dhe nuk e la indinjatën e Tij të shpërthejë" (Psalmi 78:38).
+
+`Me siguri, ju keni qenë të zemëruar për të keqen që u është bërë të tjerëve. Si ju ndihmon ky emocion të kuptoni më mirë, pra, zemërimin e Perëndisë ndaj së keqes?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/05/03.md b/src/sq/ss/2025-01/05/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..be0ac06617
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/05/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Zoti Është I Ngadalshëm Në Zemërim
+date:  27/01/2025
+---
+
+Zoti zemërohet me të keqen, sepse Zoti është dashuri. Zoti është aq i dhembshur dhe i hirshëm, saqë një profet biblik madje e qortoi Zotin se ishte shumë i mëshirshëm!
+
+`Merrni parasysh historinë e Jonas dhe reflektoni mbi reagimin e Jonës ndaj faljes së dhembshur të Perëndisë për Nineveasit tek Jona 4:1-4. Çfarë na tregon kjo për Jonën dhe për Zotin? (shiko edhe Mat. 10:8).`
+
+Reagimi i Jonës ndaj mëshirës së Zotit është domethënës në dy pika kryesore. Së pari, ai tregon fortësinë e vetë Jonës. Ai i urrente aq shumë Asirianët për atë që i kishin bërë Izraelit, saqë nuk donte që Perëndia t'u tregonte aspak mëshirë.
+
+Çfarë mësimi për ne! Duhet të jemi të kujdesshëm që të ruhemi nga i njëjti qëndrim, sado i kuptueshëm që mund të duket. Nga të gjithë njerëzit, ata që kanë marrë hirin e Zotit duhet të njohin sesa i pamerituar është hiri dhe kështu të jenë të gatshëm të shtrijnë hirin tek të tjerët.
+
+Së dyti, reagimi i Jonës përforcon idenë sesa thelbësore është dhembshuria dhe hiri i Perëndisë në karakterin e Tij. Jona ishte aq i njohur me mëshirën e Zotit sa - pikërisht ngaqë Zoti është "i hirshëm dhe i mëshirshëm" dhe "i ngadalshëm në zemërim dhe i bollshëm në dashuri" (Jon. 4:2) - Jona e dinte që Zoti do të pendohej nga sjellja e gjykimit kundër Ninevesë. Zoti sillet me drejtësi dhe mëshirë me të gjithë popujt dhe kombet.
+
+Fjala hebraike e përkthyer "i ngadalshëm në zemërim" ose "i duruar" mund të përkthehet fjalë për fjalë, "i gjatë në hundë". Në shprehjen frazeologjike hebraike, zemërimi ishte metaforikisht i lidhur me hundën, dhe gjatësia e hundës metaforikisht tregon se sa kohë duhet që dikush të zemërohet.
+
+Referencat për Zotin me "hundë të gjatë" përcjellin idenë se Perëndia është i ngadalshëm në zemërim dhe i duruar. Edhe pse njerëzve nuk u duhet shumë kohë që të zemërohen, Perëndia është jashtëzakonisht i durueshëm dhe jep hir lirshëm dhe me bollëk, por pa justifikuar mëkatin apo duke mbyllur një sy ndaj padrejtësisë. Përkundrazi, Vetë Perëndia bën shlyerjen për mëkatin dhe të keqen nëpërmjet kryqit, në mënyrë që Ai të jetë edhe i drejtë edhe justifikues për ata që besojnë në Të (Rom. 3:25, 26).
+
+`A keni dështuar ndonjëherë t'i tregoni mëshirë ose hir dikujt që ju ka bërë padrejtësi? Si mund ta mbani mend më së miri atë që Zoti ka bërë për ju, në mënyrë që të bëheni më të hirshëm ndaj të tjerëve si përgjigje e hirit të bollshëm që Zoti ju ka treguar? Dhe, si ta bëjmë këtë, të tregojmë mëshirë dhe hir, por pa i dhënë liçencë mëkatit apo të mundësojmë abuzimin ose shtypjen?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/05/04.md b/src/sq/ss/2025-01/05/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..a079b3822d
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/05/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Indinjatë e Drejtë
+date:  28/01/2025
+---
+
+Ndërkohë që ka shumë forma të papërshtatshme zemërimi, Bibla mëson gjithashtu se ka "zemërim të drejtë".
+
+Imagjinoni një nënë që shikon vajzën e saj trevjeçare duke luajtur në sheshin e lodrave dhe, papritmas, një burrë sulmon vajzën e saj. A nuk duhet të zemërohet ajo? Sigurisht. Zemërimi është përgjigjja e duhur e dashurisë në një situatë të tillë. Ky shembull na ndihmon të kuptojmë "indinjatën e drejtë" të Perëndisë.
+
+`Lexoni Mateu 21:12, 13 dhe Gjoni 2:14, 15. Çfarë na tregon reagimi i Jezusit ndaj mënyrës se si po përdorej tempulli, për zemërimin e Perëndisë ndaj së keqes?`
+
+Në këto raste, Jezusi shfaq "zellin hyjnor" të indinjatës së drejtë kundër atyre që po e trajtonin tempullin e Perëndisë si diçka të zakonshme, dhe që e kishin kthyer atë në një "strofkë grabitësish", në mënyrë që të përfitonin nga vejushat, jetimët dhe të varfërit (Mat. 21:13; krahaso me Gjoni 2:16). Tempulli dhe shërbimet, të cilat duhej të tipizonin faljen e hirshme të Perëndisë dhe pastrimin e Tij të mëkatarëve, po përdoreshin për të mashtruar dhe shtypur disa nga më të dobëtit. A nuk duhej të ishte i zemëruar Jezusi me këtë neveri?
+
+Marku 10:13, 14 dhe Marku 3:4, 5 tregojnë shembuj të tjerë të indinjatës së Tij të drejtë. Kur njerëzit sollën fëmijë të vegjël tek Jezusi dhe "dishepujt qortuan ata që i sollën", Jezusi "ishte shumë i pakënaqur" - fjalë për fjalë "i indinjuar". Ai u tha atyre, " 'Lërini fëmijët të vijnë tek Unë' " (Marku 10:13, 14).
+
+Në disa raste të tjera, kur Farisenjtë prisnin ta akuzonin Jezusin për shkeljen e së Shtunës pasi shëroi në atë ditë, Jezusi i pyeti, " 'A është e ligjshme të Shtunën të bësh mirë apo të bësh keq, të shpëtosh jetë apo të vrasësh:' " (Marku 3:4). Ai "i shikoi rreth e qark me zemërim, i hidhëruar për ngurtësinë e zemrës së tyre" dhe e shëroi atë njeri (Marku 3:5). Zemërimi i Krishtit shoqërohet këtu me pikëllimin për ngurtësinë e tyre; është zemërimi i drejtë i dashurisë, ashtu si zemërimi i atribuohet Zotit në Dhiatën e Vjetër, i cili është gjithashtu zemërimi i drejtë i dashurisë. Si mund të mos mërzitej dashuria nga e keqja, sidomos kur e keqja lëndon objektet e asaj dashurie?
+
+`Si mund të jemi të kujdesshëm që të mos kërkojmë të justifikojmë zemërimin egoist si "indinjatë të drejtë"? Pse është kaq e lehtë për të bërë këtë gabim dhe si mund ta mbrojmë veten nga ky kurth delikat, por i vërtetë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/05/05.md b/src/sq/ss/2025-01/05/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..0878bc3e4a
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/05/05.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Zoti Nuk Mundon Nga Dëshira
+date:  29/01/2025
+---
+
+Gjatë gjithë Biblës, Zoti vazhdimisht shfaq pasionin e Tij në favor të të shtypurve dhe indinjatën e Tij të drejtë kundër viktimizuesve dhe shtypësve. Nëse nuk do të kishte të keqe, Zoti nuk do të zemërohej. Zemërimi i Tij është gjithmonë vetëm ndaj asaj që dëmton krijimin e Tij.
+
+Sipas Vajtimeve 3:32, 33, Zoti nuk mundon me dëshirë (fjalë për fjalë, Zoti nuk mundon "nga zemra e Tij"). Ai nuk dëshiron të sjellë gjykimin kundër keqbërësve, por dashuria në fund kërkon drejtësi.
+
+Kjo e vërtetë ilustrohet në faktin se sa kohë vazhdoi Zoti të falte popullin e Tij dhe t'u jepte atyre vazhdimisht mundësi për t'u penduar dhe pajtuar me Të. Herë pas here, përmes profetëve, Zoti e thirri popullin e Tij, por ata refuzuan ta dëgjonin (shih Jer. 35:14-17, Ps. 81:11-14).
+
+`Lexoni Ezdra 5:12 dhe krahasojeni me Jeremia 51:24, 25, 44. Çfarë shpjegon kjo për gjykimin që ra mbi Jeruzalemin nëpërmjet Babilonasve? (Shih gjithashtu 2 Kron. 36:16).`
+
+Sipas Ezra 5, pasi populli me këmbëngulje dhe pa pendesë e provokoi Perëndinë në zemërim, Ai përfundimisht u tërhoq nga ta dhe "e dha" popullin " 'në dorën e Nebukadnetsarit, Mbret i Babilonisë' " (Ezra 5:12). Por Zoti e bëri këtë vetëm pasi nuk kishte "asnjë ilaç" (2 Kron. 36:16), dhe më vonë e gjykoi Babiloninë për shkatërrimin e tepërt që i shkaktoi Judës (Jer. 51:24, 25, 44; krahasoni me Zak. 1:15).
+
+Shumë gjykime të tjera që Shkrimet i përshkruajnë si të sjella nga Perëndia, shpjegohen si raste ku Zoti "dorëzon" popullin në duart e armiqve të tyre (Gjyq. 2:13, 14; Ps. 106:41, 42), në përputhje me vendimin e njerëzve për të braktisur Zotin dhe për t'u shërbyer "perëndive" të kombeve (Gjyq. 10:6-16, Lgj. Përt. 29:24-26). Zemërimi i Zotit kundër së keqes, që në fund do të kulmojë në zhdukjen e çdo ligësie një herë e përgjithmonë, buron nga dashuria e Tij për të gjithë dhe nga dëshira e Tij për të mirën përfundimtare të universit, e cila në vetvete ka një peshë në çështjen e mëkatit dhe rebelimit dhe së keqes.
+
+`Si ndikon fakti se Zoti nuk dëshiron të sjellë gjykim mbi askënd, në mënyrën sesi e kuptoni zemërimin hyjnor? Nëse Zoti është i ngadalshëm në zemërim, a nuk duhet të jemi edhe më të durueshëm me ata që na rrethojnë? Si mund ta bëjmë këtë duke mbrojtur dhe u kujdesur për viktimat e keqbërjes?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/05/06.md b/src/sq/ss/2025-01/05/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..01e4e442f5
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/05/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Tregoni Dhembshuri
+date:  30/01/2025
+---
+
+Ndërkohë që zemërimi hyjnor është një gjë "e tmerrshme", nuk është aspak imorale apo jo e dashur. Përkundrazi, në Dhiatën e Vjetër dhe të Re, Zoti shpreh zemërimin kundër së keqes për shkak të dashurisë së Tij. Zemërimi hyjnor është i tmerrshëm për shkak të natyrës tinëzare të së keqes ndryshe nga mirësia dhe shkëlqimi i pastër i Zotit.
+
+Në këtë kuptim, dashuria është thelbësore për Perëndinë; zemërimi nuk është. Aty ku nuk ka të keqe apo padrejtësi, nuk ka zemërim. Në fund, veprimi më i dashur i Zotit për të zhdukur të keqen nga universi, gjithashtu do të eliminojë rrjedhimisht zemërimin dhe inatin. Dhe kjo pasi nuk do të ketë më ndonjëherë padrejtësi apo të keqe. Në përjetësi do të ketë vetëm lumturi dhe drejtësi në marrëdhënien e përsosur të dashurisë. Nuk do të ketë më kurrë zemërim hyjnor, sepse nuk do të ketë kurrë nevojë për të. Çfarë mendim i mrekullueshëm!
+
+`Disa shqetësohen se zemërimi hyjnor mund të merret pa dashje si një liçencë për hakmarrjen njerëzore. Lexoni Ligjin e Përtërirë 32:35, Fjalët e Urta 20:22, Fjalët e Urta 24:29, Romakëve 12:17-21 dhe Hebrenjve 10:30. Si na ruajnë këto vargje nga hakmarrja njerëzore?`
+
+Sipas Shkrimit, Zoti ka të drejtë të sjellë gjykim, dhe kur e bën këtë, Ai gjithmonë vepron me drejtësi të përsosur. Dhiata e Vjetër dhe ajo e Re, tregojnë shumë qartë se hakmarrja i përket Zotit. Siç shkruan edhe Pali tek Romakët 12:19, "Mos u hakmerrni për veten tuaj, o të dashur, por i jepni vend zemërimit të Perëndisë, sepse është shkruar: 'Mua më përket hakmarrja, Unë kam për të shpaguar', thotë Zoti" (cituar nga Ligji i Përtërirë 32:35).
+
+Ndërkohë që Zoti në fund sjell gjykimin ndaj padrejtësisë dhe së keqes, Krishti ka bërë një rrugë për të gjithë ata që besojnë në Të. Në fakt, është "Jezusi që na çliron nga zemërimi që do të vijë" (1 Thes. 1:10; krahaso me Rom. 5:8, 9). Dhe kjo është sipas planit të Perëndisë: "Sepse Perëndia nuk na ka caktuar për zemërim, por për të marrë shpëtimin me anë të Zotit tonë Jezus Krisht" (1 Thes. 5:9). Zemërimi hyjnor nuk anulohet, por ata që kanë besim në Jezusin do të çlirohen nga një zemërim i tillë për shkak të Krishtit.
+
+`Në ç'mënyrë shlyerja e Krishtit e ka mbështetur drejtësinë, ndërkohë që na ka çliruar gjithashtu nga zemërimi? Kur shikoni se ishte siguruar për ju, pavarësisht mangësive tuaja, sa më të hirshëm duhet të jeni ndaj të tjerëve?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/05/07.md b/src/sq/ss/2025-01/05/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..eb4f832409
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/05/07.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Për më tepër studim
+date:  31/01/2025
+---
+
+Lexoni Ellen G. White, "Idhujtaria në Malin Sinai", f. 315-330, te Patriarkë dhe Profetë.
+
+Në kontekstin e mëkatit të viçit të artë, Ellen G. White shkroi: "Izraelitët ishin fajtorë për tradhti, dhe kjo kundër një Mbreti që i kishte mbushur me përfitime, dhe për autoritetin e të cilit ata i kishin premtuar vullnetarisht se do t'i bindeshin. Që qeverisja hyjnore të ruajë drejtësinë duhet të gjykojë tradhtarët. Megjithatë, edhe këtu u shfaq mëshira e Zotit. Ndërsa mbante ligjin e Tij, Ai u dha të gjithëve lirinë e zgjedhjes dhe mundësinë për pendim. Vetëm ata që këmbëngulën në rebelim, humbën.
+
+"Ishte e nevojshme që ky mëkat të ndëshkohej, si një dëshmi për kombet përreth në lidhje me pakënaqësinë e Perëndisë ndaj idhujtarisë. Duke ekzekutuar drejtësinë mbi fajtorët, Moisiu, si një instrument i Perëndisë, duhet të ruajë në arkiv një protestë solemne dhe publike kundër krimit të tyre. Nëse Izraelitët duhet të dënonin më pas idhujtarinë e fiseve fqinje, armiqtë e tyre do të hidhnin mbi ta akuzën se njerëzit, që pretendonin se Jahve është Zoti i tyre, kishin bërë një viç dhe e adhuronin atë në Horeb. Pastaj, megjithëse ishte i detyruar të pranonte të vërtetën e turpshme, Izraeli mund të tregonte për fatin e tmerrshëm të shkelësve, si dëshmi se mëkati i tyre nuk ishte sanksionuar apo justifikuar.
+
+"Dashuria jo më pak se drejtësia, kërkoi që për këtë mëkat të shkaktohej gjykimi... Ishte mëshira e Zotit që mijëra të vuajnë, për të parandaluar domosdoshmërinë që gjykimi të bjerë mbi miliona. Në mënyrë që të shpëtojë shumë, duhet të ndëshkojë disa" - Ellen G. White, Patriarkë dhe Profetë, f. 324, 325.
+
+**Pyetje për diskutim**
+
+`1. Pse mendoni se kaq shumë njerëz e kanë të vështirë konceptin e zemërimit hyjnor? Çfarë ju ndihmon ta kuptoni?`
+
+`2. Çfarë problemesh shkaktohen kur njerëzit kërkojnë të marrin hak, që nuk do ndodhnin nëse hakmarrja i lihet Zotit?`
+
+`3. Si ishte gjykimi i Perëndisë ndaj Izraelit pas rebelimit me viçin e artë, në të njëjtën kohë një shembull i mëshirës hyjnore? Çfarë shembuj të tjerë nga Shkrimet mund të sjellim për të treguar gjykimin e Perëndisë si një akt dashurie?`
+
+`2. Megjithëse e kuptojmë që Zoti me të drejtë u indinjua nga e keqja dhe solli gjykim me drejtësi të përsosur, sa e rëndësishme është për ne që të përmbahemi nga dënimi i të tjerëve? Diskutoni këtë veçanërisht nën dritën e 1 Korintasve 4:5.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/05/info.yml b/src/sq/ss/2025-01/05/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..352a966fea
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/05/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Zemërimi i Dashurisë Hyjnore"
+start_date: "25/01/2025"
+end_date: "31/01/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/05/inside-story.md b/src/sq/ss/2025-01/05/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..6e107b1f2f
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/05/inside-story.md
@@ -0,0 +1,66 @@
+---
+title:  Histori misionare
+date:  31/01/2025
+---
+
+### Ndihmuesi i mësuesit (Pjesa 2)
+
+_Bold Batsuk_
+
+Shënim: Kjo histori tregoi se si Bold Batsuk, pastori i parë Adventist në Mongoli, ia dha zemrën Perëndisë, në fillim të viteve 1990. Historia vazhdon me 13të vjeçarin Bold, që kërkonte përgjigje rreth vdekjes së papritur të të atit. Ai vuri re se mamaja po gjente përgjigjet për pyetjet e saj tek një mësues i besimit tradicional Mongolian. Mamaja ra dakord ta merrte djalin të takonte mësuesin.
+
+Njerëzit mblidheshin çdo ditë para shtëpisë së mësuesit, për të kërkuar këshilla për problemet e tyre. Ata uleshin rreth e rrotull shtëpisë dhe prisnin të thirreshin. Kur dikush hynte në shtëpi, mësuesi pyeste “Çfarë problemi ke?” Pastaj dëgjonte për një kohë të gjatë. Më pas, hapte librat e tij të shenjta dhe këndonte diçka në gjuhën Tibetiane. Askush nuk e kuptonte se çfarë thoshte sepse askush nuk e fliste gjuhën Tibetiane, por ata largoheshin që aty të gëzuar.
+
+Mësuesi nuk arrinte ta shpjegonte pse babai i Boldit kishte vdekur, por djalit i bënë përshtypje mësuesi dhe shkrimet e tij të shenjta. Boldi mendoi “Nëse e ndihmoj, mund të kaloj më shumë kohë me të, dhe do jetë një arsye e mirë për të mos shkuar në shkollë.”
+
+Në shtëpi, ai i tha Mamasë.
+
+— Ndoshta mund të bëhem edhe unë mësues. Mund ta pyesësh mësuesin tënd nëse dëshiron të më trajnojë?
+
+Mamaja kishte hezitim por pranoi ta pyeste. Disa ditë më vonë, ajo u kthye nga shtëpia e mësuesit, më një buzëqeshje të madhe.
+
+— Mësuesi u gëzua shumë nga kërkesa jote, — tha ajo. — Ai tha se ka shumë kohë që ai dëshiron të përgatitë një djalë.
+
+Kështu, Boldi shkoi të jetonte me mësuesin. Në orën gjashtë të mëngjesit, mësuesi e ngacmonte Boldin me një shkop druri, që ta zgjonte. Më pas, Boldi rrinte ulur me orë të tëra, duke mësuar gjuhën Tibetiane dhe pjesë nga shkrimet e tyre të shenjta. Ai kishte edhe shumë punë të tjera, si dhe pastrimin e shtëpisë dhe gatimin.
+
+Boldi jetoi me mësuesin dy vjet. Ai i mësoi përmendësh të gjitha tekstet që i dha mësuesi. Ai bëri gjithçka që i tha mësuesi. Kur ishte 15 vjeç, mësuesi e çoi në një manastir, ku mund të trajnohej për t’u bërë mësues.
+
+Drejtuesi i manastirit i bëri shumë pyetje.
+
+— Çfarë ke mësuar? A e di këtë tekst? A mund të më thuash atë tekst?
+
+Boldi, djali që para ca kohësh kishte shumë pyetje, tani mund të jepte shumë përgjigje nga shkrimet e shenjta Tibetiane. Drejtuesit i bëri përshtypje.
+
+— Është trajnuar mirë, — i tha ai mësuesit. — Por sapo pranuam disa djem të tjerë dhe nuk kemi më vend. Nëse vjen sërish vitin tjetër, do të jetë i pari që do të pranohet.
+
+Kjo ishte pika e kthimit. Nëse Boldi nuk mund të vazhdonte trajnimin, ai dëshironte të shkonte në shkollë publike. Ai u kthye të jetonte në shtëpinë e tij, me mamanë dhe të motrën, që ishte binjakja e tij. Ai kishte dy vjet që nuk shkonte në shkollë dhe ishte shumë mbrapa shokëve. Por ai dëshironte të studionte me ta sërish. Mamaja bisedoi me drejtorin e shkollës dhe ai pranoi ta lejonte Boldin t’i bashkohej klasës së tij të mëparshme për dy muaj. Nëse e arrinte nivelin e tyre do të mund të vazhdonte atje.
+
+Boldi u ul në rreshtin e parë. Ai mezi priste të mësonte, ndryshe nga sjellja e tij kur kishte qenë 13të vjeç. Për çudinë e tij, mësimet ishin të lehta dhe ai u bë një nga më të mirët në klasë. Shokët e tij nuk arrinin ta kuptonin se si ai dilte kaq mirë. Ai kishte munguar dy vjet në shkollë. Më vonë, Boldi e kuptoi se dy vitet që kishte kaluar duke mësuar tekste përmendësh, e kishin disiplinuar mendjen e tij dhe ia kishin bërë shumë të lehta mësimet e shkollës.
+
+Pasi mbaroi shkollën e mesme, Boldi vendosi të mësonte anglisht dhe të bëhej mësues Anglishteje. Ai fliste Mongolisht dhe Rusisht dhe mendoi se gjuha e tretë nuk do të ishte e vështirë. Por, pas disa ditësh në universitet, ai po shkonte shumë keq. Anglishtja ishte shumë më e vështirë nga ç’mendonte. Ai pyeste veten çfarë të bënte. Motra e tij binjake pati një ide. Ajo kishte takuar disa amerikanë dhe po studionte anglisht me ata.
+
+— Eja takoi amerikanët, — tha ajo.
+
+Boldi nuk ishte i interesuar. Më vonë, motra i tregoi Dhiatën e Re të Biblës në mongolisht.
+
+Amerikanët janë të Krishterë, — tha ajo. — Ata flasin rreth Krishtit.
+
+Boldi u alarmua.
+
+— Mos shko më tek ata, — tha ai. — Ne kemi besimin tonë tradicional, këtu në Mongoli.
+
+Por motra nuk e dëgjoi.
+
+— Ata janë njerëz të mirë, — tha ajo.
+
+Boldi vazhdoi të kishte vështirësi me klasat e anglishtes. Një ditë, ndërsa përpiqej të studionte, iu kujtuan amerikanët. Ai mendoi: “Ndoshta ata mund të më ndihmojnë me anglishten.” Ai i premtoi vetes se nëse amerikanët fillonin të flisnin për Krishtin, ai do t’u tregonte se besimi i tyre ishte i papranueshëm për mongolianët. Kështu, ai pyeti të motrën nëse mund t’i takonte.
+
+Motra u tregoi amerikanëve rreth vëllait të saj. Njëri prej tyre u përgjigj:
+
+— Sille të shtunë, në takimin e kishës sonë në shtëpi.
+
+Lutuni për banorët e Mongolisë që, ashtu si Boldi, kërkojnë përgjigje. Një pjesë e ofertës së Sabatit të 13të të këtij tremujori do të ndihmojë në hapjen e një qendre për fëmijë, për të ndarë ungjillin, në Ulanbatar, Mongoli. Faleminderit që planifikoni një ofertë bujarë për në 29 mars.
+
+**Fakt i shpejtë**
+
+- Veza e parë e dinosaurëve që u zbulua u gjet në shkretëtirën Gobi, në Mongoli.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/06/01.md b/src/sq/ss/2025-01/06/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..7403c912b0
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/06/01.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Dashuria e Zotit për drejtësi
+date:  01/02/2025
+---
+
+### Lexoni për studimin e kësaj jave
+Ps. 33:5, Ps. 85:10, Lgj. Përt. 32:4, Jakobi 1:17, Titit 1:2, Eks. 32:14, Mat. 5:43–48.
+
+> <p>Vargu Përmendësh</p>
+> " 'Por kush lavdërohet të lavdërohet me këtë: të ketë gjykim dhe të më njohë Mua, që jam Zoti, që bëj mirësinë, ushtroj të drejtën dhe drejtësinë mbi tokë. Sepse kënaqem me këto gjëra', thotë Zoti" (Jer. 9:24).
+
+Në Lindjen e Mesme të lashtë, "perënditë" e kombeve ishin jo vetëm të paqëndrueshëm, imoralë dhe të paparashikueshëm, por gjithashtu urdhëronin mizori, si flijimi i fëmijëve. Edhe atëherë, masat pagane nuk mund të mbështeteshin në favorin e tyre, dhe kështu nuk guxonin t’u kundërviheshin "hyjnive" të tyre fisnore.
+
+Sipas Ligjit të Përtërirë 32:17, pas "perëndive" të tillë qëndronin demonët (shiko gjithashtu 1 Kor. 10:20, 21). Format e tyre të adhurimit ishin të gatuara për shfrytëzim, duke i lënë njerëzit në errësirë të madhe shpirtërore dhe morale.
+
+Perëndia i Biblës ishte krejtësisht ndryshe nga këto forca demonike. Jahve është krejtësisht i mirë dhe karakteri i Tij është i pandryshueshëm. Është vetëm për shkak të mirësisë së vazhdueshme të Zotit që mund të kemi shpresë, tani dhe përjetë.
+
+Në kontrast të plotë me perënditë e rreme të botës së lashtë, madje edhe nga "perënditë" moderne të sotme, Zoti është thellësisht i shqetësuar për të keqen, vuajtjet, padrejtësinë dhe shtypjen - të gjitha këto Ai i dënon vazhdimisht dhe pa mëdyshje. Dhe, më e rëndësishmja, një ditë Ai do t'i zhdukë të gjitha ato.
+
+_\*Studioni mësimin e kësaj jave për t’u përgatitur për Sabatin, 8 Shkurt._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/06/02.md b/src/sq/ss/2025-01/06/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..bcbf16f31e
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/06/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Dashuria dhe Drejtësia
+date:  02/02/2025
+---
+
+Gjatë gjithë Shkrimit, dashuria dhe drejtësia shkojnë së bashku. Dashuria e vërtetë kërkon drejtësi, dhe drejtësia e vërtetë mund të qeveriset dhe plotësohet vetëm në dashuri. Ne nuk jemi mësuar të mendojmë se këto dy koncepte shkojnë së bashku, por kjo është vetëm për shkak se si dashuria ashtu dhe drejtësia janë çoroditur shumë nga njerëzimi.
+
+`Lexoni Psalmi 33:5, Isaia 61:8, Jeremia 9:24, Psalmi 85:10 dhe Psalmi 89:14. Si hedhin dritë këto tekste mbi shqetësimin e Perëndisë për drejtësi?`
+
+Këto tekste deklarojnë në mënyrë eksplicite/të qartë se Zoti e do drejtësinë (Ps. 33:5, Isa. 61:8). Në Shkrimet, ideja e dashurisë dhe drejtësisë lidhen në mënyrë të pandashme me njëra-tjetrën. Dashuria e Zotit dhe drejtësia e Tij shkojnë së bashku, dhe Ai është thellësisht i shqetësuar që drejtësia të bëhet në këtë botë.
+
+Ka një arsye të mirë, pra, që profetët vazhdimisht dënojnë të gjitha llojet e padrejtësive, duke përfshirë ligjet e padrejta, gjykimet e rreme, dhe padrejtësinë e shtypjen e të varfërve dhe vejushave apo këdo tjetër që është vulnerabël/i dobët. Ndonëse njerëzit kryejnë shumë të këqija dhe padrejtësi, Zoti është vazhdimisht Ai që
+
+"bën mirësinë, ushtron të drejtën dhe drejtësinë mbi tokë" (Jer. 9:24). Në të njëjtën mënyrë, përgjatë gjithë Shkrimit, ata që janë besnikë ndaj Zotit e presin gjykimin hyjnor si një gjë shumë të mirë, sepse ai sjell ndëshkimin ndaj keqbërësve dhe shtypësve, dhe sjell drejtësi dhe çlirim për viktimat e padrejtësisë dhe shtypjes së tyre.
+
+Në fakt, drejtësia është themeli i qeverisë së Perëndisë. Qeveria morale e dashurisë së Zotit është e drejtë, krejt e ndryshme nga qeveritë e korruptuara të kësaj bote, të cilat shpesh bëjnë padrejtësi për përfitime dhe pushtet personal. Tek Zoti, "mirësia dhe e vërteta u takuan; drejtësia dhe paqja janë puthur njëra me tjetrën" (Ps. 85:10).
+
+Zoti e bën të qartë se çfarë pret prej nesh. "O njeri, Ai të ka bërë të njohur atë që është e mirë; dhe çfarë tjetër kërkon Zoti nga ti, përveç se të zbatosh drejtësinë, të duash mëshirën dhe të ecësh përulësisht me Perëndinë tënd?" (Mikea 6:8). Në ka ndonjë gjë që duhet të reflektojmë për karakterin e Zotit është pikërisht dashuria - dhe drejtësia e mëshira që buron prej saj - do të ishin kryesoret.
+
+`Cilët janë shembujt, edhe tani, ku drejtësia shtrembërohet nga njerëzit? Atëherë, si mos të thërrasim për drejtësinë e përsosur të Perëndisë që të vijë një ditë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/06/03.md b/src/sq/ss/2025-01/06/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..7d41a85f1e
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/06/03.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Zoti Është Tërësisht i Mirë dhe i Drejtë
+date:  03/02/2025
+---
+
+Zoti nuk pretendon thjesht të dojë drejtësinë dhe t'i thërrasë njerëzit të duan dhe të bëjnë drejtësi, por Vetë Zoti është shembull i përsosur dhe i palëkundur i këtyre tipareve. Shkrimi mëson se Perëndia është tërësisht i shenjtë, besnik, i drejtë dhe i dashur. Vetëm Zoti bën gjithmonë atë që është e dashur dhe e drejtë. Ai nuk gabon asnjëherë.
+
+`Lexoni Ligjin e Përtërirë 32:4 dhe Psalmin 92:15. Çfarë na mësojnë këto pasazhe në lidhje me besnikërinë dhe drejtësinë e Perëndisë?`
+
+Këto dhe shumë pasazhe të tjera thonë se Zoti është i drejtë dhe i dashur - "nuk ka padrejtësi në Të" (Ps. 92:15; krahaso me Ps. 25:8, Ps. 129:4). Zoti "nuk do të bëjë asnjë padrejtësi. Çdo mëngjes Ai sjell në dritë drejtësinë pa munguar asnjëherë, por i padrejti nuk njeh turp" (Sof. 3:5). Vini re kontrastin e drejtpërdrejtë të karakterit të Perëndisë me atë të atyre që duan padrejtësinë.
+
+Zoti e di dhe do atë çfarë është më e mira për të gjithë, dhe vazhdimisht vepron për të sjellë rezultatin më të mirë për të gjithë ata që janë të përfshirë.
+
+`Lexoni Psalmi 9:7, 8 dhe Psalmi 145:9-17. Çfarë na mësojnë këto vargje për Perëndinë?`
+
+Zoti i Biblës është "një gjykatës i drejtë" (Ps. 7:11) dhe asnjë e keqe nuk banon me Të (Ps. 5:4). Siç mëson edhe 1 Gjonit 1:5, "Zoti është i drejtë dhe në Të nuk ka fare errësirë" (NKJV). Në të vërtetë, Perëndia nuk është vetëm përsosmërisht i mirë, por sipas Jakobit 1:13  "Zoti nuk mund të tundohet nga e keqja" (krahaso me Hab. 1:13).
+
+Në gjithë këtë, mirësia dhe lavdia e Zotit janë të lidhura në mënyrë të pandashme. Ndërkohë që shumë e bëjnë fuqinë idhull, Zoti është i gjithëfuqishëm, por Ai e ushtron fuqinë e Tij vetëm në mënyra të drejta dhe të dashura. Nuk është rastësi kur Moisiu e pyeti Perëndinë,
+
+" 'Më trego lavdinë Tënde'" dhe Zoti iu përgjigj, " 'Unë do të bëj që e gjithë mirësia Ime të kalojë para teje' " (Eks. 33:18, 19, NKJV).
+
+`Pse një Zot kaq i mirë lejon kaq shumë të keqe në këtë botë? Diskutoni përgjigjen tuaj në klasë.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/06/04.md b/src/sq/ss/2025-01/06/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..ce2500391e
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/06/04.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Karakteri i Pandryshueshëm i Zotit
+date:  04/02/2025
+---
+
+`Lexoni Malakia 3:6 dhe Jakobi 1:17. Çfarë na mësojnë këto vargje për karakterin e Perëndisë?`
+
+Tek Malakia 3:6, Zoti thotë, " 'Unë jam ZOTI, nuk ndryshoj' " (NKJV). Ndërkohë që disa e kuptojnë këtë varg se thotë që Zoti nuk ndryshon në asnjë mënyrë, pjesa tjetër e vargut dhe konteksti i tij tregon se pandryshueshmëria e Zotit që pohohet këtu është pandryshueshmëria e Tij morale. Pjesa tjetër e vargut tregon se Zoti mund të ndryshojë në mënyrë racionale, sepse Zoti thotë:
+
+" 'Prandaj ju nuk jeni konsumuar, o bij të Jakobit'". Dhe në vargun tjetër, Zoti i thotë popullit të Tij,
+
+" 'Kthehuni tek Unë, dhe Unë do të kthehem tek ju'"(Mal. 3:7).
+
+Pra, Zoti nuk hyn në një marrëdhënie të lëkundur me krijimin e Tij, por përgjatë gjithë këtyre marrëdhënieve të lëkundura, dhe çdo gjëje tjetër, karakteri i Zotit është konstant. Kjo gjithashtu pohohet tek Jakobi 1:17, që thotë se të gjitha dhuratat e mira dhe të përsosura vijnë nga Zoti, me të cilin nuk ka asnjë ndryshim. Zoti nuk është burimi i së keqes.
+
+Këtu dhe gjetkë, Shkrimi vazhdimisht na mëson se karakteri i Perëndisë është i pandryshueshëm. Me fjalë të tjera, Bibla vazhdimisht mëson se Perëndia është moralisht i pandryshueshëm. Megjithatë, Zoti mund të ketë marrëdhënie të vërtetë me krijesat, të cilave iu përgjigjet gjithmonë me dashuri dhe drejtësi.
+
+`Lexoni 2 Timoteut 2:13; Titit 1:2; dhe Hebrenjtë 6:17, 18. Çfarë na mësojnë këto vargje për Perëndinë?`
+
+Zoti nuk mund të mohojë Veten; Zoti nuk gënjen kurrë; dhe premtimet e Zotit janë të pathyeshme. Mund të jemi të sigurt se Zoti i Biblës është i njëjti Zot që (në Krishtin) me vullnet të lirë e dha Veten në kryq për ne. Ai është një Zot që mund t'i kesh besim, pa rezerva, dhe ne mund të kemi konfidencë/mirëbesim dhe shpresë për të ardhmen, sepse siç e thotë Hebrenjtë 13:8, "Jezus Krishti është i njëjtë dje, sot, dhe përgjithmonë" (NKJV).
+
+`Si mund të mësoni të besoni në mirësinë e Perëndisë edhe kur gjërat kanë qenë vërtet keq në jetën tuaj? Si ju ndihmon imazhi i Perëndisë në kryq për të mësuar të besoni në mirësinë e Tij?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/06/05.md b/src/sq/ss/2025-01/06/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..1955700dbf
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/06/05.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Një Zot i Penduar?
+date:  05/02/2025
+---
+
+A mundet Zoti "të pendohet"? Nëse po, çfarë do të thotë kjo? Ne kemi parë që karakteri i Zotit nuk ndryshon kurrë. Megjithatë, disa tekste biblike flasin për Zotin që "pendohet" ose "ndryshon mendje". Të paktën për njerëzit pendimi përfshin pohimin se dikush ka bërë diçka të gabuar. Atëherë, si mundet që disa pasazhe biblike e tregojnë Zotin sikur "pendohet"?
+
+`Lexoni Eksodi 32:14 dhe krahasojeni me Jeremia 18:4-10. Çfarë mendoni për këto përshkrime në lidhje me "ndryshimin e mendjes" së Perëndisë?`
+
+Në këtë dhe pasazhe të tjera, Zoti përshkruhet se ndërron mendje për gjykimin si rezultat i disa pendesave apo një farë ndërmjetësimi për njerëzit. Zoti premton se, nëse njerëzit do të kthehen nga rrugët e tyre të këqija, Ai do heqë dorë nga gjykimi që kishte planifikuar. Kthimi i Zotit nga gjykimi në varësi të pendesës së njerëzve është një temë që gjendet shpesh në Shkrimet.
+
+`Lexoni Numrat 23:19 dhe 1 Samuelit 15:29. Çfarë na mësojnë këto vargje në lidhje me faktin nëse Zoti "pendohet" apo "ndërron mendje"?`
+
+Këto pasazhe thonë në mënyrë të qartë se Zoti "nuk është si njeriu që të pendohet" (1 Sam. 15:29) dhe
+
+"Zoti nuk është një njeri, që mund të gënjejë, as edhe bir njeriu që mund të pendohet. Kur ka thënë një gjë, nuk do ta bëjë? Ose kur ka shpallur një gjë, nuk do ta kryejë?" (Num. 23:19). Kur i lexojmë duke konsideruar pasazhet e tjera, këto vargje nuk mund të thonë se Zoti nuk "pendohet" asnjëherë, por përkundrazi tregojnë të vërtetën se Ai nuk "pendohet" në mënyrat sesi pendohen njerëzit. Zoti gjithmonë i mban premtimet e Tij dhe, ndërkohë që ndryshon drejtim në varësi të pendimit njerëzor, Ai gjithmonë e bën këtë në përputhje me mirësinë e Tij dhe Fjalën e Tij. Zoti heq dorë nga gjykimi si përgjigje e pendesës, pikërisht pasi karakteri i Tij është mirësi, drejtësi, dashuri, dhe mëshirë.
+
+`Cila është domethënia e përshkrimeve biblike në lidhje me "pendimin" hyjnor? Çfarë na përcjell kjo në lidhje me qëndrueshmërinë e karakterit të Perëndisë përkrah faktit se Zoti hyn në marrëdhënie të vërteta, që kanë një ndikim mbi Të?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/06/06.md b/src/sq/ss/2025-01/06/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..fcafab034b
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/06/06.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Mbajeni Fort Dashurinë dhe Drejtësinë
+date:  06/02/2025
+---
+
+Shkrimet mësojnë vazhdimisht se " 'ZOTI Perëndia yt, është Perëndia, Perëndia besnik që respekton besëlidhjen e Tij dhe tregohet i mbarë deri në brezin e njëmijtë ndaj atyre që e duan dhe që zbatojnë urdhërimet e Tij' " (Lgj. Përt.7:9). Karakteri i Tij i mirësisë dhe dashurisë u shfaq nga Jezusi në kryq (shiko Rom. 3:25, 26; Rom. 5:8). Sipas Psalmit 100:5, "Zoti është i mirë; mirësia e Tij është e përjetshme, dhe besnikëria e Tij vlen për të gjithë brezat" (ESV; krahaso me Ps. 89:2). Kështu, Zotit mund t'i besohet; Ai u jep vetëm dhurata të mira fëmijëve të Tij (Jakobi 1:17; krahaso me Luka 11:11-13). Në fakt, Ai u dhuron gjëra të mira edhe atyre që pozicionohen si armiq të Tij.
+
+`Lexoni Mateu 5:43-48. Çfarë mëson kjo për dashurinë e mahnitshme të Perëndisë? Si duhet të veprojmë ndaj të tjerëve në dritën e këtij mësimi të Jezusit?`
+
+Mateu 5 e përshkruan dashurinë e Perëndisë si dashuri të përsosur. Dashuria e papërsosur është dashuria që do vetëm ata që të duan. Por Zoti do edhe ata që e urrejnë, edhe ata që pozicionohen si armiq të Tij. Dashuria e Tij është e plotë dhe, për këtë arsye, e përsosur.
+
+Megjithëse dashuria dhe mëshira e Perëndisë tejkalojnë çdo pritshmëri të arsyeshme, ajo kurrë nuk anashkalon apo bie ndesh me drejtësinë. Përkundrazi, ajo bashkon drejtësinë dhe mëshirën (Ps. 85:10). Po kështu, Bibla na nxit: " 'Vepro me dhembshuri dhe ndershmëri dhe ki gjithnjë shpresë tek Perëndia yt' " (Hos. 12:6). Në një version tjetër shkruhet, "Mbajeni fort dashurinë dhe drejtësinë" (Hos. 12:6, ESV; krahaso me Luka 11:42).
+
+Në fund, Vetë Zoti do të sjellë drejtësi të përsosur. Romakët 2:5 mësojnë se "gjykimi i Tij i drejtë do të zbulohet" (Rom. 2:5, ESV). Më në fund, të shpenguarit do të këndojnë: " 'Të mëdha dhe të mrekullueshme janë veprat e Tua, o Zot, Perëndi i plotfuqishëm! Të drejta dhe të vërteta janë udhët e Tua, o Mbret i kombeve! Kush nuk do të të druajë, o Zot, dhe nuk do të lëvdojë emrin Tënd? Sepse vetëm Ti je i Shenjtë. Sepse të gjitha kombet do të vijnë dhe do të adhurojnë përpara Teje, sepse gjykimet e Tua u shfaqën' " (Zb. 15:3, 4; krahaso me Zb. 19:1, 2).
+
+`Isaia 25:1 shpall, "O ZOT, Ti je Perëndia im. Unë do të të përlëvdoj, dhe do të kremtoj emrin tënd, sepse ke bërë gjëra të mrekullueshme, projekte të konceptuara shumë kohë më parë, dhe të realizuara me besnikëri dhe vërtetësi". Si mund të mësojmë ta lavdërojmë perëndinë, edhe në kohë të këqija? Në çfarë mënyra vetë jeta juaj mund të jetë një ofertë lavdërimi për perëndinë në një mënyrë që nxit drejtësinë në sferën tuaj të influencës?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/06/07.md b/src/sq/ss/2025-01/06/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..d03834233b
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/06/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Për më tepër studim
+date:  07/02/2025
+---
+
+Lexoni Ellen G. White, "Dashuria e Zotit për Njeriun", f. 9-15, te Hapat drejt Jezusit.
+
+"Fjala e Zotit zbulon karakterin e Tij. Ai Vetë ka deklaruar dashurinë dhe keqardhjen e Tij të pafund. Kur Moisiu u lut, 'Më trego lavdinë Tënde', Zoti iu përgjigj, 'Unë do të bëj që e gjithë mirësia Ime të kalojë para Teje'-Eksodi 33:18, 19. Kjo është lavdia e Tij. Zoti kaloi para Moisiut dhe shpalli: 'Zoti, Perëndia i përjetshëm, i mëshirshëm dhe i dhembshur, i pasur në mirësi dhe në besnikëri, që përdor mëshirën për mijëra njerëz, që fal padrejtësinë, shkeljet dhe mëkatin' - Eksodi 34: 6, 7. Ai është 'i ngadalshëm në zemërim, i pasur në mirësi', 'sepse Ai gëzohet në mëshirë' - Jona 4:2; Mikea 7:18.
+
+"Zoti i ka lidhur zemrat tona me anë të shenjave të panumërta në qiell dhe në tokë. Përmes gjërave të natyrës dhe lidhjeve më të thella dhe të ngrohta tokësore, që mund të njihen nga zemrat njerëzore, Ai ka kërkuar të na shfaqet. Megjithatë, këto nuk mjaftojnë të përfaqësojnë dashurinë e Tij. Megjithëse janë dhënë të gjitha këto prova, armiku i së mirës verboi mendjet e njerëzve, në mënyrë që ata ta shikonin Perëndinë me frikë; ata e konsideronin Atë si të rëndë dhe të pafalshëm. Satani i bëri njerëzit ta konceptojnë si një qenie, cilësia kryesore e të cilit është drejtësia e ashpër, - një gjykatës i ashpër, një kreditor i ashpër dhe mos falës. Ai e përshkroi Krijuesin si një qenie që po shikon me sy xheloz për të gjetur gabimet e njerëzve, në mënyrë që të mund t'i gjykojë. Ishte për të hequr këtë hije të errët, duke i zbuluar botës dashurinë e pafund të Perëndisë, që Jezusi erdhi të jetonte mes njerëzve" - Ellen G. White, Hapat drejt Jezusit, f. 10, 11.
+
+**Pyetje për diskutim**
+
+`1. Pse është kaq e rëndësishme të pranojmë se lavdia e Perëndisë është e lidhur me mirësinë e Tij? Si e korrigjon kjo një teologji lavdie, që thekson thjesht fuqinë pa theksuar dashurinë dhe karakterin e Perëndisë?`
+
+`2. A e keni vënë ndonjëherë në dyshim mirësinë e Perëndisë? A njihni dikë që ka vënë në dyshim mirësinë e Zotit për shkak të mënyrës se si veprojnë ndonjëherë ata që pretendojnë se ndjekin Perëndinë, ose thjesht për shkak të të gjitha të këqijave në botë? Si e keni trajtuar atë pyetje për vete, dhe si mund të jeni në gjendje të ndihmoni dikë që nuk e kupton çështjen e mirësisë së Zotit? Shikoni mësimin e javës tjetër.`
+
+`3. Në klasë, plotësoni përgjigjen e pyetjes së ditës së Hënë. Si na ndihmon realiteti i konfliktit të madh të kuptojmë gjithë të keqen që ekziston tani?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/06/info.yml b/src/sq/ss/2025-01/06/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..68ff7c6fe7
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/06/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Dashuria e Zotit për drejtësi"
+start_date: "01/02/2025"
+end_date: "07/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/06/inside-story.md b/src/sq/ss/2025-01/06/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..edb27ec64b
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/06/inside-story.md
@@ -0,0 +1,50 @@
+---
+title:  Histori misionare
+date:  07/02/2025
+---
+
+#### T’i japësh një mundësi Biblës (Pjesa 3)
+
+_Bold Batsuk_
+
+Shënim: Kjo histori tregon se si Bold Batsuk, pastori i parë Adventist, ia dha zemrën Jezusit në fillim të viteve 1990. Sabatin e kaluar ndaluam në momentin kur Boldi filloi të kishte shumë vështirësi kur hyri në universitet për të studiuar anglisht. Ai i kërkoi motrës ta prezantonte me disa amerikanë që mësonin anglisht dhe rreth Perëndisë. Ai ishte i vendosur të mësonte anglisht dhe, nëse ishte e nevojshme, do t’u tregonte se nuk kishte vend për Krishtërimin në Mongoli.
+
+Amerikanët nuk mblidheshin për të adhuruar në kishë por në dhomën e ndënjes së shtëpisë së tyre në kryeqytetin e Mongolisë, Ulanbatar.. Ata e pritën Boldin me shumë mirësi, kur ai erdhi me motrën e tij binjake.
+
+Për Boldin, ishte një përvojë e pazakontë. Rreth 20 njerëz, ishin ulur në një rreth, dhe këndonin këngë nga një libër. Fjalët e këngëve dukeshin të çuditshme. Boldi ishte i çuditur dhe i hutuar. Ai mendonte: “Ç’do të thotë ‘Hosana’? Pse po i këndojnë “Qengjit”?” Ai e mbuloi fytyrën me një libër që të mos e shihnin që po qeshte.
+
+Mbas këngëve, amerikanët filluan Shkollën e Sabatit. Ata folën rreth ëndrrës së Nebukadnetsarit, te Danieli 2. Boldi u çudit dhe kishte shumë pyetje por qëndroi i heshtur.
+
+Më pas, një nga amerikanët, predikoi shkurt. Për Boldin, asgjë nuk kishte kuptim. Predikuesi foli rreth një imazhi në librin e Zbulesës, që Boldi nuk e kuptoi.  Predikuesi foli edhe për ardhjen e dytë të Jezusit. Boldi pyeste veten:
+
+— Ku shkoi Ai dhe pse duhet të vijë prapë?
+
+Mbas drekës, grupi shkoi në një jetimore dhe bënë aktivitete me fëmijët. Kur Boldi u kthye në shtëpi, ai po ndihej mirë. Kishte qënë një ditë e mirë dhe atij i kishte pëlqyer të ndihmonte fëmijët.
+
+— Duhet t’u jap këtyre amerikanëve një mundësi, — mendoi ai. — Ndoshta duhet t’i dëgjoj idetë e tyre.
+
+Ai mezi priti Sabatin e ardhshëm. Mbas predikimit, ai u ul me amerikanët dhe filloi t’i dëgjonte. Ajo që thoshin ishin ndryshe nga çfarë kishte mësuar. Amerikanët hapën një Bibël, te libri i Zanafillës, dhe lexuan historinë e Krijimit. Boldi u interesua. Ai kishte studiuar dy vjet me mësuesin e besimit tradicional mongolian, por mësuesi nuk kishte arritur t’i shpjegonte origjinën e jetës. Mësuesi i kishte treguar një legjendë që tregonte se si pluhur ishte mbledhur dhe kishte formuar tokën. Por legjenda nuk thoshte gjë rreth origjinës së ujit, ajrit dhe gjallesave. Mësuesi nuk kishte përgjigje për këto pyetje. Por Bibla kishte një shpjegim të qartë.
+
+Boldi kishte shumë pyetje dhe filloi të pyeste. Misionarët amerikanë iu përgjigjën pyetjeve të tij duke përdorur Biblën. Kur morën vesh se ai fliste rusisht, i dhanë një Bibël në rusisht. Në atë kohë, vetëm Dhiata e Re ishte publikuar në mongolisht por, në rusisht, Boldi kishte gjithë Fjalën e Perëndisë.
+
+Në Sabatin e tretë në kishë, misionari tha:
+
+— Pse nuk tregon historitë e Dhiatës së Vjetër, duke përdorur figurat e fëmijëve?
+
+Boldi u çudit. Ai nuk ndiente se ishte i kualifikuar të tregonte histori. Misionari e inkurajoi ta provonte. Boldi e pranoi sfidën. Atë javë, ai lexoi historitë në rusisht dhe mbajti shënime në mongolisht. Të premte, shkoi në shtëpinë e misionarëve dhe zgjodhi figurat që do të përdorte. Të shtunë, ai tregoi histori të Dhiatës së Vjetër në mongolisht.
+
+Në shtëpi, Boldi vazhdoi të lexonte Biblën dhe gjeti përgjigjet për pyetjet e tij. Ai mësoi se Perëndia dhe djalli ekzistojnë. Te Zanafilla 3, ai lexoi se djalli, i maskuar si gjarpër, solli mëkatin dhe vdekjen në botë. Ai lexoi gjithashtu se si Perëndia krijoi një plan shpëtimi për njerëzit. Si rezultat, ai mësoi se vdekja nuk është fundi dhe se ata që besojnë tek Jezusi kanë jetë të përjetshme. Tek Gjoni 3:16 ai lexoi “Sepse Perëndia e deshi botën aq shumë sa dha Birin e Tij të vetëmlindur, që kushdo që beson në Të të mos humbë por të ketë jetë të përjetshme.”
+
+Atëherë ai ia dha zemrën Jezusit. Sot, Boldi është drejtues i Kishës Adventiste, në Mongoli. Ai është jo vetëm pastori i parë Adventist në Mongoli por edhe pastori i parë i shuguruar mongolez. Dhe ai flet anglisht rrjedhshëm.
+
+— Mësova në Bibël rreth Perëdisë së dashurisë, që na krijoi dhe, kur mëkatuam, erdhi të na shpëtonte. Kjo ishte më tërheqëse se çdo gjë që kisha mësuar më përpara. I dhashë Biblës një mundësi dhe prandaj sot jam Adventist.
+
+Ai thotë se, edhe pse vuajti mbas vdekjes së të atit, si rezultat i kësaj ai gjeti Perëndinë.
+
+— Edhe pse ishte tragjike në jetën time, përfundoi kaq mirë, — tha ai. — Kur erdha te Krishti gjeta përgjigjet për pyetjet e mia. Perëndia ishte me mua gjatë gjithë kohës.
+
+Lutuni për njerëzit e Mongolisë që, si Boldi, kërkojnë përgjigje. Një pjesë e ofertave të Sabatit të 13të të këtij tremujori do të ndihmojë në hapjen e një qendre për fëmijë, për të ndarë ungjillin në Ulanbatar, Mongoli. Faleminderit që planifikoni një ofertë bujare.
+
+**Fakt i shpejtë**
+
+- Parku Kombëtar Bogd Kan Ull, i hapur në vitin 1783, është parku më i vjetër kombëtar në botë.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/07/01.md b/src/sq/ss/2025-01/07/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..89ddfbc3ae
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/07/01.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Problemi i së Keqes
+date:  08/02/2025
+---
+
+### Lexoni për studimin e kësaj jave
+Jobi 30:26; Mat.27:46; Jobi 38:1–12; Psalmi 73; Zan. 2:16, 17; Zb. 21:3, 4.
+
+> <p>Vargu Përmendësh</p>
+> " 'Dhe Perëndia do të thajë çdo lot nga sytë e tyre; dhe vdekja nuk do të jetë më; as brengë, as klithma. Nuk do ketë më mundim, sepse gjërat e mëparshme shkuan' " (Zbulesa 21:4).
+
+Ndoshta problemi më i madh me të cilin përballet Krishtërimi është problemi i së keqes - si të pajtohesh me faktin se Zoti është përsosmërisht i mirë dhe i dashur, dhe ekzistenca e së keqes në këtë botë. Me fjalë të tjera, nëse Zoti është i gjithëfuqishëm dhe i mirë, pse ekziston e keqja dhe madje në këtë masë?
+
+Ky nuk është thjesht një problem akademik, por diçka që shqetëson thellë shumë njerëz dhe i pengon disa të njohin dhe ta duan Perëndinë.
+
+"Për shumë njerëz origjina e mëkatit dhe arsyeja e ekzistencës së tij janë shumë hutuese. Ata shohin veprën e së keqes, me rezultatet e tmerrshme të saj të mjerimit dhe shkretimit, dhe vënë në pikëpyetje sesi mund të ekzistojë e gjitha kjo nën sovranitetin e Atij që është i pafund në mençuri, pushtet dhe dashuri. Këtu është një mister për të cilin ata nuk gjejnë asnjë shpjegim" - Ellen G. White, Konflikti i Madh, f. 492.
+
+Shumë ateistë e identifikojnë problemin e së keqes si arsyen se përse qëndrojnë ateistë. Por siç do të shohim këtë javë dhe në ato në vazhdim, Perëndia i Biblës është plotësisht i mirë dhe ne mund t'i besojmë Atij - edhe përkundër së keqes, që infekton kaq shumë botën tonë të rënë.
+
+_\*Studioni mësimin e kësaj jave për t’u përgatitur për Sabatin, 15 Shkurt._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/07/02.md b/src/sq/ss/2025-01/07/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..bde1578119
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/07/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  "Deri Kur, O Zot?"
+date:  09/02/2025
+---
+
+Problemi i së keqes shprehet jo vetëm në kontekstet bashkëkohore, por edhe në vetë Shkrimet.
+
+`Lexoni Jobi 30:26, Jeremia 12:1, Jeremia 13:22, Malakia 2:17, dhe Psalmi 10:1. Si e paraqesin këto vargje problemin e së keqes në raport me përvojën njerëzore?`
+
+Këto tekste ngrenë shumë pyetje që vazhdojnë edhe sot. Pse duket sikur të pabesët përparojnë dhe ata që bëjnë të keqen përfitojnë nga e keqja e tyre, pavarësisht se jo gjithmonë? Pse të drejtët vuajnë kaq shumë? Ku është Zoti kur ndodh e keqja? Pse Zoti ndonjëherë duket se është larg nesh, madje i fshehur?
+
+Çfarëdo që të themi për këto pyetje dhe problemin e së keqes në përgjithësi, duhet të sigurohemi të mos e banalizojmë të keqen. Ne nuk duhet të përpiqemi të zgjidhim problemin, duke minimizuar llojin ose sasinë e së keqes në botë. E keqja është shumë e keqe - dhe Zoti e urren atë edhe më shumë sesa ne. Kështu, ne mund të bashkohemi në britmën që dëgjohet në gjithë Shkrimet si përgjigje e shumë të këqijave dhe padrejtësive në botë: "Deri kur, O Zot?"
+
+`Lexoni Mateu 27:46. Si i kuptoni këto fjalë të Jezusit? Çfarë përcjellin në lidhje me mënyrën sesi e keqja preku Zotin në mënyrat më të habitshme?`
+
+Në kryq, Vetë Jezusi bëri pyetjen: " 'Perëndia Im, Perëndia Im, pse Më ke braktisur?' " (Mat. 27:46). Këtu veçanërisht shohim se Vetë Zoti preket nga e keqja, një e vërtetë e mahnitshme që theksohet fuqishëm në vuajtjet dhe vdekjen e Krishtit në kryq, ku e gjithë e keqja e botës ra mbi Të.
+
+Por edhe këtu ka shpresë. Ajo që Krishti bëri në kryq, mundi burimin e së keqes, Satanin, dhe përfundimisht do të zhbëjë plotësisht të keqen. Jezusi citoi këto fjalë nga Psalmi 22:1, dhe pjesa tjetër e Psalmit përfundon me triumf.
+
+`Në kryq, Jezusi priste me padurim një shpresë që, në atë kohë, nuk mund ta shihte. Si mund të gjejmë ngushëllim nga përvoja e Tij kur edhe ne nuk shohim shpresë para nesh?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/07/03.md b/src/sq/ss/2025-01/07/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..d1317e8586
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/07/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  "Ka Shumë Gjëra Që Nuk i Dimë"
+date:  10/02/2025
+---
+
+Fundi i historisë do të vijë me triumfin e dashurisë mbi të keqen. Por, ndërkohë mbeten shumë pyetje shqetësuese. Si mund të mendojmë dhe të flasim për problemin e së keqes në një mënyrë që mund të jetë e dobishme?
+
+`Lexoni Jobi 38:1-12. Si përgjigjja e Zotit ndaj Jobit na hedh dritë mbi problemin e së keqes? Sa dimë dhe nuk dimë në lidhje me ato që ndodhin në prapaskenë?`
+
+Në këtë histori, Jobi kishte vuajtur shumë dhe kishte shprehur vetë shumë pyetje në lidhje me të keqen dhe vuajtjen që i kishte rënë. Ai kërkoi një audiencë me Perëndinë në mënyrë që të kërkonte përgjigje për pyetjen e tij, duke mos ditur sa shumë gjëra po ndodhnin në prapaskenë, në oborrin qiellor (shiko Jobi 1-2).
+
+Përgjigjja e Zotit ndaj Jobit ishte e habitshme. Konkretisht, "Zoti iu përgjigj Jobit në mes të furtunës dhe i tha: 'Kush është ai që e errëson planin Tim me fjalë që nuk kanë kuptim?' " (Jobi 38:1, 2). Një përkthim e thotë kështu: "Pse flet kaq shumë kur di kaq pak?" (Jobi 38:2, CEV). Dhe, Zoti shton tek Jobi 38:4, " 'Ku ishe kur Unë hidhja themelet e tokës? Thuaje, në rast se ke aq zgjuarsi'".
+
+`Lexoni Jobi 42:3. Si na ndriçon përgjigjja e Jobit të kuptojmë pozicionin tonë?`
+
+Me përgjigjen e Tij ndaj Jobit, Zoti ia bëri të qartë Jobit se ka shumë gjëra që Jobi nuk i dinte dhe nuk i kuptonte. Ashtu si Jobi, edhe ne duhet të pranojmë me përulësi se ka shumë gjëra që po ndodhin në botë, dhe prapa skenave, për të cilat nuk dimë asgjë. Fakti që ne mund të mos e dimë se cilat janë përgjigjet e pyetjeve tona, nuk do të thotë se nuk ka përgjigje të mira apo se një ditë asgjë nuk do të zgjidhet. Deri atëherë, ne duhet të besojmë në mirësinë e Zotit, e cila na është zbuluar në shumë mënyra.
+
+`Mendoni se sa pak dimë për çdo gjë. Atëherë, pse duhet të mësojmë të jetojmë me pyetje pa përgjigje për temat më të vështira: e keqja dhe vuajtja?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/07/04.md b/src/sq/ss/2025-01/07/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..6082662abf
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/07/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Theisti Skeptik
+date:  11/02/2025
+---
+
+Zoti shpall tek Isaia 55:8, 9, " 'Duke qenë se mendimet e Mia nuk janë mendimet tuaja, dhe as rrugët tuaja nuk janë rrugët e Mia', thotë ZOTI. 'Ashtu si qiejt janë më të larta se toka, kështu edhe rrugët e Mia janë më të larta se rrugët tuaja, dhe mendimet e Mia janë më të larta se mendimet tuaja'".
+
+Mendimet e Zotit janë shumë më të larta se tonat. Ne as që mund t’i imagjinojmë ndërlikimet e planit të Perëndisë për historinë. Duke pasur parasysh këtë, pse duhet të presim që të jemi në gjendje të dimë se cilat janë arsyet për atë që bën ose nuk bën në situata të ndryshme?
+
+Një mënyrë për të trajtuar problemin e së keqes, bazuar në njohjen sesa pak dimë, duhet "theizmi skeptik". Theisti skeptik është ai që beson se Zoti ka një arsye të mirë për mënyrën sesi vepron, por duke qenë se njohuria jonë është e kufizuar, nuk duhet të presim që të jemi në gjendje të dimë se cilat janë këto arsye. Theisti skeptik është dyshues në lidhje me kapacitetin njerëzor për të qenë i vetëdijshëm ose për të kuptuar plotësisht arsyet e Perëndisë në lidhje me të keqen në këtë botë. Thjesht se nuk mund të shihen, për shembull, mikrobet në ajër gjenden kudo përreth nesh, dhe kjo nuk do të thotë se nuk ekzistojnë pasi nuk i shohim. Fakti që dikush nuk e di se cilat janë arsyet e Perëndisë, nuk do të thotë se Zoti nuk ka arsye të mirë.
+
+`Lexoni Psalmi 73. Si e trajton psalmisti të keqen dhe padrejtësinë rreth tij? Çfarë sheh ai që e bën atë ta shohë nga një këndvështrim tjetër?`
+
+Psalmisti ishte thellësisht i shqetësuar nga e keqja në botë. Ai pa përreth tij dhe vuri re të pabesët që përparonin. Gjithçka dukej e padrejtë. Nuk kishte përgjigje për të dhënë. Ai pyet veten nëse ia vlen të besosh dhe t'i shërbesh Zotit. Derisa, domethënë, ai pa në shenjtërore.
+
+Shenjtërorja siguron një pjesë të çelësit të problemit të së keqes - domethënë, njohja se ekziston një Gjykatës i drejtë që do të sjellë drejtësi dhe gjykim në kohën e Tij.
+
+`Si mundet kuptimi Adventist i gjykimit dhe doktrina e shenjtërores të hedhë dritë mbi problemin e së keqes? A është e dobishme për ju të dini se, ndërsa ne kemi shumë pyetje tani, detajet e historisë dhe gjykimet e drejta të Zotit do të zbulohen në fund?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/07/05.md b/src/sq/ss/2025-01/07/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..98fdcf7e87
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/07/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Mbrojtja e Vullnetit të Lirë
+date:  12/02/2025
+---
+
+Sado që nuk i kuptojmë mendimet dhe rrugët e Perëndisë, Shkrimi na zbulon disa gjëra që na ndihmojnë për të adresuar problemin e së keqes. Një mënyrë për ta adresuar problemin logjik të ekzistencës të së keqes është mbrojtja e vullnetit të lirë.
+
+Kjo është pikëpamja se e keqja është rezultat i keqpërdorimit të vullnetit të lirë të krijesave. Zoti, pra, nuk është fajtor për të keqen, sepse e keqja është rezultat i krijesave, të cilat keqpërdorin vullnetin e lirë që Zoti na ka dhënë për një arsye të mirë. Atëherë, pse, Zoti do të jepte një vullnet të tillë të lirë? Për këtë, C. S. Lewis një herë shkroi se "vullneti i lirë, megjithëse e bën të mundur të keqen, është gjithashtu e vetmja gjë që bën të mundur çdo dashuri ose mirësi ose gëzim që ia vlen ta kesh. Një botë e automateve – krijesa, që funksionojnë si makineri - vështirë se do t'ia vlente të krijohej. Lumturia që Perëndia krijoi për krijesat e Tij më të larta është lumturia e të qenit të lirë, të bashkuar vullnetarisht me Të dhe me njëri-tjetrin... Dhe për ta bërë këtë, ata duhet të jenë të lirë" - Mere Christianity (New York: MacMillian, 1960), f. 52.
+
+`Lexoni Zanafilla 2:16, 17. Si e shfaqin këto vargje lirinë morale që iu dha Adamit dhe Evës?`
+
+Pse u urdhëruan nëse nuk do kishin vullnet të lirë si fillim? Adami dhe Eva hëngrën frytin e ndaluar, dhe që atëherë, planeti ynë është mbushur me të keqen. Te Zanafilla 4, kapitulli tjetër pas rënies, pasojat e tmerrshme të mëkatit shihen në vrasjen e Abelit nga vëllai i tij. Tregimi i Rënies tregon sesi vullneti i lirë i Adamit dhe Evës që u keqpërdor, solli mëkatin dhe të keqen në historinë e planetit tonë.
+
+Gjatë gjithë Shkrimit, ne shohim realitetin e vullnetit të lirë moral.(Shiko Lgj. Përt. 7:12, 13; Joz. 24:14, 15; Ps. 81:11-14; dhe Isa. 66:4). Çdo ditë të jetës sonë, në një farë mënyre, ne vetë ushtrojmë vullnetin e lirë që na është dhënë nga Krijuesi ynë. Pa vullnet të lirë, ne nuk do të ishim njerëzor. Do të ishim më tepër si një makinë, apo robot pa mend.
+
+`Sony Corporation ka krijuar një qen robot, që quhet Aibo. Nuk sëmuret, nuk ka pleshta, nuk kafshon, nuk ka nevojë për gjilpëra, dhe nuk lëshon qime. A do e zëvendësonit qenin tuaj të vërtetë prej mishi dhe gjaku, me një qen si Aibo? Nëse jo, si mund t'ju ndihmojë zgjedhja juaj të kuptoni më mirë pse Zoti na krijoi kështu, me vullnet të lirë - pavarësisht rreziqeve?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/07/06.md b/src/sq/ss/2025-01/07/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..f202501630
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/07/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Dashuria dhe e Keqja?
+date:  13/02/2025
+---
+
+Zoti u ka dhënë krijesave vullnet të lirë, sepse është e nevojshme për dashurinë; keqpërdorimi i këtij vullneti të lirë është shkaku i së keqes. Sërish, ngelen shumë pyetje. Zoti e lejon të keqen (për një kohë), ndërsa e përçmon me pasion, sepse nëse do përjashtonte mundësinë e saj do përjashtonte edhe dashurinë dhe, nëse do e shkatërronte atë para kohe do të dëmtonte besimin e nevojshëm për dashurinë.
+
+"Toka ishte e errët për shkak të keqkuptimit të Perëndisë. Që hijet e zymta të ndriçoheshin, që bota të kthehej tek Zoti, fuqia mashtruese e Satanit duhej thyer. Kjo nuk mund të bëhej me forcë. Ushtrimi i forcës është në kundërshtim me parimet e qeverisjes së Perëndisë; Ai dëshiron vetëm shërbimin e dashurisë; dhe dashuria nuk mund të urdhërohet; nuk mund të fitohet me anë të forcës apo autoritetit. Dashuria zgjohet vetëm nga dashuria. Të njohësh Perëndinë do të thotë ta duash Atë; karakteri i Tij duhet të shfaqet në kontrast me karakterin e Satanit" - Ellen G. White, Dëshira e Kohërave, f. 22.
+
+Pa vullnet të lirë, nuk mund të ketë dashuri dhe nëse Zoti është dashuri, atëherë duket qartë se nuk ka mundësi që Zoti të mohojë dashurinë apo lirinë e nevojshme që dashuria të ekzistojë. Mund të supozojmë gjithashtu se, nëse do e dinim fundin që nga fillimi, ashtu siç e di Zoti, nuk do të donim që Ai të na hiqte lirinë tonë. Në fund të fundit, kush do donte të jetonte në një univers pa dashuri?
+
+`Lexoni Romakët 8:18 dhe Zbulesa 21:3, 4. Si këto tekste na japin konfidencën për të besuar në mirësinë e Perëndisë, pavarësisht gjithë së keqes në botën tonë?`
+
+Edhe kur nuk mund të shohim përmes errësirës, Zoti mund të shohë fundin që nga fillimi. Ai mund të shohë, gjithashtu, lumturinë e përjetshme të premtuar për të gjithë që vendosin besimin e tyre tek Jezusi. Sipas Romakëve 8:18, "Vuajtjet e kohës së tanishme nuk vlejnë aspak të krahasohen me lavdinë që do të shfaqet në ne". A i besojmë këtij premtimi të mrekullueshëm?
+
+Gjithashtu, dashuria dhe liria që kërkojmë ishin kaq të shenjta, saqë në vend që të na i mohonte, Jezusi e dinte se për to do duhej të shkonte në kryq, atje ku do të vuante shumë. Megjithatë, Ai na e dha gjithsesi këtë liri, duke ditur sesa shumë do i kushtonte. Pse ky është një mendim kaq vendimtar për ta kujtuar?
+
+`Si na ndihmon mbajtja parasysh e faktit se Zoti na jep vullnet të lirë, që të mos gabojmë, duke menduar se çdo gjë që ndodh është vullneti i Zotit?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/07/07.md b/src/sq/ss/2025-01/07/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..b4474b2e04
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/07/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Për më tepër studim
+date:  14/02/2025
+---
+
+Lexoni Ellen G. White, "Pse U Lejua Mëkati"? f. 33-43, te Patriarkë dhe Profetë.
+
+"Edhe kur ishte hedhur nga qielli, Mençuria e Pafund nuk e shkatërroi Satanin. Meqenëse vetëm shërbimi i dashurisë mund të jetë i pranueshëm për Perëndinë, besnikëria e krijesave të Tij duhet të mbështetet në një bindje për drejtësinë dhe dashamirësinë e Tij. Banorët e qiellit dhe të botëve, duke qenë të papërgatitur për të kuptuar natyrën apo pasojat e mëkatit, nuk mund ta shihnin në atë kohë drejtësinë e Perëndisë në shkatërrimin e Satanit. Sikur ai të fshihej menjëherë nga ekzistenca, disa do t'i kishin shërbyer Zotit nga frika në vend të dashurisë. Ndikimi i mashtruesit nuk do të ishte shkatërruar plotësisht, as fryma e rebelimit nuk do të ishte zhdukur plotësisht. Për të mirën e gjithë universit në epoka të pafundme, atij i duhej lejuar të nxirrte më në pah parimet e tij, që akuzat që kishte ngritur ndaj qeverisjes hyjnore të mund të dilnin në dritën e tyre të vërtetë dhe të shiheshin nga gjithë krijesat, dhe drejtësia dhe mëshira e Perëndisë si dhe ligji i Tij i pandryshueshëm, të qëndronin përtej çdo pikëpyetjeje.
+
+"Rebelimi i Satanit do të ishte një mësim për universin gjatë gjithë epokave të ardhshme - një dëshmi e përhershme për natyrën e mëkatit dhe rezultatet e tij të tmerrshme. Veprimi i sundimit të Satanit, efektet e tij mbi njerëzit dhe engjëjt, do të tregonin se cili është fryti i lënies mënjanë të autoritetit hyjnor. Do të dëshmonte se me ekzistencën e qeverisë së Perëndisë, lidhet mirëqenia e të gjithë krijesave që Ai ka bërë. Kështu, historia e këtij eksperimenti të tmerrshëm rebelimi duhej të ishte një mbrojtje e përhershme për të gjitha qeniet e shenjta, për t'i parandaluar ata që të mashtroheshin nga natyra e shkeljes, për t'i ruajtur që të mos i jepeshin mëkatit, dhe të vuanin dënimin e tij" - Ellen G. White, Patriarkë dhe Profetë, f. 42, 43.
+
+**Pyetje për diskutim**
+
+`1. "Theodicia" është një term që përdoret për justifikimin e Zotit përballë së keqes. Por nuk është justifikim i vetë së keqes. Imagjinoni dikë në parajsë që thotë, "Oh, po, Jezus, tani e kuptoj pse familja ime u torturua dhe u vra para syve të mi. Po, tani çdo gjë ka kuptim. Faleminderit, Jezus"! Kjo është absurde. Si mund të kuptojmë se është Zoti, jo e keqja, që shfajësohet në fund të konfliktit të madh? (Shikoni mësimin nëntë).`
+
+`2. A jeni ndjerë ndonjëherë si Jobi? A jeni tunduar ndonjëherë të mendoni se nuk mund të ketë një shpjegim të mirë për vuajtjet që keni përjetuar ju apo të dashurit tuaj? Si e kuptoni përfundimin e Jobit se kishte "shqiptuar atë që" ai "nuk kuptonte" (Jobi 42:3) dhe si hedh dritë mbi pozicionin tonë në raport me pyetjet tona?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/07/info.yml b/src/sq/ss/2025-01/07/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..72edb49e85
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/07/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Problemi i së Keqes"
+start_date: "08/02/2025"
+end_date: "14/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/07/inside-story.md b/src/sq/ss/2025-01/07/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..557ca86df3
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/07/inside-story.md
@@ -0,0 +1,43 @@
+---
+title:  Histori misionare
+date:  14/02/2025
+---
+
+#### Ëndërr e pamundur
+
+_Egi_
+
+Shënim: Egi ishte një ndër mësueset e para të shkollës se vetme Adventiste në Mongoli, kur ajo u hap, në vitin 2009. Ajo sapo ishte diplomuar në një universitet mongolian dhe nuk kishte përvojë në shkollë Adventiste. Ajo dhe mësueset e tjera i drejtuan 13 fëmijët me lutje dhe pasion. Sot, Shkolla Tusgal ka 250 nxënës. Kjo është historia e Egit.
+
+Egi jepte mësim në shkollën Adventiste në Mongoli, por ajo dëshironte të kishte edhe ajo vetë edukim Adventist. Ajo pyeste veten: “Si mund ta tregoj më mirë dashurinë e Perëndisë?”
+
+Vitet kalonin dhe Egi ndiqte seminare rreth edukimit Adventist në Mongoli. Por seminarët ishin të shkurtër dhe Egi dëshironte më shumë. Ajo lutej. Ajo filloi të lutej edhe për Institutin Adventist të Edukimit të Avancuar në Filipine, kur mori vesh se aty ofrohej Master në edukim. Por ëndrra e saj dukej e pamundur. Ajo u lut për 10 vjet.
+
+Atëherë, Divizioni Verior i Azisë dhe Paqësorit, ku përfshihet edhe Mongolia, i ofroi Egit një bursë për të studiuar në Institutin Adventist. Ajo ishte tejet e gëzuar. Perëndia i ishte përgjigjur lutjeve te saj. Por ajo nuk e dinte a mund ta pranonte bursën, e cila mbulonte vetëm shpenzimet e edukimit. Asaj do t’i duhej të paguante shpenzimet e banimit dhe ushqimin. Ajo kishte gjithashtu bashkëshortin dhe dy fëmijë të vegjël, që nuk mund t’i linte vetëm. Atyre do t’u duhej të blinin biletat e udhëtimit dhe dy djemtë do të kishin shpenzime që të studionin në shkollën Adventiste në Filipine.
+
+Egi u lut dhe u lut. Ëndrra e saj dukej e pamundur. Atëherë ajo dhe bashkëshorti vendosën të hidhnin një hap besimi. Ata shitën makinën dhe mobiljet. Por edhe kur shtuan gjithçka që kishin kursyer, nuk ishin të mjaftueshme. Atë natë, Egi ra të flinte e shqetësuar.
+
+Atë natë, pa një ëndërr. Ajo ecte para mbrapa në një dhomë pa dyer dhe pa dritare. Nuk kishte si të dilte. Atëherë, Perëndia i dha një copë letër dhe i tha: “Unë do të të ndihmoj.” Një çast më vonë, ishte ulur në pjesën e mbrapme të një kamioni të vogël, që po udhëtonte. Kamioni ndaloi para shinave të trenit, kaloi një tren, dhe kamioni vazhdoi rrugën. Egi u zgjua dhe nuk ndiente më asnjë shqetësim. Kujtonte fjalët e Perëndisë “Unë do të të ndihmoj.” Egi nuk ishte më e shqetësuar por ende nuk e dinte çfarë do të bënin. Ëndrra dukej e pamundur.
+
+Disa ditë më vonë, ndërsa Egi po shkonte në kishë, një të shtunë në mëngjes, syri i kapi diçka të pazakontë. Një pemë e madhe po rritej në mes të një garazhi privat. Rrënjët e pemës ishin thellë në tavanin prej çimentoje të garazhit. Egi mendoi “Nuk është e mundur që një pemë të rritet në tavanin prej çimentoje.”
+
+Menjëherë, i erdhën në mendjen fjalët e ëngjëllit për Marinë “Për Perëndinë asgjë nuk është e pamundur.” (Luka 1:37)
+
+Ajo mendoi: “Perëndia po më tregon se për Të çdo gjë është e mundur.”
+
+Egi bëri një foto të pemës dhe ua tregoi shoqeve në kishë. Ajo nuk kishte më dyshime se ajo dhe familja do të shkonin në Filipine. Dhe ashtu u bë.
+
+Gjatë javëve në vazhdim, Egi bleu biletën dhe iku nga Mongolia. Perëndia bekoi edhe fluturimin e saj. Ajo kishte një pritje prej gjashtë orësh në Turqi dhe arriti të takonte disa të afërm, që banonin aty.
+
+Kur arriti në Filipine, ishte vetëm, ashtu si ishte në kamionin që pa në ëndërr. Por ajo besonte se Perëndia do ta ndihmonte. Ajo besonte se një pemë mund të rritej në çimento. Ajo u lut dhe priti. Dy muaj më vonë, bashkëshorti shiti gjërat e fundit që kishin dhe ai pati lekë të mjaftueshme që të udhëtonte bashkë me fëmijët.
+
+Sot, familja jeton te Instituti Adventist për Edukimin e Avancuar dhe Egi po kryen masterin në Edukim. Ajo është shumë e lumtur. Ëndrra e saj e pamundur po përmbushet.  Ajo po merr edukim Adventist dhe mezi pret të ndajë dashurinë e Perëndisë, në mënyra të reja, kur të kthehet në shtëpi.
+
+— Duhet të shohim Perëndinë dhe jo problemet tona dhe duhet të ecim përpara me më shumë besim, - tha ajo. – Kur Izraelitët dolën nga Egjipti, ata ndaluan, të frikësuar, para Detit të Kuq. Por kur hodhën një hap besimi, ata panë që Perëndia hapi detin, në mënyrë të mrekullueshme. Ndaj, ecni përpara me Perëndinë, me besim, lutje dhe falenderim.
+
+Lutuni për Egin dhe mësueset e tjera në Shkollën Tusgal, shkolla e vetme Adventiste në Mongoli. Një pjesë e një oferte të mëparshme të Sabatit të 13të ndihmoi në ndërtimin e klasave dhe bibliotekës së re. Faleminderit që planifikoni një ofertë bujarë për një 29 mars, për projektet e këtij tremujori në Mongoli dhe në vende të tjera të Divizionit Verior të Azisë dhe Paqësorit.
+
+**Fakte të shpejta**:
+
+- Në Mongoli është shumë e zakonshme të këndosh ndërsa nget kalin. Këngëtarët përdorin grykën për të prodhuar dy lloj tingujsh të ndryshëm, një teknike e njohur me emrat “Këndim Gryke”  ose “Këndim Komi”.
+- Një nga sistemet e para të postës ndërkombëtare u krijua nga Gengis Kan për të kontrolluar Perandorinë Mongoliane. Në sistemin Jam, u vendosën stacione 22-64 km larg njëri tjetrit, dhe mesazhet kaloheshin duke ndërruar kalin dhe kalorësin në çdo stacion. Kështu mesazhet vazhdonin të përcilleshin, pa lodhur kuajt apo kalorësit.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/08/01.md b/src/sq/ss/2025-01/08/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..9fb5b44be8
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/08/01.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Vullneti i Lirë, Dashuria, dhe Providenca Hyjnore
+date:  15/02/2025
+---
+
+### Lexoni për studimin e kësaj jave
+Luka 13:34; Jer. 32:17–20; Heb. 1:3; Lgj. Përt. 6:4, 5; Ef. 1:9–11; Gjoni 16:33.
+
+> <p>Vargu Përmendësh</p>
+> " 'Jua kam thënë këto gjëra, që ta keni paqen në Mua. Në botë do të keni mundime, por merrni zemër, Unë e munda botën!' " (Gjoni 16:33).
+
+Providenca është një fjalë që përdoret për të përshkruar veprimin e Perëndisë në botë. Mënyra sesi mendojmë për providencën/largpamësinë e Perëndisë bën një ndryshim të madh në mënyrën sesi lidhemi me Perëndinë, me të tjerët dhe çfarë mendojmë për problemin e së keqes.
+
+Të Krishterët kanë keqkuptime të ndryshme në lidhje me providencën hyjnore. Disa besojnë se Zoti e ushtron fuqinë e Tij në një mënyrë, që përcakton të gjitha ngjarjet që do vijojnë. Ai madje zgjedh se kush do të shpëtohet dhe kush do të humbasë! Në këtë pikëpamje, njerëzit nuk janë të lirë të zgjedhin përveç asaj që Perëndia dekreton. Në fakt, njerëzit që besojnë në këtë mënyrë, argumentojnë se edhe dëshirat njerëzore përcaktohen nga Zoti.
+
+Në fakt, dëshmitë e forta biblike tregojnë se Perëndia nuk përcakton gjithçka që ndodh. Përkundrazi, Ai u jep njerëzve vullnet të lirë, madje deri në pikën ku ata (dhe engjëjt) mund të zgjedhin të veprojnë drejtpërdrejt kundër vullnetit të Tij. Historia e Rënies në mëkat, dhe e së keqes, është një shprehje dramatike dhe tragjike e rezultateve të abuzimit me këtë vullnet të lirë. Plani i shpëtimit u krijua për të korrigjuar tragjedinë e shkaktuar nga keqpërdorimi i vullnetit të lirë.
+
+Studioni mësimin e kësaj jave për t’u përgatitur për Sabatin, 22 Shkurt.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/08/02.md b/src/sq/ss/2025-01/08/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..f54358a6b3
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/08/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Zoti Ynë Sovran
+date:  16/02/2025
+---
+
+"Zoti është sovran", u mësonte pastori i rinisë grupit të tij në shkollë. "Kjo do të thotë se Ai kontrollon gjithçka që ndodh". Një nxënës i hutuar i shkollës iu përgjigj: "Pra, Zoti ishte në kontroll kur ngordhi qeni im? Pse Zoti do ta vriste qenin tim"?
+
+Duke u përpjekur t'i përgjigjej kësaj pyetjeje, pastori i të rinjve u përgjigj: "Kjo është e vështirë. Por ndonjëherë Zoti na lejon të kalojmë kohë të vështira në mënyrë që të jemi të përgatitur për gjëra edhe më të vështira në të ardhmen. Mbaj mend sa e vështirë ishte kur ngordhi qeni im. Por kur e kalova atë, pata mundësi të përballesha me një kohë edhe më të vështirë më vonë kur më vdiq gjyshja. A ka kuptim kjo"?
+
+Pas një pauze të gjatë, nxënësi i shkollës iu përgjigj: "Pra, Zoti vrau qenin tim për të më përgatitur kur të vrasë gjyshen time?" - Marc Cortez, cituar në John C. Peckham, Divine Attributes: Knowing the Covenantal God of Scripture (Michigan: Baker Academic, 2021), f. 141.
+
+Njerëzit ndonjëherë supozojnë se gjithçka që ndodh është ashtu siç Zoti e dëshiron. Çfarëdo që të ndodhë në botë është pikërisht ashtu siç Zoti donte të ndodhte. Në fund të fundit, Zoti është i plotfuqishëm. Atëherë, si mund të ndodhë një gjë që Zoti nuk e dëshiron? Prandaj, pa marrë parasysh se çfarë ndodh pa marrë parasysh sa e keqe, paska qenë vullneti i Zotit. Në vija të trasha, kjo është ajo se çfarë mëson kjo teologji.
+
+`Lexoni Psalmi 81:11-14; Isaia 30:15, 18; Isaia 66:4; dhe Luka 13:34. Çfarë thonë këto vargje në lidhje me pyetjen nëse vullneti i Zotit bëhet gjithmonë?`
+
+Ndërkohë që shumë njerëz besojnë se Zoti duhet të marrë gjithmonë atë që dëshiron, Bibla na tregon një histori tjetër. Herë pas here, Shkrimet e përshkruajnë Zotin që përjeton dëshira të paplotësuara. Pra, ajo që ndodh shpesh bie ndesh me atë që Zoti thotë në të vërtetë se dëshiron të ndodhë. Në shumë raste, Perëndia deklaron në mënyrë të qartë se ajo që po ndodh është e kundërta e asaj që Ai dëshiron. Ai donte një rezultat të mirë për popullin e Tij, por ata zgjodhën një tjetër në vend të tij. Vetë Zoti vajton: " 'Populli Im nuk do t'ia vërë veshin zërit Tim... Ah, sikur populli Im të më dëgjonte, sikur Izraeli të ecte në rrugët e Mia! Do të poshtëroja menjëherë armiqtë e tij' " (Ps. 81:11, 13, 14).
+
+`Mendoni për implikimet e çdo teologjie që i atribuon vullnetit të drejtpërdrejtë të Zotit gjithçka që ndodh. Çfarë lloj problemesh të thella, veçanërisht në kontekstin e së keqes, do të krijonte një teologji e tillë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/08/03.md b/src/sq/ss/2025-01/08/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..26d9b34295
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/08/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Pantokrator
+date:  17/02/2025
+---
+
+Gjatë gjithë Shkrimit, fuqia e mahnitshme e Perëndisë është bërë e dukshme. Bibla përfshin rrëfime të panumërta për Zotin që ushtron fuqinë e Tij dhe bën mrekulli. Dhe megjithatë, pavarësisht kësaj, ndodhin shumë gjëra që Zoti nuk dëshiron të ndodhin.
+
+`Lexoni Zbulesa 11:17, Jeremia 32:17-20, Luka 1:37, dhe Mateu 19:26. Konsideroni gjithashtu Hebrenjtë 1:3. Çfarë na mësojnë këto vargje në lidhje me fuqinë e Perëndisë?`
+
+Këto tekste dhe të tjera na mësojnë se Perëndia është i plotfuqishëm dhe se Ai mban botën me fuqinë e Tij. Në të vërtetë, Zbulesa vazhdimisht i referohet Zotit si "Zoti Perëndi i Plotfuqishëm" (për shembull, Zb. 11:17; krahaso me 2 Kor. 6:18, Zb. 1:8, Zb. 16:14; Zb. 19:15, Zb. 21:22) dhe fjala e përkthyer "i Plotfuqishëm" (pantokrator) fjalë për fjalë do të thotë "i gjithëfuqishëm". Fakti se Zoti është i gjithëfuqishëm nuk pohohet vetëm me fjalë, por shfaqet në shumë raste të mahnitshme ku Zoti përdor fuqinë e Tij për të çliruar popullin e Tij ose ndërhyn mrekullisht në botë.
+
+Megjithatë, të thuash se Perëndia është "i gjithëfuqishëm" nuk do të thotë se Zoti mund të bëjë gjithçka. Shkrimi mëson se ka disa gjëra që Zoti nuk mund t'i bëjë; si për shembull, 2 Timoteut 2:13 thotë se Perëndia "nuk mund të mohojë Veten".
+
+Prandaj, shumica e të Krishterëve bien dakord se Zoti është i gjithëfuqishëm (omnipotent), që do të thotë se Zoti ka fuqinë të bëjë çfarë të dojë, por kjo nuk përfshin rënien në kontraditë - pra, të bëjë gjithçka që është logjikisht e mundur dhe në përputhje me natyrën e Perëndisë. Që disa gjëra nuk janë të mundura për Perëndinë se bien në kontraditë duket qartë në lutjen e Krishtit në Gjetsemani. Ndërkohë që Krishti pohoi se
+
+"me Perëndinë gjithçka është e mundur' " (Mat. 19:26), Ai gjithashtu iu lut Atit teksa po i afrohej kryqëzimit", 'Ati Im, në qoftë se është e mundur, largoje prej Meje këtë kupë; megjithatë, jo si dua Unë, por si do Ti' " (Mat. 26:39).
+
+Sigurisht, Ati zotëronte fuqinë e madhe për të çliruar Krishtin nga vuajtjet e kryqit, por Ai nuk mund ta bënte këtë duke shpëtuar në të njëjtën kohë edhe mëkatarët. Duhej zgjedhur o njëra o tjetra, jo të dyja bashkë.
+
+`Shkrimet gjithashtu na mësojnë se Zoti dëshiron t'i shpëtojë të gjithë (për shembull, 1 Tim. 2:4-6, Titit 2:11, 2 Pjet. 3:9, Ezek. 33:11), por jo të gjithë do të shpëtohen. Çfarë na mëson ky fakt në lidhje me realitetin e vullnetit të lirë dhe kufijtë e fuqisë së Zotit në raport me qeniet që iu është thënë ky vullnet i lirë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/08/04.md b/src/sq/ss/2025-01/08/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..ca774e81fc
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/08/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Të Duash Perëndinë
+date:  18/02/2025
+---
+
+Fakti se Zoti është i gjithëfuqishëm nuk do të thotë se Ai mund të bëjë logjikisht të pamundurën. Prandaj, Zoti nuk mund të paracaktojë që dikush ta dojë Atë lirisht. Nëse të bësh diçka lirisht do të thotë ta bësh atë pa qenë dikush që e paracakton, atëherë me përkufizim, është e pamundur ta bësh dikë të bëjë diçka lirshëm. Me pak fjalë, siç e kemi parë dhe duhet të ri-theksojmë - Zoti nuk mund të detyrojë askënd që ta dojë Atë, sepse në momentin që kjo gjë detyrohet, nuk është më dashuri.
+
+`Lexoni Mateu 22:37 dhe Ligji i Përtërirë 6:4, 5. Çfarë na mësojnë këto vargje për realitetin e vullnetit të lirë?`
+
+Urdhërimi më i madh, ta duash Perëndinë, dëshmon se Perëndia, me të vërtetë dëshiron që të gjithë ta duan Atë. Megjithatë, jo të gjithë e duan Zotin. Pse, pra, Zoti thjesht të bëjë që çdokush ta dojë Atë? Sërish, kjo është për shkak të dashurisë, që për të qenë dashuri, duhet të jepet me liri.
+
+`Lexoni Hebrenjtë 6:17, 18 dhe Titi 1:2. Çfarë na mësojnë këto vargje për Perëndinë?`
+
+Sipas Numrave 23:19, " 'Zoti nuk është njeri, që [të] gënjejë' " (ESV). Zoti nuk gënjen kurrë (Titit 1:2); Zoti e mban gjithmonë fjalën e Tij dhe nuk thyen asnjë premtim (Heb. 6:17, 18). Në të njëjtën mënyrë, nëse Zoti ka premtuar ose i është përkushtuar diçkaje, veprimet e Tij në të ardhmen kufizohen moralisht nga ai premtim.
+
+Kjo do të thotë se, për aq sa Perëndia, në shumicën e rasteve u jep krijesave lirinë për të zgjedhur ndryshe nga ajo që do donte Zoti, zgjedhja e njerëzve nuk varet nga Ai. Nëse Zoti është angazhuar për t'u dhënë vullnet të lirë krijesave, njerëzit kanë aftësinë për ta ushtruar lirinë e tyre në mënyra që shkojnë kundër dëshirave ideale të Perëndisë. Tragjikisht, shumë njerëz e ushtrojnë lirinë e tyre në këtë mënyrë, dhe në përputhje me rrethanat, ka shumë gjëra që ndodhin të cilat Zoti dëshiron të mos ndodhin, por që nuk janë direkt në dorën e Zotit.
+
+`Çfarë keni bërë që e dinit se Zoti nuk donte që ta kishit bërë? Çfarë ju mëson kjo për realitetin - dhe pasojat e mundshme të frikshme - të vullnetit të lirë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/08/05.md b/src/sq/ss/2025-01/08/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..3ac0076f30
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/08/05.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Vullnetet Ideale dhe Përmirësuese të Perëndisë
+date:  19/02/2025
+---
+
+`Lexoni Efesianët 1:9-11. Çfarë thotë ky tekst për paracaktimin? A janë disa njerëz të paracaktuar për t'u shpëtuar dhe disa të tjerë për të humbur?`
+
+Fjala Greke që përkthehet këtu dhe në vende të tjera të Shkrimit si "paracaktim" (prohorizo) nuk thotë në vetvete se Zoti paracakton historinë në mënyrë shkakësore. Përkundrazi, fjala greke thjesht do të thotë "të vendosësh paraprakisht".
+
+Sigurisht, dikush mund të vendosë diçka paraprakisht në mënyrë të njëanshme, ose mund të vendosë diçka paraprakisht në një mënyrë që merr parasysh vendimet e lira të të tjerëve. Shkrimet na mësojnë se Zoti bën këtë të fundit.
+
+Këtu dhe në vende të tjera (për shembull, Rom. 8:29, 30), fjala e përkthyer "paracaktim" i referohet asaj që Zoti planifikon për të ardhmen pasi ka marrë parasysh atë që Zoti e di paraprakisht për zgjedhjet e lira të krijesave. Kështu, Zoti mund ta drejtojë historinë në mënyrë providenciale drejt dëshirave të Tij të mira për të gjithë, edhe ndërkohë që respekton lirinë e krijesës që nevojitet për të pasur një marrëdhënie të vërtetë dashurie.
+
+Efesianët 1:11 thotë se Zoti "vepron në gjithça sipas këshillës së vullnetit të Tij". A do të thotë kjo se Zoti paracakton gjithçka që do të ndodhë ashtu siç Ai dëshiron? Lexoni të izoluar, Efesianët 1:9-11 që duket se pohon këtë pikëpamje. Sidoqoftë, ky interpretim do të binte në kundërshtim me shumë tekste që kemi parë më parë, të cilat tregojnë se ndonjëherë njerëzit refuzojnë "vullnetin e Zotit" (Luka 7:30; krahaso me Luka 13:34, Ps. 81:11-14). Nëse Bibla nuk bie në kundërshtim me veten, si duhen kuptuar këto pasazhe në një mënyrë që të jenë në përputhje me njëra-tjetrën?
+
+Ky pasazh ka kuptim nëse bën dallimin midis asaj që mund ta quajmë "vullneti ideal" dhe "vullneti korrigjues" i Zotit. "Vullneti ideal" i Zotit është ajo që Ai preferon të ndodhë dhe që do të ndodhte nëse çdokush do bënte gjithmonë pikërisht atë që Zoti do. Nga ana tjetër, "vullneti korrigjues" i Zotit është vullneti i Tij që ka marrë tashmë parasysh çdo faktor tjetër, përfshi këtu edhe vendimet e lira të krijesave, që ndonjëherë devijojnë nga ajo që preferon Zoti. Efesianët 1:11 duket se i referohet "vullnetit korrigjues" të Zotit.
+
+`Paranjohja e Zotit për të ardhmen është kaq e fuqishme, sa di gjithë zgjedhjet, përfshi zgjedhjet e këqija, që bëjnë disa njerëz dhe gjithsesi, Ai ende bën "gjithë gjërat të bashkëveprojnë për të mirën" (Rom. 8:28). Çfarë ngushëllimi gjeni në këtë të vërtetë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/08/06.md b/src/sq/ss/2025-01/08/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..5900137afe
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/08/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Krishti e Ka Mundur Botën
+date:  20/02/2025
+---
+
+Nëse gjithçka do të ndodhte sipas vullnetit ideal të Perëndisë, nuk do të kishte pasur kurrë të keqe, por vetëm lumturi të përsosur nga dashuria dhe harmonia. Në fund, universi do t'i kthehet këtij vullneti të përsosur ideal të Zotit. Ndërkohë, Zoti po bën vullnetin e Tij në një mënyrë që merr parasysh vendimet e lira të krijesave të Tij.
+
+Imagjinoni një konkurs bukëpjekësish, në të cilin të gjithë pjesëmarrësve u kërkohet të përdorin një grup të veçantë përbërësish, por nuk mund të shtojnë çdo përbërës që duan në mënyrë që të pjekin kekun që duan. Në fund, çfarëdo keku që të nxjerrë një bukëpjekës, do të jetë e përcaktuar, të paktën pjesërisht, nga disa përbërës që bukëpjekësi nuk i zgjodhi.
+
+Në të njëjtën mënyrë (me aspekt të kufizuar), për shkak se Zoti është zotuar të respektojë lirinë e nevojshme për dashurinë, shumë prej "përbërësve" që ka parë historia nuk janë zgjedhur nga Zoti, por janë pikërisht e kundërta e dëshirave të Perëndisë.
+
+Në këtë pikëpamje, providenca hyjnore nuk është thjesht një-dimensionale, sikur Zoti kontrollon në mënyrë të njëanshme gjithçka që ndodh. Përkundrazi, kjo kërkon (të paktën) një pamje dy-dimensionale të providencës së Perëndisë. Disa gjëra në këtë botë shkaktohen nga Zoti, por disa të tjera ndodhin si rezultat i vendimeve të lira të krijesave (si rasti i së keqes). Ndodhin shumë gjëra që Zoti nuk dëshiron të ndodhin.
+
+`Lexoni Gjoni 16:33. Çfarë shprese na tregon teksti, madje edhe në mes të mundimeve?`
+
+Veçanërisht në kohë vuajtjesh apo sprovash, besimi i njerëzve mund të lëkundet, sepse ata besojnë gabimisht se Perëndia do shpëtojë, ose të paktën duhet t'i kursejë ata nga vuajtjet dhe sprovat në këtë jetë. Por Jezusi na tregon një histori shumë të ndryshme, duke paralajmëruar ndjekësit e Tij se do të përjetojnë sprova dhe mundime në këtë botë, por ka shpresë, sepse Krishti e ka mundur botën (Gjoni 16:33).
+
+Fakti që hasim vuajtje dhe sprova nuk do të thotë se kjo është ajo që Zoti dëshiron idealisht për ne. Gjithmonë duhet të kemi parasysh tablonë e madhe: konfliktin e madh. Sido që të jetë, mund të kemi konfidencë/besim se, ndërkohë që e keqja në vetvete nuk është e nevojshme për të mirën, Zoti mund t'i kthejë ngjarjet e këqija për mirë. Dhe, nëse i besojmë Zotit, Perëndia mund të përdorë edhe vuajtjet tona për të na afruar me Të dhe për të na motivuar të jemi të dhembshur dhe të kujdesemi për të tjerët.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/08/07.md b/src/sq/ss/2025-01/08/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..141281749b
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/08/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Për më tepër studim
+date:  21/02/2025
+---
+
+Lexoni Ellen G. White, " 'Zoti Me Ne'", f. 19-26, te Dëshira e Kohërave.
+
+"Plani i shpëtimit tonë nuk ishte një mendim i mëvonshëm, një plan i formuluar pas rënies së Adamit. Ishte një zbulesë e 'misterit të mbajtur fshehur prej kohësh të pasosur' Rom. 16:25. Ishte shpalosja e parimeve që prej përjetësisë kanë qenë themeli i fronit të Perëndisë. Që nga fillimi, Perëndia dhe Krishti e dinin apostazinë e Satanit, dhe të rënies së njeriut përmes fuqisë mashtruese të apostazisë. Zoti nuk e caktoi që të ekzistonte mëkati, por Ai e parashikoi ekzistencën e tij, dhe mori masa për t’u përballur me pasojat e tmerrshme. Kaq e madhe ishte dashuria e Tij për botën, sa Ai dha Birin e Tij të vetëm-lindur, 'që kushdo që beson në Të, të mos humbasë, por të ketë jetë të përjetshme' Gjoni 3:16" - Ellen G. White, Dëshira e Kohërave, f. 22.
+
+**Pyetje për diskutim**
+
+`1. Nëse Zoti nuk merr gjithmonë atë që Ai do, si ndikon ky fakt në mënyrën sesi mendoni për atë që ndodh në këtë botë? Cilat janë disa nga implikimet praktike të të kuptuarit se Zoti ka dëshira të paplotësuara?`
+
+`2. Nëse i kthehemi analogjisë së kekut në mësimin e së Enjtes, mund të kuptojmë pse, megjithëse "Zoti dhe Krishti e dinin për apostazinë e Satanit", ata na krijuan gjithsesi. Dashuria duhej të gjendej në përzierjen e përbërësve, dhe kjo dashuri do të thoshte liri. Në vend që të mos na krijonte si qenie të afta për të dashur, Zoti na krijoi në mënyrë që të mund të donim, por këtë e bëri duke ditur se, në fund të fundit, do të çonte Jezusin tek kryqi. Çfarë duhet të na tregojë kjo sesa e shenjtë, thelbësore ishte dashuria për qeverisjen e Perëndisë saqë Krishti duhej të vuante në kryq në vend që të na mohonte atë liri që duhej për dashurinë?`
+
+`3. Shpesh ne vajtojmë për të keqen dhe vuajtjet në këtë botë, por sa shpesh ju duhet kohë të meditoni se Vetë Zoti vajton dhe hidhërohet nga vuajtjet dhe e keqja? Çfarë ndryshimi përbën për kuptimin tuaj për të keqen dhe vuajtjet kur kuptoni se Vetë Zoti vuajti për shkak të së keqes?`
+
+`4. Si ju ndihmon kjo e vërtetë - që shumë gjëra që ndodhin në këtë botë Zoti nuk i dëshiron - për t’u përballur me vuajtjet tuaja, veçanërisht kur nuk kanë kuptim dhe duket sikur asgjë nuk del për mirë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/08/info.yml b/src/sq/ss/2025-01/08/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..b5797d275b
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/08/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Vullneti i Lirë, Dashuria, dhe Providenca Hyjnore"
+start_date: "15/02/2025"
+end_date: "21/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/08/inside-story.md b/src/sq/ss/2025-01/08/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..d4e0f76557
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/08/inside-story.md
@@ -0,0 +1,55 @@
+---
+title:  Histori misionare
+date:  21/02/2025
+---
+
+#### Libër që ia vlen ta lexosh
+
+_Ju Jin_
+
+Kur Ju Jin ishte 9 vjeç, e ëma i dha një libër, që ta lexonte.
+
+— Meqë lexon shumë libra, duket të lexosh edhe këtë, — tha jo. — Është në gjuhën koreane dhe anglisht. Lexoje. Studioje. Është libër i mirë.
+
+Ishte libri i vogël, Hapa drejt Krishtit, i Ellen White.
+
+Deri atëherë, Ju Jin kishte lexuar vetëm libra në gjuhën koreane. Por Mamaja donte që ajo të mësonte anglisht. Ju Jin ishte shumë e bindur dhe filloi ta lexonte menjëherë. Ajo e lexonte çdo ditë në autobus, ndërsa shkonte dhe kthehej nga shkolla, në Korenë e Jugut. Teksti në anglisht ishte i vështirë ndaj ajo nuk e lexoi dhe e mbaroi librin në gjuhën koreane brenda javës. Ajo nuk kuptoi gjithçka që lexoi por filloi të kishte një bindje të fortë që duhej të pagëzohej. Ajo shkoi te Mamaja.
+
+— Dua të pagëzohem, — tha ajo.
+
+Mamaja buzëqeshi.
+
+— Kur të rritesh, mund të pagëzohesh, — tha ajo.
+
+Fëmijët Koreanë, zakonisht fillojnë të mendojnë rreth pagëzimit, rreth moshës 13 vjeçare. Por Ju Jin ishte 9 vjeç dhe duheshin edhe 4 vjet të tjera. Ajo nuk donte të priste. Por ajo ishte fëmijë i bindur.
+
+— Mirë, — tha ajo.
+
+Ajo nuk e përmëndi më pagëzimin. Koha kalonte dhe ajo vazhdonte të shkonte në kishë çdo të shtunë, si kishte bërë gjithmonë. Por ajo shkonte sepse dontë të merrte pjesë tek Rrugëzbuluesit dhe aktivitete të tjera, jo sepse dëshironte të kishte marrëdhënie më Perëndinë.
+
+Kur mbushi 13 vjeç, ajo u pagëuza bashkë me shoqet e saj. Por ajo nuk kishte të njëjtën bindje rreth pagëzimit, që kishte ndierë kur kishte qenë 9 vjeç.
+
+Gjatë adoleshencës, ajo filloi të kalonte gjithmonë e më shumë kohë me shoqet jo-të-Krishterë, dhe dashuria e saj për Perëndinë filloi të zbehej. Ajo hante si shoqet dhe ndonjëherë nuk shkonte në kishë. Ajo ndihej e lodhur të shtunave në mëngjes dhe nuk donte të përpiqej të shkonte në kishë. Ajo filloi të kishte edhe dyshime rreth ekzistencës së Perëndisë.
+
+Atëherë, një verë, kur ishte 16 vjeç, ajo pranoi të ishte vullnetare, gjatë një programi ungjillizues. Puna e saj ishte të shpërndante ftesat, që të ftonte të rinj të tjerë të shkonin në takime. Në takimin e parë, nuk erdhi askush nga ata që ajo kishte ftuar. Ajo u ndie e dështuar.
+
+Një misionar vuri re zhgënjimin e saj dhe u lut me të. Për çudinë e saj, shumë nga ata që ajo kishte ftuar erdhën në takimin e dytë. Një shkëndijë besimi u ndez në zemrën e saj.
+
+Më pas, një shi shumë i fortë, kërcënonte të ndërpriste takimin. Ajo u lut dhe shiu ndaloi. Takimi vazhdoi sipas planit.
+
+Kur Ju Jin u kthye në shkollën e mesme Adventiste, në vjeshtë, ajo ndihej ndryshe. Ajo filloi të merrte pjesë në një grup lutjeje, të drejtuar nga nxënësit, të quajtur “Të gjunjëzuarit”, që mblidhej çdo të premte, mbas adhurimit. Ajo mori një kopje tjetër të librit Hapa drejt Krishtit. Por, kësaj here, ajo nuk e mbaroi librin brenda javës. Ajo lexonte një kapitull në javë, bashkë me një grup nxënësish. Për të, ishte sikur e lexonte për herë të parë.
+
+Ju Jin tha se është e gëzuar që lexoi Hapa drejt Krishtit për herë të parë, kur ishte 9 vjeç.
+
+— Kur e lexova për herë të parë, ndieva në zemër një dëshirë shumë të fortë të ndiqja Jezusin dhe të pagëzohesha,  — tha ajo.
+
+Ajo është akoma më e lumtur, që e lexoi përsëri. Ajo tha se nuk ka kufi për leximin e këtij libri.
+
+— Me siguri, Perëndia do vijë sërish, — thotë ajo.
+
+Ju Jin studion në Akademinë Hankok Sahmiok, e cila do të marrë një pjesë të ofertave të Sabatit të 13të këtë tremujor, për të hapur një qendër trajnimi misionar dhe palestër në Seul, në Korenë e Jugut. Faleminderit që planifikoni një ofertë bujare për në 29 mars.
+
+**Shënime misionare**:
+
+- Në Maj 1904, një Korean me emrin Eung Hun Li, që po priste për anijen e tij për në Havai, po ecte gjatë një rruge në Kobe, Japono dhe pa një pllakë ku lexohej “Kisha e Sabatit të Ditës së Shtatë Ardhja e Dytë e Jezusit”. Pasi bisedoi pak em evangjelistin Kunija Hid, Eung Hun Li dhe një mik Korean studiuan Shkrimet e Shenjta dhe u bindën rreth mesazhit Adventist. Pas mesnate, në mbrëmjen para nisjës për në Havai, dy besimtarët Koreanë, bashkë me një grup besimtarësh Japonezë, shkuan në ujvarën Nunobiki dhe u bënë Adventistët e parë të të pagëzuar Adventiste.
+- Dy motra u përfshinë në punën e hershme në Kore. Në Janar 1907, Mimi Sharfenberg shkoi atu dhe brenda dy vitesh kishte hapur shkollën e parë për djem dhe më pas shkollë për vajza. Në Tetor 1909, motra e saj Theodora Vangerin shkoi gjithashtu, bashkë me bashkëshortin Rufus.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/09/01.md b/src/sq/ss/2025-01/09/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..9c232dffc3
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/09/01.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+---
+title:  Konflikti Kozmik
+date:  22/02/2025
+---
+
+### Lexoni për studimin e kësaj jave
+Mat. 13:24–27; Zan. 1:31; Ezek. 28:12–19; Isa. 14:12–15; Mat. 4:1–11; Gjoni 8:44, 45.
+
+> <p>Vargu Përmendësh</p>
+> " 'Dhe Unë do të shtie armiqësi midis teje dhe gruas, midis farës sate dhe Farës së saj; Ai do të shtypë kokën tënde, dhe ti do të plagosësh thembrën e Tij' " (Zanafilla 3:15).
+
+Në qendër të teologjisë biblike është konflikti i madh midis Krishtit dhe Satanit. Megjithëse ideja e një konflikti kozmik midis Zotit dhe krijesave qiellore, që kanë rënë dhe janë rebeluar kundër Zotit është një motiv i shquar tek Shkrimet (Mat. 13:24-30, 37-39; Zb. 12:7-10) dhe gjithashtu shquhet edhe në shumë tradita të Krishtera, shumë të Krishterë e kanë refuzuar ose neglizhuar gjithë këtë ide.
+
+Megjithatë, nga një këndvështrim biblik, tema e konfliktit kozmik, në të cilin mbretëria e Zotit kundërshtohet nga djalli dhe engjëjt e tij, nuk mund të neglizhohet dhe kështu të humbim shumë nga kuptimi i tregimeve biblike. Vetë Ungjijtë janë plot me referenca për djallin dhe demonët që kundërshtojnë Zotin.
+
+Si fillim, këtë javë do të trajtojmë sesi dy pyetjet në vijim mund të marrin përgjigje sipas disa pasazheve thelbësore biblike:
+
+1. Ku mësohet tek Shkrimet se ka një konflikt kozmik midis Zotit dhe Satanit?
+2. Sipas Shkrimit, cila është natyra e konfliktit?
+
+_\*Studioni mësimin e kësaj jave për t’u përgatitur për Sabatin, 1 Mars._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/09/02.md b/src/sq/ss/2025-01/09/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..582e52676d
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/09/02.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Një Armik e Ka Bërë Këtë
+date:  23/02/2025
+---
+
+`Lexoni Mateu 13:24-27. Si na ndihmon shëmbëlltyra të kuptojmë të keqen në botën tonë?`
+
+Jezusi tregon historinë e një pronari toke që mbjell vetëm fara të mira në fushën e tij. Megjithatë, në mes të grurit del edhe egjra. Kur e shohin këtë, shërbëtorët e pronarit e pyesin: " 'Zotëri, a nuk keni mbjellë farë të mirë në fushën tuaj? Atëherë nga doli egjra?' " (Mat. 13:27). Kjo është e ngjashme me pyetjen e bërë shpesh sot në lidhje me problemin e së keqes: nëse Zoti krijoi gjithë botën plotësisht të mirë, pse ka të keqe në të?
+
+`Lexoni Mateu 13:28-30 nën dritën e shpjegimit të Krishtit tek Mateu 13:37-40. Si kjo hedh dritë mbi natyrën e konfliktit të madh?`
+
+Zotëria i përgjigjet pyetjes së shërbëtorit të tij: " 'Një armik e ka bërë këtë' " (Mat. 13:28). Jezusi më vonë identifikon atë " 'që mbjell farën e mirë' " si " 'Biri i Njeriut'", i cili është Vetë Jezusi (Mat. 13:37), dhe shpjegon se "fusha është bota" (Mat. 13:38), dhe se " 'armiku që mbolli' " egjrën është " 'djalli' " (Mat. 13:39), duke përshkruar në mënyrë të qartë një konflikt midis Krishtit dhe Satanit. Pse ka të keqe në botë? E keqja është rezultat i armikut (djallit), i cili i kundërvihet zotërisë. " 'Një armik e ka bërë këtë' " (Mat. 13:28).
+
+Megjithatë, kjo përgjigje ngre pyetjen, " 'A do që të shkojmë dhe t'i shkulim'"? Me fjalë të tjera, pse të mos e shkulësh menjëherë të keqen? 'Jo', përgjigjet zotëria "'se bashkë me egjrën do shkulet edhe gruri. Lërini të rriten bashkë deri në të korrat' " (Mat. 13:29, 30; krahasoni me Markun 4:29). Sipas shëmbëlltyrës, Zoti më në fund do t'i japë fund së keqes, por çrrënjosja e saj para kohe do të rezultojë në dëme kolaterale të pakthyeshme, që dëmtojnë të mirën.
+
+`Cilat janë disa nga rreziqet në kërkimin e çrrënjosjes së egjrës nga gruri tani? Në të njëjtën kohë, pse kjo nuk do të thotë thjesht të injorosh të keqen që hasim?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/09/03.md b/src/sq/ss/2025-01/09/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..ee7758f050
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/09/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Origjina e Konfliktit në Tokë
+date:  24/02/2025
+---
+
+Paralelisht me pyetjen në shëmbëlltyrë - në lidhje me atë se, pse ka farë të keqe në fushë nëse zotëria mbolli vetëm farë të mirë - ngrihet një tjetër pyetje, si lindi e keqja këtu?
+
+`Lexoni Zanafilla 1:31. Çfarë na zbulojnë fjalët e Zotit në lidhje me gjendjen e krijimit kur Zoti mbaroi së krijuari dhe pse është e rëndësishme kjo përgjigje?`
+
+Sipas Zanafillës 1:31, kur Zoti mbaroi së krijuari botën, ajo ishte "shumë e mirë". Te Zanafilla 1, nuk ka asnjë aluzion të së keqes në krijimin e këtij planeti nga Zoti. Atëherë, si erdhi e keqja në përvojën njerëzore?
+
+`Lexoni Zanafilla 3:1-7. Çfarë na tregon kjo në lidhje me pyetjen sesi erdhi e keqja në tokë? Çfarë drite hedh kjo në natyrën e konfliktit kozmik? (Shikoni gjithashtu Zb. 12:7-9).`
+
+Në këtë tregim, ne shohim gënjeshtra për karakterin e Zotit që ngrihen nga gjarpri, i cili identifikohet si vetë djalli (ai "gjarpri i lashtë" [NKJV]) te Zbulesa 12:7-9. Gjarpri si fillim përdor një pyetje për të hedhur dyshime mbi urdhrin e Zotit, pothuajse duke përmbysur atë që Perëndia kishte urdhëruar në pyetjen e tij. Pastaj gjarpri sfidon drejtpërdrejt atë që Zoti kishte thënë, duke i thënë Evës: " 'Ju s'keni për të vdekur aspak' " (Zan. 3:4).
+
+Dikush, o gjarpri o Zoti, gënjeu Evën, e cila tani ka një zgjedhje për të bërë në lidhje me atë nëse do të besojë atë që Zoti i ka thënë apo atë që gjarpri i thotë.
+
+Këtu dhe në vende të tjera tek Shkrimet, natyra e këtij konflikti është kryesisht në lidhje me, se kë duhet të besosh, që në vetvete ka lidhje tërësisht me dashurinë. Dhe kjo pasi besimet tuaja në lidhje me dikë, se çfarë personi është, dhe nëse ai ose ajo mund të jenë të besueshëm, ndikojnë thellësisht me rezultatin nëse do e doni dhe besoni atë person, dhe në këtë rast, do e dëgjoni atë se çfarë ju thotë.
+
+`Lexoni Zanafilla 3:15. Përgjigjja e Zotit ndaj gjarprit Fara e gruas, që i referohet Mesias, do t'i shtypte kokën, shpesh cilësohet si ungjilli i parë (protoevangelium) tek Shkrimet. Si e përforcon kjo realitetin e konfliktit dhe njëkohësisht na jep shpresë në mes të tij?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/09/04.md b/src/sq/ss/2025-01/09/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..190f923e91
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/09/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Origjina e Konfliktit në Qiell
+date:  25/02/2025
+---
+
+Zanafilla 1-3 tregon se e keqja ekzistonte para Rënies së Adamit dhe Evës. Megjithëse e keqja nuk ishte një realitet konkret në Eden, konceptualisht, "e keqja" tashmë është shfaqur, nën emrin e "pemës së njohjes të së mirës dhe së keqes" (Zan. 2:9, 17). Pastaj gjarpri e akuzon Zotin se gënjente, ndërkohë, që është gjarpri ai që po gënjen. Ekzistenca e gjarprit (Zb. 12:9), bashkë me gënjeshtrën e tij, tregon realitetin e së keqes atje. Kështu, edhe në Eden para Rënies, manifestohet prezenca e së keqes.
+
+`Lexoni Ezekieli 28:12-19 nën dritën e Eksodit 25:19, 20. Cila është natyra e rënies së kësaj qenieje?`
+
+Sipas këtij pasazhi, origjina e së keqes dhe konfliktit kozmik filloi në qiell.
+
+Para se të binte, qenia që u bë e njohur me emrin Satan, ishte një kerubin mbrojtës. Përtej identifikimit si kerubin, ai ishte " 'vula e përsosmërisë, tërë dituri dhe i përsosur nga bukuria'" dhe ishte " 'në Eden, në kopshtin e Perëndisë' " (Ezek. 28:12, 13). Asnjë nga këto gjëra nuk mund të cilësohen për mbretin njerëzor të Tiros (apo ndonjë njeri tjetër). Rrjedhimisht, e dimë se na është dhënë këtu një vështrim në rënien e Luciferit.
+
+`Lexoni Isaia 14:12-15. Çfarë të reja të tjera mësojmë nga ky tekst mbi origjinën e konfliktit të madh?`
+
+Sipas Isaia 14, Luciferi vendosi të lartësojë veten dhe ta bëjë veten si Perëndia. Ky varg plotëson atë që pamë tek Ezekieli 28, që "zemra e tij u lartësua", për shkak të "bukurisë" së tij (Ezek. 28:17), gjë e cila duhet ta kishte bërë atë të lavdëronte Zotin, i cili e kishte bërë të bukur. Në vend të kësaj, ai u bë krenar. Akoma më keq, në këtë krenari, u nis për të zënë vendin e Zotit dhe për të shpifur kundër Tij. Fjala hebraike për "tregti" tek Ezekieli 28:16 do të thotë gjithashtu "shpifje", një gjë që tregon sesi Satani do veprojë kundër Perëndisë dhe kundër nesh gjithashtu.
+
+`Si e kuptojmë faktin se Luciferi, i cili ra, ishte fillimisht "i përsosur...nga dita kur" u krijua "deri në ditën që paudhësia u gjend" në të (Ezek. 28:15)? Si mundet të bjerë një qenie "e përsosur" nëse nuk është për shkak të zgjedhjes së lirë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/09/05.md b/src/sq/ss/2025-01/09/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..f5ffa1bd1c
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/09/05.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Nëse Më Adhuroni
+date:  26/02/2025
+---
+
+Përpjekja e Satanit për të uzurpuar fronin e Perëndisë shfaqet gjithashtu në tregimin e tundimit, që gjendet tek Mateu 4 dhe Luka 4. Në takimin mbresëlënës midis Jezusit dhe tunduesit, zbulohet edhe më tepër natyra e konfliktit. Këtu shohim realitetin e konfliktit të madh midis Krishtit dhe Satanit, por e ilustruar me terma të ashpër.
+
+`Lexoni Mateu 4:1-11. Si zbulohet këtu realiteti i konfliktit të madh midis Krishtit dhe Satanit?`
+
+Fryma e kishte "çuar" Jezusin në shkretëtirë me qëllim që Jezusi "të tundohej nga djalli" (Mat. 4:1). Dhe para se të përballej me këtë, Jezusi agjëroi për dyzet ditë. Kështu që kur erdhi djalli, ai e tundoi Jezusin t'i kthente gurët në bukë, duke luajtur me urinë ekstreme të Jezusit. Por Jezusi e kundërshtoi këtë tundim me anë të Shkrimit dhe dredhia e Satanit dështoi.
+
+Pastaj, në një përpjekje për ta bërë Jezusin të veprojë me mendjemadhësi, djalli e tundoi të hidhej poshtë nga maja e tempullit. Satani e shtrembëroi Shkrimin e Shenjtë për të sugjeruar se, nëse Jezusi është me të vërtetë Biri i Perëndisë, engjëjt do e mbronin Atë. Por, duke lexuar Shkrimin siç duhet, Jezusi sërish u përball me tundimin.
+
+Tundimi i tretë zbulon qartë qëllimet e djallit. Ai do që Jezusi ta adhurojë atë. Satani përpiqet të uzurpojë adhurimin që i takon vetëm Perëndisë.
+
+Dhe për ta bërë këtë, ai i tregon Jezusit "të gjitha mbretëritë e botës dhe lavdinë e tyre" dhe pastaj pretendon: " 'Të gjitha këto gjëra do t'i jap nëse bie përmbys dhe më adhuron' " (Mat. 4:8, 9). Në të vërtetë tek Luka 4:6, një tekst që shkon paralel me Mateun, djalli thotë: " 'Unë do të të jap gjithë pushtetin e këtyre mbretërive dhe lavdinë e tyre, sepse m'u dha mua në dorë dhe unë ia jap kujt të dua' " (Luka 4:6).
+
+Edhe një herë Jezusi përballet me tundimin me anë të Shkrimit dhe sërish Satani dështon.
+
+Në të tre rastet Jezusi përdori Shkrimin për t’u mbrojtur kundër sulmeve të armikut.
+
+`Efesianët 6:12 na kujton se "beteja jonë nuk është kundër gjakut dhe mishit, por kundër principatave, kundër pushteteve, kundër sunduesve të botës së errësirës të kësaj epoke, kundër frymërave të mbrapshta në vendet qiellore". Megjithëse nuk duhet të jetojmë me frikë, pse duhet të kujtojmë gjithmonë realitetin e luftës që ndodh rreth nesh?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/09/06.md b/src/sq/ss/2025-01/09/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..3cdef6b7b5
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/09/06.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title:  Natyra e Konfliktit Kozmik
+date:  27/02/2025
+---
+
+Kemi parë disa pasazhe që tregojnë një konflikt kozmik midis Zotit dhe Satanit. Por si ka mundësi që një konflikt i tillë të ndodhë? Si mundet dikush të kundërshtonte Zotin e gjithëpushtetshëm? Nëse konflikti kozmik do të kishte të bënte thjesht me fuqinë, do të kishte përfunduar me kohë e me vakt. Duhet të jetë i ndonjë lloji tjetër. Në të vërtetë, Shkrimi zbulon se konflikti është një mosmarrëveshje në lidhje me karakterin e Perëndisë - një konflikt në lidhje me akuzat shpifëse të ngritura nga djalli kundër Zotit, se (ndër të tjera) Ai nuk është plotësisht i mirë dhe i dashur. Pretendime të tilla nuk mund të mposhten nga fuqia apo forca brutale, por duke krahasuar dy personazhet konkurruese.
+
+"Gjatë trajtimit të mëkatit, Zoti mund të përdorte vetëm drejtësinë dhe të vërtetën. Satani mund të përdorte atë që Zoti nuk mund ta përdorë - lajkat dhe mashtrimet. Ai ishte përpjekur të falsifikonte fjalën e Zotit dhe kishte keqprezantuar para engjëjve, planin e Tij të qeverisjes, duke thënë se Zoti nuk ishte i drejtë në vendosjen e ligjeve dhe rregullave për banorët e qiellit; se, duke kërkuar nënshtrim dhe bindje nga krijesat e Tij, Ai po kërkonte thjesht të lartësojë Veten. Prandaj, duhet treguar para banorëve të qiellit, si dhe të botës, se qeverisja e Perëndisë ishte e drejtë, ligji i Tij ishte i përsosur. Satani e kishte bërë të duket sikur ai vetë po përpiqej të promovonte të mirën e universit. Karakteri i vërtetë i uzurpatorit, dhe objekti i tij i vërtetë, duhet të kuptohet nga të gjithë. Ai duhet të ketë kohë të mjaftueshme të shfaqet me veprat e tij të liga" - Ellen G. White, Konflikti i Madh, f. 498.
+
+`Lexoni Gjoni 8:44, 45 nën dritën e Zbulesës 12:7-9. Çfarë zbulojnë këto pasazhe në lidhje me karakterin e djallit dhe strategjinë e tij?`
+
+Plani i djallit që nga fillimi ka qenë të përpiqet t'i bëjë krijesat të besojnë se Zoti nuk ishte me të vërtetë i drejtë dhe i dashur dhe se ligji i Tij ishte shtypës dhe i dhimbshëm. Nuk është çudi që Jezusi e quan djallin "një gënjeshtar dhe atin e gjithë" rrenave (Gjoni 8:44). Ndryshe nga ai, Jezusi erdhi të " 'dëshmojë të vërtetën' " (Gjoni 18:37) dhe të kundërshtonte drejtpërdrejt gënjeshtrat dhe shpifjet e Satanit, duke e mposhtur, dhe në fund, duke e shkatërruar djallin dhe fuqinë e tij (1 Gjonit 3:8, Heb. 2:14).
+
+Zbulesa 12:9, 10 identifikon Satanin si (1) "gjarpri i lashtë", (2) si ai që akuzonte popullin e Zotit në oborrin qiellor, dhe (3) si dragoi sundimtar që mashtronte botën. Fjala Greke e përkthyer "djall" do të thotë "shpifës", duke treguar edhe një herë se natyra e konfliktit ka të bëjë me besimet, përfshi atë në lidhje me karakterin e Zotit.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/09/07.md b/src/sq/ss/2025-01/09/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..f2561e3764
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/09/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Për më tepër studim
+date:  28/02/2025
+---
+
+Lexoni Ellen G. White, "Origjina e së Keqes", f. 492-504, te Konflikti i Madh.
+
+"Asgjë nuk është thënë më qartë në Shkrimet sesa që Zoti nuk ishte përgjegjës për hyrjen e mëkatit; që nuk kishte ndonjë tërheqje arbitrare të hirit hyjnor, asnjë mangësi në qeverinë hyjnore, që t'i hapte rrugë kryengritjes dhe rebelimit. Mëkati është një ndërhyrës, për praninë e të cilit nuk ka asnjë arsye. Është misterioze, e papërgjegjshme ta justifikosh dhe mbrosh... Sikur ai [Satani] të ishte fshirë menjëherë nga ekzistenca, ata [banorët e qiellit dhe të botëve të tjera] do i shërbenin Zotit nga frika dhe jo nga dashuria. Ndikimi i mashtruesit nuk do të ishte shkatërruar plotësisht, as fryma e rebelimit nuk do të ishte zhdukur plotësisht. E keqja duhej lejuar të arrinte pjekurinë. Për të mirën e gjithë universit në epoka të pafundme, atij i duhej lejuar të nxirrte më në pah parimet e tij, që akuzat që kishte ngritur ndaj qeverisjes hyjnore të mund të dilnin në dritën e tyre të vërtetë dhe të shiheshin nga gjithë krijesat, dhe drejtësia dhe mëshira e Perëndisë si dhe ligji i Tij i pandryshueshëm, të qëndronin përtej çdo pikëpyetjeje" -Ellen G. White, Konflikti i Madh, f. 492, 493, 499.
+
+**Pyetje për diskutim**
+
+`1.	Shumë njerëz pyesin veten sesi një krijesë pa mëkat si Luciferi mund të mëkatojë për herë të parë. Pse mëkati është kaq "misterioz" dhe "i pashpjegueshëm"? Si mund ta shpjegojmë këtë mëkat të parë pa e justifikuar atë? Pra, pse shpjegimi i origjinës së tij do ishte njësoj sikur ta justifikonim?`
+
+`2.	Pse Zoti nuk e fshiu menjëherë Satanin nga ekzistenca? Pse e keqja duhej "lejuar të piqej plotësisht"? Si kjo është "për të mirën e gjithë universit përmes epokave të pafundme"?`
+
+`3.	Pse është kaq e rëndësishme të kuptohet se konflikti midis Zotit dhe Satanit nuk ka të bëjë thjesht me fuqinë, por një tjetër lloj konflikti? Pse konflikti në lidhje me karakterin ka më shumë kuptim sesa konflikti thjesht për fuqinë?`
+
+`4.	Si e hap velin të kuptuarit e natyrës së konfliktit, duke treguar se vetë jeta juaj mund të jetë një mikrokozmos i konfliktit kozmik? Në çfarë mënyra po e përjetoni që tani realitetin e këtij konflikti? Si duhet të përgjigjeni në mënyra që tregojnë se në anën e kujt jeni me të vërtetë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/09/info.yml b/src/sq/ss/2025-01/09/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..58cbf34baa
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/09/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Konflikti Kozmik"
+start_date: "22/02/2025"
+end_date: "28/02/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/09/inside-story.md b/src/sq/ss/2025-01/09/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..190e20035e
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/09/inside-story.md
@@ -0,0 +1,38 @@
+---
+title:  Histori misionare
+date:  28/02/2025
+---
+
+#### Të lutesh në stuhi
+
+_Lëvizja e Akademisë Misionare_
+
+Një nga projektet e Sabatit të 13të, këtë tremujor, është trajnimi i fëmijëve dhe adoleshentëve, për të qenë misionarë, në Korenë e Jugut. Ky projekt përfshin hapjen e një qendre trajnimi misionarësh në Akademinë Hankok Sahmiok, e cila përfshin një shkollë tetëvjeçare dhe të mesme, në Seul, kryeqytetin e Koresë.
+
+Programet për trajnimin e misionarëve janë shumë të rëndësishme për Adventistët, në Korenë e Jugut. Historia e kësaj jave tregon rreth një grupi me 19 adoleshentë Koreanë, që morën pjesë në një program të tillë.
+
+Një stuhi e fortë shpërtheu natën e parë që 19 adoleshentët, nga Koreja e Jugut, kaluan në ishullin e Filipineve. Adoleshentët, të moshës 14-17 vjeçare, nuk kishin menduar stuhitë, kur iu bashkuan programin një vjeçar, për trajnim misionar, të quajtur Lëvizja e Akademisë Misionare. Si pjesë e programit të trajnimit, ata duhet të merrnin pjesë në një udhëtim misionar ndërkombëtar dhe ata kishin shkuar në një ishull të largët, për të ndihmuar me takimet evangjelistike, që do të zhvilloheshin nën drejtimin e një pastori nga Koreja e Jugut.
+
+Por stuhia që i përshëndeti natën e parë i kërcënonte planet e tyre. Njëmbëdhjetë djemtë po flinin në çadra, të ngritura mbi çimento, në një kishë pjesërisht të ndërtuar, në një plazh. Tetë vajzat po flinin në një shtëpi balte aty pranë. Nata ishte shumë e errët, përveç vetëtimave. Shiu binte rrebesh dhe era bënte shumë zhurmë. Ndërtesa e kishës nuk kishte dyer as dritare dhe çadrat e djemve shkundeshin me forcë. Pastori filloi t’i zgjonte djemtë.
+
+— Situata është e rrezikshme, — u tha ai dy djemve në një çadër. — Duhet të çohemi dhe të lutemi.
+
+Ai u kërkoi djemve të çonin të tjerët deri sa të gjithë të zgjoheshin dhe të shkonin për t’u lutur në shtëpinë prek balte. Ndërkohë, drejtori i programit misionar zgjoi vajzat. Shumë shpejt, adoleshentët u mblodhën në shtëpinë prej balte. Muret e shtëpisë tundeshin fort. Asnjë nga adoleshentët apo të rriturit nuk kishte kaluar një stuhi të tillë. Ishte ora 4 e mëngjesit.
+
+Të gjithë u gjunjëzuan dhe u lutën që Perëndia ta ndalonte stuhinë. Përgjatë dy orëve, ata u lutën ndërsa era ulërinte, vetëtimat prisnin qiellin dhe shiu binte. Pastori i kërkoi Perëndisë të falte mëkatet e secilit prej tyre. Adoleshëntët filluan të këndonin këngë adhurimi. Secili bëri lutje personale. Pastori tha një predikim të shkurtër se si Perëndia është mbrojtja jonë mës stuhisë. Rreth orës 6 të mëngjesit, stuhia filloi të qetësohej.
+
+Pastori u tha adoleshentëve të shkonin të flinin. Meqënëse ajo ishte nata e parë në ishull, ai nuk donte që ata të ishin shumë të lodhur, që ditën e parë.
+
+Dielli ndriçonte në qiellin blu, kur ata u zgjuan, pas dy orësh. Stuhia ia la vendin një jave të qetë. Udhëtimi misionar u kthye në kohë lutjeje. Kur binte shi, të gjithë gjunjëzoheshin dhe luteshin. Kur një adoleshent kishte ndonjë vështirësi, si për shembull të ftonin njerëzit në takime, ata gjunjëzoheshin dhe luteshin. Adoleshentët e kuptuan se ata po luftonin për shpëtimin e shpirtrave. Ndonjëherë, ata gjunjëzoheshin dhe luteshin për dikë që sapo kishin takuar.
+
+Udhëtimi misionar solli edhe disa supriza për adoleshentët, të cilët ishin mësuar me disa lehtësi si ujë i vazhdueshëm dhe tualete me ngrohje, në shtëpitë e tyre, në Korenë e Jugut. Në ishull, ata duhet të përdornin lopata për të hapur tualetet e tyre dhe laheshin me kova ose në oqean. Askush nuk ankohej.
+
+Çdo mbrëmje, adoleshentët takoheshin te ndërtesa e pambaruar e kishës për të lexuar Biblën, të bisedonin rreth ditës së tyre dhe të falenderonin Perëndinë për jetën, ushqimin dhe motin e mirë. Në fund të udhëtimit, shtatë njerëz u pagëuan në oqean. Ata kishin studiuar Biblën me anëtarët e kishës lokale dhe morën vendimin për t’u pagëzuar gjatë takimeve evangjelistike.
+
+Adoleshentët u gëzuan që shtatë njerëz ia dhanë zemrat Jezusit. Ata u kthyen në Korenë e Jugut me dëshirën për të qënë misionarë të Jezusit përgjithmonë.
+
+Një pjesë e ofertave të Sabatit të 13të të këtij tremujori do të ndihmojë në trajnimin e nxënësve të Akademisë Hankok Sahmiok, për të qënë misionarë. Oferta juaj do të ndihmojë në hapjen e një qendre trajnimi dhe një palestre. Faleminderit që planifikoni një ofertë bujarë për në 29 mars.
+
+**Shënim misionar**:
+
+- Një motër dhe vëlla ishin pjesë shumë e rëndësishme e punës Adventiste në Kore. Në vitin 1908, Helen Mei Skot, mësuese, shkoi në Sunan, Kore, me bashkëshortin e saj Dr Raili Rasëll. Dy vjet më vonë, kur një mësues tjetër u bë i nevojshëm, Helen iu lut vëllait të saj Hauard Li, të vinte si vullnetar. Ai pranoi dhe arriti në Sunan në 5 Prill, 1910, për të drejtuar punën në fushën e edukimit.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/10/01.md b/src/sq/ss/2025-01/10/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..8a7f1082a4
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/10/01.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Rregullat e Angazhimit
+date:  01/03/2025
+---
+
+### Lexoni për studimin e kësaj jave
+Dan. 10:1–14, Zb. 13:1–8, Jobi 1:1–12, Jobi 2:1–7, Gjoni 12:31, Gjoni 14:30, Marku 6:5, Marku 9:29.
+
+> <p>Vargu Përmendësh</p>
+> "Kush kryen mëkat është nga djalli, sepse djalli mëkatoi nga fillimi. Prandaj është shfaqur Biri i Perëndisë: për të shkatërruar veprat e djallit" (1 Gjonit 3:8).
+
+Një histori e fuqishme, që zbulon natyrën e konfliktit kozmik gjendet tek 1 Mbretërve 18:19-40, Elia në Malin Karmel, ku Zoti ekspozon të ashtuquajturit "perëndi të kombeve". Megjithatë, ka më shumë prapa skenave në lidhje me këta "perëndi" sesa thjesht trillime të imagjinatës pagane. Pas "perëndive", që adhuroheshin nga kombet përreth Izraelit, qëndronte diçka tjetër.
+
+" 'U kanë bërë flijime demonëve që nuk janë Perëndi, perëndive që nuk njihnin, perëndive të reja, të shfaqura kohët e fundit, që etërit tuaj nuk ua kishin frikën' " (Lgj. Përt. 32:17). Pali shton, "gjërat që flijojnë johebrenjtë, ua flijojnë demonëve dhe jo Perëndisë; tani unë nuk dua që ju të keni pjesë me demonët" (1 Kor. 10:20).
+
+Pas "perëndive" të rreme të kombeve ishin në të vërtetë demonët e maskuar. Kjo do të thotë, pra, se të gjitha tekstet e Shkrimit të Shenjtë që kanë të bëjnë me idhujtarinë dhe perënditë e huaja janë tekste të "konfliktit kozmik".
+
+Me këtë në mendje, konflikti kozmik mund të kuptohet më mirë. Dhe kjo e vërtetë ka implikime masive për të kuptuar më shumë për natyrën e këtij konflikti dhe dritën që hedh për problemin e së keqes.
+
+_\*Studioni mësimin e kësaj jave për t’u përgatitur për Sabatin, 8 Mars._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/10/02.md b/src/sq/ss/2025-01/10/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..3143fd8c1b
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/10/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Një Engjëll i Vonuar
+date:  02/03/2025
+---
+
+Siç e kemi parë, "perënditë" e rreme të kombeve ishin demonë të maskuar. Dhe, diku tjetër shohim dëshmi se sundimtarët qiellorë demonikë ndonjëherë qëndrojnë prapa sundimtarëve tokësorë. Edhe engjëjt e dërguar nga Zoti mund të kundërshtohen nga forcat e armikut.
+
+`Lexoni Danieli 10:1-14 me vëmendje të veçantë te vargjet 12, 13. Çfarë na mësojnë këto vargje në lidhje me konfliktin kozmik? Si e kuptoni engjëllin e dërguar nga Zoti, që u "kundërshtua" për njëzet e një ditë?`
+
+Si mund të ndodhë që një engjëll i dërguar nga Zoti të "kundërshtohet" për tri javë? Duke qenë i gjithëfuqishëm, Zoti zotëronte fuqinë për t'iu përgjigjur Danielit menjëherë - domethënë, nëse do të zgjidhte kështu. Nëse do të ushtronte fuqinë e Tij për ta bërë këtë, Ai do i shfaqte një engjëll Danielit menjëherë. Megjithatë, engjëlli i dërguar nga Zoti u "kundërshtua" nga "princi i mbretërisë së Persisë" për tri javë të plota. Çfarë po ndodh këtu?
+
+"Për tri javë Gabrieli luftoi me fuqitë e errësirës, duke u përpjekur t'i kundërvihet ndikimeve në punët dhe mendjen e Kirit... Gjithçka që mund të bënte qielli për popullin e Zotit u bë. Fitorja u mundësua më në fund; forcat e armikut u mbajtën nën kontroll të gjitha ditët e Kirit dhe të gjitha ditët e djalit të tij, Kambizit" - Ellen G. White, Patriarkë dhe Profetë, f. 572.
+
+Në mënyrë që një konflikt i tillë të ndodhë, Zoti nuk duhet të ushtrojë gjithë fuqinë e Tij. Armikut i duhet lënë një liri dhe fuqi e mirëfilltë që nuk hiqet në mënyrë kapriçioze, por kufizohet nga disa parametra të njohur për të dyja palët (detajet e të cilave nuk na zbulohen). Duket se duhet të ketë pasur parametra në konfliktin kozmik që edhe engjëjt e Zotit i mbajnë, të cilave në mësimet e ardhshme do iu referohemi si "rregullat e angazhimit".
+
+Në një farë mënyre, kuptimi i këtyre limiteve mund të mos jetë i vështirë nëse kapim idenë, se Zoti vepron vetëm nga dashuria, dhe ajo dashuri, jo imponimi, është themeli i qeverisjes së Tij. Kjo ide, se Zoti vepron vetëm përmes parimeve që burojnë nga dashuria, mund të na ndihmojë të kuptojmë më mirë konfliktin e madh.
+
+`Si i keni përjetuar limitet e të vepruarit vetëm përmes parimeve të dashurisë dhe jo të detyrimit? Çfarë mësime mësuat për kufijtë e pushtetit?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/10/03.md b/src/sq/ss/2025-01/10/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..d7854171f3
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/10/03.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Dragoi i Zbulesës
+date:  03/03/2025
+---
+
+Perspektiva gjithëpërfshirëse e sundimtarëve qiellorë në konfliktin kozmik është përmbledhur në librin e Zbulesës, ku djalli përshkruhet si "dragoi i madh", që kundërshton Zotin dhe "mashtron gjithë botën" (Zb. 12:9).
+
+`Lexoni Zbulesën 13:1-8. Çfarë zbulon kjo në lidhje me juridiksionin e dragoit?`
+
+Dragoi (Satani) jo vetëm që lufton kundër Zotit (Zb. 12:7-9) dhe shërbëtorëve të Tij (për shembull, Zb. 12:1-6), por përshkruhet si sundimtari që qëndron pas mbretërive tokësore dhe persekuton popullin e Perëndisë gjatë gjithë epokave.
+
+Dragoi "i dha...fuqinë e tij, fronin e tij, dhe shumë autoritet" bishës nga deti (Zb. 13:2; krahaso me Zb. 13:5; Zb. 17:13, 14). Kësaj bishe nga deti i "jepet një gojë që flet gjëra të mëdha dhe blasfemi, dhe iu dha autoritet të vazhdojë për dyzet e dy muaj" (Zb. 13:5).
+
+Pra, Satani (dragoi) i jep pushtet dhe autoritet sundues një bishe (një fuqie tokësore fetare-politike). Kjo fuqi ushtrohet për të uzurpuar adhurimin që i takon Zotit. Bisha blasfemon emrin e Zotit; gjithashtu bën luftë kundër shenjtorëve të Perëndisë, dhe madje fiton për një periudhë kohe. Ky autoritet dhe juridiksion mbarëbotëror i jepet nga dragoi, sundimtari uzurpues i kësaj bote.
+
+Megjithatë, ka limite të qarta edhe për Satanin dhe agjentët e tij, përfshi kufijtë kohorë. " 'Prandaj gëzohuni, o qiej, dhe ju që rrini në ta! Mjerë ju banorë të tokës e të detit! Sepse zbriti djalli drejt jush duke pasur zemërim të madh, duke ditur se ka pak kohë' " (Zb. 12:12).
+
+Satani "e di se koha e tij është e shkurtër" (Zb. 12:12), dhe ngjarjet e përshkruara te Zbulesa vijojnë përgjatë afateve profetike, të cilat tregojnë kufij specifikë (shiko Zb. 12:14, Zb. 13:5) për mbretërimin e këtyre forcave të liga.
+
+Në të vërtetë, Zoti triumfon në fund. " 'Dhe Perëndia do të thajë çdo lot nga sytë e tyre; dhe vdekja nuk do të jetë më; as brengë, as klithma, as mundim. Sepse gjërat e mëparshme shkuan' " (Zb. 21:4).
+
+`Sado të vështirë ta shohim tani, në fund e mira do të triumfojë përjetësisht mbi të keqen. Pse është kaq e rëndësishme që të mos harrojmë kurrë këtë premtim të mrekullueshëm?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/10/04.md b/src/sq/ss/2025-01/10/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..dac8e24498
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/10/04.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Rasti i Jobit
+date:  04/03/2025
+---
+
+Në librin e Jobit na jepen disa njohuri magjepsëse për realitetin e konfliktit të madh.
+
+`Lexoni Jobi 1:1-12 dhe Jobi 2:1-7. Çfarë parime të konfliktit të madh na zbulohen këtu?`
+
+Në këto vargje mund të shohim shumë detaje të rëndësishme. Së pari, duket se ka një lloj skene të këshillit qiellor, jo thjesht një dialog midis Zotit dhe Satanit; qenie të tjera qiellore janë të përfshira.
+
+Së dyti, ekziston një mosmarrëveshje që duket nga fakti se Zoti e pyet Satanin nëse e kishte konsideruar Jobin. Ta konsideronte Jobin për çfarë? Kjo pyetje ka kuptim në kontekstin e një polemike më të madhe dhe të vazhdueshme.
+
+Së treti, ndërkohë që Zoti deklaron Jobin si të pafajshëm, të drejtë dhe me frikë Perëndie, Satani thotë se Jobi duket sikur ka frikë Perëndie vetëm për shkak se Zoti e mbron atë. Kjo përfundon në shpifje ndaj karakterit të Jobit dhe të Zotit gjithashtu (krahaso me Zb. 12:10, Zak. 3).
+
+Së katërti, Satani pretendon se mbrojtja e Perëndisë për Jobin është e padrejtë dhe e bën të pamundur për Satanin që të vërtetojë pretendimet e tij. Kjo tregon disa kufij ekzistues për Satanin (rregullat e angazhimit), dhe se Satani në dukje u përpoq të lëndojë Jobin.
+
+Zoti i përgjigjet akuzës së Satanit para këshillit qiellor duke e lejuar Satanin të vërë në provë teorinë e tij, por brenda kufijve. Së pari i lejon Satanit pushtet mbi "gjithçka që Jobi ka", por e ndalon ta lëndojë atë personalisht (Job. 1:12). Më vonë, pasi Satani pretendon se Jobi kujdeset vetëm për veten, Zoti e lejon Satanin ta lëndojë personalisht Jobin, por duhet t'ia kursejë jetën (Jobi 2:3-6).
+
+Satani sjell fatkeqësi të shumta kundër familjes së Jobit, por në çdo rast Jobi vazhdon të bekojë emrin e Zotit (Jobi 1:20-22; Jobi 2:9, 10), duke nxjerrë të rreme akuzat e Satanit.
+
+Mësojmë shumë gjëra këtu, si rregullat e angazhimit në konfliktin kozmik. Ka parametra në gjykatën qiellore brenda të cilave mund të zgjidhen akuzat e ngritura kundër Zotit, por pa shkelur parimet e shenjta që trashëgohen nga dashuria, themeli i qeverisjes së Perëndisë dhe nga mënyra sesi drejton universin dhe qeniet inteligjente në të.
+
+Këto skena qiellore në librin e Jobit na ofrojnë njohuri interesante në lidhje me realitetin e konfliktit të madh, dhe si luhet këtu në tokë.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/10/05.md b/src/sq/ss/2025-01/10/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..70f32a2b6f
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/10/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Sundimtari (i Përkohshëm) i Kësaj Bote
+date:  05/03/2025
+---
+
+Kemi parë në mësimet e mëparshme se, brenda konfliktit kozmik, Satanit dhe grupeve të tij u jepet përkohësisht juridiksion domethënës në këtë botë, i kufizuar sipas disa rregullave të angazhimit.
+
+Këto rregulla angazhimi kufizojnë jo vetëm veprimet e armikut - djallit dhe grupeve të tij – por, gjithashtu kufizojnë veprimet e Zotit për të eliminuar apo zbutur të keqen (e përkohshme) që bie brenda juridiksionit të armikut. Meqenëse Zoti nuk do i thyejë asnjëherë premtimet e Tij, përtej pikës që ka rënë dakort sipas rregullave të angazhimit – duke i dhënë kështu një farë sundimi të kufizuar dhe të përkohshëm djallit - Zoti i ka kufizuar moralisht veprimet e tij në të ardhmen (pa pakësuar fuqinë e Tij të vërtetë).
+
+`Lexoni Gjoni 12:31, Gjoni 14:30, Gjoni 16:11, 2 Korintasve 4:4, dhe Luka 4:6. Çfarë mësojnë këto tekste për sundimin e armikut në këtë botë?`
+
+Dhiata e Re përcakton një përplasje mbretërish, mbretëria e dritës dhe e errësirës, ku errësira vjen nga Satani dhe rebelimi i tij. Një pjesë e misionit të Krishtit ishte të mposhtte mbretërinë e Satanit: "Prandaj është shfaqur Biri i Perëndisë, për të shkatërruar veprat e djallit" (1 Gjonit 3:8).
+
+Megjithatë, ka "rregulla", që kufizojnë atë që Perëndia mund të bëjë ndërkohë që i qëndron besnik parimeve të qeverisjes së Tij. Këta kufij përfshijnë të paktën (1) dhënien e vullnetit të lirë për krijesat dhe (2) rregullat konvencionale të angazhimit, për të cilat nuk jemi të vetëdijshëm, të paktën tani për tani. Këto pengesa dhe kufizime në veprimin hyjnor kanë implikime serioze për aftësinë morale të Perëndisë për të kufizuar dhe/ose eleminuar menjëherë të keqen në këtë botë. Kështu, ne shohim të keqen dhe vuajtjen që vazhdon, gjë e cila në të vërtetë mund të bëjë që shumë njerëz të vendosin në pikëpyetje ekzistencën e Perëndisë dhe mirësinë e Tij. Sidoqoftë, pasi të kuptohet prapaskena e konfliktit të madh, dhe kufijtë që Zoti ka vendosur në lidhje me mënyrën sesi vepron me të keqen, mund të kuptojmë më mirë deri diku arsyen pse gjërat janë kështu siç janë - të paktën deri në triumfin përfundimtar të Zotit mbi të keqen.
+
+`Si na ndihmon fakti se Jezusi e quan Satanin "sundimtar" të kësaj bote, për të kuptuar sadopak, ekzistencën e së keqes në botë tani? Sa ngushëlluese është të dish, se në të vërtetë, ai është vetëm një sundimtar i përkohshëm!`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/10/06.md b/src/sq/ss/2025-01/10/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..f7852a3a32
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/10/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Kufijtë dhe Rregullat
+date:  06/03/2025
+---
+
+Konflikti kozmik është kryesisht një mosmarrëveshje në lidhje me karakterin e Zotit, e shkaktuar nga akuzat shpifëse të djallit kundër mirësisë, drejtësisë dhe qeverisjes së Zotit. Është një lloj padie për besëlidhjen kozmike.
+
+Një konflikt i tillë nuk mund të zgjidhet me ushtrimin e fuqisë, por përkundrazi, duke demonstruar.
+
+Nëse ngrihen akuza serioze kundër një personi në pushtet, mënyra më e mirë (dhe ndoshta e vetme) për t'i mposhtur ato do të ishte lejimi i një hetimi të lirë, të drejtë dhe të hapur. Nëse akuzat kërcënojnë gjithë qeverisjen (e dashurisë), nuk munden thjesht të fshihen nën tapet.
+
+Çfarë do të thotë e gjithë kjo për të kuptuar konfliktin kozmik dhe problemin e së keqes? Nëse Zoti bën një premtim, a do e thyente ndonjëherë atë? Sigurisht që jo. Për aq sa Zoti pajtohet me rregullat e angazhimit, veprimet e Tij në të ardhmen do të kufizoheshin (moralisht). Kështu, e keqja do të bjerë brenda kufijve të përkohshëm të mbretërisë së errësirës.
+
+`Lexoni Marku 6:5 dhe Marku 9:29. Çfarë na tregojnë këto tekste në lidhje me faktin se edhe veprimi hyjnor mund të jetë i lidhur me faktorë si besimi dhe lutja?`
+
+Në të dyja këto tregime, duket se ka disa kufij ose rregulla të angazhimit, të lidhura në mënyrë dinamike me gjëra të tilla si besimi dhe lutja. Në vende të tjera shohim prova të bollshme se lutja bën një ndryshim në këtë botë, duke hapur rrugë për veprimin hyjnor, që mund të mos jetë (moralisht) i disponueshëm në mënyrë tjetër. Sidoqoftë, nuk duhet të gabojmë duke menduar se besimi dhe lutja janë faktorët e vetëm. Ka të ngjarë të ketë shumë faktorë të tjerë për të cilët nuk jemi në dijeni.
+
+Kjo përshtatet me atë që kemi parë më parë në lidhje me rregullat e angazhimit. Siç e kemi thënë, ka disa rregulla angazhimi në konfliktin e madh që kufizojnë atë që Zoti mund të bëjë moralisht, të paktën tani për tani. Në këtë mënyrë, disa të këqija mund të jenë brenda mbretërisë së përkohshme të errësirës.
+
+`Lexoni Romakët 8:18 dhe Zbulesa 21:3, 4. Si ju japin këto tekste konfidencën se, megjithëse ka shumë gjëra që nuk i dimë, mund të besojmë se Zoti di çfarë është më e mira, dëshiron atë që është më e mirë, dhe do t'i japë fund së keqes dhe të sjellë lumturinë e përjetshme?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/10/07.md b/src/sq/ss/2025-01/10/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..745a7479d5
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/10/07.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Për më tepër studim
+date:  07/03/2025
+---
+
+Lexoni Ellen G. White, "The Power of Satan", f. 341-347, te Testimonies for the Church, vol. 1.
+
+"Njeriu i rënë është rob i ligjshëm i Satanit. Misioni i Krishtit ishte ta shpëtonte atë nga fuqia e kundërshtarit të tij të madh. Njeriu është natyrshëm i prirur të ndjekë sugjerimet e Satanit, dhe ai nuk mund t'i rezistojë me sukses një armiku kaq të tmerrshëm nëse Krishti, Fitimtari madhështor, nuk banon në të, duke i drejtuar dëshirat, dhe duke i dhënë forcë. Vetëm Zoti mund të kufizojë fuqinë e Satanit. Ai do të endet në ecejaket e tokës. Ai nuk lë asnjë moment të vetëm t'i shpëtojë për të shkatërruar shpirtrat. Është e rëndësishme që populli i Perëndisë ta kuptojë këtë, që të shpëtojë nga kthetrat e tij. Satani po përgatit mashtrimet e tij të fundit kundër popullit të Perëndisë, që ata të mos e kuptojnë se i bën ai. 2 Korintasve 11:14; 'Dhe nuk është për t'u çuditur, sepse Satani vet shndërrohet në engjëll drite'. Ndërkohë që disa shpirtra të mashtruar mbrojnë teorinë se ai nuk ekziston, ai i ka zënë robër dhe punon në një masë të madhe përmes tyre. Satani e di më mirë se populli i Perëndisë ka fuqi mbi të kur ata e vendosin fuqinë tek Krishti. Kur i luten me përulësi Fitimtarit të lavdishëm për t'i ndihmuar, besimtari më i dobët në të vërtetën, kur mbështetet fort mbi Krishtin, mund të zmbrapsë me sukses Satanin dhe gjithë ushtrinë e tij. Ai është tepër dinak për të dalë hapur, me guxim, në tundimet e tij; sepse në atë rast energjia e përgjumur e të Krishterit do të zgjohej, dhe do të mbështetej në Çliruesin e madhërishëm. Por ai vjen i paepur dhe punon i maskuar përmes fëmijëve të mosbindjes që pretendojnë perëndishmëri" - Ellen G. White, Testimonies for the Church, vol. 1, f. 341.
+
+**Pyetje për diskutim**
+
+`1. Çfarë do të thotë të jesh "rob i ligjshëm i Satanit"? A do të thotë se djalli mund të bëjë çfarë të dojë me njerëzit? Nëse jo, pse? Si lidhet kjo me ato që mund t'i quajmë "rregullat e angazhimit" në konfliktin kozmik?`
+
+`2. Pse Zoti do i jepte Satanit juridiksion në konfliktin kozmik, qoftë ky edhe përkohësisht? Çfarë na tregon kjo në lidhje me mënyrën sesi Zoti përpiqet t’u përgjigjet akuzave të Satanit?`
+
+`3. Si iu përgjigjeni atyre, qoftë dhe të Krishterë, që mohojnë ekzistencën e Satanit si një qenie e vërtetë? Megjithëse nuk mund ta vërtetojmë ekzistencën e Satanit, me çfarë fakte mund të ndihmoni dikë që mund të jetë mashtruar kaq shumë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/10/info.yml b/src/sq/ss/2025-01/10/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..1411b5aa60
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/10/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Rregullat e Angazhimit"
+start_date: "01/03/2025"
+end_date: "07/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/10/inside-story.md b/src/sq/ss/2025-01/10/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..8393526c36
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/10/inside-story.md
@@ -0,0 +1,52 @@
+---
+title:  Histori misionare
+date:  07/03/2025
+---
+
+#### Nuk mund të jetoj kështu!
+
+_Jin-Seok_
+
+Jin-Seok ishte vetëm 2 vjeç kur babai i tij vdiq. Ai nuk ka kujtime rreth të atit. I ati kishte qenë pastor Adventist në Korenë e Jugut dhe Mamaja i rriti vetë Jin-Seok dhe vëllain e tij. Besimi i saj ishte edhe besimi i Jin-Seok derisa ai u bë adoleshent. Atëherë, Jin-Seok filloi të kishte mendimet e veta dhe refuzonte të besonte te Perëndia. Ai mendonte: “Nëse Perëndia ekziston, pse Ai e lejoi babin të vdiste?”
+
+Ai i tha Perëndisë:
+
+— Nëse Ti ekziston, më vrit edhe mua. Nuk mund të jetoj kështu!
+
+Kur ai ishte 15 vjeç, vendosi që nuk duronte dot më. Gjatë adhurimit në familje, ai u ngrit dhe grisi Biblën.
+
+— Mami, mos më thuaj të besoj te Perëndia, — tha ai.
+
+Pas kësaj, ai e la shkollën dhe u largua nga shtëpia. Gjatë 10 viteve në vazhdim, Jin-Seok përdori duhanin, piu alkool dhe e kaloi kohën me shokë jobësimtarë. Ai nuk kishte Bibël dhe i urrente Kristianët, veçanërisht Adventistët.
+
+Një ditë, pa dashur, ai shkoi në kampusin e një universiteti Adventist, në Seul. Ai po shoqëronte një mik që duhet të bënte diçka në Universitetin Sahmiok. Ndërsa priste mikun të mbaronte punë, ai donte të pinte cigare por cigarja nuk lëjohej në universitet. Kështu, ai kërkoi një vend të fshehur, ku nuk do ta shihte njeri. Gjeti një si park të vogël, disi larg, me pemë dhe shkurre, u ul aty dhe ndezi cigaren. Teksa i hidhte sytë rreth e rrotull, i zuri syri një varg Biblik, të gdhendur në një gur. Ai e kuptoi se gjendej në kopshtin e lutjes të universitetit.
+
+Zemra e tij u mbush me emocione. Ai nuk kujtonte asgjë nga i ati por e dinte se ai kishte studiuar për pastor në atë universitet. Kishte shumë mundësi që i ati të ishte lutur në atë kopsht lutjeje. Pastaj ai filloi të mendontë për të ëmën. Kishte marrë vesh se ajo ishte shumë e sëmurë. Shumë njerëz i kishin thënë se nuk do të jetonte gjatë.
+
+Zemra e tij u mbush me hidhërim. I ati kishte vdekur kur ai  kishte qenë 2 vjeç dhe tani e ëma po vdiste, kur ai ishte 25 vjeç.
+
+— Nuk mund të jetoj kështu! — tha ai.
+
+Tani, Jin-Seok filloi të ndihej keq për të ëmën. Ai  mendoi: “Mamaja e humbi bashkëshortin. Ajo ka dy djem por më humbi edhe mua. Unë po ia thyej zemrën dhe tani ajo është duke vdekur.”
+
+Lotët i rodhën. Aty, në kopshtin e lutjes të universitetit, me cigare të ndezur, ai i foli Perëndisë për herë të parë, në shumë vite.
+
+— Perëndi, nëse Ti vërtet ekziston, të lutem më ndihmo. — u lut ai. — Të lutem ndihmo mamin. Nëse bën diçka, do të ta jap zemrën. Do të të jap jetën time.
+
+Pak pas kësaj lutjeje, mamaja filloi të përmirësohej dhe Jin-Seok e mbajti premtimin. Ai u bë pastor, ashtu si i ati. Ai studioi te Universiteti Samiok, ashtu si i ati.
+
+Mamaja ishte shumë e gëzuar!
+
+Por historia nuk mbaroi këtu. Jin-Seok u martua, pati një vajzë dhe tani ndihmon në rritjen en katër djemve që nuk i kanë baballarët. Ai kujton si u rrit pa të atin dhe filloi të kujdesej për djemtë, me mbështetjen e anëtarëve të kishës së tij, në Korenë e Jugut.
+
+Djemtë, që tani janë adoleshentë, kanë një jetë ndryshe nga ajo e Jin-Seokut, në atë moshë, për shkak të kujdesit të tij. Ata e dinë se ka një At në qiell që i do edhe më shumë. Të katër djemtë ia dhanë zemrën Jezusit nëpërmjet pagëzimit.
+
+Jin-Seok shpreson t’i dërgojë në një shkollë të mesme Adventiste. Ai shpreson se ata do të bëhen misionarë.
+
+Ditët kur ai thoshte: “Nuk mund të jetoj kështu!” janë tepër të largëta tani. Ai kuptoi se ia vlen të jetosh me Perëndinë  dhe pret të takojë të atin, kur Jezusi të vijë sërish.
+
+Një pjesë e ofertave të Sabatit të 13të këtë tremujor do të shkojë në Akademinë Hankok Sahmiok, kur Jin-Seok shpreson të dërgojë djemtë e tij te adoptuar, për të vazhduar shkollën. Oferta tuaj do të ndihmojë në hapjen  e një qendre trajnimi misionar dhe palestër për shkollën. Faleminderit që planifikoni një ofertë bujarë për në 29 mars.
+
+**Fakt i shpejtë**
+
+- Koreja u kontrollua nga Japonia që në vitin 1910 deri në fund të Luftës së Dytë Botërore. Aleatët e ndanë Korenë në dy pjesë, midis Bashkimit Sovietik, që kishte pushtuar pjesën veriore dhe Shteteve të Bashkuara që kishin pjesën jugore. Në vitin 1950, komunistët në veri pushuan jugun, duke shkaktuar kështu Luftën Koreane, e cila vazhdoi deri në 1953. Lufta nuk mbaroi ndonjëherë zyrtarisht dhe dy pjesët e Koresë vazhdojnë të ndara.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/11/01.md b/src/sq/ss/2025-01/11/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..12c45c3972
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/11/01.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Çfarë Mund të Bëja më Shumë?
+date:  08/03/2025
+---
+
+### Lexoni për studimin e kësaj jave
+Gjoni 18:37, Rom. 3:23–26, Rom. 5:8, Isa. 5:1–4, Mat. 21:33–39, Isa. 53:4, Rom. 3:1–4.
+
+> <p>Vargu Përmendësh</p>
+> "Atëherë Pilati i tha: 'Ti, pra, qenke mbret?'. Jezusi u përgjigj: 'Ti thua se unë jam mbret. Për këtë unë kam lindur dhe për këtë kam ardhur në botë, që të dëshmoj për të vërtetën. Kush është për të vërtetën, e dëgjon zërin Tim' " (Gjoni 18:37).
+
+Disa vite më parë, një histori për fëmijë u botua në revistën Guide. Historia fokusohej tek një djalë i quajtur Denis, një jetim që jetonte si fëmijë i adoptuar në një familje në kohën e mesjetës. Denisi e urrente shumë mbretin e tij, sepse, kur prindërit e tij ishin të sëmurë, ushtarët e mbretit e morën dhe ai nuk i pa më ata kurrë. Vetëm më vonë mësoi se mbreti e kishte ndarë në mënyrë që të kursente të gjallët nga gjithë tmerret e Murtajës së Zezë. E vërteta për mbretin e çliroi Denisin nga urrejtja që kishte mbajtur pothuajse gjatë gjithë jetës së tij. Mbreti kishte vepruar gjithmonë, dhe në çdo rast, nga dashuria për popullin e tij.
+
+Shumë njerëz sot e shohin Zotin disi siç Denisi shihte mbretin. E keqja që kanë dëshmuar ose përjetuar i bën ata të urrejnë ose të hedhin poshtë Zotin. Ku është Zoti kur ka vuajtje? Nëse Zoti është i mirë, pse ka kaq shumë të keqe? Konflikti kozmik hedh dritë mbi këtë çështje thelbësore, por ngelen shumë pyetje. Megjithatë, kur të gjitha përpjekjet tona për të dhënë përgjigje nuk mjaftojnë, mund të shohim Jezusin në kryq dhe të besojmë tek Zoti, pavarësisht gjithë pyetjeve që ngelen për momentin pa përgjigje.
+
+_\*Studioni mësimin e kësaj jave për t’u përgatitur për Sabatin, 15 Mars._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/11/02.md b/src/sq/ss/2025-01/11/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..ca8dbd0bd2
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/11/02.md
@@ -0,0 +1,24 @@
+---
+title:  Krishti Fitues
+date:  09/03/2025
+---
+
+Megjithëse ka një armik që punon, të cilin Vetë Krishti e quajti si "sundimtari (uzurpues) i kësaj bote", mbreti i vërtetë i universit është Jezus Krishti. Jezusi fiton për ne, dhe në Të ne kemi fitore, edhe në mes të vështirësive dhe vuajtjeve. Në të vërtetë, vepra e Krishtit i kundërvihet armikut në çdo hap.
+
+Kemi parë se Shkrimi e përshkruan djallin si:
+
+1. mashtruesi i gjithë botës që nga fillimi (Zb. 12:9, Mat. 4:3, Gjoni 8:44, 2 Kor. 11:3, 1 Gjonit 3:8).
+2. shpifësi dhe akuzuesi i Perëndisë dhe popullit të Tij në qiell (Zb. 12:10; Zb. 13:6; Jobi 1-2; Zak. 3:1, 2; Juda 9).
+3. sundimtari uzurpues i kësaj bote (Gjoni 12:31, Gjoni 14:30, Gjoni 16:11, Veprat 26:18, 2 Kor. 4:4, Ef. 2:2, 1 Gjonit 5:19).
+
+`Lexoni Gjoni 18:37. Çfarë na tregon kjo për punën e Krishtit për t'iu kundërvënë mashtrimeve të armikut? Çfarë do të thotë se Jezusi është Mbret?`
+
+Megjithëse Shkrimi mëson se Satani është krye-mashtruesi, shpifësi, akuzuesi, sundimtari uzurpues i kësaj bote, gjithashtu mëson se Jezusi është fitimar mbi Satanin në çdo mënyrë.
+
+1. Jezusi erdhi "në këtë botë të dëshmojë për të vërtetën" (Gjoni 18:37).
+2. Përmes kryqit, Jezusi tregoi drejtësinë dhe dashurinë e përsosur të Perëndisë (Rom. 3:25, 26; Rom. 5:8), dhe kështu hodhi poshtë akuzat shpifëse të djallit (Zb. 12:10, 11), dhe
+3. Jezusi në fund do të shkatërrojë mbretërinë e djallit, i cili "e di se koha e tij është e shkurtër" (Zb. 12:12; krahaso me Rom. 16:20), dhe Krishti "do të mbretërojë përgjithmonë" (Zb. 11:15).
+
+Në fund, pavarësisht se çfarë bën Satani, ai tashmë është një armik i mundur dhe çelësi për ne është të kërkojmë fitoren e Krishtit për veten çdo ditë, moment pas momenti, dhe gjithashtu të kërkojmë premtimet që na janë dhënë në kryq.
+
+`Në konfliktin e madh, e dimë se cila palë fiton. Si na ndikojnë zgjedhjet që bëjmë çdo ditë se në cilën anë do përfundojmë në fund? Si mund të sigurohemi që jemi në anën e fituesit që tani?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/11/03.md b/src/sq/ss/2025-01/11/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..d741422a9e
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/11/03.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  I Drejti dhe Justifikuesi
+date:  10/03/2025
+---
+
+Në çdo aspekt, puna e Krishtit zhbën punën e djallit. Dhe, sipas 1 Gjonit 3:8, Jezusi "u shfaq për këtë arsye, të shkatërrojë veprat e djallit" (1 Gjonit 3:8) dhe të "shkatërrojë atë që ka fuqinë e vdekjes, që është djalli" (Heb. 2:14). Megjithatë, humbja totale e sundimit të armikut ndodh në dy faza. Së pari, përmes veprës së Kryqit, Krishti i hedh poshtë akuzat shpifëse të Satanit. Dhe më vonë, Satani dhe mbretëria e tij do të shkatërrohen.
+
+`Lexoni Romakët 3:23-26 dhe Romakët 5:8. Çfarë zbulojnë këto pasazhe në lidhje me mënyrën sesi Krishti i mposht akuzat e djallit?`
+
+Siç e kemi parë, armiku pretendon se Zoti nuk është plotësisht i drejtë dhe i dashur. Megjithatë, në Krishtin, Zoti siguron manifestimin përfundimtar të drejtësisë dhe dashurisë së Perëndisë, dhe Ai e bëri këtë përmes Kryqit.
+
+Pas vdekjes së Jezusit, "Satani pa që maskimi i tij ishte shqyer. Administrata e tij doli sheshit para engjëjve që nuk kishin rënë dhe para universit. Ai e kishte shfaqur veten si një vrasës. Duke derdhur gjakun e Birit të Perëndisë, kishte çrrënjosur veten nga simpatia e qenieve qiellore" - Ellen G. White, Dëshira e Kohërave, f. 761.
+
+`Lexoni Zbulesa 12:10-12 nën dritën e Zanafilla 3:15. Si hedh dritë ky pasazh mbi domethënien kozmike të fitores së Krishtit në Kryq?`
+
+Historia e shpengimit na jep fakte të bollshme që të jemi të sigurt se Zoti gjithmonë punon për të sjellë të mirën në fund për të gjithë ata që e duan atë. Zoti i Shkrimit bën gjithmonë atë që është e mirë dhe e preferueshme, duke pasur parasysh rrugën në dispozicion të Tij gjatë konfliktit të madh (Lgj. Përt. 32:4, 1 Sam. 3:18, Ps. 145:17, Dan. 4:37, Hab. 1:13, Zb. 15:3, Zan. 18:25).
+
+`Pse demonstrimi i drejtësisë dhe dashurisë së Zotit në konfliktin kozmik është kaq i rëndësishëm? Kur reflektoni mbi Kryqin dhe të gjitha veprat e Perëndisë në planin e shpengimit, si ju japin konfidencë veprat e Perëndisë për dashurinë e Zotit, në mes të sprovave dhe vuajtjeve?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/11/04.md b/src/sq/ss/2025-01/11/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..43e55a8862
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/11/04.md
@@ -0,0 +1,14 @@
+---
+title:  Kënga e të Dashurit Tim
+date:  11/03/2025
+---
+
+Në mënyra të mahnitshme, Zoti ka treguar dashurinë dhe drejtësinë e Tij në mes të konfliktit kozmik. Megjithatë, disa mund të pyesin, A duhej Zoti të bënte më shumë për të parandaluar dhe/ose hequr të keqen? Kemi parë një kornizë të konfliktit kozmik, që tregon se Zoti ka vepruar në mënyrë të tillë që të respektojë vullnetin e lirë, i nevojshëm për lulëzimin maksimal të marrëdhënieve të dashurisë midis Atij dhe njerëzimit. Për më tepër, Ai me sa duket, ka vepruar brenda kufizimeve morale, ose rregullave të angazhimit, brenda kontekstit të një mosmarrëveshjeje kozmike mbi karakterin e Tij, e cila mund të zgjidhet vetëm nga demonstrimi i dashurisë së Tij.
+
+`Lexoni Isaia 5:1-4. Kush po flet në këto vargje? Për kë po flet Isaia? Kë përfaqësojnë pronari i vreshtit dhe vreshti? Cila është rëndësia e veprimeve të pronarit të vreshtit në emër të vreshtit? Cili është rezultati?`
+
+Në këto vargje, Isaia këndon një këngë të të dashurit të tij, një vreshti. Pronari i vreshtit është Vetë Zoti, dhe vreshti përfaqëson popullin e Zotit (shiko për shembull, Isa. 1:8, Jer. 2:21). Por implikimet këtu mund të zgjerohen edhe në raport me punën më të gjerë të Perëndisë në këtë botë. Sipas këtyre vargjeve, pronari i vreshtit (Zoti) bëri gjithçka që mund të pritej në mënyrë të arsyeshme për të siguruar lulëzimin e vreshtit të Tij. Vreshtat duhet të kishin prodhuar rrush të mirë, por prodhonin vetëm "rrush të egër", të cilin përkthimet e tjera e quajnë "të pavlerë". Në të vërtetë, formulimi Hebraik këtu, fjalë për fjalë mund të përkthehet fryt-qelbur. Vreshti i Perëndisë nxori rrush të kalbur.
+
+Isaia 5:3 i drejtohet Vetë Zotit duke folur, që fton njerëzit të "gjykojnë" midis Tij dhe vreshtit të Tij. Dhe, tek Isaia 5:4, Vetë Perëndia parashtron pyetjen më të rëndësishme: "Çfarë mund të bëja më shumë për vreshtin Tim që nuk e kam bërë? Atëherë, pse, kur prisja të dilte rrush i mirë, doli rrush i egër?' " (NKJV). Çfarë mund të bënte më shumë? Sa interesante që Ai madje u kërkon të tjerëve të gjykojnë se çfarë ka bërë.
+
+`Kur shikon kryqin, ku Perëndia ofroi Veten si një sakrificë për të gjithë mëkatin tonë, çfarë rëndësie të mahnitshme kanë fjalët e Tij: " 'Çfarë mund t'i kisha bërë vreshtit Tim që nuk ia kam bërë?' "`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/11/05.md b/src/sq/ss/2025-01/11/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..dd36532e2d
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/11/05.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Shëmbëlltyra e Krishtit për Vreshtin
+date:  12/03/2025
+---
+
+Në shëmbëlltyrën e pronarit të vreshtit, tek Mateu 21, Jezusi vijon atje ku e la Isaia 5, duke hedhur më shumë dritë mbi karakterin dhe veprimet e pronarit të vreshtit për vreshtin e Tij.
+
+`Lexoni Mateu 21:33-39 duke patur parasysh pyetjen e ngritur tek Isaia 5:4. Çfarë më shumë mund të bëjë sesa ka bërë deri tani?`
+
+Pjesa e parë e shëmbëlltyrës së Krishtit citon direkt këngën e Isaias 5 në lidhje me pronarin e vreshtit dhe vreshtin e Tij. Pastaj, Jezusi shton se, pronari i vreshtit " 'ia dha me qera' " vreshtin e Tij " 'disa vreshtarëve dhe u nis në një vend të huaj' " (Mat. 21:33). Megjithatë, kur pronari i vreshtit dërgoi dy herë shërbëtorët e Tij (profetët) të mblidhnin prodhimet, ata që e kishin marrë me qera i rrahën dhe i vranë (Mat. 21:34-36). Më në fund, Ai dërgoi Birin e Tij (Jezusin), duke thënë " 'Për djalin Tim do të kenë respekt' " (Mat. 21:37). Por ata e vranë edhe Djalin e Tij, duke thënë,
+
+" 'Ky është trashëgimtari. Ejani, ta vrasim dhe ta marrim si pronë trashëgiminë e tij'. Dhe e kapën, e nxorën jashtë nga vreshti dhe e vranë" (Mat. 21:38, 39).
+
+Çfarë mund të bënte më shumë? Ati na donte aq shumë sa dha Birin e Tij të dashur (Gjoni 3:16). Nëse konflikti kozmik është i llojit të sugjeruar këtu, nuk mund të zgjidhet para kohe nga ushtrimi i fuqisë hyjnore, por së pari kërkohet një demonstrim publik i karakterit të Perëndisë. Ky demonstrim është paraqitur përfundimisht në veprën e Krishtit (Rom. 3:25, 26; Rom. 5:8). Çfarë mund të kërkojmë më shumë sesa kjo, që Zoti (në Krishtin) e jep veten të vdesë për ne, në mënyrë që Ai të na drejtojë pa kompromis drejtësinë dhe dashurinë e Tij të përsosur?
+
+Ngjarja në kryq demonstron se Zoti ka bërë gjithçka që mund të bëhet për të zbutur dhe eleminuar të keqen, por pa shkatërruar kontekstin e nevojshëm për lulëzimin e dashurisë së vërtetë. Nëse do të kishte pasur ndonjë rrugë të preferuar në dispozicion të Zotit, a nuk do e kishte zgjedhur? Ndërkohë që njerëzit vuajnë shumë në këtë konflikt kozmik, Vetë Zoti vuan më shumë se gjithë të tjerët. Kur shikojmë Kryqin, me të vërtetë, mund të shohim se çfarë vuajtje dhe dhimbje i ka sjellë mëkati Vetë Perëndisë. Megjithatë, liria e natyrshme nga dashuria ishte kaq e shenjtë, sa Krishti ishte i gatshëm ta duronte këtë për ne.
+
+`Lexoni Isaia 53:4. "Pikëllimet" dhe "hidhërimet" e kujt mbante Krishti në kryq? Çfarë duhet të na tregojë kjo për gjithçka që Perëndia ka bërë për ne dhe sa i ka kushtuar Atij shpëtimi?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/11/06.md b/src/sq/ss/2025-01/11/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..39806813bf
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/11/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Shfajësimi i Emrit të Zotit
+date:  13/03/2025
+---
+
+Në fund, emri i Zotit shfajësohet në çdo mënyrë. Përmes veprës së Atit, Birit, dhe Frymës së Shenjtë në planin e shpengimit, drejtësia dhe dashuria e përsosur e Perëndisë manifestohet përtej çdo dyshimi të arsyeshëm (shiko Rom. 3:25, 26; Rom. 5:8).
+
+`Lexoni Romakët 3:1-4 nën dritën e Isaia 5:3, 4. Çfarë mëson kjo për Vetë Perëndinë, që shfajësohet në konfliktin kozmik?`
+
+Tek Romakët 3 dhe Isaia 5, shohim se Zoti (në një farë kuptimi) fton krijesat të gjykojnë karakterin e Tij, edhe pse nuk kemi të drejtë për ta bërë këtë. Në fund, kur gjithë "librat" hapen, do të shohim provat se Zoti është krejtësisht i drejtë. Perëndia do ta shfajësojë Veten para gjithë krijesave inteligjente.
+
+`Lexoni Zbulesa 15:3 dhe Zbulesa 19:1-6. Çfarë mësojnë këto pasazhe për shfajësimin e emrit të Perëndisë në fund?`
+
+Gjatë Shkrimit, Perëndia tregon shqetësim për emrin e Tij. Pse? Nuk mund të kesh një marrëdhënie të thellë dashurie me dikë, karakterin e të cilit e urreni ose nuk i besoni. Nëse dikush do t'i thoshte bashkëshortit ose bashkëshortes suaj gënjeshtra të tmerrshme për karakterin tuaj, ju do të bënit gjithçka mundeni për të kundërshtuar çdo pretendim të tillë, sepse nëse ato besohen, do të thyenin marrëdhënien tuaj të dashurisë.
+
+Në fund, Perëndia është i justifikuar në kryq dhe në gjithë planin e shpengimit. Në gjykimin para ardhjes, Perëndia është i justifikuar para universit që po shikon.
+
+Pastaj, në gjykimin pas ardhjes, gjatë të cilit të shpenguarit do të "gjykojnë edhe engjëjt" (1 Kor. 6:2, 3), Perëndia shfajësohet, teksa të shpenguarve u është dhënë mundësia të rishikojnë të dhënat dhe të shohin vetë pse Perëndia ka vepruar ashtu siç ka bërë, dhe pse të gjitha gjykimet e Perëndisë kanë qenë gjithmonë dhe plotësisht të drejta dhe të dashura. Kush prej nesh nuk ka shumë pyetje, të cilat kanë nevojë për përgjigje? Para se të përfundojë gjithçka, të gjitha këto pyetje do të marrin përgjigje (shiko 1 Kor. 4:5).
+
+Në fund, çdo gju do të përkulet dhe çdo gjuhë do të rrëfejë se Jezusi është Zot (Fil. 2:10, 11). E gjithë kjo është pjesë e shfajësimit të karakterit të Zotit.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/11/07.md b/src/sq/ss/2025-01/11/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..fa1aed1df6
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/11/07.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Për më tepër studim
+date:  14/03/2025
+---
+
+Lexoni Ellen G. White, "The Reward of Earnest Effort", f. 285-288, te Testimonies for the Church, vol. 9.
+
+"Gjithçka që na ka hutuar në providencat/largpamjet e Perëndisë do të bëhet e qartë në botën që do të vijë. Gjërat e vështira për t'u kuptuar më pas do të kenë shpjegim. Misteret e hirit do të shpalosen para nesh. Aty ku mendjet tona të fundme gjetën vetëm konfuzion dhe premtime të thyera, ne do të shohim harmoninë më të përsosur dhe të bukur. Do të njohim se dashuria e pafund urdhëroi përvojat që dukeshin më të vështira. Teksa kuptojmë kujdesin e butë të Atij që i bën të gjitha gjërat të punojnë për të mirën tonë, ne do të gëzohemi me gëzim të papërshkrueshëm dhe plot lavdi" - Ellen G. White, Testimonies for the Church, vol. 9, f. 286.
+
+**Pyetje për diskutim**
+
+`1. A keni qenë konfuzë kur jeni përpjekur të kuptoni providencat e Zotit? Si ju ngushëllon fakti se të gjitha gjërat e tilla do të bëhen të qarta në fund?`
+
+`2. Meditoni se nga çfarë hoqi dorë Krishti për t'u bërë njeri dhe për të vdekur në këtë botë. Për më tej, reflektoni në lidhje me atë që na tregon kjo për dashurinë e Zotit dhe nëse Atij mund t'i besohet. Çfarë mund të bënte më shumë?`
+
+`3. Çfarë është kaq e rëndësishme për "emrin" e Perëndisë? Çfarë implikimesh ka kjo për ata prej nesh që e quajnë veten të Krishterë? Në çfarë mënyra të Krishterët ndonjëherë kanë sjellë përçmim mbi emrin e Krishtit dhe çfarë mund të bëjmë në komunitetet tona lokale për t'u treguar njerëzve se si duket në praktikë ndjekja e Krishtit?`
+
+`4. Në fund, edhe "përgjigjet" tona më të mira në lidhje me problemin e së keqes nuk janë të plota tani për tani. Çfarë mund të bëjmë në praktikë për t'u afruar me ata që vuajnë dhe janë agjentë të lehtësimit të vuajtjeve në këtë botë, teksa presim zgjidhjen përfundimtare, eskatologjike të problemit të së keqes që vetëm Zoti mund ta sjellë? Mendoni më shumë për Isaia 53:4, mbi faktin se Krishti mbarti "pikëllimet" dhe "trishtimet" tona. Çfarë ndodhi në Kryq që na ndihmon të kuptojmë planin e shpëtimit dhe sa shumë i kushtoi Zotit për të na shpëtuar?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/11/info.yml b/src/sq/ss/2025-01/11/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..7e8be78191
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/11/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Çfarë Mund të Bëja më Shumë?"
+start_date: "08/03/2025"
+end_date: "14/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/11/inside-story.md b/src/sq/ss/2025-01/11/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..5dab0408ea
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/11/inside-story.md
@@ -0,0 +1,48 @@
+---
+title:  Histori misionare
+date:  14/03/2025
+---
+
+#### Të ruash Fjalën e Perëndisë
+
+_Olivia_
+
+Këtë tremujor, Divizioni Verior i Azisë dhe Paqësorit po thekson trajnimin e fëmijëve për të qenë misionarë, nëpërmjet një projekti të Sabatit të 13të që ka si qëllim hapjen e një qendre trajnimi misionar, te Akademia Hankok Sahmiok, në Korenë e Jugut. Por një nënë Koreane thotë se trajnimi i fëmijëve fillon në shtëpi. Ai filloi me djalin e saj kur ai filloi të fliste. Kjo histori tregon se si Olivia mbjell Fjalën e Perëndisë në zemrat e fëmijëve të saj.
+
+Kur Davidi ishte 18 muaj, mamaja e tij filloi t’i lexonte 4 libra të vegjël. Secili libër kishte disa vargje Biblike dhe figura të thjeshta. Libri i parë kishte Psalmin 1, i dyti Mateu 5:3-12; i treti Gjoni 14:1-4 dhe i katërti 1 Korintasve 13.
+
+Mamaja i lexonte librat kur Davidi zgjohej në mëngjes. I lexonte në mbrëmje, para se ai të flinte. I lexonte edhe gjatë ditës. Brenda një muaji, Davidi, që po mësonte të fliste, i kishte mësuar përmendësh të katër librat. Sot, Davidi është 7 vjeç dhe di mësuar përmendësh 350-400 vargje. Si është e mundur?
+
+Mamaja e Davidit, Olivia Kim, u frymëzua nga vjehrra e saj, e cila mësoi katër fëmijë të adoptuar si të shkruanin dhe lexonin duke mësuar përmendesh vargje Biblike. Olivia u prek kur pa se sa shumë Bibla i transformon zemrat e vogla. Kur ajo u bë mama, donte të bënte të njëjtën me djalin e saj. Kështu, filloi të lexonte katër librat që i kishte bërë vjehrra e saj.
+
+Ndërsa ajo lexonte, sytë e Davidit shihnin figurat dhe ai dëgjonte zërin e saj. Ai nuk thoshte gjë. Ai nuk mund të lexonte. Por, pas një muaji, i kishte mësuar përmendësh librat. Kur e ëma i tregonte një figurë, ai e njihte dhe përsëriste fjalët e asaj faqeje. Mamaja u çudit sepse kjo ndodhi kur ai po fillonte të fliste dhe të thoshte fjalët e para.
+
+Pastaj ajo bëri libra me Psalmin 121, Levitiku 6:4-9, mesazhet e tre ëngjëjve nga Zbulesa 14, Dhjetë Urdhërimet nga Eksodi 20, bekimet dhe mallkimet nga Ligji i Përtërirë 28. Ajo i lexonte Davidit 20-30 minuta në mëngjes, në mbrëmje dhe gjatë ditës. Ai i mësoi përmendësh edhe ata libra.
+
+Davidi dhe mamaja i përdorin vargjet në jetën e përditshme. Davidi shkon në kopsht dhe ndonjëherë, mësuesja përdor filma vizatimore. Filmat vizatimorë Koreane zakonisht kanë edhe fantazma që mund të duken të lezetshme por historitë janë të rënda. Pasi pa një nga këta filma, Davidi pati frikë natën dhe vrapoi te dhoma e mamasë.
+
+— Mami, kam frikë, — tha ai.
+
+— Pse ke frikë? — pyeti mamaja.
+
+— M’u kujtua filmi që pashë sot, — tha ai.
+
+— Mos ki frikë sepse Perëndia është me ty, -— tha mamaja. — Kjo shtëpi është nën mbrojtjen e Perëndisë. Ëngjëjt nga ruajnë. Eja të themi Psalmin 121 bashkë.
+
+Ata e thanë Psalmin 121 bashkë, i cili fillon me fjalët: “Unë i ngre sytë nga malet; nga do të më vijë ndihma? Ndihma me vjen nga Zoti, që ka bërë qiejtë dhe tokën.”
+
+Një herë tjetër, Davidi nuk po bindej. Ai ishte 4 vjeç dhe ishte shumë i lëvizur gjatë shërbesës së mbrëmjes. Ai nuk donte të lante fytyrën, dhëmbët apo të mblidhte lodrat. Mamaja ishte e zënë me punët e shtëpisë dhe duke u kujdesur për vajzën 6 muajshe. Kishte kaluar 1 ora nga orari i gjumit. Mamaja po e humbiste durimin ndërsa Davidi vazhdonte të luante dhe të vraponte nëpër shtëpi. Më në fund, ajo e humbi durimin dhe thirri:
+
+— Pse po sillesh kështu? Bëj atë që të thashë! Bëj punët e tua!
+
+Djali ngriu. Mamaja nuk fliste ndonjëherë ashtu. Ai e pa mamanë, mamaja e pa atë. Ajo ndihej keq që e kishte ngritur zërin. Ndërsa të dy qëndronin të heshtur, mamasë i erdhi në mendje 1 Korintasve 13 dhe ajo filloi ta thoshte në mëndjen e saj. “Po të flisja gjuhët e njerëzve dhe të engjëjve, dhe të mos kisha dashuri, do të bëhesha si një bronz që kumbon ose si cimbali që tingëllon.” Ajo pa Davidin dhe e kuptoi, nga sytë e tij se edhe ai po thoshte të njëjtat vargje, në mendjen e tij. Mamaja buzëqeshi. Davidi buzëqeshi. Ata u përqafuan.
+
+— Më fal që e ngrita zërin, — tha Mamaja.
+
+Davidi buzëqeshi dhe u ngjit edhe më shumë pranë saj. Pastaj veshi pizhemet, lau dhëmbët dhe shkoi të flinte.
+
+Sot, Davidit i pëlqen shumë të mësojë vargje nga Bibla. Motra e tij, Abigail, është 3 vjeç dhe po mëson librat që mësoi edhe ai. Mamaja di përmendësh gjithçka që u mëson atyre. Ajo kuptoi se kur i mëson fëmijët i mëson edhe vetë.
+
+— Shpresoj shumë që vargjet që po mësojnë sot, të thuhen nga fëmijët e mi, një ditë, kur të jenë misionarë për mbretërinë e Perëndisë, — tha ajo.
+
+Lutuni për Olivian dhe çdo prind që përpiqet të mbjellë Fjalën e Perëndisë në zemrat e fëmijëve të tyre. Lutuni që këto familje të nxjerrin misionarë. Lutuni gjithashtu edhe për qendrën e trajnimit për misionarë që do të hapet me ndihmën e ofertave të Sabatit të 13të, në Akademinë Hankok Sahmiok, në Korenë e Jugut. Faleminderit që planifikoni një ofertë bujare për në 29 mars.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/12/01.md b/src/sq/ss/2025-01/12/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..b11fe49929
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/12/01.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  'Dashuria dhe Drejtësia: Dy Urdhërimet Më Të Mëdha'
+date:  15/03/2025
+---
+
+### Lexoni për studimin e kësaj jave
+Mat. 22:34–40, Zak. 7:9–12, Psalmi 82, Mikea 6:8, Mat. 23:23–30, Luka 10:25–37.
+
+> <p>Vargu Përmendësh</p>
+> "Po të thotë dikush: 'Unë e dua Perëndinë' dhe urren vëllanë e vet është gënjeshtar; sepse ai që nuk do vëllanë e vet të cilin e sheh, si mund të dojë Perëndinë, që nuk e sheh?" (1 Gjonit 4:20).
+
+Megjithëse kemi besim se Zoti në fund do t'i bëjë të gjitha gjërat drejt, ende ka rëndësi se çfarë bëjmë ne si të Krishterë, këtu dhe tani. Megjithëse mund të ketë shumë padrejtësi dhe të këqija që Zoti nuk do t'i zhdukë tani (për shkak të parametrave të konfliktit kozmik), kjo nuk do të thotë që ne nuk mund të ndihmojmë në lehtësimin e vuajtjeve dhe të këqijave që hasim, të paktën deri në pikën që është e mundshme. Në fakt, e kemi detyrë si të Krishterë të bëjmë pikërisht këtë.
+
+Siç e kemi parë, dashuria dhe drejtësia shkojnë së bashku; janë të pandashme. Zoti e do drejtësinë. Në të njëjtën mënyrë, nëse e duam Perëndinë, do të duam drejtësinë gjithashtu.
+
+Po kështu, nëse e duam Perëndinë, do të duam njëri-tjetrin. Një pjesë e dashurisë për njëri-tjetrin është edhe ndarja e një shqetësimi për mirëqënien e atyre që na rrethojnë. Kur të tjerët janë të prekur nga varfëria, shtypja apo çdo lloj padrejtësie, ne duhet të shqetësohemi. Kur të tjerët shtypen, ne nuk duhet të mbyllim sytë. Përkundrazi, duhet të pyesim veten se çfarë mund të bëjmë, individualisht dhe së bashku, për të avancuar dashurinë dhe drejtësinë e Perëndisë, në një mënyrë që reflekton në botën tonë të thyer karakterin e përsosur të drejtësisë dhe dashurisë së Perëndisë.
+
+_\*Studioni mësimin e kësaj jave për t’u përgatitur për Sabatin, 22 Mars._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/12/02.md b/src/sq/ss/2025-01/12/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..6d6cc33724
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/12/02.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Dy Urdhërimet Më Të Mëdha
+date:  16/03/2025
+---
+
+Për të reflektuar në lidhje me atë që mund të bëjmë, individualisht dhe bashkërisht, për të avancuar dashurinë dhe drejtësinë e Zotit në botën tonë, mund të fillojmë duke u fokusuar në atë që Zoti na ka urdhëruar.
+
+`Lexoni Mateu 22:34-40. Si iu përgjigj Jezusi pyetjes së avokatit?`
+
+Sipas Vetë Jezusit, "urdhërimi i parë i madh" është "Duaje Zotin, Perëndinë tënd me gjithë zemrën tënde, me gjithë shpirtin tënd, dhe me gjithë mendjen tënde'". Dhe Jezusi shton, "dhe i dyti i ngjashëm me këtë, është: 'Duaje të afërmin tënd porsi vetveten'". Megjithatë, këto urdhërime nuk qëndrojnë të vetme. Jezusi më tej udhëzon: "'Mbi këto dy urdhërime varet i gjithë Ligji dhe Profetët'" (Mat. 22:37-40). Në të vërtetë, këto ligje citohen nga Dhiata e Vjetër.
+
+`Lexoni Mateu 19:16-23. Si përgjigjet Jezusi për pyetjen e të riut pasanik, lidhet me përgjigjen e Tij ndaj pyetjes së avokatit tek Mateu 22?`
+
+Çfarë po ndodh këtu? Pse Jezusi iu përgjigj atij në këtë mënyrë? Dhe çfarë tregojnë këto takime, pavarësisht pozicionit apo statusit tonë në jetë?
+
+"Krishti përdori fjalët e vetme, që mund ta sillnin sundimtarin në një vend që mund të përsoste karakterin e Krishterë. Fjalët e Tij ishin fjalë mençurie, megjithëse dukeshin të rënda dhe kërkuese. Pranimi dhe bindja ndaj tyre ishte shpresa e vetme e sundimtarit për shpëtim. Pozicioni i tij i lartë dhe pasuria po ushtronin një ndikim për keq në karakterin e tij. Nëse do shijoheshin, do të zëvendësonin dashurinë për Zotin. Të mbash pak apo shumë nga Perëndia do të thoshte të ruaje atë që do të zvogëlonte forcën dhe efikasitetin e tij moral; sepse nëse gjërat e kësaj bote janë të çmuara, sado të pasigurta dhe të padenja të jenë, do të bëhen gjithëpërfshirëse" - Ellen G. White, Dëshira e Kohërave, f. 520.
+
+`Megjithëse ne nuk mund të thirremi të gjithë për të shitur gjithçka që kemi, siç ishte ky sundimtar i ri pasanik, çfarë mund të keni personalisht, që, nëse nuk e dorëzoni mund t'ju çojë drejt shkatërrimit të përjetshëm?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/12/03.md b/src/sq/ss/2025-01/12/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..83014415a4
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/12/03.md
@@ -0,0 +1,22 @@
+---
+title:  Dy Mëkatet e Mëdha
+date:  17/03/2025
+---
+
+Sipas Vetë Jezusit, dy urdhërimet më të mëdha janë dashuria për Zotin dhe dashuria për njëri-tjetrin. Dhe mbajtja e këtyre urdhërimeve përfshin sakrifica, që tregojnë në mënyrë të prekshme dashurinë ndaj të tjerëve, gjë e cila është gjithë qëllimi i të ndjekurit të gjurmëve të Jezusit.
+
+Tani, nëse dy urdhërimet më të mëdha janë dashuria për Perëndinë dhe dashuria për njëri-tjetrin, cilat janë dy mëkatet më të mëdha?
+
+`Lexoni Psalmin 135:13-19. Çfarë na zbulon kjo për një mëkat të zakonshëm që theksohet gjatë Shkrimit?`
+
+Dhiata e Vjetër gjithmonë thekson rëndësinë e dashurisë për Zotin mbi gjithçka tjetër (shiko Lgj. Përt. 6:5). Kjo është e lidhur ngushtë me mëkatin e madh të idhujtarisë, që është e kundërta e dashurisë për Zotin.
+
+`Lexoni Zakaria 7:9-12. Sipas profetit Zakaria në këtë pasazh çfarë dënon Zoti? Si lidhet ajo dhe mëkati i idhujtarisë me dy urdhërimet e mëdha?`
+
+Nuk është vetëm idhujtaria ndaj së cilës Zoti përgjigjet me zemërimin e dashurisë, por keqtrajtimi i popullit të Tij, qoftë ky individualisht apo bashkërisht. Zoti zemërohet me padrejtësinë, sepse Zoti është dashuri.
+
+Dy mëkatet e mëdha të theksuara në Dhiatën e Vjetër janë thyerjet e dy urdhërimeve të mëdha: të duash Perëndinë dhe të duash njëri-tjetrin. Dy mëkatet më të mëdha janë mungesa e dashurisë. Me pak fjalë, nuk mund të mbani urdhërimet nëse nuk doni Zotin dhe, nëse nuk doni njëri-tjetrin.
+
+Në të vërtetë, 1 Gjonit 4:20, 21 thotë: "Po të thotë dikush: 'unë e dua Perëndinë' dhe urren vëllanë e vet, është gënjeshtar, sepse ai që nuk do vëllanë e vet të cilin e sheh, si mund të dojë Perëndinë që nuk e sheh? Dhe ky është urdhërimi që kemi marrë nga Ai: ai që do Perëndinë, të dojë edhe vëllanë e vet".
+
+`Si e shpjegoni pse dashuria për Perëndinë nuk mund të veçohet nga dashuria për të tjerët? Si e kuptoni këtë lidhje të pathyeshme?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/12/04.md b/src/sq/ss/2025-01/12/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..ff87b8241e
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/12/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Zoti e Do Drejtësinë
+date:  18/03/2025
+---
+
+Shkrimi deklaron se Zoti e do drejtësinë dhe e urren të keqen (për shembull, Ps. 33:5, Isa. 61:8), dhe shqetësohet thellësisht për padrejtësinë, e cila ngjall indinjatë të drejtë në emër të të gjithë atyre që janë viktima të padrejtësisë. Gjatë gjithë Dhiatës së Vjetër dhe të Re, Zoti është vazhdimisht i pasionuar në favor të të shtypurve, teksa shpreh zemërimin e drejtë kundër viktimizuesve dhe shtypësve.
+
+`Lexoni Psalmi 82. Si e shpreh ky psalm shqetësimin e Perëndisë për drejtësinë në këtë botë? Çfarë kuptimi mund të ketë për ne sot?`
+
+Siç e thonë shumë komentatorë, ky pasazh dënon sundimtarët tokësorë si përgjegjës për padrejtësitë në botë, si dhe është gjithashtu një referencë e rastit kur Zoti gjykon sundimtarët qiellorë ("perënditë"), që qëndrojnë pas gjykatësve dhe sundimtarëve të korruptuar tokësorë (forcat demonike). Në mënyrë specifike, sundimtarët pyeten, "Deri kur do të gjykoni padrejtësisht dhe do të mbani anën e të pabesëve?" (Ps. 82:2).
+
+Më tej, u urdhërohet: "Mbroni të varfrit dhe jetimët; bëni drejtësi për të pikëlluarit dhe nevojtarët. Çlironi të mjerin dhe nevojtarin; shpëtojeni nga dora e të pabesit" (Ps. 82:3, 4). Këtu dhe në vende të tjera, profetët e Dhiatës së Vjetër parashtruan një thirrje të qartë për drejtësi. Ky nuk është shqetësim periferik i Shkrimit; është thelbësor për mesazhin e profetëve në gjithë Dhiatën e Vjetër dhe për mesazhin që Jezusi dha kur ishte në mish.
+
+Nuk është sekret se çfarë do dhe kërkon Perëndia nga ata që thonë se e duan dhe i binden Atij. Ai specifikon shumë qartë tek Mikea 6:8 (dhe pasazhe të ngjashme): "O njeri, Ai të ka bërë të njohur atë që është e mirë; dhe çfarë kërkon Zoti nga ti, përveç se të zbatosh drejtësinë, të duash mëshirën dhe të ecësh përulësisht me Perëndinë tënd?".
+
+Ky sentiment përsëritet në gjithë Shkrimin. Për shembull, Jezusi tha: " 'Prej kësaj do t'ju njohin të gjithë që jeni dishepujt e Mi, nëse keni dashuri për njëri-tjetrin' " (Gjoni 13:35; krahaso me 1 Gjoni 4:8-16).
+
+`Si do dukeshin familjet dhe kishat tona nëse do të përqendroheshim tek Mikea 6:8 dhe do ta zbatonim qëllimisht si me fjalë ashtu dhe me vepra? Në çfarëdo konteksti në të cilin ndodheni, si mund të shfaqej më mirë zbatimi i këtyre parimeve?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/12/05.md b/src/sq/ss/2025-01/12/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..7be5f4ba61
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/12/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Thirrur Për Të Vendosur Drejtësi
+date:  19/03/2025
+---
+
+Profetët në Shkrime vazhdimisht nxjerrin në pah thirrjen e Perëndisë për drejtësi në shoqëri. Herë pas here, Shkrimi nuk tërhiqet nga nxjerrja në pah e çështjeve të padrejtësisë dhe shtypjes. Në të vërtetë, thirrja që Perëndia të sillte gjykim ishte vetë thirrja për të vendosur drejtësi.
+
+Për shembull, profeti Isaia nuk i kursen fjalët për padrejtësinë në Izrael gjatë asaj kohe. Fjalët dhe thirrja e tij për drejtësi duhet të dëgjohen me zë të lartë dhe të qartë sot. " 'Mësoni të bëni të mirën, kërkoni drejtësinë, ndihmoni të shtypurin, sigurojini drejtësi jetimit, mbroni çështjen e gruas së ve' " (Isa. 1:17). Më tej, ai thotë " 'Mjerë' ata që nxjerrin dekrete të padrejta dhe ata që vazhdojnë të hartojnë 'vendime të padrejta' " (Isa. 10:1, 2), duke paralajmëruar: " 'Çfarë do të bëni ditën e ndëshkimit dhe të shkatërrimit që do të vijë nga larg? Te kush do të ikni për të kërkuar ndihmë dhe kujt do t'ia lini pasurinë tuaj?' " (Isa. 10:3).
+
+Po kështu, profeti Jeremia shpall mesazhin e Zotit: " 'Mjerë ai që e ndërton shtëpinë e tij pa drejtësi dhe dhomat e saj të sipërme me paanësi, që e vë tjetrin të punojë për asgjë dhe nuk ia shpërblen punën e tij... Ati yt nuk hante dhe pinte? Po vepronte me ndershmëri e drejtësi dhe gjithçka i shkonte mbarë. Ai mbronte çështjen e të varfrit dhe të nevojtarit dhe gjithçka i shkonte mbarë. A nuk do të thotë kjo të më njohësh mua?' thotë Zoti" (Jer. 22:13, 15, 16).
+
+`Lexoni Mateu 23:23-30. Çfarë mëson Jezusi këtu në lidhje me atë që është gjëja më e rëndësishme? Çfarë mendoni se do të thoshte kur i referohej "gjërave më të rëndësishme"?`
+
+Që të mos mendohet se padrejtësia ishte një shqetësim vetëm i profetëve të Dhiatës së Vjetër, ne shohim qartë këtu dhe gjetkë në shërbesën e Jezusit se kjo ishte gjëja më shqetësuese për Vetë Krishtin. Siç e thotë ai: " 'Mjerë ju, skribë dhe farisenj hipokritë! Sepse ju llogaritni të dhjetën e mëndrës, të koprës dhe të barit të gjumit, dhe lini pas dore gjërat më të rëndësishme të ligjit: drejtësinë dhe mëshirën dhe besimin. Këto gjëra duhet t'i praktikoni pa i lënë pas dore' " (Mat. 23:23). Në pasazhet paralele tek Luka, Jezusi vajton faktin se ata " 'lënë pas dore drejtësinë dhe dashurinë e Perëndisë' " (Luka 11:42).
+
+`Nëse do të fokusoheshit në "gjërat më të rëndësishme" sot, cilat do të ishin ato përkundrejt çfarëdo "të dhjete të mendrës, ryzës, dhe çdo barishteje" që ndoshta fokusohemi sot?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/12/06.md b/src/sq/ss/2025-01/12/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..c5ddc34338
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/12/06.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Kush Është Fqinji Im?
+date:  20/03/2025
+---
+
+Në tregimin e Lukës, menjëherë pasi Jezusi deklaron dy urdhërimet më të mëdha të dashurisë për Zotin dhe dashurisë për të afërmin, një mësues i ligjit, "duke dashur të justifikojë veten, i tha Jezusit, 'Kush është fqinji im?' " (Luka 10:29). Në përgjigje të kësaj, Jezusi tregon shëmbëlltyrën e njohur tashmë, por tronditëse, të Samaritanit të mirë.
+
+`Lexoni shëmbëlltyrën e Samaritanit të mirë tek Luka 10:25-37. Çfarë thotë ky pasazh, duke marrë parasysh thirrjen e profetëve për mëshirë dhe drejtësi dhe padrejtësinë që grupe të ndryshme njerëzish u kanë shkaktuar të "tjerëve" gjatë historisë së njerëzimit?`
+
+Jezusi nuk foli vetëm për drejtësinë; Ai erdhi për ta bërë atë. Ai ishte dhe do të jetë përmbushja e thirrjes profetike dhe dëshirës për drejtësi (shiko Luka 4:16-21 nën kontekstin e Isaia 61:1, 2). Ai është dëshira e gjithë kombeve, veçanërisht e atyre që pranojnë nevojën për t'u çliruar.
+
+Në kontrast të drejtpërdrejtë me armikun, i cili kapet pas fuqisë dhe u përpoq të uzurpojë fronin e Perëndisë, Jezusi e përuli Veten dhe u identifikua me ata nën mëkat, padrejtësi dhe shtypje (pa u infektuar vetë nga mëkati), dhe Ai e mundi armikun, duke ofruar Veten në dashuri në mënyrë që të vendoste drejtësi si Ai që është i drejtë dhe Shfajësuesi i gjithë atyre që besojnë. Si mund të themi që jemi të shqetësuar për ligjin për të cilin Krishti vdiq që ta mbante, nëse nuk shqetësohemi për ato që Krishti i quan gjërat më të rëndësishme të ligjit?
+
+Psalmi 9:8, 9 thotë, "Ai do të gjykojë botën me drejtësi, do t'i gjykojë popujt me paanësi. Zoti do të jetë strehimi i papushtueshëm për të shtypurin, një strehim i papushtueshëm në kohë ngushtice". Po kështu, Psalmi 146:7-9 shton, se Zoti "u jep të drejtë të shtypurve" dhe "ushqim të uriturve. Zoti çliron të burgosurit. Zoti u hap sytë të verbërve, Zoti ngre ata që janë rrëzuar, Zoti i di të drejtët. Zoti mbron të huajt, ndihmon jetimin dhe gruan e ve, por përmbys udhën e të pabesëve".
+
+A mund ta thotë më qartë se kaq Fjala e Zotit që duhet të ndihmojmë ata përreth nesh, që janë në nevojë dhe shtypen?
+
+`Çfarë mund të mësojmë nga jeta dhe shërbesa e Jezusit në lidhje me shërbesën për ata që janë nevojtarë? Edhe nëse nuk mund të bëjmë mrekulli siç bëri Ai, si mund të bëhet ndihma jonë për të tjerët "një mrekulli"?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/12/07.md b/src/sq/ss/2025-01/12/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..9637ae5cfc
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/12/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Për më tepër studim
+date:  21/03/2025
+---
+
+Lexoni Ellen G. White, "Sabati", f. 281-289, te Dëshira e Kohërave.
+
+"Spiunët nuk guxuan t'i përgjigjeshin Krishtit në prani të turmës, nga frika se mos viheshin në vështirësi. Ata e dinin se Ai kishte folur për të vërtetën. Në vend që të shkelnin traditat e tyre, ata do të linin një njeri të vuante, ndërkohë që do shpëtonin një kafshë, për shkak të humbjes së pronarit nëse do të neglizhohej. Kështu tregohej kujdes më i madh për një kafshë sesa për njeriun, i cili ishte bërë në imazhin e Perëndisë. Kjo ilustron punën e gjithë feve të rreme. Ato dalin nga dëshira e njeriut për të lartësuar veten mbi Perëndinë, por përfundojnë në degradimin e njeriut më poshtë se një kafshë. Çdo fe që lufton kundër sovranitetit të Perëndisë mashtron njeriun në lidhje me lavdinë që kishte gjatë Krijimit, dhe që do i restaurohet në Krishtin. Çdo fe e rreme mëson ndjekësit e vet të jenë të pakujdesshëm ndaj nevojave njerëzore, vuajtjes, dhe të drejtës. Ungjilli i jep një vlerë të lartë njerëzimit pasi është blerë me gjakun e Krishtit, dhe mëson një respekt për dëshirat dhe problemet e njeriut. Zoti thotë, 'Do ta bëj njeriun e vdekshëm më të rrallë se ari i kulluar, njerëzinë më të rrallë se arin e Ofirit' Isa. 13:12.
+
+"Kur Jezusi iu kthye Farisenjve me pyetjen nëse ishte e ligjshme në ditën e Shtunë të bënin mirë apo të bënin keq, të shpëtonin jetë apo të vrisnin, Ai i përballi ata me qëllimet e tyre të liga. Ata po përpiqeshin ta vrisnin të shtyrë nga urrejtja e hidhur, ndërsa Ai përpiqej të shpëtonte jetë dhe të sillte lumturinë tek turma. A ishte më mirë të vrisje në Sabat, siç ata po planifikonin, apo të shëroje një të munduar, siç bëri Ai? Ai ishte më e drejtë të kishe vrasjen në zemër ditën e shenjtë të Zotit apo të doje gjithë njerëzit, gjë e cila shprehet me veprat e mëshirës?" - Ellen G. White, Dëshira e Kohërave, f. 286, 287.
+
+**Pyetje për diskutim**
+
+`1. Pse dhe si ka mundësi që "Çdo fe e rreme iu mëson ithtarëve të vet të jenë të shkujdesur ndaj nevojave njerëzore"? Si mund të veprojmë qëllimisht në mënyrë që të shmangim një pakujdesi të tillë në komunitetet e kishave tona dhe më gjerë?`
+
+`2. Kush është fqinji im? Kush është fqinji juaj? Në cilat mënyra praktike duhet që ndjekja e hapave të Krishtit të na bëjë më shumë si Samaritani, që i kaloi kufijtë e tij për të vepruar me dashuri?`
+
+`3. Nëse Zoti e do drejtësinë dhe mëshirën, si duhet të veprojmë në përputhje me atë që ka më shumë rëndësi për Perëndinë? Si mund të jemi më të fokusuar në atë që Jezusi i quajti "gjërat më të rëndësishme të ligjit"?`
+
+`4. Kur mendojmë dhe flasim për gjykimin, sa shpesh theksojmë faktin se Jezusi diskutoi për gjykimin në kuptimin, nëse dhe, në çfarë mase i duam me vepra të tjerët, veçanërisht ata që janë të shtypur dhe të munduar? Reflektoni për këtë në kontekstin e Mateu 25:31-46.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/12/info.yml b/src/sq/ss/2025-01/12/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..0e8ea2afc7
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/12/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "'Dashuria dhe Drejtësia: Dy Urdhërimet Më Të Mëdha'"
+start_date: "15/03/2025"
+end_date: "21/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/12/inside-story.md b/src/sq/ss/2025-01/12/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..c1b6812fee
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/12/inside-story.md
@@ -0,0 +1,42 @@
+---
+title:  Histori misionare
+date:  21/03/2025
+---
+
+#### Misionari i acaruar
+
+_Filipi_
+
+Një nga projektet e Sabatit të 13të këtë tremujor ka si qëllim trajnimin e të rinjve për të qënë misionarë, në Korenë e Jugut. Projekti përfshin hapjen e një qendre trajnimi në Akademinë Hankok Sahmiok, në Seul. Programet për trajnim misionarësh janë pjesë shumë e rëndësishmë në Korenë e Jugut. Historia e sotme flet rreth Filipit, që mori pjesë në një program të tillë, të quajtur Programi i Trajnimit Busull për Misionarë, i cili përfshin tre muaj si misionar në qytetin Atlanta, në Shtetet e Bashkuara.
+
+Filipi doli nga avioni, gati për të punuar në misionin urban, për tre muaj. Misionari 23 vjeçar, nga Korea e Jugut do të ishte shumë i zënë. Gjatë javës, ai do të punonte me refugjatë, si dhe do të ndihmonte fëmijët refugjatë për të kuptuar mësimet dhe me detyrat e shtëpisë. Të shtunave, ai do të mësonte fëmijët në Shkollën e Sabatit si dhe do të kryente aktivitete të tjera. Por shumë shpejt, ai hasi një problem — shoku me të cilin ndante apartamentin.
+
+Filipi mbërriti në SHBA bashkë me një grup Koreanësh Jugorë, që do të shërbenin si misionarë për një kohë të shkurtër. Ata u ndanë në grupe nga dy dhe Filipi u vu bashkë me Samuelin, i cili ishte 20 vjeç. Filipi dhe Samueli do të ndanin një shtëpi.
+
+Shumë shpejt, Filipi filloi të mërzitej më shokun e tij. Samueli mendohej shumë para se të fliste dhe, kur fliste, fliste shumë ngadalë. Filipi mendoi me inat: “Pse nuk mund të mendosh dhe flasësh më shpejt?”
+
+Ai filloi të bezdisej gjithmonë e më shumë. Ata të dy hanin ushqime të thjeshta, sallata dhe ushqimet që kishin ngelur nga dreka e Sabatit, në kishën lokale Koreane. Një ditë, Samueli vendosi të ngrohte një kek orizi Korean në furrë. Por ai u dogj dhe u ngjit në enë. Filipi u inatos sepse ai e kishte lajmëuar Samuelin të kishte kujdes. Atëherë Samueli vendosi të ngrohte një tjetër, në një tigan, në stofë. Edhe ai u dogj dhe u ngjit në tigan. Inati i Filipit u rrit por ai nuk tha gjë.
+
+Edhe Samueli nuk tha gjë, përgjatë një muaji. Një ditë, ai sugjeroi të luteshin bashkë para se të shkonin të punonin me refugjatët. Ata nuk luteshin ndonjëherë bashkë. Lutja e Samuelit e shtangu Filipin. Duke folur shumë ngadalë, si gjithmonë, Samueli u lut:
+
+— Perëndi, më ndihmo të mos e urrej Filipin.
+
+Filipi kuptoi se ai po lutej që ata të dy të shkonin mirë. Pro ai nuk u gëzua nga lutja. Ai u bezdis. Irritimi i tij u rrit edhe më shumë, kur Samueli vazhdoi ta përsëriste lutjen çdo ditë. Filipi dhe Samueli bisedonin gjithnjë e më pak. Më në fund, ata ndaluan së biseduari.
+
+Konflikti arriti kulmin një muaj para së ta largoheshin nga Shtetet e Bashkuara. Filipi po ngiste makinën dhe Samueli ishte ulur përbri tij. Ata të dy ishin shumë të lodhur dhe i zuri gjumi të dy. U zgjuan papritur dhe panë që ishin pothuajse duke u përplasur me automjetin para tyre. Filipi e çoi makinën majtas, ata kaluan vijën ndarëse dhe u përplasën me një kamion.
+
+Makina u shkatërrua por Filipi dhe Samueli nuk u plagosën. Edhe shoferi i kamionit nuk u plagos dhe kamioni pati një dëmtim të vogël.
+
+Në shtëpi, Filipi dhe Samueli u përqafuan dhe falenderuan Perëndinë. Filipi ndjeu turp. Ai kishte erdhur në Shtetet e Bashkuara të ndante Perëndinë me të tjetër por ishte përqenduar shumë te vetja. Kjo ishte edhe rrënja e konfliktit me Samuelin. Por tani, mosmarrëveshja e tyre dukej shumë e vogël dhe pa kuptim. Filipi mendoi:
+
+— Duhet të ishim përqafuar dhe të luteshim bashkë gjatë gjithë kësaj kohe, që Perëndia të na kishte bekuar si misionarë.
+
+Samueli sugjeroi t’i tregonin çiftit Korean, që ishin pronarë të shtëpisë, rreth aksidentit. Pak më vonë, Filipi dhe Samueli i treguan çiftit rreth konfliktit mes tyre dhe aksidentit. Ata treguan gjithçka. Nuk ishte një tregim Biblik rreth shpëtimit. Ishte historia e tyre, se si Perëndia kishte qenë me ta, në Shtetet e Bashkuara. Për Filipin, ishte hera e parë që ndau se çfarë ishte Perëndia për të. Ai kishte frikë se çifti do reagonte në mënyrë negative. Por ata ishin vetëm të shqetësuar për shëndetin e tij dhe të Samuelit.
+
+Udhëtimi misionar në Shtetet e Bashkuara ishte një pikë kthimi për Filipin. Kur ai u kthye në Korenë e Jugut, i kërkuan të shkruante një dëshmi rreth përvojës së tij.
+
+Ai bëri një listë të gjithçkaje që kishte mundur të bënte, përshfirë edhe zgjidhjen e konfliktit me Samuelin. Por kur lexoi ato që kishte shkruar, u ndie u turpëruar që kishte shkruar “Unë bëra këtë” dhe “Unë bëra atë”. Jezusi nuk ishte përmendur aty.
+
+Ai e shkroi sërish por përsëri nuk i pëlqeu. Ai kuptoi se nuk kishte bërë gjë. Dëshmia e tij ishte që Perëndia e kishte përdorur atë, për të bërë diçka. Ai e përmblodhi dëshminë e tij në një fjali “Perëndia më përdori mua, një njeri të dobët dhe krenar; por Ai më përdori.”
+
+Lutuni për të rinjtë Koreanë që shërbejnë si misionarë rreth e rrotull botës. Lutuni për Akademinë Hankok Sahmiok, nxënësit e së cilës do të studiojnë në qendrën e trajnimit misionar, që do të hapet me ndihmën e Ofertave të Sabatit të 13të, në 29 mars. Faleminderit që planifikoni një ofertë bujare për këtë projekt në Seul, Koreja e Jugut.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/13/01.md b/src/sq/ss/2025-01/13/01.md
new file mode 100644
index 0000000000..ae8db35646
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/13/01.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Dashuria Është Përmbushja e Ligjit
+date:  22/03/2025
+---
+
+### Lexoni për studimin e kësaj jave
+Eks. 20:1–17; Rom. 6:1–3; Rom. 7:7–12; Jer. 31:31–34; Mat. 23:23, 24; Jakobi 2:1–9.
+
+> <p>Vargu Përmendësh</p>
+> "Mos i kini asnjë detyrim askujt, përveç se ta doni njëri-tjetrin, sepse ai që e do tjetrin e ka përmbushur ligjin" (Romakët 13:8).
+
+Ndërkohë që po merreshin me një anëtar problematik, dikush në bordin e kishës i tha pastorit, "Nuk mund të marrim vendime të bazuara mbi dhembshurinë". Nuk mundemi? Pastori pyeste veten se si e kuptonte ky person Zotin dhe ligjin e Tij. Dhembshuria sigurisht duhet të jetë në qendër të asaj sesi i trajtojmë njerëzit, veçanërisht ata që gabojnë. Dhembshuria është pjesë përbërëse e dashurisë, dhe siç na thotë Romakët 13:8, të duash njëri-tjetrin është përmbushja e ligjit.
+
+Nëse dashuria në të vërtetë është përmbushja e ligjit, atëherë duhet të kemi kujdes të mos mendojmë për ligjin në një mënyrë që është i ndarë nga dashuria, apo të mendojmë për dashurinë në një mënyrë që është e ndarë nga ligji. Në Shkrimet, dashuria dhe ligji shkojnë së bashku. Ligjvënësi hyjnor është dashuria, dhe në të njëjtën mënyrë, ligji i Zotit është ligji i dashurisë. Siç ka thënë Ellen G. White, është transkripti i karakterit të Perëndisë. (Shiko Christ's Object Lessons, f.305).
+
+Ligji i Perëndisë nuk është një grup parimesh abstrakte apo urdhërime dhe udhëzime për lulëzimin tonë. Ligji i Zotit, në tërësi, është një shprehje e dashurisë nga Vetë Zoti.
+
+_\*Studioni mësimin e kësaj jave për t’u përgatitur për Sabatin, 29 Mars._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/13/02.md b/src/sq/ss/2025-01/13/02.md
new file mode 100644
index 0000000000..c3fa9e2142
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/13/02.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Ligji i Dashurisë
+date:  23/03/2025
+---
+
+Ligji i Zotit nuk përbëhet nga parime abstrakte; përkundrazi, ligji i Zotit është një shprehje e marrëdhënies. Kjo mund të shihet në mënyrë eksplicite/shpjeguese në Dhjetë Urdhërimet. Parimet themelore të Dhjetë Urdhërimeve ishin që në Kopshtin e Edenit parimet e dashurisë, të cilat duhet të drejtonin marrëdhënien midis Zotit dhe njerëzve dhe midis njëri-tjetrit.
+
+Kur Dhjetë Urdhërimet u shpallën te Eksodi 20, u shkruan në gur, dhe iu dhanë Izraelit në kontekstin e marrëdhënies së besëlidhjes. Urdhërimet u shkruan pasi Zoti kishte shpëtuar tashmë popullin nga Egjipti, dhe urdhërimet ishin bazuar mbi dashurinë e Perëndisë dhe premtimet e Tij ndaj kombit (shiko Eks. 6:7, 8 dhe Lev. 26:12). Mund të shohim në të dyja pjesët e Dhjetë Urdhërimeve se ato synonin lulëzimin e marrëdhënies së njeriut me Zotin dhe marrëdhënieve me njëri-tjetrin.
+
+`Lexoni Eksodi 20:1-17. Si na zbulojnë këto vargje dy parimet, atë të dashurisë për Zotin dhe atë të dashurisë për njëri-tjetrin?`
+
+Katër urdhërimet e para kanë të bëjnë me marrëdhëniet e njerëzve me Perëndinë, dhe gjashtë të tjerat me marrëdhëniet e njerëzve midis njëri-tjetrit. Marrëdhënia jonë si me Perëndinë ashtu dhe me njerëzit e tjerë duhet të rregullohet nga këto parime të ligjit të Perëndisë.
+
+Këto dy pjesë të ligjit korrespondojnë drejtpërdrejt me atë që Jezusi i quajti dy urdhërimet më të mëdha - " 'Duaje ZOTIN, Perëndinë tënd me gjithë zemrën tënde" ' "(Mat. 22:37; krahaso me Lgj. Përt. 6:5) dhe " 'Duaje të afërmin porsi vetveten' " (Mat. 22:39; krahaso me Lev. 19:18).
+
+Katër urdhërimet e para tregojnë sesi mund ta duam Perëndinë me gjithë qenien tonë, dhe gjashtë të tjerat na tregojnë si të duam të tjerët porsi vetvetja. Jezusi e bën të qartë se këto dy urdhërime janë të ndërthurura me ligjin. " 'Nga këto dy urdhërime varet i tërë Ligji dhe Profetët' " (Mat. 22:30).
+
+Tërësia e ligjit të Perëndisë, pra, është e bazuar në dashurinë e Zotit. Dashuria dhe ligji i Perëndisë janë të pandashme. Shpesh dëgjojmë njerëzit që thonë, nuk kemi nevojë të mbajmë ligjin, thjesht kemi nevojë të duam Zotin dhe njëri-tjetrin. Pse kjo ide nuk ka kuptim?
+
+`Si mund t'i shprehim dashuri Perëndisë, ose të tjerëve, nëse shkelim ndonjë nga Dhjetë Urdhërimet?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/13/03.md b/src/sq/ss/2025-01/13/03.md
new file mode 100644
index 0000000000..1761f6ee76
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/13/03.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Ligji Është i Shenjtë, i Drejtë dhe i Mirë
+date:  24/03/2025
+---
+
+Dashuria është themeli i ligjit të Perëndisë. Kur Zoti lartëson ligjin, Ai lartëson dashurinë. Kjo është arsyeja pse vdiq Jezusi që të shpëtojë mëkatarët, në mënyrë që të mund të mbajë ligjin ndërkohë që na jep hir gjithashtu. Kështu, Ai mund të ishte edhe i drejtë, edhe të shfajësonte ata që besojnë (Rom. 3:25, 26). Çfarë shprehje dashurie! Prandaj, ligji nuk shfuqizohet nga procesi i shlyerjes; përkundrazi, konfirmohet më tej.
+
+`Lexoni Romakët 6:1-3 dhe pastaj Romakët 7:7-12, duke vendosur theksin veçanërisht tek vargu 12. Çfarë na tregojnë këto vargje për ligjin, edhe pasi Krishti vdiq?`
+
+Ndërkohë që disa besojnë se hiri dhe shfajësimi e anulojnë ligjin, Pali e bën të qartë se nuk duhet të vazhdojmë në mëkat që hiri të rritet. Përkundrazi, ata që janë në Krishtin me anë të besimit janë "pagëzuar në vdekjen e Tij" dhe rrjedhimisht duhet ta konsiderojnë veten të vdekur për mëkatin dhe të gjallë për Krishtin.
+
+Ligji i Zotit nuk është mëkat, por (ndër të tjera) e bën mëkatin dhe gjendjen tonë mëkatare të dukshme për ne. Prandaj, po, "ligji është i shenjtë, dhe urdhërimi i shenjtë, i drejtë dhe i mirë" (Rom. 7:12). Ai na zbulon, si asgjë tjetër, nevojën tonë të madhe për shpëtim, shpengim - shpëtimi dhe shpengimi vijnë vetëm përmes
+
+Krishtit. Në të njëjtën mënyrë, ne "nuk anulojmë ligjin nëpërmjet besimit" (Rom. 3:31).
+
+Krishti nuk erdhi të shfuqizojë ligjin, por të përmbushë gjithçka që ishte premtuar në Ligjin dhe Profetët. Kështu, Ai thekson se " 'derisa qielli dhe toka të kalojnë', " as edhe " 'pika më e vogël apo jotë e ligjit nuk do të bjerë'" (Mat. 5:18).
+
+Vetë ligji i Zotit përfaqëson shenjtërinë e Perëndisë - karakterin e Tij të përsosur të dashurisë, të drejtësisë, të mirësisë, dhe të vërtetës (Lev. 19:2; Ps. 19:7, 8; Ps. 119:142, 172). Në këtë drejtim është domethënëse që, sipas Eksodit 31:18, Zoti Vetë i shkroi Dhjetë Urdhërimet mbi pllakat e gurit. Të shkruara në gur, këto ligje janë dëshmia e karakterit të pandryshueshëm të Perëndisë dhe qeverisjes së Tij, që vendosen mbi dashurinë - një temë kryesore e konfliktit të madh.
+
+`Si na ndihmon kjo lidhje midis ligjit dhe dashurisë të kuptojmë më mirë fjalët e Jezusit, " 'Nëse më doni mua, mbani urdhërimet e mia' " (Gjoni 14:15)?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/13/04.md b/src/sq/ss/2025-01/13/04.md
new file mode 100644
index 0000000000..56ba9131fa
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/13/04.md
@@ -0,0 +1,18 @@
+---
+title:  Ligji dhe Hiri
+date:  25/03/2025
+---
+
+Siç e kemi parë, ligji dhe hiri nuk janë kundër njëri tjetrit. Përkundrazi, shërbejnë për funksione të ndryshme në përputhje me dashurinë dhe drejtësinë e Perëndisë. Një kontrast i mprehtë midis ligjit dhe hirit do i kishte habitur Izraelitët e lashtë, të cilët e shihnin dhënien e ligjit nga vetë Zoti si një shfaqje e madhe e hirit të Perëndisë. Ndërkohë që "perënditë" e kombeve përreth ishin të paqëndrueshme dhe krejtësisht të paparashikueshme, duke i lënë njerëzit pa një mundësi për të ditur se çfarë donin "perënditë" dhe çfarë do i kënaqte ata. Perëndia i Biblës udhëzon shumë qartë popullin e Tij se çfarë e kënaq. Dhe ajo që e kënaq atë është vetëm ajo që është për të mirën përfundimtare të të gjithë popullit të Tij, individualisht dhe kolektivisht.
+
+Megjithatë, ligji nuk mund të na shpëtojë nga mëkati apo të ndryshojë zemrat njerëzore. Për shkak të mëkatshmërisë sonë të lindur, kemi nevojë për një transplant shpirtëror të zemrës.
+
+`Lexoni Jeremia 31:31-34. Çfarë na mëson ky premtim i Zotit për të na dhënë një zemër të re? Krahaso këtë me fjalët që Krishti i tha Nikodemit tek Gjoni 3:1-21 në lidhje me lindjen e re. Shiko gjithashtu Heb. 8:10.`
+
+Dhjetë Urdhërimet u gdhendën nga Vetë Zoti në pllakat e gurit (Eksodi 31:18), por ligji duhej shkruar gjithashtu në zemrat e popullit të Perëndisë (Ps. 37:30, 31). Idealisht, ligji i dashur i Zotit nuk do ishte i jashtëm, por i brendshëm për vetë karakterin tonë. Vetëm Zoti mund të shkruante ligjin e Tij në zemrat njerëzore, dhe premtoi se do e bënte këtë për popullin e Tij të besëlidhjes (shiko Heb. 8:10).
+
+Nuk e shpëtojmë dot veten duke mbajtur ligjin. Përkundrazi, është me anë të hirit që shpëtohemi përmes besimit, jo nga vetja, por si dhuratë e Perëndisë (Ef. 2:8). Nuk e mbajmë ligjin në mënyrë që të shpëtohemi; e mbajmë ligjin, sepse tashmë jemi të shpëtuar. Nuk e mbajmë ligjin në mënyrë që të na duan, por e mbajmë, sepse jemi të dashur dhe kështu dëshirojmë të duam Perëndinë dhe të tjerët (shiko Gjoni 14:15).
+
+Në të njëjtën kohë, ligji na tregon mëkatin tonë (Jakobi 1:22-25, Rom. 3:20, Rom. 7:7), na tregon nevojën tonë për një Shpengimtar (Gal. 3:22-24), na drejton në mënyrat më të mira në jetë, dhe na zbulon karakterin e dashur të Perëndisë.
+
+`Cila është shpresa juaj në gjykim? A është mbajtja juaj e zellshme dhe besnike e ligjit, apo është drejtësia e Krishtit, e cila ju mbulon? Çfarë ju tregon përgjigjja juaj për funksionin e ligjit të Perëndisë në lidhje me atë që mund apo nuk mund të bëjë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/13/05.md b/src/sq/ss/2025-01/13/05.md
new file mode 100644
index 0000000000..97eee2cf54
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/13/05.md
@@ -0,0 +1,16 @@
+---
+title:  Dashuria Është Përmbushja e Ligjit
+date:  26/03/2025
+---
+
+Marrëdhënia midis dashurisë dhe ligjit nuk mund të theksohet mjaftueshëm. Në të vërtetë, sipas Shkrimit, dashuria duhet të përmbushë ligjin.
+
+Tek Romakët 13:8-10 Pali mëson se "ai që do tjetrin e ka përmbushur ligjin" (Rom. 13:8). Pasi rendit gjashtë nga Dhjetë Urdhërimet, Pali thotë se këto "përmblidhen në këtë fjalë, 'Duaje të afërmin tënd porsi vetveten' " (Rom. 13:9). Në fakt, Pali e mëson hapur se, "Dashuria është përmbushja e ligjit" (Rom. 13:10). Sërish, tek Galatasve 5:14, Pali shpjegon, "Gjithë ligji përmblidhet në këtë fjalë të vetme: 'Duaje të afërmin tënd porsi vetveten' " (Gal. 5:14). Por çfarë lloj dashurie është ajo që përmbush ligjin? Si duket një dashuri e tillë?
+
+`Lexoni Mateu 23:23, 24. Cilat janë "gjërat më të rëndësishme të ligjit"? Lexoni Ligji i Përtërirë 5:12-15 dhe Isaia 58:13, 14. Si na tregojnë këto pasazhe marrëdhënien midis ligjit (veçanërisht urdhërimi i Sabatit) dhe shqetësimin e Zotit për drejtësinë dhe çlirimin?`
+
+Jezusi i identifikon "drejtësinë, mëshirën dhe besimin" si "çështjet më të rëndësishme të ligjit". Dhe në lidhje me një ligj në veçanti - Sabatin - mund të shohim në Shkrimet se Sabati është i lidhur në mënyrë të pandashme me çlirimin dhe drejtësinë.
+
+Te Ligji i Përtërirë 5, urdhërimi i Sabatit rrënjoset në lidhje me çlirimin e Zotit të Izraelit nga skllavëria. Pra, Sabati nuk është vetëm një përkujtim i krijimit, por gjithashtu një përkujtim i çlirimit nga skllavëria dhe shtypja. Dhe, në kontekstin e heqjes dorë nga kënaqësitë e dikujt për ta quajtur Sabatin kënaqësi dhe gjen kënaqësinë tek Zoti (Isa. 58:13, 14), theksi vendoset në veprat e dashurisë dhe drejtësisë për të tjerët - të bërit mirë, të ushqyerit e të uriturve, strehimi i të pastrehëve (shiko Isa. 58:3-10).
+
+Duke marrë parasysh të gjitha këto mësime (dhe shumë të tjera), ata që duan të përmbushin ligjin përmes dashurisë duhet të shqetësohen jo vetëm për mëkatet e veprimit, por gjithashtu për mëkatet e mosveprimit. Dashuria si përmbushje e ligjit përfshin jo vetëm mbajtjen e ligjit në kuptimin e të mos bërit mëkat, por gjithashtu edhe të bërit aktivisht të së mirës - të bërit e veprave të dashurisë, që përparojnë me besnikëri drejtësinë dhe mëshirën. Të qenurit besnik ndaj Zotit është më shumë sesa shkelja e ligjit.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/13/06.md b/src/sq/ss/2025-01/13/06.md
new file mode 100644
index 0000000000..6f71622eb4
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/13/06.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Mbi të Gjitha, Duajeni Njëri-Tjetrin
+date:  27/03/2025
+---
+
+Nëse dashuria është përmbushja e ligjit, atëherë dikush nuk mund ta mbajë ligjin e Zoti thjesht duke mos bërë gjëra të gabuara. Ligji i dashurisë në vetvete  (shprehur në përmbushjen e shkrimeve) jo vetëm na urdhëron të mos bëjmë të keqen, por gjithashtu na nxit të veprojmë dhe të zbulojmë dashurinë e Perëndisë ndaj të tjerëve - jo vetëm anëtarëve të tjerë të kishës, por edhe ndaj botës në përgjithësi, e cila ka shumë nevojë për një dëshmi të vërtetë të Krishtere.
+
+`Lexoni Jakobi 2:1-9. Çfarë mesazhe thelbësore na jepen këtu?`
+
+Këtu, Jakobi e dënon me forcë padrejtësinë në shoqëri, duke identifikuar në mënyrë specifike çnderimin e të varfërve dhe shtypjen nga disa që janë të pasur. Pastaj, tërheq vëmendjen tek ligji i dashurisë për të afërmin, duke thënë se, nëse përmbush këtë ligj, atëherë "bën mirë" (Jakobi 2:8).
+
+Siç e thotë dhe Ellen G. White: "Dashuria për njeriun është manifestimi tokësor i dashurisë së Zotit. Ishte për të mbjellë këtë dashuri, për të na bërë fëmijë të një familjeje, që Mbreti i lavdisë u bë një prej nesh. Dhe, kur përmbushen fjalët e Tij të fundit, 'Duajeni njëri-tjetrin siç unë ju kam dashur' (Gjoni 15:12); kur ta duam botën siç Ai e deshi, atëherë do të përmbushet misioni i Tij për ne. Do jemi të përshtatshëm për qiellin; sepse kemi qiellin në zemrat tona" - Ellen G. White, Dëshira e Kohërave, f. 641.
+
+Kur e duam botën, ashtu si Krishti e deshi botën - atëherë jemi të përshtatshëm për qiellin. Çfarë shprehje e fuqishme në lidhje me ndjekjen e shembullit të Jezusit!
+
+Jezusi i urdhëroi ndjekësit e Tij të 'duan njëri- tjetrin;' " ashtu si " 'Unë ju kam dashur ju' " (Gjoni 13:34). Jezusi gjithashtu shpall: " 'Prej kësaj do t'ju njohin të gjithë që jeni dishepujt e Mi, nëse keni dashuri për njëri-tjetrin' " (Gjoni 13:35). Dashuria është thelbësore për besimin e Krishterë, sepse Zoti është dashuri (1 Gjonit 4:8, 16). Dhe ata që pretendojnë se e duan Perëndinë duhet të duan njëri-tjetrin (krahaso me 1 Gjonit 3:11; 4:20, 21).
+
+Kështu, 1 Pjetrit 4:8 nxit të Krishterët: "Kini para së gjithash një dashuri të madhe për njëri-tjetrin, sepse 'dashuria do të mbulojë një shumicë mëkatesh' " (NKJV; shiko gjithashtu Heb. 10:24 dhe 1 Sel. 3:12).
+
+`Mendoni më shumë rreth idesë së të dashurit të botës ashtu si Krishti e deshi botën. Si mund të na ndihmojë të kuptojmë më mirë konceptin e përsosmërisë së Krishterë dhe si të jemi të përshtatshëm për jetën e përjetshme? Sillni përgjigjet tuaja në klasë gjatë Sabatit.`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/13/07.md b/src/sq/ss/2025-01/13/07.md
new file mode 100644
index 0000000000..14025e1744
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/13/07.md
@@ -0,0 +1,20 @@
+---
+title:  Për më tepër studim
+date:  28/03/2025
+---
+
+Lexoni Ellen G. White, "Më i vogli prej këtyre", f. 637-641, te Dëshira e Kohërave.
+
+"Ata që iu shërbejnë të tjerëve do jenë duke i shërbyer Krye Bariut. Ata vetë do të pinë nga uji i gjallë dhe do kënaqen. Nuk do të enden për argëtime, apo ndonjë ndryshim në jetët e tyre. Tema e madhe e interesit do të jetë, si të shpëtojmë shpirtrat e atyre që po humbasin. Marrëdhëniet shoqërore do të jenë të dobishme. Dashuria e Shpengimtarit do i bashkojë zemrat në unitet.
+
+"Kur të kuptojmë se jemi punëtorë së bashku me Perëndinë, premtimet e Tij nuk do të shqiptohen me indiferencë. Ato do të digjen në zemrat tona, dhe buzët tona. Moisiut, kur u thirr t'i shërbente një populli injorant, të padisiplinuar dhe rebel, Zoti i dha një premtim, 'Prania Ime do të shkojë me ty, dhe unë do të të jap pushim'. Dhe Ai tha, 'Me siguri do të jem me ty' Eks. 33:14; 3:12. Ky premtim është për të gjithë ata që punojnë për Krishtin, për të munduarit dhe të vuajturit e Tij" - Ellen G. White, Dëshira e Kohërave, f. 641.
+
+**Pyetje për diskutim**
+
+`1. Lexoni 1 Korintasve 13:4-8. Si hedh dritë 1 Korintasve 13 në lidhje me llojin e njerëzve që duhet të jemi?`
+
+`2. Çfarë i ndan delet nga dhitë tek Mateu 25:31-46? Si mund të kuptojmë atë që thotë Jezusi këtu, në një mënyrë që nuk mëson shpëtimin me anë të veprave?`
+
+`3. Çfarë do të thotë për ju se, "kur e duam botën ashtu siç e ka dashur Ai, atëherë përmbushet misioni i Tij për ne: jemi të përshtatshëm për qiellin; sepse kemi qiellin në zemrat tona" (shiko studimin e ditës së enjte)? Çfarë na zbulon kjo në lidhje me natyrën e Perëndisë dhe natyrën e vetë qiellit? Si mund të jetojmë më shumë si qytetarë të qiellit këtu në këtë aspekt, në raport me përhapjen e dashurisë së Perëndisë në një mënyrë që sjell dritë dhe drejtësi për të shtypurit?`
+
+`4. Çfarë hapash praktikë duhet të ndërmerren në kishën tuaj për të reflektuar shqetësimin e Perëndisë për të dashur dhe bërë drejtësi në komunitetin tuaj lokal? Çfarë po bëni mirë në komunitetin tuaj? Çfarë keni nevojë të përmirësoni dhe të përqendroheni më shumë? Çfarë hapash konkrete mund të ndërmerrni individualisht dhe kolektivisht për të vepruar në atë që kemi studiuar në lidhje me dashurinë dhe drejtësinë e Perëndisë?`
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/13/info.yml b/src/sq/ss/2025-01/13/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..8b9491f561
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/13/info.yml
@@ -0,0 +1,4 @@
+---
+title: "Dashuria Është Përmbushja e Ligjit"
+start_date: "22/03/2025"
+end_date: "28/03/2025"
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/13/inside-story.md b/src/sq/ss/2025-01/13/inside-story.md
new file mode 100644
index 0000000000..2d78d001d9
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/13/inside-story.md
@@ -0,0 +1,46 @@
+---
+title:  Histori misionare
+date:  28/03/2025
+---
+
+#### Të takosh Perëndinë në shkollë
+
+_Haiun-hi_
+
+Që kur ishte e vogël, Haiun-hi ndiente se ishte e detyruar të shkonte në kishë të shtunave. Babai i saj ishte pastori i një kishe të vogël, në Korenë e Jugut, dhe ajo nuk mund të rrinte në shtëpi apo të bënte ç’të donte.
+
+Me kalimin e kohës, Haiun-hi u mërzit nga kisha dhe së qëni vajza e pastorit. Ajo nuk e kuptonte pse i ati i përgjigjej telefonit në darkë vonë dhe pse punonte gjatë fundjavës apo ditëve pushim. Zemra e saj filloi të mbushej me hidhërim dhe mëri kur një udhëtim familjar për pushime u anullua sepse i ati, si pastori i kishës, duhet të shkonte në një funeral. Ajo filloi të kishte pyetje rreth besimit të saj.
+
+Ishte pikërisht atëherë, kur 16 vjeçarja shkoi në shkollën e mesme Adventiste, në kryeqytetin e Koresë së Jugut, Seul. Për herë të parë, ajo ishte larg shtëpisë, duke jetuar në konvikt. Në qytetin ky familja e saj jetonte nuk kishte shkollë Adventiste.
+
+Fillimisht, shkolla Adventiste iu duk si shkolla publike, me përjashtim të mësuesve që besonin te Perëndia dhe nxënësve që mblidheshin rregullisht për adhurim. Por, në adhurimin e mëngjesit, Haiun-hi dëgjoi një lajmërim rreth diçkaje që quhej “Të gjunjëzuarit”. Ajo ishte kurioze të mësonte më shumë dhe, mëqë ishte e ndrojtur, i kërkoi një shoqeje të shkonte më të tek “Të gjunjëzuarit”.
+
+Kuptoi se “Të gjunjëzuarit” ishin një grup lutjeje, që drejtohej nga nxënësit, në një dhomë mbledhjesh, në shkollën tetëvjeçare, që ndodhej në të njëjtin kampus me shkollën e mesme. Dhoma e takimit kishte stola si të kishave. Rreth 30 adoleshentë, gjysma vajza dhe gjysma djem ishin ulur dhe po këndonin kur Haiun-hi dhe shoqja e saj arritën aty. Një djalë po i binte pianos.
+
+Haiun-hi u çudit. Zakonisht, ajo nuk këndonte gjatë shërbesave, në kishën pranë shtëpisë së saj. Ajo ishte e vetmja adoleshente aty. Por këta adoleshentë këndonin fort. Ajo nuk kishte parë ndonjëherë kaq entuziazëm. Sytë iu mbushën me lotë. E kishte marrë malli për shtëpinë dhe muzika ishte si balsam për zemrën e saj. Në një çast, vetmia e saj u zhduk dhe ajo ndjeu paqe.
+
+Pas këngës së fundit, të rinjtë u gjunjëzuan dhe u lutën në heshtje, për disa çaste. Pastaj disa prej tyre folën rreth asaj që Perëndia po bënte në jetët e tyre. Haiun-hi u çudit sërish. Ajo nuk kishte dëgjuar ndonjëherë moshatarë të saj të flisnin rreth Perëndisë në një mënyrë kaq personale. Ai mendoi: “Ata janë të rinj por kanë besim dhe besojnë tek Perëndia. Ata e duan Perëndinë pavarësisht vështirësive në jetët e tyre.”
+
+Pas kësaj, adoleshentët u ndanë në grupe të vogla për t’u lutur. Në kishën pranë shtëpisë së saj, mendja e Haiun-hi zakonisht shkonte në gjëra të tjera, gjatë lutjes. Por ishte e qartë se këta të rinj e donin lutjen dhe flisnin rreth Perëndisë me pasion. Ajo u çudit edhe më shumë.
+
+Takimi prej një orë mbaroi me këngë të tjera. Haiun-hi mendoi: “Këta të rinj janë më të sinqertë dhe më të dedikuar ndaj Perëndisë se sa unë.” Ajo mezi e priste takimin e ardhshëm. Ajo mendoi “Ky është besim i gjallë. Unë e gjeta. Kristianët jetojnë kështu.”
+
+Ajo vazhdoi të shkonte në takimet javore të “Të gjunjëzuarve” dhe filloi të ndiente gëzim në adhurimin e Perëndisë. Ajo filloi të kalonte orë me Të, duke kënduar, dëgjuar këngë adhurimi dhe në lutje. Për herë të parë, ajo ndjeu praninë e Perëndisë. Ajo qau kur mendoi dashurinë dhe sakrificën e madhe të Jezusit në kryq.
+
+Me kalimin e kohës ajo pa se nxënësit dhe mësuesit luteshin dhe e lavdëronin Perëndinë edhe mes vështirësive. Ajo u përfshi në shumë programe shpirtërore në shkollë dhe filloi të merrte pjesë në grupe studimi Biblik, të drejtuar nga nxënësit.
+
+Në fund të vitit të parë, Haiun-hi ndiente gëzim gjatë programeve të adhurimit. Ajo merrte pjesë në takimin javor të lutjes, grupin e studimit Biblik, dhe aktivitete të tjera shpirtërore. Kisha nuk ishte më e lodhshme dhe ajo mezi priste të shkonte çdo të shtunë.
+
+Versat e saj të preferuara gjenden tek Filipianët 4:4-7, ku thuhet: “Gëzohuni gjithnjë në Zotin; po jua them përsëri: Gëzohuni! Zemërbutësia juaj le të njihet nga të gjithë njerëzit; Zoti është afër. Mos u shqetësoni për asgjë, por, në çdo gjë, ia parashtroni kërkesat tuaja Perëndisë me anë lutjesh dhe përgjërimesh, me falënderim. Dhe paqja e Perëndisë, që ia tejkalon çdo zgjuarësie, do të ruajë zemrat tuaja dhe mendjet tuaja në Krishtin Jezus.”
+
+Ajo beson se Perëndia e dërgoi në shkollën e mesme Adventiste që t’a mësonte të jetonte sipas këtyre vargjeve.
+
+— Perëndia e pa besimin tim të lëkundur dhe më ndihmoi të kuptoja qëllimin e Tij, — tha ajo. — Unë e takova Perëndinë në shkollë dhe kam mësuar ta falenderoj për çdo gjë.
+
+Haiun-hi shkon në Akademinë Hankok Sahmiok, e cila do të marrë një pjesë të Ofertave të Sabatit të 13të, për të hapur një qendër trajnimi misionar dhe një palestër në Seul, në Korenë e Jugut. Ofertat e sotme do ndihmojnë edhe katër projekte të tjera në Divizionin Verior të Azisë dhe Paqësorit: një qendër për mama të vetme në Ansan, Koreja e Jugut; qendra për programe pas-shkollore në 13 shkolla në Japoni; një qendër për fëmijë në Ulanbatar, Mongoli; dhe krijimin e sistemit të edukimit fillor Adventist në Taivan. Faleminderit për ofertat bujare.
+
+**Fakte të shpejta**
+
+- Shtëpia presidenciale në Seul, quhet Çeong Ua Dae, ose Shtëpia Blu dhe e ka marrë këtë emër për shkak të 150.000 pllakave blu të përdorura në çatinë e saj.
+- Fëmijët Koreanë mësojnë gjuhën Koreane dhe Anglisht në shkollë dhe pjesa më e madhe e popullsisë flet Anglisht shumë mirë, veçanërisht në qytete.
+- Gratë Koreane nuk e ndërrojnë mbiemrin kur martohen.
\ No newline at end of file
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/info.yml b/src/sq/ss/2025-01/info.yml
new file mode 100644
index 0000000000..4c36aba281
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/info.yml
@@ -0,0 +1,24 @@
+title: Dashuria Dhe Drejtësia E Perëndisë
+description: >-
+  Perëndia është dashuri. Kështu thotë 1 Gjonit 4:8 dhe 16. Bibla në tërësi e
+  dëshmon këtë fakt. Besimi i Krishterë përqendrohet rreth karakterit të dashur
+  të Perëndisë. Dashuria është në thelb të Zotit, në thelb të gjithçkaje që
+  besojmë, dhe duhet të jetë në thelb të çdo gjëje që bëjmë. Rrjedhimisht,
+  mënyra sesi e kuptojmë dashurinë ndikon në tërësinë e besimit dhe praktikave
+  tona. Nëse, për shembull, dikush beson se dashuria e Perëndisë duhet të
+  fitohet ose meritohet, mund të mendojë se Zoti nuk e do për shkak se është
+  mëkatar dhe i/e padenjë. Dhe, në lidhje me të tjerët, dikush pret që ata të
+  meritojnë dashuri - një recetë për shumë probleme.
+human_date: Janar · Shkurt · Mars 2025
+start_date: 28/12/2024
+end_date: 28/03/2025
+color_primary: '#304465'
+color_primary_dark: '#032C48'
+splash: true
+covers:
+  landscape: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/sq/ss/2025-01/assets/cover-landscape.png
+  square: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/sq/ss/2025-01/assets/cover-square.png
+  portrait: >-
+    https://sabbath-school-resources-assets.adventech.io/sq/ss/2025-01/assets/cover.png
diff --git a/src/sq/ss/2025-01/introduction.md b/src/sq/ss/2025-01/introduction.md
new file mode 100644
index 0000000000..6b4badacb2
--- /dev/null
+++ b/src/sq/ss/2025-01/introduction.md
@@ -0,0 +1,21 @@
+### Perëndia i Dashurisë dhe i Drejtësisë
+
+Perëndia është dashuri. Kështu thotë 1 Gjonit 4:8 dhe 16. Bibla në tërësi e dëshmon këtë fakt. Besimi i Krishterë përqendrohet rreth karakterit të dashur të Perëndisë. Dashuria është në thelb të Zotit, në thelb të gjithçkaje që besojmë, dhe duhet të jetë në thelb të çdo gjëje që bëjmë. Rrjedhimisht, mënyra sesi e kuptojmë dashurinë ndikon në tërësinë e besimit dhe praktikave tona. Nëse, për shembull, dikush beson se dashuria e Perëndisë duhet të fitohet ose meritohet, mund të mendojë se Zoti nuk e do për shkak se është mëkatar dhe i/e padenjë. Dhe, në lidhje me të tjerët, dikush pret që ata të meritojnë dashuri - një recetë për shumë probleme.
+
+Në këtë dhe shumë mënyra të tjera, mënyra sesi e kuptojmë dashurinë e Perëndisë ka implikime të mëdha në besimin dhe praktikat tona. Megjithatë, çfarë është dashuria? Nëse pyet dhjetë njerëz të përkufizojnë dashurinë, do marrësh dhjetë përgjigje të ndryshme. Edhe në mes të Krishterëve ka shumë mite dhe keqkuptime në lidhje me dashurinë e Perëndisë. 
+
+Për shembull, të Krishterët japin përgjigje të ndryshme ndaj pyetjeve si: 
+
+Dashuria e Perëndisë vetëm jep, dhe asnjëherë nuk merr? A është dashuria hyjnore plotësisht vetësakrifikuese, apo ndoshta Zoti mund të kënaqet edhe nga njerëzit? A është dashuria e Perëndisë emocionale? A kujdeset vërtet Perëndia për njerëzit? A mund të refuzohet apo të humbasë dashuria e Perëndisë? A përfshihet Zoti në një dashuri të ndërsjelltë me krijesat e Tij? A është inati i papërshtatshëm me dashurinë? Si mund të shkojnë së bashku dashuria dhe drejtësia? Nëse Zoti është dashuri, pse ekziston e keqja në këtë botë, dhe kjo në masë të madhe? A munden njerëzit të duan njësoj si Zoti? Nëse po, si do të dukej kjo?
+
+Përgjigjet e disa prej këtyre pyetjeve mund të duken të qarta, por ato diskutohen shpesh në trajtimet e Krishtera të dashurisë hyjnore. Dhe, shumë përgjigje që ndonjëherë merren si të mirëqena, kur i shikon më afër duken të papërshtatshme me atë që Shkrimi mëson për dashurinë e Perëndisë. 
+
+Nuk do i adresojmë të gjitha këto pyetje njëherësh, por do i shtjellojmë këto dhe pyetje të tjera përgjatë këtij simestri. Dhe do të shohim se dashuria e Perëndisë është shumë më e madhe sesa ne e mendojmë. Dashuria e Perëndisë siç përshkruhet në Shkrime është shumë më superiore ndaj "dashurisë" në pjesën më të madhe të botës sonë sot. Në javët në vijim, do të shohim më nga afër disa aspekte dominuese dhe të bukura të dashurisë së Perëndisë siç na zbulohen në Bibël. 
+
+Dhe, teksa vazhdojmë, do të shohim sesi dashuria dhe drejtësia hyjnore janë të lidhura në mënyrë të pandashme. Zoti i Biblës e do drejtësinë (shiko, për shembull, Isa. 61:8). Dhe, siç e përshkruan Bibla, dashuria dhe drejtësia hyjnore shkojnë së bashku në mënyrë të tillë saqë nuk mund të ndahen nga njëra-tjetra. Për shkak se Zoti është dashuri, Ai shqetësohet thellësisht për padrejtësinë dhe vuajtjet në këtë botë, dhe e identifikon Veten me ata që shtypen dhe vuajnë, duke patur vullnet të përfshihet me dhimbjen dhe vajtimin që e keqja i ka sjellë krijimit - duke vuajtur Vetë më shumë se të gjithë, kaq shumë sa Zoti Vetë është viktima më e madhe e së keqes.
+
+Përgjatë Biblës, Zoti vazhdimisht lëndohet nga e keqja dhe vuajtja, sepse Ai e do çdo person më shumë nga sa mund ta imagjinojmë. Mund të shohësh thellësinë e dashurisë së Perëndisë në vajtimet e Krishtit për popullin e Tij kur tha: " 'Jeruzalem, Jeruzalem, që i vret profetët dhe i vret me gurë ata që të janë dërguar! Sa herë kam dashur t'i mbledh bijtë e tu ashtu si i mbledh klloçka zogjtë e vet nën krahë, por ju nuk deshët!' " (Mat. 23:37).
+
+Zoti i Biblës, që është dashuri, portretizohet shpesh përgjatë Shkrimit zemërthyer dhe i lënduar nga dashuria e refuzuar. E gjithë historia e Shkrimit ka lidhje me atë që Zoti ka bërë dhe bën për të restauruar dashurinë në çdo vend të universit. Kjo dhe shumë më tepër do të jenë tema e mësimeve të këtij simestri.
+
+_John C. Peckham është bashkëredaktor i Adventist Review. Në kohën kur u shkrua ky mësim, ai ishte profesor  i Teologjisë dhe Filozofisë së Krishterë në Seventh-day Adventist Theological Seminary në Andrews University._
\ No newline at end of file
diff --git a/src/uk/ss/2025-01/video.yml b/src/uk/ss/2025-01/video.yml
index 56c235a469..14af6f3984 100644
--- a/src/uk/ss/2025-01/video.yml
+++ b/src/uk/ss/2025-01/video.yml
@@ -1,2 +1,7 @@
 ---
-  video: []
+  video:
+    - artist: В контексті
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/uk/uk-2025-01-01.mp4
+          target: uk/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/uk/uk-2025-01-01.webp
diff --git a/src/zh/ss/2025-01-hant/video.yml b/src/zh/ss/2025-01-hant/video.yml
index 8932df8b6a..225db063f9 100644
--- a/src/zh/ss/2025-01-hant/video.yml
+++ b/src/zh/ss/2025-01-hant/video.yml
@@ -1,2 +1,7 @@
 ---
-  video: []
\ No newline at end of file
+  video:
+    - artist: 希望中文台 (普通話版視頻)
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/zh/hopetv/zh-hopetv-2025-01-01.mp4
+          target: zh/ss/2025-01-hant/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/zh/hopetv/zh-hopetv-2025-01-01.webp
diff --git a/src/zh/ss/2025-01/video.yml b/src/zh/ss/2025-01/video.yml
index 8932df8b6a..80ab92b11a 100644
--- a/src/zh/ss/2025-01/video.yml
+++ b/src/zh/ss/2025-01/video.yml
@@ -1,2 +1,7 @@
 ---
-  video: []
\ No newline at end of file
+  video:
+    - artist: 希望中文台 (普通話版視頻)
+      clips:
+        - src: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/zh/hopetv/zh-hopetv-2025-01-01.mp4
+          target: zh/ss/2025-01/01
+          thumbnail: https://sabbath-school-media-tmp.s3.amazonaws.com/zh/hopetv/zh-hopetv-2025-01-01.webp